Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
A co se tyce tve otazky: nejde o to, kdo co posila bance zrovna emailem, ale co vsechno lezi dostupne googlu. To by napadlo i chciplou veverku.Jak „leží dostupné“ souvisí s e-mailem? Možná by si nejdřív chcíplá veverka mohla ujasnit rozdíl mezi e-mailem a bankovními systémy.
To je otázka přístupu. Normální člověk, když u něj zvoní soused s tím, že dům hoří, pro jistotu opustí budovu. Vy počkáte, až vám oheň bude olizovat vstupní dvěře, protože čekáte na důkaz. O vhodnosti postupu, nechť se rozhodne každý soudruh sám.Ano, je to otázka přístupu. Já mám větší fantazii, takže si dovedu představit, že když si někdo vymýšlí o hořícím baráku, může si úplně stejně někdo vymýšlet o zemětřesení, povodni nebo náletu, a pak žádný vhodný postup neexistuje, protože obrana před jedním je zároveň zvýšení rizika v jiném případě. A ještě horší je, že se můžete kvůli smyšlenému náletu schovávat ve sklepě a utopíte se kvůli reálné povodni.
Mě postačí pracovat s dostupnými kusými informacemi, příslušnou legislativou v jednotlivých zemích a vyhodnotit si pravděpodobnosti.
BTW jaké důkazy byste chtěl? Seznam sledování na webu NSA? ťíká se tomu špionáž víme?Když nepotřebujete žádné důkazy, tak klidně můžu tvrdit, že špionáž NSA je v pohodě, protože kdyby měli servery v ČR, dostane se k datům BIS, která má mnohem lepší špionáž, a ta to přes Zemana předá Číně. A jsem zvědav, jak tedy chcete rozhodnout, kdo je horší, zda NSA nebo BIS, když vás důkazy nezajímají.
Tady se dá bavit pouze o míře pravděpodobnosti, žádný důkaz nikdy nedostanete. A pokud jsou všechny informace od wikileaks, přes Snowdena, až po snadno ověřitelné reakce v politiků v Evropě i USA včetně jednání v kongresu a omluvy Obamy Merkelové idícií k tomu, abyste si myslel, že špionáž neprobíhala a neprobíhá, pak bych asi doporučil konzultaci s Dr. Chocholouškem.
Podle kvalifikovaných odhadů neměcké firmy přicházejí ročně o miliardy následkem průsmeslové špionáže ze strany NSA.To jsou kvalifikované odhady koho?
Bez ohledu na to, zda Google spolupracuje aktivně nebo pasivně, existuje snad ještě někdo, kdo tomu nevěří?Já. Mně totiž nezajímá, kolikrát kdo danou věc opakuje, ale jaké pro ni má důkazy.
A všechny adresy samozřejmě sídlí v USA.Jo. Ping z Prahy na aspmx.l.google.com je pod 20 ms. Asi slušnej oddíl. To bude tou spoluprací s NSA, nemusej pak dodržovat ani fyzikální zákony.
Tak na webu České Spořitelny ani ve smlouvě se nic takového a předání dat nebo kominikace Googlu zákazník nedočte.Protože zákazník uzavírá smlouvu s Českou spořitelnou, a je na ní, aby si zařídila, jak bude ustanovení smlouvy plnit.
Dle mého názoru nejde o to, že mám data fyzicky u sebe, ale že je mám pod vlastní kontrolou. Což v případě googlu moc tvrdit nemůžu.To záleží na smlouvách, vnitřních předpisech, postupech a kontrolách. Ať už je tím dodavatelem Google, jiný poskytovatel služeb nebo interní IT oddělení.
Stejně zabezpečený data jsou bezpečnější doma než u velký firmyAkorát že zároveň stejně zabezpečený data jsou daleko dražší doma než u velký firmy.
Zpátky k tématu - pokud tam chceš mít půlmilion, tak bych se s tím smířil, miliardu bych jim nenechal. Kde si určíš tu hranici je na tobě.Hlavně by to měl posuzovat podle relevantních kritérií, a ne podle toho, zda používají GSuite.
depends_on:
- db
kritická skladujete jen u sebeZajímalo by mne, odkud se bere to přesvědčení, že mít data „u sebe“ je automaticky bezpečnější. Platí to stejně i pro fyzické věci? Že mít peníze doma pod polštářem je vždy bezpečnější, než mít je v bankovním trezoru?
