Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Cetl si o cem je tahle diskuze nebo to tu jen zasiras blbostma ?Nebo? Tahle diskuse je od začátku jenom o blbostech. Super malý super levný počítač za cenu běžné pracovní stanice? V jednom vláknu výkonem procesoru 7× rychlejší aplikace oproti Intel Core i5? Tam už zbývá jenom požadavek, aby to na jednu tužkovou baterii běželo 10 let.
Spustil jsem prave jednu mrdku Java EE aplikaci ktera mi startovala na kompu stabilne 150 sekund. Spoustel jsem ji z RAM disku. Zrychlení proběhlo o nula celá nula nula hovno. Takže zase pěkně kecáš Jirsák. Neser.Aha, pán nikdy neslyšel o diskové cache. Připomínáte mi zdejšího uživatele „j“. Ten také čím víc neví, tím víc nadává. Zkoušet jste to měl spíš s podtaktovaným procesorem, abyste viděl, jaký vliv na to mají ti vaši trpaslíci s lopatičkou.
Ty vole něčemu jinému byses měl věnovat ty, asi těžko doploy spring aplikace bude procházet jarka na disku aniž by si je nenačetl do paměti... to snad jede přes paměť. Leda že jsi to ty programoval, to bych se potom nedivil.Sláva, takže už jste pochopil, že JARka musí být v paměti, a pokud v ní nejsou, musí se načíst z disku. Teď si ještě zjistěte, co je pomalejší – jestli čtení z disku do paměti, nebo práce procesoru (při zpracování toho JARka). Napovím vám – o několik řádů pomalejší je to čtení z disku. Proto jsem psal, že je potřeba mít hlavně dost RAM, aby operační systém ta JARka měl už nakešovaná v paměti a nemusel je tahat z pomalého disku.
Ty jarka tam v PC parsuje co, trpaslík s lopatičkou? Nebo vole procesor? No vidiš. Tak mi neříkej, že to na rychlejším stroji neurychlím.Jistě, rozbalení ZIPu je extrémně výpočetně náročná úloha a procesor s o 20 % vyšší frekvencí vám jí zkrátí na 1/6 času.
Moje nároky jsou tyto: aplikaci ve Spring Boot která se mi deplojuje 20 vteřin na notebooku s Intel i5 2 jádru chci mít deplojnutou pod 3 vteřiny na nějakém pořádném železe. Jo a ještě něco: chci cítit tu síluToho ale na žádném současném železe nedocílíte. (Pokud teda na tom notebooku nemáte chybující disk s 5000 otáčkami a 2 GB RAM a nedostal byste se na 4 vteřiny jenom spuštěním na nějakém normálním počítači.) To byste totiž nejdřív musel vědět, co se při tom deployi vůbec děje, a pak byste mohl přemýšlet, jak se to dá urychlit. Při deployi Spring Boot aplikace se procházejí všechna JARka a skenují anotace tříd. To nejvíc urychlíte tak, že určíte, které package se mají procházet. Pokud už ta JARka jsou v RAM, tak to hardwarově nijak neurychlíte – rychlejší RAM vám to možná zkrátí o setinky vteřiny, ne na šestinu. Pokud používáte JPA, validují se při startu entity, to opět hardwarově nijak neurychlíte. Atd.
Ono ale vůbec není jasné, co vlastně ta databáze nestíhá a jak ta databáze vypadá. Existují různé architektury databází a v některých z nich opravdu není důvod, aby byl zápis kvůli konkurenci blokován čtením. Já jsem si zpočátku při čtení dotazu také myslel, že je problém v konkurenci SQL dotazu, který vyzvedává přidělené ID, s jinými dotazy. Protože otázka je, jak prioritizovat dotazy – a je jenom náš dohad, že Trupik nechce prioritizovat dotazy, ale zápis. Takže pokud je použita databáze s architekturou, kde čtení neblokuje zápis, a problém aplikace je v tom, že po zapsání záznamu jej znova čte, aby získala ID, bylo by to výše uvedené velice dobré řešení. Akorát to z pozdější Trupikovy odpovědi vypadá, že míří jiným směrem a že označení zápisu jako „dotaz“ bylo jen nešikovné vyjádření (někdy se „dotaz“ opravdu používá i pro modifikující operace).Neumí ta DB to ID vrátit přímo v tom DML příkazu ? Něco takovéhoto:
INSERT INTO t1 VALUES (t1_seq.nextval, 'FOUR') RETURNING id INTO l_id;
A to řeší co přesně, když databáze nestíhá?
