Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Nevim, "jak" uzivat program jsem se vetsinou dozvedel z manualu, ne v licenciTo, jestli můžete program používat na jednom počítači, ne třech počítačích ve společné domácnosti, na libovolném počtu počítačů v organizaci, nebo na libovolném počítači, ale v jeden okamžik pouze na jednom, se nedozvíte z manuálu, ale z licenční smlouvy.
Prosim priklady z praxe.
podle rozhodnuti soudu na ktere odkazuje treba vyhodny-software.cz je legalni prevest pravo na uzivani sw od nekoho kdo jej jiz nepouzivaNení to podle rozhodnutí soudu, nýbrž podle zákona (který implementuje evropskou směrnici a mezinárodní smlouvy). Soud pouze vyložil část té směrnice v jednom specifickém případu.
samozrejme ze v pripade neplatnosti daneho clanku nebude druha strana zadne pokuty platit.Pletete se. Smlouvy vždy bývají něco za něco. Pokud se část zruší, musí se to často nějak kompenzovat, aby ta smlouva zůstala vyvážená. Třeba uzavřete smlouvu, že já vám něco dodám a vy i za to zaplatíte. Pak se rozhodnu, že to ustanovení o dodání je neplatné, takže vám nic nedodám – ale ty peníze, co jste mi zaplatil, bych si ponechal. Když soud rozhodne, že to ustanovení o dodání bylo neplatné, rozhodne samozřejmě i o tom, že musím ty peníze vrátit, a pravděpodobně rozhodne i o nějakém úroku nebo smluvní pokutě.
Ne - v případě, že si stahuješ od oracle rozmnoženinu, zároveň tím neoddělitelně získáváš licenci. Toť vše, co z rozhodnutí soudu plyne.Ne, je to přesně opačně, získávám licenci a s tím neoddělitelně získávám možnost stažení rozmnoženiny. Nemůžu jen ta z ničeho nic stáhnout rozmnoženinu – je to užití podle autorského zákona, takže k tomu musím mít oprávnění od autora.
Nijak z toho neplyne neoddělitelnost této licence od rozmnoženiny - např. když si ji nějakej zaměstnanec program zkopíruje, získá rozmnoženinu, ale nikoli licenci.Ta neoddělitelnost je právní – rozmnoženinu si samozřejmě může udělat kdokoli, ale legální to bude jedině tehdy, pokud mu to umožňuje zákon nebo licence.
Ani u relativní neplatnosti to není tak, jak tvrdíš. Pokud by tomu tak bylo, tak by pro Tebe nutně muselo ustanovení smlouvy platit až do rozhodnutí soudu. Vzhledem k tomu, že soudy evidentně rozhodují o neplatnosti i zpětně, tak evidentně smlouva byla neplatná již dříve - a tedy ji nezneplatnil soud, ale byla neplatná sama o sobě díky zákonům - jinak by šlo o retroaktivitu, která není v legislativně povolena.Ustanovení smlouvy pro mne platí až do rozhodnutí soudu, pokud se ustanovením nebudu řídit, je to porušením smlouvy. Soud následně může ale nemusí rozhodnout, že to ustanovení smlouvy je neplatné, a pak se na takové ustanovení hledí, jako by bylo neplatné od začátku. A pak se samozřejmě bude řešit náprava toho, že se jednalo, jakoby to ustanovení bylo platné, ale soud je zneplatnil. Ano, je to retroaktivita, a není pravda, že retroaktivita není povolena.
Na základě čeho tvrdíš, že neplatnost smlouvy stanovuje soud? Na základě jakého paragrafu? Nikde v zákoně nic takového totiž není.§ 12 OZ
Prostě pokud právní jednání, "se příčí dobrým mravům, či které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje" je prostě neplatné, nezávisle na tom, zdali to nějaký soud konstatuje, či nikoli.Nikoli. Viz § 574 OZ.
