Příspěvky

121

Studium a uplatnění / Re:Java nebo .NET pro budoucí freelancing?

« kdy: 19. 02. 2017, 07:53:52 »

Neznam Spring, ale mit vice moznosti neni obecne chyba. Napr. Angular 2 ma take vice moznosti bindovani modelu na elementy formulare a vnimam to jako spravne. Kazdy pristup je totiz dobry v jine situaci. Nevim, proc bych mel byt nucen pouzivat pouze jednu vec a na kolene si bastlit ohybak v kazdem druhem pripade, kdy to pouziju.

122

Studium a uplatnění / Re:Java nebo .NET pro budoucí freelancing?

« kdy: 15. 02. 2017, 11:10:59 »

Go me prisel jako jazyk dost na nic. Neuveritelne ukecany, chybejici zcela zakladni veci (treba generika, lidi to ochcavaji jakousi formou dynamickeho typovani nebo jak), podle tvurcu doslova vytvoreny pro zacatecniky a jako hlavni vyhody uvadeji, ze se cely jazyk clovek rychle nauci. Nechapu, proc to uvadeji jako kladnou vlastnost. Naucit se jazyk klidne at trva par mesicu (Haskell?), ale at ten jazyk za neco stoji - ma dobrou syntaxi, umoznuje psat/pouzivat opravdu vysoke abstrakce atp. To, ze se brainfuck naucim za minutu z neho nedela genialni jazyk, ktery muzu zacit vsude pouzivat...

http://nomad.so/2015/03/why-gos-design-is-a-disservice-to-intelligent-programmers/

Nevim, treba mi neco unika - spise jsem o nem cetl, nez ze bych v nem neco psal, ale nevidim zadne vlastnosti, kvuli kterym bych se ho mel ucit, nevidim nic, cim by me cokoliv ulehcil (napr. oproti mym go-to jazykum - Haskell, Scala).

123

Studium a uplatnění / Re:Java nebo .NET pro budoucí freelancing?

« kdy: 15. 02. 2017, 08:36:36 »

Asi mne tady všichni vynesou v zubech , ale pokud máš širší ambice, neuvažuješ jen o ČR/SR a přemýšlíš o výhledu 5+ let, tak tam určitě zahrň i Javascript, samozřejmě včetně kompletního zvládnutí rozšíření ES6/ES7 (popř. Typescript), node.js, buildovacího prostředí a základního ekosystému. Po takovýchto lidech bude v dohledné době pořád poptávka.

To je sice pravda, ale zároveň je to asi to nejhorší programování, co si člověk může vymyslet, a obor s největší koncentrací podprůměrných programátorů.

To teda pekne dekuju .

Už jenom ten zmatek kolem buildování a balíčků - NPM, Grunt, Gulp, Brunch, Bower... Sotva se člověk jeden naučí a přepíše projekt do něj, už je cool nějaký jiný a všichni na něj přechází...

To si myslim neni problem JS sveta, ale programatora. Pokud vam jiny/novy build system nic neprinese, tak do nej nemate projekt predelavat.

BTW: Nejsou vsechny krome NPM uz mrtve/na ustupu? Jasem myslel, ze ted kraluje webpack a npm scripty.

Doporučuju si stáhnout libovolný frontendový projekt a udělat "find node_modules -iname \*.js -exec cat '{}' \; | wc -l" - i pro jednoduché projekty je to v řádu statisíců. Jako jestli do tohodle brajglu chce někdo dobrovolně nastoupit, tak má mou upřímnou soustrast...

A to je problem, pouzivat hotove knihovny? Navic tohle nic nerika o vyslednem kodu, napr. kdyz se pouzije tree-shaking (nebo jak se to jmenuje) tak to zahodi nevyuzite tridy, coz u velkych knihoven muze byt klidne >95% kodu. Kdyz se podivam treba na Scalu a velikost std. knihovny (nemluvim ani o LOC ale velikost v MB) nebo Javi obecne knihovny typu Guava, tak moc nevidim rozdil.

(Jeste jsem nedocetl cele vlakno, ale na tohle jsem musel zareagovat.)

124

Vývoj / Re:Dědičnost dnes

« kdy: 04. 02. 2017, 07:03:28 »

Stejne moc nechapu, co tu resite. Kdyz potrebuju v Jave neco fakt rychle spocitat, no tak se poohlednu po asm/C/C++ knihovne, ktera ma bindy pro Javu. Se podivejte na ten Python, pomaly az by jeden brecel, presto se v tom bezne lepi vedecke vypocty - proste se pouzije knihovna, ktera je rychla. Podobne s Haskellem (ten je v casti vypoctu stejne rychly jako Java; predpokladam, ze muze byt v nemalo realnych problemech i podstatne rychlejsi nez Java/C++/C protoze lazy) - proste kdyz chci mega-uber-efektivni implementaci razeni/hledani cesty v grafy/vypoctu s maticemi/identifikovani trola, tak sahnu po nejake knihovne, ktera se navenek tvari funkcionalne a uvnitr muze byt jakakoliv, je mi to putna, protoze zvenci je FP, vic programatora nezajima - jeho program je funkcionalni.

