Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Ale pokud je na IP adrese smtp serverPříště si raději přečtěte příspěvek, na který reagujete. Nebo o jakém SMTP serveru (asi jste myslel klienta) píšete, když je IP adresa na blacklistu kvůli reverznímu názvu v DNS nebo kvůli HTTP proxy?
Co to je zase za nesmyslnou konstrukci?Co kdybyste se radši nejdřív dovzdělal, než se začnete takhle hloupě ptát?
SMTP server kterému má rozumně fungovat odesílání mailů přímo na cílové SMTP servery v internetu přeci dnes musí používat pouze statické IP adresyProč? Kvůli hloupým blacklistům? Navíc to, co jsem psal já, se týká i klientů (předpokládám, že jste se jen přepsal) se statickou IP adresou.
s rozumně nastavenými reverzními záznamy v DNS!Co to je „rozumně nastavený reverzní záznam“? Ve kterém RFC je definován?
Uvažovat o dynamicky přidělovaných IP adresách s pofidérními reverzními DNS záznamy může jen tragický teoretik jako například Jirsák.Kde jsem psal o dynamicky přidělovaných IP adresách s pofidérními reverzními DNS záznamy? Aha, nikde, to si jen „Admyn“ vymýšlí.
Takže místo toho aby došlo k odstranění příčiny proč se IP adresy SMTP serverů na blacklisty dostávají (což je téměř vždy nevhodná konfigurace těch SMTP serverů která umožňuje odesílání spamu)Příčina je ta, že se někdo rozhodne a prostě nějakou IP adresu na ten seznam přidá. Se SMTP klientem (zase překlep, že) to často nemá vůbec nic společného, na té IP adrese ani nikdy nemusel být žádný SMTP klient provozován. Dokonce si vlastně nevzpomínám, že by mezi adresami, které jsem odstraňoval, někdy byla nějaká na blacklistu kvůli nevhodné konfiguraci SMTP klienta nebo kvůli tomu, že by se z té adresy rozesílal spam.
A ponaučení na závěr: reverzní DNS záznamy IP adres odesílajících SMTP serverů nejsou pro blacklisty důležité, protože blacklisty fungují přímo nad IP adresami (ty jsou totiž na rozdíl od reverzního DNS pro spammery mnohem hůř měnitelné).Několikrát tu byl zmíněn SORBS. Myslím, že není tak těžké dohledat si odkaz na jejich stránky. Myslím, že není tak těžké si na jejich stránkách najít seznam jejich databází. Myslím, že není tak těžké zjistit si, že z 15 základních databází se jich pouze 4 týkají IP adres SMTP klientů.
Toto je hlavne problém gmail, hotmail, a podobných služieb - zaradia Vás na nejaký svoj interný obskúrny blacklist a to nielen IP, ale kľudne celú doménu a potom nie je ako sa z toho blacklistu dostať.Měl byste nějaký konkrétnější příklad? Já jsem neslyšel o žádném takovém příkladu, že by někdo byl na takovémhle blacklistu. Znám případy, kdy byly jednotlivé e-maily vyhodnocovány jako spam, ale to není blacklist.
väčšinou aspoň majú popísané pravidlá ako (za čo) sa na blacklist dostaťJo, například „generic reverse DNS naming is the most important criterion“. To vám hodně pomůže, takovýhle popis.
ako sa dostať z neho prečCož je postavené na hlavu. O vymazání by se měl postarat ten, kdo tam tu adresu přidal.
hlavne je použitie týchto blacklistov dobrovoľnéProto jsem psal, že jediné skutečné řešení, které je ovšem velmi zdlouhavé, je vysvětlit správci cílového serveru, že používat takovýhle blacklist pro odmítání e-mailů je nesmysl. A že nejlepší by bylo, kdyby se dostatečné množství odesílatelů dohodlo, že na servery používající tyhle blacklisty prostě doručovat nebudou – když jejich správci e-maily přijímat nechtějí, tak jim je přece nebudeme nutit.
pretože tieto služby sú príliš veľké aby sa dali ignorovať.Čemuž přispívají i ti uživatelé blacklistů, protože tyhle velké služby whitelistují, takže je často jednodušší použít takovouhle velkou službu než řešit problémy s nějakým správcem používajícím blacklist.
