Příspěvky

2731

Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR

« kdy: 11. 02. 2019, 20:26:00 »

Pořád totiž neumíte odpovědět na tu základní otázku - co je to nelegální zdroj a jak ho poznám. Obvykle budu tušit, že možná není v pořádku.. ale.. je to dost pro plošný zákaz? Nebo by měl být výklad spíše ve prospěch uživatele?

Na tuto otázku ale potřebujete znát odpověď pouze tehdy, když se chcete pohybovat na hraně zákona. Pak je to ale s dovolením váš problém a vaše riziko. Já se na to dívám z pohledu běžného uživatele.

Když jdu po ulici, tak si nestěžuju, že všude chybí cedulky, jak dlouho je tam ta věc odložená, neřeším, jak poznám, že jsou pravé atd. Prostě předpokládám, že všechny věci okolo mne někomu patří, i když to na nich není napsané a i když by bylo snadné vzít si je. Žádný problém s plošným zákazem nesahat na cizí věci nemám, protože prostě vycházím z jednoduchého pravidla, které je v naší společnosti tak hluboce zakořeněné, že ho považujeme za přirozené – když to není moje, tak na to nesahám. Vůbec netuším, proč bych se ve světe autorských děl měl chovat jinak, nemám žádné nutkání užívat každé autorské dílo, které se kolem mne mihne. Nepotřebuju umět rozeznat nelegální zdroj, protože pokud nejsem přesvědčený, že jde o zdroj legální, tak si ho prostě nevšímám. Že se tím ochuzuju i o autorská díla, k jejichž užití bych práva měl? Ano, ale mělo by mně to nějak trápit? Když chci kolo, nebudu koukat na ulici, které kolo bych si mohl legálně přivlastnit, ale půjdu do prodejny kol. A když chci vidět nějaký film, podívám se na Google Play nebo na Amazon. Uznávám, že třeba s bazarovými koly to bude komplikovanější a k té hraně zákona se přiblížím víc, ale tam je také potřeba, aby se to prostředí pročistilo – to znamená aby lidé chtěli autorská díla, o jejichž legálnosti nebudou pochybovat, místo současného stavu, kdy spousta lidí nemá problém s tím, že je to nelegální, ale hlavně řeší, aby se vyhnuli postihu.

2732

Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR

« kdy: 11. 02. 2019, 18:32:29 »

Omyl, Evropský soudní dvůr řekl, že zákon se má na národní úrovni upravit, aby toto platilo, a to na obou stranách (jak zákaz stahování, tak nižší poplatky stanovené bez ohledu na pirátství). AZ v ČR upraven nebyl.

Nikoli, ESD nemá pravomoc nařizovat národním státům úpravy legislativy. ESD vykládá evropskou legislativu.

V odstavci 31 rozsudku ESD jasně říká:

Takovýto výklad vyžaduje, aby čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 byl chápán v tom smyslu, že výjimka pro soukromé rozmnožování sice nositelům autorských práv zakazuje dovolávat se svého výlučného práva dovolit nebo zakázat rozmnožování vůči osobám, které pořizují soukromé rozmnoženiny jejich děl, avšak brání tomu, aby toto ustanovení bylo chápáno v tom smyslu, že nad toto výslovně stanovené omezení ukládá majitelům autorských práv povinnost strpět porušování svých práv, které může být spojeno s pořizováním soukromých rozmnoženin.

Dále odstavec 33:

Pokud by však členské státy měly možnost volby, zda přijmou či nepřijmou právní předpisy, které dovolují, že rozmnoženiny pro soukromé užití mohou být pořízeny též z neoprávněného zdroje, následkem toho by zcela zjevně byl zásah do řádného fungování vnitřního trhu.

ČR tedy nemá možnost volby, zda kopírování z nelegálních zdrojů povolí nebo nepovolí. Povolit jí nemůže, a i když to v českém AZ explicitně není uvedeno, i kdyby to české soudy ignorovaly, jakmile by se spor dostal před ESD, postupoval by stejným způsobem a vyložil by to stejně. A české soudy by z toho ještě měly ostudu, že se na tenhle rozsudek neodvolaly rovnou.

Já uznávám, že je to na hraně, ale s ohledem na stav AZ u nás to opravdu jednoznačné není. I proto, že ESD měl za důležité upozornit, že se to má upravit zákonem. Jednotlivé zájmové organizace totiž (OSA na jedné a třeba Piráti na druhé) zastávají protichůdné názory a místní soudy to zatím neřešily.

