Příspěvky

4366

Sítě / Re:IPv6 a základní fakta

« kdy: 29. 07. 2016, 08:27:41 »

prijde nekdy doba, kdy IPv6 bude ve stejne pozici jako dnes IPv4 ?

Už aby to bylo. IPv6 bylo vytvořeno proto, aby nahradilo IPv4. Ovšem praktické nasazení jde velmi pomalu. Teď jsme v situaci, kdy IPv6 už není taková rarita. Začínají se objevovat sítě, kde je pouze IPv6 do IPv4 se jde přes NAT64. Další milník bude, až bude IPv6 mezi klienty dostatečně rozšířené a začnou se reálně objevovat služby dostupné jen přes IPv6 (případně současné služby budou přes IPv6 nějak lepší). Teprve až budou mít skoro všichni IPv6, začnou se některé služby na IPv4 vypínat, a nakonec zbydou jen nějaké ostrůvky IPv4 sítí, které budou případně s internetem propojeny přes NAT, pokud to vůbec budou potřebovat.

predpokladam ze kdyby takova doba nastala tak s ohledem na mnozstvi moznych IPv6 adres by je muj ISP prideloval jako verejnou IPv6 zadarmo

Já doufám, že k šaškování s překladem neveřejných adres na veřejné už znovu nikdy nedojde, a že kdyby měly dojít veřejné IPv6 adresy, přejde se na nějaký nový prostor adres včas. V IPv6 je teď dostatečná rezerva (přiděluje se jen malá část prostoru), je dost místa na to udělat nějaký protokol IPv8, který by byl zpětně kompatibilní z IPv6 (tj. měl by delší adresy, ale mohl být přenášen přes IPv6 síť, která o něm nic neví). Tohle se s IPv4 a IPv6 nedalo udělat, protože v době, kdy se to začalo řešit, už v IPv4 prostoru nebylo dost místa.

4367

Sítě / Re:IPv6 a základní fakta

« kdy: 29. 07. 2016, 08:17:58 »

Při každé komunikaci IPv4 – IPv6 nebo neveřejná IPv4 – IPv4 se musí někde udělat překlad. V případě neveřejné IPv4 adresy ten překlad musí dělat vždy váš ISP, v ostatních případech to může být váš ISP, ISP „na druhé straně“ (pak ta komunikace jde „přímou cestou“ podobně, jako kdyby tam žádný překlad nebyl), a nebo může překlad dělat třetí subjekt (ke kterému se připojíte tunelem).

Zatím veškeré připojení k internetu pro koncové zákazníky – spotřebitele znamená, že můžete komunikovat přes IPv4. V ČR je to tak, že vám ISP dá buď veřejnou IPv4 adresu, nebo neveřejnou a tu pak NATuje na veřejnou. V USA někteří mobilní operátoři přidělují jen IPv6 adresy, ale pak sami poskytují překlad NAT64, takže se stále (transparentně) připojíte i do IPv4 světa. Pro profesionální koncové zákazníky už tohle neplatí, někteří poskytovatelé levných VPS (virtuální servery) už v základní ceně nabízejí jenom IPv6 a za IPv4 adresu si musíte připlatit. Ale není to proto, že by předpokládali, že nějaký veřejný server bude dostupný jen po IPv6 (na to je ještě brzy), ale daný virtuální server nemusí být veřejný, můžete ho použít třeba jenom pro zálohování nebo výpočty – připojujte se tedy k němu jenom vy, a poskytovatel předpokládá, že rád ušetříte za IPv4 adresu a zařídíte si, abyste k němu mohl přistupovat přes IPv6.

Neveřejné IPv6 adresy mají běžně počítače v síti (pro komunikaci v rámci sítě), ale zároveň vedle toho mají i veřejné. Je sice možné dělat i v IPv6 NAT z neveřejných IPv6 adres na veřejné, ale to je jen takový pohrobek IPv4 pro správce, kteří si bez NATu nemusí představit život – jinak vždy existuje lepší řešení bez NATu.

