reklama

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Filip Jirsák

Stran: 1 ... 239 240 [241] 242 243 ... 254
3601
právníci se evidentně shodují s mým výkladem pojmu oprávněný uživatel
Nikoli právníci, ale jeden jediný právník. Jehož výklad navíc špatně chápete, protože dotyčný právník už diskusi podobné této absolvoval,  lidé s vaším výkladem se v ní vyskytovali a dotyčný právník argumentoval proti nim. Připadá mi, že jsem dospěl ke stejným argumentům, jaké používal on:

Citace: Josef Aujezdský
Přiznám se, že mi nikdy nebylo uplně zřejmé, jak se podle českého práva stanete "oprávěným nabyvatelem rozmnoženiny počítačového programu", když ne licenční (podlicenční) smlouvou.

Citace: Josef Aujezdský
Nevím, jestli jsem Vám správně rozuměl, ale dle mého názoru přece neznamená, že když jste oprávněným uživatelem CD-ROM, tak jste i oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu. Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu se kupní smlouvou nemůžete stát.

Citace: Josef Aujezdský
Oprávněné nabytí rozmnoženiny počítačového programu podle b) chápu tak, že např. autor s někým uzavřel licenční smlouvu, kterou tuto osobu oprávnil k distribuci software (tzn. opravnil jí k uzavírání podlicenčních smluv s dalšími subjekty) Tento další subjekt se pak stává oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu a má práva dle § 66 AZ.

Citace: Josef Aujezdský
Opravdu se nechci přít, ale mě to rozhodně jasné nepřipadá. Naprosto chápu, jaká práva má OPRÁVNĚNÝ uživatel rozmnoženiny ex lege dle § 66 AZ. Podmínkou je však oprávněné užívaní. Proto bych se rád dozvěděl, jak se tímto oprávněným uživatelem stanete jinak než na základě licenční smlouvy? Můžete prosím uvést nějaký příklad, to že si software "koupíte" v obchodě bez uzavření licenční smlouvy takovým příkladem jistě není. Tím, že se někde dostanete k další rozmnoženině dle § 66 odst. 1 písm. b) se také nestáváte oprávněným uživatelem.

Navíc smysl § 66 Az je dle mého názoru je úplně jiný, což je snad zřejmé.

Citace: Josef Aujezdský
Také si myslím, že ve spoustě příspěvků se zde objevoval přílišný důraz na oprávněnost držení média - kdy je rozmnoženina chápána jako celek (tzn. jak medium, tak program). To, že jsem vlasníkem média nemá dle mého názoru vůbec žádný vztah k oprávněnosti užívaní programu, jelikož pak by nebyl rozdíl mezi pirátskými a oficiálními distribucemi.

Jinak pořád máte možnost ukázat, jak se ten váš výklad bude aplikovat v několika málo případech. Je zvláštní, že tady tři lidé pořád prosazují jeden výklad, ale zatím nikdo nebyl schopen ten výklad aplikovat.

že je Tvá definice nesmysl je vidět i z toho, že práva daná AZ §66 se netýkají jen práv "při běhu programu", ale např. možnosti program zkoumat, možnosti dělat záložní kopii atd...
Já jsem také nepsal nic o právech při běhu programu, já jsem psal o právech pro užívání programu. Zkoumání nebo vytvoření záložní kopie jsou také způsoby užívání.

Pokud jsi schopen tvrdit, že A je B, i když je v zákoně jasně napsáno, že A je C
Nic takového já netvrdím. Myslíte zřejmě to, že pokud je někdo oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, je zároveň oprávněný uživatel. O tom já se nepřu (a mimochodem, to není ekvivalence, jak by naznačovalo vaše „je“). Pořád je tam ale to oprávněný nabyvatel, které vy soustavně ignorujete a tváříte se, že je tam napsáno vlastník. Možná vás mate, že to vlastnické právo je v odstavci 6 také zmíněno, ale pouze jako podmínka nutná, nikoli podmínka postačující.

