Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Filip Jirsák

Stran: 1 ... 81 82 [83] 84 85 ... 375
1231
No tvl, ono to tam nataha cely node_modules, babel ktory to asi preklada rovno na stroji klienta, neni to ani minifikovane. Frontendaci, je toto normal ako sa dnes pisu web appky, ci to je zas specificke riesenie pre specificky CSR trh (citaj, chceme frontendaka s 10 rokov skusenosti, musi vediet vsetko o vsetkom, mzda 70k v hrubom) alebo mne brutalne usiel vlak a dnes uz sa na nejaku co najmensiu velkost stranky nehraje. To mi poser kozy fakt, to som necakal, ze toto uvidim, naposledy ked som to skusal, tak transpilacia TS->JS v prehliadaci bolo len na ucel vyvoja ale nie na produkcne nasadenie.

Tak si pozri stranku tej Monety, tam mas komplet TS zdrojaky este aj s node_modules.

Ano, brutálně vám ujel vlak. To, že si při použití vývojářských nástrojů prohlížeč dotáhne zdrojové soubory, aby programátor nemusel procházet mimifikovaný kód, je naprosto normální. Na produkci se někdy tyto soubory nedávají, ale ničemu tam nevadí, protože se do prohlížeče nestáhnou do té doby, než někdo otevře vývojářské nástroje a nezačne zkoumat zdrojový kód. A když zdrojový kód zkoumat začne, je za ty zdrojové soubory rád.

Takže ještě jednou. Součástí stránky nejsou TS zdrojáky, prohlížeč nic netranspiluje.

Pokud obsahu záložky Sources v DevTools nerozumíte, tak na ni nelezte – pak vás nebude děsit. Co prohlížeč stáhl ze serveru zjistíte v záložce Networks.

1232
Mna celkom sokuje kolko JS/TS bordelu to nataha do prehliadaca a to TS sa tam predpokladam este musi prelozit, alebo to uz prehliadace vedia nativne? Nepaci sa mi to kde sa web dostal za poslednych cca 10 rokov.
Ne, prohlížeče TypeScript nativně neumí a žádný TypeScript se do nich nenahrává. TypeScript se v okamžiku buildu aplikace přeloží na JavaScript a prohlížeč pak pracuje čistě s JavaScriptem.

1233
Vývoj / Re:Aplikácia v JavaFX vs ASP.NET/Micronaut
« kdy: 03. 05. 2021, 14:25:48 »
Väčšina zákazníkov určite nie, ale nájde sa zopár užívateľov, ktorý by si
to mohli sami inštalovať na VPS, Cloud atď. Alebo firma, ktorá má povedzme
5 ľudí, ktorí by s tým pracovali a admin im to nahodí na intranet.
V prípade buildu do bináriek je to pomerne triviálna záležitosť.
A práve to je moja hlavná otázka, či sa to kvôli tejto flexibilite Micronaut/ASP.NET
riešenia oplatí z obchodného hľadiska voči JavaFX desktopovej aplikácii.
Teda, či vývojár takto dokáže predať o zásadný počet licencií viac.
Že by si tu aplikaci někdo hostoval mi připadá dost nepravděpodobné. Znamená to režii, musí se o to starat nějaký správce, mít na to hardware. Pokud by to ve firmě se 100 zaměstnanci používalo 60, tak se to vyplatí. Ale já to chápu tak, že to ve firmě se 100 zaměstnanci budou používat 3 lidé. Představte si to, že ti tři lidé mají prosadit, aby jim interní IT začalo provozovat takovouhle aplikaci, aby na to dostali zdroje.

Ináč, ja zatiaľ neuvažujem o centrálne hostovanej webovej aplikácii, ale o
možnej webovej aplikácii, ktorú si užívateľ stiahne ako binárku. Teda o takej
aplikácii, ktorá sa správa pre bežného užívateľa ako desktopová.
V tom případě je jediná reálná možnost použít Electron. A to znamená i backendovou část psát v JavaScriptu. Že by si uživatel zprovozňoval svůj vlastní webserver, na to zapomeňte – to už by víc uživatelsky přívětivá byla ta command line aplikace.

