Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Filip Jirsák

Stran: 1 ... 294 295 [296] 297 298 ... 305
4426
Vývoj / Re:Jazyk podobný C#
« kdy: 20. 01. 2014, 09:57:24 »
Nejlepší informaci o tom, co se bude dít, má autor kódu. Pokud ji neumí nebo nechce použít, měl by místo matlání kódu jít dělat něco užitečného.
Nesmysl. Software se často používá úplně jinak, než autor zamýšlel. I když se používá tak, jak bylo zamýšleno, používá se různým způsobem.

Proč by třeba Linuxové jádro mělo tolik konfiguračních voleb, když podle vás mají jeho autoři nejlepší informace, co se bude dít? Když už jsme u jádra, tam bylo také dost případů, kdy autoři ručně vynucovali nebo zakazovali nějakou optimalizaci, která byla špatně a kompilátor by to udělal správně. Kdyby všichni ti matlalové kódu šli dělat něco jiného, zbyl byste na celém světě na programování jen vy a možná pár dalších supermanů, kteří programují tak, že mají otevřeno několik desítek terminálů, a tam píšou rovnou nativní instrukce optimalizované pro konkrétní procesor. Jak byste zvládli všechen ten software napsat?

4427
Software / Re:Program na fulltext vyhladavanie v PDF
« kdy: 19. 01. 2014, 13:48:51 »
Apache Solr nebo další nadstavby nad Lucene.

4428
Server / Re:Na co dát pozor při vypínání serveru?
« kdy: 18. 01. 2014, 22:53:14 »
Ještě jeden příspěvek k diskusi o cyklických závislostech služeb, tentokrát od provozovatelů GitHubu: DNS Outage Post Mortem. Že by infrastrukturní DNS nemělo záviset pokud možno na ničem jiném jsem tu psal, v odkazu je ukázka, jak to může dopadnout, když to tak není.

4429
Vývoj / Re:Jazyk podobný C#
« kdy: 18. 01. 2014, 22:01:02 »
Že zrovna vy nechápete, že JAVA není programovací jazyk vhodný pro psaní realtimových aplikací, bych rozhodně nečekal.
Za prvé, otázka je, kdo tady čemu říká realtimeové aplikace. Pro opravdové realtimeové aplikace je nepoužitelný i Linux. Pro opravdové realtimeové aplikace není důležitá rychlost (ta se naopak musí obětovat), ale garantovaná doba odezvy. Takže se tady asi nebavíme o opravdových realtimeových aplikacích.

Za druhé, Java jako jazyk se pro realtimeové aplikace použít dá. Akorát to samozřejmě nemůžete spouštět pod desktopovou nebo serverovou JVM, ale musíte použít realtimeovou JVM.

To, že jste se o něco pokoušel, a nepodařilo se vám to, nedokazuje, že to nejde.

Já doufám, že až pojedu autem, nebude tam brzdný systém od vás běžící pod Linuxem.

4430
Vývoj / Re:Jazyk podobný C#
« kdy: 18. 01. 2014, 20:11:43 »
Ve žvanění blbostí jste tu momentálně přeborníkem vy. Když JIT nějaký kód přeloží do nativního, tak už nad ním dál nepřemýšlí a ten kód běží stejně rychle, jako by vylezl z jiného kompilátoru. Zrovna predikce větvení je věc, ve které se kompilátory snaží procesorům pomoci - aby se procesor trefil správně, protože když se netrefí, je to drahé. JIT logicky může mít víc informací a může tedy přeložit kód tak, aby byl procesor úspěšnější. Vybrat si jeden okrajový případ z miliard používanějších a dokazovat na něm něco, co nijak nesouvisí s tématem diskuse, to taky nebyla šťastná volba.

Ono vůbec měřit rychlost aplikace tím, jak rychle procesor přežvejká nějaký kus kódu, je dnes úplně mimo. V drtivé většině použití to závisí na něčem úplně jiném. V tom zbytku, tam, kde záleží na výpočetním výkonu, zase ve velkém množství případů vůbec nejde o to, co počítá CPU, ale jak efektivní je specializovaný kód pouštěný třeba na GPU. A vtom malinkém zbytečku jsou pak specializované jednoúčelové aplikace, kde opravdu záleží na rychlosti provádění kousku nativního kódu.

4431
Vývoj / Re:Jazyk podobný C#
« kdy: 18. 01. 2014, 12:07:26 »
nahrazení skillu optimalizací kompilátorem
To jako že by si programátor ke každému uživateli sedl, pozoroval způsob jeho práce, a pak by mu program překompiloval na míru? Teoreticky je to možné… Ale proč to dělat, když do kompilátor zvládne lépe a nesrovnatelně levněji?

