Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
v takovem use case by bylo lepsi pouzit k-d tree. Konverze stringu je ten mensi problem.V případě, že chce ukládat hodnoty pouze pro menšinu bodů z celého prostoru. Já jsem zadání fortran1986 nepochopil tak, že chce řídké pole, ale že pro zadaný rozsah klíčů bude pole plné.
Pôvodne som to mal ako string. Lenže predstavte si že chcete napríklad získať všetky hodnoty vo vnútri obdĺžnika, ktorý je definovaný dvomi súradnicami xy - príklad:Proč potřebujete projít celou mapu? Proč neprojdete jenom hodnoty uvnitř toho obdélníku?Kód: [Vybrat]const values = dynamic2dCollection.getRectValuesBetween({ x: 10, y: 20}, {x: 50, y: 50})
A na to potrebujete v cykle prejsť celú mapu a vždy každý key rozdeliť na pole
A intuitícia mi hovorí že operácie nad stringom a konverzia na number by boli rádovo pomalšie ako rozdelenie 64bit čísla na dve 32 bitové.Vyhněte se předčasným optimalizacím na základě intuice. Většinou to situaci akorát zhorší.
vy máte asi namysli js plain objekt použitý ako mapu. Ten používa iba stringové kľúče. Ale dnes už Javascript obsahuje aj špeciálnu kolekciu Map https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/JavaScript/Reference/Global_Objects/MapPořád je to ale hash mapa. Nemyslím si, že byste poznal rozdíl v tom, zda máte jako klíče texty nebo čísla.
Tá funguje aj s číselnými kľúčmi (a nekonvertuje ich na string):
Potrebujem to mať v JS keďže v prehliadači sa nedá okrem JS použiť nič iné. Robím si vlastnú implementáciu 2D dynamickej kolekcie (niečo ako 2d array) ktorá by sa mala automaticky rozširovať v dvoch osiach (X,Y) a do kladných aj do záporných hodnôt. Pôvodne som chcel použiť pole polí ale to nebolo moc flexibilné... Moja kolekcia bude obalovať obyćajný Map do ktorého potrebujem ako key použiť Xovú a Ylonovú súradnicu a k súradnici potom len priradiť hodnotu. A keďže key je len jedena value tak neviem ako mám do nej vložiť obidve hodnoty tak aby som ich vedel za behu rýchlo spájať a rozdeľovať. Možno som len niečo nedomyslel ak máš iný nápad ako to urobiť budem veľmi rád keď ma ním inšpiruješ.Když použijete normální mapu v mapě, má to nedostatečný výkon? Je to jenom můj odhad, ale použitím jedné mapy místo mapy map podle mne zásadní nárůst výkonu nezískáte.
Kedysi v Delphi sa dalo jedno 32 bitové číslo rozdeliť na dve 16 bitové (funkcie Hi a Lo). Ako sa to robí v JS? Pomocou bitových posuvov? Viete mi dať prosím príklad? Aj na spojenie aj na rozdelenie.Dá se to udělat pomocí bitového posunu: https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/JavaScript/Reference/Operators/Bitwise_Operators A nebo pomocí dělení a zbytku po dělení.
Ale ak by sa dalo tak 2 32 bitové čísla spojiť na jedno 64 bitové. a poprosil by som nejaký najefektívnejší spôsob.Bitové posuvy se v JavaScriptu dělají nad 32bitovými čísly, a typ Number je 64bitový double. Takže byste to musel implementovat pomocí Stringl nebo ArrayBufferu.
2. druhá otázka je k číselným typom v JS. JS má len jeden číslený typ number a to je alternatíva k typu float alebo decimal?Je to alternativa k double.
Ale tento tabletový podpis veľmi ťažko dokáže potvrdiť, že dotyčný si prial podpísať práve toto znenie dokumentu.Dokáže to velmi snadno. Aplikace zobrazí PDF, nechá uživatele namalovat podpis, ten vloží do PDF a výsledné PDF podepíše svým privátním klíčem. Pokud ta aplikace neumožní vložit tam podpis jiným způsobem a privátní klíč je chráněn tak, aby nebylo možné ho s rozumnými náklady získat, je to spojení podpisu s dokumentem dostatečně spolehlivé.