1234
Vývoj / Re:Aplikácia v JavaFX vs ASP.NET/Micronaut
« kdy: 03. 05. 2021, 09:09:24 »
Pochybuju, že by si zákazníci něco sami instalovali někam do cloudu. Výhoda webového řešení je ta, že naopak nemusíte jako uživatel nic instalovat, prostě zadáte adresu do prohlížeče a je to. Pro vás jako pro vývojáře je výhoda v tom, že nemusíte podporovat různé verze na nejrůznějších systémech – prostě aplikaci instalujete na jeden svůj server (nebo cloud) a máte jistotu, že všichni mají nejnovější verzi s nejnovějšími opravami. Jednodušší je i případné zpeněžení – nemusíte řešit, že si ten software bude někdo kopírovat.

Výhodou nativní aplikace je to, že v ní lze pořád ještě naprogramovat komplexnější GUI, než na webu. Resp. ty rozdíly nejsou přímo v GUI, ale spíš v interakci s okolním prostředím. I když i v tom webové technologie mezery rychle dohání – už dávno můžete používat drag-and-drop, dnes můžete pracovat i se soubory na lokálním počítači, aplikace může fungovat offline. Každopádně naprogramovat pro desktop něco, co zatím nelze udělat webovými technologiemi, je také dost složité.

Dost také záleží na tom, jak má být aplikace interaktivní. Pokud by tam měl uživatel něco vyplňovat a editovat, neobstojí už dnes aplikace založená jen na serverovém řešení a budete potřebovat nějaký frontendový framework jako Vue, React, Svelte… Pak dává smysl použít na serveru Micronaut, ten je pro JSON backend jako dělaný.

1235
Server / Re:Postgres - upgrade v ramci kontejneru
« kdy: 03. 05. 2021, 08:04:29 »
BTW nemala by byť DB správne mimo kontainerov (ak nepočítam vývoj)?! Čím bližšie je DB k HW tým lepší výkon nie? Do kontainerov iba bezstavovú aplikáciu ako píše Death Walker...
Obvykle se to doporučuje, ale záleží na konkrétním způsobu použití. Výše jsem psal nějaké příklady, kdy se hodí mít databázi v kontejneru.

Co se týče výkonu, záleží na tom, jak je připojeno souborové úložiště. Pokud by tam byl nějaký vrstvený souborový systém, výkon to degradovat bude. Pokud je tam přímo souborový systém, který by byl i mimo kontejner, není tam nic, co by zmenšovalo výkon.

1236
Když se DNS resolveru ptáte na CNAME záznam, může resolver rovnou vrátit odpověď i pro ten alias. Tj. klient se zeptá: „Jaká je IP adresa pro code.jquery.com?“ A resolver odpoví: „code.jquery.com je alias pro cds.s5x3j6q5.hwcdn.net. A mimochodem, cds.s5x3j6q5.hwcdn.net má IP adresy 69.16.175.42 a 2001:4de0:ac18::1:a:3b“.

1237
Server / Re:e-mail na doméně 3.řádu
« kdy: 02. 05. 2021, 17:21:01 »
Nevím, co myslíte tím „server na doméně“. Znamená to, že server přijímá e-maily pro danou doménu, nebo jde o jméno toho serveru? Každopádně je to naprosto běžné, v případě pojmenování serverů by naopak bylo hodně nestandardní pojmenovat server jenom doménou druhého řádu. Z hlediska konfigurace je úplně jedno, z kolika částí se doménové jméno skládá.

1238
Aby se k tomu dalo něco napsat, musel byste nejprve uvést, o jaké internetové stránky. Pak by se pravděpodobně ukázalo, že se nikomu jinému nic takového neděje a problém by byl vyřešen.

1239
/dev/null / Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« kdy: 02. 05. 2021, 08:54:15 »
Na to jsem už odpovídal - to není věc definující službu, pouze "připojovací podmínky" (tedy kde Tě připojí).
A na to já už jsem odpovídal, že mezi definicí služby a připojovacími podmínkami není žádný rozdíl.