Hladal som, taktiez som pozeral link, lenze ak sa nemylim tam vytvara tych kontainerov viac pomocou docker compose nie? Ja by som to potreboval v jednom, spustil by som nejaky image a nastartovalo by mi vsetko potrebne v jednom kontaineriTím ale jdete proti základnímu principu Docker kontejnerů, že v každém kontejneru běží jen jedna aplikace. Vzhledem k tomu, na co se ptáte, asi nebudete expert na Docker, takže bych doporučil toho pravidla se držet – má to dobré důvody, a když se tím nebudete řídit, způsobíte si tím jenom komplikace. Pokud je pro vás naopak tak důležité, aby bylo vše v jednom, není asi Docker to správné řešení. Zvážil bych pak třeba virtualizaci, kdy vytvoříte obraz celého operačního systému a spustíte ho třeba pod VMware nebo VirtualBoxem.
Vidím, že má hodně lidí nejasno v tom, jak databáze přistupují k datům a k indexu v RAM a na disku. I když se v podstatě jedná o implementační detail, tak do toho vnesu ještě větší zmatekNemá smysl to komplikovat při vysvětlování někomu, kdo se ptá, jaký je rozdíl mezi tabulkou a indexem. Jestli databáze načítá data do paměti pomocí fread nebo mmap je implementační detail. Ony také třeba existují (obvykle clusterové) databáze, které data drží jenom v RAM a na disk případně umí data zazálohovat, aby bylo odkud je obnovit, pokud by bylo nutné vypnout celý cluster.. Existují databáze, které neřeší, jestli jsou data v RAM nebo na disku, prostě je mmapují do paměti a špinavou práci s přesunem dat disk <--> RAM nechají na kernelu.
Za prvé, z hlediska uživatele databáze nemá cenu to řešit – je úlohou právě databáze zařídit, aby ta data byla získána co nejefektivněji, což i dnes znamená především vyhnout se zbytečnému čtení z disku.Čili index jakožto struktura je uložena na disku. Jaká data jsou uložena v té RAM? To jsou ta data, ke kterým se odkazujeme přes ty indexy nebo přímo ty indexy?U běžné relační databáze je v souvislosti s daty v RAM v podstatě jen cache těch dat z disku (tj. to, co je právě potřeba, plus ve zbývající volné paměti další data, která jsou potřeba často).
Musím říct, že jsem stále v tom trošku zmatený. V té RAM paměti/cache je uložen i ten index, pokud se s ním pracuje? Nebo pouze ta data v tabulkách?
Děkuji
Čili index jakožto struktura je uložena na disku. Jaká data jsou uložena v té RAM? To jsou ta data, ke kterým se odkazujeme přes ty indexy nebo přímo ty indexy?U běžné relační databáze je v souvislosti s daty v RAM v podstatě jen cache těch dat z disku (tj. to, co je právě potřeba, plus ve zbývající volné paměti další data, která jsou potřeba často).
Ještě bych měl otázku. Jak je to z hlediska práce s pamětí? Respektive, když použiji indexování, tak jak probíhá práce s pamětí? Je v tomhle směru nějaká výhoda vůči práce bez indexace?Záleží na tom, čemu říkáte „práce s pamětí“. Index je další datová struktura vedle primární tabulky, která musí být někde zapsaná (u relačních databází typicky na disku) a musí být aktualizovaná, pokud se změní příslušná data v primární tabulce. Změny v indexu jsou obvykle náročnější, než změny v primární tabulce (kde stačí data zapsat na do nějakého volného místa), – a to jak na paměť, tak na výpočetní výkon. Správně navržené a použité indexy pak zase šetří paměť při dotazování na data. A dál platí to, že RAM je rychlejší, než přístup na disk (zejména u rotačních disků), takže databáze se snaží data, která se nejčastěji používají, držet v paměti.
Souhlasím s těmito výjimkami z uvedeného pravidla, že do 100 relací sekundární indexy v tabulce nepotřebuji.Obecně se dá říct akorát to, že pro rychlejší nalezení záznamů se (obvykle) používají indexy. Tím obecná tvrzení končí, žádné obecné pravidlo pro 100 záznamů neplatí. Pak už vždy záleží na struktuře databáze, na uložených datech, na způsobu použití, na použitém databázovém stroji, a podle toho se databázový specialista rozhodna, zda vůbec použije index, případně jaký, z jakých dat se bude skládat, jaké bude mít parametry. A pak ještě může občas nastat případ, že databáze odhadne špatný exekuční plán, a bude potřeba jinou formulací dotazu nebo pomocí hintů přesvědčit databázi, aby data získávala jinak a třeba použila či nepoužila jiné indexy.
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
