Příspěvky

2281

Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?

« kdy: 30. 09. 2019, 15:39:56 »

Tak on ten "nezávazný text" je výklad zákona který udělalo jejich právnické oddělení.

To je jen vaše spekulace nebo zákulisní informace. Na webu ČOI je to podáváno jako běžná informace, kterou taky mohl psát stážista na marketingovém oddělení.

Ty seš samozvaný právník co má svůj nezávazný výklad ... .

Že mám ten výklad já, to by opravdu nebylo zajímavé. Zajímavé je, že ten výklad mají i provozovatelé e-shopů, kteří se snaží zákon změnit, a mají ho také poslanci, kteří předkládají novelu.

Nicméně jsem neslyšel o obchodu kde by bylo možné zboží zapůjčit, používat a pak bez problému vrátit.

Samozřejmě, že se tomu obchody brání, protože takové „zapůjčení“ snižuje hodnotu jejich zboží, které následně prodají se ztrátou. Jenže nejde o to, co se děje, když obchod zkusí vrátit částku poníženou o snížení hodnoty, a zákazník na to přistoupí. Jde o to, co se děje, když na to zákazník nepřistoupí a bude se s odkazem na ten paragraf domáhat toho, že chce vrátit plnou cenu, protože se zbožím nakládal pouze tak, jak je nutné vzhledem k jeho povaze a vlastnostem.

Že si někteří lidé dělají z e-shopů „půjčovny“, to je známý problém. Kdyby obchod mohl vždy bez problémů z ceny strhnout „ošupné“, žádný problém by to nebyl, protože by se to těm lidem nevyplatilo.

2282

Vývoj / Re:Java - jak vymazat z ArrayListu množinu položek

« kdy: 30. 09. 2019, 10:15:08 »

Upozornujete na veci zrejme jako by v nich v kontextu tohoto fora slo o neco duleziteho

Na vašem místě bych se radši zamyslel, proč vám někdo musí ty zřejmé věci vysvětlovat – že ConcurrentModificationException nijak nesouvisí s vícevláknovým přístupem, že efektivitu algoritmu lze měřit z různých hledisek, že efektivita algoritmu pracujícího s podmnožinou prvků seznamu závisí na tom, jak jsou rozložené prvky z té podmnožiny… To, že opravuju vaše chybná vyjádření, neznamená, že jsem všude byl a všechno viděl. Znamená to akorát to, že vidím chyby, které vy nevidíte. Když na sto metrech předběhnete kulhajícího důchodce, neznamená to, že jste mistr světa v běhu na sto metrů, ale jenom to, že jste alespoň o fous rychlejší, než ten kulhající důchodce.

2283

Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?

« kdy: 29. 09. 2019, 21:42:11 »

Tak zrovna Česká obchodní inspekce je poměrně uznávaná instituce. i když chápu, že ty jako samozvaný právník víš líp a u soudu její argumenty naprosto rozmetáš ... 

Na to, abych věděl, že zcela nezávazný text na webu ČOI nemá větší právní váhu, než zákon, nepotřebuju být právník.

2284

Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?

« kdy: 29. 09. 2019, 21:40:47 »

Ani na jednu z těch posledních otázek zákon nedává odpověď. Zákon je dokonce zmatený v tom, že mluví o odpovědnosti, což je zcela zavádějící termín. Pojem odpovědnosti se týká pouze protiprávního jednání. Takže striktně vzato, ten odstavec nedává smysl. Ve skutečnosti bude na soudu, aby v takovém případě uměl tuto zmatenou literu vyložit.

Pojem odpovědnost se v tomhle významu naprosto běžně používá, třeba hned v § 420 v definici podnikatele, který vykonává výdělečnou činnost „na vlastí účet a odpovědnost“.

2285

Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?

