Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Vsechny ctyri popsane zpusoby pouzivaji CSS, jak to presne koliduje s vetou "v HTML to nejde" ?Když se používá „HTML“, obvykle se tím myslí webové technologie – HTML+CSS+JavaScript a další. Použila to tak už tazatelka hned na začátku, nebyl žádný důvod myslet si, že to chce v čistém HTML (což je ten termín, který se používá, pokud někdo chce zdůraznit, že myslí jen HTML bez dalších technologií).
1. V HTML to nejde…Tohle mne nepřestává fascinovat. V dotazu a komentářích jsou popsané čtyři různé funkční způsoby, jak to udělat, což ale některým nezabrání, aby napsali, že to nejde.
2. I kdyby to šlo v HTML definovat, prohlížeč na Windows to nezobrazí…
Nic ale neni 100% perfektni ve vsech prohlizecich. Jeste me napada jeden trik. Pouzijes stejne pismeno 2x nad sebou. Spodni v barve, vrchni cerne ale s nastavenym stylem tak aby bylo zhora orezano tak aby hacek/carka nebyla videt. Nevyhodou je, ze to budes muset udelat pro kazde pismeno a kazdy font a velikost zvlast.Ani není nutné vkládat tam ty znaky dvakrát. Stačí použít CSS background-clip: text a nastavit těm znakům dvoubarevné pozadí tak, aby znak byl podložený jednou barvou a diakritické znaménko druhou. Buď přes obrázek, nebo by to mělo jít udělat i přes gradient s ostrým přechodem. Případně se stejného efektu dá docílit v SVG, ale dneska už myslím background-clip umí všechny relevantní prohlížeče.
<style>
.acute, .caron {
color: red;
}
.acute:after, .caron:after {
color: blue;
margin-left: -1ex;
}
.acute:after {
content: '́';
}
.caron:after {
content: '̌';
}
</style>
h<span class="acute">a</span><span class="caron">c</span>ek
Děkujeme Milfausovi za příkladnou ukázku toho, jak vypadá argument někoho, kdo neignoruje existující fakta a běžící služby, připouští argumenty protistran a vždy argumentuje k věci.Tož asi tak...
Gratuluji ti k tomu, že jsi sehnal firmu, co ti za tvojí práci platí.
Fakt se jí drž!
Těžko se argumentuje s někým, kdo zjevně ignoruje existující fakta, běžící služby, zaběhlé "byť třeba špatné" standardy a zvyklosti, bezpečnostní omezení atd. Kdybyste dokázal rozbíjet argumenty oponentů a to tak "hele, ale to není pravda, protože se to snadno udělá takhle", dost možná by se diskuze vyvíjela úplně jinak. Vy tu opakujete pořád to stejné, nepřipouštíte argumenty protistran a když to druhou stranu omrzí, vítězoslavně prohlásíte tu blbost výše
Těžko se argumentuje s někým, kdo zjevně ignoruje existující faktaJak vidíte, tak to zvládám to a fakta, která ignorujete, vám připomínám.
běžící služby, zaběhlé "byť třeba špatné" standardy a zvyklosti, bezpečnostní omezení atd.Těžko bych mohl argumentovat tím, co je na stávajícím řešení špatně a jak to lze udělat lépe, kdybych stávající řešení ignoroval. To, že se dneska používá nějaké řešení, ale neznamená, že to tak musí být navěky – zvlášť když to řešení má významné problémy.
Kdybyste dokázal rozbíjet argumenty oponentů a to tak "hele, ale to není pravda, protože se to snadno udělá takhle", dost možná by se diskuze vyvíjela úplně jinak.Pletete se. Takovéhle argumenty totiž v diskusi jsou. Diskuse by se možná vyvíjela úplně jinak, kdybyste ty argumenty vzal na vědomí a reagoval na ně.
