Příspěvky

181

Vývoj / Re:Scala vs. Java 8.

« kdy: 24. 12. 2016, 08:51:11 »

Dost kritiky Scaly v tomto vlakne je nepravdiva a/nebo neaktualni. XML jazyk opousti (nebo uz opustilo?), komunita si naopak stezuje, ze novych veci je pomalu a vyvoj je prilis pomaly (takze pro to prave korporatni pouziti je uz asi zrala ). Pouzivat Akku z Javy je hruza - strasne moc boilerplatu. Je to podobne jako s Play, pokud nepouzijete Scalu, tak to neni o nicem, protoze nevyuzijete nejvetsi vyhody knihovny.

Syntaxe Scaly me prijde lepsi nez treba Javy, mene ukecana, vice k veci. Neprijde mi dobry ten pristup "on ten boiler plate muze vygenerovat IDE" - proc tam musi byt boilerplate, kdyz se stejne vzdy generuje? Akorat to IMO znecitelnuje kod.

Python nemam rad a stejne tak pristup "pouze jeden zpusob". Ja mam radeji na vyber a pouziju nejvhodnejsi pristup pro dany problem, ne ze jsem omezeny na jeden univerzalni pristup a ten je mi vnucen jako "vzdy nejlepsi pro kazdy problem". Kvuli tomu treba v Pythonu je FP dost tragicke, mel bych psat asi spis "FP".

A argument, ze s Java 8 jde krasne psat FP stejne/lepe nez ve Scale ci ze s Java 8 uz Scala neni potreba? Uz jsem na nazor podobneho ignoranta reagoval na quore, tak to jen znovu shrnu. V Jave stale hodne veci chybi, napr. lepsi typovy system (treba implicits, path-dependent typy), case classes, for comprehensions, pattern matching s extractory (nejen match statement, ale i pro val), neprekonane kolekce* (nesrovnatelne s Javou, kde se vse musi vselijak obalovat a vybalovat), moznost psat DSL, strucnejsi syntaxe (tzn. mene nevyznamoveho balastu). Mam pocit, ze i uplne zaklady typu Option (v Jave myslim Optional) mely v Jave dost kriticke problemy. Problem lamdb a vyjimek v Jave tu uz nekdo uvadel.

Scala rozhodne neni dokonala, ma problemy (jak nekdo zminil, obcas bugy v prekladaci, velikost std. knihovny [problem na starsich Androidech], problemy s obfuscatory, spatna podpora maker v IDEA, ne vzdy funguje typova inference, pomalejsi preklad), ale jeji vlastnosti ty drobne problemy v pohode prevazi (nemalo jich vyresi prave Dotty). Scala je stale, co se funkci tyce, mnoho kroku pred Javou.

*: Po pravde jsem zatim v zadnem jinem jazyce nenasel lespi std. knihovnu pro kolekce (obsahem, inuitivnosti, konzistenci [napr. flatMap pro Option i List]).

A jen tak mimochodem ani ten Haskell neni nejaky zlaty gral. Si hraju s prekladacem a intepretem jazyka v Haskellu a treba records jsou dost za trest - Haskell nepodporuje (primo) pretezovani funkci, takze v jednom namespacu zadny record (neco jako struct nebo case class) nesmi mit stejne pojmenovane fieldy, protoze pak koliduji jmena getteru (pripadne jmena lens). (Ano, vim, jde pouzit type classy, ale co jsem cetl, tak je to bad practice. Pouzivam kombinaci importu a qualified importu a kvuli tomu pribylo dost boiler platu a navic s kazdym novym record se musi upravovat build file ) Trochu pokukuji po OCamlu, ktery vypada, ze tyto problemy nema, ale zatim jsem nemel moc casu se na neho podivat blize.

182

O serveru Root.cz / Re:Nový Root již dnes?

« kdy: 16. 12. 2016, 14:18:09 »

Bohuzel i me to vytykaji zakaznici, ze muj web je malo duhovy, malo klikaci a ja nevim co.

No jo, ale mas zakazniky IT-pozitivni? Rekl bych, ze my totiz letime vic na funkcnost a az ve druhe rade na design a to urcite ne za cenu funkcnosti. Kdyby alespon opravili ty objektivne kiritcke chyby typu odskakovani stranky na mobilu/tabletu (za subjektivni chybu povazuji cely novy design). Radeji si prejmenovavaji tridy a tim rozbiji komunitni styly, ktere podle nich podporuji. Po pravde nevim, jak vic by je mohli nepodporovat. Mozna kdyby meli automaticky generovane identifikatory ala zive, ale to uz je asi dost prace.

Doba uz je bohuzel jinde a my stary konzervy pouze prezivame a snazime se nejak proplout neustale novejsimi www technologiemi a praktikami.

WTF Je to jen par let, co jsem ze skoly. To jsem jako uz stara konzerva? Navic me front-end zivi (pravda, spise programovani nez grafika).

Co se tyka roota vcera, tak oni asi nejak predelali styly v divech.

Opravili alespon neco, nebo jen rozbili skiny?

A co redakce?
Redakce nic.

Kdyby alespon v clancich nechrochtali o tom, jak krasne spolupracuji s komunitou, kdyz uz delaji pravy opak.

Stejne my vsichni, co pouzivame alternativni styly (podle userstyles nas je cca 6), mame taky adblock, takze z nas jim koruna nekapne, nebo aspon ze me ne.
Takze jim to zily netrha.

Dokud tu byl stary vzhled, tak jsem na druhem OS (Widle 10) mel roota povoleneho a i pod Linuxtem jsem obcas otevrel Chromium bez uBlocku a proklepal jim reklamy (z toho tusim maji podstatne vic, nez jen ze zobrazeni). Postupne s kazdym "vylepsenim" jsem root zakazal vsude, dokonce i na mobilu jsem si nainstaloval blokovadlo.

