Zobrazit příspěvky
16
Studium a uplatnění / Re:Už jste někdy opustili práci kvůli ostatním zaměstnancům?
« kdy: 27. 07. 2016, 14:10:16 »Přesně tak fungují banky. Ty si uložíš do banky 100Kč a jsi přesvědčený o tom, že si pro ně můžeš kdykoliv přijít a dostaneš je. Banka je vezme a půjčí je dál. Takže někdo má tvoji stovku a ty si myslíš, že ji máš taky. A většinou ji i máš, protože banka musí držet něco málo vlastních prostředků. Ale kdyby se najednou všichni klienti banky rozhodli, že si své peníze vyberou, tak najednou zjistíš, že je ta banka prostě nemá. Takže máš na jedné straně klienty, kteří "mají" v bance peníze, na druhé straně klienty, kteří mají úvěry, všichni jsou spokojení a bohatí a peněz přitom existuje jen půlka (plus rezervy banky). Jedinej rozdíl je v tom, že bance peníze nepůjčuješ za běžný úrok, ale peníze si tam ukládáš za směšný úrok.Půjčíš si 100 korun od Karla a ty půjčíš Petrovi. Karel má u tebe 100 korun, Petr má v ruce 100 korun, dohromady tedy máte 200 korun.
Tomu jako lama moc nerozumim. Dejme tomu, že si od Karla pujčím 100 a tu stovku pujčím dál, třeba Petrovi. Jsem něco jako prostředník. I kdyby těch prostředníků bylo víc, třeba 5, tak to neznamená, že tu máme 600 kč (5 prostředníků + Petr jako koncový příjemce/dlužník).
Nebo jo?
Jednou se ta stovka bude muset začít vracet, ne? Petr si za tu stovku něco pořídí, musím počkat, až si ji zas nějak vydělá a vrátí mi ji, nejlépe s úroky. A až mi tu stovku vrátí, nebude mít zas nic, tak já zas tu stovku vrátim Karlovi, takže nebudu mít zas nic. Tedy pokud nepočítám úroky. Djem tomu, že si každý připočítá 20% úrok, třeba. Takže Karel dostane z5 120, já dostanu od Petra 144 (120+20%), takže po vrácení Karlovi mi reálně zbyde 24kč.
Dohromady nám v celé té transakci přibylo 44 kč (na úrokách).
Nikde tu nevidím 200 korun.
Starý dobrý peněžní multiplikátor... už je pasé (hádám, že byl málo ohebný a málo multiplikující
).Ale to by lépe vysvětil pan Jílek
Cituji z knihy: Peníze a platební styk od prof. Jílka,
"...banky na rozdíl od nebankovních jednotek poskytováním úvěrů vytvářejí peníze. Jedná se o fundamentální skutečnost, která má mnoho závažných teoretických i praktických dopadů. Je také patrné, že kauzalita mezi úvěry a vklady má jednoznačný směr. Je zřejmé, že "úvěry vytvářejí vklady", a nikoli naopak (i když účetně dochází k zachycení poskytnutého úvěru i přijatého vkladu)
...
Mnoho lidí si naivne myslí, že když si uloží peníze do banky na bankovní úcet. (úroková míra napríklad 4 %), tak banka tyto peníze pujcí nekomu jinému (úroková míra napríklad 8 %). Skutečností ale je, že banka nepotřebuje peníze klientů pro tento účel, ale pro jiný účel... Pokud si například někdo vezme hypoteční úvěr, peníze, které mu banka pujčí představují nově vytvořené peníze. Ano, bankovnictví je skutečně zvláštní druh podnikání. V žádném případě banky při poskytování úvěru neposkytují peníze vkladatelů. Mnoho lidí tomu stále nevěří, neboť nemohou pochopit skutečnost, že banky jejich peníze na poskytování úvěru nepotřebují.
"