ISP podporující IPv6 by vám měl přidělit blok veřejných IPv6 adres – buď bude vašim zařízením přidělovat sám IPv6 adresy z určitého rozsahu, nebo může celý blok přidělit vašemu routeru a ten je pak bude přidělovat dál koncovým zařízením ve vaší síti.

4368

Vývoj / Re:framwork pro interakci s webovym GUI

« kdy: 28. 07. 2016, 16:32:12 »

To je nějaký systém vyvíjený in-house? Protože z desítek ticketovacích systémů uvedených v přehledu na Wikipedii jsou pouze dva – Liberum Helpdesk a Wrike – které neumožňují vstup přes e-mail, příkazovou řádku nebo API.

4369

Hardware / Re:Je kernel verze 4 primárně vyvíjen pro 64bitové procesory?

« kdy: 25. 07. 2016, 08:28:45 »

Neexistuje žádný kernel verze 4. Aktuální verze linuxového jádra je 4.7, přičemž ta 7 roste o jedničku s každou vydanou verzí, a když je to číslo moc vysoké, tak Linus Torvalds zvedne to první číslo (4 → 5) a to druhé začne od nuly. Takže mezi verzemi 3.19 a 4.0 nebyl větší rozdíl než mezi verzemi 3.18 a 3.19 nebo 4.0 a 4.1.

Linuxové jádro podporuje desítky platforem, i386 a x86-64 jsou jen jedny z mnoha. Dokonce asi díky Androidu dnes ani platforma „PC“ (i386+x86-64) nebude mít většinu na počtu instalací. Jádro není vyvíjeno primárně pro 64-bitové procesory, je vyvíjeno pro všechny platformy současně. Ale většina přispěvatelů pravděpodobně jako svou primární platformu pro vývoj používá x86-64.

4370

Software / Re:Samba ext3/ntfs výkon

« kdy: 22. 07. 2016, 08:53:08 »

Nedává smysl používat NTFS pod Sambou – jedině že byste měl data na nějakém externím disku a potřeboval je na chvíli zpřístupnit. Pak to funguje tak, že Samba překládá věci ze světa Windows do světa Linuxu (a umožňuje při tom využívat některé specifické linuxové věci), a ovladač NTFS to pak překládá ze světa Linuxu zpět do světa Windows (jiným způsobem, než Samba). Vlastně byste měl považovat za úspěch, že vám Samba na NTFS vůbec fungovala.

Procesoru jste odlehčil minimálně tím, že nemusí přepínat mezi kontextem jádra a kontextem uživatelského programu (FUSE).

4371

Sítě / Re:Chyba routeru? Přes kabely jede ping, ale ne HTTP. Přes Wifi jede vše.

« kdy: 19. 07. 2016, 20:36:02 »

Pak by bylo dobré tu komunikaci odsledovat přes tcpdump nebo Wireshark, abyste veděl, kdy se přeruší. Ping s velikostí paketu 1200 bajtů projde? Připojení počítače na jiný port routeru a jiným kabelem dělá to samé?

4372

Sítě / Re:Chyba routeru? Přes kabely jede ping, ale ne HTTP. Přes Wifi jede vše.

« kdy: 19. 07. 2016, 18:39:28 »

Zkusil bych také HTTPS, jestli to nedělají jen spojení na port 80.

Z toho mála informací, co víme, bych si ale tipl, že jsou problémem velké pakety, a že je tedy nejspíš na routeru špatně nastavené MTU. Můžete zkusit pingu parametrem -s zvětšovat velikost paketu.

4373

Vývoj / Re:Copy & Paste vs. Špagety

« kdy: 16. 07. 2016, 17:10:02 »

Je to jedno. Hlavně, že to bude fungovat.

Což se u kopírovaného nebo špagetového kódu těžko zajišťuje, protože se těžko testuje, těžko čte a těžko opravuje.