125

Vývoj / Re:Dědičnost dnes

« kdy: 02. 02. 2017, 14:24:28 »

Já jsem požadoval konkrétní implementaci konkrétního algoritmu, v konkrétním FP jazyku bez side efektů, která po překladu vygeneruje pro reálný HW stejně efektivní kód (stačí z hlediska asymptotické složitosti) jako implementace v imperativním jazyku.

Moc nechapu, proc by kdokoliv mel pristoupit na ten zakaz necistych knihoven. Dokud maji FP ciste rozhrani a chovani z vnejsku, tak nevidim zadny problem v jejich uzivani. Take bezne nevidim zakazovani pouzivani C knihoven z Javy proto, ze to neni "Java OOP".

Přijde mi, že Zboj, Prýmkem a vy máte své náboženství a snažíte se ho obhajovat za každou cenu. Když náhodou nemáte pravdu, tak protivníka ubijete argumentem "to v praxi není rozhodující" nebo naopak pseudointelektuálními žvásty (ty používá hlavně zboj) a citací vašich FP guruů.

Proto napr. pan Prymek nekolikrat psal, ze FP se nehodi na vse .

126

Vývoj / Re:Dědičnost dnes

« kdy: 02. 02. 2017, 14:12:17 »

A čo si, Kefalín, predstavujete pod takým slovom "dynamický"?

Že všechno je dané při spuštění aplikace. Nic se mi nemění. Pokud se něco mění, tak za pevně definované hodnoty, které jsem znal při spuštění (změna konfigurace). Takže to lze i otestovat. Všechno ostatní mi přijde jako takové hraní na vývoj. Možná ale právě tu vaši dynamičnost nechápu dobře...

Tak teď jsem lehce na pochybách, zda rozumíte alespoň té Javě...

Mozna to neformuloval nejlepe, ale predpokladam, ze mluvi o typech - ty se v Jave za behu opravdu typicky nemeni (generovani bytekodu za behu neni asi moc bezne).

127

Vývoj / Re:Dědičnost dnes

« kdy: 01. 02. 2017, 09:54:58 »

Ach, chyba mi tu moznost editacie.

Editace tu uz je (pouze kratky cas po pridani prispevku), ale asi jen pro prihlasene.

128

Vývoj / Re:Dědičnost dnes

« kdy: 01. 02. 2017, 08:04:15 »

...
Co si spominam v letnom tabore na pmd-85, tak vacsinou sme programovali nejake obrazky (imperativne). Co je side effect. Alebo jednoduche hry so vstupno vystupnymi operaciami. System vypocet derivacii by nas asi nenadchol (pozn. prehnany priklad)

Zrovna rendrovani obrazku nebude problem napsat v podstate cely funkcionalne, protoze jedinny side-efect je na konci zobrazeni. Ty hry uz nebudou tak trivialni, ale treba v Haskellu to ta "do notace" dost usnadnuje (vypada to zatracene imperativne).

129

Vývoj / Re:Dědičnost dnes

« kdy: 30. 01. 2017, 21:11:24 »

Vše co se popisuje obecnými grafy? Nemusí se přímo jednat o model z reálného světa.

Které části "(jedině konkrétní příklad prosím)" jsi nerozuměl?

já bych to uznal, grafy jsou docela rozšířená věc a ve funkcionálním programování fakt napiču

Muzete to trochu vic rozvest? V FP jsem s grafy jeste nic nedelal, ale nejake knihovny jsem zahledl. Serializaci grafu musim snad resit i v OOP, ne? Jak se to lisi od FP, kde to budete mit stale v teto forme?

130

Vývoj / Re:Dědičnost dnes

« kdy: 30. 01. 2017, 13:51:16 »

...
Chápu. Tím se objevuje další otázka, jak se modelují vzájemné závislosti (cykly) v datech.

Rekl bych, ze uplne stejne jako v relacni DB - tj. idcka (ale nejsem zadny guru , tak treba to jde i jinak).

131

O serveru Root.cz / Re:Nový Root již dnes? [feature?]

« kdy: 27. 01. 2017, 20:53:48 »

1. Jsem už jediný, komu stránky rootu při prohlížení v mobilu (občas (=někdy vždycky)) poskakují pod rukama? Jeden chce na něco kliknout a najednou to celé někam uskočí, bo se zrovna cosi donačetlo?

Od te doby, co jsem zacal blokovat reklamy, tak to neskace. Rekl bych, ze to ostatni budto vyresili stejne, nebo na roota proste prestali chodit. Holt za kaslani na ctenare se plati, nahlasovane to tu bylo opakovane velmi dlouho, minimalne nekolik mesicu...

