reklama

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Filip Jirsák

Stran: 1 ... 213 214 [215] 216 217 ... 229
3211
Totéž viz směrnice - tam jsem schopen vysledovat alespoň jedno Tvé tvrzení, kterým oponuješ, a to, že furt bez jakéhokoli argumentu dokola jak kolovrátek tvrdíš, že terminologie obsažená ve směrnici je součástí českého právního řádu.
O terminologii tu píšete jenom vy. Já jsem psal o praktických dopadech implementace toho, co je ve směrnici nazýváno "oprávněný uživatel", do českého práva.

Kopii si smíš udělat (dle 66 AZ) jen za účelem běhu programu, nikoli za účelem dalšího převodu: takže když prodáš originál, nejsi oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny. A když prodáš kopii, není oprávněný nabyvatel kupující (pokud si může být "nelegálnosti" té kopie vědom, např. díky nízké ceně).
Já si udělám záložní kopii podle odst. 1 písmena c). Pak si uvědomím, že podle Logika "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" se nevztahuje k tomu, jaká má práva v souvislosti s tou rozmnoženinou (v tomto případě je to právo používat ji jako zálohu pro oprávněné používání programu), ale že "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" se posuzuje pouze podle toho, zda nabyvatel získal rozmnoženinu legálně. A to jsem získal. Takže tu mám dvě rozmnoženiny, které jsou na sobě zcela nezávislé a u obou jsem oprávněný nabyvatel. U originálu bylo zjevně vyčerpáno autorovo právo na rozšiřování, takže ji můžu prodat.

Nu a proč firmy kupují desítky licencí? Jednoduše - firma jaksi něco užívá těžko. Užívat programu může leda zaměstnanec. No a firma může převést práva k rozmnoženině a z toho plynoucí možnost užít dílo jaksi jen jednomu uživateli. To to bylo složité, že?
Takže firma převede práva k rozmnoženině zaměstnanci, ten se stane oprávněným uživatelem jakožto oprávněný nabyvatel rozmnoženiny a používá program podle minimálních práv z autorského zákona. Pokud firma měla nějaká práva získaná navíc z licence, má smůlu - mohla by je užívat jen jako firma a přitom firma nemůže být uživatelem.

Jediné, v čem máš pravdu je to, že si asi opravdu můžu software od kterého mám rozmnoženinu nainstalovat na více PC. Za podmínek, že budu tu instalace provozovat pouze sám (Maximálně ještě asi díky SJM může manželka....?).

No to asi ne: viz konec tohoto příspěvku: http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg85124#msg85124
To, že je něco nutné pro používání programu, samozřejmě neimplikuje, že jde o užívání programu na jednom počítači. Takový software pro výpočetní cluster určitě nemá smysl používat jenom na jednom počítači. A když si budu chtít na jednom počítači brouzdat po internetu a na druhém pouštět hudbu, na obou potřebuju operační systém, na obou tedy podle zákonných práv mám právo vytvořit rozmnoženinu. Nezapomínejte, že se podle vás ta zákonná práva nevážou na nic jiného než na legální vlastnictví rozmnoženiny.

3212
Přesto za Microsoft v internetových diskuzích bojují jedinci, kteří sice právní vzdělání nemají, ale přesto jsou na 100% přesvědčeni, že přeprodej OEM legální není.
Mimochodem, byl by odkaz na nějakou takovou diskusi? Myslím, že v této diskusi se neobjevil jediný příspěvek, který by tvrdil, že přeprodej OEM licencí je nelegální.

3213
Na tuhle argumentaci jsem reagoval už minimálně 2x. Tak nějak nevěřím, že se na to nepamatujete.
Ano, v novinách psali, a tak. Pamatuju se.

3214
Aha, takže jste četl jinou diskusi, než jsem odkazoval. Evropskými směrnicemi nemyslíte Směrnice EU, jak jsem mylně předpokládal, a rozhodnutím soudního dvora také nemyslíte to zde v diskusi mnohokrát odkazované. To pak vysvětluje ty rozpory, které jsem viděl ve vašich vyjádřeních. Vzhledem k tomu, že netuším, o čem tedy vlastně píšete, nemohu na to nijak reagovat.

Snad se můžu chytit alespoň toho vašeho vyjádření, že držitel práv "z bazaru" nemá více práv, než první nabyvatel licence. Což je mimochodem v rozporu s analýzou pana Aujezdského na Lupě, takže byste to měl podložit názorem nějakého právníka. Takže můžeme klidně zanedbat to, že se jedná o oprávnění z druhé ruky (což vás - a nejen vás - tolik mate), a můžeme mluvit prostě o oprávněném uživateli a představovat si klidně člověka, který právě koupil čerstvou OEM licenci prostřednictvím obchodu přímo od autora.

Vy tedy tvrdíte, že oprávněný uživatel má přímo ze zákona právo provozovat zakoupený program libovolným způsobe, který ho napadne. A případná omezení daná v licenční smlouvě se neuplatňují, protože dotyčný nemá ono právo z licence ale ze zákona. Takže se neuplatní omezení na provoz na počítači, se kterým byla licence pořízena. Neuplatní se ani omezení na provoz na jediném počítači.