Rust me trochu zajima - na to jak je blizko zeleza, tak ma dobre ficury z vyssich jazyku. Nektera vlakna javaman ozivi, casto po (opakovanem) zodpovezeni puvodniho dotazu. Ono dost off-topicu je zajimaveho, na urovni (nekde to tu doslo k depedent types, jinde k ruznym vykonostnim charakteristikam Java kodu a alternativnich VM, ktere resi problemy lepe nez ta defaultni implementace, atp.), ale chtelo by to asi vice lidi na moderovani, aby to treba rozdelovali do vlaken.

183

O serveru Root.cz / Re:Nový Root již dnes?

« kdy: 15. 12. 2016, 15:11:15 »

Blahopreji redakci k novemu updatu Rootu, ktery dale rozbil alternativni styl, ktery pouzivam misto defaultni hruzy.

Pripojuji se k blahoprani, takto ma vypadat spoluprace s komunitou. Zadna dokumentace, zadna komunikace, jen vychloubani se v clancich, jak to tu vse spolupracuje s komunitou, jak cely novy design odsouhlasila () a jak jednoduse komunita muze poskytovat svoje skins/themes, ktere samozrejmne root.cz podporuje (svou necinnosti) a pri kazde zmene je komunita musi naslepo opravovat. Presne takto se vedou uspesne projekty stojici na komunite.     

Zacal jsem s upravami sve verze roota.
Poznamka: Nezapomenout si nainstalovat uBlock do Widli v dual bootu, abych omylem nezapomnel odmenit root.cz v techto praktikach (na tucnakovi je uz odmenuji od vylepseni designu).

184

Studium a uplatnění / Re:Jak se pozná senior

« kdy: 15. 12. 2016, 12:35:16 »

Pokud to ma slouzit jako "test javamana()", tak ok. Moje pointa byla, ze v komercnim svete (a asi i jako opensource knihovna), kdyz by to ve velmi nepravdepodobnem pripade implementovali, by asi nezvolili pro DH Javu, JS nebo Python.

Tvoje hodnoceni sedi - asi jsem ten advanced junior (samozrejme zalezi na definici, podle nekterych definic jsem junior nikdy nebyl, coz je trochu absurdni ).

Ale nevim, jestli treba konkretne ten zajem o Haskell je vlastne pro zamestnavatele prinosem (a podle toho prinosu predpokladam hodnoti senioritu). Pokud totiz navrhuji reseni (prestoze mi je odsouhlasili), ktera se blizi spise FP pouziti Scaly (tj. snazim se o vyssi uroven abstrakce, immutable a preferuji staticke typovani), tak tim do jiste miry jdu proti vetsine vyvojaru front-endu. Nevim, jak je na tom nyni TypeScript, ale nemyslim, ze bude mit moc z kolace jazyku pouzivanych na vyvoj FE. Prestoze to je asi budoucnost (minimalne to FP, ktere uz nyni prorazi napr. jako Redux, RxJS, FP verze Lodash atp.), tak myslim, ze by pro zamestnavatele/klienta bylo mnohem jednodussi najit za me nahradu, kdybych byl blize "klasickemu" FE vyvojari, ktery preferuje dynamicke typovani a vice zajetejsi pristupy.

BTW jak je definovan junior? Predpokladam, ze musi umet programovat (jsem si vzpomnel na ten neuveritelny pohovor, kdy prisla uklizecka na pohovor na vyvojare, ze se to vsechno douci, ze to nemuze byt prece tak tezke). Je kriterium, ze umi programovat v nejakem jazyce a je tedy juniorem ve vsech ostatnich? Nebo musi umet alespon nejake zaklady toho konkretniho jazyka, jinak neni ani ten junior? Vztahuje se seniorita jen k jazyku? Nemuze byt treba Akka nebo Angular senior (knihovny/framworky)? Ted se divam a nekde to maji rozdelene na vice - treba junior/middle (regular)/senior. Hm, asi to silne zavisi na firme, takze pouzivat tato oznaceni v inzeratech pusobi dost zbytecne.

Nekdo tu psal, ze senior nebude mit problem se za par tydnu doucit jakykoliv jazyk. Osobne s tim vubec nesouhlasim. Chtel bych videt, jak se Java senior stane Haskell seniorem za mesic. Mozna jsem antitalent a tak to moc posuzuju podle sebe, ale prijde me to nerealne - pamatuji si, jake problemy jsem mel v zacatcich se Scalou, kdy jsem vzdy napsal rychle imperativni reseni a pak sahodlouze to prepisoval do FP, casto na nekolik pokusu. Haskell me prijde o uroven vys a to mam celkem dost zkusenosti se zaklady FP ze Scaly a JavaScriptu, bez toho by to bylo jeste mnohem obtiznejsi.

185

Studium a uplatnění / Re:Jak se pozná senior

« kdy: 15. 12. 2016, 10:01:13 »

Nejakou dobu tise sleduji diskuzi a dost me prekvapilo, ze ta strana, ktera osocuje javamana() z trolovani (a tvari se jako ta rozumna) navrhuje jako vzorovy ukol pro posouzeni implementaci sifrovaciho algoritmu nebo zavadece.  Vzdyt takove veci nepise skoro nikdo. Kolik % vyvorajaru dela do OS? A kolik z nich dela na zavadeci? Cisla neznam, ale videl bych to na par stovek, mozna tisic, coz je jaksi nesrovatelne s megalomanskymi business vecmi v Jave, kde na jednom projektu muze delat vic lidi nez soucet vsech lidi pracujicich na zavadecich. To stejne s tim sifrovanim, vzdyt kazdy soudny clovek, pokud nema velice solidni background v matice a sifrovani, nikdy nebude implementovat veci okolo bezpecnosti a sifrovani na vlastni pest. Pripomina mi to ty micro "benchmarky" vykonosti jazyku, kde je obsahem testu jedna prazdna smycka a kazdy soudny prekladac/interpret ji odoptimalizuje pryc...

