Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Mám pocit, že stále čekám na ten přelomovej jazyk, který bude opravdu špička, a bude opět revoluce - stejně jako bylo ve své době Java, a později Python. Přijde mi, že to stálo přešlapuje na místě - občas se objeví něco nadějného (Scala, Rust, Elm), ale pak mám pocit, že se do toho bojí pořádně fláknout, protože vývojáři konzervy by to odmítly... (Go, Kotlin)Nemyslím si, že by Java nebo Python byly nějaká revoluce. Právě naopak, dostaly se na špičku právě proto, že neexperimentovaly s ničím zásadně novým, jenom hezky zabalily to,co už se osvědčilo jinde. A dělají to dodnes. Ono se málokdy podaří něco udělat hned na první pokus dobře, takže ty revoluční jazyky, které přijdou s něčím opravdu novým, jenom krátce zazáří a pak zmizí, protože je převálcují nástupci, kteří byli sice pomalejší, ale mohli se tím pádem poučit z chyb.
No, proč vlastně trváme na tom, že nový jazyk má mít jeden "zastřešující" cíl a mít jeden nosný důvod pro svoji existenci?Protože zkušenost říká, že to jinak nefunguje. Když honíte moc zajíců, nechytíte nakonec ani jednoho.
Co když vezmu něco stávajícího a to jenom vylepším resp. něco v tom fixnu?Pokud v tom vylepšíte jedu věc, je to jeden cíl. Pokud si tu věc k fixnutí nevyberete úplně špatně, bude výsledek fungovat.
V čem konkrétně je podle vás ten jazyk nekonzistentní (kočkopes)?Vy jste ale psal o tom, že se něco (tj. jedna věc) fixne. To ale není případ Kotlinu.
Podle wikipedie kotlin začal někdy 2010, 2011 ho oficiálně uvolnili, java 8 byla 2014. V době kdy Kotlin začínal, v té javě něco evidentně bolestně chybělo. To není objektivní argument, ale subjektivní výsledek pozorování (dělal jsem tehdy šéfa menšího týmu vývojářů v jedné bance). Pamatuju si, jaké urputné boje u nás u developerů nastaly za nasazení javy 8 do produkce. Hlavně šlo tedy o ty lambdy, že... To bylo slávy, když se na tu osmičku konečně i v tom zabetonovaném korporátu přešlo. Skoro to bylo na nějakou bouřlivou oslavu. Ajťáci, no. Nikdy potom už něco takového nepamatuju. Třeba jsme nijak nebojovali o to, aby se java 12 rozšířila na javu 14To všechno je pravda. Ale nic z toho neříká, že když vezmu jazyk a naskládám do něj bez ladu a skladu půlku zajímavých věcí, které jsem potkal v jiných jazycích, že to jako celek bude dobře fungovat. Ostatně, kdyby to fungovalo, Kotlin by musel být úplná hvězda vzhledem k tomu, kolik sladkostí se tam přidalo.To je každému jedno. Tak tam opsové nasadí novou javu no. Ta 8čka byl nějaký zlom. Dokonce takový, že valná část lidí zbranže mi připadá, že dělí javu na "před osmičkou a tu s těma lambdama". Pro mladou generaci je java < 8 už asi něco jako pevná linka/fax. Vidí to v retrofilmech, používali to tátové, ale.... brr No to jsem se nechal trochu unést populismem. Vemte si, ale, za 3 roky java začala dokulhávat tam, kde už byli ostatní..
Nejde to jenom shodit na hezčí syntax. Jde i o ty filozofické změny (třeba nullable typy), které přinesly větší bezpečnost. (Dobře, aby mohl mít člověk objekt. srovnání, musel by asi naprogramovat a běžet totéž v K a javě a porovnávat počet NPE za časovou jednotku.). Nejde jen ale o nullable reference.Vlamujete se do otevřených dveří. Celou dobu říkám, že ty jednotlivosti jsou super. Každé to jednotlivé cukrátko z Kotlinu bych chtěl mít v jazyce, ve kterém budu psát. Akorát že, jak už jsem psal, jenom poskládat na hromadu ty hezké vlastnosti nestačí. Neumím to pořádně pospat, je to jenom můj dojem, ale podle mne programovací jazyk (stejně jako spousta dalších věcí) musí mít nějakou vnitřní logiku, systém, jednotlivé věci do sebe musí hezky zapadat. Je to jako s matematickými nebo fyzikálními teoriemi – ty opravdu zajímavé jsou pozoruhodně krásné, elegantní, věci do sebe hezky zapadají. I jejich matematické vyjádření bývá překvapivě stručné. Kotlin je pro mne ošklivý, ježatý, ty fíčury z něj trčí na všechny strany. Jsou jiné moderní jazyky, které se nechlubí tím, jak mají spoustu fíčur, ale vidím v nich nějakou vnitřní logiku – třeba Go, pravděpodobně i Rust. Vedle toho jsou staré jazyky, které se dokážou modernizovat a přijmout do sebe i dost odlišnou novinku – ale pěkně se to spojí s původním jazykem a nová verze je opět kompaktní a na první pohled nepoznáte, co tam bylo přidáno. Java takhle třeba přijala lambdy – počáteční návrhy byly dost hrozné, v diskusích jsem se o nich nevyjadřoval hezky, ale postupně se to otesalo a našel se tvar, který do Javy nakonec docela dobře zapadl. JavaScript dokázal přidat spoustu drobných vylepšení a pořád to drží pohromadě, v podobě TypeScriptu se dokonce přidal typový systém a pořád to jako celek dává dobrý smysl.
