Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - noef

Stran: 1 ... 35 36 [37] 38 39 ... 60
541
Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?
« kdy: 25. 02. 2016, 16:13:28 »
A nebo ta nebetycne dulezita vedomost ... ze na konec radku se pise ... STREDNIK! Kolik lidi jen nedostalo zapocet, protoze pri programovani na papir ty stredniky vynechali ... nedej boze, kdyz nekdo pouzil funkci, o ktere vyucujici ani nevedel(a) ze existuje.

Ah, programovani na papir - to prinasi vzpominky z prvaku... Take ukoly, kdy si student hral na prekladac jazyka C a mel rozhodnout, zda se dodany kod prelozi, ci ne, mi prisly obdobne zbytecne (byly to celkem vypecene priklady, nedovedu si predstavit, ze to da nekdo, kdo predtim nikdy nedelal v C).

Podobne jsem moc nechapal predmet funkcionalni programovani, kde se vyzadovalo nasrotit se std knihovnu haskellu - pritom ale nikde na predsnasce ani na cvikach se to neprochazelo. K cemu tam tedy takovy prednasejici je, kdyz nevysvetli/neprojde latku nutnou na zvladnuti zkousky? Stejne tak me stval cteny pan Hruska a to jeho "to si dostudujte doma, kdyz jsme to nestihli". Ci je to asi chyba, ze se to nestihlo? Urcite studentu, kteri se po celou prednasku na nic nezeptali...

Pokud mi skleroza slouzi, byla to prazska skola, ale ktera konkretne ... ono je to asi jedno. Protoze podobne vzdelavaji vsechny.

Porad se mi tomu nechce verit, to se opravdu bavime o cyklu a o absolventovi IT skoly? Ja jen, ze jakkoliv mam na brnensky FIT smisene nazory, tak clovek co nevi nic o cyklech a jejich typech by "umrel" uz v prvaku.

542
Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?
« kdy: 25. 02. 2016, 10:17:15 »
To ja kazdymu doporucuju aspon prvnich par (rekneme 20?) stranek ... aby vedel, jak to ty krestani vlastne maj, poucny cteni ... pedofilie, incest, mnohozenstvi, nevera, otrokarstvi ... a to vse dokonce na pokyn Boha ...

Dnesni krestanstvi je k smichu - "verici" Bibli nedodrzuji (protoze jinak by skoncili ve vezeni nebo v blazinci), a to ani novy zakon (prestoze podle Jezise plati vse ze stareho dal), ale oznacuji se za krestany. Po pravde tam neni ani snaha dodrzovat "to dobre" z Bible, jako napr. rozdavat majetek a pomahat chudym. V Americe (a asi i jinde) je nabozenstvi uz jen pro image a pro sobecky pocit, ze jsem lepsi nez ostatni. Cirkev ani nechce, aby si bezni smrtelnici cetli Bibli, protoze bez "spravne" interpretace to pry nepochopi - napr. kdyz Buh nakazal zabit vsechny muze, zeny, deti, nenarozene deti a dobytek, to se musi nejak specialne intepretovat, co asi Buh tim myslel... Ne nadarmo se rika, ze ateisty se stavaji krestani, kdyz si prectou Bibli.

Je inzerat a inzerat, vetsina inzeratu pochazi od zoufalcu, kteri hledaji ferdu mravence za minimalni plat. Normalni zamestnavatel oceni predevsim to, ze uz mas tu zkusenost a vis jak veci fungujou. Ze neznas konkretni technologii neni zasadni, protoze normalni clovek nema problem se to za par tydnu zbezne naucit. Problem je, ze absolvent - programator treba netusi, ze existuje smycka(takovyho sem potkal osobne), natoz ze jich existuje vic typu. A to je tragedie.

To jako vazne? ??? Mohu se zeptat na jmeno instituce, ze ktere vysel?