« kdy: 29. 09. 2019, 18:02:32 »

Podle mne váš výklad přesně odpovídá tomu, co je v evropské směrnici. Pak je ale potřeba vysvětlit, proč český zákonodárce vypustil při transpozici směrnice ta slova „aby se obeznámil“ (což je jediný skutečný rozdíl oproti směrnici, ostatní je jen jazyková úprava). Vaše vyjádření vnímám tak, že český zákon má podle vás stejný význam i bez těch slov, nebo-li že jsou v té směrnici zbytečná. To si nemyslím, podle mne „obeznámit se“ je dost podstatným omezením práv spotřebitele, a český zákonodárce z nějakého důvodu toto omezení vypustil. Úvaha, že to zákonodárce vypustil omylem, podle mne není přípustná, takže zbývá výklad, že to vypustil záměrně, aby tím posílil práva spotřebitele.

Směrnice EU slouží k harmonizaci práva napříč EU, tedy aby se občan mohl spolehnout, že určitá minimální práva má zaručená v kterémkoli státě EU. Jde ale jen o to zaručené minimum – proto je úkolem státu to minimum nějak zařídit ve svém právu, ale jak to udělá a zda zůstane jenom o toho minima, nebo bude požadovat víc, to je věcí každého státu. Netýká se to ale jen vztahu stát – soukromé subjekty, ale určuje to i vztahy mezi soukromými subjekty. Každá směrnice má vždy nějaký účel, a k němu se to minimum vztahuje. Problém by v tomto případě mohl být akorát s Článkem 4 této směrnice, který zakazuje přísnější i méně přísná ustanovení ochrany spotřebitele, připouští ale výjimky. Je otázka, zda by se pro tu odlišnou formulaci našeho § 1833 nějaká výjimka našla, nebo zda by to případně měl prodejce šanci přes tohle ustanovení vyhrát.

2286

Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?

« kdy: 29. 09. 2019, 11:44:43 »

Pro výklad pak můžete jít i Evropské směrnice 2011/83/EU

Kdybyste mé komentáře četl pečlivěji, věděl byste, že už jsem na tu směrnici odkazoval včera a příslušnou část jsem z ní citoval.

zde je potřeba zdůraznit, že ta je nadřazená

Nikoli, směrnice EU není nadřazené národní legislativě. Směrnice EU je primárně závazná pro stát, který ji transponuje do své legislativy, přičemž může zvolit odlišnou úpravu tam, kde to směrnice umožňuje, případně může zvolit přísnější úpravu (u nás dost běžné, pak se vše svádí na EU). Směrnici může použít soud při výkladu zákona, pokud by v zákoně bylo něco nejasného. Ale pokud je zákon přísnější, než směrnice, nemůžete směrnici použít k výkladu „tak se budeme tvářit, že v zákoně nic není, a budeme se řídit směrnicí“.

V českém promítnutí do OZ musíte umět odlišit "nakládání" od "užití". OZ poměrně systematicky pracuje s pojmem užití - viz např. celá část čtvrtá, hlava II, díl 2 který je nadepsaný "Přenechání věci k užití jinému". V tomto případě se zákonodárce slovu "užití" vyhnul.

Nakládání je širší pojem, než užití. Když budete sekačku někam přepravovat, nakládáte s ní, ale neužíváte ji.

Proto slovo "nakládání" musíte chápat odlišně. Pod pojmem nakládání je právě rozuměno to, že musíte se zbožím manipulovat obezřetně, nezničit ho, neopotřebovat ho, zabezpečit ho atd. Nakládání != užití.

Ne, slovo „nakládání“ v sobě neobsahuje žádné určení míry nebo kvality. „Nakládat se zbožím“ znamená jakkoli s ním manipulovat, zacházet, užívat ho, prostě s ním cokoli dělat (nebo i nedělat, někde ho nechat stát…). Jakým způsobem lze se zbožím nakládat, přesněji jak s ním nenakládat, pokud nechcete nic platit, je určeno teprve dál v příslušném odstavci: „jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti“.

