Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Filip Jirsák

Stran: 1 ... 150 151 [152] 153 154 ... 375
2266
Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?
« kdy: 02. 10. 2019, 21:43:42 »
Jste pěkně umíněný. Přečtěte si ten zákon pořádně:

1. Sleva na dani je pro každého rodiče, který má dítě.
2. Pokud rodiče žijí ve společné domácnosti, smí si uplatnit slevu jen jeden z nich.

Zrovna v tomto případě je textace zcela jednoznačná a ze zákona vyplývá to, co jsem nastínil. Pokud by zákonodárce chtěl  právě jednu slevu na dítě, pak by to napsal rovnou do prvního odstavce a nerozděloval to na pravidlo vs. výjimku.
Už jste psal, že je to sleva na rodiče, pak že je to sleva pro dítě, teď sleva pro rodiče, který má dítě. A já umíněně pořád trvám na formulaci na dítě, což je – shodou zvláštních okolností – přesná citace zákona.

Ale myslím, že to dobře ilustruje váš přístup k výkladu zákonů. Vymyslíte tři různé varianty textu, hlavně když se od textu zákona budete lišit.

2267
Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?
« kdy: 02. 10. 2019, 17:28:11 »
Ano, přesně tak! Je to daňové zvýhodnění (pro poplatníka) na vyživované dítě.
Vy to zaměňujete za daňové zvýhodnění pro vyživované dítě.
Ne, já nic nezaměňuju. Já celou dobu píšu na dítě a vy pořád oponujete, že je to na rodiče. Jsem rád, že jste konečně změnil názor a souhlasíte, že je to na dítě.

Já spíš nechápu, že při výkladu jednoho zákona se držíte upjatě textu (byť důvodová zpráva říká, že zákonodárce měl na mysli harmonizaci s ES), nepřipouštíte žádnou úvahu nad smyslem ustanovení.

V druhém případě řešíte jen smysl ustanovení (byť není tak jednoznačný), ale zase ignorujete text.

Buďto tedy musíte připustit, že se dá vše vyložit různými způsoby (což je můj názor), nebo si musíte sjednotit postupy výkladu.
Já se při výkladu zákona vždy zajímám  to, jaký je jeho smysl. Ten smysl ale hledám primárně v tom zákonu (jeho text, vzájemné souvislosti atd.) Někdy se stane, že jednoduše ze zákona určit jeho smysl nejde, protože jsou tam rozpory – a teprve to mne opravňuje hledat takový smysl zákona, kterému některá ustanovení nebudou přesně odpovídat, ale aspoň bude celkově ten zákon dávat nějaký smysl.

Já vycházím z textu zákona, a z něj se snažím odvodit jeho smysl. Mám pocit, že vy si nejprve vymyslíte nějaký smysl, který by ten zákon podle vás měl mít, a pak se zpětně snažíte obhájit, že i takhle je možné ten zákon vyložit.

V případě těch smluv na dálku hledám smysl těch ustanovení, ale hledám ho především v příslušných ustanoveních Občanského zákoníku. Ten smysl jsme tam našel a nemám žádný problém s tím, že by některá ustanovení byla proti tomu smyslu, nebo že by to bylo v rozporu s jinými zákony. Tím pádem nevím, proč bych měl vymýšlet nějaký jiný smysl a pokoušet se na něj ten zákon naroubovat – což podle mého děláte vy.

2268
Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?
« kdy: 02. 10. 2019, 14:58:15 »
Zase střílíte vedle. Jsou dávky, které jsou adresné na dítě, a které mj. nesmí zabavit ani exekutor (nepatří rodiči, ale dítěti). Daňové zvýhodnění _není_ na dítě, je na rodiče, a exekutor ho bez okolků zabaví.
Daňové zvýhodnění není dávka. Není to něco, co by mohlo nebo nemohlo být předmětem exekuce – je to částka, o kterou se vám sníží daň. Není na rodiče, je na dítě: „daňové zvýhodnění na vyživované dítě“.

