reklama

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Filip Jirsák

Stran: 1 ... 237 238 [239] 240 241 ... 254
3571
Jednoduchý fakt. Žádný autor nikdy nezakázal jakékoliv upgrade daného HW. A upgrade lze myslet i kompletní výměnu tohoto HW. A vztáhneme-li to k OEM Windows, nikde není v žádné EULA psáno, že na PC na kterém poprvé bylo aktivováno (nebo se kterým to bylo koupeno) to musí být pouze využíváno. Takže mám-li právo opravit, upgradnout mohu ve výsledku tuto licenci i přemístit. Neboť mám právo vyměnit HDD na kterém je umístěna, mám právo vyměnit MB a CPU atd... Žádný autor toto mé právo jako oprávněného nabyvatele nijak nemůže omezit a ani neomezuje. Dokonce před lety sám MS doporučoval kompletní reinstalaci celého Windows 1x za 2 roky (doba použitelnosti byla max 3roky a 4 měsíce pak se to stejně muselo reinstalovat) a sám MS na autorizačních serverech toto běžně umožňoval. Stejně tak pouze při kompletním upgrade a nutnosti využít telefonický systém se ověřovalo pouze zda je použit jen jednou. Resp. v praktickém faktu, pokud Vám nezdechnul HDD a nemusel jste reinstalovat dříve jak za 4-5 měsíců od poslední aktivace nikdy s aktivací nebyl problém. A nejednalo se jen o nějakou toleranci. Jiné to bylo v případě aktivace jednoho a toho samého klíče na 10ti HW během tří dnů. To bylo o blokaci klíče.
Rozepisujete se sice dlouze, ale o věci, která s tématem nesouvisí. Autor nezakazuje výměnu hardware, neřeší opravy nebo upgrade. Autor (Microsoft) vám pouze uděluje právo používat Windows 7 Home Basic na počítači, se kterým byla licence zakoupena.
Pokud se vám to nelíbí, pořiďte si třeba krabicovou verzi, tam takovéhle omezení není.

Takže sečteno podtrženo. Když na vyhodny-software.cz koupím OEM verzi, a nainstaluji tuto OEM verzi na NOVÝ HW tak jsem splnil všechny podmínky OEM verze.

Citace: Licenční podmínky pro software společnosti Microsoft - Windows 7 Home Basic
Licence k softwaru je trvale přiřazena počítači, s nímž je software distribuován.
S jakým počítačem jste tedy ten software od vyhodny-software.cz získal?

3572
No a já se jen "blbě" zeptám, a on někdy MS prodával někdy OEM licence koncovým uživatelům ?? To bych opravdu ten obchod chtěl vidět.
Děkuji za podporu. Akorát nevím, proč to píšete jako odpověď na můj komentář, když já se ptám na to samé.

Citace: PetrTv.
Dle mé úvahy, pouze zákon může stanovit, že je něco nelegální, a nebo že je to legální jen pod nějakou podmínkou.
Autorský zákon stanovuje, že veškerá práva k užívání autorského díla má jeho autor. A pak zákon stanovuje, že v některých případech se nejedná o užívání díla podle zákona, v některých případech dává licenci k užití přímo ze zákona a umožňuje autorovi poskytnout někomu licenci. Takže abyste software mohl používat, musíte splnit jednu z těch tří podmínek. Pokud vám autor dá svolení používat software na počítači, se kterým jste software zakoupil, co vás opravňuje používat ho na jiném?

Citace: PetrTv.
Na druhou stranu nějaká soudní instance již rozhodla, že JE LEGÁLNÍ již jednou použitý SW znovu prodat a koupit, a užívat. A že již prvním prodejem byla vyčerpána práva. Takže pokud někdo v jiném soudním sporu nerozhodne jinak. Je to v tuto chvíli LEGÁLNÍ.
Dobrý způsob o manipulaci, ale nejste první, kdo to tady zkouší. Ten soud nerozhodl, že je legální ten software používat libovolným způsobem. Ani nijak nezpochybnil to, že pro druhého uživatele platí stejná pravidla, jako pro prvního. Naopak výslovně jmenoval některá omezení z licence s tím, že jsou platná.

O tom, že je legální software prodat, tady nikdo nepochybuje. Celou dobu se vede spor jenom o to, zda je platná "OEM" podmínka "používání na počítači, se kterým byl software zakoupen", případně zda je platná i pro druhého a dalšího uživatele. Pokud vím, tu OEM podmínku nikdo mimo tuto diskusi nezpochybňuje. Naopak např. vyhodny-software.cz s ní také počítá. Když to přirovnám k těm vašim jízdenkám -- pokud je legální jízdenku prodat (v případě software to legální je), i druhý majitel se musí řídit podmínkami té jízdenky. Takže pokud prodáte označenou 24hodinovou jízdenku, druhý majitel na ní může jezdit jen do konce období 24 hodin od doby, kdy jste ji vy označil. Kdyby se vám podařilo prodat vaši měsíční jízdenku na vaše jméno, pořád nového držitele bude opravňovat pouze k tomu, že vy můžete s touhle jízdenkou jezdit v daném měsíci MHD -- takže novému majiteli by moc užitečná nebyla.