Takže vyhodny-software-cz v tom jede společně s Microsoftem. Taky balamutí uživatele báchorkami o omezení licence na jeden a dokonce jediný počítač, přitom by mu stačila jedna licence na všechny domácí nebo firemní počítače. A navíc ještě vyhodny-software.cz nakupuje licence ve větším množství, přitom by jim stačila jedna pro ně. Z té by si udělali podle § 66 odst. 1 c) kopii. Originál by za 200 Kč prodali (bazarový prodej software je přece povolen). A ejhle, vyhodny-software.cz je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny a kupec je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny. Kupec si udělá svou kopii a originál za 100 Kč vrátí prodejci. Kroky 1 až 3 opakujte dle libosti, kdo by to nebral, legální Windows do celé firmy za 100 Kč.

Já vím, že vás ta praktická aplikace vašeho výkladu nezajímá a nebudete svůj výklad měnit jenom proto, že vede k absurdním výsledkům. Ale je na místě otázka pana Slowthinkera: Proč to takhle dávno všichni nedělají? Kde jsou ty zástupy žalujících podvedených kupců, kteří zbytečně nakoupili desítky nebo stovky licencí?

Protože tak nějak tuším, že budete tvrdit, že tohle jste nikdy neřekl, pokuste se to rovnou doplnit o argumenty, kde jsem použil něco jiného, než jedno z vašich dvou tvrzení:
  • Oprávněný uživatel může program provozovat libovolným způsobem bez omezení.
  • Vlastník média obsahujícího rozmnoženinu počítačového programu, který toto médium získal legálně, je oprávněným uživatelem počítačového programu na médiu zaznamenaného.

3215
Hardware / Re:TRIM na SSD disku ve Win XP?
« kdy: 07. 02. 2014, 17:18:36 »
Trim neříká řadiči, že smazal data od pozice x do pozice y. Trim označuje za prázdné jednotlivé bloky. Takže když chcete mít na disku 20 % volných bloků, máte dvě možnosti:
  • Udělat oddíl přes celý disk, udržovat jej naplněný jen na 80 % a používat trim. Bude se zapisovat do všech logických bloků, ale budou se také mazat a díky trimu označovat za volné, takže průběžně budete mít zhruba 20 % bloků volných – přičemž z pohledu OS budou náhodně rozházené po disku.
  • Udělat oddíl přes 80 % kapacity disku, zbytek nechat bez oddílů a nic do toho místa nezapisovat. Zapisovat se bude do 80 % logických bloků, zbytek logických bloků bude trvale prázdný. Z pohledu OS budou ty volné bloky pořád na stejném místě. Proto není potřeba na ně volat trim, protože ty bloky stále zůstávají označené jako prázdné.

Výhoda prvního řešení je samozřejmě v tom, že počet volných bloků závisí na volné kapacitě disku. Když disk zaplníte jen z 50 %, bude zbylých 50 % volných a řadič se při rozvažování může víc odvázat. Řešení s ponecháním prázdného místa mimo oddíly tohle neumí, tam to rozdělení je pevně dané. Ale pokud nemůžete použít trim, je to použitelné řešení. Když bez trimu uděláte oddíl přes celý disk, budou za chvíli všechny bloky označené jako zaplněné a zablokujete tím funkci rozvažování řadiče.

3216
Hardware / Re:TRIM na SSD disku ve Win XP?
« kdy: 07. 02. 2014, 15:30:03 »
Tudíž se k nim chová jako k hodnotným a v rámci wear levelingu bude jejich obsah stěhovat do jiné buňky i v případě, kdy je to nepotřebné, resp. zcela zbytečné.
To ten řadič fakt stěhuje všechny bloky náhodně po disku, aby každý blok pobyl chvilku v každé buňce, nebo stěhuje jenom ty, do kterých se víc zapisovalo? V prvním případě by ten disk po nějaké době odešel, i kdyby se na něj vůbec nezapisovalo…

Jinak podle mne je ponechat 20 % místa bez oddílu, zbytek úplně zaplněný a nepoužívání trimu ekvivalentní oddílu přes celý disk zaplněnému z 80 % a s trimem. V obou případech bude mít řadič 20 % bloků, o kterých bude vědět, že jsou prázdné. Pokud by ten 80% oddíl nebyl zcela zaplněn, je samozřejmě toho volného místa „škoda“, protože bez trimu o něm řadič nebude vědět.

3217
Hardware / Re:TRIM na SSD disku ve Win XP?
« kdy: 07. 02. 2014, 13:06:57 »
Ehm, takže to funguje? Jinými slovy, je to tedy dobrý nápad to tak udělat?
Aha, jsem v zápalu boje zapomněl, na co odpovídám :-) Ano, mělo by to fungovat. Pokud nemůžete používat trim (ale řadič by ho uměl, takže dělá tento typ optimalizace) a nechcete, aby některé bloky odešly výrazně dřív, než jiné, je to podle mne dobrý nápad.