2269
Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?
« kdy: 02. 10. 2019, 14:26:59 »
Za prvé, daňové zvýhodnění není na dítě, ale na rodiče, který vychovává dítě.
Ne, daňové zvýhodnění je na dítě. Zvýhodněný je rodič, ale to zvýhodnění je na základě toho dítěte.

Za druhé, zákon o dani z příjmů není spravedlivý ani v jiných oblastech (ne jen kolem dětí).
Úplně mi není jasné, o co vám jde. Kvůli tomu, že je zákon o dani z příjmů někde nespravedlivý, chcete nějakou část vykládat úplně jinak, než jak je napsaná? Jak to spolu souvisí?

Záměr zákonodárce je opět nejasný. Buďto chtěl podpořit dítě (což ale neodpovídá textaci), nebo chtěl podpořit rodiče (což odpovídá textaci).
Dítě podpořit v daňovém zákonu přímo nemůže, protože dítě neplatí daně a není samo ekonomicky činné. Záměr je jasný – pomoci dítěti tím, že se na daních uleví těm, kdo se o dítě starají. Jenže daně neplatí domácnost ani rodina, platí je každá osoba zvlášť, takže bylo potřeba nějak určit, kdo přesně z těch, kteří se o dítě starají, má tu úlevu dostat.

Zákonodárce klidně mohl chtít, aby rodiče, kteří mají horší situaci (rozvedli se), dosáhli na nějaké zvýhodnění navíc. Je pro to stejná (nulová) opora v textech, jako vyčíst záměr, že chtěli opak.
Ano, tak by to mohlo být, pokud by cílem pomoci byla rodina nebo rodiče a ne dítě.

Ale hlavní můj příspěvek je o tom, že v případě OZ se chcete držet textu zákona a ostatní výklady popíráte.
Tady se naopak od textu zákona odchýlit chcete, a taky popíráte ostatní výklady.
Nikoli, v obou případech vycházím z textu zákona a z jeho smyslu. Odmítám to, že vy si z milionů možných výkladů, které jsou v rozporu se zákonem, vyberete jeden, a ten hájíte a tvrdíte, že je úplně v pořádku vykládat zákon v rozporu s tím co je v zákonu napsané.

Někdy opravdu výklad zákona není přesně v souladu s některými konkrétními ustanoveními. Ale je to jedině v případě, kdy jsou ta ustanovení navzájem rozporná a nejde mít výklad, který by alespoň s některými ustanoveními nebyl ve sporu. Pořád je tam ale ten vnitřní rozpor zákona, který ten výklad musí překlenout. To je úplně něco jiného, než váš přístup, kdy vy prostě výklad zákona uděláte tak, že je v rozporu se zákonem – ale důvod není ten, že by výklad konformní se zákonem nebylo možné udělat, ale prostě se vám takový výklad nelíbí.

2270
Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?
« kdy: 02. 10. 2019, 13:41:12 »
Oba rodiče dítěti platí např. kroužky, oblečení, ...
Aha, takže děti z rozvedených manželství ve střídavé péči obou rodičů chodí na dvakrát víc kroužků, než děti z nerozvedených rodin a mají dvakrát víc oblečení. Jestli bychom nakonec ty rozvody neměli podporovat?

Dítě je ve vaší domácnosti i ve chvíli, kdy je zrovna přítomno u druhého rodiče.
Ano, například se tam stravuje, že…

Ano, některé náklady se platí v každé domácnosti zvlášť, nezávisle na sobě. To ale neznamená, že jsou náklady na to dítě dvojnásobné. A ta sleva na dani je na vyživované dítě, ne na domácnost – a to dítě je pořád jenom jedno, bez ohledu na počet domácností, ve kterých se vyskytuje.

Problém je opět jenom v tom, že se vám nelíbí současná úprava v zákoně a snažíte se ji vyložit úplně jinak – aniž byste k tomu měl v zákoně alespoň nějakou záminku (přičemž slovy „v zákoně“ nemyslím přímo v textu zákona, ale v zákoně jako celku – tedy včetně jeho smyslu, úmyslu zákonodárce atd.).

