Příspěvky

2941

Odkladiště / Re:Neplacení poplatků České televizi

« kdy: 04. 10. 2018, 08:50:17 »

nepousti se do kauz, ktery nejsou v souladu s jejich politickym zabarvenim.

To je ničím nepodložená spekulace. Bohužel se spousta lidí bůhvíproč domnívá, že média veřejné služby mají správně fungovat tak, že budou potvrzovat jejich názory. Což samozřejmě není pravda, a je snadné na to přijít – v ČR je 10 milionů lidí, co člověk to názor, a média veřejné služby slouží všem. Takže samozřejmě nemohou podporovat názory všech 10 milionů lidí současně.

V US diky tomu ze nemaji verejna media

Mají: Public Broadcasting Service a National Public Radio.

V US diky tomu ze nemaji Rozdil mezi hasicema armadou infrastrukturou a verejnyma mediama je docela zasadni a jednoduchej. U hasicu muzes definovat kdy maji zasahnout. Hori? Pak vyjezd. Nekdo nas odstreluje? Nasazujeme vojaky. Infrastruktura je tezsi.

To je princip přirovnávání, že mezi přirovnávanou věcí a tou, ke které je přirovnávána, jsou zásadní rozdíly. Kdyby to bylo jedno a to samé, nemá přirovnávání smysl. Podstatné ale je, zda se ty přirovnávané věci podobají z toho hlediska, které je použité při porovnání. Já jsem porovnával smysl těch institucí, přičemž pro jejich smysl je úplně jedno, jak je definován způsob jejich zásahu. Ostatně i ten váš příklad je špatně, naši vojáci jsou nasazováni v zahraničních misích (na čemž se rozhodně všichni neshodnou) nebo při povodních – účelem armády není nasadit jí, až nás někdo bude ostřelovat, ale ostřelování úplně zabránit.

Pravdive informace.. to je stejny jako tvrdit ze zastanci rezimh a KSC mohli ziskavat realny obraz okolniho sveta, prestoze jim do toho nejaky Havlisti porad stourali.

Ne přestože, ale právě proto že disidenti různým způsobem zveřejňovali i informace, které se režimu nehodily, spousta lidí měla pravdivější informace, než jaké tehdy byly legálně dostupné. A nebylo to jenom tak, že všichni ti lidé poslouchali Svobodnou Evropu nebo Hlas Ameriky a četli samizdat – ty informace se k nim dostávaly i zprostředkovaně.

2942

Odkladiště / Re:Neplacení poplatků České televizi

« kdy: 04. 10. 2018, 07:34:37 »

Je tady trochu rozdíl - ty ostatní do mě nelejou propagandu a lži

ČT, ČRo a ČTK patří k těm nejlepším médiím, která v ČR máme. Pokud máte pocit, že šíří propagandu a lži, je problém na vaší straně.

Já stále nepřišel na tu užitečnost.

To, že vy jste na něco nepřišel, má dokazovat co? Když něco nevíte, bývá lepší se zeptat, ne dělat z vlastní neznalosti přednost a dalekosáhé závěry.

Užitečnost spočívá např. v tom, že lidé z okolí komentujícího Ano mohou získávat reálný obraz okolního světa a pravidvé informace o něm, něco z toho se pak dostane i k Ano a on/ona nebude žít v představě, že jeho bludy sdílí i všichni ostatní - třeba ho/jí to jednou přiměje o nich přemýšlet. Média veřejné služby se pouštějí do kauz, do kterých by se soukromá média nepouštěla, protože by se bála, že naštvou inzerenty. Věnují se tématům, která nejsou pro inzerenty zajímavá. Zpravodajsky pokrývají zahraničí, což zejména ostatní televize a rádia nedělají, protože je to drahé.  Vytvářejí archiv toho, co se děje dnes.

Hasiče, armádu a silnici v místě, o kterém dnes vůbec nevíte, jsem jmenoval schválně, protože je to médiím veřejné služby velmi podobné. Hasiči vám konkrétně pomohou i tehdy, když nebude hořet přímo u vás, ale u souseda - protože zabrán tomu, aby se k vám oheň rozšířil. To samé platí i o médiích veřejné služby - nemusíte je sledovat sám, užitečné pro vás je, i když je sledují lidé ve vašem okolí. Armádu dnes máme z preventivních důvodů (do čehož spadají i zahraniční mise), stehně tak i média veřejné služby působí preventivně. A silnice mezi dvěma vesnicemi, které ani neznáte, vás teď vůbec nemusí zajímat, ale třeba se tam za čtyřicet let přestěhujete a budete velice rád, že tam ta silnice je, a také to funguje solidárně - vy jste místním přispěl na silnici, která vás vůbec nezaímá, a oni zase na oplátku přispívají na věci, které používáte vy, ale pro ně jsou nezajímavé.