Pokud si koupíte malou sekačku na posekání pár metrů trávníku kolem baráku, nemůžete s ní sekat louku (resp. můžete, ale pak zodpovídáte za ztrátu hodnoty), protože to neodpovídá jejím vlastnostem. Pokud byste do ní ale nalil benzín a posekal těch pár metrů kolem baráku, bude to podle zákona OK, protože povaha sekačky je taková, že je určená k sekání trávy, a benzínová sekačka bez benzínu trávu neseká. A vešel jste se i do vlastností, které ta sekačka má.

Takže když si zvážím všechny argumenty - zejména nařazenou evropskou směrnici, dále pak to, že Váš výklad by zvýhodňoval až absurdně nákupy na dálku, rozdíl mezi užitím a nakládáním, a nakonec i to, že i v ostatních odstavcích o odstoupení od smlouvy je zachován princip spravedlivého rozdělení nákladů mezi prodejcem a kupujícím (např. § 1832), nedává mi Vás výklad žádný kloudný smysl.

Jak jsem psal, evropská směrnice není nadřazená. Naopak porovnání evropské směrnice a českého zákona je ve prospěch mého výkladu. Protože text českého zákona se v tomhle bodě od směrnice odchýlil, dává spotřebiteli větší práva – a je nutné předpokládat, že to byl záměr zákonodárce. Váš výklad odpovídá tomu, co je napsané v evropské směrnici; já si myslím, že by taková úprava byla lepší; ale musím vzít v úvahu to, že český zákonodárce se (záměrně) od směrnice odchýlil, takže nemůžu zákon vykládat tak, abych tenhle záměr popřel a vrátil se k slabšímu ustanovení, které je ve směrnici. To by nedávalo žádný kloudný smysl to, že se zákonodárce odchýlil od textu směrnice. Nemůžete vzít jenom jednotlivé věty zákona, musíte je číst i v kontextu té směrnice a v kontextu toho, jaký je smysl transpozice evropských směrnic do národních legislativ.

Na to, jestli něco je nebo není absurdní zvýhodnění, můžete mít svůj názor, ale ten nestojí nad zákonem. Někdo by mohl považovat za absurdní zvýhodnění 14 dní a za spravedlivé by považoval 7 dní. To ale neznamená, že bude zákon vykládat tak, že zákonodárce sice napsal 14, ale ve skutečnosti tím myslel 7. Vy můžete považovat za absurdní, že zákonodárce při transpozici směrnice z textu vyškrtl „aby se obeznámil“, ale prostě to tak je a nemůžete ten zákon vykládat tak, že se budeme tvářit, jako kdyby to tam bylo.

2287

Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?

« kdy: 29. 09. 2019, 10:40:01 »

V zákoně se nic o vyzkoušení nepíše. Nemá smysl pokračovat, dokud tento fakt nevezmete na vědomí.

V zákoně se nepíše spousta věcí, ale musíte je umět vyložit. Proto existují výkladové postupy: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDklad_pr%C3%A1va

V tomto případě musíte hledat, jaký je účel těchto ustanovení - jestli mají za cíl vyrovnat nevýhodu při objednávkách na dálku, nebo jestli mají za účel dokonce zvýhodnit objednávky na dálku. Myslím, že trochu důmyslný člověk na to odpověď nalezne.

Ale protože existují jedinci, kteří se až autisticky chtějí držet litery nikoliv smyslu zákona, musejí pak rozhodovat soudy.

Výklad práva ovšem znamená jeho aplikaci na konkrétní situaci. „Výklad“ zákona, který odvodí něco úplně jiného, než je smyslem zákona, se používá jako ironické označení pro zavrženíhodný postup, není to něco, co byste měl dělat. Výklad zákona znamená zaplnit bílá místa, to, co v zákoně není přesně uvedeno. Neznamená to změnit to,co v zákoně uvedeno je. Jak už jsem psal, vy se pokoušíte vyložit, že zákon omezuje rychlost aut v obci na 30 km/h, přestože je v zákoně explicitně napsáno, že maximum je 50 km/h.