3218
Hardware / Re:TRIM na SSD disku ve Win XP?
« kdy: 07. 02. 2014, 12:20:41 »
Jednotlivým částem tvého tvrzení rozumím, ale nevím, jestli opravdu má smysl udělat diskový oddílel menší, než je skutečná kapacita SSD. Mě se zdá, že to je dobé, jen když je disk ohrožený přeplněním.
Aby bylo možné optimalizovat využití jednotlivých bloků, potřebuje nějaké volné místo. Např. když zjistí, že se do bloku A pořád zapisuje, po nějakém počtu zápisů se blok A přemapuje na jiný fyzický blok, který byl do té doby prázdný. A blok A se použije pro ten prázdný logický blok. Tohle přemapování dělá chytřejší řadič na pozadí, neví o něm ani OS. Je jasné, že aby tohle fungovalo, potřebuje disk vědět, které blogy jsou prázdné. (Šlo by to udělat i bez toho, ale to by byla potřeba složitější logika a nějaká paměť.)

Při použití příkazu trim se ten určitý počet prázdných bloků udržuje tak, že když operační systém přestane nějaký blok používat, trimem řekne řadiči disku, ať si daný blok označí jako volný. Řadič ho pak může využít pro výše uvedenou optimalizaci. Bez trimu budou postupně volné bloky řadiči mizet – operační systém do bloku zapíše, řadič si poznamená, že blok volný není. Operační systém pak blok uvolní, ale nedá o tom řadiči vědět, a pro řadič ten blok bude navždy obsazený. I když byste ten souborový systém nikdy nezaplnil celý, operační systém bude data zapisovat „náhodně“ v celém přiděleném oddílu, tedy i na konec, a postupně „umaže“ všechny bloky. Řadič pak nemůže provádět výše uvedenou optimalizaci, do některých bloků se zapisuje pořád a do jiných vůbec, a ty často zapisované pak odejdou dřív.

To „náhodné“ rozhazování po celém disku je samozřejmě optimalizace pro rotační disky. Souborový systém, který by při potřebě zapsat data do nového bloku použil první (od začátku disku) volný blok by trim při běžném provozu nepotřeboval, dělal by jej jen po defragmentaci, kdy by zapsané bloky z konce zapsané oblasti setřásl do volných bloků na začátku disku.

Pokud ponecháte na disku volnou část (nebude tam žádný oddíl), příslušné bloky se nikdy neoznačí jako zaplněné a není tedy potřeba volat trim, který by je zase označil jako čisté. Řadič tyhle bloky může používat pro výše uvedenou optimalizaci.

Chytřejší řadič by si mohl počítat počet zápisů do jednotlivých bloků, a kdyby zjistil, že se do A pořád zapisuje a z B jenom čte, mohl by je mezi sebou prohodit. Pak by trim také nepotřeboval.

3219
Hardware / Re:TRIM na SSD disku ve Win XP?
« kdy: 07. 02. 2014, 10:44:06 »
Neni to nahodou tak, ze operacni system musi umet trim a pak pomoci ata prikazu (nebo necim podobnym) rekne disku: adresa 123 az 456 na oddilu sda1 uz neobsahuje data, muzes si ji vymazat. A adresovani uz je vec radice.
Jinak prece radic nevi, co muze a co nemuze smazat.
K tomu, aby tohle OS mohl říct, ale musí rozumět souborovému systému – aby věděl, které bloky jsou prázdné.

To, co dělá řadič, nijak nesouvisí s trimem. Řadič prostě jen přemapuje logické bloky na jiné fyzické. A pokud o nějakém logickém bloku má informaci, že je prázdný, při přemapování ho neřeší. To, že je prázdný, má o každém bloku poznamenané na začátku, pak při zápisu ten příznak shodí, a při trimu jej zase nahodí. Rozdíl je tedy v tom, že s trimem máte 20 % volného místa různě rozházené po logických blocích, někde z volného místa ukousnete a pak zase jiný blok pomocí trimu do volného místa vrátíte. Bez trimu a s ponecháním 20 % disku mimo jakýkoliv oddíl těch 20 % prázdných bloků udržujete pořád na stejných logických adresách.

3220
2) náš názor je založen na názoru více než jednoho právníka. Logik jmenoval další, a např. v tomto článku je  jmenován Jansa.
Asi to nemá smysl opakovat vám to po desáté, když jste to doteď nevzal na vědomí. Ale třeba to konečně zaregistrujete: o tom, že je možné legálně bazarově prodávat software, tady nikdo nepochybuje. Celou dobu se tu bavíme jenom o tom, zda platí alespoň jedna ze dvou možností:

  • „OEM“ ustanovení v jakékoli licenci je neplatné, protože omezuje práva zaručená § 66 odst. 1 AZ
  • uživatel bazarové licence má jen minimální zákonem (§ 66 odst. 1) zaručená práva, a to je víc práv, než první uživatel, protože ten nemá ani ta minimální zákonem zaručená práva

Já si s dovolením stále myslím, že druhá varianta je evidentní nesmysl, protože nikdo nemůže mít menší práva než zákonem minimálně zaručená práva.