3573
Může je prodat sama sobě. Pokud je prodá s počítačem, tak je může používat jen na tom počítači, se kterým je koupila. Pokud bez počítače, nemůže je používat nikde, protože ta licence opravňuje k používání pouze se zařízením, se kterým byla zakoupena.

Možná by pomohlo, kdybyste si místo těch invektiv přečetl zákon a licenční smlouvu, o kterých tu píšete. Třeba byste pak nepsal komentáře, které jsou ve zjevném rozporu s licencí nebo zákonem. Navíc váš komentář vůbec nedokazuje vaše původní tvrzení, že Microsoft přímo prodává OEM licence koncovým uživatelům.

3574
jak myslis, ze si ty oem widle koupit alza, cechac, ... ???
Koupí je za účelem dalšího prodeje ve velkoobchodě. Nemají pak právo ten software používat, mohou ty licence jen prodat.

Kazdej jeden clovek si je muze koupit uplne stejne ... a klidne od nich.
Microsoft to takhle koncovým spotřebitelům prodává jen ve vlastní kamenné prodejně, nebo na druhý pokus odkážete dát odkaz na maloobchodní e-shop Microsoftu, kde lze ty OEM licence koupit?

Z heldiska tech widli to znamena jediny - ten clovek si pak sam sobe dela na ty widle support
A také to znamená používat Windows jenom na tom počítači, se kterým byly pořízeny. Takže když je nepořídíte s ničím, nemáte je na čem legálně používat. Nebo vám je Microsoft prodá i s počítačem? Nebo podle vás vlastním licenčním podmínkám nevěří ani Microsoft a prodá vám jako koncovému uživateli OEM licenci bez počítače s tím, že ji můžete používat kdekoli a nemáte ty licenční podmínky Microsoftu brát zas až tak vážně?

Jinak jednani v dobre vire je zcela jakekoli jednani, u ktereho nelze prokazat, ze dotycny !vedel!, ze jedna v rozporu se zakonem a cinil tak !umyslne!.
Nikoli, jednání v dobré víře je takové jednání, kdy je dotyčný důvodně přesvědčen, že jedná legálně. Takže v dobré víře nekoná ten, kdo věděl, nebo vzhledem k okolnostem vědět měl, že jedná protiprávně.

3575
Pokud se nepletu OEM licence se "spáruje" k PC při aktivaci nikoli při koupi.
To záleží na tom, co je v té licenci napsané (tvrdím já; někteří tu tvrdí, že na licenci vůbec nezáleží). Myslím, že Microsoft v licencích o aktivaci nic nemá, vždy se tam řešilo jenom to, s jakým počítačem byla licence zakoupena (nikoli poprvé aktivována)

OEM licence si můžu přece legálně koupit i u MS
Neřekl bych. Kde konkrétně je MS prodává?

Pokud si něco koupím v dobré víře, že se jedná o legální věc a prodejce mě ujišťuje, že je to opravdu legální a ukáže se opak. Stávám se poškozeným nebo pachatelem?
Pokud o tom diskutujete a píšete, že to tedy vyzkoušíte, nebyl by to nákup v dobré víře. Jednání v dobré víře znamená, že nemáte žádný důvod předpokládat, že je něco špatně - a vy ten důvod zjevně máte.

3576
Chápu dobře že říkáte, že tvrzení je nepravdivé?
Ne, nechápete. Neříkám nic o pravdivosti nebo nepravdivosti toho tvrzení. Jenom odpovídám na otázku, na kterou jste se mne vy sám v předchozím komentáři ptal.

Citace
To, že jsem vlasníkem média nemá dle mého názoru vůbec žádný vztah k oprávněnosti užívaní programu
Jelikož novela AZ tvrdí opak (např. oprávněný uživatel je .... mající vlastnické právo k rozmnoženině)
Novela netvrdí opak. Tvrdíte to vy a chcete to dokázat. Takže je poněkud nepraktické dávat tohle tvrzení do předpokladů, protože pak vám z toho pořád vychází důkaz kruhem.

Neodpověděl na otázku, tak se ptám znovu. Je pravda a1?
Tedy se ptám se na to, co tvrdíte o současném názoru Aujezdského, tedy po novele AZ, nikoli před ní.
Odpověděl na otázku. Akorát jste se asi zeptal na něco jiného, než jste se zeptat chtěl. O současném názoru pana Aujezdského netvrdím nic.