4432
OEM licence není svázána s konkrétním HW v okamžiku "výroby", dokonce ani v okamžiku koupě licence

Microsoft na to má jiný názor:

Citace: Microsoft
Nákup softwaru s počítačem (OEM)
Trvalá licence, které je však součástí počítače/ zařízení, s kterým byla dodána. V případě vyřazení počítače/ zařízení zaniká také licence. Pouze jedna licence pro konkrétní počítač (jedna kopie), s kterým byl software pořízen. Software nebo licenci není možné použít na více zařízeních/počítačích nebo přenést na jiný počítač.

Licenční smlouva také říká opak:

Citace: Microsoft
Licenční podmínky Windows 7 Home Premium

Jedna kopie pro jeden počítač. Licence k softwaru je trvale přiřazena počítači, s nímž je software distribuován. Takový počítač je pak „licencovaným počítačem“. Licencovaný počítač. Software smíte v licencovaném počítači používat nejvýše na dvou procesorech současně. Není-li v těchto licenčních podmínkách stanoveno jinak, nesmíte software používat v žádném jiném počítači.

4433
Vývoj / Re:Přihazování na aukru v zadaný čas
« kdy: 15. 01. 2014, 12:31:35 »
Já to tedy teď chápu tak, že nic jiného než automatické příhozy na Aukru neexistuje.

4434
Vývoj / Re:Přihazování na aukru v zadaný čas
« kdy: 15. 01. 2014, 12:13:30 »
to co aukro píše je z důvodu lepšího pochopení uživateli.
V mém případě se to tedy míjí účinkem :-) Kdyby tam napsali, že v okamžiku nastavení částky kterýmkoli uživatelem se vždy zjistí, kdo aktuálně nabízí nejvyšší částku a příhoz se určí jako nejmenší možná částka taková, aby dotyčný vyhrál aukci, pochopil bych to snáz.

4435
Vývoj / Re:Přihazování na aukru v zadaný čas
« kdy: 15. 01. 2014, 11:50:30 »
Tak já bych očekával, že v okamžiku zadání příhozu systém Aukra to okamžitě vyhodnotí a provede všechny automatické příhozy z toho vyplývající v rámci jedné databázové transakce, přijde mi jako nesmysl aby uživatel s maximem 1 000 zadaným do systému prohrál, pokud někdo v poslední milisekundě přehodí aktuální cenu, ale zadá méně než 1 000.
Já bych to taky očekával, dokonce ani nevím, jak by to postupné přihazování v praxi mohlo fungovat. Ale vycházel jsem z toho, že Aukro všude píše o postupném přihazování.

Máte pravdu, že reálně je to asi tak, jak popisujete, a pokud by uživatelé opravdu rovnou zadávali maximální částku, nemělo by smysl čekat. Pak je ale dost matoucí, že to Aukro i v obchodních podmínkách popisuje jinak, než to ve skutečnosti dělá. A pořád ještě je tu ten fakt, že někteří uživatelé asi nebudou rovnou zadávat své maximum, ale budou postupovat jako v klasické aukci s příhozy. Zvlášť když to odpovídá tomu, jak samo Aukro systém popisuje.

4436
Vývoj / Re:Přihazování na aukru v zadaný čas
« kdy: 15. 01. 2014, 11:26:21 »
Pokud A má zadané maximum 1000, tak kdykoliv zadá B částku menší než 1000, tak ji systém okamžitě automaticky přebije, tj. aukce nebude probíhat tak jak popisuješ.
Automaticky přebije i po konci aukce? To by asi nebylo dobré… Tak, jak to popisujete vy, by to fungovalo, pokud by se při zadání maxima okamžitě vypočítala hodnota druhé nejvyšší nabídky + hodnota příhozu. Aukro ale všude píše, že se přihazuje, tj. jsou to jednotlivé postupně na sebe navazující kroky, které se dějí v určitém čase – a může se stát, že mezi časem jednoho kroku a kroku následujícího je čas ukončení aukce.

4437
Vývoj / Re:Přihazování na aukru v zadaný čas
« kdy: 15. 01. 2014, 10:48:34 »
  • Uživatel A má zadané maximum 1000 Kč a momentálně drží nejvyšší příhoz s částkou 100 Kč
  • Uživatel B si stanoví maximum na 500 Kč, ale nezadá ho hned do automatického přihazování – zadá ho až těsně před koncem aukce (nebo přihodí ručně)
  • Blíží se konec aukce, uživatel B přihodí na 110 Kč (nebo nastaví automatické přihazování  na limit 500 Kč a přihodí automat)
  • Aukce skončila v předem známý čas
  • Uživatel A by rád přebil 110 Kč, je pořád pod limitem, ale má smůlu, protože aukce už skončila
  • Vyhrál B s cenou 110 Kč

Uživatelé tedy měli stanovené limity 500 Kč a 1000 Kč, dokonce je oba mohli mít těsně před ukončením aukce i zadané v systému automatického přihazování. Aukce přitom skončila na 110 Kč a vyhrál B (který měl limit 500 Kč). Podle vás ale měl vyhrát A s nabídkou 510 Kč.