Smyslem těch ustanovení je vyrovnat výhody a nevýhody objednávek na dálku s objednávkami ve fyzickém obchodě. Jenže jakým způsobem se to vyrovnání má udělat není zřejmé a jednoznačné, proto zákon stanovuje pravidla, jak se to má udělat. Vy na to můžete mít jiný názor, ale platí to, co je napsáno v zákoně. Vy se klidně můžete domnívat, že na vyrovnání nevýhod stačí lhůta 7 dní od doručení zboží, ale když je v zákoně 14 dní, nemůžete výkladem dospět k 7 dnům. Stejně tak se můžete domnívat, že nevýhodu vyrovná možnost zboží vyzkoušet, ale když je zákonem přiznána možnost zboží používat, nemůžete výkladem dospět k „vyzkoušení“. Vykládat příslušné paragrafy jako „vyzkoušení“ byste mohl i tehdy, pokud by zákon vůbec nespecifikoval, co může se zbožím spotřebitel dělat. Jenže zákon to specifikuje, váš výklad se od něj tím pádem nemůže odchýlit.

Ty invektivy si příště odpusťte. Já s vámi nesouhlasím, myslím si, že ignorujete část zákona, která se vám nehodí do vašeho výkladu, a taky bych to uměl napsat s urážkou.

2288

Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?

« kdy: 29. 09. 2019, 10:05:33 »

za vyzkoušení se považuje

V zákoně se nic o vyzkoušení nepíše. Nemá smysl pokračovat, dokud tento fakt nevezmete na vědomí.

2289

Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?

« kdy: 28. 09. 2019, 22:37:43 »

ale o tomto hovoří hned § 2 OZ: Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

Ale zákonodárce tady stanovil nějaké obecné pravidlo, vy si ho nemůžete jen tak změnit. Výklad v rozporu s dobrými mravy by se týkal konkrétní situace, se kterou třeba zákon přesně nepočítá.

Tady už plete civilní právo a správní právo. V civilní právu platí, že "co není zákonem zakázáno, je dovoleno". Ve správním právu platí "co není zákonem umožněno, je zakázáno".

To s tím vůbec nesouvisí. Tady zákon stanovuje určitou hranici mezi právy spotřebitele a právy výrobce. Vy tu hranici nemůžete posunout jinam, když se vám nelíbí.

Jistěže to můžete srovnávat, dokonce musíte. Výklady těch předpisů musíte provádět tak, aby byly vzájemně koherentní.

Reagujete na něco jiného, než jsem napsal. Celkově by práva asi měla být v obou případech srovnatelná, ale technicky není možné to zařídit tak, že ke každému právu pro nákup v kamenném obchodě přiřadíte to stejné právo v internetovém obchodě. Protože třeba v tom kamenném obchodě si můžete zboží prohlédnout před uzavřením smlouvy, v internetovém obchodě by to nedávalo smysl. Už jenom tím se to liší, takže tady jsou práva spotřebitele omezená, a proto se mu někde jinde přidá – právě ta možnost do 14 dnů odstoupit od smlouvy bez udání důvodu.

2290

Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?

« kdy: 28. 09. 2019, 22:09:13 »

Vytrhujete z kontextu. Kontext tohoto paragrafu se týká možnosti odstoupit od smlouvy.
(Pokud by to bylo např. v kontextu reklamace, pak by nakládání bylo = užívání).

Ne, nevytrhuju z kontextu. Není žádný důvod, proč by v tom paragrafu najednou jedno slovo mělo mít jiný než běžný význam. Odstoupení od smlouvy je v tom paragrafu definováno a způsob užívání zboží, za které spotřebitel nenese následky, je definován v tom § 1833

Zcela jistě nemuselo. Viz např. § 547 OZ: Právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. nebo např. § 555 odst. 2: Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. nebo dále §§ 556, 557. Naopak OZ zcela jistě předpokládá, že zákon nemůže poskystovat definitivní výčet situací, které mohou nastat. Zákon dává pouze směr, jak ho uplatnit. (Hovořím o civilním právu, ve správním právu to platí jinak).

