Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Kopírování by se mělo víc propagovat, protože dneska už ani lidi pořádně nevědi, že je to vlastně super věc.Propagujte, propagujte. Ty údaje o platební kartě.
kopírování je správné a mělo by být podporovánoOK, tak začneme u vás. Zkopírujte nám sem číslo vaší platební karty, jméno, na koho je vystavena, měsíc a rok expirace a bezpečnostní kód. O další kopírování se už postaráme.
Jen lopaty si myslí, že existuje něco jako duševní vlastnictví.Jen hlupáci pohrdají povoláním jenom proto, že je jiné, než to jejich, a ani by ho pořádně dělat nezvládli. A jen hlupáci hodnotí znalosti jiných podle toho, jaké vykonávají povolání. Dušení vlastnictví samo o sobě samozřejmě neexistuje, duševní vlastnictví je v naší společnosti vytvářeno zákonem. A úplně to samé platí i o jakémkoli jiném vlastnictví. Třeba vlastnictví lidí zákon dříve definoval, a dnes už to zakazuje.
Spíše naopak. Ty základní právo kopírování máš a nikdo ti ho nemůže vzít.Nikoli, je to přesně naopak. V základu nemáte vůbec žádná práva. Když budete ten nejlepší javaman v nějaké gorilí smečce a spadne vám na hlavu nějaké ovoce, alfa vám ho okamžitě zabaví. Můžete si klidně někde stěžovat, že podle lidských zákonů byste to to právo měl, ale když lidské zákony neplatí, žádná práva z nich plynoucí nemáte. Alfa právo na to ovoce má, protože si to právo prosadí silou. V lidské společnosti bez zákonů by to bylo úplně stejné. Když by autor vytvořil nějaké dílo, mohl byste dupat nožičkama a bít se do prsou jak byste chtěl, že máte právo kopírovat to dílo, ale autor by vám přibouchl dveře před nosem s tím, že když si myslíte, že máte nějaké právo, tak ať si to dílo klidně okopírujete. A pak už by jen přes rameno utrousil poznámku, že jakmile bude mít pocit, že se pokoušíte dostat do jeho domu, okamžitě vás zastřelí. Protože na to má právo zase on.
Nepřišlo vám nikdy divné, že to „jednoduché označení“ se pro to nikdy nepoužívalo, dokud to nezačaly propagovat RIAA a MPAA?Nepřišlo. To jednoduché označení se používalo už dávno před tím.
Autorské právo je typ výhradního práva. Výhradní právo je typ monopolu.Vlastnické právo je také typ výhradního práva. Proč nepíšete o vlastnictví jako o monopolu? Navíc česká legislativa pokud vím pojem „monopol“ nepoužívá.
Jenže při porušení autorského práva si nikdo cizí majetek nepřivlastní ani se nezmocní cizí věci. Protože se pracuje s kopií, ne původní věcí.To, že je něco kopie, neznamená, že to není cizí majetek nebo věc. Když si někdo udělá duplikát vašeho klíče a s jeho pomocí vás vykrade, taky se nebude obhajovat tím, že pracoval s kopií klíče, ne s původním klíčem.
Neni to kradez. To, ze to lidi pletou neznamena, ze je to dobre.Lidé si to nepletou. Jak jsem psal výše, lidé používají slovo „krádež“ pro označení jakékoli činnosti, kdy někdo nějaký majetek získá neoprávněně. Běžně se říká „ukrást nápad“, „ukrást peněženku/čokoládu“. Slovníky definují „krádež“ jako „neoprávněné přivlastnění si cizího majetku“ nebo „neoprávněné zmocnění se cizí věci“.
Kradez je definovana paragrafem 205To je ale definice legislativního termínu, ne definice slova v obecném jazyce.
Říká se tomu krádež. „Porušit autorské právo“ já právnický termín, podobně jako „porušit vlastnické právo“. V běžné mluvě to tak ale nikdo neříká a používá jednoduchá označení, i když nejsou z hlediska právnické terminologie přesná. V běžné řeči se tedy za krádež označují všechny, případy, kdy někdo získá něco neoprávněně.a tomu se rika jak ? vypujcit ?