Mockrát Vám děkuji. Ta Vaše vysvětlení jsou pro mě (jako člověka, co s tím nikdy nepracoval) velmi pochopitelná.Děkuji. Pro mne je to důležitá informace, že to vysvětlování má smysl a že to je srozumitelné. Abych si tu jen tak nepsal něco, čemu z 90 % nebude rozumět :-)
Čili navrhujete: Aby REST api bylo zabezpečené přes Oauth2 - tím způsobem, jak jste popisoval. Čili na serveru se vytvoří nějaký elektronický dokument podepsaný, který pošle na klienta a ověřuje ho podle podpisu.Ano. Ten dokument, který se používá v OAuth2 protokolu, se nazývá JWT – JSON Web Token. Jeho generování a ověřování nebudete implementovat, ve Springu už jsou knihovny, které to implementují. Vy to musíte jen nakonfigurovat (jaké klíče se mají použít apod.) a implementovat věci, na kterých to generování a ověřování závisí. Např. když se uživatel přihlásí jménem a heslem, Spring zavolá vaší službu, které předá to jméno a heslo, vy implementujete vyhledání uživatele v databázi, ověření hesla a zjištění dalších údajů o uživateli (třeba jeho plné jméno a role) a tyhle údaje vrátí vaše služba Springu, a ten už z toho ten JWT vyrobí.
A FB/Google přihlášení byste do toho nedoporučoval? Že jste psal, že se bude míchat Oauth2 na dvou nesouvislých místech?Že se to bude míchat na dvou místech bylo myšleno tak, aby vás nemátlo, že se ten protokol může v té aplikaci použít dvěma způsoby, které spolu nijak nesouvisí. Je spoust aplikací, které používají OAuth2 pro zabezpečení svých REST služeb, a přihlášení přes FB nebo Google neimplementují. A naopak je spousta aplikací, které implementují přihlášení přes FB nebo Google, ale jiným způsobem OAuth2 nepoužívají.
A pokud by se mi podařilo do té aplikace toto implementovat + to hashování hesla + ty role, tak by to dle Vás bylo bezpečnostně v pořádku? Samozřejmě ještě nevím, co s tím https potom...Z hlediska autentizace by to mělo být v pořádku, protokoly, o kterých se bavíme, jsou prověřené, implementace použitá ve Springu pokud vím nemá žádné známé bezpečnostní problémy. Jinak je ale potřeba bezpečnost řešit u každé části aplikace, nedá se říct, že by aplikace použitím nějaké technologie byla bezpečná. Vždy musíte počítat např. s tím, že uživatel v prohlížeči sice může zadat např. jen číslo, ale schopnější uživatel si umí z prohlížeče ten JWT vytáhnout a zavolá tu vaší RESTovou službu jinak, a místo čísla tam dá text nebo ho nevyplní vůbec. Aplikace v takovém případě má vypsat chybu ale hlavně nesmí udělat žádnou operaci, na kterou uživatel nemá oprávnění.
Praveze jsem ho cetl. Mozna pozorneji nez vy.To asi těžko. Já jsem ten dotaz četl celý, i se závorkami. Na rozdíl od vás.
Resi, jak obraz zobrazit na tabletu:- obraz, nikoli dokument.
1. Ako poslat obraz (vyplneny dokument, ...) do tabletu, ktory nema graficky vstup?
My na niečo podobné používame tablet Samsung galaxy tab S3 + S Pen. Podpisujeme výhradne PDF súbory, ktoré sú pred podpisom uložené na zdielanom disku a následne k podpísaniu používame software Write on PDF, ktorý je dodávaný s tabletom.
Cili boardshepherd zminuje zpusob, ktery pro interni ucely muze stacit a johan ho vezme jako super zpusob pro reseni neceho se zakazniky, kde mi to vubec smysl nedava.Interní zaměstnanci mohou pravost podpisu rozporovat úplně stejně jako zákazníci. Naopak by nejspíš měli větší znalosti o tom, jak ten systém funguje, a zaměstnavatel by měl víc příležitostí podpis zfalšovat.
Nevim jak vy, ale ja z toho teda moc nechapu, co si OP presne predstavuje, jak by to melo fungovat - jakou roli v tom ma hrat tablet, jakou Ubuntu PC. Proto me to zajima a diskutuju o tom.Pokud vás to zajímá, měl jste si tu diskusi přečíst. Od začátku. Chce z počítače do tabletu s Androidem dostat PDF soubor, zobrazit ho zákazníkovi a umožnit mu perem jej podepsat. Ostatní alternativy už dál neřešil.