IMO se nejvice dela prave na ruznych obrovskych business vecech s webovym rypakem, pripadne i nativnim klientem (nyni spise mobilnim, nez deskopovym, tam je lepsi webovy FE). Ono asi neni nahoda, ze nejpouzivanejsi jazyk se pouziva na nejbeznejsi ukoly. (Opet zduraznim, ze nejsem Java fanboy, ale beru ji jako funkcni a proverenou vec s obrovskym zastupem knihoven, navodu, obrovskou komunitou, velice dobrymi nastroji, atd. Na muj vkus je dost uzvanena a stale se neblizi napr. takove Scale, kterou nad JVM preferuji.)

Dalsi vec je to vase posuzovani. To jako kvalitu Java kodu, dodrzovani best practices a standardu budou posuzovat nahodni ajtaci z fora? Takze hlas admina ve skole, ktery nikdy v Jave nedelal a vlastne skoro neprogramuje bude mit stejnou vahu jako Java specialisty, ktery se tim zivi? Jak bych ja, JavaScript/TypeScript vyvojar, ktery pouze obcas pouziva Scalu ve volnem case a uci se Haskell, mohl posoudit, zda javaman() dodrzel vsechny aktualni best practices, dobre pouzil navrhove vzory jak je zvykem v danem jazyce, zvolil spravne knihovny ci tridy ze stand. knihovny (napr. IO v Jave ma nekolik verzi), zvolil dobry pomer citelnost/rychlost kodu atd.

186

Odkladiště / Re:Nový formát reklam - na pozadí načítané stránky

« kdy: 15. 12. 2016, 07:47:53 »

ze ty povazujes za uchylku kdyz clovek nechce jist maso zavrazdeneho zvirete

Podle definice na me vegetarianstvi jako uchylka pusobi (navic uchylka neni nutne negativni).

Česká republika:
Obyvatelé: 10.2 miliony
Počet vegetariánů v zemi 1-2 %
(zdrojů: StemMark činnost, Praha, Česká republika)

https://www.vegetarian.cz/ostatni/pocty__vegetar2003.html (celkem stare, ale pochybuju, ze vegetarianstvi je nyni norma)

Deviace (z lat. deviare, odchýlit se z cesty) znamená odchylku, v češtině obvykle jednání člověka nebo skupiny, které se odchyluje od sociální, kulturní nebo morální normy. Takové jednání se označuje jako deviantní a jednající člověk jako deviant. Tato odchylka od normy může být negativní (častější užití), ale i pozitivní.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Achylka

187

Studium a uplatnění / Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu

« kdy: 24. 11. 2016, 08:41:01 »

To je hlavne benchmark, tj. test vykonu (hruby vykon, propustnost, atd.), ne test podporovanych ficur z JS. Takovy JS se muze valet na jakekoliv strance. (Ostatne v JS se uz zacinaji i psat hry, takze i 3D vypocty nejsou nejak nerealne.)

A k cemu je mi, jako userovi, nejaky benchmark, ktery s realnym zivotem ma starou belu spolecneho a subjektivne vychazi PM nejrychleji? Ferrari ma dle benchamarku vetsi zrychleni z 0 na 100, nez Honda Civic. Dosahuje take vyssi rychlosti. Dostanu se s Ferrari rychleji do samosky nez s Hondou Civic? Ne, protoze budu porad davat pozor, abych ten kram neposkrabal, na silnici mam omezeni maximalni rychlosti, i s Ferrai musi cekat na cervenou a jeste se budu modlit, aby ten kram cestou nezhebnul.

Problem je, ze ta Honda Civic se ani nerozjede - JS engine Pale Moonu havaroval, ne ze by byl jen pomaly a to je problem i pro normalniho uzivatele, protoze podobne konstrukce jako v tom benchmarku se mohou pouzivat i v JS knihovnach pro optimalizace rychlosti. Navic proc bych si mel volit tu pomalou Hondu, kdyz mam zadarmo lepsi alternativu? V krakenu dava Chromium s addony (bez by mohlo byt jeste rychlejsi) 899ms a PM 1337, tzn. skoro o polovinu pomalejsi.

Jinak vy jste debugoval ten JS, abyste overil, ze chyba je v JS engine a ne v JS dane stranky, ktera se neprojevuje v jinych browserech?

No, v FF a Chromiu to neprekvapive funguje, takze chybu v minoritnim prohlizeci nikdo resit nebude.

Aha. A to ma jako byt dukaz, ze chyba je v JS engine PM a ne v JS dane stranky? Kdysi se lidi rozcilovali, ze pulka webu nechodi ve Mozille, protoze tam maji IE only prasarny a web koderi jim odpovidali, ze je to nezajima, ze v IE to chodi. Meli teda 5 ruznych verzi, kazdou jinak zkurvenou pro jiny IE, ale chodilo to.

To neni dukaz, ze PM ma spatny JS engine, ikdyz je to pravdepodobne pravda, protoze je to jen prehistoricky FF. Hlavni problem je, ze pro PM ale nikdo nebude psat spesl verzi, kdyz PM nema zadny meritelny podil na trhu.

Jen demonstrujete to, co jsem mel na mysli - nikdo nebude testovat pro 7 (nebo kolik) let stary Firefox, ktery pouziva par tisic (nebo dokonce desitek tisic?) lidi.

To, ze nekdo netestuje pro minoritni prohlizec, opravdu neznamena, ze jeho JS je v poradku. Mozna je, mozna neni. Treba proto, ze JS je jedna z veci, kde muze byt spousta prasaren, ktere projdou jen proto, ze majoritni prohlizece casto obsahuji hacky, ktere obchazeji chybu v jinem majoritnim prohlizeci, typicky IE, dnes asi i Chrome. Je tedy sklidem mozne, ze PM podobne hacky nema nebo chybi prave ten jeden, ktery je potreba. Stejne tak je mozne, ze PM bsahuje bug. Dokud to nedebugujete, nedelejte zavery.