TJ potřebuji splňit definici oprávněného uživatele (ta viz rozbor v odkazech výše), ale pak už užívám program dle AZ a tedy konkrétní ustanovení LS nemají na legalitu tohoto užívání vliv.
Definici oprávněného uživatele splníte jedině tak, že program užíváte jen v rámci oprávnění, která jste získal. Tedy konkrétní ustanovení licenční smlouvy mají na legalitu užívání vliv, protože jsou to ona, která vám dávají oprávnění a dělají z vás tedy oprávněného uživatele. Vaše představa, že stačí uzavřít libovolnou licenční smlouvu a tím se člověk stane Doživotním Univerzálním Oprávněným Uživatelem je nesmyslná. Vy jste to sice takhle nikde nenapsal, ale přímo to plyne z vašich textů. Tvrdíte totiž, že ustanovení licenční smlouvy nemají na oprávněnost žádný vliv, že rozhodující je pouze existence libovolné licenční smlouvy.

3602
SW na zaklade licence muzes ziskat vyhradne u opravneneho distributora, ktery ma s autorem/jeho zastupcem uzavrenou SMLOUVU o distribuci toho SW, pripadne .. jde o PRODEJ dle prislusnych zakonu (v obchode, po internetu ...) koncovemu uzivateli (takovy prodejce ziskava opravneni k uzavreni one smlouvy jmenem drzitele prav taktez ze zakona). Pak mas ovsem ze !ZAKONA! pravo SW prevest na libovolnou jinou osobu, ale ta jiz neuzavira smlouvu s opravnenou osobou, tudiz se na ni nevztahuje ani licence - nebot licence je !SMLOUVA! a jako takovou ji lze uzavrit pouze s nekym, kdo je k tomu nejakym zpusobem opravnen. Vztahuje se na ni pouze onen zakon.
První uživatel nemá ze zákona právo převést software na libovolnou jinou osobu, protože žádný software nemá. První uživatel má pouze konkrétní práva k užívání (třeba právo k užívání na počítači, se kterým byla licence zakoupena). A tato konkrétní práva k užívání může ze zákona převést na třetí osobu. Třetí osoba tedy opět získá jen tato práva, nic jiného. Teprve při užívání těchto konkrétních práv se ta třetí osoba stává oprávněným uživatelem a plynou jí nějaká práva z odstavce 1 – úplně stejně, jako plynula už prvnímu nabyvateli práv. Pokud třetí osoba (i první nabyvatel) jedná jinak, než v souladu s poskytnutým oprávněním (třeba protože žádná práva nemá, nebo protože program používá jiným způsobem, než na jaký má oprávnění), není oprávněným uživatelem a odst. 1 se na ni nevztahuje.

3603
Citace
Bod b) však nijak neomezuje bod a), který autorem zakázat nelze
Tento bod se týká samotné modifikace programu. Vy sám jste byl prohlásil, že vám tento bod umožnuje upravovat program před spuštěním. Pouze jsem poukázal na váš omyl.
Předpokládám, že to oba chápete stejně, jenom to z té vytržené věty není vždy zřejmé. Bod b) opravňuje k modifikacím programu před jeho spuštěním, ale je to je výchozí úprava, kterou lze ve smlouvě přebít.

Zavedením programu se myslí jeho spuštění – oprávnění z bodu a) řeší online modifikace spuštěného programu (v RAM), oprávnění z bodu b) řeší offline modifikace programu, když neběží.

3604
Nejde o to, že licence "neplatí". Jde o to, že užívat software lze na základě jiného oprávnění než je licence.
Ano, to lze. Na základě jiného oprávnění. To oprávnění ale stále nelze získat jinak, než od autora (přímo nebo zprostředkovaně). Váš způsob získání oprávnění, kdy jej pomocí údajné definice kruhem v zákoně vyčarujete z ničeho ale možný není. "Předpokládejme, že je uživatel oprávněný. Jde tedy o oprávněného nabyvatele, tím pádem o oprávněného uživatele, a to jsme chtěli dokázat". Jistě (v této diskusi) myslíte oprávněného nabyvatele rozmnoženiny - to je správně, to je jeden ze způsobů, jak získat oprávnění užívat software.  Ale nejprve musíte vědět, jaká oprávnění ten oprávněný nabyvatel má a odkud je vzal. Z odstavce 1 to není.