Pouze v případě, že dvě strany se nemohou shodnout na tom, zdali něco platí či nikoli, tak se obrátí na soud a ten řekne, kde je pravda.Pokud se dvě strany shodnou na tom, že je nějaké ustanovení neplatné, nenapíšou ho do smlouvy, kterou obě strany dobrovolně podepíšou. Tudíž se tu celou dobu bavíme o případu, kdy si obě strany myslí, že je ustanovení platné, a až následně jedna ze stran zjistí, že je to ustanovení asi neplatné, a nepodaří se jí o tom přesvědčit protistranu.
Soud konstatuje, že smlouva je platná a tedy že jsem porušil platnou smlouvu. Tedy druhá strana může a bude vymáhat veškeré škody, které jí porušením smlouvy vznikly.Tohle tvrdím od začátku. Takže není pravda, že se někdo může jen tak beztrestně rozhodnout, že nějaké ustanovení smlouvy je vlastně neplatné a přestat se jím řídit.
Prostě výpověď může být neplatná sama o sobě.Ne, ta výpověď není neplatná sama o sobě. Jak byste si to představoval? Že by ta výpověď vlezla z tiskárny, a magicky by se na ní objevil červený nápis „tato výpověď je neplatná“? Na platnosti té výpovědi se buď obě strany shodnou, pak platí to, na čem se shodly. A nebo se neshodnou, a pak to řeší soud.
Pokud by tomu tak nebylo - tak si představ situaci, kdy napíšeš smlouvu s neplatným ustanovením (nebo ti dá někdo neplatnou výpověď). Ty druhému namítneš neplatnost ustanovení/výpovědi, druhej ji uzná.Pak takovou smlouvu nepodepíšu, tím pádem není platná. Když na to přijdeme dodatečně a shodneme se, že je ta smlouva neplatná, prostě roztrháme všechny podepsané exempláře, a opět opět neexistuje žádná platná smlouva.
V tvojí popletený interpretaci práva by to znamenalo[…] Magořina, co?Ano, vymýšlet popletené interpretace vám jde. Ale nemusíte mi je podsouvat.
Ano a u soudu první strana namítne neplatnost ustanoveni licence podle ktereho ma byt pokutovana. Neni to nahodou uplne presne, co tady psal kolega? Nic. Dalsi namitky?Namítnout to první strana může, ale je na soudu, zda to bude řešit jako jeden případ, nebo zda se to bude řešit jako dva samostatné případy. První strana se tím každopádně nezbavuje své odpovědnosti za porušení smlouvy.
Pokud je sankcí třeba smluvní pokuta, bude po druhé straně vyžadovat její zaplacení. Pokud druhá strana ani přes urgenci pokutu nezaplatí, dá to k soudu.pokud některá ze stran smluvní ujednání poruší, má druhá strana právo na uplatnění sankcíA jak je presne uplatní?
Oracle: "Platbou za služby získáváte výhradně pro vnitřní obchodní účely nevýlučné, nepřevoditelné a bezplatné užívací právo na dobu neurčitou"Čemu na tom nerozumíte? Nejde o to, kdo licenci vlastní – jak soud potvrdil, vlastnictví té licence lze převádět. Z hlediska používání software ale není podstatné, kdo tu licenci vlastní, ale co ta licence povoluje. Když ta licence povoluje používat Oracle SQL Server na 20 počítačích držitele licence, převodem té licence na jiný subjekt ta práva zaniknou původnímu držiteli a získá je nový držitel – bude mít právo používat Oracle SQL Server na 20 počítačích. Přece se převodem těch práv na jiný subjekt nemůžou ta práva změnit, není možné, aby prodávající prodal práva k užívání Oracle SQL Serveru na 20 počítačích, a kupující nákupem téhle licence získal práva na užívání Microsoft Office na všech počítačích v organizaci.