Myslim, ze tyto casy jsou uz pryc. FF pokud vim tak zadne hacky kvuli Chromu nepridava, akorat by se to rozbilo, az by to v Chromu opravili. Casy IE jsou dikybohu nenavratne pryc. Navic proc by stranka s benchmarky mela mit vice verzi? To jako ze chteji ty benchamarky smelit?

Ok, podival jsem se na to a "necekane" jsem zjistil, ze PM nepodporuje performance counters. Takze je to chyba Pale Moonu.

Ano, 2 ze 3 webu, co jsem zkousel a v jinych prohlizecich funguji, se me nenacetly spravne. U te html5 testovaci stranky zkolaboval JS pro porovnavani, ne nejaky test. V PM nefunguje bezny JS pro rozbaleni tabulky (po kliknuti na compare).

Jiste. Vybral jste si 2 weby, na ktere 999,999 promile populace nikdy nevleze.

Za nejake rozsahlejsi testovani mi to nestoji, kdyz PM selhal na prvnich par webech (na prvnich pozicich v googlu - zadne nezname tedy asi nebudou), kde majoritni prohlizece funguji v poradku.

Pak ale nebrecte po forech, ze vam stranky nefunguji, kdyz mate browser s polamanym JavaScriptem (nepsal jste i sem na roota?). A az se vam (nebo mozna se to jiz deje) budou rozsypavat stranky kvuli spatne podpore HTML5 a noveho CSS, tak si taky budete rikat, jak je to krasne rychly, ten Pale Moon, protoze v sobe nema harampadi, kvuli kteremu by se stranka vubec zobrazila? Zrovna to WebRTC, jestli se nepletu, resi audio i video komunikaci, sdileni plochy atp. V Chromu to funguje hezky. Neni pak potreba pro obcasne uzivatele instalace dalsi aplikace, ale vsechno funguje ciste v prohlizeci - staci poslat link a potvrdit.

Ja  nebrecim. Vsimnete si, ze ja naopak rikam, ze mi chodi to, co potrebuji. Vy se mne snazite presvedcit, ze mi vlastne nechodi nic. A jestli se casem bude sypat html5 a CSS nebo ne, se teprv uvidi a az se uvidi, tak se to bude resit. On i PM ma jakysi vyvoj, ale na to, abych rekl jak si poradi, bych musel do supliku pro kristalovou kouli.

Ono se to uz nejak sype, akorat to neni asi moc viditelne - na tom jednom JS benchmarku uz PM vyhazoval chyby v konzoli, ze nezna nejake atributy - asi html5. IMO ted vam to funguje jen proto, protoze jeste hodne stranek ma kvuli starym IE fallbacky a detekce kompatibility. Az si reknou, ze nebudou podporovat 5 nebo 10 let stare IE, coz si myslim je blizko, tak se zacnou sypat i velke stranky typu youtube.

Jo, tak to neporadim. Jste budto v mensine, nebo moc vybiravy. Ale kdyz je vykonejsi i kdejaky usmudlany mobil, tak se nemuzete divit, ze mate problem rozjet spoustu veci primarne urcenych pro desktopy, ktere byvaji podstatne vykonejsi nez ty mobily.

Nemam. Ja jednoduse nepouzivam aplikace v Jave. Problem maji ty aplikace, ne ja. A k nicemu je nepotrebuju, existuji vyhovujici alternativy.

Tak laskave nenadavajte na aplikace v Jave nebo jejich vyvojare, kdyz spadate do minoritni kategorie "hw horsi nez mobil" - chyba je u vas.

Jinak mi muzete poradit, kde sezenu vykonejsi 64 bitovou nahrazku za Eee PC. Tedy maly, idealne 10" display, klavesnice nikoliv chicletova, ale klasicka, se slusnym potiskem, ne totalne aususovym sitotiskem. Barva bila nebo jina svetla, display *matny*.

V hw se moc nevyznam a v noteboocich uz vubec ne. Ale mozna by stalo za to zkusit zalozit vlakno, jestli nekdo neco nedoporuci (tady to urcite zapadne, kdyz jsme stale v off-topicu).

Tablet s klavesnici je maly notebook, ne? Ale vazne, k tabletum snad lze prikoupit bezdratova klavesnice. A rootly Android by nestacil? Pripadne nekteri vyrobci nabizi Android bez predinstalovanych Google veci. Ciste Linuxove tablety, abych pravdu rekl, ani nevim, ze se vyrabeji. Jen tak ze zvedavosti, k cemu je vlastne Linuxovy tablet? Vzdyt tam ani nepojedou vsechny ty aplikace pro Android, nebo to lze nejak zprovoznit? Nevim, prijde me, ze tam musi byt hrozny nedostatek softu.

Ne, tablet ani s klavesnici, at dratovou nebo bezdratovou, opravdy neni nahrazkou notebooku. Tablet je dobry na sledovani Youtube na hajzlu pro lidi se zacpou. Android nechci, at s Googlem nebo bez, jako nahrazka Linuxu je to dost bida. Aplikace Androidu me nezajimaji.

Aha, ja myslel, ze chcete neco jako ten M$ tablet s klavesnici, notebook jsem za tim nevidel. Jiste, Android neni zadna vyhra, pokud ho zamyslite pouzivat jako Linux. Ale tam, na co je cileny - mobily a tabla, si myslim, ze pro bezne uzivatele v pohode dostacuje. Je hezke, ze diky tomu muzeme BFUckam, co ohrnuji nos nad Linuxem pripomenout, ze ho (nebo jeho blizkeho pribuzneho) asi uz davno pouzivaji .

188

Studium a uplatnění / Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu

« kdy: 23. 11. 2016, 16:34:47 »

Tak jsem zkusil Pale Moon a je to k placi. Prvni WTF - Baliky pro Ubuntu nejsou podepsane .

Jste si asi nasel nejake blbe repo. Ja u nich vidim klic k importu a orotoze apt nekrici, zretelne to ty klkce i pouziva.