2943

Odkladiště / Re:Neplacení poplatků České televizi

« kdy: 03. 10. 2018, 22:21:37 »

A to je asi ten nejzásadnější problém. Že se platí z přijímače. Já osobně mám v plánu koupi přijímače pro sledování všeho jiného, jen ne televizního vysílání, ale i přesto se na mě povinnost vztahuje. Teda - já bych si i mezi televizními stanicemi několik vybral, jenže není možné si předplatit jen je, protože must-carry balast a tím pádem je tu možnost, že bych o jeden ze sta kanálů ČT mohl zavadit.

Ano, spravedlivější by bylo, kdyby platili všichni, jenže to se asi jen tak prosadit nepodaří. Protože média veřejné služby jsou užitečná každému, bez ohledu na to, zda zrovna sleduje jejich program. Je to stejné, jako když si platíte hasiče, i když u vás zrovna nehoří, platíte armádu, i když nejsme ve válce, a platíte silnici z Horní Dolní do Zapadlé Lhoty, i když po ní nikdy nepojedete.

2944

Odkladiště / Re:Zjištění URL pro ICS export veřejného Google kalendáře

« kdy: 03. 10. 2018, 11:52:54 »

V Google Calendar najedete myší vlevo na zvolený kalendář v seznamu kalendářů, objeví se symbol pro menu (tři tečky pod sebou), v menu zvolíte "Nastavení a sdílení", v konfigurační stránce je panel "Integrovat kalendář", kde je třetí položka "Veřejná adresa ve formátu iCal".

2945

Vývoj / Re:Import "sun.net.www.protocol.http.HttpURLConnection" počínaje Javou 9

« kdy: 26. 09. 2018, 19:54:47 »

Přesně tak. Jinak aktuální verze obou knihoven je 4.5.6, oproti verzi 4.5 tam budou nějaké opravené chyby, doporučuju použít poslední verzi.

2946

Vývoj / Re:Riemannova hypoteza

« kdy: 26. 09. 2018, 19:49:49 »

Nevim jestli se da tady hodnotit co je silnejsi nebo slabsi...

Silnější ve smyslu „dokazuje to víc“, „více to omezuje výslednou množinu nebo podrobněji specifikuje, kde prvočísla hledat“, „můžeme na základě toho dělat silnější předpoklady“.

2947

Vývoj / Re:Riemannova hypoteza

« kdy: 26. 09. 2018, 18:51:19 »

Ja rikam, ze jsem cekal ze dukaz bude proveden diky novemu objevu vztahu nebo vlastnosti prvocisel.
A ten vztah nebo vlastnost bude mit vliv na krypto...

Jinými slovy, předpokládal jste, že ten důkaz nebo něco, co k němu povede, bude ještě silnější, než Riemannova hypotéza, a to, co tam bude navíc oproti R. hypotéze, bude mít vliv na kryptografii založené na prvočíslech. Je to tak?

2948

Vývoj / Re:Import "sun.net.www.protocol.http.HttpURLConnection" počínaje Javou 9

« kdy: 26. 09. 2018, 16:27:57 »

Pokud myslíte aktuálně přihlášeného uživatele ve Windows, to asi standardní knihovna podporovat nebude, ta je multiplatformní. Navíc HttpURLConnection poskytuje jen základní funkcionalitu (i když v posledních verzích se to zlepšilo), radši používám specializované knihovny pro HTTP komunikaci, např. Apache HTTP Components nebo Jetty HTTP Client. Apache HttpClient podporuje NTLM autentizaci a existuje postup, jak použít ticket aktuálně přihlášeného uživatele.

2949

Vývoj / Re:Import "sun.net.www.protocol.http.HttpURLConnection" počínaje Javou 9

« kdy: 26. 09. 2018, 16:03:56 »

Třídy v balíčku sun (a dalších) byly určené jen jako interní implementace a neměly se přímo používat v aplikacích. A zrovna v tomhle případě není žádný důvod, proč tu třídu používat, když máte k dispozici veřejnou třídu java.net.HttpURLConnection.