Citace
Tím podle mne tvrdíš to, že po implementaci směrnice do českého práva musí termíny (a konkrétně termín "oprávněný uživatel") v české legislativě mít stejný význam jako termíny v Evropské směrnici.
NE

6.2. v 19:30 jsi napsal
Citace

(b1) Termín "oprávněný uživatel" ve Směrnici EU a v českém AZ tedy označuje to samé,
(b2) je to základní účel celé té šarády
Svůj podvýrok b2 jsi teď právě popřel.
Nepopřel. Mezi "termíny musí mít stejný význam" (tj. pro každý termín platí, že má ve směrnici i v českém zákoně stejný význam) a "termín 'oprávněný uživatel' má stejný význam" (tj. existuje alespoň jeden termín, pro který platí...) je takový drobný rozdíl. Jednou je tam velký kvantifikátor a jednou malý.

Citace
    Tvrdíš, že když je v Autorském zákoníku použité spojení "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", že se ta oprávněnost nevztahuje k oprávněnosti nabytí rozmnoženiny, ale že se tím označuje nabyvatel, který má oprávnění k užívání programu "nahraném" na dané rozmnoženině.

Dejme tomu, že ano.
Dejmetomu, že ano znamená co? Ano? Nebo ano, ale nechávám si zadní vrátka? Nebo s něčím v té formulaci nesouhlasíš?
Znamená to, že to není úplně přesné, ale pro účely této diskuse ta nepřesnost zatím nevadí.

(Dle legislativy z roku 2006) se věc (tedy i rozmnoženina) nabývá dle §132 OZ. Nabytí je tedy termín z OZ.
Souhlasíš s tvrzením, že když je v zákoně použit nějaký termín, tak terminologii použitou v souvislosti s tímto termínem je třeba vykládat v kontextu zákona, kde je tento termín definován?
Nesouhlasím. Termín je potřeba vykládat nejprve v souvislosti, v jaké se používá v daném zákoně. Definice z jiného se zákona se použije až tehdy, pokud je v tom jiném zákoně pojem definován pro potřeby legislativy. Zrovna "nabytí" najdete v každém druhém zákoně. Navíc v AZ je "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu", pouhého "nabyvatele rozmnoženiny" z toho děláte vy, aniž byste to nějak odůvodnil.

Co se týče Aujezdského, nikoli, tvrdím to na základě např. linkovaného článku z rootu.
To je fajn, že to tvrdíte. Ale jeden z nás dvou asi zapomněl, o co v předchozím komentáři šlo.


e1,2) Takže, platí výše uvedené tvrzení pro Aujezdského a pro (Jansu, Mokrého a Otevřela)?
To "výše uvedené tvrzení: má být následující text?
Citace
Pro X z množiny {Aujezdský, Jansa , Tyll, Čermák a Bureš } platí, že X tvrdí, že z AZ §66 plyne, že oprávněným uživatelem se člověk může stát tím, že nabude rozmnoženinu, aniž by uzavřel s autorem licenční smlouvu.
Netuším, zda to platí. To mám jako pročíst všechny jejich texty a hledat, zda to někde tvrdili? A co když to tvrdili někde v hospodě?

Co se týká posledních třech tak ano, na základě této debaty. Tak prosím odpověz, v odpovědi samozřejmě můžeš užít i "nelze určit".
To se vztahuje pořád k tomu předchozímu? Takže se ptáte, zda podle mne dotyční v diskusi v roce 2003 tvrdili, že podle § 66 AZ z roku 2006 bude něco platit? S jistotou to tvrdit nemohu, ale sázím, že křišťálovou kouli neměli, takže odpověď je ne.

Právě jsi ukázal jeden ze svých demagogických triků: pokud šlo o názor Aujezdského, který v dané diskusi nebyl o našem výkladu zákona přesvědčen (přesvědčila ho až novela, která zpřesnila termíny), tak diskusi plameně hájíš, jak je to vlastně diskuse o současném stavu. V okamžiku, kdy poukážeme na to, že v té diskusi jsou další tři právníci, kteří s Tebou nesouhlasí opak, najednou podle Tebe diskuse relevanci nemá.
Já jsem nikdy nehájil to, že je to diskuse o současném stavu. A novela AZ z roku 2006 nezpřesnila termíny, ona změnila (rozšířila) význam pojmu oprávněný uživatel. Nicméně k tomu, aby se v právnické řeči používal nějaký termín, není nezbytně nutné, aby tento termín byl definován v zákoně. Takže existoval nějaký termín "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", který se nepoužíval v zákoně, ale v jiných právních textech. Proto se o něm diskutovalo už v roce 2003 -- ten termín se do diskuse opravdu nedostal projekcí z budoucnosti. No a když pak v roce 2006 bylo potřeba v zákoně použít termín pro ten význam, pro který se do té doby v jiných textech používal termín "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", použil se tento termín i do zákona. Tehdejší diskuse tedy logicky neříkala nic o pozdějším zákonu, ale jako diskuse o významu pojmu "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" to samozřejmě je použitelné dodnes -- pokud se ten význam od té doby neposunul nebo nezměnil.