Mate pravdu, divam se na ty ofik stranky a chyba je na me strane (vetsinou je v navodu nejdrive naimportovat klic a az pak stahovat balik, prave aby to nervalo). Jsem si rikal, ze browser cileny asi na pokrocile uzivatele by snad mel mit nalezitosti repa v poradku.

YouTube opravdu funguje. Bohuzel dalsi dve stranky, co jsem zkousel, PaleMoon jaksi nerozchodil - http://browserbench.org/JetStream/ (benchmark, zatuhlo to na 4. testu) a https://html5test.com/compare/browser/mybrowser.html (rozbity JS, nefunguje compare).

Ano, skoro presne takto vypada 99% stranek na webu, lidi na web vlastne nechodi z jineho duvodu, nez aby testovali browser.

To je hlavne benchmark, tj. test vykonu (hruby vykon, propustnost, atd.), ne test podporovanych ficur z JS. Takovy JS se muze valet na jakekoliv strance. (Ostatne v JS se uz zacinaji i psat hry, takze i 3D vypocty nejsou nejak nerealne.)

Jinak vy jste debugoval ten JS, abyste overil, ze chyba je v JS engine a ne v JS dane stranky, ktera se neprojevuje v jinych browserech?

No, v FF a Chromiu to neprekvapive funguje, takze chybu v minoritnim prohlizeci nikdo resit nebude.

Vzhledem k tomu, ze ta stranka identifikuje PM jako "You are using an unknown browser that imitates Pale Moon 26.4.1 on Linux", tak to v PM asi nikdo moc netestoval.

Jen demonstrujete to, co jsem mel na mysli - nikdo nebude testovat pro 7 (nebo kolik) let stary Firefox, ktery pouziva par tisic (nebo dokonce desitek tisic?) lidi.

Jinak prakticka hodnota takovych testu ma pro uzivatee nulovou hodnotu. Toho zajima, jestli mu obecne chodi web a ne nejake testovaci stranky.

Ano, 2 ze 3 webu, co jsem zkousel a v jinych prohlizecich funguji, se me nenacetly spravne. U te html5 testovaci stranky zkolaboval JS pro porovnavani, ne nejaky test. V PM nefunguje bezny JS pro rozbaleni tabulky (po kliknuti na compare).

Podporou HTML5 z toho PM vychazi mnohem hur nez FF - 454 vs 354 podorovanych veci, nektere celkem klicove, jako treba shadow dom. Pokud vim, tak to pouziva nejmene jeden moderni JS framework a pokud to prohlizec neumi, tak to emuluje = je to pomale. Z jinych veci, o kterych jsem slysel, neumi treba webRTC, streaming nebo web animations. A z ES6 Pale Moon neumi skoro nic, pritom ostatni prohlizece podporu dokoncuji.

Same veci, kvuli kterym nebudu spat. BTW, vite, ze auta od BMW stoji za uplne hovno? Neda se s nimi potapet do Marianskeho prikopu a na Mesici vubec nejezdi.

Pak ale nebrecte po forech, ze vam stranky nefunguji, kdyz mate browser s polamanym JavaScriptem (nepsal jste i sem na roota?). A az se vam (nebo mozna se to jiz deje) budou rozsypavat stranky kvuli spatne podpore HTML5 a noveho CSS, tak si taky budete rikat, jak je to krasne rychly, ten Pale Moon, protoze v sobe nema harampadi, kvuli kteremu by se stranka vubec zobrazila? Zrovna to WebRTC, jestli se nepletu, resi audio i video komunikaci, sdileni plochy atp. V Chromu to funguje hezky. Neni pak potreba pro obcasne uzivatele instalace dalsi aplikace, ale vsechno funguje ciste v prohlizeci - staci poslat link a potvrdit.

Osobne nechapu, proc pouzivat archaicky HW a tomu odpovidajici predpotopni SW

Co treba proto, ze ten HW mam, staci mi a krome toho je prakticky nenahraditelny? Nove stroje s chicletovymi klavesnicemi jsou na bliti. Krome toho v tak male velikosti bud nesezenu nic kvalitniho nebo to dost stoji a vyber je dost maly.

Jo, tak to neporadim. Jste budto v mensine, nebo moc vybiravy. Ale kdyz je vykonejsi i kdejaky usmudlany mobil, tak se nemuzete divit, ze mate problem rozjet spoustu veci primarne urcenych pro desktopy, ktere byvaji podstatne vykonejsi nez ty mobily.

nepodporujici "nove" (spise uz stare) veci, kdyz snad i ten nejlevnejsi cinsky tablet za 1-2 tisice to bude zvladat lepe...

Vsiml jste si, ze tablety nemaji klavesnici a nebezi na nich plnohodnotny Linux? Posledni stroje, ktery to umely, byly Nokie s Maemem. Krome toho, kupte si takovy nejlevnejsi cinsky tablet a pak napiste do blogu clane, jak jste jim nadsen.

Tablet s klavesnici je maly notebook, ne? Ale vazne, k tabletum snad lze prikoupit bezdratova klavesnice. A rootly Android by nestacil? Pripadne nekteri vyrobci nabizi Android bez predinstalovanych Google veci. Ciste Linuxove tablety, abych pravdu rekl, ani nevim, ze se vyrabeji. Jen tak ze zvedavosti, k cemu je vlastne Linuxovy tablet? Vzdyt tam ani nepojedou vsechny ty aplikace pro Android, nebo to lze nejak zprovoznit? Nevim, prijde me, ze tam musi byt hrozny nedostatek softu.

K te kvalite cinskych tabletu - pouzival jsem asi pul roku cinsky mobil za 2 tisice a prohlizeni webu (tak dva tri taby) problem nebyl. Rozjel jsem na tom (k memu prekvapeni) i dost her a umelo to prehravat hd videa.

189

Studium a uplatnění / Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.