3221
To sis naběh na vlastní pěst - pokud jestli se diskuse týká oprávněného nabyvatele rozmnoženiny, pak Tvůj argument diskusí z roku 2003, kdy v autorském zákoně žádný oprávněný nabyvatel zmíněn nebyl, je naprosto nesmyslný. Já jsem jen vyvracel Tvoji argumentaci touto diskusí - teď sis ji dokonale vyvrátit sám.
Takže jste si tu diskusi nepřečetl. Jenom si myslíte, že Aujezdský byl věštec a už v roce 2003 se bavil o zákoně schváleném v roce 2005.

Já se tady teď nebavím o tom jak to je, ale co tvrdí autor toho článku:
Tak se o tom klidně bavte dál, ale sám. Nikoho jiného to nezajímá.

Opět demagogie, tentokrát vytržení z kontextu. Protože:
Citace
Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, ...

pokračuje
Citace
....a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu

čili je jasné, že opakování té oprávněnosti (jednou predikací, jednou vedlejší větou) je tam z toho důvodu, protože ta vedlejší věta tu predikaci zužuje. Samozřejmě, když z toho vytrhneš kus, tak to smysl dávat přestane.
Přečtěte si tu citaci zákona ještě jednou, v klidu, a všimněte si mnou zvýrazněných slov. Při bližším zkoumání zjistíte, že to jsou dvě různá slova. Pak si přečtěte ještě jednou celý odstavec. Zjistíte, že vyjmenovává tři možnosti, jak být oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu. A že první oprávněný je tedy součástí termínu, který je v tomto odstavci upřesňován, druhý oprávněný je součástí definice jedné z těch tří možností. Neboli: "Kdo je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu? Například ten, kdo je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu."

Ach jo. Má vůbec smysl se bavit s člověkem, co nezná základy práva...
To nechte na mně, zda má smysl se s vámi bavit.

Směrnice EU nejsou součástí našeho právního řádu a proto je používat při výkladu českého práva je prostě nesprávné. To, že při implementaci směrnic je možné některé formulace převzít ze směrnice je samozřejmě možné, ale není to ničím zaručeno. Naopak směrnice počítá s tím, že forma uplatnění směrnice bude rozdílná.  Např. směrnici EU splní i zákon, který definuje stejná práva pro širší okruh osob než je požadováno ve směrnici apod. Nebo směrnice může použít termíny, které jsou již ve vnitrostátním právu definované jinak. Atd... Takže citovaný odstavec je prostě nepravdivý.
Takže pro termín "oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu", který se vyskytuje ve Směrnici EU a je implementován českým AZ, používá český AZ jaký termín? A termín "oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu" z českého AZ odkazuje (nebo rozšiřuje) který termín ze směrnice? Jinak ve skutečnosti si ty termíny opravdu odpovídají a jsou pro to terminologické slovníky. Je klidně možné, že pro termín "oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu" může český AZ používat (fiktivní) dávno v češtině zaběhlý termín "opruž", ale pak se to takto bude překládat ve všech legislativních textech EU. Protože smyslem směrnic EU je právě sjednocení legislativy v EU, abyste se nemusel bát, že překročením hranice se váš notebook stane skladištěm samého nelegálního softwaru.

Nikde tam spor není. Akorát zřejmě nerozumíte pojmu "minimální zákonná práva dle §66" a "práva z licenční smlouvy". To jsou naprosto nesouvisející pojmy.
Takže na oprávněného uživatele rozmnoženiny počítačového programu na základě licenční smlouvy se minimální zákonná práva dle § 66 odst. 1 nevztahují? (Ponechme teď stranou písmeno b), které je z našeho pohledu nepodstatné.)

Citace
§ 66 odst 6: Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu. Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1 (minimální rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší; minimální rozsah nelze s výjimkou oprávnění uvedeného v odstavci 1 písm. b) dohodou zúžit.
Takže znova, snad jste si to mezi tím rozmyslel. Pokud vynecháme § 66 odst. 1 písmeno b), má první oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu alespoň stejná zákonná minimální práva, jako každý další oprávněný uživatel nebo konkrétně každý další oprávněný nabyvatel rozmnoženiny?


Na závěr: vzhledem k tomu, že v §66 je kromě oprávněný nabyvatel hned v další větě "oprávněně nabytou rozmnoženinu", tak i průměrně inteligentní osel pochopí, že to oprávněně v kontextu nabytí/nabyvatel je ve smyslu zákonně nabýt rozmnoženinu. ÍÁ
Co to je "zákonně nabýt rozmnoženinu", který zákon to definuje? Jak může někdo zákonně nabýt rozmnoženinu a zároveň k ní nemít vlastnické nebo jiné právo?