Soud: "Z toho vyplývá, že podle tohoto ustanovení [čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24] a nehledě na existenci smluvních ujednání zakazujících následný převod již nemůže nositel dotčeného práva bránit dalšímu prodeji této rozmnoženiny."
Jirsák: "nejde o to, kdo licenci vlastní, ale co ta licence povoluje"
Treba ten UsedSoft a jeho zakaznici porusovali neplatna ustanoveni licencni smlouvy Oraclu. Zavolej si do BohnicO neplatnosti smluvního ujednání může rozhodnout pouze soud, nemůže o tom sama rozhodnout jedna ze smluvních stran. Jak už jsem psal, je triviálně odvoditelné, že v takovém případě by smlouvy byly k ničemu. V Bohnicích možná smlouvy používají místo toaletního papíru, všude jinde jsou smluvní ustanovení závazná pro obě strany do té doby, dokud se nedohodnou jinak nebo dokud jinak neurčí soud, a pokud některá ze stran smluvní ujednání poruší, má druhá strana právo na uplatnění sankcí, které jsou pro případ porušení smlouvy stanovené.
Vždyť ty citace, co sem dáváš, dokazují opak. Právě to, že soud tvrdí, že A je nutně spojeno B, tedy že stažením došlo k uzavření licenční smlouvy, jasně ukazuje, že A a B jsou dvě různé věci. To, že soud konstatoval, že v tomto konkrétním případě nastávají nutně spolu přeci nijak neimplikuje, že nastávají současně VŽDY. Naopak dikce soudu to vylučuje, protože to by netvrdil, že A a B nastávají současně, ale že A je B.Takže abych to shrnul, v tomto případě je rozmnoženina a licence neoddělitelná. Na tom se všichni tři shodneme.
To, že je to neoddělitelné V TOMTO KONKRÉTNÍM PŘÍPADĚ je jasně patrné z toho, že na to, abych nabyl licenci, nemusím nic stahovat - mohu si třeba koupit CD. A dokonce si mohu zcela evidentně koupit rozmnoženinu, ANIŽ BYCH získal jakoukoli licenci - např. na čínském tržišti.
Při koupi počítače s nainstalovanými oem windowsy jsem také vlastníkem rozmnoženiny daleko dříve, než uzavřu licenční smlouvu - tu uzavřu až odklepnutím toho dialogu při spuštění.
To se pleteš. Pokud jde o trestněprávní rovině, musí soud rozhodnout O PLATNOSTI té smlouvy a z ní vyplývající trestnosti mého jednání. Do té doby, než to učiní, jsem nevinen.V občanskoprávní rovině je ta smlouva platná, dokud soud nerozhodne jinak. Takže když se jedna ze stran jen tak sama od sebe rozhodne, že smlouva je částečně neplatná a přestane svou část smlouvy dodržovat, porušuje tato strana smlouvu.
Pokud jde o občanskoprávní rovinu, tak tam jsi už vůbec mimo - tam soud rozhoduje pouze věci, které některá ze stran navrhne. Takže do té doby, než se jedna strana začne dovolávat platnosti toho ustanovení, tak je to soudu putna. A v okamžiku, kdy se začne dovolávat, tak v případě rozporu se zákonem jde o neplatnost absolutní, tedy pokud soud rozhodne o neplatnosti, má se za to, že to ustanovení smlouvy nebylo platné nikdy.
Podle tvojí interpretace by pokud si myslím, že nějaký bod smlouvy je neplatný, tak bych musel k soudu, jinak se jím musím řídit. To je prostě blbost. Klidně se jím řídit nemusím. Pokud mě druhá strana zažaluje, prokážu neplatnost tohoto bodu smlouvy a vyhraju.Tou smlouvou se samozřejmě řídit nemusíte, ale pak je to z vaší strany jednoznačně porušení smlouvy. Pokud vás druhá strana zažaluje, vy určitě prohrajete to, že jste porušil smlouvu – a vedle toho možná druhá strana prohraje to, že je příslušné ustanovení neplatné.