Jinak můj dotaz na těch několik vyjmenovaných licencí trvá. Třeba proto, že vyhodny-software.cz nabízí licence. Takže snad můžete odpovědět u každé z těch licencí, jaká oprávnění bude mít prvonabyvatel a druhonabyvatel a odkud se ta oprávnění vzala. Pokud vám nějaká informace chybí, ptejte se - buď se ukáže, že ji doplnit nedokážu a celý příklad je nesmyslný, nebo ji doplním. Tady máte ty licence očíslované, ať je nemusíte opisovat:

  • Licenční smlouva
  • Licenční smlouva na užívání Windows 7
  • Licenční smlouva na užívání Windows 7 na jednom počítači
  • Licenční smlouva na užívání Windows 7 na jednom počítači pro vlastníka licenční smlouvy na Windows Vista
  • Licenční smlouva na užívání Windows 7 na libovolném počtu počítačů uživatelem Logik
  • Licenční smlouva na užívání Windows 7 na počítači s HDD sériové číslo ..., MB sériové číslo ..., CPU ..., 16 GB RAM
  • Licenční smlouva na užívání Windows 7 na počítači, se kterým byla tato licence zakoupena

3605
Matematickou výrokovou logiku nemůžete aplikovat na právnické texty. Kdyby to šlo, nebudou v zákonech ta složitá souvětí, ale krásné jednoduché věty spojené logickými spojkami. Když už chcete dělat ty rozbory, použijte alespoň správný text. To, že druhý nabyvatel získá práva prvního nabyvatele (tedy pro něj platí stejné podmínky) plyne z autorského zákona, ne z nějakého soudního rozhodnutí. To, že něco údajně psala média, nevypovídá vůbec nic o tom, jak to v zákoně je ve skutečnosti. V roce 2013 taky média asi týden psala o tom, jak končí dvouletá záruka, aniž by se zřejmě někdo obtěžoval si NOZ přečíst nebo se zamyslet nad souvislostmi. Když po týdnu MPO vydalo zprávu, kde uvedli, že to není pravda, noviny to otiskly někde na straně 8 pod čarou.

Pokud podle vás OEM licence neplatí, které další licence vyjmenované v předposledním odstavci http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg85854#msg85854 jsou také neplatné? A proč?

3606
Učit Word hrát hudbu bych snad mohl za provozu, a tudíž by šlo o bod a). Jenomže by to nebylo nezbytné k využití - užívat Word můžu již psaním dopisů.
Myslel jsem tím ten případ, že byste to z nějakého důvodu za provozu dělat nechtěl nebo nemohl. Ale jinak samozřejmě ta úprava instalačního DVD nebo i nainstalovaných souborů na disku je pravděpodobnější příklad. Stručně bych to řekl takhle: a) vám umožňuje vrtat se v programu v RAMce, a to vám autor zakázat nemůže. b) umožňuje vrtat se v něm na disku, ale to už autor zakázat může.

Bez §66 (nebo jeho obdoby) bych z pozice kupujícího z druhé ruky u jakéhokoli software / zařízení se software (což je dneska skoro všechno) musel složitě zjišťovat, jaké byly původní licenční podmínky, načež bych třeba zjistil, že koupený výrobek / software můžu vyhodit.
Takhle je to jednoduché: mám rozmnoženinu - můžu ji používat: např. odejde mi elektronika v HDD, seženu si elektroniku z HDD kterému odešla mechanická část, na nic se neptám a použiju ji.
Já si pořád myslím, že se i na kupujícího z druhé ruky ty původní licenční podmínky vztahují. Když budu mít koupenou licenci IntelliJ Idea na jméno, a počítač i s veškerým softwarem prodám, nový uživatel podle mne tu licenci nemůže legálně používat. Něco jiného samozřejmě je, jestli to mohl a měl zjistit, a lítal bych v tom především já, že jsem mu tu licenci vůbec prodal.

Nedává smysl, aby vlastník z druhé ruky měl víc práv, než kolik jich měl první vlastník. Pokud by k něčemu takovému mohlo dojít, autoři by oprávněně požadovali možnost následného prodeje zakázat. Podle mne to tak ale není, zákon říká "jednou jsi ta práva prodal, tak je nový majitel může prodat zase dál". Ale pořád se jedná o ta práva definovaná v té uzavřené licenční smlouvě, o žádná jiná.