Že by zneužívání toho ustanovení bylo nemravné jsem psal, ale tady se bavíme o tom, co v zákoně je nebo není. Zákon nemusí dávat definitivní výčet situací, ale pokud popisuje nějakou situaci, nemůžete ho vyložit tak, že popisuje vlastně daleko užší skupinu situací. Je to jako kdybyste zákon o provozu na pozemních komunikacích vykládal tak, že v obcích se smí jezdit maximálně třicítkou – že v zákoně je sice 50, ale protože zákon nemůže poskytovat definitivní výčet situací a jednání musí odpovídat dobrým mravům, vlastně tím zákonodárce myslel 30.

Toto už bylo mnohokrát judikováno. Zákonodárce může v textaci akcentovat jiný význam, než byl zamýšlen, přesto je možné vrátit se k původnímu - výkladových postupů je spousta, gramatický výklad (který preferujete) je jen jeden z nich. Stejně tak bylo judikováno, že s postupem doby mohou stejná slova zákona nabýt jiného významu.

Význam textu zákona může být různě vykládán a ten význam se může posouvat. Ale nemůžete ten text prostě nahradit úplně jiným textem.

Asi bych se tedy netočil na termínu "vyzkoušení zboží" ale na podstatě celých ustanovení OZ. Podle Vašeho výkladu by měl spotřebitel objednávající po internetu (na dálku) větší práva, než spotřebitel koupivší totéž zboží v krámě. To je podle lehce rozpoznatelné, že takový výklad nedává smysl a proto je potřeba hledat výklad jiný.

Ale nákup zboží přes internet a fyzicky v obchodě je různý, nejde to přímo proti sobě napasovat 1:1. Prostě je někde nějaké omezení, tak se jinde zase něco přidá. Třeba když si objednáte zboží přes internet a vyzvednete si ho přímo v prodejně, máte možnost si tam to zboží vyzkoušet stejně, jako kdybyste ho kupoval rovnou na místě. Můžete ho rovnou nepřevzít a nezaplatit. Ale přesto máte ta práva plynou z nákupu po internetu.

Já souhlasím s tím, že ta současná zákonná úprava je chyba, ale bohužel to tak v zákoně je a obchodníkům to může přinášet zvýšené náklady.

2291

Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?

« kdy: 28. 09. 2019, 21:23:47 »

Vy patrně narážíte na § 1834

Ne, já na nic nenarážím. Já jsem přesně citoval současný zákon (kde jsem uvedl správný paragraf), směrnici a navrhovanou novelu zákona.

Chápu, že si vykládáte, že "nakládání" je i běžné používání. Podle mého rozhodně není.

Nakládání je běžné používání.

Odstoupit od smlouvy spotřebitel může pouze v případě, že zboží nezačal používat.

To by ovšem něco takového muselo být napsané v zákoně. Nemůžete jen tak vzít text zákona a začít si k němu přidávat svoje slova a věty a tvrdit, že jsou součástí toho zákona.

Shrnu-li to, podle mě, pane kolego, neumíte odlišit pojmy "vypovědět smlouvu (bez sankce)" a "odstoupit od smlouvy". To, o čem Vy píšete, by odpovídalo právu na výpověď kupní smlouvy bez sankce. Leč zákon hovoří o "odstoupení".)

Nebojte, já to rozlišuju. Akorát že zákon určuje, jaká jsou pravidla pro odstoupení od smlouvy – a to, co vy píšete, v těch pravidlech není.

Ačkoliv to nikde výslovně v zákoně psáno není, rozumí se samo sebou, že nemůžete legální kopii pořídit z nelegálního zdroje.