543
Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?
« kdy: 25. 02. 2016, 07:26:49 »
Myslim si, ze je problem ve skolstvi celkove, ne jen ve vysokych skolach. Kdyby se napr. na IT stredni ucilo to, co na FITu v bakalari, tj. vlastne vseobecny prehled v IT a celkem prakticky zamerene, tak by student nemusel ztratit tolik casu zbytecnostmi jako literatura. Hm, literatura, proc se rovnou neucime i kinematografii, filozofii nebo historii video her? Proc zrovna jen [nyni umirajici] literatura*?To se rovnou muzeme ucit zpameti vysledky sportovnich utkani za poslednich 100 let, bude to stejne uzitecne jako ta literatura (bude to stejne "povznaset ducha" ;D). Kdyz nad tim premyslim, tak asi i ta teoreticka matematika by byla uzitecnejsi studentovi IT skoly (je jedno zda stredni nebo vysoke), nez se biflovat vycucy z nahodne vybranych knih.

Pak by na vysoke skoly chodily desitky lidi, ne stovky jak nyni, a hlavne by se tam ocekavalo, ze se absolventi budou venovat IT na "vyssi" urovni - tj. vedecke. Ne jak nyni, ze kazda "lopata" potrebuje car papiru z VS, pouze k otevreni dveri na pohovor, ne k vykonu prace.

*: Knihy se davno nectou - studenti se akorat bifluji interpretovane vycucy. Dokud se nevyhradi cas na cteni v ramci vyuky, tak se ani nic nezmeni. Nevidim duvod, proc by skola (bez zamereni na literaturu, tj. bezna stredni/gympl) mela zadavat ukoly typu precti si Bibli. Bibli, ktera je plna archaismu, nelogicka, nekonzistentni, plna lzi vykladanych jako fakta (rodove linie na nekolik stran, popisy bitev snazici se o "dokumentaci") a nema zadny dej. Casto ani v ramci jednotlivych pribehu neni normalni zapletka - mame problem, neco nesouvisejiciho se stane, nic se nevyresi a je konec (idealne prolozene "spravedlivym" zasahem Boha, Job by mohl vypravet). Trochu jako PHP - je to cele spatne navrzene i provedene, ale je to popularni, tak se to budeme ucit.

PS: Bibli jsem se poctive snazil precist. Vzdal jsem to, a s tim cteni i ostatni "doporucene" (cti povinne) literatury.

544
Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?
« kdy: 24. 02. 2016, 13:43:16 »
Jenže inženýr (čehokoli) právě teorii musí znát a matematiku v první řadě. Ty ale nepotřebuješ inženýry, ale lopaty.

Problem je, ze ale firmy hledaji inzenyro-lopaty = lopaty s titulem, ktere vykonavaji praci lopaty ale k pohovoru je treba car papiru. Nejdriv by mel opadnout tento trend, pak mozna VS prestanou produkovat zbytecne moc IT inzenyru (a magistru) a IT se mozna zacne poradne vyucovat na strednich skolach, odkud se zacnout verbovat lopaty a vsichni budou stastni.

545
Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?
« kdy: 24. 02. 2016, 11:26:22 »
Vždyť jsem říkal, že by pro začátek bohatě stačil jeden semestr stáže v reálném produkčním prostředí. Semestr jsou 3 měsíce.

Ano, 3 mesice, ale pokud to bude jeden predmet, tak napr. na FITu to znamena 2-6h* TYDNE. Tolik muze dat i pracujici clovek na te pude denne...
*: To je cas vseho dohromady: prednasky + cvika + projekt + studium.

Když tohle je děsně těžký - (nezmiňoval to tady někdo?) - před 2ma lety bys učil programovat v Angularu, dneska v React.js, můžeš semestr od semestru měnit technologie
A co jako? Když to zvládají firmy, tak to VŠ nejsou schopné zvládat nebo jak? Hele, univerzity by měly být předvoj, měly by táhnout vývoj. A to ne jenom v základním výzkumu (kde to tak je), ale i v praktických věcech. Dneska je to bohužel spíš tak, že univerzity s těžkým dechem dohání technologie, které se používají v praxi. Maně si vzpomínám, že se na FI zaváděl předmět programování v C# v době, kdy už to byl hezkou řadu let normální mainstreamový jazyk. A učili to afaik mladí nadšenci, nejspíš jako svou iniciativu, čili nedůležitý nepovinný předmět, nic, co by bylo taženo drajvem školy.