Řekl bych, že výstup z této diskuse pro konzultaci EK k přezkoumání autorských práv bude: "Krok č. 1: napsat pravidla tak, aby bylo jasné alespoň kdo je oprávněný uživatel programu a jaká má práva." Asi někdo z EK sledoval tuhle diskusi, pochopil, že se do 5.2. nedohodnem a že je potřeba termín o měsíc prodloužit :-)

3607
Vaše příspěvky jsem četl ale opravdu je nechápu, protože podle mého nedávají smysl.

Licenční smlouva není prostředek, jak se stát nějakým obecným "oprávněným uživatelem". Licenční smlouva je prostředek, kterým autor udělí konkrétní oprávnění uživateli. Aby se to nemuselo rozepisovat pořád dokola, místo "uživatel, který vlastní oprávnění k užití A, B a C" se používá zkratka oprávněný uživatel. Odstavec 6 pak pro jistotu říká, že tento oprávněný uživatel je tím oprávněným uživatelem, o kterém píše odstavec 1. (Proto je to mimochodem v zákoně v tomhle pořadí, které by bylo z vašeho pohledu opačně. Odstavec 6 není definice oprávněného uživatele, odstavec 6 v první části říká: "pokud by o tom byly pochyby, tohle jsou určitě oprávnění uživatelé".)

Podobné je to s oprávněným vlastníkem rozmnoženiny. Ten opět s rozmnoženinou získá nějaká práva, tím se stane oprávněným vlastníkem rozmnoženiny a oprávněným uživatelem. Ale stále se to týká těch práv získaných s rozmnoženinou, není to nějaký obecný oprávněný uživatel, ale "uživatel oprávněný k ..." tomu, k čemu jej opravňuje vlastnictví té rozmnoženiny.

Oprávněným uživatelem je tedy ten, kdo využívá práva, která mu byla udělena licenční smlouvou nebo nabytím rozmnoženiny. Když bude program užívat v rozporu s těmito právy, není pro to dané použití oprávněným uživatelem ve smyslu zákona.

Vaše pojetí nedává smysl z několika důvodů. "Oprávněný uživatel" by mělo dva různé významy - jednak "uživatel, který má práva X, Y a Z plynoucí s textu uzavřené licenční smlouvy", a zároveň "oprávněný uživatel pro účely § 66 AZ, plynoucí z toho, že byla uzavřena jakákoli licenční smlouva". Víte, jaký by v tom byl zmatek? Vůbec by nebylo jasné, když je v zákoně napsáno "oprávněný uživatel", zda se myslí to první nebo to druhé. Za druhé obsah licenční smlouvy by byl úplně zbytečný, když by uživatel veškerá myslitelná práva získal rovnou ze zákona jenom tím, že by s autorem podepsal něco nazvaného "licenční smlouva". Ten název smlouvy by úplně stačil. Z toho plyne další věc, veškeré zlevněné licence by pro autory byly nesmyslné, protože by vám jenom samotný fakt, že se jedná o licenční smlouvu, udělil veškerá práva k užívání. Že je to upgrade akademické licence pro deset počítačů? Nezájem, uzavřel jsem licenční smlouvu, tím jsem se stal oprávněným uživatelem podle zákona, nějaká smlouva mne nemůže omezit, takže můžu program používat na stovce nových počítačů ve firmě. No a protože smlouva jako smlouva, příště už bych ani nekupoval tu akademickou licenci na Windows, a uzavřel bych licenční smlouvu na nějaký GPL program zdarma. Uzavřel jsem licenční smlouvu, stal jsem se oprávněným uživatelem, takže je všechno v pohodě.

Že jste to tak nemyslel a "licenční smlouvou" samozřejmě myslíte "licenční smlouvu na užívání Windows 7"? To už je ale přece omezení, uděluje se mi tím nějaké konkrétní právo, a za oprávněného uživatele jsem považován jenom v kontextu tohoto uděleného práva, tedy jen v případě, kdy toto právo užívám. A když může být takováhle licenční smlouva, proč ne "licenční smlouva na užívání Windows 7 na jednom počítači"? Pořád je platná, uděluje jen oprávnění v ní napsaná, takže se uživatel musí řídit omezeními, které z toho omezeného rozsahu oprávnění plynou? Je uživatel oprávněným uživatelem na jednom počítači, ale kdyby chtěl program na základě téže licence zároveň používat i na druhém počítači, při tom druhém používání už oprávněným uživatelem nebude? A co když to užívání ještě zpřesníme? "Licenční smlouva na užívání Windows 7 na jednom počítači pro vlastníka licenční smlouvy na Windows Vista." Stále dobré, nebo už se uživatel, který žádnou předchozí verzi Windows nemá, může na tu poslední podmínku vykašlat, prohlásit, že uzavřel licenční smlouvu a používá program podle zákona? A co když vlastníka upřesníme jinak? "Licenční smlouva na užívání Windows 7 na libovolném počtu počítačů uživatelem Logik." Microsoft takhle jednotlivé licence Windows neprodává, ale jiný software se takhle na jméno prodává. A co když místo vlastníka upřesníme počítač? "Licenční smlouva na užívání Windows 7 na počítači s HDD sériové číslo ..., MB sériové číslo ..., CPU ..., 16 GB RAM." Nebo obecněji: "Licenční smlouva na užívání Windows 7 na počítači, se kterým byla tato licence zakoupena."