Vy tu opakujete pořád to stejné, nepřipouštíte argumenty protistranAsi tu diskusi špatně čtete. Já na argumenty protistrany reaguju – když jsou nepravdivé, tak je vyvracím. Co s nimi mám dělat jiného? A když ten argument vyvrátím a vy se dál tváříte, že je platný (aniž byste vyvrátil protiargument), co s ním mám dělat jiného, než že vám ho znova vyvrátím?
Je to hovadina, prostě se smiř s tím, že prakticky všechna komunikace jede po http/s vůči serverům globálních služeb a doba p2p spojení a klientských aplikací poslouchajících na svým vyhrazeným portu je v nenávratnuStejně tak je asi v nenávratnu doba, kdy se v diskusích argumentovalo. Je nová doba, argumenty jsou zbytečné, cokoli lze dokázat použitím magické formulky „prostě se smiř“.
Takze pro kazdou aplikaci vyhradime samostatny port? Supeeeeer. Port pro skype, port pro whatsupp, port pro dropbox, port pro...pro...pro...pro...To nam asi tech 64k portu stacit nebude.Vy máte na jednom zařízení spuštěných šedesát tisíc aplikací, které komunikují po síti? To ty soubory synchronizujete po bajtech, každý bajt jinou aplikací, ne?
Staci vypnuta wifi na zarizeni B a vase teorie o synchronizaci jdou do kopru.To byste asi měl napsat podrobněji. Podle vás se vaše zařízení dokážou přes NAT synchronizovat s internetovým serverem, i když nejsou připojená k síti, ale když budou mít IPv6 adresu, tak to nebude fungovat? Nebo v čem spočívá vaše námitka? Jaký je ten use case, kdy by třeba klient Dropboxu uměl data stahovat ne jen z centrálních serverů, ale i z ostatních zařízení, kdy to podle vás nebude fungovat?
A co se tyce NASu, takze pane Jirsak, kazdou aplikaci bude Blazkova nastavovat, ze ma syncovat na NAS?Opět netuším, o jakém problému píšete. Dnes má paní Blažková účet u Dropboxu, má nainstalovanou aplikaci Dropboxu na svém počítači, na telefonu, na NASu. Na všech se přihlásila ke stejnému účtu, takže se jí soubory mezi těmi zařízeními synchronizují. Dnes se vše synchronizuje přes centrální servery Dropboxu, když něco zkopíruje na počítači do složky Dropboxu, do mobilu i na NAS server se to bude stahovat z internetu.
Takze vyvojari kazdeho dropbox/gdrive/atd., vyvojari kazde appky budou resit sync extra mezi zarizenimi/nas/sw? Komplexnost roste raketovou radou.Ano, vývojáři každé aplikace pro synchronizaci budou moci doplnit funkci, že nebudou data stahovat z jednoho zařízení, ale budou mít jejich seznam a zjistí, ze kterého lze stahovat nejrychleji. To je opravdu komplexní úkol, který se dá v první verzi vyřešit i tak komplikovaným algoritmem, že si všechny ty IP adresy seřadím a vezmu tu, která má nejdelší prefix shodný s IP adresou mého zařízení. To je tak komplexní úkol, že by to třeba mohli zadat někomu k vyřešení v rámci přijímacího pohovoru.
ad centralizovany bod...na zarizeni A mam telegram. Zarizeni A vypnu, zapnu B. Jak mi router zesynchronizuje komunikaci? To je reakce i na Jirsaka, bude si Blazkova nastavovat nekde NAS, aby se ji syncla komunikace na mobil, tablet, atd?Ne, to není reakce na mne. Já jsem jasně napsal, že to existenci centrálního serveru nevylučuje, takže když zařízení A vypnu a zařízení B zapnu, pořád se to může sesynchronizovat z nejbližšího zařízení, které běží trvale – což v některých případech pořád může být nějaký server v internetu.
Hmm, on je kazdy protokol sifrovany? Aha, neni, takze nakonec se bez VPN neobejdeme ve firemnim prostredi.Zatím není. Ale když chci šifrovat, použiju IPsec.