132

Vývoj / Re:Dědičnost dnes

« kdy: 27. 01. 2017, 14:44:43 »

...
v pythonu, javascriptu a ruby je vše objekt. Znamená to, že tam nejsou primitivní typy?

V JavaScriptu vse objekt neni, ma primitivni typy (akorat se s nim programator skoro nesetkava, protoze probiha "auto-boxing").

133

Vývoj / Re:Dědičnost dnes

« kdy: 27. 01. 2017, 13:32:03 »

...
Jenomže ta teorie se hezky zkouší na našich hloupých školách. Takže sice máš asi pocit, že jsi na to šel špatně, ale je to přesně naopak. Teorie ti je sama o sobě na nic... na titul to ale stačí. Proto dnes tituly už nemají žádnou cenu a ani na vývojáře/architekta ho mít nemusíš v podstatě nikde. Tam, kde ho chtějí, sedí hloupí lidé, tak je otázkou, jestli s nimi chceš dělat.

To me pripomina jednoho prednasejiciho na VUT FIT - rikaval nam, ze na bezne vyvijeni staci v pohode bakalar (na FITu je dost prakticky zamereny) a mel svatou pravdu. Ja si udelal i magistersky stupen a prestoze par predmetu se hodilo, tak bohuzel vetsina byla o tom se to naucit na zkousku a pak zapomenout. Nejhorsi a nejtezsi predmety byly ty, kde bylo hodne (nebo vyhradne) teorie a vyucujici se ani neobtezovali uvadet, kde (jestli vubec) se to v praxi pouziva. IMO to hodne lidi (vcetne me) dost demotivovalo. Pritom dost tech veci se opravdu v praxi pouziva, to jsem ale samozrejmne zjistil az mnohem pozdeji, kdyz jsem si ve volnem case procital wiki a ruzne novinky. Ta vyuka na nasich vysokych skolach me take neprijde optimalni.

134

Vývoj / Re:Dědičnost dnes

« kdy: 27. 01. 2017, 12:59:42 »

Ale s monadami vas Haskell jako jazyk nenuti pracovat a rozhodne vam nehaze klacky pod nohy (spise naopak - do notace). Akorat pokud je  nepouzijete, tak je to vas problem - kod bude zbytecne neprehledny a napr. IO bude stejne nebezpecne jako OOP/imperativnich jazycich, takze z Haskellu neziskate zadnou vyhodu - mohli jste rovnou zustat u OOP a vyslo by vas to lepe, kdyz se snazite Haskell pouzivat jako Javu .

Haskell je dost prakticky zamereny (to me velmi prekvapilo, jsem ho vzdy ze skoly a clanku vnimal jako nejakou nepouzitelnou hracku) - umoznuje kvuli debugovani a optimalizacim hodne unsafe veci. Kdo chce prasit (=nepouzivat pri FP pristupu monady), ani Haskell mu nepomuze.

FP je o pristupu, ne jen o jazyku. Viz spory o tom, co je OOP - psat v Jave != praktikovat OOP. Neznam Elixir, ale myslim, ze nebyl ciste FP, takze bych se nedivil, kdyby tam byly mutable veci podobne jako ve Scale. Pokud vim, tak mutable veci jsou i v Haskellu a ten je casto oznacovan jako pure FP jazyk. Napr. v te Scale sam tvurce nezavrhuje mutable (at promenne nebo datove struktury), ale pouze za urcitych podminek (pouze lokalni, neprosakuji nikam ven).

... Možná je prostě lepší naučit se používat konkrétní typy monád a na abstraktní aparát za nimi se vykašlat, protože většina kodérů jej stejně nikdy v té abstraktní rovině nevyužije.

Ja si sice teorii precet, ale mam pocit, ze spis spadam do tech koderu . Ale svete div se, na to abych monady pouzival (jsem zelenac, nedavno jsem poprve pracoval se State monad) nepotrebuji skvele ovladat teorii za tim.

135

Windows a jiné systémy / Re:Má Linux nějakou vychytávku, která není ve Windows?

« kdy: 27. 01. 2017, 08:31:52 »

Mozna by nebylo spatne, kdyby na (originalni) tema tohoto vlakna nekdo sepsal clanek - nejlepe doplneny fakty, napr. statistikami pouzivani OS mezi vyvojari(klidne i podle jazyka)/adminy/akademiky, srovnani ruznych DE proti Widlim a Jabku, opravdova cisla o "MS store" a Linuxovych repech (napr. pruzkum/statistika kolik pouzivaneho softu uzivatelem je v repu/storu pripadne jestli ta nainstalovana verze z neho pochazu [tj. ze uzivatel repo/store i pouziva]) atp. By to klidne vydalo na serii clanku. Ale teda nevim, jestli se najde nekdo, kdo ma dost aktualnich zkusenosti ve vetsine tech temat.