Dela to na me dojem, ze si OP predstavuje reseni, ktere mu ve finale stejne nebude z pravniho hlediska poskytovat nic vic nez ustni jednani.Rozdíl oproti ústnímu právnímu jednání už jsem vám vysvětloval. Nemůžete se na to pořád dívat binárně. To, že něco neposkytuje absolutní jistotu, neznamená, že to neposkytuje žádnou jistotu. Ostatně absolutní jistotu vám neposkytne ani úředně ověřený podpis. I u něj může zákazník tvrdit, že ten dokument nikdy neviděl.
A kdybysme neztravili tolik casu kroucenim se kolem faktury, mohlo se diskutovat o tom, proc si johan mysli, ze to je dobre reseni...No jo, když se ukázalo, že píšete nesmysly o podpisech, začal jste se kroutit kolem faktury. K diskusi o tom, proč si johan 9 myslí, že je to dobré řešení, není důvod. Jediná věc, která se tu mohla řešit, je vysvětlit vám, co je to podpis. O to už jsem se pokusil, takže teď je to na vás, abyste to vstřebal.
Pokud vezmu obycejne PC, v nem vytvorim dokument a ukazu ho zakaznikovi na monitoru, tak je mi houby platny, ze to podepise na "bezpecnem" "podepisovacim" tabletu. To samo o sobe nic nezarucuje. O to mi presne celou dobu sloPřečtěte si konečně ten původní dotaz. Nebo tu část, kterou jsem z něj citoval v předchozím komentáři.
To uz se zase vracime k necemu, co uz jsem taky psal: kdybych to byl ja, vysvetlil bych to velice snadno: ten podpis jsem mel roky kdesi na internetu.Tak ho ukažte. Jo už jste ho smazal? A proč jste vůbec měl na internetu podpis napsaný na tabletu?
Je fakt rozdil mit smlouvu na urok za 5 a za 50 procent.Takovouhle věc by zákazník dostal určitě v kopii vytištěnou. A opět – vy byste tvrdil, že tam určitě bylo 5 % ale papír jste ztratil, firma by tvrdila, že tam bylo 50 %, měla by příslušný dokument a váš podpis. Kdo by tahal za kratší konec provazu?
1. nemam zadny dukaz, ze uzivatel videl ten dokument, ke kteremu jsem pripojil podpis.Opět, všichni zákazníci před ním a po něm viděli nějaký dokument, jenom tenhle jeden zákazník viděl jiný?
2. Podpis v obrazku jsem mohl mit pripraveny predem, v ten den jsem ho jenom spojil s dokumentem.Nemyslím si, že byste jen tak chodil po firmách a bianko se jim podepisoval na tablety, aby až s nimi za několik let uzavřete smlouvu, měly váš podpis předem přichystaný pro falšování.
Ale pokud jsem tazatele pochopil spravne, mluvil o normalnim pocitaci, na kterem bezi treba LibreOffice a normalnim tabletu ve smyslu "digitizer" - tj. neni na nem display.Nikoli, psal o zobrazení podepisovaného dokumentu přímo na tabletu a jeho následné podepsání. Pro zobrazení dokumentu z počítače tam není prostor:
vyplneny dokument zobrazim na tablete, ktory bude na stole pred zakaznikom a ten ho podpise fyzicky priamo na tablete
Ale je i mozny, ze je to PDA je udelane tak, ze je (pro danou situaci) dostatecne bezpecne vyloucena pozdejsi manipulace s dokumentem a podpisem.K tomu stačí, aby ta aplikace neumožňovala zmanipulovat podepisovaný dokument, a aby z ní nešel běžnými prostředky získat privátní klíč. Myslím, že Android už má nějaké bezpečné úložiště, které takové požadavky splňuje. Jinak by asi banky nebyly moc ochotné přes to dělat NFC platby a ukládat čísla karet a přístupové údaje do banky.
nějaký jeden vytisknutý papír by ho netrápilZ úvodního popisu i z logiky věci je ten vytištěný papír ten nejmenší problém. Jde o to, že to pak musíte skenovat, naskenovaný dokument je mnohem větší, nemůžete z něj kopírovat text, vyhledávat v něm… A musíte pak archivovat ty papírové originály.