Lze tedy z této diskuse odvozovat názory na výklad současného znění autorského zákona, či nikoli?
Na výklad současného znění autorského zákona těžko, protože se od té doby změnilo víc věcí. Na výklad pojmu "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" se to použít dá, pokud nemáme nic novějšího nebo nevíme o tom, že by se ustálený výklad tohoto pojmu od té doby změnil.

TJ. pokud např. Tyll tvrdil totéž, co pak bylo kodifikováno v novele AZ
To, že něco bylo kodifikováno v novele AZ, je opět pouze vaše interpretace. Opět do role předpokladu stavíte to, co teprve chcete dokázat.

3577
Sítě / Re:Sledování vysílání ČT v zahraničí
« kdy: 14. 02. 2014, 17:29:24 »
Krásný příklad na použití multicastu.
Ano, všech pět uživatelů, kterým by to fungovalo, by bylo nadšených. A vy byste spolu s ostatními nadával, proč ČT používá nějakou technologii, kterou jinak na veřejném internetu nepoužívá vůbec nikdo.

Když ten multicast tak propagujete, kolik domácích routerů a ADSL modemů multicast podporuje? Jakou technologii byste použil, aby bylo možné video přehrávat z internetového prohlížeče, a to pokud možno ne jen z 32bitového MSIE pod Windows, ale i z jiných prohlížečů a jiných operačních systémů? Který protokol podporuje multicast a zároveň nějaký moderní videokodek, kterým se to video dá dopravit třeba i přes pomalé ADSL?

3578
Sítě / Re:Sledování vysílání ČT v zahraničí
« kdy: 14. 02. 2014, 07:07:25 »
To je hezké, že si v jednom komentáři stěžujete na to, že ČT platí málo a nezaplatí tak dostatečnou kapacitu pro špičkovou zátěž během olympijského hokeje, a stěžujete si, že jste se na část nemohl dívat. A pak označíte iVysílání za volovinu (zřejmě ho nikdo, ani vy, nechce používat) a ptáte se na náklady (se zjevným podtextem, že je to příliš drahé).

A pak si dva jiní diskutující notují, jeden jak je to technologicky složité a uživatelsky nepřívětivé, a druhý o tom, jak se měl použít multicast - který by byl jistě mnohem uživatelsky přívětivější a všech pět uživatelů schopných ho přijímat by si to užilo.

3579
A co být trochu konkrétní? Co konkrétně Ti vkládám do úst a neřekl jste?
Odhadem -- všechno? Proč to mam já opravovat? Já už jsem to jednou napsal, tak si to najděte a přečtěte. To je váš problém že si místo čtení něco vymýšlíte.

Z toho podle mne plyne že tvrdíš,
a1) že Aujezdský netvrdí, že člověk nabytím vlastnického práva k rozmnoženině (legálně zcizené) nabyde právo k užívání software na té rozmnoženině
a2) že jsem Aujezdského nepochopil
Ano. Přičemž "netvrdí" se vztahuje k té odkazované diskusi.
a3) že novela autorského zákona z roku 2006 nic nezměnila na tom, jak lze chápat pojem oprávněný uživatel a/nebo oprávněný nabyvatel
Ne.

Tím podle mne tvrdíš to, že po implementaci směrnice do českého práva musí termíny (a konkrétně termín "oprávněný uživatel") v české legislativě mít stejný význam jako termíny v Evropské směrnici.
Ne.

Tvrdíš, že když je v Autorském zákoníku použité spojení "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", že se ta oprávněnost nevztahuje k oprávněnosti nabytí rozmnoženiny, ale že se tím označuje nabyvatel, který má oprávnění k užívání programu "nahraném" na dané rozmnoženině.
Dejme tomu, že ano.

V starém občanském zákoníku, který je východiskem zákona autorského (neboť zákon autorský mj. rozpracovává pojem licenční smlouvy, definovaný v OZ) je použit termín oprávněné držby
Ne. Ve starém OZ nebyla licenční smlouva definována, byla definována v AZ. S novelou OZ se definice přesunula do OZ.


Pro X z množiny {Aujezdský, Jansta , Tyll, Čermák a Bureš } (poslední tři jsou právníci z Tebou linkované diskuse
http://www.itpravo.cz/fulltextdisc.shtml?AA_SL_Session=a57469b2a6a0562863c1fc94f29ed60c&sh_itm=79bca0eea13b8172cfcf321cc9c49b87&all_ids=1#disc )
tvrdí, že z AZ §66 plyne, že oprávněným uživatelem se člověk může stát tím, že nabude rozmnoženinu, aniž by uzavřel s autorem licenční smlouvu.
Mají to dotyční tvrdit v odkazované diskusi nebo někde jinde? Opravdu se chcete ptát na to, zda z AZ 2003 přímo plyne něco o nabyvateli rozmnoženiny?