Dávají licenční smlouvy a AZ uživateli stále stejná práva, ať uzavře kteroukoli z těch licenčních smluv? Nebo jsou některé více omezující a některé méně? Která omezení jsou platná a která ne, kde je v zákoně napsáno, že licenční smlouva může omezit počet počítačů ale už nemůže stanovit konkrétní počítače, že může určit vlastníka podle toho, zda má licenci na předchozí verzi, ale nemůže ho určit jménem?

3608
Co kdybyste si ten zákon nejprve přečetl sám? Celý, ne jeden odstavec, kterému pak nerozumíte. V odstavci 6 není nic o tom, že licenční smlouva je jen zbytečný cár papíru, naopak je tam napsáno, že je to jeden ze způsobů, jak získat oprávnění program užívat. vaše definice kruhem, že oprávněný uživatel je ten, kdo užívá práva dle odst. 1, a práva dle odst. 1 může užívat ten, kdo je oprávněný uživatel, je sice zajímavá, ale zapomněl jste, že je nutné do toho kruhu nějak vstoupit. Oprávněný uživatel tedy není ten, kdo má práva podle odst. 1, ale nejprve musí mít nějaká práva, a teprve pak se aplikuje odst. 1.

3609
Citace
Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu
Je tam někde napsáno "při použití v souladu s licenční smlouvou"? Není. Prostě pokud jsem oprávněným uživatelem rozmnoženiny, což je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny za účelem ji užívat (odstavec 6), tak mohu dělat věci dle odstavce 1. To, jak program AKTUÁLNĚ využívám na to nemá vůbec vliv, o tom se nikde v daném paragrafu nepíše.
Dobrý pokus jako citaci označit vlastní výmysl, který na půltý pohled vypadá jako text zákona. Ale já vám na to nenaletím, příště raději citujte opravdu zákon.

To, jak program aktuálně využíváte, samozřejmě vliv má, protože pouze pokud jej používáte s licenční smlouvou, jste oprávněný uživatel rozmnoženiny. „Oprávněný uživatel“ není nějaký stav toho člověka, že by jednoho dne byl pasován na „oprávněného“ a od té doby by měl nadosmrti titul „oprávněný uživatel“. „Oprávněný uživatel“ znamená „takový uživatel, který program užívá v souladu s oprávněními, která mu byla poskytnuta“.

Vy tvrdíte, že platí pouze, pokud aktuálně používam SW dle podmínek licenční smlouvy. Já tvrdím, že kdyby to tak bylo, tak by to v zákoně muselo být tak napsáno,
Ono to v zákoně napsáno je. V § 66 odst. 1 ještě před písmeny:

Citace
Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže

ale že je tam napsáno, že ta práva mám, když mám libovolnou "licenci" k užití
Nic takového tam napsáno není, protože „libovolná licence“ je nesmysl, nic takového neexistuje.

§66 AZ říká, co mohu dělat, aniž by to bylo v rozporu s autorským právem, jinými slovy, specifikuje, čeho se autorská práva vůbec NETÝKAJÍ.
Citace
Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže

Nastává jen u vlastníka "licence".
To je klidně možné. Ale protože nic jako vlastník licence neexistuje, nenastává tento případ nikdy.

Stejnětak když koupím "licenci SW", tak mi tím automaticky vzniknou další "práva" vůči autorovi SW.
Stejně jako u toho zboží právo na reklamaci trvá, pokud trvá vaše vlastnické právo ke koupené věci, práva z § 66 trvají, dokud trvá vaše právo používat daný program. Pokud jste získal právo používat program na hardwaru A, při použití na hardwaru B vaše právo netrvá, nejste oprávněný uživatel a tudíž se na vás § 66 nevztahuje.

PS: Ppoužívám termín licence, protože to je zkratka za dokolečka opisování definic z AZ §66 odst 1 potažmo AZ §66 odst 6 potažmo OZ hlava 2 díl II poddíl 2 - je to IMHO lepší postup než používat právnické termíny, které nejsou v tomto případě přesné.
Je to právě naopak, používáte nepřesný termín licence, a z té nepřesnosti pak odvozujete dalekosáhlé závěry.