3. Čili předpokládám, že se bavíme o případu, kdy by ústní forma byla dostačující. Potom se musím ptát, proč ji OP nechce zvolit. A jediný důvod, který mě napadá, je, že chce mít nějaký důkaz pro případ sporu se zákazníkem. Proto jsem tam dal to "v případě sporu".Pokud by byla dohoda uzavřena ústně, nemá johan 9 v ruce vůbec nic. Takhle má ten dokument a obrázek. Pokud by zákazník chtěl rozporovat, že vůbec s ničím nesouhlasil, těžko by vysvětlil, jak se johan 9 dostal k tomu podpisu. Pokud by zákazník chtěl rozporovat znění té smlouvy, těžko by vysvětlil, jak to, že všichni ostatní zákazníci podepsali to samé a zrovna on podepisoval něco jiného (předpokládám, že jsou to nějaké typizované dokumenty).
No a jediné, co jsem řekl, je, že ten způsob s obyčejným tabletem, který vytvoří obrázek podpisu, tazateli žádný důkaz neposkytuje, čili neplní účel. Pokud by chtěl důkaz, potřebuje něco silnějšího než text na monitoru a podpis tabletem.
Přidal jste dost podstatnou věc – „v případě sporu“. Jenže písemně uzavřené smlouvy musí mít podpis, účetní doklady musí mít podpis (může být připojen i hromadně k souboru dokladů) – takže i jen naskenovaný podpis přidává tu hodnotu, že je ten dokument platný.
A to právě není pravda. Mám vám znovu napsat proč, nebo si to přečtete o příspěvek výš?O příspěvek výš jsme se dozvěděli akorát to, že nevíte, jak se uzavírá přepravní smlouva. Příklad reálných ústně uzavíraných rozsáhlých smluv jste nějak opomněl napsat.
Naštěstí se můžeme podívat, o čem jsme se doopravdy bavili:Bavili jsme se oNaštěstí se můžeme podívat, o čem jsme se bavili:Přidal jste dost podstatnou věc – „v případě sporu“. Jenže písemně uzavřené smlouvy musí mít podpis, faktury musí mít podpis – takže i jen naskenovaný podpis přidává tu hodnotu, že je ten dokument platný.Ani slovo o "účetním dokladu". Ani slovo o účetním případu. Ani slovo o knize došlých faktur, podepsané jednou týdně.
Rozporoval jsem vaše tvrzení, že podpis–obrázek dokumentu nic nepřidá. Jenže faktura bez podpisu nesplňuje náležitosti účetního dokladu, faktura s podpisem splňuje náležitosti účetního dokladu. Myslím, že to, jestli něco je nebo není platný účetní doklad je docela podstatné. Že ten podpis přidává docela podstatnou vlastnost.Já sám taky vydávám některé dokumenty, kam dávám podpis v obrázku, ale zároveň vím, že to je jenom takový kolorit, ten obrázek tomu dokumentu (v případě sporu) nic nepřidá (ani neubere, na druhou stranu).Přidal jste dost podstatnou věc – „v případě sporu“. Jenže písemně uzavřené smlouvy musí mít podpis, faktury musí mít podpis – takže i jen naskenovaný podpis přidává tu hodnotu, že je ten dokument platný.
Ano, přesně to je faktura. Například když mi ČEZ pošle fakturu za elektřinu, vypadá to přesně takhle.Kdyby vám ČEZ poslal jenom vyúčtování, kdo by byla uvedená částka, číslo účtu a variabilní symbol, bylo by to z vašeho pohledu úplně stejné. A kdyby měl ve smlouvě, že si máte vyúčtování udělat sám na základě údajů, které si odečtete z elektroměru, nemusel by vám posílat vůbec nic. Akorát jaksi na dokumentech, které právně vůbec nic neznamenají, jaksi nemá smysl zkoumat význam podpisu.
Výborně, tak jste to konečně pochopil. Omluva teda bude?Omluva za co? Z kontextu diskuse bylo i vám jasné, o čem je řeč, jak ukázala vaše první reakce. Až pak jste se z toho snažil vybruslit a tvářil jste se, že vůbec netušíte, co tou fakturou bylo myšleno. Vy se za ty nesmysly o uzavírání přepravní smlouvy a hlavně o podpisech, což byla podstata původní debaty, omlouvat budete?