Všimni si, že po Tobě nechci nic jiného, než abys bez vytáček napsal, co tedy vlastně tvrdíš, nic jiného, a to pokud možno pomocí jednoduchých odpovědí ANO, NE, tak doufám, že se zas nebudeš schovávat za obvinění z desinterpretace.
Já jsem vám to bez vytáček napsal už mnohokrát. Problém není na mé straně.

3580
Děkuji, že jste potvrdil můj předchozí komentář. Nejprve se pokoušíte dokazovat mou chybnou interpretaci odkazem na svůj vlastní komentář, a pak něco dokládáte neexistujícím odkazem.

Ale i kdyby tu byl pouze ten článek Aujezdského (doufám, že chápu správně, že uznáváte, že máte na existenci "zákonné licence" opačný názor než on):
Aujezdský je specialista v oboru s 10letou praxí, zatímco vy jste neprávník. Jak můžete být na 100% přesvědčen, že se Aujezdský mýlí a vy máte pravdu?
Pochopil bych vás, pokud by existoval právní rozbor jiného specialisty na aut. právo, který by Aujezdskému oponoval a váš názor by vycházel z toho rozboru. Ale takový rozbor nemáte.
Na existenci "zákonné licence" nemám opačný názor, než pan Aujezdský, protože pan Aujezdský podle mne ve zmiňovaném článku na Lupě prezentoval dva odlišné a navzájem si odporující názory na "zákonnou licenci". Nevím, co bych si v takovém případě měl představit pod pojmem "opačný názor".

Stoprocentně přesvědčen nejsem. Ale zatím jsem neviděl žádný právní názor, který by některý z názorů pana Aujezdského podporoval. Naopak jsem viděl rozhodnutí soudu, které by muselo vypadat dost jinak, pokud by některý z názorů pana Aujezdského soud zastával. A také si nemyslím, že by jeden článek na Lupě byl něco tak důležitého, že by se k tomu hned musela spousta právníků vyjadřovat a vy byste ta vyjádření musel najít.

3581
Vy nesouhlasíte nejenom s tvrzením Aujezdského, ale ani s tvrzením Jansy, a dalších tří právníků jejichž jména tu uvedl Logik.
A současně váš názor nesdílí žádný právník (a to přesto, že Microsoft by opravdu moc potřeboval, aby se nějaký takový právník našel). Navíc se tu provalilo, že nedokážete v textu rozpoznat logické spojky. A přesto jste si 100% jistý, že ti právníci se mýlí a že vy máte pravdu ...
Mohl byste začít rozlišovat mezi interpretací, na které se alespoň všichni zde v diskusi shodují, a interpretací, kterou jste napsal vy, já jsem napsal argumenty, proč je podle mne ta argumentace chybná, načež vy jste tu svou interpretaci bez nějaké další argumentace prohlásil za jedinou správnou. Mám také použít váš způsob argumentace a tvrdit, že se vůbec neprovalilo, že bych v textu nedokázal rozpoznat logické spojky, nýbrž že se provalilo, že logickou strukturu textu nedokážete rozpoznat vy a máte další problémy s interpretací textů? Nebo se překonáte a zkusíte svá tvrzení obhájit nějakými argumenty?

Mohl byste zkusit nějak obhájit první nebo druhou větu z vaší citace. Předložit nějaké tvrzení pana Jansy, některého z těch dalších tří právníků nebo nějakého soudu, a proti tomu nějaké mé tvrzení, které je s tím prvním tvrzením ve sporu. S tím tvrzením, ne s vaší interpretací.

3582
Pokud z výše uvedeným nesouhlasíte, tak tam máte rovnou napsáno v závorce, čím byste měl doložit Váš nesouhlas.
Akorát že v té závorce je to většinou napsané špatně. Problém těch vašich tvrzení je, že jste si sám vymyslel nějaké tvrzení, o toto tvrzení jste mi připsal a pak s ním polemizujete. Proto to nazývám nesmysly. Napsal jsem vám to už několikrát, takže žádné „bez argumentu“ neplatí. Až si přestanete vymýšlet má tvrzení a budete polemizovat s tím, co jsem opravdu napsal, můžu na to reagovat argumenty.

pořád dokolečka se snažíte dokazovat svá tvrzení způsobem: plynulo by z toho A, to se mi nelíbí, takže je jasné, že to tak není
Až si přestanete vymýšlet má tvrzení a budete polemizovat s tím, co jsem opravdu napsal, můžu na to reagovat argumenty.

