Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Filip Jirsák

Stran: 1 ... 275 276 [277] 278 279 ... 375
4141
dvoufaktorovou autorizaci formou zabezpecen SMS mam , ale prijdu o ni, protoze mobilni operatori uz nemaji sim kartu ze SIM toolkitem […] jinak dvoufaktorova autorizace kdyz mam minimalne email ucet v pocitaci a na mobilu stejny je problem.
I nešifrovaná SMS bezpečnost podstatně zvyšuje. Mobilní telefony mají podstatně lepší bezpečnostní model aplikací, než desktopové operační systémy (resp. mají vůbec nějaký, na rozdíl od počítačů). Aby někdo mohl upravit tu potvrzovací SMS v mobilu, musel by zneužít nějakou chybu přímo v operačním systému (ano, existují takové chyby), zatímco v PC stačí, aby si uživatel spustil nějaký záškodnický program, není k tomu potřeba chyba v systému.

Jedinym bezpecnym resenim je tedy jak zminujete druhy hloupy mobil ci nejaky "kalkutor od banky"....
RB stále možnost používat „kalkulátor“ nabízí: Osobní elektronický klíč.

4142
Vaše úvaha je správná. Ale právě proto se online bankovnictví zabezpečuje dalším kanálem nezávislým na počítači – alespoň zasláním nešifrované SMS s platebními údaji a potvrzovacím kódem, v lepším případě šifrovanou SMS nebo speciálním autentizačním zařízením. Samozřejmě to závisí na tom, že před tím, než ten ověřovací kód opíšete, zkontrolujete platební údaje – alespoň číslo účtu a částku. Útočník pak sice může na napadeném počítači platební údaje nepozorovaně změnit, ale vy ty změněné údaje uvidíte v té potvrzovací SMS a poznáte tak, že je něco špatně a platbu nemáte autorizovat.

Mimochodem, Raiffesienbank posílá v té potvrzovací SMS i začátek otisku klíče serveru, se kterým právě komunikujete, takže podvržené HTTPS můžete zjistit i podle toho. Akorát je škoda, že to nikde nepropagují a bankéř na pobočce ani nevěděl, co ten kód v SMS znamená, musel jsem si to zjistit sám.

4143
Bazar / Re:Prodám: Spring in practice
« kdy: 27. 11. 2016, 12:52:04 »
Coz z pohledu usera frameworku znamena, ze Spring Boot nahrazuje Spring.
Neznamená, protože pořád používá Spring a pořád musí vědět, jak Spring používat. Spring Boot řeší akorát to, že se některé věci nakonfigurují automaticky, případně se dají nakonfigurovat jinak.

Nikdo uz nedela application.xml
Což nijak nesouvisí se Spring Bootem, ale s tím, že přibyla možnost konfigurace pomocí anotací a pomocí Javovského kódu. Obojí je podstatně starší než Spring Boot. A i se Spirn Bootem pořád můžete Spring kontext konfigurovat přes XML.

konfiguracni parametry vcetne treba konfigurace embedded Jetty jdou via application.yml, namisto puvodniho zpusobu konfigurace pres maven pluginy
Pomotal jste několik věcí dohromady. application.xml neřešilo jen konfigurační parametry, to byla spíš jen taková vedlejší drobnost – XML soubor definoval beany. application.properties nebo application.yml jsou způsob, jak předat beanám konfigurační parametry. Maven plugin pro Jetty řešil, jak aplikaci snadno nastartovat při vývoji a neměl se Springem nic společného. Embedded Jetty nebo Tomcat může být přímo součástí Springovské aplikace a otočí se tím vazby – normálně se Springovská webová aplikace spouští v JEE webovém kontejneru, tohle umožňuje spustit JEE webový kontejner uvnitř Springu.


Pouziva se to jinak.
Spring se používá úplně stejně. Se Spring Boot se jenom konfiguruje jinak.