2271
Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?
« kdy: 02. 10. 2019, 12:06:07 »
Nemáte pravdu. Trvalý pobyt má dítě jen jeden, ale bydliště a domácnosti má dvě.
Aha, takže mám pravdu, dítě žije střídavě ve dvou domácnostech.

Myslím, že jste si popletl pojmy domácnost, bydliště a trvalý pobyt.
Nepopletl. Nepsal jsem ani o bydlišti a ni o trvalém pobytu, pouze o domácnosti. Přičemž jsem psal o domácnosti v takovém významu, v jakém o ní píšete vy. Vždyť jste to nakonec sám napsal, že dítě žije ve dvou domácnostech – a to na střídačku, protože když je v domácnosti jednoho rodiče, je ekonomicky závislé na něm (jeho domácnosti) a ne na druhém rodiči.

2272
Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?
« kdy: 02. 10. 2019, 11:04:47 »
Pak se tedy podívejte na Zákon o dani z příjmů, § 35c odst. 9: "Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich."

Po rozvodu manželstí žijí děti ve střídavé péči obou rodičů. Dítě je tedy v domácnosti otce, i v domácnosti matky. Otec s matkou nevedou společnou domácnost. Zejména je potřeba uvážit, že po rozvodu každý z rodičů nese zvýšené náklady, takže přiznat daňové zvýhodnění oběma rodičům by dávalo smysl - takže argument protismyslnosti zákona zde neplatí (ZDP přiznává různé slevy podle různých životních situací v i jiných případech). Proč tedy stát nepřiznává daňové zvýhodnění oběma rodičům?
Ne, dítě není zároveň v domácnosti otce i v domácnosti matky. Je buď v jedné nebo v druhé. Je to tedy situace, kterou zákon přesně nepopisuje – dítě žije střídavě ve dvou domácnostech, to odst. 9 neřeší. Je to sleva na vyživované dítě, tj. jedno dítě = jedna sleva.

Ano, přesně tak, kladate přílišný důraz na gramatický výklad.
Nikoli.

Naopak občanský zákoník explicitně upozorňuje, že je potřeba hledat faktické naplnění, nikoliv jen doslovné, hned v § 2 odst. 2: "Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu."
No právě. Jenže vy hledáte výklad, který není ani v textu, ani ve smyslu slov, ani ve vzájemné souvislosti, ani v úmyslu zákonodárce, ani ve smyslu zákona. Všimněte si, že v tom, co jste citoval, se pořád vychází z toho zákona. Ten váš přístup, kdy zákon úplně ignorujete a vytvoříte si vlastní výklad, který nemá v zákoně žádnou oporu (ani v textu, ani ve smyslu, ani v úmyslu zákonodárce) vámi uvedeným pravidlům neodpovídá.

2273
Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?
« kdy: 02. 10. 2019, 09:33:10 »
U toho prvního jsem také neudělal chybu, byl to výčet různých situací, kdy se postupuje proti textu zákona, ale v jeho duchu.

Ono to s tím pojistným není tak jednoznačné. Jak jsem upozornil dále, tak i korunové dluhopisy jsou nezdaněné jen díky poměrně nesmyslné kličce přes zaokrouhlení daně na každém dluhopisu zvlášť. Je to také zjevná chyba zákona, kterou zákonodárce neměl na mysli. Vydat miliardy korunových dluhopisů v době vzniku zákona nikoho ani nenapadlo. Přesto to byl postup, který následně zvolil i stát při vydávání dluhopisů - využil díru, která v zákoně byla omylem.

Na druhé straně, stejná díra, když vznikla v zákoně omylem ohledně pojištění, tak už byla vyložena logicky.