Na FITu si to ucila (samozrejme nepovinne) nejaka firma vydavajici MS certifikaty, jinak by to tam asi nebylo vubec (ono celkove na FITu panovala anti-MS atmosfera; ne ze by mi to vadilo :D).

Jak pise nekdo vyse, Angular a React opravdu neposkytuji to stejne (jedno je plnotucne reseni, druhe poskladej si sam), takze je srovnavat jako konkurenty neni moc dobre (neco jako srovnavat Ubuntu s LFS).

Asi jsem to tu uz nekdy psal, nejvice se mi libil pristup k jazyku u mladych sitaru. Dostali jsme image VM s Ubuntu a muzem pouzit na implementaci projektu jakykoliv jazyk, ktery lze nainstalovat z repozitare. Tam jsem si poprve vyzkousel Scalu na netrivialni aplikaci. Bylo zajimave, ze ja se svym spatlanym resenim (uplny zacatecnik) ve Scale jsem v zaveru mel rychlejsi aplikaci, nez clovek, co si to napsal v C++, ktere si zvolil kvuli rychlosti ;D. (Takhle osobne vidim vsechny ty spory o "pomalosti" JVM vs. C++ a co ze se vyplati vic - dokud nemate ranec penez, casu a profika, tak IMO vzdy JVM.)

K tomu uceni konkretni technologie - podle me by to na skole melo byt take (ne vyhradne praxe, jak si to firmy predstavuji, ale urcite trocha modernich technlogii neuskodi), ale s dostatecnou moznosti volby - jedina povinna volba na FITu bylo C++ vs Java a to pouze jeden predmet a jazyk byl vyucovan spolu s grafickou knihovnou, aby se to vse stihlo a studenti mohli napsat projekt. Bych si predstavoval takovy jeden predmet na semestr (z ~6), to by si myslim nejak moc neukouslo z teoretickych predmetu. Akorat teda nevim, jestli by na to nasli prednasejici. A dalsi vec je, ze jestli se nepletu, tak predmety se musi schvalovat nejak silene dlouho (roky?), takze by klidne mohly nastavat situace, ze predmet se konecne dostane ke studentum, bohuzel tou dobou uz je dana technlogie za zenitem (napr. u JS frameworku pomerne caste).

Ono to tak funguje prakticky v jakémkoliv oboru - architekta taky hned po škole nepustí k návrhu mostů nebo něčeho kritického. V těchhle ostatních oborech to ale aspoň vypadá, že se ti lidé něco na té škole učí - zatímco v IT má člověk tak trochu pocit, že je to vlastně všechno k ničemu a člověk se to vlastně může naučit sám... no, ber to tak, že ne každý je tak geniální, jako ty  ;)
Tak pokud se nepletu, tak moje kamarádky architektky měly v rámci studia povinnou stáž v zahraničí, teď nevím, jestli na semestr nebo celý rok. A po celé studium kreslily, vymýšlely nějaké baráky, vyráběly modely. Nějak si neuvědomuju, že by říkaly, že přece základem architektury je geometrie a že proto se přece musí učit matematické důkazy v n-rozměrných prostorech, aby dokonale pochopily, co je to vlastně čára, a že navrhovat skutečné baráky se naučí až v práci...

(Nicméně jejich rozčarování bylo i tak podobné: zjistily velmi rychle, že vychytané skleněné skulptury fakt dělat nebudou a jejich práce bude spočívat v sekání obyčejných řadových domků. No, taky náraz na realitu... Něco jako když si někdo na IT škole představuje, jak bude programovat překladače...)