3610
Nemůže, protože v zákoně je defakto stanoveno, jaká minimální práva máš, jseš-li vlastníkem licence.
Nemáte pravdu. Navíc jsem to vysvětloval v tom komentáři, na který reagujete.

Ze zákona nemáte k programu vůbec žádná práva. To se dá přebít licencí, která vám nějaká práva udělí. Třeba vám udělí právo používat program v úterý na počítači se sériovým číslem procesoru XYZ. Zákon vám pak k tomuhle právu užívat program garantuje další práva – při tom užívání můžete program rozmnožovat, překládat, upravovat apod. Ale ta práva máte jenom tehdy, když ten program užíváte v souladu s licencí, tedy v úterý na počítači s daným procesorem. Pokud by licence omezovala to právo třeba překládat program během provozu, bude tohle ustanovení licence neplatné.

tj. kdokoli, kdo má uzavřenou licenční smlouvu, ať už jsou v ní podmínky jakékoli - stačí že máš licenci
Nic takového jako „mít licenci“ neexistuje. Licence znamená „poskytnutí oprávnění“. Ale neexistuje žádné oprávnění samo osobě, vždy je to „oprávnění k něčemu“. Oprávnění ke kopírování, oprávnění k užití, oprávnění k šíření… Pokud tedy licencí získáte oprávnění k provozování programu, AZ vám k tomu v § 66 odst 1a) jako bonus nadělí další oprávnění, která máte během toho provozu programu v souladu s licenčním ujednáním. Těchhle bonusových oprávnění vás autor zbavit nemůže. Pak vám AZ nadělí ještě 1b), který vám dává stejná práva i mimo provoz programu, ale ty už vám může autor licencí sebrat. Odstavce d) a e) jsou na tom podobně, opět nejprve vyžadují, abyste vůbec měl nějaká práva od autora, a pak k nim přidá práva další.

Protože podle odstavce 1a nezasahuje do autorského práva oprávněný uživatel (), kdo nějak "manipuluje" s programem při jeho spouštění. Čili právo ke spuštění programu nemáš z titulu licenční smlouvy, ale přímo z AZ - žádné další právo mimo to z AZ nepotřebuješ - a proto ani není co regulovat licenční smlouvou.
Nesmysl. Pokud zákon podmiňuje nějaké právo (třeba na kopírování) tím, že nastane nějaký stav (provoz programu oprávněným uživatelem), neznamená to v žádném případě, že ten stav nastává vždy ze zákona. To by tam pak ta podmínka vůbec nemusela být.

(co jsi se snažil říci tou reklamací nějak nechápu, ale to je asi jedno).
Že občas zákon k nějakému právu určenému smlouvou přidá další právo ze zákona. Ale pak je platnost toho práva ze zákona pořád podmíněná platností toho práva ze smlouvy. Nejdřív musíte získat vlastnické právo ke zboží (tím, že ho koupíte), a zákon vám k tomu přidá právo na reklamaci. To je ale podmíněno tím vlastnickým právem, dokud nejste vlastníkem, nemáte ani právo na reklamaci. Stejně je to u programů. Nejprve musíte získat právo program užívat, a zákon vám k tomu pak přidá právo na úpravy při provozování programu. To je ale opět podmíněné tím užívacím právem k programu, pokud nejste oprávněným uživatelem, § 66 odst 1. se na vás nevztahuje.

3611
No s tím právě nesouhlasím. Pokud mám právo program pustit, tak to znamená, že mám právo program pustit za jakýchkoli okolností - právě proto, že co není zakázáno, je povoleno. To je silnější právo než pustit program za určitých podmínek. Tedy ujednání v licenční smlouvě, které moje právo ze zákona zužuje, je neplatné. To by tam ta možnost zúžení musela být explicitně zmíněna.
Jenže to právo pustit program vám dává licence, a ta ty okolnosti může omezit. U licencí to platí opačně – co není povoleno, je zakázáno. Je to zakázáno přímo zákonem, který připouští možnost ve smlouvě se dohodnout jinak, než je ten úplný zákaz.