Menší počet odeslaných mailů znamená menší pravděpodobnost že si jich všimne provozovatel nějakého blacklistu a následně IP adresu odesílajícího SMTP serveru označí jako blokovanou protože ty maily nějakým svým algoritmem vyhodnotí jako spam. Vazba tohoto faktu na reverzní DNS není žádná.Takže počet odeslaných e-mailů nemá vliv na to, že vás provozovatel blacklistu zařadí do databáze na základě toho, že se mu nelíbí jméno v reverzním záznamu vaší IP adresy a nějakým svým algoritmem vyhodnotí, že to jméno svědčí o dynamicky přidělované IP adrese. Myslím, že to už jsem psal, ne?
pokud ze serveru chodí méně mailů je mnohem méně náchylný na zařazení na reálné blacklistyJak přesně počet odeslaných e-mailů ovlivňuje to, zda bude IP adresa zařazena na blacklist např. podle svého jména dle reverzního DNS záznamu?
Jediné řešení je používat vlastní emailový server s vlastní adresouJeden server s jedinou IP adresou bude na blacklistování mnohem náchylnější, než velký freemail s větším množstvím serverů
ohlídat si aby se na blacklistech neobjevila.To by mne zajímalo, jak si to chcete ohlídat. Provozovatel blacklistu vás na něj může zařadit bez ohledu na to, co si to tom myslíte, zda o blacklistu vůbec víte nebo co děláte. Pravidla pro zařazení na takové blacklisty jsou velmi obskurní a zahrnují věci, které nemůžete ovlivnit. Podívejte se třeba na ten SORBS, jaké tam mají databáze – a když už je nějaký administrátor používá pro odmítání e-mailů, určitě použije rovnou dnsbl.sorbs.net.
Ve scriptech se to naparsuje naprosto bez problemu, pokud je implementace rozumna. Napriklad defaultni chovani ls na Archu a Ubuntu (a pocitam, ze temer kdekoli jinde): v terminalu pekne obarvickovane a vice jmen na radku. Pri vystupu jinam (roura, redirekce do souboru) zadne ANSI sekvence a co soubor to novy radek.Tohle chování, kdy se výstup mění podle toho, co ukáže křišťálová koule, mi dost vadí. Jsem mnohem radši, když se to určuje nějakým přepínačem a program se nepokouší nic hádat. Protože pak píšu skript, potřebuju vidět, jak výstup vypadá, abych ho mohl rozparsovat, a musím hledat, jak dostat na terminál stejný výstup, jako dostávám ve skriptu. Nebo se naopak v terminálu vše hezky obarvuje, přidám | less a barvy jsou pryč, protože program zjistil, že výstup nejde na terminál ale do roury.
Není to nějaký obskurní blacklist, který využívají 4 servery v Ugandě, ale je široce používaný po celém světě.Je to obskurní blacklist široce používaný po celém světě.
Můžu si o jeho fungování myslet, co chci, ale když pak nechodí maily na půlku německých domén, tak mě prostě zákazník nepochválí a je mu jedno, že skoro všichni administrátoři v Německu jsou "debilové"...Vy nemůžete ovlivnit, jestli vaše IP adresy na tom blacklistu budou nebo nebudou. Můžete nabídnout prémiovou službu, že budete udržovat dostatečně velký pool IP adres z různých sítí po celém světě, abyste zvýšil pravděpodobnost, že některá z těch adres na blacklistu nebude. Ať si zákazník vybere, zda se mu vyplatí posílat e-maily i těm, kteří je nechtějí.
Tak on to není nějaký blacklist, ale je to SORBS, který je široce používaný.Ano, to je přesně jeden z těch blacklistů, o kterých jsem psal. Pokud ho někdo používá, asi nechce dostávat e-maily. Jeden takový exemplář máte o příspěvek výše.
