Specifikace klientského zařízení, pokud není dodáváno včetně služby, by samozřejmě nějakým způsobem v popisu služby být mělo.
Musí být také součástí názvu služby třeba v ceníku nebo na propagačních materiálech?
Technické podmínky provozu služby a omezení služby jsou dvě různé věci.
Jak je rozeznám?
Je to jako kdybys srovnával to, že provozovatel vodovodní sítě hlasitě neinzeruje, že požaduje v připojovacím místě vodoměr a zpětnou klapku - s tím, kdyby neupozorňoval, že sice Ti dodá vodu, ale ta voda není pitná.Je úplně normální, že existují nějaké "připojovací podmínky" pro dodání služby. Ale není normální, když poskytovatel neinzeruje, co vlastně uživatel dostane za službu.
No, je trochu zvláštní, když nějaké místo technické podmínky poskytnutí služby splňuje, pak si objednám doplňkovou službu, a to místo najednou technické podmínky přestane splňovat.
Protože to jsou jaksi obecně známé limity služby poskytování připojení k internetu
Ne, tohle fakt není obecně známý limit. Řekl bych, že skutečnost, že někteří ISP poskytují veřejnou IP adresu přes NAT 1:1, je známější skutečnost.
V tom, jestli dávají "skutečně veřejnou adresu", nebo jen "NAT 1:1", se liší, a proto je třeba, aby to uváděly.
O tom, jestli je to opravdu jediná pravá „skutečná veřejná IP adresa“ se tu celou dobu přeme. Že by měli ISP uvádět hned na prvním místě všechno, v čem se liší, mi připadá nereálné. To by museli hned na první stránce uvádět používané technologie, dodávaná zařízení, fakturační období, způsob poskytování podpory, smluvní sankce, spojení do NIX.CZ a do zahraničí a spousty a spousty dalších parametrů.
Sorry - ale naschvál zaměňuješ pojmy, aby si měl co namítat.
Subnet /24 je subnet. Adresa je adresa.,Port je port. Když si dělal z veřejného (= z přesměrovávaného) portu (tedy jednoho portu jednoho protokolu) veřejnou adresu, byl to úplně stejnej nesmysl, jako když teď pleteš adresu se subnetem.
Vy zase pletete adresy s protokoly. Jenže ono to žádné pletení není – některé věci se prostě navzájem ovlivňují.
Co je divného na tom, že přesměrování portu Ti dovolí méně, než veřejná IP, a ta zas méně, než vlastní subnet? Nic.
Divného na tom není nic. Divné je, proč a jak z té množiny (kterou nelze jednoznačně seřadit) náhodně vytáhnete některé prvky a tvrdíte „tohle je jediná správná veřejná IP adresa“ a zbytek není ta správná IP adresa.
Tvá argumentace jen ukazuje, že nejsi schopen se vymanit ze svého pohledu: pořád se snažíš nějak moji definici ohnout, aby se z ní stala definice Tvá (a tím ji překrucuješ), místo toho co by ses zamyslel, co vlastně ta má definice opravdu tvrdí.
Ne, já tu definici nijak neohýbám. Nad tím, co vaše definice tvrdí, přemýšlím celou dobu. A celou dobu mi z toho vychází, že vaše definice stojí na tom, že vy nebo Miroslav Šilhavý o některých bodech prohlásíte, že vaši definici splňují nebo nesplňují. Což je trochu hloupá definice, protože bez jednoho z vás nejde zjistit, zda daná věc definici splňuje či nesplňuje. Proto bych rád konečně slyšel vaši definici v takovém tvaru, který nebude obsahovat tvrzení „tohle není veřejná IP adresa, protože to není veřejná IP adresa“ apod.
Ty jsi se marně snažil definovat veřejnou IP adresu jako něco, co Ti "umožňuje něco dělat"
Nebyla to marná definice, byla funkční. Celou dobu se bavíme o službě poskytované zákazníkovi. Služba je vždy definovaná tím, co ta služba dělá. Objednáváte si cestu z Prahy do Brna a ne to, jaký motor bude mít autobus a co má mít řidič ráno před cestou k snídani. Objednáváte si připojení k internetu a ne to, kudy mají vést páteřní optické trasy ISP a jako verzi OS má používat na páteřních switchích.
Já svoji definici veřejné IP založenou na "schopnostech" prostě nemám a tedy má definice touto necnostní netrpí.
Neřekl bych, že schopnost dát zákazníkovi vědět, zda požadovanou službu dostane nebo nedostane, je nectnost.
Vaše definice má tu podstatnou nectnost, že má arbitrárně zvolená kritéria. Abyste je mohl prosadit, musel byste mít nad ISP nějakou moc. Jinak budou ISP argumentovat úplně stejně, jako argumentuji já – proč zrovna tohle kritérium ano a tohle kritérium ne?
Ani mně nezbývá než opakovat: nabídl jsem definici veřejné IP adresy, která je funkční, protože se podle ní dají internetové přípojky (netriviálně) rozdělit na veřejné a privátní adresy - a tedy je takto definovaný pojem užitečný pro zákazníka. Navíc definici v souladu s RFC 1918: pokud má zákazník na svém rozhraní soukromou IP adresu, tak má soukromou adresu a tedy nemá veřejnou adresu (zatímco v Tvojí definici musíš zavádět nějakou "adresu na rozhraní poskytovatele", abys ji odlišil od adresy, co má zákazník na svém rozhraní, což je velmi matoucí).
Vaše definice těžko může být funkční, když používá nic neříkající pojem „zákazník má na svém rozhraní IP adresu“.
Ale už jsem pochopil, v čem je problém. Proč vy řešíte, že „zákazník má veřejnou IP adresu na svém rozhraní“, Miroslav Šilhavý zase řeší „doručování IP adresy“. Vy jste se nechali zmást tím, že pojem „veřejná IP adresa“ mluví o IP adrese, takže si myslíte, že podstatou je právě ta IP adresa. Jenže ono to tak není. Podstatou je doručování paketů. Služba, kterou si zákazník kupuje od ISP, je doručování paketů, a „veřejná IP adresa“ je jen upřesnění této služby. Kdybych chtěl mít veřejnou IP adresu na svém rozhraní, tak si jí tam nastavím a žádného ISP k tomu nepotřebuju. Kdybych si chtěl nechat doručit IP adresu, vytisknu si jí a pošlu si jí poštou. Ale nic z toho já nechci – já chci, aby pakety zaslané v internetu na určitou IP adresu ISP doručil na mé zařízení, a aby pakety odeslané z mého zařízení měly na internetu jako odchozí adresu uvedenou určitou IP adresu. A k tomu potřebuju toho ISP.
Takže zapomeňte na adresy a soustřeďte se na doručování paketů.
Zobrazit příspěvky