Se znalostma nactenyma z one knizky si ve Spring Boot neskrtnes a Spring Boot je budoucnost. Samotny Spring ustupuje do pozice backend knihovny.
Na Spring Frameworku se nic nemění, pořád ho musíte znát, když ho chcete používat. Spring Boot umožňuje „jenom“ začít ho používat rychleji.

4144
Bazar / Re:Prodám: Spring in practice
« kdy: 27. 11. 2016, 11:17:18 »
Springem 4.x, kteryzto je nyni vicemene nahrazen Springem Boot, ktery za chvili vyjde v 2.0?
Spring Boot není náhrada Spring Frameworku, Spring Boot je způsob, jak Spring Framework (a další komponenty) snáze používat. Takže mimo jiné Spring Boot 2.0 vyjde teprve tehdy, až bude Spring Framework 5.0, protože na něm závisí.

4145
Server / Re:Docker a Google Cloud Datastore / Amazon S3 volume
« kdy: 18. 11. 2016, 18:27:53 »
No ved ten druhy variant prave mam.
Evidentně ne. Kdybyste měl jeden volume container a namapoval ho do tří aplikačních kontejnerů, uvidíte ve všech čtyřech kontejnerech ta samá data.

4146
Server / Re:Docker a Google Cloud Datastore / Amazon S3 volume
« kdy: 17. 11. 2016, 22:46:03 »
Ta data z Amazonu si musíte napamovat na tom stroji, kde běží Docker. Příslušný adresář pak namapujete jako volume do těch aplikačních kontejnerů (parametr -v – určíte, který adresář ze systému, kde běží Docker, namapovat do kterého adresáře uvnitř kontejneru). Případně se ještě používají volume kontejnery, to je o něco čistší řešení – v jednom kontejneru máte data, a ten pak můžete namapovat do různých aplikačních kontejnerů.

4147
Vývoj / Re:CSS editace barev ve vedlejším souboru
« kdy: 17. 11. 2016, 20:36:36 »
CSS proměnné jsou hudbou budoucnosti.
Dával jsem odkaz na web Can I use. Nejsou podporované akorát v Internet Exploreru, Edge, Opeře Mini a ve starém Android Browseru, přičemž Edge je bude podporovat v některé z příštích verzí. Případně je můžete zpracovat CSS pre- nebo postprocessorem.

4148
Vývoj / Re:CSS Editace
« kdy: 16. 11. 2016, 20:52:23 »

4149
ad mobile world....jako celek me nezajima
Jenže tady nediskutujeme o tom, co vás zajímá nebo nezajímá, ale o tom, jak je to v reálném světě.

mam dojem ze je snaha se brime javy v jeji ciste podobe zbavit
To je opravdu jen ničím nepodložený dojem.

ptam se na celkova reseni. robustni velka reseni ALE zamerena na vykon, kde proste efektivni kod po vsech strankach udela rozdil
Pak to hledání máte docela snadné, protože robustní velká řešení se dnes dělají prakticky jen v cloudu. Takže nemusíte hledat aplikace (které často nenajdete, protože jsou privátní), ale stačí hledat poskytovatele. Podívejte se na Google, Amazon, Microsoft Azure, podívejte se na ekosystém, který kolem toho existuje. Efektivita se v těchto případech řeší tak, aby to dobře běželo v cloudu a v druhém kole aby se používaly efektivní algoritmy. Pokud by se něco přepisovalo do jiného jazyka, bude častějším důvodem udržovatelnost kódu než výkonnost kódu na CPU. Výkon na CPU se řeší jen velmi okrajově, protože získaný výkon je velmi malý a obvykle jej mnohem levněji získáte prostě nákupem většího výkonu v cloudu. Navíc se tím podstatně zhorší udržovatelnost kódu (najednou tam máte další jazyk, musíte třeba řešit překlad pro různé platformy) a hlavně tím přicházíte o spoustu možností cloudu (třeba na Google Engine nativní kód nenasadíte).

Programování blízko hardwaru má samozřejmě pořád význam, třeba ta cloudová řešení ho potřebují pro jádro OS a pro virtualizační prostředí. Ale nejsou to ta velká řešení, je to jenom jedna komponenta, kterou ta velká řešení používají.