Nejjednodušší možné řešení bývá nejčitelnější.

Ano, ale bývá těžké ho vymyslet a naprogramovat.

4374

Vývoj / Re:Copy & Paste vs. Špagety

« kdy: 16. 07. 2016, 12:58:33 »

Akorát je možná jednodušší všechno nacpat do jedné rozvětvené funkce.

Je to jednodušší to tak jednou napsat. Jenže pak pro ten kód budete psát test, budete jej mnohokrát číst a mnohokrát upravovat, a ve všech těch případech už je to komplikace.

Na to, že je špagetový kód zlo, nepřišel nějaký teoretik, který by nenapsal ani čárku. Na to přišli a přicházejí programátoři opakovaně v reálném kódu, se kterým musí pracovat.

4375

Vývoj / Re:Copy & Paste vs. Špagety

« kdy: 16. 07. 2016, 11:47:49 »

Specializující kód injektuji do funkce či metody se společným kódem. Podmínky tím nejsou potřebné a špagety nevzniknou.

V šablonách nevhodnou část prostě překryji jinou částí prostřednictvím importu.

To máš zase svoje termíny a nebo jen neumím nějaký skriptovací bazmek? Jak jsi teda vyřešil problém?

Společná část je v kódu jenom jednou. Odlišnost se vyřeší podle povahy věci - pokud je to třeba posloupnost dílčích kroků, kde se jeden krok liší, bude každý z kroků samostatná funkce. V jednom případě se pak zavolají kroky 1, 2 a 3a, v druhém případě 1, 2 a 3b. Pokud ta odlišnost je v tom, že ten hlavní kód potřebuje provést nějakou specializovanou operaci, vytkne se ta specializovaná operace do samostatné funkce. Ve funkcionálním přístupu se pak ta specializovaná funkce předá hlavnímu kódu jako parametr, v objektovém přístupu  bude ten hlavní kód v nějaké třídě a bude volat specializovanou metodu, která bude v potomcích přetížená.

Pokud ty formuláře jsou nějaké šablony, obvykle šablonovací systém umožňuje používat nějaké importy nebo includy, které umožní znovupoužití kódu.

Zkrátka oba přístupy, jak kopírování tak zavlékání implementačních detailů do nějaké obecné funkce (z čehož vzniká špagetový kód), jsou špatně. Každé programovací paradigma, každý jazyk i spousta frameworků poskytuje nějaké nástroje, jako řešit znovupoužitelnost kódu. Pokud se tedy tazatel ptal, zda vůbec psát znovu použitelný kód, pak rozhodně ano. Pokud se ptá na to, jak ho psát, pak je potřeba znát alespoň konkrétní paradigma a jazyk, protože pokaždé jsou k dispozici trochu jiné nástroje.

4376

Software / Re:Šifrování SSD disku

« kdy: 14. 07. 2016, 20:55:17 »

To se hezky řekne, ale mnohem hůř udělá. Systém běžně odkládá data bokem, protože to zlepšuje jeho výkonnost, např. do /tmp, /var/tmp či /var/spool, a pak se ještě mohou části dat objevit ve /var/log. A než řešit, kam se data dostat mohou a kam ne, je o hodně jednodušší (a bezpečnější) to prostě zašifrovat celé.

Ano. Ale šifrování systému nemusí být tak jednoduché, jako šifrování samotných uživatelských dat. Pokud chce něčím začít a nechce hned řešit to nejsložitější, je lepší šifrovat alespoň uživatelská data. Ostatně, když se takhle ptá, stejně to nebude mít bůhvíjak zabezpečené, takže jde hlavně o to, aby se případný zloděj, který mu ukradne notebook, nedostal ke všem jeho osobním datům. Logy takový zloděj určitě procházet nebude. Navíc psal o Windows, a ty mají adresář pro dočasné soubory v domovské složce uživatele (samozřejmě pokud se nějaká aplikace nerozhodne, že to stejně bude cpát do C:\Temp).