Pokud tedy Vy tvrdíte A, já B - a najde se několik odborníků v oboru, kteří také tvrdí B, tak dokud nenajdete odborníka, který tvrdí A, tak podle pravidel slušné diskuse se bere B za prokázané.
Jenže o tom, zda odborník tvrdí B, podle pravidel slušné diskuse nerozhodujete vy. Ve skutečnosti je to tak, že já tvrdím A, vy tvrdíte B a tvrdíte, že odborník tvrdí C, ale že C vlastně znamená B. Nejdříve to dokažte, a pak bude mít zbytek vašeho komentáře nějakou váhu.

1) vedlejší příslovečná věta "...který má vlastnické právo.... " je další větou zúžená, takže může jít o zpřesnění - zúžení - požadovaného oprávněného nabytí, které je ze stylistických důvodů zopakováno (aby bylo jasné, co se zužuje).
V případě zákonů se na krásné formulace a stylistiku moc nehledí, rozhodně ne na úkor významu textu. Určitě v zákoně nenajdete, že by něco bylo nazývané „oprávněné nabytí“, a v přívlastkové větě se jako ukázka bohatosti jazyka použilo „který má vlastnické právo“. Předpokládám, že jste nemyslel, „zúžení požadovaného oprávněného nabytí“, ale požadovaného vlastnického práva. Že se jedná o zúžení oprávněného nabytí tvrdím já celou dobu – ze všech oprávněných nabyvatelů se vybírají pouze ti, kteří  mají vlastnické nebo jiné právo k rozmnoženině, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu.

2 )Termín oprávněný nabyvatel znamená trochu něco jiného, než to že mám vlastnické či jiné právo.
Na tom se shodneme.

Obojí mluví o něčem jiném:
vlastník mluví o současném stavu (mám nebo nemám právo), oprávněné nabytí o oprávněnosti aktu nabytí.
I pokud by jedna věc implikovala druhou a naopak, pořád jde o dvě různé skutečnosti. Nejde a nemůže jít o dvě různé skutečnosti. Nemůžete něco získat neoprávněně a pak být oprávněným vlastníkem. „Oprávněný“ znamená „ten, který získal/nabyl práva“, a v zákoně se samozřejmě myslí „ten, který legálně získal/nabyl práva“. Pokud byste chtěl argumentovat třeba vydržením, tam jde opět o oprávněný akt nabytí, oprávněnost plyne ze zákona.

Pořád jste ale nevysvětlil, proč autorský zákon najednou bez varování a bez použití správné terminologie píše o právech dle občanského zákoníku, když se celou dobu zabývá právy dle autorského zákona. Proč větu „oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu“ vykládáte jako „oprávněným (dle AZ) uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný (dle ObčZ) nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu“ místo mnohem logičtějšího „oprávněným (dle AZ) uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný (dle AZ) nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu“?

3) Jelikož dle §130 starého OZ (nový OZ používá jinou terminologii, ale je jasné, že AZ vyševší dříve než NOZ používá terminologii starou) je oprávněná držba definována "jako dobrá víra v to, že mám oprávnění k držení", tak je zřejmé, že výše zmíněná ekvivalence neplatí ani dnes. Oprávněný nabyvatel je evidentně širší pojem než držitel práv. Např. člověk, který je přesvědčen, že má legálně rozmnoženinu půjčenou, i když ji má půjčenou nelegálně, je oprávněný nabyvatel, ale žádná práva k rozmnoženině nemá.
Buď je ve vašem textu nějaký skrytý význam, který mi uniká, nebo volně žonglujete s termíny, jak vás napadne. Kde se tu vzala „oprávněná držba“? Jak souvisí s AZ?

4) A naposled: že termín "oprávněný (držitel)" je v českém právním řádu (viz §130 starého OZ) zakotven a je definován tak, jak tvrdím já.
Opět žonglování s termíny. Kde se v AZ píše o oprávněném držiteli?

Licenční smlouva upravuje podmínky převodu autorských práv.
Neupravuje. Autorská práva nelze převádět. Licenční smlouva upravuje podmínky poskytnutí práv, licenční smlouva v souvislosti s autorským dílem upravuje podmínky poskytnutí práva dílo užít.

Je zde použit termín oprávněně pořízené. To oprávněně zde ale evidetněně nemůže být ve smyslu oprávněně pořízené dle licenční smlouvy, protože se evidentně jedná i o díla, ke kterým už mohla autorská práva dle předchozího znění zákona "vyprchat". Z toho je vidět, že termín oprávněný ani v kontextu AZ se nepoužívá ve smyslu "oprávněný autorem", ale ten, kdo něco "udělal dle práva" (viz výklad toho co to znamená opět viz (starý) OZ §130)
Nejedná se jen o rozmnoženiny pořízené na základě licenční smlouvy, ale o všechny rozmnoženiny, ke kterým má dotyčný užívací práva. Autorský zákon je také součástí práva, takže „oprávněný“ by stále znamenalo „podle práva, tedy i podle autorského zákona“. A opět, oprávněná držba věci toho s autorským právem moc společného nemá.