Ovlivňuje to nějak kvalitu dodané služby
Ano, ovlivňuje.

podstatně ovlivňující použitelnost služby?
Sláva, konečně jste pochopil, že jde o to, jak službu vnímá zákazník, tedy zejména zda je v souladu s jeho očekáváním. Pro některé zákazníky je služba použitelná, když má nějaký download, pro jiné je důležitá latence, další bude zajímat zahraniční konektivita, pro někoho jiného je důležitá stabilita připojení. Pro některé zákazníky je služba „veřejná IP adresa“ použitelná, když je realizovaná portforwaringem, pro některé je použitelná jenom tehdy, když mají veřejnou IP adresu routovanou. Pro některé by naopak byla nepoužitelná, kdyby ISP použil PPPoE.

Ty jsi nedefinoval veřejnou IP tak, že ISP musí zpřístupnit služby definované Tebou. Ty jsi tu službu definoval jako zpřístupnění služeb definovaných zákazníkem - ten je pokaždý jiný a proto není Tvá definice dobře definovaná. Když si objednám veřejnou IP adresu já, tak podle Té definice mi nemá ISP zpřístupnit Tvůj NAS a IP kameru. Má mi zpřístupnit služby, které definuji já, např. ten IPSec. A můj soused bude požadovat VOIP - tedy mu bude stačit STUN server.
Vždyť jste to v předchozí části sámnapsal, že podstatná je použitelnost.

Už jsem vám asi milionkrát vysvětloval, že to, že je služba definovaná zákazníkem, vůbec neznamená, že by byla špatně definovaná. Tak ještě jednou náš oblíbený příklad. Hromadná přeprava osob z Prahy do Brna. Je to dobře definovaná služba? Ano, je docela dobře definovaná, každý den ji využívá spousta lidí a nejsou s tím žádné problémy, že by někdo nedostal službu, kterou požadoval. Je to služba, kterou definuje zákazník? Ano, je – je to zákazník, který potřebuje jet do Brna, takže si vybere dopravce, přijde na Florenc a tam si vybere autobus jedoucí do Brna. Zákazník má nějaká očekávání, kam dojede – dopravce očekává jenom to, že dostane zaplaceno, tam je ta definice triviální. Je nějaký problém v tom, že zákazník je pokaždé jiný? Ne, není, v tom autobuse se sejdou všichni, kteří chtějí do Brna. Pokud by tam chtěl nastoupit někdo, kdo jede do Plzně, řidič mu řekne, že do Plzně nejede a dotyčný si zase vystoupí. Je potřeba mít nějakého zákazníka, aby se dalo ověřit, zda služba splňuje definici? Ne, není to potřeba. I když pojede autobus úplně prázdný, dá se zjistit, jestli jel z Prahy do Brna a jestli by tedy potenciální cestující, který by s ním jel a chtěl by jet z Prahy do Brna, dorazil do cíle. Může se kvalita služby „hromadná doprava cestujících z Prahy do Brna“ lišit? Ano, například je tento způsob dopravy běžně realizován vlakem i autobusem, dalo by se to realizovat i letadlem. Je tahle kvalita služby (dopravní prostředek) pro cestující podstatná? Pro některé ano, pak si při výběru služby definují, zdapojedou vlakem nebo autobusem. Pro některé podstatná není a klidně by si zakoupili lístek Praha–Brno s odjezdem z Prahy hlavního nádraží a teprve na místě by zjistili, zda mají jít na železniční nástupiště nebo nahoru na autobusové parkoviště.

No a úplně stejně to funguje s veřejnou IP adresou. Jsou zákazníci, kterým je jedno, zda to bude portforwarding, NAT 1:1, routování jedné IPv4 adresy nebo routování celého rozsahu. Jsou zákazníci, kterým portforwarding stačit nebude. Jsou zákazníci, kteří by měli problém s jednou routovanou IPv4 adresou a dají radši přednost NATu 1:1. Různí zákazníci si tedy definují různé služby a ISP buď umí nebo neumí takovou službu za nějakých podmínek nabídnout. K ověření toho, zda to bude nebo nebude umět, žádného zákazníka nepotřebujete. Když bude ISP zítra startovat svou činnost a přijde šéf za technikem: „Hele, co když bude nějaký zákazník požadovat veřejnou IPv4 adresu pomocí NAT 1:1, budeme to umět?“ Technik mu odpoví: „Ano, budeme, Maruška z obchodního to jenom takhle dvěma klikama v administraci zapne a vše už se nastaví automaticky.“ Takže i bez konkrétního zákazníka lze ověřit, zda ISP bude schopen poskytnout určitou službu, kterou si možná v budoucnosti nadefinuje nějaký zákazník.