Oracle v licenci vyslovne zakazuje prevod, soud to vyslovne povoluje.Ano, přičemž pro naši debatu je to úplně jedno, protože nejde o to, kdo licenci vlastní, ale co ta licence povoluje. Ostatně tohle téma bylo znovu oživeno tématem, ve kterém k žádnému převodu vlastnictví licence nedochází. Takže celý ten soud je k tomuhle tématu bezpředmětný.
Soud mluvi o vlastnictvi k rozmnozenine a kdo zna obsah terminu vlastnictvi, tak cela rada umelych omezeni vlastnickych prav k rozmnozenine je od pocatku neplatna uplne stejne jako je neplatny zakaz prevodu v licenci Oraclu.Vlastnictví rozmnoženiny znamená, že v ruce držíte tu plastovou placku (DVD). To nijak „uměle“ omezováno není. Ale to, že máte v ruce DVD, vám nedává žádná práva k užití díla na něm nahraného.
A neni to nahodou tak, ze Oracle byl ten autor a ze tedy autor odpiral vlastniku rozmnozeniny pravo k prodeji a dalsimu uzivani novym nabyvatelem?To není úplně přesné. Oracle poskytoval jen licenci. Vyčerpání práv autora je ve směrnici explicitně zmíněné jen u rozmnoženin a Oracle argumentoval, že se to na daný případ tím pádem nevztahuje. Soud vyložil, že k vyčerpání práv autora dochází při libovolném převodu oprávnění, není podstatné, zda jde pouze o licenci nebo o licenci rovnou spojenou s rozmnoženinou.
A neni to nahodou tak, ze Oracle ten spor prohral? Tedy ze soud rozhodl v primem rozporu s tou uzasnou licenci Oraclu citovanou vyse?Nebylo by lepší si přečíst ten rozsudek, než se tady v diskusi ptát, jak to vlastně dopadlo? Soud měl zodpovědět tři otázky, které se týkají především výkladu evropského práva, nejde tam primárně o spor dvou subjektů a o to, aby jeden vyhrál a druhý prohrál.
Takze opravdu nevim o jakem pripadu si tady povidas... Ta situace je preci naprosto zjevne takova, jak jsem napsal...Já píšu o případu UsedSoft vs Oracle. Odkaz na rozsudek je výše v této diskusi.
Licence je součástí rozmnoženiny. Sám jste to psal, tak to také vezměte na vědomí. Neexistuje nic jako užívání rozmnoženiny bez licence.
A tohle taky neni pravda. Kde to soud tvrdi, odkaz?
V tomto ohledu je třeba podotknout, že stažení rozmnoženiny počítačového programu a uzavření uživatelské licenční smlouvy ve vztahu k této rozmnoženině tvoří nedílný celek.
zákazník společnosti Oracle, který stáhne rozmnoženinu dotčeného počítačového programu a který s touto společností uzavře uživatelskou licenční smlouvu týkající se uvedené rozmnoženiny
je transakce spočívající ve stažení rozmnoženiny počítačového programu […] od transakce spočívající v uzavření licenční smlouvy […] z hlediska nabyvatele neoddělitelná
Predstava, ze mi je povoleno licenci prodat dalsi osobe, ale sam si ji nemuzu nainstalovat na jiny pocitac neni uplne dosazitelna zdravym rozumem.Co je na tom nelogického? Licence umožňuje používání na daném počítači. Když mám počítač já, můžu na něm software používat. Když počítač prodám, prodám s ním i licenci, a nový vlastník zase může daný software na tom počítači používat. Je to zcela v souladu se zdravým rozumem, na rozdíl od zde často prezentovaného výkladu, že prodejem licence získá kupující víc práv, než měl prodávající.
tak z toho zda se pro nabyvatele rozmnozeniny plynou dodatecna pravaNe, neplynou. Pokud ta práva neposkytne autor, mohl by to udělat jedině zákon. A ten žádná další práva nedává.