3583
Ale to máte v každé smlouvě, že povinnosti má někdo konkrétní.
Někdo konkrétní má zpravidla povinnost něco zajistit. Ale neřeší se, jakým způsobem to zajistí, zda to udělá sám nebo tím někoho pověří. Ale dává smysl ve smlouvě si vymínit, kdo konkrétní to bude dělat. Můžete uzavřít smlouvu o výuce se slovutným profesorem, pak asi nebudete chtít, aby místo sebe poslal svou studentku, která bude o lekci napřed. A přímo ve smlouvě si určíte, že vyučovat bude profesor. A nebo uzavřete smlouvu s nějakou agenturou, kde bude uveden počet lekcí a úroveň, a pak má agentura jenom povinnost někoho poslat, a klidně tu povinnost může předat jiné agentuře.


Teď jste mě ale překvapil. Vy v tomhle bodě nesouhlasíte s Aujezdským a tvrdíte, že se první majitel rozmnoženiny nemusí ohlížet na licenční podmínky??
Rozpor v tom, že druhý majitel by měl jiná práva, než první, se vyřeší tím, že oba budou mít stejná práva. A to může nastat dvěma způsoby – buď se ani první majitel nemusí řídit licenčními podmínkami, nebo druhý i každý další majitel má jen ta práva, která původně získal první majitel, tedy i druhý i další majitel se musí řídit licenčními podmínkami.

Já tvrdím, že oprávněným uživatelem se kdokoli stane jen tak, že získá práva od autora – ať už přímo, nebo zprostředkovaně. Tento výklad pak logicky vede k tomu, že první i každý další majitel rozmnoženiny mají stejná práva a musí se řídit licenčními podmínkami. Z toho důvodu nesouhlasím s tvrzením pana Aujezdského, že druhý majitel může mít více práv, než majitel první.

3584
práva nelze obecně převádět na třetí osobu, je k tomu třeba mít nějaké oprávnění:
Pokud uzavřu s panem XY smlouvu, že mě bude půl roku jednou týdně učit anglicky, a já mu budu platit jednou týdně stanovenou částku, nemůže pan XY převést práva vyplývající z této smlouvy na pana YZ.
Pokud ale jako majitel uzavřu nájemní smlouvu na budovu, a tu pak prodám, získá nový majitel práva (a povinnosti) vyplývající z nájemní smlouvy. Ale jedině proto, že to stanovuje občanský zákoník.
Práva lze obecně převádět na třetí osobu, pokud tomu něco nebrání. V případě té smlouvy o výuce angličtiny tomu převodu nic nebrání. Akorát že pokud v té smlouvě bude uvedeno, že vás učí pan XY, nedává moc smysl převádět ta práva a povinnosti na někoho jiného (že by pan YZ získal povinnost zajistit, aby vás pan XY jednou týdně učil anglicky). V případě té budovy neprodáváte budovu, ale vlastnické právo k budově. A k tomu prodeji nepotřebujete žádné speciální oprávnění, to máte už z toho titulu, že máte to vlastnické právo.

Právo dílo užít upravuje autorský zákon speciálním způsobem, přiznává právo dílo užít autorovi a dává autorovi možnost toto právo poskytnout dál. Obecně tedy platí, že autor má práva k dílu vždy, a pokud poskytne práva další osobě, jsou pak vlastníky práv oba dva – a při případném převodu práv na třetí osobu se musí dohodnout. Samozřejmě pokud autor může vytvořit kopii díla, může další právo poskytnout z této kopie. V případě práv vázaných na rozmnoženinu díla ale zákon říká, že autorovo právo je vyčerpáno prvním prodejem – to právo je kompletně převedeno na kupujícího a autor práva k té rozmnoženině ztrácí. Tahle úprava umožňuje chovat se k užívacímu právu jako k běžné věci, protože práva jsou s nějakou věcí (rozmnoženinou) svázána. Takže můžete věc prodat prostřednictvím běžné kupní smlouvy, a spolu s ní se prodají i užívací práva dle AZ, která jsou s ní svázána.

Rozhodnutí v kauze usedSoft řeší práva druhého majitele rozmnoženiny.
Přesněji řečeno řeší legálnost převodu práv z prvního na druhého majitele. O tom, že by měl druhý majitel jiná práva, než první, v tom rozsudku není ani slovo. Což je docela podezřelé, pokud by si kdokoli u toho soudu myslel, že práva druhého majitele mohou být různá od práv prvního majitele, nepochybně by tím u soudu argumentoval a soud by se k tomu musel vyjádřit. Vzhledem k tomu, že nic takového nenastalo, dá se předpokládat, že všichni právníci zastoupení v procesu (včetně soudců) měli za samozřejmé, že první i druhý majitel mají stejná práva.