Chtěl jsem Vás prostě upozornit, že smysl zákona a hodnocení jednoho konkrétního odstavce není vůbec triviální, do hry může vstoupit spousta argumentů. V jednom případě se chyba zákona státu hodila, v druhém ne. V našem případě nevidím vůbec překážku, aby soudy dovodily "vyzkoušení zboží" z evropské směrnice, protože je to jeden z možných výkladů podivného paragrafu. Druhý možný výklad je ten, který razíte Vy. Oba naše výklady dávají smysl v určité části, ale jsou v rozporu v jiné části (můj výklad je proti liteře, Váš výklad je zase proti systematice zákona).
Chápu, že při vašem přístupu – že je možné zákon vykládat různě prakticky bez ohledu na to, co je v zákoně napsané – v tom máte zmatek a připadají vám ty příklady prakticky stejné. Jenže ono tam jasné rozlišení je, už jsem ho psal. V případě sociálního pojištění byla v zákoně dvě různé části, jedna říkala „platí se sociální pojištění“, druhá říkala „neplatí se sociální pojištění“. Ty dvě části jsou evidentně v rozporu, není možné splnit je obě najednou. Proto bylo nutné výkladem dospět k tomu, jak tenhle rozpor překlenout – a soud dospěl k tomu, že smysl celého zákona je v tom, aby se sociální pojištění platilo, má tedy přednost ta část, která říká „platí se sociální pojištění“.

V druhém případě ale k žádnému takovému rozporu nedošlo. To, že se platí daně z dluhopisů, pořád platilo, akorát tam byla „výjimka“ pro určité případy, ze které vyplynulo, že se v tom případě daň neplatí. V tom ale není žádný rozpor – to, že jsou v zákon výjimky, je naprosto běžná věc, a každý ví, jak má s takovými výjimkami zacházet. Nevznikl z toho žádný konflikt, bylo možné dodržet obě ustanovení zákona najednou (jak to o placení daní, tak to o zaokrouhlování).

A to je přesně rozdíl v našem přístupu. Já hledám výklad zákona, který se výrazně odchýlí od textu zákona, jenom tehdy, když nějaké ustanovení zákona není možné dodržet, aniž by člověk neporušil jiné ustanovení zákona. Vy hledáte výklad zákona výrazně odlišný od textu zákona jen tak, protože se vám text zákona nelíbí.

2274
Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?
« kdy: 02. 10. 2019, 08:55:49 »
Aha, takže v případě naší diskuse nemáte důvod si myslet, že je to jinak než tvrdíte,
ale v protipříkladech také nemáte důvod si myslet, že je to jinak než tvrdíte :).
Nikoli. Pouze první příklad byl zjevně chybný, protože popisoval zjevně odlišný princip, než o kterém tu diskutujeme. Ten příklad popisoval situaci, kdy ze zákona omylem vypadla část, se kterou počítaly jiné části zákona, a ta část tam byla v předchozích i následujících novelizacích. Šlo tedy o zjevnou chybu zákona, která vytvořila rozpor – bylo tedy nutné rozhodnout, která z rozporných částí zákona má přednost. Nebylo možné se řídit oběma částmi zákona najednou (nemůžete zároveň platit i neplatit sociální pojištění), výkladem tedy bylo nutné ten rozpor nějak překlenout. V případě nákupu přes internet ale žádný rozpor v zákoně není, zákon je konzistentní – a vy hledáte jiný výklad jenom proto, že se vám nelíbí to, co je v zákoně.

U těch dalších dvou „protipříkladů“ nemám důvod si myslet, že je to jinak, než s prvním „protipříkladem“ – tedy že je to zcela odlišný princip. Že jste si tu odlišnost neuvědomil u prvního příkladu, to se může stát (i když ta odlišnost je zjevná). Tak se teď ale sám zkontrolujte ty další dva příklady, jestli jste u nich neudělal stejnou chybu, jako u toho prvního.

2275
Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?
« kdy: 01. 10. 2019, 20:49:12 »
Ano, ale zákonodárce zjevně nevyhlásil nové sazby a byl si vědom, že tím pádem nebude existovat částka se kterou počítá zákon. Přeci to mohl být i záměr!
Pokud zákon počítá s výběrem, nestanovení nové sazby jistě není záměrem. Minimálně tím vzniká rozpor s ustanoveními, která sazbu předpokládají.

Co ty ostatní příklady?
Nemám důvod myslet si, že je to s nimi jinak, než s tím prvním příkladem.

2276
Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?
« kdy: 01. 10. 2019, 20:11:55 »
Ano? V těch uvedených příkladech mi to prosím najděte. Bude to trochu fuška, protože nic takového tam není, je to stejné jako v naší diskutované situaci.
Smyslem zákona o důchodovém pojištění je mimo jiné výběr důchodového pojištění. Vážně je to nutné psát?