"Pouze" znamená "jenom". Nepíšete, že "je to nepraktické", píšete, že je to možné "pouze" když X. Což není pravda.Ne, nepíšu, že je to možné „pouze“. Píšu, že reálné je „pouze“. Tedy že reálně, v praktickém životě, se ústní uzavření smlouvy používá pouze pro velmi jednoduché smlouvy. Možnost uzavřít ústně složitou smlouvu jsem nevyloučil, pouze jsem napsal, že reálně se s tím asi nesetkáte.
Ne-písemně se dají uzavírat i složité smlouvy, vždyť jste to sám napsal na příkladu přepravní smlouvy.Já jsem ovšem psal o přepravní smlouvě, kterou uzavíráte nástupem do vozidla. To není ústní uzavření smlouvy.
BTW, i tady jste to napsal nejspíš nepřesně, protože jste nezmínil nákup jízdenky. Nejsem si jistý, jestli můžu pouhým nástupem do vozidla uzavřít přepravní smlouvu, když jsem před tím neměl nikde možnost vidět přepravní podmínky.Ano, to je takový kolorit této diskuse. Já si předem ověřím v zákoně, než něco napíšu, a vy s tím pak začnete polemizovat, že je to asi nepřesné a že si myslíte, že je to jinak. Tak si to v tom zákoně laskavě najděte, když už jste se s tím nenamáhal před tím, než jste začal něco zpochybňovat.
No a stejně tak "polo-pravdivě" jste to napsal i s tou fakturou. Faktura je faktura svým účelem, vzniká tím, že ji vystavím a jako účetní doklad může sloužit - přijemci (!), pokud ji u něj podepíše člověk "zodpovědný za účetní případ" a účetní. Tím se ale faktura nestává fakturou, tím se faktura stává účetním dokladem.Bavili jsme se o dokumentech, které mají alespoň nějakou minimální závažnost, vystupují v právních vztazích, je u nich možné zkoumat platnost apod. Pokud nemusíte vystavovat daňové doklady podle zákona o DPH, to vaše „vystavení faktury“ znamená akorát to, že někomu napíšete na kus papíru platební údaje, aby je někde nemusel lovit. Taková „faktura“ je závažná asi tak stejně, jako milostná psaníčka žáků ZŠ nebo „verše“ napsané na druhé straně účtenky z hospody. Zajímavá začne být až tehdy, pokud se ji příjemce rozhodne použít jako doklad prokazující účel vynaloženého nákladu a jako účetní doklad ji zařadí do účetnictví. Aby byla v účetnictví platná, musí mít všechny náležitosti účetního dokladu, tedy i podpis osoby odpovědné za účetní případ (může být nahrazeno podpisem souboru účetních dokladů). Když majiteli firmy do složky podepsaných faktur k proplacení přimícháte nepodepsanou fakturu, samozřejmě vás s ní vyhodí, protože nebude proplácet každou fakturu, kterou někde někdo našel, ale proplatí jenom takové, které prošly nějakým procesem, někdo je schválil, někdo zkontroloval, že splňují všechny náležitosti – a na závěr účetní svým podpisem stvrdí, že tohle všechno proběhlo a je to platný účetní doklad.
O úletu s podpisem v ASCII už ani nemluvě...Opět – nastudujte si to. Podpis je jméno osoby připojené k nějakému dokumentu. Na formě nezáleží. Když napíšete něco na papír rukou a na konci uvedete své jméno, je to podpis; když to napíšete na stroji a na konci rukou nebo strojem napíšete své jméno, je to podpis; když do patičky e-mailu napíšete „Mirek Prýmek“, je to (elektronický) podpis; když tam připojíte obrázek s naskenovaným podpisem, je to (elektronický) podpis; když ho podepíšete certifikátem, kde je uvedené vaše jméno, je to (elektronický) podpis. V některých případech nemůžete použít libovolný podpis ale je potřeba buď vlastnoruční podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis, v ještě závažnějších případech dokonce ověřený podpis.
Jsou to všechno drobnosti, kdybyste si nevymýšlel výmluvy a demagogie, řekl jednoduše "jasný, tohle jsem nenapsal úplně dobře", mohli být hotovo. To vaše vykrucování se a krkolomné zdůvodňování začíná být ale docela poučné a zábavné, budeme v tom dál pokračovat?Jsou to všechno drobnosti, kdybyste si nevymýšlel, že jsem to nenapsal úplně dobře, ale přečetl si pořádně, co jsem napsal, a podíval se na to do zákona, tahle diskuse by vůbec neexistovala, protože byste neměl co psát.
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