Zase to vztahnu k FITu (s ostatnimi IT fakultami nemam zkusenosti) - v bakalari nebyla moznost jakekoliv specializace. Byl pouze jeden bc program, kde 95% kreditu tvorily povine a povine volitelne predmety. Takze prestoze clovek, co absolvoval bc na FITu byl celkem prakticky zamereny (dost programovacich projektu), tak mel pouze vseobecny prehled v IT, nic neumel vic, nez za par prvnich stran ucebnice daneho jazyka/technologie. Ve vetsine pripadech si totiz nemohl zapsat nejaky navazujici kurz, protoze proste nebyl a/nebo nebohy student narazil na kreditovy strop. V mgr uz byly na vyber obory, stejne ale kazdy obor mel povine ty nejvetsi, nejtezsi a nejhure hodnocena (v pomeru casu k poctu kreditu) teoreticka monstra (teoreticka informatika a matematiky). Vychazelo to tusim tak, ze minimalne polovinu casu sebraly tyto über-predmety a tak se na ty oborove, ty specializovane, nedostavalo tolik casu. Opravdu se mi ten styl nelibil, kvuli hodne teoretickym predmetum jsem musel flakat krasne projekty do predmetu z meho oboru >:(.

Jen ten samotny TIN vysel casove na 2-3 jine predmety, ktere byly stejne kreditove ohodnocene. Navic vetsionu jste byli radi, ze jste TINem vubec prosli (napr. velmi nevyvazene obtiznosti skupin na zkousce), ostatni predmety se stacilo tak "zbezne" naucit a prosli jste bez problemu.

546
Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?
« kdy: 23. 02. 2016, 09:31:16 »
Prýmkovo oblíbené funkcionální programování je založeno na velmi abstraktním matematickém aparátu, teorii matematických kategorií a struktur.

A popira to tu snad nekdo? Tady nejsme v americe, kde krestani (ne vsichni) odmitaji evoluci, znevazuji praci lekaru (chvalme Boha, ze te uzdravil - prace doktora a vedecke poznatky s tim nemaji nic spolecneho, ze) nebo zpochybnuji poznatky o hvezdach ("jsou prece tak daleko" argument, meh), ale pritom pokrytecky vyuzivaji vsech vydobytku moderni doby, ktere by bez vedeckoho pristupu nikdy nezvnikly.

Snad veskere programovani je zalozeno na abstrakcich. K tomu, abych zacal pouzivat prvky FP, opravdu neni nutne znat matematicke teorie, na kterych stoji. Napr. videjko o monadach a JS s minimem teorie (spise jde o ukazky aplikace teorii) - https://www.youtube.com/watch?v=dkZFtimgAcM.
Citace
In order to understand burritos, you must first learn Spanish.
;D Kdyby jen prednasky na nasich VS vypadaly takto... :-\

547
Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?
« kdy: 23. 02. 2016, 08:39:37 »
Ty si fakt myslíš, že v jakékoliv škole lze získat "reálné, relevantní zkušenosti" v "reálném produkčním prostředí s reálnou zátěží"?

Abych FIT jen nehanil - cetl jsem, ze zavadi nejakou spolupraci s firmami, aby studenti dostali i trochu tech realnych praktickych zkusenosti. IMO FIT (predevsim bakalar) uz tak byl celkem prakticky, v tom smyslu, ze po vas chteli aplikovat teoreticke veci v projektu. Trochu mi tento pristup chybel na magisterskem, kde prevladala teorie a chybela jeji aplikace v projektech a casto i ukazky z praxe :(. Co jsem slysel, tak ostatni skoly jsou na tom s pripravou pouzitelnych vyvojaru jeste hure (pripadne stejne - na masarne je pry to rozlozeni pomeru teorie/praxe naopak, nez na vut - bc je dost teoreticky a mgr je praktictejsi).

548
Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?
« kdy: 22. 02. 2016, 20:54:06 »
Jeste me napadla jedna vec - neni problem v tom, ze hledate "hotoveho" specialistu, ale jste startup? Takovy specialista bude mit predpokladam podstatne vyssi plat v korporatu, takze pokud zadneho admina nezaujme samotna firma a/nebo jeji produkt, tak radeji zvoli jistotu a vice penez.