4150
jen me ale u javy (nejen, podobnych je vic) zarazi nedostatek kvalitnich veci v ni
Problém je, že nějak nevíme, co považujete za „kvalitní“. Chtěl jste desktopové aplikace, dostalo se vám příkladu IDE, která v té nejvyšší kategorii existují čtyři, z toho tři jsou napsaná v Javě a čtvrté v C#. A že zrovna na IDE jsou jejich uživatelé myslím dost nároční. Nezaráží vás, že v té kategorii není žádné IDE napsané v C++, že jsou jen o kategorii níž v rámci takových těch odlehčených IDE? A vypovídá to snad o něčem jiném, než jenom o tom, že C++ není jazyk vhodný pro tak komplexní aplikace, jakými IDE jsou?

4151
no, to nejsou. kod sice mozou mit celkem kosaty, ale z pohledu jazyku a jejich dospelosti pro realny svet jsou to naprosto nenarocne veci. cpu by nemely zrat vubec...vzdyt co delaji?


 nejnarocnejsi operace je nejspis neco jako hledani v nejakem indexu, databazi. je rok 2016 a tohle fakt neni nic u ceho by se mel system zapotit.....
Nemohl byste vedle reálného světa vzít v úvahu také reálný letopočet? Rok 1970 už je poněkud passé a to, co vyřizuje požadavky uživatelů, opravdu nejsou jednovláknová CPU. Nejpočetnější skupina IT zařízení, se kterými uživatelé přímo pracují, dnes jsou nebo brzy budou mobilní zařízení (která se mimochodem neprogramují v C ani C++, ale v Javě nebo v ObjectiveC), další v pořadí je desktop (kde vedou Windows a tudíž C#).

Ukažte mi nějakou „spotřební“ aplikaci (kterou používají lidé jako používají ledničku, televizi nebo auto – kancelářský balík, internetový prohlížeč, hry, editory fotek, e-mailový klient, mapy), u které je pro uživatele podstatný výkon na CPU. Myslím, že nenajdete ani jednu. Pokud už to budou aplikace náročné na výkon, bude to buď výkon při paralelizaci, nebo výkon na GPU.

a co vlastne hledam....no zacnu ciste ze sveta v kterem se ja pohybuju tj. napriklad vizualizacni sw jako zbrush,maya,max...ruzne archviz, dynamics, finite elements, kapalinove simulace, treba nejaky vetsi cad....atd.
Tak hledejte, hledejte. Já už jsem vám sem odkazy dával.

proste veci ktere dokazi zamestnat multi cpu,gpu,pamet,io a ktere je treba psat v dospelem jazyku.
Zatím to vypadá, že je vám úplně jedno, zda je program užitečný pro uživatele, důležité pro vás je jenom to, zda vytěžuje CPU, GPU, paměť a IO. Naštěstí to tak nepojímají všichni, takže existují i užitečné programy napsané v C nebo C++.

klidne muzou byt ruzna data mining, expertni systemy, kompexnejsi databaze, deep learning, analyza reci, proste cokoli kde se hw zapoti tim,ze resi kompexni problemy, nejen ze resi samy sebe...
Příklady tu už opět padly. A v těchto oblastech se používá Java, Python, JavaScript případně další skriptovací a funkcionální jazyky. C je někde schované pro urychlení některých výpočetně náročných operací. To asi znamená to „dospělý programovací jazyk“ – že se mu každý vyhýbá a použije ho jedině tehdy, když není zbytí…

Mimochodem, pořád jste nenadefinoval, co je to ta „rychlost programovacího jazyka“, kterou se tady pořád tak oháníte. Někteří lidé píší šílený kód a obhajují to tím, že je to optimalizace – přitom nikdy nedokážou změřit to, v čem má být jejich kód údajně lepší, a dokonce ani nedokáží definovat, co by mělo být kritériem. Zdá se, že někteří to praktikují trošku jiným způsobem, a to tak, že píší v C.