3222
Máte nějaké kvalifikované vyjádření z doby, kdy už platil nový OZ? Nemyslíte si, že čím je větší rozdíl v zákonech, tím mají vývody z nich menší pravděpodobnost, že stále platí? A co změnil nový OZ na definici oprávněného uživatele uvedenou v AZ? Konkrétně?
Nemyslíte, že je to v případě diskuse o tom, co znamená oprávněný uživatel, naprosto jiný případ, než novela AZ, ve které mj. přibyl odstavec přesně definující, co se myslí oprávněným uživatelem? Nepřipadáte si jako demagog?
Škoda, že jste si nepřečetl, k čemu se vyjadřujete. Zjistil byste, že se diskuse týká oprávněného nabyvatele rozmnoženiny. Takže to, že AZ později výslovně deklaroval, že také oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je oprávněným uživatelem, nijak neovliňuje diskusi o tom, kdo je oprávněným nabyvatelem a co znamená ono slůvko "oprávněný".

A na základě čeho tedy se podle Tebe můžeš stát oprávněným uživatelem, když ne uzavřením licenční smlouvy s autorem? Konkrétně?
Třeba tak, že odkoupím práva, která autor licenční smlouvou poskytl prvonabyvateli.

Chceš pořád tvrdit, že tam nepřipouští možnost, že (stručně) (pouhé) oprávněné vlastnictví rozmnoženiny stačí k tomu být oprávněný uživatel? A pokud to netvrdíš, tak doufám, že se mi omluvíš za to, že cituji "jeho výklad špatně chápu".
Pouhé oprávněné vlastnictví rozmnoženiny, ať už je to cokoli, nestačí k tomu být oprávněný uživatel. Porovnejte si následující dva texty. Jenom ten první je skutečná citace zákona.

Citace
Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, ...

Citace
Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný vlastník rozmnoženiny počítačového programu, ...

Termín oprávněný uživatel v Evropské směrnici nemá nic co dělat s termínem oprávněný uživatel v AZ §66. Jaký je přesný význam toho "oprávněný uživatel" v té směrnici je na hlubší rozbor - je velmi pravděpodobné, že se tento termín liší od oprávněného uživatele v AZ §66, ale k vyvrácení Tvé argumentace stačí fakt, že se tento termín evidetnně používá pro označení něčeho, co nesplývá s "tím, koho autor oprávnil", čili vlastníkem licence.
Směrnice EU není v právním řádu žádné členské země platná přímo. Směrnice EU je závazná pro stát, a ten ji svým zákonem implementuje do svého právního řádu. Při případných sporech se pak Směrnice EU používá jako pomocný pramen, který říká, co měl zákonodárce zákonem implementovat. Termín "oprávněný uživatel" ve Směrnici EU a v českém AZ tedy označuje to samé, je to základní účel celé té šarády se směrnicemi a jejich implementací.

Nemohu než zopakovat, že výklad termínů v zákoně nelze soudit podle toho, jak by se aplikoval.
Nikdo po vás nechce, abyste výklad termínů soudil podle toho, jak by se aplikoval. Úplně by stačilo, abyste o tu aplikaci pokusil, abyste si konečně všiml rozporů, které ve vašem výkladu jsou.

Třeba byste si všiml, že tvrzení "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu má jen minimální zákonná práva dle § 66 odst. 1" a tvrzení "třetí osoba se stane oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny a získá tak víc práv, než měl první uživatel z licenční smlouvy" jsou navzájem rozporná a nelze je použít v jednom výkladu. Takže byste si musel vybrat, buď má oprávněný uživatel víc práv, než je zákonné minimum (pak se ptám, kde je sebral), nebo první uživatel má minimálně stejná práva, jako třetí osoba.

3223
Filip: Slowthinker už napsal, že citujete diskusi více než deset let starou z doby, kdy platili jiné zákony a Josef Aujezdský byl v oblasti autorského práva "zelenáč".
Zatímco on cituje diskusi dva roky starou z doby, kdy platily jiné zákony.

Navíc - kdybyste si tu diskusi přečetl pořádně, tak i v té starší úpravě už existovali právníci, kteří se přikláněli k tomuto výkladu AZ, a to byl tenkrát v tomto ohledu AZ trochu vágnější (konkrétně Jiří Buryan, vedoucí jeho diplomové práce a pravděpodobně i oponent, Jiří Tyll)  - defakto byl Aujezdský se svým názorem osamocen a evidentně od té doby (dle diskuse nikterak pevný) názor. Což byste zjistil, kdybyste místo implicitní úvahy - určitě je to tam jak myslím: pořádně četl linkované texty, neboť se tam explicitně např. píše:
Děkuji za upozornění, že v diskusi je vedle oponenta také ten, komu se oponuje – nicméně novinka to pro mne není. Každopádně to nic nemění na faktu, že odkazovat na názor jednoho právníka (když se ten názor navíc v čase vyvíjí), není příklad zrovna silného argumentu.

Z výše uvedeného vyplývá, že k užití počítačového programu (na našem území) není nutné vždy uzavřít licenční smlouvou.
To tady nikdo nerozporuje.