Take si nemyslim, ze by IT clovek nutne potreboval hlubsi znalost matematiky. Ano, jsou pozice (popsali je tu predrecnici), kde to bez toho teoretickho zakladu nepujde. Ale!, kolik je takovych pozic? IMO vetsina mist bude v "tovarnach" pro "lopaty" (nemyslim to zle, jsem take "lopata"), a to i treba na pomerne zajimavych projektech. Rekl bych, ze az programator dospeje do stadia, kdy se chce posunout "vys", tak si otevre knizku o napr. FP a pujde si hrat s Haskellem nebo i treba Scalou. Pokud to ale nepotrebuje, zamestnavatel to po nem nechce, tak proc mu to nutit? Pokud tedy opravdu plati, ze vysoke skoly nepripravuji ani po teoreticke ani po prakticke strance na budouci zamestnani, neni vhodnejsi nejdrive zacit resit problem s vyukou informatickych predmetu a az pak resit, navic mozna neexistujici, problem nedostatecne* vyuky matematiky?

*: v pripade napr. FITu bych rekl, ze az spatne - matematicke (a fyzikalni) predmety jsou uceny vetsinou velmi spatnymi prednasejicimi (uspavajici monotonni hlas) na zbytecne slozitych prikladech a v jednom predmetu dokonce prednajici byl tak, hmm, zajimavy, ze dokazal udelat zmatek i v jednoduchych vecech. Pokud latku pochopite rychleji sami, behem par minut, nez kdyz vam ji hodinu prednasi "odbornik", tak je neco spatne.

549
Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?
« kdy: 22. 02. 2016, 18:39:36 »
... A nevím o tom, že by se někdo hlásil. Určitě ne zástupy.

Dost mi to pripomina narek firem, ze vysoke skoly nepripravuji studenty na praxi. Tou "nevyucovanou praxi" pritom ale mysli pouze znalost technlogie X (nebo kombinace technologii, nejlepe nejake obskurni), kterou dana firma pouziva (idealne jako jedina v CR). :-X
To máš asi pravdu, že to je instance tohodle široce diskutovanýho problému. Ale s tou výhradou, že se nejedná o nějakou obskurní technologii. AWS je AFAIK největší provozovatel cloudových serverů, nejrozšířenější technologie v té oblasti. Takže se fakt bavíme spíš o tom, že chirurgové, kteří by uměli operovat, nejsou. A ti, kteří jsou, trdí, že se to doučí za běhu. Ne že bych tomu nevěřil, já se taky učím spoustu věcí za běhu, to je úplně ok. Mluvím o tom jenom v kontextu diskuse o tom, že by chirrugové měli umět zahrát zpaměti Devátou...

Jasne, tu cast jsem myslel obecneji, ne primo na vas inzerat. Co jsem cetl, tak ITaku je porad malo ale volnych pozic stale hodne. Kdyz tedy mate v inzeratu vyjmenovanych tolik technologii, tak holt lidi asi radsi chodi na pohovory, kde splnuji uplne vse, nez se snazit dostat nekam, kde pravdepodobne nemaji sanci.

PS: typecek me predbeh :P

550
Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?
« kdy: 22. 02. 2016, 17:57:12 »
Pokud se vam na to delsi dobu ani nehlasi lidi, tak bych slevil z pozadavku na "zajem o nastudovani danych technologii" (klidne slevovat postupne a zkouset, kdy se nekdo chytne). Pripadne zrusit pozadavek na osobni ucast na schuzkach, mozna to odrazuje lidi. Vzdalena hlasova/video komunikace by nestacila?

Dost mi to pripomina narek firem, ze vysoke skoly nepripravuji studenty na praxi. Tou "nevyucovanou praxi" pritom ale mysli pouze znalost technlogie X (nebo kombinace technologii, nejlepe nejake obskurni), kterou dana firma pouziva (idealne jako jedina v CR). :-X

551
Dnes z hlediska aplikací je operačním systémem na klientovi prohlížeč, javascript není mezivrstva, ale "assembler", jazyk nejnižší úrovně. Protože je nemožné z kvůli praktické neproveditelnosti, prosadit prohlížeče s rozumnějším jazykem, je rozumné, javascript používat i na serveru.