« kdy: 23. 11. 2016, 15:17:27 »

Vidim, ze porad nechapete. Tak jako je assembler spatny nastroj skoro na vse (psani ovladacu, OS je silne minoritni zalezitost a i tam to dost opada), tak Java je vhodny nastroj na velke mnozstvi ukolu. Ano, silne vypocetne narocne veci bych v ni nepsal, ale pouzil bych praci tech par nizkourovnovych vyvojaru - knihovnu. Tak je to zcela v poradku, mame par lidi zahrabanych blizko hw a nad tim masa (lopaty?) pise kod v Jave, protoze nedava smysl, aby se babrali znovu s knihovnou v nizkourovnovem jazyce, kdyz to ta mensinu uz udelala a pravdepodobne mnohem lepe, nez Javista pisici v C. Naopak Java je lepsi na to vysledne "lepeni", ktere s prehledem muze byt vice kodu se slozitejsi logikou, nez casti knihoven, ktera ta aplikace v Jave pouziva.

V Jave jde psat i pri pouziti pouze Java knihoven a pro dost aplikaci to dokonce i staci.

Pokud je aplikace psana v Jave je to Java aplikace, pres to vlak nejede.

Vyvojari nemaji zadnou povinnost podporovat deset let stary kram. A uz vubec ne ti dobrovolnici, co casto zadarmo pisou FOSS. Pokud vam ten soft zadarmo nestaci, tak mate vzdy moznost si zaplatit par set tisic nekomu, at to prepise co C/C++, aby to pak fungovalo i v chytre lednici. Pokud jde o placeny soft, tak ten program nekupujte, kdyz nesplnujete minimalni pozadavky.

Je silne nevyhodne psat na nizsi urovni abstrakce, nez ktera dostacuje. Psat v assembleru back end k webu by udelal jen silenec, protoze mu by to nikdo nezaplatil. On to nikdo nezaplati ani v C a z toho co ctu, tak ani v C++. Proc platit nasobne vice, kdyz to lze udelat za zlomek penez v Jave a bude to fungovat? Pokud nestaci vykon, tak ve vetsine pripadu staci prihodit dalsi hw. Malokdy se vyplati to prepisovat do jineho jazyka, to jsem videl jen u nejakym mega spolecnosti typu Google nebo Twitter, neni to vubec bezne.

Pamet je velmi levna, za zrhuba 1200Kc je 8GB, pokud na ni nemate, tak vam doporucim misto psani na forum jit pracovat. Stejne tak cinsky tablet, ktery bude vykonejsi, nez ten kram, co ted pouzivate. Proc chcete upgradovat tak staricky stroj, kdyz cena upgradu by nekalikanasobne presahla aktualni cenu toho "stroje"? Prijde me, ze si akorat vymyslite duvody proc si stezovat, jak dnesni programatori jsou lempli, ze to nedokazou optimalizovat, a jak Java je nenazrana. Pritom pokud byste mel prumery, nebo dokonce i podprumerny stroj, vyrobeny v poslednich 5 letech, tak nebudete mit sebemensi problem.

... Jinak ale jde hlavne o to, ze kdyz Hello world ma 25 MB, kolik pak asi bude mit velka aplikace? ...

Overhead JVM nemusi (a myslim ze ani neni) linearni k velikosti kodu/binarek. Navic to vase tvrzeni je lez, neplati ani pro Oracli VM (pamet by urcite sla srazit, pokud by se pouzilo vhodnejsi VM, ale neni duvod, proc to delat):

Kód: [Vybrat]

$ java -jar helloWorld.jar 
Hello World!
$ du -bh *
758     helloWorld.jar
414     Test.class
131     Test.java

Hroznych 758 bajtu, wow, to je ale overhead, kdyz jsou bezne nekolika terove disky. 
A pameti zabira necelych 13MB, opet wow, 13MB z beznych 8GB je kolik? 0.1%? 

To jste si vybral hodne spatne . Tohle nejsou zadne argumenty proc nepouzivat Javu, ale spis proc pouzivat .

190

Studium a uplatnění / Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu

« kdy: 23. 11. 2016, 14:23:59 »

PM je mrtvy ve smyslu "silne zaostaly a temer nevyvijeny prohlizec, ktery nikdo primo nebude podporovat" (zaostalost jsem podlozil fakty), nerikam, ze ho par podivinu nepouziva.

191

Software / Re:Paranoidní šifrování

« kdy: 23. 11. 2016, 14:19:24 »

Nad částečným šifrováním jsem také přemýšlel, ale celý disk se mi líbí více ... šel bych i do takového extremu, jakože po 3x neuspěšném hesle dd zero celého disku atd ... do 3g modemu strcit simku a na dalku udelat zmine dd .... fakt pres noc se mi asi neco paranoidne stalo ....

A co tim chces ziskat? Kdyz ti nekdo notebook ukradne, tak vynda simku a disk si vynda do USB ramecku a  zkopiruje...

Presne tak, nikdo kdo by opravdu stal o ta data, nebude bootovat ten stroj a minimalne si udela image disku, pokud to bude vubec bootovat.

Proti tomuto se branit leda nejakymi senzory rozdelani notebooku, coz me prijde uz celkem extremni. Ale teda uz to smazani po trech failech me prijde dost prisne, protoze chytreho zlodeje to nezastavi a az ti zapadne bordel pod klavesu nebo kdyz se trosku napijes, tak najedou prijdes o vsechna data.

192

Studium a uplatnění / Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu

« kdy: 23. 11. 2016, 14:11:21 »

Tak jsem zkusil Pale Moon a je to k placi. Prvni WTF - Baliky pro Ubuntu nejsou podepsane . YouTube opravdu funguje. Bohuzel dalsi dve stranky, co jsem zkousel, PaleMoon jaksi nerozchodil - http://browserbench.org/JetStream/ (benchmark, zatuhlo to na 4. testu) a https://html5test.com/compare/browser/mybrowser.html (rozbity JS, nefunguje compare). Podporou HTML5 z toho PM vychazi mnohem hur nez FF - 454 vs 354 podorovanych veci, nektere celkem klicove, jako treba shadow dom. Pokud vim, tak to pouziva nejmene jeden moderni JS framework a pokud to prohlizec neumi, tak to emuluje = je to pomale. Z jinych veci, o kterych jsem slysel, neumi treba webRTC, streaming nebo web animations. A z ES6 Pale Moon neumi skoro nic, pritom ostatni prohlizece podporu dokoncuji.