Ta moznost nastavovani dle externi IP adresy zamestnance je urcite zajimava, ale musi vzdy platit, ze ta adresa se nezmeni.Což je pro ISP to nejjednodušší řešení.
Mimochodem, doba p2p je pryc i z toho duvodu, ze tam nebude fungovat (re)sync dat mezi zarizenimi jednoho uzivatele. Na to proste potrebuje centralizovany bod. Staci si vzpomenout na problem myslim s jabberem?Synchronizace mezi zařízeními jednoho uživatele je naopak ten případ, kde se p2p využije. Když si na svém domácím PC uložím soubor do synchronizované složky, logický postup je, že se to přes domácí síť sesynchornizuje do NASu i do mobilu. Současné řešení, že se to z toho PC pošle přes internet na nějaký server, odkud si to zvlášť stáhne NAS a zvlášť mobil, je praštěné. To, že některá zařízení nejsou trvale zapnutá, vyřeší zpravidla ten domácí NAS. Aby nedošlo k nějakému nedorozumění, ta možnost mít to uložené na nějakém vzdáleném serveru tím nepadá, tam je to zazálohované – ale nedává žádný smysl tahat to z něj opakovaně přes internet, když ta data mám na zařízení ve stejné síti.
Tak to změňme, jaký je rozdíl z hlediska P2P sítí/spojení rozdíl mezi IPv4 za NATem a Firewallem a IPv4 za firewallem, IPv6 za NATem a Firewallem a IPv6 za firewallem?Rozdíl je v tom, že se správce koncové sítě sám rozhodne, jestli tam ten firewall chce mít nebo nechce, jestli nějaké zařízení má nebo nemá být dostupné z jiných sítí a případně ze kterých.
Dneš je doba cloudu, velkých CDN služeb, distribuovaného a segmentovaného Internetu (Čínský, Ruský, Turecký).Jistě že to vyhovuje těm, kteří mají svůj byznys založený na tom, že vám umožní obejít NAT. Když NAT nebude, bude to zase vyhovovat těm, kteří svůj byznys založí na tom, že je možné komunikovat přímo. Přičemž to celé bude efektivnější, protože se nebudou vynakládat obrovské sumy na vytváření překážek a jejich obcházení. Pro spoustu služeb dál zůstane výhodný model s centrálními servery, tak se bude dál používat – IPv6 tomu nijak nebrání.
Velkým hráčům i BFU to vyhovuje.
A schválně mi řekni, proč stará Blažková potřebuje mít v mobilu veřejnou adresu?To už tu bylo řečeno. Vy akorát pořád dokola opakujete ty samé nesmysly, a je vám úplně jedno, že už je někdo dávno vyvrátil. Ale klidně vám to zopakuji ještě jednou:
opusť myšlenku, že je potřeba mít každé zařízení s veřejnou ip adresou, prostě k tomu není důvodOdůvodňovat je potřeba to komplikovanější řešení, tedy privátní adresy a NAT. Pro veřejné adresy všude je jednoduchý důvod – je to nejjednodušší.
dnes je drtivá většina komunikace typu klient-server, takže je lhostejné, že jednu veřejnou ip sdílí deset tisíc klientů.Lhostejné to není, obracíte příčinu a následek. Dnes je drtivá většina komunikace typu klient-server právě proto, že je to jediné funkční řešení. Myslíte, že autoři Skype vymýšleli z dlouhé chvíle, jak se dostat přes NAT a jak zprostředkovávat hovory pomocí uživatelských uzlů, které uživatelům „kradly“ konektivitu? Že se pak Microsoft rozhodl, že raději bude platit provoz serverů, které volání zprostředkují, protože nevěděl, co s prachama? A nebo celé to nákladné řešení vzniklo jenom proto, že nejjednodušší a nejlevnější cesta, tedy volat přímo z jednoho zařízení na jiné, nebyla použitelná?
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