Řešili jsme podobný problém a obesílat (v našem případě) jen v Německu stovky administrátorů mi nepřijde jako dobré řešeníNa straně odesílatele nijak. Jediné řešení by bylo vybudovat blacklist těch, kteří na příjmu tyhle blacklisty používají – a pak by se musela najít dostatečná masa serverů, které by na servery na tomhle blacklistu vůbec nedoručovaly. Když e-maily nechtějí, tak je nechtějí. Jenže to je nereálné, protože velké hráče to netrápí – ty mají tihle „správci“ na whitelistu (a nedojde jim, že je na tom blacklistu asi něco špatně, když musí tyhle servery whitelistovat).Jak z toho nevím...
Dej uživateli nástroj, aby mu prohlížeč běžel v „sandboxu“ a nemohl ohrozit jeho data a ostatní aplikace běžící na jeho počítači. Zajisti, aby proces prohlížeče mohl přistupovat jen k serverům na internetu a nemohl se připojovat k ničemu na LANxkcd: Authorization
Resim spise tu problematiku obecne, tzn. cim vice bude sifrovane komunikace, tim hure se bude dat detekovat na siti resp. identifikovat zname druhy utoku resp. spise provozu.To, co popisujete, neřeší podstatu problému, ale původní problém ignoruje a pak se ho snaží někde cestou dohonit. Nejste v tom sám, ve skutečnosti v tom s vámi jede velká část bezpečnostního IT průmyslu. A i tam to má jakousi historickou logiku, protože když je problém v bezpečnostním modelu proprietárních Windows, těžko mohou externisté ten problém opravit a jediné, co jim opravdu zbývá, je pokusit se ten problém dohonit někde venku. Předpokládám ale, že vy se ptáte na nějaké řešení v dlouhodobějším horizontu, které bude použitelné i ve světě, kde bude kladen velký důraz na ochranu soukromí, tudíž i na end-to-end šifrování komunikace.
…
Chci spise zjistit jak nejlepe monitorovat "bezne chovani" na siti a pokud napr. nejaky skodlivy kod zacne z moji site odesilat data nebo se sirit, tak tuto komunikaci "zariznout". Jako priklad jsem uvedl "zavirovane stranky" a jak se Pepa nevedomky stane obeti utoku, ale protoze na strankach je roztomily obrazek kocicky, posle to i Frantovi. Franta by uz mel ale mit stranky znepristupnene protoze IDS/IPS uz bude vedet, ze se napr. z Pepova prohlizece zacaly odesilat nejaky fragmenty dat na podivnou IP/url.
…
Vysledek by mel byt ten, ze pokud napr. se nakazi jeden pocitac, stihne nakazit maximalne dalsi tri v siti, ale pote uz bude znama signatura komunikace a sitova pravidla jednoduse pakety zahodi nebo s nimi provedou neco jineho, co neohrozi ostatni pocitace v siti.
ono zadani v prirozenem jazyce je asi nejlepsi ale programatori maji tendenci najit si vymluvu ze zadani je nejednoznacne, zakaznik nevi co chce, meni pozadavky .. proto bych rad to trochu formalizoval aby programator nemel jak klickovat ...To, že zadání je nejednoznačné, zákazník neví co chce a mění požadavky, je pravda – ale žádný formalizovaný jazyk to nespraví. Protože zákazník pořád nebude vědět, co chce, a bude měnit zadání, a v tom formalizovaném jazyce to psát nebude. Takže musíte mít někoho, kdo to bude z jazyka zákazníka překládat pro programátora, kdo se se zákazníkem bude o jeho požadavcích bavit a bude mu pomáhat zjistit, co vlastně chce. Říká se tomu analýza a může jí dělat buď analytik, nebo přímo programátor – samozřejmě pokud k tomu má schopnosti a „zákazník neví co chce“ pro něj není výmluva, ale informace, že o tom se zákazníkem málo mluvil.
jak moc asi predevsim https muze stizit zivot adminum?Opravdu si myslíte, že se ten škodlivý kód může dostat do počítače jenom přes HTTPS? Nemůže se tam dostat i kterýmkoli jiným protokolem, přes flash disk, nemůže ho tam uživatel prostě vytvořit?
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.