Naštěstí máme spoustu různých jazyků a prostředí, a každý se hodí trochu na něco jiného. Vaše smůla je, že ke správnému výběru nestačí silná víra, že právě ten váš jazyk je ten „dospělý“, ale je potřeba umět nadefinovat kritéria, podle kterých budete hodnotit.

4152
Nějaký konkrétní příklad? Tohle tvrzení jsem četl mnohokrát, ale ještě jsem neviděl kód, pro který to platí.
Jaký pro to používáte benchmark? (Předpokládám, že to své tvrzení máte něčím podložené, že to není jenom „nepátral jsem po tom, tudíž jsem to neviděl, tudíž to neexistuje“.)

4153
IDE považuji za aplikaci, která slouží pouze vývojářům.
Myslíte, že vývojáři sami sebe odbývají nějakým šuntem a to nejlepší programují pro ostatní? A nebo naopak IDE musí být špičkový program, protože když dáte sekretářce špatný textový editor, bude nadávat, ale bude ho používat, zatímco když dáte špatné IDE programátorovi, začne programovat vlastní?

Co třeba nějaký webový klient
Apache HTTP Client, Jetty Client, Netty HTTP kodek, Google HTTP Client Library for Java a mnohé další. Nebo jste myslel prohlížeč?

účetnictví
FlexiBee

střižna videa
Uvítal bych jakoukoli použitelnou OSS i kdyby byla napsaná v Brainfucku.

3D modelování
Díval jste se na ty výše uvedené aplikace? ZEBRA

4154
neznam primo, nicmene i kdyby byly super, nesplnuji podstatu dotazu, tj neni mozne na nich poznat pouzitelnost jazyka.
To vy jste omezil výběr jen na desktopové aplikace, o použitelnosti jazyka nebyla řeč.

upresnim, ocekaval bych aplikaci co zatizi cpu (skutecnou cinnosti, ne svou neefektivitou), jsou vypocetne pametove i IO narocne (opet ale jen svym principialnim uzitim, ne spatnym kodem).
Tohle už je vaše třetí kritérium výběru. Nejdřív desktop, pak použitelnost jazyka, a nakonec zatížení CPU a IO. To jsou tři různá kritéria. Netuším, proč jste si vybral zrovna tahle tři kritéria. Ale klidně vám řeknu, jak se to s nimi a s Javou má.

Desktopové aplikace nejsou silnou stránkou Javy, zejména proto, že Sun a později Oracle na desktopovou Javu kašlou. Takže s použitím Javy pro desktopovou aplikaci není problém, má to své výhody ale i nevýhody, Javu určitě stojí za to zvážit, ale má minimálně rovnocenné konkurenty.

Použitelnost jazyka, to asi samo o sobě nemá smysl hodnotit, takže spíš použitelnost platformy. Tady si myslím, že je Java na špičce, protože má obrovský a jednotný ekosystém. V Javě můžete programovat od mobilních aplikací po zpracování BigData v cloudu. Pokud potřebujete prostředí pro integraci, je Java jasná volba.

Zatížení CPU a IO – tohle není doména Javy a pokud je nějaká aplikace zaměřená jen na tohle, asi nebude moc důvod vybrat si zrovna Javu. Většinou tohle ale budou spíš jen nějaké části nebo komponenty, které napíšete v C, a pak je klidně použijete z jiného jazyka (Python, Java, JavaScript…) Dále to také často může vést k tomu, že vám zatížení jednoho CPU a IP na jedné sběrnici nestačí, ale že potřebujete cluster – a tam už s to s tím C zase nebude tak slavné, protože potřebujete vícevláknovou aplikaci a síťovou komunikaci, a tady už zase může být výhoda v tom, že to v Javě napíšete snadno (respektive spíš poskládáte z už hotových komponent). Ale to zadání je velmi obecné, takže stejně „rozplizlá“ musí být i odpověď – ve skutečnosti totiž nikdo nechce zatížit CPU (ani smysluplným kódem), ale potřebuje řešit nějaký problém – a vytížit CPU je jenom jedno z možných řešení problému.

takze bud jsem prehlidl nebo se stale nejaky java klenot hleda:-)
Spíš se ptáte na oblasti, které nejsou doménou Javy, a snažíte se tam najít nějakou skutečnou perlu, která s přehledem strčí ostatní do kapsy. Ale když tu byla zmíněna ta IDE, zkuste uvést příklad nějakého IDE srovnatelného s Eclipse, NetBEans nebo IntelliJ Ideou, které bude napsané v C nebo (ať máte šanci) v C++.