Urcite minimalne zakaz prodeje licence/rozmnozeninyNa tom není nic nového. V případě rozmnoženiny to je ve směrnici explicitně napsané. Soud teď jenom vyložil, že úplně stejně to platí i pro samotnou licenci, protože způsob distribuce není podstatný.
pravdepodobne omezeni OEM licenci na unikatni pocitac a nejspis rada dalsich licencnich podminek.To už je jen vaše ničím nepodložená spekulace.
A to nemluvim o srozumitelnosti. Jestli si konecny uzivatel nejakeho SW koupi rozmnozeninu, tak asi intuitivne vi, jak s ni nakladat. Jestli dneska nekde potvrdil nejakych par desitek stran pravniho textu "licence", tak to se preci vi, ze to nikdo necetl a i SW firmy tyto licence pouzivaly pouze jako FUD. Takze z myho hlediska jasny pokrok vpred.Licence je součástí rozmnoženiny. Sám jste to psal, tak to také vezměte na vědomí. Neexistuje nic jako užívání rozmnoženiny bez licence.
Tak z hlediska prodeje rozmnozeniny se to naopak ukazuje jako vyhoda. Stejne z pohledu instalace na pocitac a z rady dalsich pohledu podle me taky. Papir (licence) snese vsechno a taky tam vsechno bylo.Ta licence je ale součástí té rozmnoženiny. Sám jste správně napsal, že to nejde oddělit, nemůžete užívat rozmnoženinu bez licence nebo jinak než v souladu s licencí.
Ale to prece vubec neni pravda. Autorske pravo jasne rika, ze nemuzete delat kopie z dila (s vyjimkou napr. zalohy), pokud nejste autor.A nebo pokud mi k tomu autor nedá oprávnění. A o tom se tady právě celou dobu bavíme. Já tvrdím, že mám jenom ta oprávnění, která mi dal autor, jenom ta oprávnění můžu prodat dál, a kupec opět získá jenom ta stejná oprávnění. Vedle toho se tu vyskytují různé jiné výklady, například takové, že já získám od autora nějaká oprávnění, ale když je prodám, tím prodejem k nim přibydou další oprávnění.
Ne rozsudek rika, ze pokud Oracle, Microsoft nebo jiny vykuk tvrdi, to co rikate Vy, to jest ze autor Vam licencuje uzivani, tak lze, protoze ve skutecnosti Vam prodava rozmnozeninu a pravo rozmnozeninu uzivat neni mozne od te rozmnozeniny oddelit.To, co píšete za „protože“, není v rozporu s licencováním. Ano, autor vám prodá rozmnoženinu spolu s určitými právy na užívání (licencí). Když je ta licence prodaná spolu s rozmnoženinou, je na ní skutečně vázaná a nejde oddělit, což je ale nevýhoda pro kupujícího, ne pro autora. Podstatné ale je to, že uživatel je pořád vázán tou licencí, nemůže „z ničeho“ získat nějaká práva navíc (samozřejmě některá práva má přímo ze zákona, ale ta má dotyčný pouze v případě užití na základě práv od autora).
nabyl jste rozmnozeninu a tu si muzete umistit kam chcete (rozumej na jaky pocitac chces) a vubec s ni muzes nakladat jako vlastnikNemůžu, vlastníkem autorského díla je stále autor a nejde to změnit. Autor pouze může někomu dalšímu poskytnout práva k užívání. A samozřejmě nemusí poskytnout všechna práva, ale pouze část práv – například právo k užívání na počítači X. Jeden ze způsobů, jak ta práva poskytnout, je prodat je spolu s rozmnoženinou. A nebo může autor prodat pouze ta práva samotná a zpřístupnit dílo ke stažení přes internet. Soud jenom vyložil, že z hlediska vyčerpání práv jsou oba způsoby distribuce ekvivalentní.
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