Chrome (resp. ja testoval Chromium) ma jeste vice nez FF - 497.

Jak jsem psal, Pale Moon je mrtvy prohlizec a je roky vzdaleny i od toho umirajiciho Firefoxu.

Osobne nechapu, proc pouzivat archaicky HW a tomu odpovidajici predpotopni SW nepodporujici "nove" (spise uz stare) veci, kdyz snad i ten nejlevnejsi cinsky tablet za 1-2 tisice to bude zvladat lepe...

193

Studium a uplatnění / Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.

« kdy: 23. 11. 2016, 13:28:20 »

Ten argument jste udelal za me - vykonostne dulezite veci, jako kodeky, jsou bezne knihovny v C/C++, ktere se z Javy jen pouzivaji. Takze i Java aplikace muze byt rychla, protoze hezke GUI je v Jave a megaoptimalizovane vypocty v C/C++/asm.

Kdyz jsou kodeky a knihovny v C/C++, tak Linphone neni tak uplne v Jave, ze jo? To by pak chtelo telefon velky jak krabice od bot.

Ta aplikace je Java aplikace. Predstavte si, ze i to Oracli JVM (nebo i ty googli), jsou v necem jinem nez v Jave. Technicky kazda Java aplikace je tedy C++ aplikace? Pak nema smysl je rozlisovat .

Ale to zase odbocujete, ten Linphone byl spise ukazka toho, ze i na blbem mobilu to jede v pohode. Ostatne pochybuju, ze i to Jitsi bude mit kodeky psane v Jave. Pointa byla, ze mate tak staricky HW, ktery notne prevysuji i kancelarske sunky, takze logicky pro to moc lidi vyvijet nebude, kdyz i blby mobil je na tom lepe.

Ja nerikam, aby se prepisovaly. Ale nove aplikace logicky budou vznikat spise ve vysokourovnovych jazycich, protoze neni duvod to psat v jazyce, ktery je zbytecne slozity, pouziva jej mene lidi (=mene potencionalnich prispevatelu) a vyvoj potrva dele. Navic vykon beznych PC (to se vas netyka) je dostatecne vysoky na to, aby i cast vykonostne narocnych ukolu byla psana v Jave - jednoduseji se to bude udrzovat, pokud je to dobre psano, tak bude i mene problemu s jinymi platformami a projekt nebude mix nekolika jazyku.

C/C++ nejsou vysokourovnove jazyky?

Java nebo C# jsou zcela jiste "vyssi" nez C nebo C++. Drive to bylo jasne - asm nizkourovnovy, C vysokourovnovy. Nyni jsme se ale posunuli dal a nejoblibenejsi jsou ty na vyssi urovni, konkretne Java (a to ji taky nemam nejak zvlast v lasce, ale je to fakt).

A to, ze ma neco vykon znamena, ze se tim vykonem ma plytvat, aby ty aplikace nahodou nebyly rychlejsi, nez driv? S timhle pristupem mame Widle porad stejne pomale jiz nejmin od doby XP, vyjimkou byla Vista, ktera byla jeste pomalejsi.

V podstate ano. Vyvojar nebude zbytecne optimalizovat (do toho zahrnuji i psat v nizsim jazyce, pripadne v jazyce, ktery dobre nezna - porad to vyjde draz) pro vas 10 let stary procesor, kdyz kazdy aktualni, i kancelarsky PC, to da bez problemu. Vyvoj OS a podobne specializovanych veci sem netahejte, ja netvrdil, ze v Java se ma psat vse, pouze ze na drtivou vetsinu v pohode staci, protoze mame dostatecne vykony HW a tam, kde by to nestacilo, se pouzije optimalizovana knihovna.

To, ze zkousite pomale aplikace v Jave neznamena, ze vsechny aplikace v Jave jsou pomale.

To mozna ne. Kde najdu nejakou rychlou aplikaci v Jave, abych ji vyzkousel? Hello world o velikosti pouhych 25 MB + Java runtime?

A kolik stroji 25MB pameti? Podival jsem se na predrazene CZC (alza je nejak mrtva) a vychazi mi to na cele 4Kč . Disk snad ani pocitat nemusim. Tenhle argument bych chapal pred deseti lety, ale nyni, kdy je minimum 4GB a standard 8GB pameti, uz ten argument davno neplati.

A ten vas prvni argument, ze neexistuje nesekajici se video kecatko v Jave, jsem vam vyvratil uz pred radou prispevku - Jitsi na procesoru za 200Kč to zvladne bez sekani .

Argument nebyl nesekajici, ale nestihajici. Tedy napriklad silena odezva GUI pri videohovoru a nesmyslne vysoke zatizeni CPU ve srovnani s jinymi zvanitky, ktere delaji v podstate to same.

S odezvou jsem problem nemel a pri mereni to nepresahlo tech 20%. Tedy procesor za 200 Kč by to dal s prehledem. Neni potreba, aby vyvojari vyhazovaly penize a cas oknem, kdyz to jede na sunce za 2 stovky, kterou si muze poridit sebevetsi lopatak (myslim doslova pracovnika vykonavajiciho manualni praci s minimalni mzdou, ne vyvojare oznacovaneho za lopatu ).

Normalni prohlizec ma zastoupeni v procentech. Nebudu to dohledavat, ale jsem si jisty, ze v PM budete mit problemy se spoustou JS a HTML5 veci. K provozovani 32b procesoru se snad ani nema cenu vyjadrovat, kdyz i linuxova distra, povestna dlouhou dobou podpory ruzneho hw, 32b CPU prestavaji podporvat.