Tedy šifrovat vše je samozřejmě lepší, než šifrovat jen uživatelská data, ale šifrovat jen systém a uživatelská data ne je nesmysl.

4377

Software / Re:Šifrování SSD disku

« kdy: 14. 07. 2016, 18:12:19 »

Začněte šifrováním dat a na šifrování systému se vykašlete. Když někdo získá váš počítač, budou ho zajímat vaše data, systém nepotřebuje, ten získá kdekoli jinde. "Nemůžu věřit svýmu systému" znamená, že byste nemohl věřit tomu, že váš systém nedělá něco nekalého, třeba neobchází šifrování nebo si bokem neukládá rozšifrovaná data. Jenže aby něco takového ten systém dělal, musel by takovou funkci mít už "z výroby", nebo by ho musel někdo napadnout. Ani proti jednomu vás šifrování systému nijak neochrání.

4378

Odkladiště / Re:Reklamace smartphonu - vrácení peněz

« kdy: 09. 07. 2016, 10:32:15 »

Dnes už pravidlo tří reklamací stejné věci neplatí, v zákoně je to dnes obecněji:

Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.

Ve vašem případě připadá v úvahu „větší počet vad“. V tomto případě nezáleží na tom, zda je to nepatrná nebo podstatná závada. Záleží tedy na tom, zda ty čtyři závady jsou „větší počet“.

Já bych zkusil tvářit se, že patříme na Západ. Máte pocit, že se na tom telefonu pořád něco rozbíjí, nevěříte, že když vám teď vymění sluchátka, nerozbije se za chvíli něco dalšího? Pokud ano, pak je to „větší počet vad“. Zacházíte s tím telefonem přiměřeně? Pokud ano, požadujte odstoupení od smlouvy. Slušný obchodník vám to uzná a nebude se s vámi dohadovat, jestli je nebo není to „větší počet vad“. Pokud vám to neuzná, budete vědět že patří na Východ a že u něj příště nemáte nakupovat. To je to hlavní. Méně podstatné pak je, jestli se s ním budete dohadovat, případně jestli s tím půjdete až k soudu.

4379

Vývoj / Re:Náhrada C# něčím multiplatformním

« kdy: 09. 07. 2016, 09:55:40 »

Oracle zarezal GlassFish, technicky neznaly redaktor napise."Oracle rusi Java EE". Pritom je len jeden aplikacny server z mnohych, s malym podielom na trhu. Ak si dobre pamatam oracle ma este jeden, ktory napodiv nezarezal. Najpopularnejsi je JBoss od Red Hatu.

Oracle měl kdysi dávno svůj vlastní Java EE aplikační server OC4J. Pak – dávno před Javou, totiž Sunem – koupil firmu BEA a jejich WebLogic, to je dnes aplikační server Oracle. GlassFish získal spolu se Sunem. Oracle ruší komerční podporu GlassFish a zákazníky převádí na WebLogic – nedává žádný smysl, aby měl dva komerční aplikační servery (zvlášť když WebLogic je úplně jiná liga než GlassFish). Opensource GlassFish nadále zůstává referenční implementací Java EE.

4380

Vývoj / Re:Náhrada C# něčím multiplatformním

« kdy: 07. 07. 2016, 17:18:42 »

Jen aby tu Javu za chvili nepohrbili
http://www.zive.cz/bleskovky/odbornici-varuji-oracle-by-mohl-pohrbit-javu-prestava-jej-udajne-zajimat/sc-4-a-183024/default.aspx

Java je pro Oracle klíčový produkt, vždyť skoro vše, co Oracle dělá, je na Javě přímo postavené, nebo se nejčastěji z Javy používá. CEO Oraclu Safra Catz prohlásila, že Oracle koupil Sun právě kvůli Javě, byla pro ně strategicky důležitá.