1240
/dev/null / Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« kdy: 01. 05. 2021, 13:32:27 »
Proto není správné to bez upřesnění nabízet jako "jednu službu".
Kde je ta hranice, kdy ještě je možné kvalitativně různé služby nabízet jao jednu službu a kdy už je nutné to rozlišovat? Je v pořádku nabízet něco jako jednu službu, když je jednou nabízena v Praze a jednou v Brně? Je v pořádku nabízet něco jako jednu službu, když je jendou poskytována mo telefonním vedení, jednou po ethernetu a jendou po optice? A co když je jednou poskytována po drátu a jendou bezdrátově? Co když je zákazník připojen drátem ale někde dál v infrastruktuře je bezdrátový hop?

Pokud jsi ji tak nemyslel a trváš na "službách definovaných zákazníkem", pak prostě Tvá definice na zákazníkovi závisí.
Nezávisí. Služba „můj domácí NAS a IP kamera budou dostupné přes webový prohlížeč odkudkoli z internetu“ prostě buď bude fungovat, nebo nebude. Vůbec nezáleží na tom, jestli si ji objedná Pepíček nebo Mařenka. Zda ta služba bude fungovat můžete na zákaldě použitých technologií říct dopředu, před tím, než si ji jakýkoli zákazník objedná.

1241
/dev/null / Re:Vymazání metadat z mailu (offtopic)
« kdy: 01. 05. 2021, 10:47:44 »
No doba kdy lidé museli mít ty správné názory a za jiné se museli veřejn kát je už naštěstí pryč.
Já jsem nic o správných názorech nepsal.

Jediný kdo tady vymýšlí a spekuluje a na jedné hloupé větě staví požadavek na omluvu jste Vy.
Já si nic nevymýšlím. Já vycházím z tvrzení, které se objevilo v různých médiích, že „e-mail byl zbaven všech metadat“.

naše policie nebo BIS, která novinářům tvrdí, že v hlavičkách (použitelná?) metadata nejsou
Netvrdí. Už jsem vám to psal asi desetkrát. Nevím, co je na tom tak obtížné k pochopení. Měl jste tu i citaci z Respektu.

Takže moje hypotéza, že BBC má možná jiné zdroje (Protože pokazuje na to, že z metadat se dala vysledovat nějaká osoba) než naše policie nebo BIS, která novinářům tvrdí, že v hlavičkách (použitelná?) metadata nejsou, je ruská propaganda?
V článku je napsáno „e-mail byl zbaven metadat“, vy z toho uděláte „v hlavičkách metadata nejsou“ (což je sice jen mírný posun významu, ale je to posun) a pak na základě toho posunu významu děláte dalekosáhlé závěry. A ostentativně ignorujete to, že vás tu minimálně tři lidí upozorňují na to, že jste si ty vstupní informace upravil. Přesně takhle ruská propaganda funguje.

A to že nevěřím tomu co říká garnitura je taky ruská propaganda?
Ano, to je přesně to, o co se ruská propaganda snaží. Abyste a priory ničemu nevěřil, i když k tomu neexistuje žádný důvod.

Dávají smysl dohromady ty informace, které víme? Dávají. Jsou mezi nimi nějaké rozpory? Nejsou. Byl by takový postup GRU logický? Ano, byl. Není tedy žádný důvod tomu nevěřit. Ale vy si ty informace vhodně ohnete, celé to pak přestane dávat smysl, a na základě toho vy začnete tvrdit, že tomu nevěříte.

1242
Server / Re:Postgres - upgrade v ramci kontejneru
« kdy: 01. 05. 2021, 08:29:38 »
To právě u pg není vůbec žádný problém.
On to není vůbec žádný problém u spousty programů. Ale málokterý z nich pro to má v distribucích speciální podporu.

