Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Mal by som vyhladať nejakého špecialistu?Ano. Ostatně měl byste mít někoho i na správu toho WordPressu a té kancelářské sítě.
Technický popis bych dodal tomu, komu bych to hlásil, já se pouze zeptal, komu se to hlásí, jaký přesně je to typ útoku pro dodání této informace přeci není klíčové.Technický popis není klíčový, ale vy jste napsal nesmysl („útok na doménu“ – útok na doménu by například byl, pokud by se někdo pokus neoprávněně převzít doménu do vlastnictví).
Já víc nevím a nerozeznám, pokud to neodfiltruje poskytovatel, server se pochopitelně okamžitě složí, tak není moc šancí, provádět nějaké sledování.A ty informace údajně od poskytovatele jsou také zvláštní. Stabilní útok 60 Gbps, ve špičce i přes 100 Gbps. To už je docela dost, největší útoky měly něco přes 1 Tbps. Že by za vás poskytovatel jen tak platil 60 Gbps zahraničního provozu? 60 Gbps je desetina provozu, který protéká přes NIX.CZ. Pokud by český poskytovatel s prstem v nose zvládal stabilní útok 60 Gbps, musel by to být jeden z největších českých poskytovatelů – a ti zase vědí, co v takové situaci mohou dělat, a nenechali by vás, ať si to vyřešíte sám v diskusním fóru na Rootu. Při zkoumání toho provozu by nepochybně spolupracovali s národním CSIRTem.
Já nemám, kam něco tak silného pověsit a pracovat s tím, stejně jako drtivá většina lidí z Rootu. Dozvěděl jsem se to od providera, u kterého to hostuji. Něco s tím dokonce udělali, ale prý je to dost trápí a dokonce podali testní oznámení, ale to může i nemusí být pravda... Pokud tvrdíš, že si vymýšlím, napiš mi IP nějakého svého serveru, mile rád předvedu, co mám.Ono by úplně stačilo, kdybyste to věrohodně popsal. Doména je jenom textový název, případně záznam u registrátora – na doménu nemůže jít žádný síťový útok. Síťový útok může být veden třeba na IP adresu, na kterou odkazuje/odkazují jeden či více záznamů v doméně – to ale není „útok na doménu“.
Hmmm. Skuste si pozriet celu komunikaciu, ktoru citujete. Mozno otazka nebola presne polozena, ale ak si myslite ze to co odpisal David a Bacsa je v poriadku, tak si myslim ze ludia radsej nebudu na forum pisat vobec nic, bez strachu aby ich niekto neposielal do kuta...Víte, on David a Bacsa nejspíš zaznamenali i Wal-De-Marovi výlevy, které byly následně promazány. Ty reakce jsou bohužel adekvátní tomu, co tu Wal-De-Mar předvádí. To, jak se zeptal – že vůbec není jisté, zda je to čistý trolling nebo jen mimořádně hloupě formulovaný dotaz – není ten největší problém. Dostalo se mu slušných odpovědí, kde se odpovídající pokusili uhodnout, co vlastně Wal-De-Mar chce, a s tím mu pomoci, a zároveň popsali, co je na tom dotazu špatně a co má Wal-De-Mar doplnit, pokud chce opravdu znát řešení svého problému. Wal-De-Mar na to reagoval jenom vztekáním a nadáváním. Pokud někdo nechce poradit a chce se jen vztekat a nadávat ostatním, pak radši ať na fórum opravdu nepíše vůbec nic.
A ty pokiaľ nemáš skúsenosti z oblasti na ktorú sa pýtam, proste nereaguj.Když ono to podle vaší otázky vypadá, že víc zkušeností s AWS, než vy, má každý, kdo si na Wikipedii přečte, co to je. Ten váš dotaz totiž ze všeho nejvíc evokuje to, že jste si to celé vymyslel a ani jste se moc nenamáhal, aby to vypadalo věrohodně. Každý normální člověk, kdyby se ptal na to, co vy, by si totiž vzal k ruce účet z AWS (když už jste to neudělal při tom zkoušení), a napsal by:
O ale nepsal, že to není atomické. Synchronizace (jak napovídá název) slouží k tomu, aby se přístup jednotlivých vláken k objektu seřadil v čase za sebe a nestalo se, že vlákno bude pracovat se starou hodnotou. Atomicita je jen zvláštní případ, který zajišťuje, že vlákno nebude pracovat se starou částí hodnoty.Pokud nekde nastavujes average a chces aby byla synchronizovana, tak i cteni musi byt synchronizovane.Odkdy je čtení proměnné typu double neatomické ?
Měl bych ještě jeden dotaz. V praxi - využívá se konfigurace přes xml/anotace/spring-boot?Používá se všechno, u starších aplikací, které vznikaly v době, kdy nebyla jiná možnost, než XML konfigurace, není potřeba to přepisovat – a Spring Boot se tam ani nepoužívá (protože v té době neexistoval, a dnes už není důvod ho tam přidávat, když je vše nakonfigurované i bez něj). A nějaký způsob konfigurace (XML, anotace nebo Java konfigurace – na tu jste zapomněl) se používá i se Spring Boot. Ten totiž jenom přidává smysluplné defaulty, ale jinak interně používá také kombinaci anotací a konfigurace v Javě.
Databáze v mém dotazu zaručeně vrací jiné výsledky podle toho, zda podmínku na datum napíšu za ON nebo za WHERE a doufám, že je to zaručené a nějaký exekuční plán nemůže měnit náhodně vrácené výsledky.Různé exekuční plány pro stejný dotaz samozřejmě musí vracet stejnou sadu záznamů. Když pouze přesunete zápis vaší podmínky z WHERE do ON u LEFT JOINU, změníte tu podmínku z INNER JOIN podmínky na LEFT JOIN podmínku. To jsou dvě různé podmínky, tedy (obecně) různé výsledky. Moje připomínka nebyla o tom, že můžete zaměňovat INNER JOIN a OUTER JOIN podmínky, to samozřejmě ne. Upozorňoval jsem, že nezáleží na tom, zda podmínku napíšete k ON nebo do WHERE – musí to ale být vždy ta stejná podmínka. Tedy pokud máte podmínku u LEFT JOIN … ON, musíte ji při přesunu do WHERE upravit na zápis LEFT JOIN podmínky ve WHERE. Ten ANSI SQL:99 zápis joinů (s klíčovým slovem JOIN) přidává pomocí příslušných klíčových slov informaci o případném OUTER JOINu přímo k tomu klíčovému slovu JOIN, takže se to neuvádí už přímo u predikátu – při přesunu do WHERE tedy musíte ten příznak, že jde o OUTER JOIN, přidat přímo k tomu predikátu.
SELECT z.name, i.zkr
FROM Zam z
LEFT JOIN Info i
ON z.id_z=i.id_z AND i.datum > 1561939200
;
SELECT z.name, i.zkr
FROM Zam z, Info i
WHERE i.id_z (+) = z.id_z AND i.datum (+) > 1561939200;
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.