Jinak k prostudování doporučuji i směrnici 91/250 ES, kde se rozlišuje mezi "nabyvatelem licence" a "oprávněným uživatelem" a používá je (např. rozklad bod 1) takovým způsobem, že jsou evidetně disjunktní: spojuje je spojkou nebo, tj kdyby jak tvrdíš byl každý oprávněný uživatel nabyvatel licence, nemělo by toto spojení smysl. Když řekneš každý člověk nebo žena, tak se tím automaticky chápe, že ne každá žena je nutně člověk.
Takže pro nabyvatele licence neplatí §§ 66 odstavec 1, protože ten se vztahuje jen na oprávněného uživatele?

Jinak já fakt nemám potřebu aplikovat nějaký výklad. Nejprve je totiž třeba se shodnout na tom, co zákonné ustanovení vlastně tvrdí a pak teprv je možno z toho vyvozovat důsledky. Váš postup: zákon (des)interpretuji podle toho, jaké se mi líbí důsledky je naprosto zcestný.
Pokud tápete v tom, co nějaké ustanovení tvrdí, a vyložíte si ho zcestně, může být pokus aplikovat ten výklad způsob, jak pochopit chybu v tom výkladu. Na výkladu toho zákona se (rozhodně zatím) neshodneme, tak by mne zajímalo, jak vy ten váš výklad aplikujete v praxi. Ostatně taky můžeme porovnat aplikaci našeho výkladu a vašeho výkladu s tím, jak rozhodují soudy. Pokud se ukáže, že soudy rozhodují v rozporu s jedním výkladem, můžeme předpokládat, že ten výklad není kompatibilní s výkladem soudu. Navíc tazatel se na začátku neptal na výklad, ale na jeho aplikaci.

3224
ta debata s Aujezdským, kterou citujete, je z roku 2003, tedy před novelou AZ 2006 a před kauzou usedSoft.
Ta novela změnila něco, co je v tomhle případě podstatné? Kauza UsedSoft se týkala toho, že vyčerpání práv na rozšiřování není závislé na tom, jakým způsobem oprávněný uživatel užívací práva získal.

Přečtěte si raději debatu na Lupě, odkaz níže.
Myslíte tohle?
Citace
Tato situace je však do určité míry absurdní. Jak již bylo zmiňováno, další nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu již není vůči nositeli práv k počítačovému programu vázán smluvními ujednáními. Jeho právní postavení by mohlo být výhodnější, než jaké bylo právní postavení prvního nabyvatele rozmnoženiny počítačového programu
To, že autor výkladu jej sám označí za absurdní není zrovna silný argument na jeho podporu. Navíc v tom výkladu se nijak nevypořádává s argumenty, které psal v tom roce 2003. Pokud pochopil, že se tehdy mýlil, bylo by docela zajímavé si přečíst, v čem ten jeho omyl spočíval a co je ten argument, který jej přesvědčil. Zatím si můžu vybrat, zda budu věřit spíš výkladu z roku 2003 nebo absurdnímu výkladu z roku 2012.

Proč tedy proti těm firmám Microsoft už dávno právně nezasáhl?
Proč by to dělal? On za tu OEM licenci už zaplaceno dostal a to, že je někdo trouba, a místo aby nevyužité licence vrátil, prodává je dál, ho nemusí trápit. Ten původní nabyvatel vlastně jen někomu zadotoval licenci. Pro Microsoft je to rozhodně lepší, než kdyby si ten konečný zákazník Windows úplně upirátil nebo kdyby přešel na Linux.

Filipe Jirsáku a HonzoS, pokud vaše interpretace nejsou "rázné a svérázné", jak jste na ně vy přišli? Vycházíte z nějakého publikovaného právního rozboru?
Já vycházím třeba z toho vámi mnohokrát zmiňovaného [url =http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:62011CJ0128:CS:HTML]rozsudku[/url].

Citace: Rozsudek Soudního dvora
43 Společnost Oracle tvrdí, že neprovádí prodej rozmnoženin svých počítačových programů dotčených v původním řízení. V tomto ohledu vysvětluje, že svým zákazníkům na své internetové stránce bezplatně zpřístupňuje rozmnoženinu dotčeného programu a že tito zákazníci mohou tuto rozmnoženinu stáhnout. Takto stažená rozmnoženina však může být těmito zákazníky užívána jen tehdy, když se společností Oracle uzavřeli uživatelskou licenční smlouvu. Takovou licencí je zákazníkům společnosti Oracle poskytnuto nevýlučné a nepřevoditelné užívací právo k dotčenému počítačovému programu na dobu neurčitou. Podle společnosti Oracle přitom ani bezplatné zpřístupnění rozmnoženiny, ani uzavření uživatelské licenční smlouvy nezahrnuje převod vlastnického práva k této rozmnoženině.