4155
Tázající zřejmě ví že je pomalejší a nepotřebuje o tom poučovat.
Pokud to ví, má to napsat. Má napsat, co je pomalejší, kdy je to pomalejší, jak měří, že je to pomalejší. Pak mu někdo může poradit.

Tadle celá diskuze je padlá na hlavu.

Já si fakt připadám jak na exkurzi do 1984, kde se taky kecali totální sračky, ale pochvilce výkladu začli i celkem dávat smysl.
Na tom, že je ta diskuse padlá na hlavu, máte zrovna vy lví podíl. Totální nesmysly tu píšete právě vy, a když si dovolím zeptat se, co jste tím obecným prohlášením myslel a jestli pro něj máte nějaký důkaz, nezmůžete se na nic jiného, než na urážky.

Když někdo tvrdí, že je něco rychlejší, měl by být schopen napsat, co to ta rychlost je a jak ji měří. To tady zatím neudělal nikdo z těch, kteří tvrdí, že je nějaký jazyk rychlejší než jiný jazyk. Pokud je to pro vás tak jednoduché, nemůže pro vás přeci být žádný problém to srozumitelně popsat. Vzhledem k tomu, že to ještě nikdo neudělal, jeví se jako pravděpodobné, že ta tvrzení o rychlosti jsou jenom ničím nepodložené plky. Které jejich autoři pouze někde zahlédli na internetu, ale vůbec jim nerozumí, takže nejsou schopni je ani obhájit, ale dokonce ani vysvětlit, co podle nich vlastně znamenají.

Takže vážení, Ondro a Filipe, máte pravdu, Java (JVM ... Oracle™ JVM) je úplně to nejrychlejší v celé poznané a nepoznané galaxii.
Nic takového tu nikdo netvrdil. To, že vy nejste schopen svá tvrzení jakkoli doložit nebo obhájit, neznamená, že platí tvrzení opačná. Tak ještě jednou, třeba to konečně pochopíte: problém není v tom, že by z toho tvrzení vycházela Java špatně. Úplně stejně nesmyslné by to tvrzení bylo, i kdybyste psal, že je Java 1000× rychlejší. Problém je totiž v tom, že to tvrzení je nesmyslné, nedává žádný smysl mluvit obecně o „rychlosti jazyka“.

A i kdyby kecal sračky, proč vás to proboha tak tankuje, to Javu (JVM ... Oracle™ JVM) o volným čase šukáte takže to berete jako urážku cti? Nebo jako co?
Nadávkami a nesmysly tu svá tvrzení „obhajujete“ vy. To, co tu bylo napsáno, není urážka cti a není to nic proti Javě, C, C++ nebo proti čemukoli jinému. Jde jenom o to, že psát o „rychlosti jazyka“ je nesmysl. Původní tazatel nad tím možná nepřemýšlel a napsal, co někde zaslechl. To je v pořádku, diskuse je od toho, aby mu někdo vysvětlil, že neexistuje žádná „rychlost jazyka“ a že porovnávání programovacích jazyků je poněkud komplikovanější, a je závislé na řešených úlohách – pro různé úlohy budou různá kritéria. Zbytek diskuse je pak už jenom o tom, aby se neznalý tazatel dozvěděl, kterým směrem má pátrat, když se chce přiblížit pravdě, a aby nenaletěl těm vašim nesmyslům, které tu píšete.

Stran: 1 ... 275 276 [277] 278 279 ... 375