Nikoli, ESD neupozornil, že se to má upravit zákonem. ESD konstatoval, že členské státy mají na výběr, zda povolí užití pro osobní potřebu a výměnou za to budou vybírat poplatky z nenahraných médií, nebo tuto výjimku nepovolí. Povolit zákonem osobní užití z nelegálních zdrojů členské státy nemohou, protože by to bylo v rozporu se Směrnicí EU. Směrnice v členském státu neplatí přímo, musí být transponována zákonem, ale ten zákon musí být v souladu s tou směrnicí. Už dříve ESD rozhodl (tzv. zásada přímého účinku), že směrnice má přednost před chybějící nebo špatnou implementací v národní legislativě. Tedy i kdybyste český AZ vykládal tak, že umožňuje kopie pro osobní potřebu z nelegálních zdrojů, bylo by to v rozporu s evropskou směrnicí a ta by měla přednost.

Stavět na tom, že nám možná chybí explicitní zmínka v AZ, je v tuto chvíli už opravdu zbytečné. Na úrovni ČR možná ještě potřebný precedent nemáme, ale na úrovni EU ano, a pokud by české soudy rozhodovaly jinak, má každý možnost  dostat to až k ESD.

2733

Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR

« kdy: 11. 02. 2019, 17:01:59 »

Navic by to bylo v logickém rozporu s náhradní odměnou (proto se v tom nikdo raději moc nešťourá). Proč totiž přiznávat náhradní odměnu v takovémto rozsahu za kopii, která byla stejně zaplacena?

Právě naopak. Evropský soudní dvůr byl přesně na toto dotazován, a rozhodl, že náhradní odměna se vztahuje výhradně na kopie pořízené z legálních zdrojů. Takže u českých soudů se něco takového pokud vím opravdu ještě neřešilo, ale dá se docela snadno odvodit, jak by to dopadlo, kdyby do toho sporu někdo šel a v případě potřeby do dotáhl až před ESD. Protože přesně stejným postupem, jakým ESD odvodil, že se náhradní odměna vztahuje jen na kope z legálních zdrojů, by dospěl i k tomu, že stejná podmínka se vztahuje i na užití pro osobní potřebu.

A mimochodem, že to zákon nikde explicitně neukládá – ono je trochu zvláštní chtít po zákonu, aby explicitně tvrdil, že zákony je potřeba dodržovat a že není možné postupovat tak, že když zákon někdo poruší, budeme se tvářit, jako že se nic nestalo a obratem to porušení zákona zlegalizujeme. Na to, aby se něco nelegálního dodatečně zlegalizovalo bývají v legislativě docela komplikované postupy, těžko tedy očekávat, že AZ něco takového bude dělat jen tak mimochodem.

Zákon nikde neřeší zdroj. Tečka. […] Mimochodem, třeba u software není ani legální zdroj podstatný, protože sám o sobě nezakládá právo ten software užít.

Jenže zdroj sám o sobě nezakládá právo dílo užít u žádných autorských děl. Pořád je potřeba splnit tříkrokový test, u nás je to § 29. A kopie z nelegálního zdroje neprojde pro to, že tím jsou dotčeny oprávněné zájmy autora. Zákon tedy nikde nemusí řešit zdroj, protože tříkrokový test je obecnější a posouzení legálnosti zdroje patří pod něj.

Mimochodem náhradní odměna nevznikla kvůli pirátství. Je starší a pokrývá třeba kopie stránek knih v knihovně.

Jak jsem psal, je to právě naopak, náhradní odměna pirátství nepokrývá.

Mimochodem ten Bartošův tweet, kde kritizujete neznalost práva byl jen zjednodušený

Trochu problém je, že Bartoš tím zjednodušeným tweetem reagoval na údajně nepravdivou informaci TV Nova, jenže tím zjednodušením napsal něco ještě více nepravdivého. Než takovéhle „zjednodušení“, ať raději mlčí.

2734

Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR

« kdy: 11. 02. 2019, 07:31:54 »

P2P site se dostaly uz i k NS CR: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/3B7312A9B99B1098C125831D002655D7?openDocument&Highlight=0,

Berte prosim nektere veci s nadhledem, pro mnoho soudcu je jakakoliv digitalni vec sprostym slovem, je to podobne jako chtit po cloveku z IT, aby znal veci napr. z oboru psychologie apod., kdo napriklad zde tusi co je "oceanic boundlessness" ? Proto tam jsou veci ve styly 'programy typu "torrent"'.