A dále, jak víte, Aujezdský říká, že práva druhého majitele jsou větší. Není mi ale úplně jasné, proč si to myslí, tj. proč si myslí, že první majitel se musí ohlížet na licenci, i když má v ruce rozmnoženinu.

Pořád jste mi nevysvětlil, na základě čeho jste si tak jistý svými závěry (především ohledně užívání software bez licence), a to i tehdy, když jsou vaše závěry opačné než názory právníků.
Vám není jasné, proč si to pan Aujezdský myslí, já bych to formuloval jinak – nevidím pro jeho tvrzení žádnou oporu v zákoně. Což by  pořád ještě bylo málo na to, abych si byl svými závěry tak jistý. Jenže kdyby výklad pana Aujezdského byl všeobecně přijímán, muselo by se to už někde řešit – jaká práva má druhý majitel navíc, odkud je vzal atd. Například by to nepochybně řešil Soudní dvůr v případě UsedSoft, jak jsem psal v předchozím odstavci. Pokud si mám vybrat, zda se pan Aujezdský mýlí, nebo zda přišel na právnickou kličku, na kterou nepřišli ani právníci UsedSoft ani Oracle před evropským Soudním dvorem a nepřišli na ní ani soudci Soudního dvora, volím první variantu.

3585
My (přesněji někteří diskutující zde) jsme se shodli na tom, že zakoupené Windows OEM je možné užívat na nelicenčním základě, tj. na základě §66 AZ.
Platí to podle vás i pro prvního majitele Windows OEM? Nebo je podle vás OEM ustanovení v licenčních smlouvách v EU zbytečné, protože jej stejně nikdo nemusí dodržovat, každý může vzít svou licenci Windows ze svého starého počítače a nainstalovat je na nový?

Ale vůbec mi není jasné, jak může vyhodny-software "prodávat licence". Vždyť "licence" je právo vyplývající ze smlouvy. A smlouvu nelze obecně převádět na třetí osoby: lze to pouze ve speciálních případech (asi to lze, pokud původní smluvní strany souhlasí; např. Microsoft souhlasí s převodem licence OEM pokud je převáděna spolu s počítačem).
Mám pocit, že vyhodny-software zřejmě okopíroval právní argumentaci, kterou používají německé firmy prodávající OEM, ale nemám představu, jak ta argumentace může vypadat: rád si to nechám vysvětlit.
V mém výkladu (a dle mého i ve výkladu evropského Soudního dvora v kauze UsedSoft) se nakládá s právy, nikoli se smlouvou. Licenční smlouva je jen způsob, jak získat nějaká konkrétní práva. Dříve to byl jediný způsob, jak získat autorská práva k programu, dnes je to jeden z možných způsobů - další je třeba získání nějakých konkrétních práv s rozmnoženinou. Pořád jsou to ta práva u rozmnoženiny uvedená, často jsou nazývána "licenční ujednání" nebo by mohla být nazvána i licenční smlouvou, protože nezáleží na názvu, ale na obsahu. Je to z toho důvodu, že licenční smlouva vyžaduje splněný určitých parametrů - získání práv spolu s rozmnoženinou je pouze uvolněním těchto parametrů, je to jakási volnější verze licenční smlouvy. A stále je to převod práv na základě dohody kupujícího s autorem.

Při dalším prodeji se pak neprodává licenční smlouva ani jiné ujednání, ale ta práva smlouvou získaná. Když koupíte dům na základě kupní smlouvy, také tím získáte nějaká práva k tomu domu. Když jej následně budete chtít prodat, neprodáváte tu vaši původní kupní smlouvu, ale vaše práva, která jste tou kupní smlouvou získal. Stejně je to i v případě prodeje software - prodáte ta samá práva, která jste předtím získal, a kupující ta samá práva získá. Přičemž takhle to funguje jen u rozmnoženiny, která představuje jakýsi nosič těch práv, a u které je zákonem stanoveno, že jakmile autor ta práva na rozmnoženinu naváže a tu jednou prodá, jsou tím jeho práva k této rozmnoženině vyčerpána. (U domu jsou ta vlastnická práva převodem vyčerpána automaticky, nemůže mít vlastnická práva původní i nový vlastník, aniž by si navzájem ta práva neomezovali.) Takže prodej licencí je v pořádku, opravdu se prodává právo plynoucí ze smlouvy, ale to neznamená prodej smlouvy jako takové.

Což samozřejmě neřeší náš spor o to, zda § 66 odst. 1 dává dostatečná práva k provozu programu, nebo zda ta práva uživatel může získat jen výše uvedeným způsobem a § 66 odst. 1 mu v takovém případě přidá další práva.

Stran: 1 ... 237 238 [239] 240 241 ... 254

reklama