Jeden příklad z praxe za všechny. V projektu jsem kdysi refaktoroval field z int na Integer. V kódu na jednom místě zůstalo porovnávání přes ==. Unit testy prošly (pracovaly s dostatečně malými číslyAno, primitivní typy v Javě jsou chyba návrhu, i když pochopitelná a omluvitelná dobou vzniku. Ale je to přesně ta věc, která tam nepatří, trčí z toho. Přidáte do jazyka novou vlastnost, na vše ostatní se to pěkně naváže – jenom primitivní typy to rozbijou. Přitom v době vzniku Javy byly podle mne primitivní typy přesně to cukrátko, které tam chce každý mít.Bum problém "na produkci". Jasně, chyba obsluhy. Ale já alibisticky doteď trvám na tom, že kdo to takhle celé navrhnul, udělal bug v návrhu. Dokonce to bude kombinace více bugů v návrhu. Typový systém v Kotlinu je bugfix. (Jasně, kdybych býval tehdy ten kód prohnal přes nějaké PMD nebo jinou statickou analýzu kódu, býval bych to asi chytil. IDEčka tehdy nebyla na takové úrovni, těm to bylo jedno. Dneska už by IDEA svítila na tom "dvojpodtržítku" žlutou barvou jak pampeliška -- statická analýza/IDE je ale berlička).
Kotlin je určen ke všemu, k čemu je určena java. Má mít kompaktnější syntax (properties, data classes, switch expressions, lambdy, type inference, template strings.... něco z toho se později dostává do javy..). Má být bezpečnější pro "průmyslové použití" tj návrhem preventivně bránit částým chybám (null safe calls, == vs ref. equality..). "Průmyslové použití" pro mne znamená velký projekt, kde kód píše hodně lidí s různými úrovněmi znalosti. Zároveň, do třetice, ten jazyk má být jednoduchý na naučení (ne o moc složitější než java) a kód v něm má být dobře udržovatelný (jako v javě). Takže se právě naopak chce vyhnout zbrklému přidávání features stylem "kočička pejsek".Ať počítám, jak počítám, jmenujete čtyři různé cíle. A vyjmenováváte jednotlivé fíčury, které samy o sobě jsou nepochybně dobré. Akorát že dobrý dort nevzniká tím, že se dá na hromadu hodně dobrých ingrediencí.
Kotlin není úplně cool hype, má za sebou ca 10 let aktivního vývoje.Ono nemusí záležet na době vývoje. Řekl bych, že to „cool hype“ má Kotlin v genech. Je na něm hrozně vidět, že to není jazyk navržený architektem, ale je poskládaný zespoda programátory – jako když pejsek a kočička vařili dort. Když tam přilepíme všechno, co je dobré, musí být přece výsledek úžasný. Jenže tam chybí nějaký cíl, něco, co by to zastřešilo, dalo to jazyku nějaký smysl. U Javy, Scaly, Go, C++, Rustu, C, JavaScriptu, TypeScriptu, Pythonu, Perlu nebo PHP dokážu ten jazyk charakterizovat jednou větou. V případě Kotlinu to nedokážu – resp. jedna věta by byla o tom, jak Kotlin vznikl, ne k čemu je určen.
Jinak na té javě je znát, že některé věci z kotlinu/scaly přebírá...Je fajn, že úlohu pokusných králíků na sebe vzaly jiné jazyky a Java může přebírat až to, co se osvědčí :-)
select count(*) as cnt
from log
where date >= TIMESTAMPADD(HOUR, HOUR(TIME(NOW())), DATE(NOW()));Spíš mi jde o to, aby soukromé klíče a hesla necestovaly kam nemají a nemohl si je vytáhnout někdo kdo má přístup.Soukromý klíč bude tam, kam ho uložíte. Pokud ho neuložíte do uživatelského profilu, který se může ukládat i na síti, ale klíč bude uložený jen na lokálním počítači, nikam cestovat nebude. Heslo se neukládá nikam, to jenom napíšete při přístupu ke klíči.
Chtěl bych srovnání VPN a VPS. Co VPS umí navíc. Jsou taky ty "módní vpn" jako hideip.co,nordvpn synonymem pravého V.P.N.?VPN je Virtual Private Network. Umožní dvěma či více zařízením, která nejsou ve stejné fyzické síti, spolu komunikovat přes veřejnou síť tak, jako by byla ve stejné síti.
A ještě jestli na linuxu, nebo na windows, nebo na windows s WSL.Ubuntu 20 bude nejspíš Linux…
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.