Sice dostaly, ale soud se jimi vůbec nezabýval, protože věc vrátil z jiného důvodu.  „Programy typu 'torrent'“ je uvedeno v rekapitulaci obhajoby, je to tedy pravděpodobně formulace obhájce.

2735

Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR

« kdy: 09. 02. 2019, 12:26:56 »

Jinak k té právní stránce okolo torentů - zdejší "právníci" mě nepřestanou překvapovat. To si opravdu myslíte, že je uživatel (torrentu, youtubu, české televize, čehokoli) povinnen před každým pořadem zjišťovat, zda má ten konkrétní web v pořádku práva k tomu pořadu/aplikaci/dokumentu? LOL. Opravdu to děláte pokaždé?  LOL.

Zákony ale nefungují podle toho, jestli je pro vás něco snadné. Pro někoho je třeba komplikované naučit se dopravní předpisy, což ovšem neznamená, že může jezdit bez řidičáku a dopravní předpisy ignorovat. Mezi Českou televizí a Frantou Vomáčkou sdílejícím něco přes torrent je propastný rozdíl, u České televize byste určitě uspěl s argumentem, že jste předpokládal, že autorské dílo šíří oprávněně, u pochybných zdrojů šířených přes torrent byste s tím neuspěl. Řešení je ale přece velmi prosté – pokud nevěříte tomu, že daný zdroj je legální, tak to autorské dílo prostě neužívejte. Já to tak dělám a nemám s tím žádný problém.

2736

Sítě / Re:Propoj mezi patry kancelářské budovy

« kdy: 08. 02. 2019, 10:27:35 »

Psal jste, že teď to máte drátem přes okno. To není možné stejnou cestou protáhnout optické vlákno v mikrotubičce a tu zaškrábnout do omítky? Pokud o to majitel budovy nejeví zájem a nepustí vás do nějakých stoupaček nebo telefonních rozvodů, vždycky budete mít jen něco neoficiálního a když to někdo poškodí, bude to váš problém. Ale omítka pod zateplením by mohla být docela málo rizikové místo, pokud přežije samotné zateplování.

Jinak WiFi dnes už není tak pomalé řešení, spousta lidí má doma rychlejší WiFi než ethernet, pokud mají pořád 100 Mbit/s ethernet – i na nelicencovaných pásmech dnes běžně dosáhnete stovek Mbit/s. 1Gbit/s spoj v pásmu 60 GHz dnes pořídíte za 4 tisíce. U úzkého směrového spoje se rušení bát nemusíte, akorát byste si musel najít nějakou díru, abyste to nepálil skrz armaturu. Ale samozřejmě drát je drát :-)

2737

Odkladiště / Re:Postih při stahování Torrentů v ČR

« kdy: 07. 02. 2019, 13:20:55 »

Myslím, že se to neřeší prostě proto, že se nevyplatí to řešit. Dokazování by nebylo úplně snadné, prokázaná způsobená škoda malá – a navíc aby z toho někdo něco měl, musel by zastupovat toho, komu škoda vznikla. Nebo-li v ČR by mohl něco „vydělat“ jen za česká autorská díla, kterých v těch torrentech zase bude jen zlomek. No a že by to iniciativně řešila Policie, když ji k tomu nikdo nenutí, to se taky čekat nedá.

Možná na to má vliv i to, že v ČR je obecně nízké povědomí o autorském právu – vždyť ani předseda Pirátů, kteří mají autorské právo jako důležité téma, nezná základní věci.

2738

Sítě / Re:Může ISP dělat NAT přes víc IP?

« kdy: 06. 02. 2019, 19:12:04 »

1. Je možné, aby se měnila "moje" IP adresa (tedy vnější, myšlena ta, kterou uvidí protistrana), pokud se připojím (já vytvorim odchozi spojení) ke 2 ruzným serverům (například z důvodu, že jeden server je  číně a druhý v Africe)? Klidně i ve stejném čase? Jsem samozřejmě připojen 1 rozhraním k ISP. Je to obvyklé, efektivní?