Ja problemy nemam, dela to vsechno, co od toho chci. Kdyby nedelalo, byl by pocet uzivatelu 0. Zastoupeni PM je pochopitelne male. Vsak take Mozilla, pozdeji FF ma tom zpocatlu nebyla lepe. Prechazeji na nej hlavne nasrani uzivatele FF, navic za PM nestoji vubec zadny marketing, coz nelze rici o Mozille ci Chrome.

Prechazeji prilis pomalu. Nevidim to rad, ale Firefox dlouhodobe umira a az zabije i ty addony, tak uz nebudu mit moc duvodu na nem zustavat, kdyz Chrome je rychlejsi, rozsirenejsi (=mene problemu) a bude mit i vice doplnku.

Jiste, pokud navstevujete pouze vybrane stranky, ktere tam funguji (po zadani "pale moon html5" to naslo spoustu vlaken s problemy, predevsim video). Ja se ale treba takto nechci omezovat a rekl bych, ze vetsina uzivatelu bude takto smyslet.

Minimalne JS engine tam bude prehistoricky, pochybuji, ze bezne stranky na tom pujdou provozovat (youtube, g+, facebook atp.).

Napred si to otestujte a pak delejte chytreho. Na domnenky je tu Jirsak a Novy.

Chtel jsem, ale v repozitaru Ubuntu to neni, a to tam casto byvaji baliky, ktere moc lidi nepouzije, typu Blender. Toliko k jeho "popularite".

194

Studium a uplatnění / Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.

« kdy: 23. 11. 2016, 11:12:48 »

Nekterym zretelne ano. Kdo by jinak napsal Linphone v C, ze jo? ...

Androidi verze je podle jejich stranek v Jave. To, ze se bezne pouzivaji knihovny v C/C++ z Javy jsem zminil, ta aplikace je ale porad v Jave. BTW nevyvratil jste si prave to vase hrube generalizovani o nevykonosti aplikaci v Jave?

Jestli to nebude tim, ze je to Android, kde je to jaksi normalni. Kdyby se tam daly snadno portovat aplikace v C, nevim, proc by se s tim prepisovali. Urcite ne proto, ze by si mysleli, ze Java je rychlejsi a uspornejsi. Nejaky dalsi blby argument byste nemel?

Ten argument jste udelal za me - vykonostne dulezite veci, jako kodeky, jsou bezne knihovny v C/C++, ktere se z Javy jen pouzivaji. Takze i Java aplikace muze byt rychla, protoze hezke GUI je v Jave a megaoptimalizovane vypocty v C/C++/asm.

Ja nerikam, aby se prepisovaly. Ale nove aplikace logicky budou vznikat spise ve vysokourovnovych jazycich, protoze neni duvod to psat v jazyce, ktery je zbytecne slozity, pouziva jej mene lidi (=mene potencionalnich prispevatelu) a vyvoj potrva dele. Navic vykon beznych PC (to se vas netyka) je dostatecne vysoky na to, aby i cast vykonostne narocnych ukolu byla psana v Jave - jednoduseji se to bude udrzovat, pokud je to dobre psano, tak bude i mene problemu s jinymi platformami a projekt nebude mix nekolika jazyku.

To, ze zkousite pomale aplikace v Jave neznamena, ze vsechny aplikace v Jave jsou pomale. Navic k tomu pridavate silne podprumerny HW pro ktery se nevyviji. I kancelarske pocitace jsou vykonejsi...

A ten vas prvni argument, ze neexistuje nesekajici se video kecatko v Jave, jsem vam vyvratil uz pred radou prispevku - Jitsi na procesoru za 200Kč to zvladne bez sekani .

Takze tam neprovozujete normalni prohlizec, myslel jsem si to. Mit vecne rozbite stranky (Pale Moon je 7 let nerozvijeny FF, pouze par bezp. updatu), to si radsi koupim za par tisic tablet s Androidem a povali mi tam v podstate vsechno.

Tady zalezi na tom, cemu rikate normalni prohlizec. Co me se tyka, tak to urcite neni Chrome se svym dementnim UI a impotentnimi a casto nefunkcnimi rozsirenimi. Nejsou to ani napodobeniny Chrome a ani FF se svym krasnym Australisem a kazdou chvili dalsimi vifikundacemi, ktere je nutno odstranovat pomoci jakychsi rozsireni a ktery je "zdokonalovan" ke stale vetsi pomalosti. V PM mi funguje vse, co potrebuji, v nejhorsim pripade obcas nastartuji Vivaldi.

Normalni prohlizec ma zastoupeni v procentech. Nebudu to dohledavat, ale jsem si jisty, ze v PM budete mit problemy se spoustou JS a HTML5 veci. K provozovani 32b procesoru se snad ani nema cenu vyjadrovat, kdyz i linuxova distra, povestna dlouhou dobou podpory ruzneho hw, 32b CPU prestavaji podporvat.

Pokud nevidite duvod k upgradu, protoze na vetsinu veci a asi i stranek ten srot nestaci, tak pak nenadavejte na vetsinu veci, ale nadavejte sobe, ze jste jeste neupgradoval .

Kdyby ten srot na vetsinu stranek nestacil, asi bych si toho uz vsimnul. Zijete asi v zajeti strasne predstavy, ze PM je cosi jako Links. No neni.

Minimalne JS engine tam bude prehistoricky, pochybuji, ze bezne stranky na tom pujdou provozovat (youtube, g+, facebook atp.).


K Jave a problemum s null a booleanem - neni to jak ve Scale, tj. ze se ma pouzivat Option (v Jave myslim Optional)? Tzn. ze kdyz nekde mate null, tak pro to neni funkce/metoda definovana a je to chyba volajiciho?

195

Studium a uplatnění / Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu

« kdy: 23. 11. 2016, 08:11:02 »

Treba ve Scale (take nad JVM), pokud si dobre vzpominam, tak rozdeleni na primitivni typy a objekty neni. Prekladac sam rozhodne, jestli jde pouzivat primitivni typ, nebo se musi boxovat.