2277
Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?
« kdy: 01. 10. 2019, 19:33:47 »
Tak se podívejte výše na můj komentář k zákonu směnečnému a šekovému, a vysvětlete mi to.
Nebo mi vysvětlete, proč firma Ježek musela platit sociální pojištění i za měsíce, kdy v zákoně nebyla platba stanovena?
Nebo např. proč stát nedá oběma rozvedeným rodičům s dětmi ve střídavé nebo společné péči slevu na dani, byť zákon jasně dává pravidla, která to umožňují?

Mohl bych Vám tahat dál příklady ze zákona, kdy se nerespektuje litera a je to posvěcené soudy.
Jenže ta litera zákona se nerespektuje tehdy, pokud by to bylo v rozporu s jinými ustanoveními zákona, nebo pokud by to bylo v příkrém rozporu se smyslem zákona. Tady je to ale úplně jiný případ – ta ustanovení zákona nejsou navzájem v rozporu, nejsou v rozporu ani s jinými zákony, dohromady to dává nějaký smysl. Není žádný důvod hledat něco, co v tom zákoně není. Problém s tím je jediný – vám se ten smysl zákona prostě nelíbí, tak jste se rozhodl, že si ho vyložíte jinak. Jak už jsem psal, je to jako kdybyste tvrdil, že maximální povolená rychlost v obci je 30 km/h, protože vy jste se rozhodl, že takový má být smysl zákona o silničním provozu; a že je v zákoně napsáno 50 km/h je pro vás příliš doslovný výklad.

To si určitě nemyslím. Zákon nemůže pamatovat na různé situace, které mohou nastat, i na to, že v budoucnosti může trh fungovat jinak. Zrovna tyto části je lepší nechat, ať se vyjasní v praxi.

Smluvní strany se musí především snažit hledat dohodu.

1. Jen zboží vybalíš, prohlédneš, pokud to jde bez snížení hodnoty vyzkoušíš => bez diskuse dostaneš zpět celou cenu
2. Rozhodneš se zboží užít => i tak ti zákon dává královskou možnost od smlouvy odstoupit, ale musíš počítat, že se s prodejcem musíš dohodnout na snížení ceny (když nenajdete shodu, pak musíš počítat v krajním případě až se soudem)

Mimochodem, víte o tom, že v zákoně se taky nikde nehovoří o tom, že obal není součást výrobku? I toto je pouze výklad zákona. (Mimochodem, to pravidlo neplatí vždy, např. porušení maloobchodního blistru u zboží mrzké hodnoty ho znehodnotí pro další prodej - např. kdybyste z blistru rozbalil pero za 25 Kč, nemusí Vám nikdo nic vracet.)

Fakt nechtějte po zákonu, aby vyjmenovával vše. Musí se k němu používat i rozum.
Ale tady vůbec není potřeba, aby zákon pamatoval na různé situace, které mohou nastat. Zákon prostě jenom obecně stanovuje určitá pravidla, a v tomto případě dává spotřebiteli právo zakoupené zboží normálně používat, a teprve během 14 dnů od dodání se rozhodnout, zda to zboží chce a nebo zda odstoupí od smlouvy a zboží vrátí. Že vám to připadá jako moc velké oprávnění a raději byste, kdyby umožnil se zbožím se jen seznámit? OK, je to váš názor, ale ten nestojí nad zákonem. Shodou okolností zrovna tenhle způsob úpravy je ve směrnici, takže zákonodárce věděl, jak zákon formulovat tak, aby přiznal spotřebiteli jen ta vámi požadovaná práva. Ale neudělal to, zvolil širší pojetí oprávnění. Může se vám to nelíbit, ale nemůžete vykládat zákon tak, že zákonodárce určitě chtěl, to co chcete vy, i když to vůbec z ničeho neplyne, a že tudíž neplatí to, co zákonodárce napsal.