Samozřejmě kdyby B systém Aukra neznal, zadal automatické přihazování do 500 Kč dávno před koncem aukce, aukce by skončila jak popisujete – vyhrál by A s nabídkou 510 Kč. Jak vidíte, výsledky aukce jsou různé, podle toho, kdy B zadal automatické přihazování (nebo kdy přihodil ručně). V prvním případě B vyhrál a za výrazně lepší cenu, takže se mu to taktizování s příhozem těsně před koncem aukce vyplatilo.

Celý problém je v tom, že aukce může skončit v okamžiku, kdy by někdo měl zájem zvýšit nabídku, ale prostě to nestihne. Proto se v běžných aukcích vždy po příhozu čeká nějakou dobu, zda někdo nedá vyšší nabídku.

4438
Vývoj / Re:Přihazování na aukru v zadaný čas
« kdy: 15. 01. 2014, 08:55:52 »
Nicméně stále tvrdím, že pokud si každý zájemce stanoví maximum, které je ochoten za předmět aukce zaplatit a to dodrží, tak pak je jedno v jakém čase ho na Aukro zadá.
Ani to není pravda. To by platilo jedině tehdy, pokud by byl čas dojet na částku, která bude vyšší, než druhé nejvyšší maximum. Jenže aukce na Aukru končí v pevně daný čas, takže se může stát, že aukce skončí dřív, než téhle částky je dosaženo. A právě toho se snaží docílit ti, kteří přihazují na poslední chvíli.

Představte si dva zájemce, jeden si nastaví maximum na 500 Kč a druhý na 1000 Kč. Teoreticky by aukce měla skončit minimálním příhozem nad 500 Kč, třeba 501 Kč. Pokud budou zájemci přihazovat průběžně, také to tak dopadne. Pokud ale znají Aukro a budou čekat na konec aukce, přihodí jeden z nich těsně před koncem třeba 100 Kč, druhý by chtěl přihodit víc, ale už to nestihne. Vidíte, že ten rozdíl ve výsledných částkách může být velký – jediným rizikem je, že někdo stihne přihodit ještě později. Ale vzhledem k tomu, že prodávaná věc většinou není unikátní, můžete zkusit štěstí v jiné aukci.

4439
Vy tedy tvrdíte, že oprávnění k užívání software je možné získat dvěma způsoby -- buď licencí poskytovanou autorem, nebo přímo ze zákona tím, že se stanu oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny počítačového programu, pokud mám vlastnické právo k té rozmnoženině. Chápu to správně? Takže je to něco podobného, jako volná užití u ostatních autorských děl, akorát mnohem volnější a závislé jenom na tom, zda v ruce držím DVD? A toto užití autorského díla není vázáno žádnou licencí, a autor mne tedy nemůže při užívání autorského díla při jeho provozování nijak omezit?

V tom případě si můžu pořídit tu nejlevnější verzi třeba Windows 7 Home -- OEM verzi, upgrade nebo třeba jen instalační médium za 50 Kč. Pak se rozhodnu, že doma to budu jako oprávněný uživatel používat na třech PC, a autor mi v tom užití nesmí nijak bránit, tak je nainstaluju legálně na 3 PC. A když už jsem v tom, stejnou taktiku uplatním s jedním DVD nějaké vyšší verze ve firmě nebo na univerzitě. Koupím jednu licenci na firmu/školu, tím se firma stane nabyvatelem a vlastníkem rozmnoženiny, a může software používat. A ve způsobu použití ji při provozu programu nemůže nikdo omezit, takže bude program provozovat na 2000 PC.

Předpokládám, že se shodneme na tom, že nainstalovat ze dvou licencí na upgrade dvou počítačů 2003 nových PC není legální. Kde je tedy v předchozím textu chyba?