Ano, je to možné. NAT si musí udržovat tabulku spojení, a pakety patřící do jednoho spojení NATovat pořád stejně. Ale dvě různá spojení může klidně mapovat na různé adresy. Obvyklé – jak kde, efektivní – vystačí si s menším počtem veřejných IP adres, protože tam funguje agregace. Když bude NATovat třeba 16 uživatelů na jednu IP adresu, může se mu tam sejít víc uživatelů, kteří budou vytvářet větší množství spojení, a NATu mohou dojít volné porty. Když bude mapovat 256 uživatelů na 16 veřejných adres, je to v průměru pořád 16 uživatelů na jednu adresu, ale v tom větším množství uživatelů se spíš najdou takoví, kterým stačí malý počet spojení nebo zrovna nejsou aktivní vůbec. Na druhou stranu to ale znamená, že musí všechny ty uživatele NATovat na jednom zařízení. Teoreticky se to dá poskládat i jinak, na jedněch zařízení rozdělovat provoz na různé NATy, ale byla by to spíš komplikace. Je ale těžké napsat „nedělá se to“, protože se pak vždycky objeví někdo s tím, že on to tak má :-)

2. Jak funguje NAT operátora: Má třeba pool adres (42.36.4.0/255.255.255.0),  ve které má 100 000 klientů? Nebo může mít i "nesouvislé IP" (které by právě třeba byly podle otázky 1  na různých koutech)?

Může to tak být. Ale nedá se říct obecné pravidlo, že to všichni mají nějakým způsobem – záleží na topologii sítě, na tom,jak historicky vznikla a spoustě dalších faktorů.

Nevím, co myslíte tím „nesouvislé IP“.

3. Jaká je struktura sítě operátora? může probíhat překlad na více prvcích? co jsou to edge routery? a jsou konečné výstupní uzly shodné s NAT zařízeními? Je tam třeba asymetrický vztah, že třeba adresa bude přeložena, ale pak ještě teprv bude routovaná na ještě odlišný výstupní bod?

Překlad může probíhat na více prvcích. Pokud se provádí NAT 1:N, není to výpočetně úplně jednoduchá záležitost (ve srovnání třeba s routováním), takže jeden prvek toho neutáhne mnoho. Také tím vzniká single point of failure. Na druhou stranu velcí operátoři mají pro svoje potřeby pořád dost veřejných adres, takže se NATování 1:N pořád spíš snaží vyhnout. Konečné výstupní uzly nemusí být shodné s NATem, spíš to tak bude u hodně malých „operátorů“, kteří mají jedinou konektivitu do internetu.

4. Pozoruji zvláštní věc: zatímco  interní IP  neveřejnou (100.45.22.33 - tzv IPv4  shared spae, to bych chtěl vysvětlit co je zač), a externí klasicky  nějakou jinou třeba 66.34..... , jak je možné, že se dostanu na IP 10.xxx.xxx.xxx (ano deset). Jak je to routováno? je o dashboard operátora.

IP adresy z privátních bloků (např. ty 10.0.0.0/8) nejsou routovatelné v globálním internetu. Ale ISP si je ve své síti může routovat jak je libo. Problém je, že vy si je můžete použít také ve své síti, a pak se na ten dashboard nedostanete, protože se ty adresy budou routovat uvnitř vaší sítě a do sítě ISP se vůbec nedostanou. V takhle jednoduchém případě se to asi nestane, prostě si zvolíte jiný rozsah – ale přidejte do toho záložní konektivitu od jiného ISP nebo nějakou VPN a hned se můžete dostat do problémů, že se vám někde sejdou stejné privátní rozsahy z různých sítí.

Souvisí s odpovědí nějak BGP protokol?

Spíš ne. Pomocí BGP si operátoři vyměňují informace o tom, kterou cestou je dostupná která síť – konfigurují se na jeho základě routovací tabulky. Teoreticky by se IP adresa pro NAT mohla vybírat na základě routovací tabulky, ale byla by to spíš komplikace bez reálného přínosu.

2739

Odkladiště / Re:Kryptografický problém

« kdy: 05. 02. 2019, 18:44:08 »

Dotaz: Co když chci udělat následující věc: klasicky si něco zašifrovat a zveřejnit to. Ale s podmínkou, abych si mohl ověřit , že jsem to skutečně psal já (Například Zpráva "Soukup se chová jako blázen.").

Máte v tom zmatek. Šifruje se proto, aby něco zůstalo tajné – takže „zašifrovat“ a „zveřejnit“ jsou protiklady. K ověření, že jste něco psal vy, slouží elektronický podpis (vytváříte ho privátním klíčem, ověřuje se veřejným). Nejlepší by bylo napsat, o co se vlastně snažíte, co má být cílem.