44 V tomto ohledu je třeba podotknout, že stažení rozmnoženiny počítačového programu a uzavření uživatelské licenční smlouvy ve vztahu k této rozmnoženině tvoří nedílný celek. Stažení rozmnoženiny počítačového programu totiž není účelné, pokud uvedenou rozmnoženinu nemůže její držitel používat. Tyto dvě transakce tudíž musí být za účelem své právní kvalifikace přezkoumány jako celek (obdobně viz rozsudek ze dne 6. května 2010, Club Hotel Loutraki a další, C‑145/08 a C‑149/08, Sb. rozh. s. I‑4165, bod 48 a 49, jakož i citovaná judikatura).

45 Pokud jde o otázku, zda v takové situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, dotčené obchodní transakce zahrnují převod vlastnického práva k rozmnoženině počítačového programu, je třeba konstatovat, že z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že zákazník společnosti Oracle, který stáhne rozmnoženinu dotčeného počítačového programu a který s touto společností uzavře uživatelskou licenční smlouvu týkající se uvedené rozmnoženiny, získává výměnou za zaplacení ceny na neomezenou dobu užívací právo k této rozmnoženině. Cílem zpřístupnění rozmnoženiny počítačového programu společnosti Oracle touto společností a uzavření související uživatelské licenční smlouvy je tak umožnit trvalé užívání uvedené rozmnoženiny jejími zákazníky výměnou za zaplacení ceny, která má nositeli autorského práva zajistit odměnu odpovídající hospodářské hodnotě rozmnoženiny díla, jehož je vlastníkem.

46 Za těchto podmínek zahrnují transakce zmíněné v bodě 44 tohoto rozsudku, jsou-li posuzovány jako celek, převod vlastnického práva k rozmnoženině dotčeného počítačového programu.

47 V tomto ohledu je v takové situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, nerozhodné, že rozmnoženina počítačového programu byla zákazníkovi zpřístupněna nositelem příslušného práva stažením z jeho internetové stránky nebo na takovém hmotném nosiči, jakým je CD-ROM nebo DVD. Přestože i v posledně uvedeném případě nositel příslušného práva právo zákazníka užívat dodanou rozmnoženinu počítačového programu formálně odděluje od transakce spočívající v předání rozmnoženiny tohoto programu zákazníkovi na hmotném nosiči, je transakce spočívající ve stažení rozmnoženiny počítačového programu z takového nosiče od transakce spočívající v uzavření licenční smlouvy z důvodů vysvětlených v bodě 44 tohoto rozsudku z hlediska nabyvatele neoddělitelná. Vzhledem k tomu, že nabyvatel, který stáhne rozmnoženinu dotčeného počítačového programu s použitím takového hmotného nosiče, jako je CD-ROM nebo DVD, a uzavře související uživatelskou licenční smlouvu, získá právo uvedenou rozmnoženinu užívat po neomezenou dobu výměnou za zaplacení ceny, je třeba mít za to, že tyto dvě transakce zahrnují v případě zpřístupnění rozmnoženiny dotčeného počítačového programu prostřednictvím takového hmotného nosiče, jako je CD-ROM nebo DVD, i převod vlastnického práva k uvedené rozmnoženině.

69 Je však třeba zdůraznit, že v případě, kdy se licence nabytá prvním nabyvatelem vztahuje na počet uživatelů překračující jeho potřeby, jak je uvedeno v bodech 22 a 24 tohoto rozsudku, není tento nabyvatel v důsledku vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 oprávněn tuto licenci rozdělit a dále prodat pouze užívací práva k dotčenému počítačovému programu odpovídající počtu uživatelů, který určil.

84 Pokud jde o takovou situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, je nutné připomenout, že v bodech 44 a 48 tohoto rozsudku bylo konstatováno, že stažení rozmnoženiny počítačového programu, která se nalézá na internetové stránce nositele práva, na server zákazníka a uzavření uživatelské licenční smlouvy ve vztahu k této rozmnoženině tvoří nedílný celek, který je třeba jako celek kvalifikovat jako prodej. S ohledem na toto nedílné spojení mezi rozmnoženinou nacházející se na internetové stránce nositele autorského práva, tak jak byla následně opravena a aktualizována, a uživatelskou licencí vztahující se k této rozmnoženině znamená přitom další prodej uživatelské licence současně další prodej „této rozmnoženiny“ ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24, a vztahuje se tak na něj vyčerpání práva na rozšiřování stanovené v posledně uvedeném ustanovení, a to nehledě na ujednání obsažené v licenční smlouvě a citované v bodě 23 tohoto rozsudku.

88 Z předcházejících úvah vyplývá, že na první a třetí položenou otázku je třeba odpovědět, že čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 musí být vykládány v tom smyslu, že v případě dalšího prodeje uživatelské licence, který znamená současně další prodej rozmnoženiny počítačového programu stažené z internetové stránky nositele autorského práva, se druhý nabyvatel uvedené licence, jež byla původně udělena prvnímu nabyvateli uvedeným nositelem práva bez časového omezení a výměnou za zaplacení ceny, která měla posledně uvedenému zajistit odměnu odpovídající hospodářské hodnotě uvedené rozmnoženiny jeho díla, jakož i každý její následný nabyvatel mohou dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v čl. 4 odst. 2 této směrnice, a lze tudíž mít za to, že jsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny počítačového programu ve smyslu čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice a že mají právo na pořízení rozmnoženiny stanovené v posledně uvedeném ustanovení.