Vaším způsobem byste klidně mohl obhajovat, že spotřebitel má před odstoupením od smlouvy bez sankcí právo se na zboží jenom podívat. Nebo že má právo jenom potěžkat balík, ve kterém mu zboží přišlo. Nebo že má právo zboží rozmlátit na padrť a vrátit ho prodejci na kila. Cokoli z toho lze obhajovat vaším způsobem, tedy „ignorujme, co říká zákon, vymysleme si jiná pravidla a tvrďme, že tato jiná pravidla jsou skutečným tajným úmyslem zákonodárce, i když k tomu nemáme žádný doklad“.

Rozum je potřeba používat k výkladu toho, jaký má zákon smysl. Ne k tomu, abyste si vymyslel vlastní smysl, který by podle vás zákon měl mít, a pak obhajoval, proč je možné klidně ignorovat to, co je napsané v zákoně.

2278
Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?
« kdy: 01. 10. 2019, 01:08:21 »
Podle mne naopak na stejnou úroveň stavíte nákup v kamenné prodejně a nákup přes internet vy. Opakovaně argumentujete tím, že kdyby něco platilo pro nákup přes internet, musí to platit i pro nákup v kamenné prodejně. Ale k tomu není důvod. Nákup přes internet má odlišnosti od obecného nákupu, jejichž smyslem je kompenzovat určité nevýhody pro spotřebitele. Ale ty nevýhody a kompenzace nejsou způsobem „tady spotřebitel ztrácí přesně 10 Kč, tak mu tady 10 Kč vrátíme“. Nejde přesně říct „tohle je za to a tohle je za to“. Ten způsob kompenzace musí být přesně určen zákonem, nemůžete ho odvozovat od obecných ustanovení. Uváděl jsem to na příkladu těch 14 dní – to číslo 14 je arbitrární rozhodnutí zákonodárce, který se rozhodl, že v celkovém mixu kompenzací bude 14 tak akorát. A úplně stejné je to i s tím, co může spotřebitel se zbožím dělat během té čtrnáctidenní lhůty. Nikde není řečeno, že mu má být poskytnuta stejná možnost, jakou by měl v kamenné prodejně. Klidně mu může být poskytnuta možnost vyzkoušet zboží víc, ovšem výměnou za to, že na to má jenom 14 dní; nebo naopak může zboží vyzkoušet méně, ale má na to celých 14 dní. Prostě těch proměnných je tam spousta (doba na odstoupení od smlouvy, doba na vrácení peněz, kdo platí náklady na dopravu a jaké) a neexistuje žádný důvod, proč by zrovna míra vyzkoušení měla být fixována k tomu, jak si to může spotřebitel vyzkoušet v prodejně. Už jenom proto, že ani to vyzkoušení nemůže být srovnatelné – v prodejně si něco může vyzkoušet víc, než si může vyzkoušet doma (protože je v prodejně odborník, který mu poradí, nebo protože mají v prodejně speciální nástroj nutný k detailnímu vyzkoušení), a něco zase méně (v prodejně nejsou stejné podmínky, jako doma; některé věci tam prostě zkoušet nejde).

Text zákona nad jeho smysl neřadím. S Václavem Havlem a jeho pojetím „ducha zákona“ naprosto souhlasím. Akorát že ten duch zákona pořád musí vycházet z toho, co je v zákoně napsáno. Podle mého názoru v tomto případě smysl zákona odvozujete z toho, co byste chtěl, aby v zákoně bylo; bez ohledu na to, že k tomu v zákoně nemáte žádnou oporu.

Pořád vycházíte z toho, že ta 14denní lhůta je určená k tomu, aby si spotřebitel mohl zboží vyzkoušet, jako náhrada za to, že by si ho mohl vyzkoušet v prodejně. Ale jak jste přišel na to, že zrovna tohle je smysl toho zákona? Já si myslím, že ta možnost odstoupení od smlouvy je myšlená jako kompenzace toho, že si spotřebitel nemůže zboží vyzkoušet. Kompenzace je něco jiného, než náhrada. Náhradou za 10 ha pozemek je 10 ha pozemek obdobné kvality v obdobné lokalitě. Kompenzací může být třeba 5 ha pozemek + doplatek v penězích, nebo třeba 12ha méně kvalitní pozemek. Spotřebitel nákupem na dálku přichází o víc než jen o to vyzkoušení, takže je logické, že jako kompenzaci dostane víc, než jen vyzkoušení srovnatelné s tím na prodejně.