1243
/dev/null / Re:Vymazání metadat z mailu (offtopic)
« kdy: 01. 05. 2021, 08:28:36 »
Proboha, za co bych se Vám měl omlouvat?
Ne mně, ale všem. On to byl hlavně sarkastický komentář k tomu, že jste měl napsanou obsáhlou odpověď. Protože vy tady opakovaně píšete nesmysly, opakovaně jste na to různými lidmi upozorňován. Pak přijde další komentující, cituje Respekt a z toho citátu opět plyne, že píšete nesmysly. Vy na sedmistý padesátý druhý důkaz o tom, že píšete nesmysly, sepisujete sáhodlouhou odpověď. Tak jsem jen tak odtušil, že to asi nebyla odpověď ve smyslu „konečně jsem to pochopil, děkuji“, ale že jste v té sáhodlouhé odpovědi opět opakoval ty dávno vyvrácené nesmysly.

Celá věta znamená, podle mého názoru, že každý (kdo do toho mluvil) buď a) neříká celou pravdu, b)mlží, nebo za c) lže.
Přičemž toto vaše přesvědčení vychází z nesmyslů, které jste si sám vymyslel a které nemají oporu v ničem, co je veřejně známo.

Pokud si myslíš něco jiného, máš na to, právo, můžeš mi to vyvrátit, ale neopravňuje tě to mě tady dehonestovat jako šiřitele ruské propagandy. Nic takového nedělám.
Děláte. Ruská propagandu funguje přesně tak, jak tu vystupujete vy – některé věci „nenápadně“ ohne a hned na základě toho začne spekulovat a zpochybňovat vše, co se o dané věci uvádí.

1244
/dev/null / Re:Vymazání metadat z mailu (offtopic)
« kdy: 30. 04. 2021, 20:55:35 »
Informace o odstraněných metadatech je zde:
https://www.respekt.cz/agenda/bellingcat-a-respekt-za-vybuchem-ve-vrbeticich-je-sest-clenu-ruskeho-komanda-vcetne-jeho-velitele
Citace
Čepiga s Miškinem se do Vrbětic objednali e-mailem, který byl podle policejní expertizy zbaven všech metadat.
Třeba se jen nevhodně vyjádřili anebo měli jiný důvod to takto napsat.

Ta zpráva z BBC je zde:
https://www.bbc.com/news/uk-56790053?fbclid=IwAR0E89J8O5njojjPNGityhE8ZeNL1q-qdyJjNLddzeRlHGcl-Jw3U84ae6I

Ano, já jsem to tu napsal už asi desetkrát, že se všude uvádí, že e-mail byl „zbaven všech metadat“, teď to máte i s odkazem na Respekt. Tak snad konečně pochopíte, že když byl e-mail (odesílatelem) zbaven všech metadat, neznamená to, že e-mail u příjemce neobsahoval metadata, která doplňuje přijímající server. A také to, že předmět e-mailu, odesílatel nebo adresát nemusí být považovány za metadata, protože to nejsou skryté atributy – každý e-mailový klient to zobrazuje. Všimněte si, že tam není „zbaven všech hlaviček“, ale „zbaven všech metadat“.

Měl jsem ještě břitkou a poměrně obsáhlou odpověď panu Jirsákovi, ale geniální systém odhlašování mi ji zhatil.
Na odpovědi „omlouvám se, už jsem to konečně pochopil“ není nic obsáhlého.

1245
Server / Re:Postgres - upgrade v ramci kontejneru
« kdy: 30. 04. 2021, 20:48:48 »
já myslel, že kontejnery zjednodušují práci. Je něco obtížného na yum install postgresql-server-x?
Je to jako s každým jiným nástrojem – nějakou práci to zjednoduší, jiná se tím zkomplikuje. Nainstalovat jeden PostgreSQL na jeden server je samozřejmě jednodušší pomocí balíčkovacího manažeru, ale když na tom serveru budu chtít mít třeba pět verzí PostgreSQL kvůli testování, záleží už na konkrétní distribuci, zda má PostgreSQL zabalený tak, že více verzí umožňuje (zrovna kvůli těm upgradům to asi bude u PostgreSQL běžné, ale u jiného softwaru ne).

Stran: 1 ... 81 82 [83] 84 85 ... 375