Může mi někdo poradit jak opravdu zjistit jestli je web přístupný přes IPV6 pro člověka který nemá podporu IPV4 a nijak se to pro něj něpřekládá?Pokud vy sám nemáte IPv6, můžete zjistit akorát to, zda má AAAA záznam. Pokud IPv6 máte, můžete dále ověřit, že dokážete navázat TCP spojení na danou IPv6 adresu a port 443, a zda na něm poslouchá HTTPS server. Další věc je, jestli ten web nezávisí na něčem dalším, co by bylo dostupné jen přes IPv4 – externí skripty, styly, obrázky, média. Ale to už dokáže ověřit jen autor, který by měl vědět, na jakých externích zdrojích web závisí, a ověřit, zda jsou tyto zdroje dostupné přes IPv6.
Router, česky směrovač, podle nějakých pravidel směruje pakety. Router, který ví, kam směrovat pakety, je hezká věc, ale pro komunikaci mezi IPv6 a IPv4 nestačí. K tomu potřebujete hlavně zařízení, které bude ty protokoly mezi sebou překládat. Takový překlad může být implementován v zařízení, které zároveň dělá router, ale není to routování. Podobně můžete na stejném zařízení, které dělá router, provozovat firewall nebo NAT, ale to neznamená, že filtrování provozu (s výjimkou směrování do černé díry) nebo překlad adres jsou funkce routeru.... samozrejme to jako kazda komunikace po IP predpoklada, ze je nekde cestou router, ktery ten rozsah zna.
Samozrejme ze dostane ... IPv4 je soucasti IPv6, kupodivu je to jeden z jejich subnetu ... samozrejme to jako kazda komunikace po IP predpoklada, ze je nekde cestou router, ktery ten rozsah zna.IPv4 není součástí IPv6. Pouze je v adresním prostoru IPv6 vyhrazen prostor pro mapování z/na IPv4 adresy. Přičemž vyhrazený rozsah ke komunikaci samozřejmě nestačí – když na počítač, který má pouze IPv4 stack, dorazí IPv6 paket s cílovou adresou v rozsahu vyhrazeném pro mapování IPv4 adres, daný počítač si s ním nijak neporadí. Aby to fungovalo, musí někde existovat překladač, který tu komunikaci z IPv6 přeloží do IPv4 a odpověď zase zpět. Ten vyhrazený adresní prostor je pouze pomůcka pro ten překladač, aby nebylo nutné mu cílovou IPv4 adresu předávat jiným způsobem.
Máte pravdu, žolík může zastupovat více než jedno jméno. Podstatné pro dotaz je nicméně to, že nemůže zastupovat prázdné/žádné jméno.Takže když budete mít doménu *.example.com, vyhoví tomu www.example.com, mail.example.com, ale ne www.mail.example.com...
vyhoví tomu i www.mail.example.com - teď jsem si to otestoval prakticky, kdy jsem vytvořil A záznam *.example.com
Zde je článek, který vysvětluje RFC 4592 (The Role of Wildcards in the Domain Name System) z roku 2006: https://www.lupa.cz/clanky/jak-funguji-zolici-v-dns/
Záznam pro všechny subdomény s * je možné nahradit i pomocí CNAME a směrováním na mojedomena.cz (namísto A záznamu s IP adresou).To bych nedělal. Většina lidí neví, co doopravdy CNAME znamená. Zejména kombinace hvězdičky a CNAME je velmi matoucí, proto i RFC 1912 doporučuje se tomu vyhnout.
Jestli se nepletu tak "*" označuje vše a "@" přesně nevím...Hvězdička zastupuje jedno (neprázdné) jméno. Takže když budete mít doménu *.example.com, vyhoví tomu www.example.com, mail.example.com, ale ne www.mail.example.com ani example.com. Zavináč představuje zástupný znak pro danou doménu – v tom webovém nastavení si ho představte, jako by místo něj nebylo nic. V zónovém souboru se zavináč používá pro to, že „nic“ znamená „stejně jako v předchozím řádku“, takže je potřeba mít jiný znak pro „nic“. Tj. pro doménu example.com znamená zavináč právě hostname example.com.
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