Pokud chcete dnes udělat něco, abyste mohl zpětně dokázat „já už jsem tenkrát tvrdil tohle“, podepíšete otisk (hash) dokumentu (stejně se z praktických důvodů podepisuje jen otisk a ne celý dokument) a ten podpis s otiskem zveřejníte. Z hashe nikdo ten dokument nevytvoří, ale až vy budete chtít dokázat, že jste ten dokument měl už dnes, stačí ten dokument předvést. Ten, komu ho zpřístupníte, si z něj spočítá hash a bude vědět, že jste ten hash znal už dnes, tudíž už dnes musíte znát ten dokument. Samozřejmě musíte použít dostatečně silnou hashovací funkci, aby v době, kdy to budete chtít předvést, nebyla už prolomená. Případně byste ty hashe musel průběžně povyšovat.

Klasický podepsaný zašifrovaný dokument (třeba e-mail) se vytváří tak, že dokument nejprve elektronicky podepíšete a pak jej zašifrujete. Celé to dokáže dešifrovat jen příjemce a on pak ověří, že jste dokument podepsal vy. Opačný postup (nejprve zašifrovat a pak podepsat) by znamenal, že si kdokoli bude moci ověřit, že jste tu zašifrovanou zprávu podepsal vy, ale jenom příjemce jí bude moci rozšifrovat. Nenapadá mne, k čemu by to mohlo být dobré – leda byste chtěl důkaz proti sobě, že nějaké zprávy nějakému teroristovi jste poslal právě vy. Kdyby ten terorista nevydal privátní klíč, nikdo nerozšifruje, co jste posílal, ale byl by tam veřejný alespoň ten váš podpis.

Zašifrovat zprávu, pak to zveřejnit(například do cloudu, abych si to mohl přečíst kdykoli), zároveň, ale aby zprávu si nemohl přečíst nikdo jiný než já. Zároveň ale abych si já sám mohl ověřit, že tu zprávu jsem psal já a né někdo jiný (protože pokud někdo vytvoří zprávu, podepíše ji mým veřejným klíčem(může kdokoli) a dá ji na cloud, já pak nepoznám, jestli jsem ji třeba psal já - to je to důležité). Jde to řešit asymtrickou šifrou (kombinací veřejného a soukroméno klíče)?

Takže nechcete zveřejňovat zprávu, ale zašifrovanou zprávu. To je dost podstatný rozdíl. Tak to uděláte úplně stejně, jako kdybyste jí posílal někomu jinému, akorát na místo adresáta dosadíte sám sebe. Takže ji nejprve podepíšete svým privátním klíčem, a následně zašifrujete svým veřejným klíčem. Pokud budete používat klíče dle PKI a best-practice, budou to různé dvojice klíčů – první určená jen pro podpisy, druhá pro šifrování. Ale technicky to jde udělat i s jednou sadou klíčů.

2740

Server / Re:VPS hosting pro Mikrotik CHR

« kdy: 01. 02. 2019, 16:20:37 »

viděl jsem něco v OVH, ala raději bych ČR.

Záleží na tom, co přesně tím „být v ČR“ myslíte – OVH je v NIX.CZ a má v ČR zastoupení, takže se s podporou někdy dá komunikovat česky (asi pokud česká podpora nemá zrovna dovolenou). Pokud ale chcete 100% českou podporu, pak OVH opravdu není dobrá volba.

2741

Vývoj / Re:Editace textu pomocí XPath v SVG

« kdy: 26. 01. 2019, 08:08:55 »

To bude fungovat pouze za předpokladu, že svg je default namespace. Pokud chcu porovnávat jenom element name (bez namespace), je třeba použít local-name() . Pokud chcu porovnávat celé element name, je nejlepší si namespace v XPath zaregistrovat. Tohle je mix, který bude nejspíš dlouho fungovat, až se jednoho dne na jiných, ale přesto stejných datech, rozbije.

Ale ten element tspan je v default namespace, podívejte se na ten dokument. local-name() nechci použít, protože to pak porovnává bez ohledu na namespace – kdyby tam byl element tspan z jiného namespace, vyhoví podmínce také.

Ano, nejlepší je namespace v XPath zaregistrovat, protože pak je XPath nezávislý na tom, jak jsou nadefinované prefixy v konkrétním dokumentu.