2950

Vývoj / Re:Maji tabulkove databaze v dnesni dobe smysl?

« kdy: 12. 09. 2018, 17:39:02 »

Nechci ORM obhajovat, ale musím :-) Principielně není problém, aby dobré ORM posílalo optimální SQLka. Problém není myšlení, ale to, že ta ORM jsou blbě napsaná. Bohužel všechna, a to dělá pak ten blbej dojem.

Nejde jen o optimální SQL, jde také o strukturu dat. Jinak budete reálný svět modelovat pomocí grafu objektů a jinak pomocí relací.

2951

Vývoj / Re:Mají tabulkové databáze v dnešní době smysl?

« kdy: 12. 09. 2018, 17:17:03 »

Nevím, proč by to měla být jiná databáze

Např. proto, že pro ukládání nějakých logů nepotřebujete plýtvat prostorem na rychlých drahých malých discích, případně na to nepotřebujete vůbec plýtvat drahým výkonem relační databáze.

2952

Vývoj / Re:Maji tabulkove databaze v dnesni dobe smysl?

« kdy: 07. 09. 2018, 19:57:01 »

Ta tabulkova evidence v dobach kartotek mela stejnou motivaci jako ty databaze: "Rychle se dostat k datum ktera chci".

Ne vždy byla důležitá „rychlost hledání“. Třeba pro účetní záznamy je přirozené zapisovat je chronologicky tak, jak přicházejí – A to zrovna rychlosti hledání často nepomáhá. Proto se pak ty záznamy přepisovaly v jiném uspořádání – ale zase do tabulek.

Videl jsem v nedavne dobe dve aplikace (jedna stara 20 let, druha relativne moderni) u obou byla databaze vlastne jen datastore a synchronizace mezi nody. Jakmile se data vytahla tak se pracovalo se stromovou strukturou v pameti a v db byl lock az do doby nez se uzivatel rozhodl ukladat.

To, že se někde používají stromové struktury, přece ale neznamená, že se používají všude, ani že nikde nejsou data přirozeně uspořádaná do tabulek.

Obe to jsou bankovni aplikace a podle me obe jsou ten typicky use case evidence (ucty, firmy, osoby...).

To by mne zajímalo to konkrétní použití. Jasně, někdy jsou to třeba spíš dokumenty s nějakými vazbami – třeba firma, ta má nějaké vlastnosti, na firmu jsou navázaní lidé, ti mají zase nějaké vlastnosti. Ale třeba evidovat finanční transakce ve stromové struktuře mi moc smysl nedává.

2953

Vývoj / Re:Maji tabulkove databaze v dnesni dobe smysl?

« kdy: 07. 09. 2018, 18:37:13 »

Různé evidence (účetnictví, sklady, osoby) se tabulkově evidovaly dávno před databázemi, a ani dnes se z toho žádné stromy nevytváří. Takže bych řekl, že tabulkové databáze stále mají smysl. Ono totiž větší množství dat najednou ani moc jinak než tabulkově prezentovat nejde, takže pro lidi ta tabulková prezentace pořád bude přirozená, čemuž se pak samozřejmě podřizuje a systém evidence (její organizace – nezávislá na IT), a pak je přirozené takový systém reprezentovat v tabulkových databázích.

2954

Odkladiště / Re:eObčanka - podepisovat nelze Identifikačním modulem - vysvětlete

« kdy: 03. 09. 2018, 16:21:02 »

Díky, ještě jedna věc, možná to je poslední odpovědi mezi řádky uvedeno, ale kde se nachází informace, že ten certifikát lze použít pouze k daným účelům (podepisování)? Resp, kde  (kdo) je zdroj toho té informace toho příznaku toho certifikátu.

Obecně všechny údaje do certifikátu vkládá vydavatel certifikátu (certifikační autorita), protože ten je pak pod certifikátem podepsaný a ručí za jeho obsah. Některé údaje tam ale mohou být na žádost žadatele a certifikační autorita je nijak neověřuje a nechá tam to, co si žadatel určí. Třeba u kvalifikovaných certifikátů tam takhle může být uveden e-mail – certifikační autorita za uvedený e-mail nijak neručí a je na žadateli, co si tam dá.