Z ekonomického hlediska je lepší pořídit nový hw, než dramaticky měnit sw. Je vhodné aplikační vrstu oddělit od hw pomocí prohlížeče a frameworku, který vytvoří jednotné prostředí pro aplikace napříč prohlížeči.

V evoluci života se taky při zpracování informace přešlo ze světa RNA k méně výkonnému a vícevrstevnému světu DNA.

Pri vsi ucte k node.js je to technologie, ktera nahrazuje spise aplikace postavene napriklad na RoR (minimalne na grafech to presne tak vychazi a i to odpovida nature programatoru, kteri v tom delaji). Porad jsou tady na serveru tuny a tuny kodu psane napriklad v Jave, tam nema moc vyznam prechazet zrovna na JS, to by byl ukrok bokem :), to jsou jine svety (jak z hlediska IDE a metodologii, tak i pouzitych technologii).

A jinak, i kdyby byl jak klient, tak i serverove MVC postaveny na JavaScriptu, porad jsou tam ty skutecne lower level vrstvy, DB, kernel atd., mozna prave ty by mohly Zelenace bavit, tezko rict (ale DB je hodne zajimava oblast, nemyslim jen SQL, ale proste DB, skalovani, clustering, fulltexty atd.)
dalším krokem bude js nad JVM :-)))

Todlecto je tady uz hodne let:
https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Mozilla/Projects/Rhino

Akorat javisti zacinaji milovat spis Groovy :)

Myslim, ze Nashorn je aktualnejsi (alespon vykonem, co jsem videl benchmarky).

Se divam na tiobe a opravdu, Groovy vystrelilo mezi top 20 :o.

Po pravde v JavaScript svete IMO popularita vanilla JS dost klesa, na velke projekty se casto nasazuji veci s typovou kontrolou, treba TypeScript, a JS se tak presouva do pozice strojoveho kodu, v kterem se prestava psat ale pouze se do nej preklada (transpiluje). Pro zajemce: SoundScript, asm.js, Flow.

552
ked som potreboval nieco v JQuery/JS tak som otvoril google, vyhladal si to a pouzil. snazil som sa to pochopit, ale nikdy som JS nestudoval dopodrobna. naco aj? mne to nepride ako technologia, kde sa naozaj programuje

To jako ze pro vyvoj front-endu staci otevrit google, vyhledat par radkove zaklinadlo, kopypasta a rypak je hotovy? ;D Proc ty hloupe firmy vubec plati frontendaky, kdyz zakaznikovi staci par slov do googlu a ma vystarano...

Nynejsi trend je, ze se funkcionalita tezce presouva z backendu na frontent (SPA) a z backendu se tak stava pomerne tupy preposilac dat s obcasnym overenim neceho. Se podivejte na fbook, g+ nebo youtube - v podstate tlusti klienti napsani v JavaScriptu (presneji asi spise transpilovani do JS, ktery akutalni browsery umi). Odpada tim nemala cast backendu - nemusi resit nejake sablony a dynamicky je generovat, proste posle staticke html a na strane klienta to JS prechrousta a obsadi daty, ktera ziskal jinym pozadavkem z datoveho serveru. Prace se presunula na klienta a backend si nemusi ukladat tolik stavovych informaci (v idealnim pripade zadne a pouze se posila autentizacni token v hlavickach). Take se urychlila odezva aplikace a snizil objem dat ("velke" JS frameworky se casto serviruji z CDN, takze pro hromadu stranek se stahnou pouze jednou a nacachuji).

Osobne se mi to take moc nelibi, mit vse, dokonce i staticke stranky, resene kopou JavaScriptu, ale holt pokrok (a zakaznika) nezastavim.

553
Vývoj / Re:V čem psát přenositelné aplikace?
« kdy: 12. 01. 2016, 17:32:09 »
S tim Xamarinem bych byl opatrny. Znamy, ktery se tim nekolik let zivil na to celkem nadaval - myslenka je pry krasna a jazyk hodne dobry, ale provedeni pokulhava. Prace s tim byl pry workaround vedle workaroundu, protoze se to na ruznych platformach chovalo vzdy o chlup jinak. Co jsem cetl, tak se navic obcas i menilo API, coz z dlouhodobeho hlediska neni nic prijemneho.