2742

Software / Re:Ako funguju bezpecne IM klienty

« kdy: 25. 01. 2019, 20:46:32 »

Ako potom riesia to, ze pouzivatelov nechcem nutit pouzivat tokeny alebo ine desktopove programy, budu vediet pouzivat danu webku na viacerych zariadneiach a pristup aspon k nejakej historii sprav.

To, že nechcete uživatele nutit používat nativní programy, ale chtěl byste to řešit přes web, je příliš tvrdá podmínka. To byste ten klíč musel mít uložený v prohlížeči, a to by nebylo příliš bezpečné.

Třeba Babelnet to řeší (pokud vím) tak, že má aplikace pro iOS, Android, Windows Desktop a Mac, a ty aplikace mají uložený klíč zašifrovaný heslem uživatele. Klíč se dá mezi aplikacemi bezpečně sdílet, takže historii zpráv vidíte na každém svém zařízení, protože všechna vaše zařízení mají stejný klíč.

2743

Vývoj / Re:Editace textu pomocí XPath v SVG

« kdy: 25. 01. 2019, 14:07:53 »

Máte tam (správně) jmenné prostory, takže je potřeba je používat i v XPath. Pozor na to, že mapování prefixů na jmenné prostory se dělá externě (není to součást XPath výrazu, ale musíte procesoru, kterým XPath zpracováváte, to mapování předat jako parametr; a nepřebírají se do XPath ani prefixy jmenných prostorů definované v dokumentu). Pak bude fungovat //*[@id="TEXT1_ID"]/svg:tspan/text() (a musíte předat mapování svg → http://www.w3.org/2000/svg).

Druhá možnost je porovnávat QName přímo ve výrazu, ale pak nemůžete použít zkrácený zápis: //*[@id="TEXT1_ID"]/*[name() = 'tspan']/text(). Tím výrazem *[name() = 'tspan'] řeknete, že hledáte všechny elementy, které splňují podmínky v hranatých závorkách, tedy že jejich plné jméno (včetně prefixu) je tspan. Protože tspan je v defaultním jmenném prostoru, nemá žádný prefix.

Když jste použil zkrácené porovnání na QName elementu ale bez přiřazených prefixů jmenných prostorů, hledal se element tspan z prázdného jmenného prostoru, a takový v dokumentu není.

2744

Sítě / Re:IPv6 a řešení záložní konektivity

« kdy: 16. 01. 2019, 23:12:44 »

Ale když tak trváte na nějaké autoritativní definici, i to pro vás umím najít: RFC 2979 – Behavior of and Requirements for Internet Firewalls.

2745

Sítě / Re:IPv6 a řešení záložní konektivity

« kdy: 16. 01. 2019, 22:54:48 »

Vsechny neustale opravujes a neustale tvrdis neco, k cemu nemas zadnou autoritativni informaci.

To děláte vy. Já rozhodně neopravuju všechny, opravuju jenom ty, kteří píšou nesmysly o věcech, o kterých něco vím.

Kazdou zadost o uvedeni autoritativniho zdroje ke svym tvrzenim obracis proti tazateli.

Opravdu? Byl by příklad? Když jste se ptal na definici termínu „firewall“, PetrM vám nějakou odpověď dal, bylo zbytečné, abych odpovídal také. Vy jste se ptal na ještě autoritativnější definici, já jsem vám popravdě napsal, že tak autoritativní zdroj definice zrovna tohohle termínu neznám. Co je na tom špatně? To jsem si měl nějaký zdroj vymyslet?

Ja, na rozdil od tebe, sve nazory nikomu nevnucuji, rad bych se neco noveho dozvedel

Aha, tak to bych moc rád viděl, v čem přesně spočívá ten rozdíl mezi mým vnucováním názorů a vašim „rád bych se něco nového dozvěděl“. Například věta „ty už nikomu neraď“ je tedy zřejmě vyjádření toho, že byste se rád něco nového dozvěděl, chápu to správně?

Taky by mne zajímalo – když tedy své názory nikomu nevnucujete – jak je možné, že jste se najednou objevil se svou definicí firewallu v diskusi, kde jiní lidé diskutovali o tom, zda NAT má i bezpečnostní funkci. Přičemž ta vaše definice byla nekompatibilní se vším, co před tím v té diskusi padlo, diskusi nijak nepomohla, ba právě naopak, podařilo se vám diskusi unést ke svému tématu.

a to nejlepe od nekoho, kdo tady vystupuje jako ten nejmoudrejsi

No to jste se ale trochu zacyklil, když se něco chcete dozvědět sám od sebe.