Pak jsou v § 66 odst. 1 určitá práva, která má uživatel programu při jeho užívání (přičemž některá mu nelze ani licencí odebrat). Ale nejprve tedy musí mít od autora licenci k užívání, a teprve pak mu zákon dává tahle minimální práva platná během legálního užívání.

Příměr k reklamaci je nepřesný. Pokud to chcete přirovnávat k reklamaci, potom je podstatné to, že nejprve koupíte výrobek, a teprve tím získáte ze zákona právo na reklamaci. Ale to je svázané s tím výrobkem – nemůžete výrobek reklamovat dřív, než ho koupíte (získáte vlastnická a tím u hmotné věci i užívací práva), a nemůžete ho reklamovat po té, co ho předáte třetí osobě (to právo na reklamaci předáte spolu s tím výrobkem).

3612
Navíc takovej zákazník nemá právo prakticky na žádnou technickou podporu.
Což není prakticky žádný rozdíl oproti legálnímu nákupu OEM licence Microsoftu, pro kterou zajišťuje technickou podporu prodejce nebo výrobce počítače.

3613
ale vadí tam to následné vysvětlení "nikoli za účelem dalšího převodu"
To se podle mne týká prodejců. Když mají program jen za účelem jeho dalšího prodeje, nejsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny.

Nechápu §66 1b) , který je zmíněný jako výjimka v §66 6)
Připadá mi totiž, že všechno co spadá do §66 1b) dokážu nacpat i do §66 1a). Jaké jiné "využití v souladu s určením" by mohlo být než provoz?
Odstavec a) řeší, co můžete dělat za běhu programu nebo když opravujete chyby. Odstavec b) řeší, co můžete dělat s programem i když neběží - a licenční smlouva tahle omezení nemusí respektovat. Navíc je tam to využití v souladu s určením - když se budete pokoušet naučit Word hrát hudbu nebo řídit robota, není to využití v souladu s jeho určením. Takže dělat to můžete, ale pak máte zaručená jen práva dle a) a nikoli podle b).

3614
Podle §66 odst. 1 má právo oprávněný nabyvatel rozmnoženiny tuto provozovat. Není tam nijak specifikováno, že toto právo lze omezit na konkrétní počítač, ale např. ani na konfiguraci počítače (tzn. např. licence na max jeden procesor).
Nikoli, podle § 66 odst. 1 má oprávněný uživatel při běžném provozu programu určitá minimální práva. Tato práva mu nelze upřít ani v licenčním ujednání. Omezení na konkrétní počítač nebo počet procesorů ale možné je, to není v rozporu s těmi minimálními právy - k takovému omezení není potřeba v zákoně povolení, protože co není zákonem zakázáno, je povoleno.

výlučné právo na rozšiřování je vyčerpáno pouze když je uděleno užívací právo na neomezenou dobu.
a vyčerpání je podmínkou, aby se následný nabyvatel rozmnoženiny stal oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.
To je zajímavá interpretace, podle mne je ta neomezená doba ve zprávě zmíněná jenom proto, že je to evidentní případ (no, i když současná diskuse ukazuje, že to zas tak evidentní není), kdežto u časově omezené licence by asi bylo nutné další dokazování. Takže bych rozhodně netvrdil, že u časově omezená licence nedochází k vyčerpání práv, maximálně že v takovém případě je to nejasné. Jinak se toho chytí Microsoft a začne OEM licence dávat na 99 let :-)

3615
Vývoj / Re:Šifrovací knihovna s obtížným dešifrováním
« kdy: 04. 02. 2014, 19:19:51 »
To je sice pravda, ale v jeho návrhu šlo o odstavení zmíněných automatizovaných nástrojů, takže ani s nekonečným výpočetním výkonem by se do toho nikdo nedostal. Mě to přišlo dobré. Budu mít botnet 50 000 PC, vezmu si danou standardní knihovnu, připravím nástroj a louskám 5 000 000 hesel za vteřinu (spíš víc). No a co ? K čemu mi to je? Nevím, jak je to dál zašifrované! Nepoznám, jestli mám správné heslo nebo ne. Musím ten jeho kód rozluštit. Krásně odstranil možnost bruteforce útoku pomocí silného botnetu.

Taky není pravda, že na to potřebuješ pouze o řád schopnějšího programátora-matematika, pochopit přeložený kód je o dost náročnější než se hrabat ve zdrojácích. Zmínil jsi i překonané zesložiťování textu, ano, ale to už vyžaduje odborníka na šifry.