Technicky v certifikátu existují dvě pole, „Key Usage“ a „Extended Key Usage“, ve kterých se udává, k čemu je možné certifikát použít. U certifikátů vydaných kvalifikovanými certifikačními autoritami přesně specifikuje certifikační autorita, co tam bude uvedené, a najdete to i v certifikační politice příslušné autority. U komerčních certifikátů to může být benevolentnější a autorita vám může dát vybrat, jaké příznaky tak chcete mít.

2955

Odkladiště / Re:eObčanka - podepisovat nelze Identifikačním modulem - vysvětlete

« kdy: 31. 08. 2018, 13:56:31 »

Ten požadavek, že podpisový certifikát nemáte používat k ničemu jinému, než podepisování, je realizován především organizačně/legislativně (u kvalifikovaných certifikátů to zakazuje eIDAS). Dále je v certifikátu nastaven příznak, že se může použít pro podepisování, a nejsou tam nastavené jiné příznaky. Jenže tam jednak závisí na tom, zda příslušný software ty příznaky respektuje, jednak není úplně jasné, co ty příznaky přesně znamenají, takže dříve se do certifikátů dávalo příznaků víc, protože bez nich ten certifikát nebyl použitelný v některých programech.

Stát bude pro každého znát veřejný klíč na e-občance, a oprávněným uživatelům (typicky jiným orgánům veřejné správy, ale předpokládá se, že v nějaké omezené míře je budou moci získávat i komerční subjekty – třeba banky, zdravotní pojišťovny atd.) pak k němu sdělí i další údaje ze základních registrů. Veřejný klíč na kartě musí být a musí být dostupný pro ovládací software, nejsem si ale jistý, zda ho ovládací software našich e-občanek umí vyexportovat. Ale používají se standardní zařízení, takže by neměl být velký problém případně certifikát vyexportovat jinak.

Abyste se mohl přihlašovat certifikátem jinam (třeba k MojeID, nebo k datovým schránkám, pokud by nebyly navázané na tu identifikaci občankou), k tomu slouží přihlašovací/šifrovací certifikát, který také můžete na českou e-občanku nahrát. Ten identifikační certifikát na občance je technicky také přihlašovací/šifrovací certifikát, akorát se pro srozumitelnost nazývá jinak. Na české e-občance tedy můžete mít tři typy certifikátů – kvalifikované podepisovací, kvalifikované autentizační a pak ten autentizační certifikát vydaný Ministerstvem vnitra, který se používá pro tu identifikační funkci občanky. Ty komerční certifikáty si ale, pokud chcete, musíte pořídit a zaplatit sám. Teoreticky pro identifikaci vůči známým byste si mohl vytvořit i svůj vlastní autentizační certifikát (je to jen na dohodě, zda mu někdo bude důvěřovat), ten ale podle platných zákonů nesmíte nahrát na českou e-občanku (tam mohou být mimo certifikátů MV jen certifikáty vydané kvalifikovanými certifikačními autoritami).

Technicky se klíče používají stále stejně, vždy jedním klíčem něco zašifrujete a tím druhým to jde rozšifrovat. To se používá i pro podpisy. To, že se k podepisování používají výhradně podpisové certifikáty, a ty se zase nepoužívají k ničemu jinému, je jen organizační opatření, které je v EU zakotvené i v legislativě, a je to podpořené technickými opatřeními, takže vám slušný program nedovolí podpisový certifikát použít k něčemu jinému, než k podpisu.

Identifikační klíč v podstatě jen slouží Ministerstvu vnitra, aby bylo schopné na dálku ověřit, že  ta čipová karta, kterou se přihlašujete, je ta, kterou vám vydalo. Kdybyste tím klíčem něco podepsal, z certifikátu nepůjde poznat, že jste to byl vy. Podpisový certifikát také neprokazuje totožnost, je to záruka certifikační autority, že ověřila, že údaje na certifikátu odpovídají totožnosti vlastníka certifikátu. Údaje na certifikátu podle eIDASu ale nestačí k jednoznačnému odlišení osob, např. pokud bude mít otec a syn stejné jméno a adresu trvalého bydliště, podle certifikátů je nerozlišíte, protože na nich není ani datum narození, ani rodné číslo ani nic podobného. To je asi největší nevýhoda certifikátů dle eIDASu.