Odůvodnění, proč „prodejce na dálku“ musí strpět klidně i pokles ceny použitého zboží (na rozdíl od prodejce v kamenném obchodě), je snadné – protože je potřeba zachovat stejná práva pro spotřebitele. Na tom je přece celá ta speciální úprav prodeje na dálku postavená. Kdyby „prodejce na dálku“ směl strpět jen to samé, co „kamenný prodejce“, není nutná žádná speciální úprava. „Prodejce na dálku“ si tento způsob podnikání vybral dobrovolně, věděl o tom, že má tvrdší podmínky, než prodejce v kamenném obchodě.

Osobně si myslím, že by spotřebitel měl odpovídat za snížení hodnoty zboží způsobené užíváním. Protože to může ovlivnit a zároveň může používáním hodnota být snížena dost podstatně. Ale je to jen můj názor a nemůžu tvrdit, že je to smysl zákona. Stejně tak si myslím, že by spotřebitel neměl odpovídat za snížení hodnoty zboží způsobené jeho vybalením z originálního obalu. Protože to, že bude zboží prodávat zatavené v plastu, ze kterého se musí málem vysekat, je zase rozhodnutím prodejce (resp. výrobce, kterého prodejce zastupuje), a spotřebitel to nemůže ovlivnit. A často prostě je k obeznámení se s výrobkem je nutné jej z toho plastu vybalit.

Vodítko k tomu, kde hledat tu hranici, musí dát zákon, protože těch proměnných je tam příliš mnoho a nedá se to porovnat objektivně.

2279
Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?
« kdy: 30. 09. 2019, 23:32:46 »
Možná máte pravdu. Pokud ale platí Váš výklad, muselo by se a minori ad maius dovodit to samé právo i pro nákupy v prodejně, a to mi přijde ještě krkolomnější.
Nemuselo, nákup na prodejně a nákup přes internet jsou dvě různé věci a spotřebitel nemusí mít stejná práva, i kdyby bylo technicky možné mu je zajistit. Spotřebitel je např. více chráněn, pokud je smlouva uzavírána mimo prostory obvyklé pro podnikání. K tomu není žádný technický důvod, že by si třeba něco nemohl vyzkoušet. Důvod je jednoduchý – zjistilo se, že je spotřebitel v takové případě psychologicky více znevýhodněn, než v kamenné prodejně, proto to zákon kompenzuje tím, že mu dává více práv. Stejná kompenzace něčeho jiného může být širší právo na „vyzkoušení“.

2280
Hardware / Re:Je zahřívání SSD důvodem k reklamaci?
« kdy: 30. 09. 2019, 21:57:26 »
To, že si někteří lidé dělají z e-shopů půjčovnu, tvrdí různí majitelé e-shopů. Takže věřím tomu, že ze strany e-shopů nejde jen o pojistku „co by kdyby“, ale že je to reálný problém. Že v zákoně nemá být každá nuance souhlasím, ale to „aby se obeznámil“ mi připadá jako velmi srozumitelné vysvětlení smyslu celého paragrafu, které vy musíte velmi složitě tahat odjinud. Navíc ten paragraf má implementovat směrnici, příslušný odstavec je kopií textu směrnice, až na to vypuštěné „aby se obeznámil“. To už neobhájíte tím, že je to tam nadbytečné – to prostě někdo chtěl být kreativní, a teď bude potřeba jeho chybu opravit.

To samé se teď dělalo se zákonem o DPH – novela nahrazuje původní formulace větami zkopírovanými ze směrnice. Ukázalo se totiž, že to původní přebásnění v zákoně bylo nepřesné, tudíž jsme tu směrnici nenaplňovali správně. Nedělám si iluze, že je to v jiných zákonech lepší.

Stran: 1 ... 150 151 [152] 153 154 ... 375