Tomu se říká porušit autorské právo či použít bez svolení autora. Protože to není ani krádež ani půjčka (v obou případech by totiž autor neměl to, co jste ukradl/půjčil si), ale porušení monopolu daného zákonem.
Když si ale ten časopis koupím, články z něj vystříhám a dám si je doma do folie a pořadače, tak je vše v pořádku. A to je to, co chce dělat původní tazatel. On jen dodá folii a pořadač. Články si musí obstarat každý sám.Nikoli. Autor chtěl napsat program, který z původní hry vykrade objekty, uloží je v přesně daném formátu, a jiný jeho program bude přesně s tímhle formátem vyexportovaným z té jedné konkrétní hry fungovat a nebude fungovat s ničím jiným. To je něco dost jiného a je evidentní, že bez té původní hry by to celé nefungovalo.
pokiaľ výsledok šírite len nekomerčne.Autorské právo nerozlišuje komerční nebo nekomerční šíření. Pro jakékoli šíření musíte mít licenci.
Ted nechapu...Samozřejmě. Aplikace se totiž vůbec nespojí s IP adresou 100.100.100.102. Aplikace se spojí s nějakou jinou IP adresou na internetu - a ta se pak připojí na 100.100.100.102.
Chcete mi rict ze kdyz zakazu tento rozsah adres: 0.0.0.0-100.100.100.100,100.100.100.102-255.255.255.255
A dam povoleni pouze na IP "100.100.100.101"
Ze aplikace dokaze pres tunel se napojit na adresu "100.100.100.102"
Ale co se stane kdyz aplikace pouziva pripojeni ve windows pomoci IPV6 nebo nejak komunikuje pomoci tunelu pres IPV6? (Muze komunikovat mam nejak pridat block pro IPV6 jak to vlatne je?)Stane se úplně to samé, jako když ta aplikace bude komunikovat přes nějaký IPv4 tunel nebo přes proxy server – prostě se na cílovou adresu dostane. Aplikaci můžete úplně zakázat přístup na internet, nebo jí dovolit komunikovat jen s důvěryhodnými adresami, kde víte, že tam běží jen bezpečné služby. Pokud chcete jen zakázat přístup k nějaké konkrétní službě, ale ostatní povolit, bude to fungovat jen u naivní aplikace, která zkouší přístup přímo. Jakmile se pokusí vaši blokaci obejít, a vy jí dáte přístup k celému internetu, tak vaši blokaci prostě snadno obejde.
A jak je to potom u linuxu kdybych chtel tohle udelan pro nejakou aplikaci napr v UbuntuV linuxu se primárně aplikace neřeší, povoluje nebo zakazuje se komunikace podle IP adres a portů, ale pro všechny. Můžete psát pravidla podle ID procesu, ale to je jiné při každém spuštění aplikace. Je možné, že nějaký bezpečnostní modul umožňuje vázat pravidla firewallu na proces spojený s konkrétní binárkou na disku – v posledních letech se v této oblasti udělalo v Linuxu hodně práce. Ale nevím o tom, že by už existovalo řešení, které by umožnilo tohle někde naklikat – bylo by nutné si nastudovat příslušnou dokumentaci a ručně to nakonfigurovat.
Také existují v IPv4 i IPv6 link-local adresy, které jsou dostupné jen v rámci daného segmentu sítě. V IPv4 se moc nepoužívají, ale v IPv6 má každé zařízení v síti povinně přidělenou adresu z rozsahu fe80::/64. Takže vlastně každé zařízení s IPv6 musí mít přidělenu neveřejnou IPv6 adresu.IPV6 (Ta je vzdy verejna jestli to rikam dobre)
Nemusí nutně být. I v IPv6 existuje adresní rozsah (fd00::/8, RFC4193) pro private networks, srovnatelný s tím v IPv4 (RFC1918). A je tedy - technicky vzato - možné, že by nějaký ISP klientům přiděloval IPv6 adresy z tohoto rozsahu. Jiná otázka je, proč by něco takového dělal. Ale zejména takhle na vesnici, se dějí různé šílenosti.
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