Tohle je ale úplně něco jiného. Že zákon implicitně předpokládá dodržování zákona plyne z toho, jak celý právní řád funguje, a bylo by nesmyslné prakticky ke každému ustanovení zákona přidávat dovětek, že se předpokládá, že budou zákony dodržovány. V případě spotřebitelských smluv ale řešíme, že v zákoně je použité jiné slovo, než by se vám líbilo, tak vy si vyložíte, že tam vlastně je to vaše slovo.

Když se vrátíte k mému předchozímu komentáři, najdete tam, jakým způsobem se v české legislativě popisuje „vyzkoušení“ zboží. Takže to jde, a zákonodárce nepoužil ani příslušná slova ani nic podobného. Můžete si o tom myslet, co chcete, že to od zákonodárce nebyl úmysl ale omyl, což nemění nic na tom, že v zákoně je uveden text, který má jiný význam.

2292

Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?

« kdy: 28. 09. 2019, 20:17:12 »

Tvoje utopie nikoho zajímat nebudou.

To není utopie, ale zákon. A soud bude zajímat právě zákon. Ne nějaký textík (není to žádný výklad) na webu ČOI.

Z toho důvodu nejde jinak, než usoudit, že použití na posekání zahrady už je přes rámec vyzkoušení.

Vy pořád píšete o „vyzkoušení“, ale nic takového v zákoně není. Tak to platilo ve starém Občanském zákoníku a je to v příslušné evropské směrnici. Ta je ale do českého práva transponována Občanským zákoníkem, který je zrovna v tomhle případě přísnější, takže má přednost.

Spotřebitel odpovídá podnikateli pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti. […]

Spotřebitel odpovídá pouze za případné snížení hodnoty zboží v důsledku nakládání s tímto zbožím jiným způsobem, než je nutné k tomu, aby se obeznámil s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží.

Váš výklad je sice hezký, ale těžko můžete zákon vykládat způsobem: „Zákonodárce sice stanovil přísnější pravidla, než určuje evropská směrnice, ale on to tak vlastně nemyslel, zákonodárce vlastně chtěl použít ta samá pravidla, jaká jsou ve směrnici.“ To slovo „obeznámil se“ ze směrnice prostě v českém zákoně nemá ekvivalent, takže ho tam žádným výkladem nemůžete dočarovat.

Ostatně kdyby tam to slovo bylo možné dočarovat výkladem, neležela by v parlamentu novela, která tam to „obeznámil se“ přidává:

Spotřebitel odpovídá podnikateli pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné k tomu, aby se obeznámil s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží. […]

A taky by si na současné znění nestěžovali obchodníci.

Není to první a ani poslední případ, kdy chtěl někdo při transpozici směrnice uplatnit své básnické střevo a do zákona dal něco jiného, než je ve směrnici, aby se později ukázalo, že bude bezpečnější prostě ten text směrnice do zákona zkopírovat. Ale prostě teď máme v zákoně tuhle hloupost, tak bohužel platí. Já toho nezneužívám a nikoho k tomu nenabádám, to v žádném případě. Ale pokud se bavíme o tom, co v zákoně je a co tam není, je nutné si přiznat, že tam tahle hloupost je.

2293

Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?

« kdy: 28. 09. 2019, 17:31:57 »

Jiste, ale pak to bude pravdepodobne znamenat snizeni castky kterou obchodnik vrati

Podle současné (chybné) zákonné úpravy ne (což neznamená, že to obchodník nezkusí).

Spotřebitel odpovídá podnikateli pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti.

Nebo-li dokud se zbožím nakládáte tak, jak se běžně používá, náklady za snížení hodnoty platit nemusíte. Nicméně vedle toho by ještě měla fungovat obyčejná slušnost – moc si nedovedu představit, proč by bylo nutné sekačku nastartovat a sekat s ní, abych vyzkoušel, zda je to vhodný typ.

2294

Vývoj / Re:Java - jak vymazat z ArrayListu množinu položek

« kdy: 28. 09. 2019, 10:19:31 »

vy jste mi vysvetlil, ze lze vyvolat vyjimku chybou v programu...