Kdyby to bylo šifrované nečím, na co jde udělat útok hrubou silou, tak bych to zkusil taky i zadarmo.

Vy jste pořád nepochopil princip útoku hrubou silou. Útok hrubou silou jde udělat na cokoli. Útok hrubou silou funguje tak, že vůbec nezkoumám, jak je něco zašifrováno. Prostě vezmu ten zašifrovaný text, vezmu originální program k jeho rozšifrování (třeba ten Blaův nastavovací zázrak), a tomu postupně předhazuju jedno heslo za druhým. Takhle vyzkouším potenciálně všechna hesla ze zvolené množiny. Pokud to chci vylepšit, začnu těmi, která považuju za pravděpodobnější - tedy hesla z nějakého slovníku. Na některých heslech se ten program zhroutí, protože autor nepočítal, že tam někdo zadá špatné heslo a dostane náhodný výstup (v případě dobré šifry). To nejsou ta správná hesla. Z dalších hesel vyleze nějaká změť paznaků, která ani vzdáleně nepřipomíná český text (pokud má být zašifrován článek) nebo privátní klíč bitcoinové peněženky (podle původního zadání). To také nejsou ta správná hesla. No a pak tam zbyde několik hesel v výstupem v podobě českého textu nebo privátního klíče bitcoinové peněženky. Podívám se, kolik jich je, zjistím, že jedno, a to je to hledané šifrovací heslo.

Obrana proti tomu je jediná - počet možných kombinací hesel krát čas potřebný k odšifrování a ověření výstupu musí být nad možnosti útočníka, resp. nad limitem, za kterým se nevyplatí heslo louskat hrubou silou. Počet možných kombinací hesel závisí na tom, jak silné heslo zvolí uživatel. Proto chtěl Ondřej natáhnout ten čas potřebný k dešifrování.

Jedna možnost je samozřejmě přidat do toho oficiálního dešifrovacího nástroje nějaké zdržovačky -- čekání, prázdné smyčky, nesmyslné výpočty. Jenže dostatečně motivovaný útočník by tohle uměl odstranit, proto Ondřej hledal nějaký algoritmus, který by byl pomalý z principu a útočník by tu pomalost nemohl použitelnými prostředky obejít (kvantový počítač zatím nepovažujeme za použitelný prostředek). Zabudování zdržovaček do Blaova programu by tedy byl v rámci tohoto tématu podvod.

Skutečné možnosti, jak Ondřejův problém vyřešit, jsou podle mne čtyři.

Buď použít algoritmus, který by byl záměrně navržen tak, aby dešifrování bylo pomalé. Mám pocit, že nějaké pokusy o vytvoření takových algoritmů existují, ale zatím to rozhodně není nic důvěryhodého a ověřeného. To by bylo ideální řešení.

Na druhé straně je nejčastěji používané řešení - vzít stávající rychlý algoritmus, a ten aplikovat opakovaně, třeba tisíckrát. Nebo několik algoritmů prostřídat. Já v tom vidím ten problém, že žádný z používaných algoritmů nebyl k takovému použití navržen, tudíž není jasné, zda se takhle nevytváří nějaký postranní kanál oslabující šifru.

Další možnost je použít asymetrickou kryptografii, jejíž současné algoritmy jsou pomalejší.

Poslední možnost je využít toho, co zpomaluje algoritmy asymetrické kryptografie, a vrátit se zpět k útoku hrubou silou. Vstupní text zašifrovat náhodným klíčem, tenhle klíč zašifrovat uživatelovým heslem a to celé zašifrovat náhodně zvoleným krátkým klíčem a ten zahodit. Dešifrování by pak probíhalo tak, že by se postupně vyzkoušely všechny přípustné krátké klíče (hledal by se ten, který se po zašifrování zahodil). Délkou toho zahazovaného hesla se nastavuje průměrná doba potřebná pro rozšifrování souboru se známým heslem.

Nevýhodou všech těch zdržovacích metod je, že se dají snadno obejít paralelizací. Oprávněný uživatel bude dešifrovat zpravidla na jednom počítači, motivovaný útočník jich může použít tisíce i víc. Proti tomu je jediná možná obrana - silné heslo uživatele. Protože znalost proti neznalosti hesla je to jediná výhoda, kterou má oprávněný uživatel proti útočníkovi. Ve všem ostatním má navrch útočník.

Stran: 1 ... 239 240 [241] 242 243 ... 254

reklama