Pokud mate predchozi (pozitivni) zkusenosti c C/C++, tak bych asi byt vami zkusil to Qt. Ve skole jsme v tom delali nejakou deskovou hru a byl jsem az prekvapeny, jak hezky se s tim dela.

V opacnem pripade bych se poohlednul po necem nad JVM, coz ale nemusi byt nutne Java. Napr. ve Scale lze v pohode delat s vetsinou knihoven/frameworku/enginu. Treba libGDX - multiplatformni knihovna pro vyvoj her - umi to Android, Windows, Linux, Mac OS X, iOS [pres nejakou spesl implementaci JVM] a HTML [GWT - bohuzel pouze pro Javu].

554
Odkladiště / Re:mysleni pana Programatora
« kdy: 09. 01. 2016, 08:40:09 »
Spíše měl asi na mysly dlouhé výrazy. Zalomení dlouhého výrazu na 2-3 řádky se, alespoň u mě, čitelnosti moc nepomůže, možná spíš naopak. Pro někoho (včetně mě) je lepší, když se to rozloží na více menších kroků.

Ale pokud se to rozdeli na vice radku, tak pak v podstate korespenduje radek s krokem. Naopak zavadeni pomocnych promennych, ktere se nasledne ihned pouziji prave jednou me prijde jako obfuskace kodu.

555
Odkladiště / Re:Programátorův pohled na svět
« kdy: 09. 01. 2016, 07:39:53 »
Pojmenovane parametry jsou fajn, napr. Scala je podporuje "out of the box", neni ani treba je nejak specialne resit.
Kód: (Scala) [Vybrat]
def someFunction(firstParam: Int, secondParam: String, thirdParam: Boolean) {}

someFunction(
  1,
  "",
  true
)
someFunction(
  firstParam = 1,
  secondParam = "",
  thirdParam = true
)

V JS jsem to videl vetsinou resene pres options objekt, coz ve spojeni s kratkou syntaxi vytvoreni objektu je IMO celkem hezke:
Kód: (JavaScript) [Vybrat]
function someFunction(options) {}
someFunction({
  firstParam: 1,
  secondParam: '',
  thirdParam: true
});

Jsem nasel i nejaky udelator pro JS, ktery prevede funkci s nekolika pojmenovanymi parametry na funkci akceptujici options objekt.
Kód: (JavaScript) [Vybrat]
// using http://stackoverflow.com/a/11796776/1017211
var someFunction2 = parameterfy(function (firstParam, secondParam, thirdParam) {
  console.log(firstParam + ' ' + secondParam + ' ' + thirdParam);
});

someFunction2(
  1,
  'x',
  true);
someFunction2({
  firstParam: 1,
  secondParam: 'x',
  thirdParam: true
});



A po pravde nevim, co vam vadi na vyrazu pres nekolik radku. FP varianta na nekolik radku, kde kazdy dela jednu jednouduchou operaci se mi libi podstatne vice, nez mit nekolik cyklu na jeste vice radcich s ruznymi, nejlepe propletenymi, side-effecty jen proto, ze nekdo nezna zaklady FP v jeho jazyce.

Dokonce i ten trivialni priklad se mi libi vice FP stylem:
Kód: (Scala) [Vybrat]
val redCars = cars
  .filter(_.id == "ID2376")
  .map(c => {c.color = "red"; c})

var redCarsNonFp = Seq[Car]()
for (car <- cars) {
  if (car.id == "ID2376") {
    car.color = "red"
    redCarsNonFp :+= car
  }
}

A co vic, FP zapis se da casto krasne napsat na jeden radek, druha varianta je vetsinou necitelna.
Kód: (Scala) [Vybrat]
val redCars = cars.filter(_.id == "ID2376").map(c => {c.color = "red"; c})
var redCarsNonFpShort = Seq[Car](); for (car <- cars) { if (car.id == "ID2376") {car.color = "red"; redCarsNonFpShort :+= car}}

Stran: 1 ... 35 36 [37] 38 39 ... 60