Podle mne §66 říká něco jiného, než tvrdíte vy. V odstavci 1 říká, že když program běžně používám a potřebuji ho k tomu běžnému provozu opravit, můžu. Např. když mi bude generovat CSV s čárkou a já potřebuju středník. Že zároveň můžu zkoumat, jak program funguje, pokud to dělám při použití, ke kterému jsem oprávněn. Zároveň jsou to práva, kterých mne autor podle odstavce 6 nemůže zbavit. A dále odstavec 6 říká, že se software může prodávat jako třeba knihy -- tj. nebudu uzavírat licenční smlouvu, ale  koupím např. DVD, ke kterému už je ta licence rovnou přibalená. Pořád tam ale ta licence je a pořád může stanovovat, za jakých podmínek se stanu oprávněným uživatelem -- třeba za podmínky instalace na 1 PC (s možností přenosu na jiné PC), nebo za podmínky instalace na 1 PC (bez možnosti přenosu), nebo za podmínky, že jsem majitelem předchozí verze. Pak můžu to oprávnění prodat v bazaru, ale pořád jsou to ta oprávnění, která jsem získal já -- takže pokud je to oprávnění k provozu na 1 PC (přenosná licence), může to kupující provozovat zase jen na jednom PC. A pokud je to licence k provozu na PC, na kterém byla jako první nainstalována, může ji kupující provozovat zase jenom na tomto PC. Takže mu můžu legálně prodat PC i s OEM Windows na něm nainstalovanými. Kdybych licenci prodal bez toho PC, bude kupujícímu k ničemu. Dříve se některé firmy bránily i tomu bazarovému prodeji, takže třeba PC s OEM verzí nebylo možné prodat i s tím softwarem. O tom jsou právě ty citované rozsudky, které říkají, že autorovo právo rozhodovat o licenci skončí prvním prodejem, pak už je licence neměnná. Což samozřejmě nebrání tomu prodat hned tu první licenci na jméno -- pak jí sice pořád teoreticky můžete prodat, ale jediným oprávněným uživatelem zůstanete pořád vy.

S vyhodny-software.cz to pak celé souvisí tak, že Microsoft (alespoň v dob, kdy mne to zajímalo) neprodával OEM licence na 1. nainstalovaný počítač, ale na počítač, se kterým byla licence zakoupena. Prodat takovou licenci samozřejmě je možné, ale pořád tím získáte oprávnění k užívání jen na tom počítači, se kterým byla zakoupena -- který je bůhví kde.

4440
Bavíme se o nevyužité OEM licenci.
To na věci vůbec nic nemění. Navíc pokud někdo nevyužitou licenci pokouší dál prodat za nižší cenu, místo aby si nechal vrátit plnou cenu v rámci toho, že smlouvu nepřijme, je hlupák.

pak vám Microsoft prostě nedovolí aktivaci Windows. Že neaktivované Windows nedělají, co jste očekával? To Microsoft zajímat nemusí, s ním přece žádný vztah nemáte, a instalovat Windows pořád dokola vám nikdo nebrání.

Tudy cesta taky nevede, viz

§ 43 odst. 4 AZ
Citace
Autor, který   pro své dílo použil technické prostředky podle odstavce 3, je povinen zpřístupnit své dílo oprávněným uživatelům v rozsahu nezbytném ke splnění účelu uvedeného užití díla.

§ 66 odst. 8 AZ
Citace
Autor, který pro své dílo použil technické prostředky podle  § 43 odst. 3, je povinen zpřístupnit počítačový program oprávněnému uživateli v rozsahu podle odstavce 1 a je povinen označit počítačový program chráněný technickými prostředky uvedením jména a adresy osoby, na kterou se má oprávněný uživatel za tím účelem obrátit.
V používání toho instalačního DVD Microsoft vůbec nijak nebrání.

Podle mne §66 odst. 1 nedává právo provozovat program, ale dává oprávněnému uživateli při běžném používání programu další práva (překlad, úpravy, zkoumání apod.). Citovaný výklad ESD říká, že oprávněný nabyvatel není jen ten, kdo přímo uzavřel smlouvu s nositelem autorského práva – tedy že oprávněný nabyvatel je i další nabyvatel (bazarové) licence. Tedy stále to samé – licenci lze prodat, ale kupec tím získá stejná práva, jaká měl prodávající, ne práva větší.

Ano, má práva stejná. To, co se dál řeší, je, jestli omezení OEM je legální a tedy jestli může takovým způsobem omezit ta práva.
Tak to pro začátek řešte na příkladu prvního uživatele a nekomplikujte si to bazarovým prodejem.

Citace
Třináctý bod odůvodnění směrnice 2009/24 navíc uvádí, „že úkony spočívající v nahrávání a provozování nezbytném k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny programu […] nesmí být smluvně zakázán[y]“.

Omezení OEM na konkrétní hardware pak v souladu evidentně není, protože smluvně zakazuje takové provozování.
Nezakazuje. Uživatel je oprávněn software provozovat na jednom PC. Když ho bude chtít spustit na jiném, není to oprávněné užití a tudíž se na to $66 nevztahuje.

Stran: 1 ... 294 295 [296] 297 298 ... 305