3225
právníci se evidentně shodují s mým výkladem pojmu oprávněný uživatel
Nikoli právníci, ale jeden jediný právník. Jehož výklad navíc špatně chápete, protože dotyčný právník už diskusi podobné této absolvoval,  lidé s vaším výkladem se v ní vyskytovali a dotyčný právník argumentoval proti nim. Připadá mi, že jsem dospěl ke stejným argumentům, jaké používal on:

Citace: Josef Aujezdský
Přiznám se, že mi nikdy nebylo uplně zřejmé, jak se podle českého práva stanete "oprávěným nabyvatelem rozmnoženiny počítačového programu", když ne licenční (podlicenční) smlouvou.

Citace: Josef Aujezdský
Nevím, jestli jsem Vám správně rozuměl, ale dle mého názoru přece neznamená, že když jste oprávněným uživatelem CD-ROM, tak jste i oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu. Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu se kupní smlouvou nemůžete stát.

Citace: Josef Aujezdský
Oprávněné nabytí rozmnoženiny počítačového programu podle b) chápu tak, že např. autor s někým uzavřel licenční smlouvu, kterou tuto osobu oprávnil k distribuci software (tzn. opravnil jí k uzavírání podlicenčních smluv s dalšími subjekty) Tento další subjekt se pak stává oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu a má práva dle § 66 AZ.

Citace: Josef Aujezdský
Opravdu se nechci přít, ale mě to rozhodně jasné nepřipadá. Naprosto chápu, jaká práva má OPRÁVNĚNÝ uživatel rozmnoženiny ex lege dle § 66 AZ. Podmínkou je však oprávněné užívaní. Proto bych se rád dozvěděl, jak se tímto oprávněným uživatelem stanete jinak než na základě licenční smlouvy? Můžete prosím uvést nějaký příklad, to že si software "koupíte" v obchodě bez uzavření licenční smlouvy takovým příkladem jistě není. Tím, že se někde dostanete k další rozmnoženině dle § 66 odst. 1 písm. b) se také nestáváte oprávněným uživatelem.

Navíc smysl § 66 Az je dle mého názoru je úplně jiný, což je snad zřejmé.

Citace: Josef Aujezdský
Také si myslím, že ve spoustě příspěvků se zde objevoval přílišný důraz na oprávněnost držení média - kdy je rozmnoženina chápána jako celek (tzn. jak medium, tak program). To, že jsem vlasníkem média nemá dle mého názoru vůbec žádný vztah k oprávněnosti užívaní programu, jelikož pak by nebyl rozdíl mezi pirátskými a oficiálními distribucemi.

Jinak pořád máte možnost ukázat, jak se ten váš výklad bude aplikovat v několika málo případech. Je zvláštní, že tady tři lidé pořád prosazují jeden výklad, ale zatím nikdo nebyl schopen ten výklad aplikovat.

že je Tvá definice nesmysl je vidět i z toho, že práva daná AZ §66 se netýkají jen práv "při běhu programu", ale např. možnosti program zkoumat, možnosti dělat záložní kopii atd...
Já jsem také nepsal nic o právech při běhu programu, já jsem psal o právech pro užívání programu. Zkoumání nebo vytvoření záložní kopie jsou také způsoby užívání.

Pokud jsi schopen tvrdit, že A je B, i když je v zákoně jasně napsáno, že A je C
Nic takového já netvrdím. Myslíte zřejmě to, že pokud je někdo oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, je zároveň oprávněný uživatel. O tom já se nepřu (a mimochodem, to není ekvivalence, jak by naznačovalo vaše „je“). Pořád je tam ale to oprávněný nabyvatel, které vy soustavně ignorujete a tváříte se, že je tam napsáno vlastník. Možná vás mate, že to vlastnické právo je v odstavci 6 také zmíněno, ale pouze jako podmínka nutná, nikoli podmínka postačující.

TJ potřebuji splňit definici oprávněného uživatele (ta viz rozbor v odkazech výše), ale pak už užívám program dle AZ a tedy konkrétní ustanovení LS nemají na legalitu tohoto užívání vliv.
Definici oprávněného uživatele splníte jedině tak, že program užíváte jen v rámci oprávnění, která jste získal. Tedy konkrétní ustanovení licenční smlouvy mají na legalitu užívání vliv, protože jsou to ona, která vám dávají oprávnění a dělají z vás tedy oprávněného uživatele. Vaše představa, že stačí uzavřít libovolnou licenční smlouvu a tím se člověk stane Doživotním Univerzálním Oprávněným Uživatelem je nesmyslná. Vy jste to sice takhle nikde nenapsal, ale přímo to plyne z vašich textů. Tvrdíte totiž, že ustanovení licenční smlouvy nemají na oprávněnost žádný vliv, že rozhodující je pouze existence libovolné licenční smlouvy.

Stran: 1 ... 213 214 [215] 216 217 ... 229

reklama