Nikoli, já jsem vám vysvětlil, že ConcurrentModificationException nemá nic společného s vícevláknovým přístupem. Ono je to s vlastně skoro opačně. ArrayList není bezpečné používat z více vláken bez explicitní synchronizace přístupu, a pokud se ho pokusíte používat z více vláken bez synchronizace, může se vám stát, že např. pokud budete v jednom vlákně iterovat a v druhém vlákně seznam modifikovat, výjimka ConcurrentModificationException nevypadne.

Sice jsem vám zase jen opsal to, co je napsané v JavaDocu, ale doufám, že to k něčemu bylo, ten JavaDoc si teď dostudujete a příště nebudete ArrayList a ConcurrentModificationException spojovat s více vlákny.

Ne, pouze jsem nepredpokladal, ze vam ty % nebudou zrejme.
Proc jen jsou odstupnovane..? Tak zapojte hlavu a zkuste to vymyslet, at to to nemusim vysvetlovat zcela polopaticky.

Dost ubohý pokus, já si pamatuju, o čem jsem psal, a kdybych si to nepamatoval, můžu si to přečíst. Psal jsem, že vám v tom přehledu benchmarků dost podstatná kategorie chybí. Což nezamaskujete tím, že se budete pokoušet vrátit k těm, kter jste vyjmenoval, a vymýšlet si, že je nechápu.

Nekolikrat jste napsal, ze jste neco dokazal. Ne.
Pouze jste jedno poprel a druhe se snazil odiskutovat. To ale neni zadny dukaz, to je tlachani.
Zadny aloritmus k porovnani jsem od vas nevidel a zadny zrejme ani neuvidim.

Problém je v tom, že nevíte, co je to algoritmus. Algoritmus je popis řešení problému určený pro lidi – a ten já jsem napsal. Na rozdíl od vás, vy jste napsal implementaci algoritmu, v konkrétním programovacím jazyce. Z vašeho kódu není tak těžké algoritmus odvodit, ale algoritmus to není.

Ten mnou popsaný algoritmus není nijak složitý, měl byste být schopen ten kód napsat sám. Zvlášť pokud chcete dělat jeho benchmark – udělat rozumný benchmark není nic snadného, není to jen změřit pár čísel, která nic neznamenají. Umět nějaký kód napsat je nutná podmínka toho, abyste na něj mohl udělat dobrý benchmark – protože tomu kódu musíte rozumět, musíte vědět, jaká jsou jeho slabá a silná místa. Jinak tím svým benchmarkem klidně změříte nějakou výjimečnou situaci, kde ten kód bude náhodou výjimečně efektivní nebo výjimečně neefektivní.

2295

Vývoj / Re:Java - jak vymazat z ArrayListu množinu položek

« kdy: 27. 09. 2019, 10:58:52 »

Jak by jste to jako zaridil? To do metody na promazani podle indexu chcete poslat roziterovany list?

Třeba. Nebo to podle vás nejde?

Rozhodne:
- velikost pole dat 5, 50, 500, 5_000, 50_000 , 500_000 a 5_000_000 zaznamu
- velikost pole indexu 1%, 5%, 10%, 20%, 50%, 70%, 90%, 95 a 99% velikost pole dat.
Porovnavam svuj (pro vas neefektivni) algoritmus s vasim efektivnim na zahrate JVM s primerenym poctem iteraci.
Je to pro vas dost zretelne?

Je zvláštní, že jste vynechal zrovna ten parametr, o kterém se celou dobu bavíme – tedy jaká je distribuce indexů určených ke smazání. Víte o tom, že třeba třídící algoritmy jsou různě efektivní v závislosti na tom, zda mají třídit náhodně seřazená data, už seřazená data, částečně seřazené data nebo data seřazená v opačném pořadí? I kdybych tu nepsal o algoritmu, který bude tím efektivnější, čím větší souvislé bloky se budou mazat, alespoň ta podobnost s řazením vás mohla trknout.

Jiste, cekam az mne poucite...

Dávno už se stalo.