Mám jenom takovej nápad, nechystám se ho realizovat a profesně se pohybuju úplně mimo IT, (veřejnou) dopravu, demografii atd a ani nejsem úředník nebo politik:) Jsem v této oblasti v podstatě BFU, nemám s něčím takovým zkušenosti. Možná si to celý představuju jako Hurvínek válku, nevím
1) Na jedné straně máme stát a ten má různý "databáze" jako např. katastr nemovitostí, registr obyvatel, různý daňový registry, údaje o platbách sociálního pojištění, výdajích zdravotních pojišťoven atd. Dále údaje ze sčítání obyvatel.
Když vůbec nebudu řešit v jaký formě ty data jsou a jak moc těžký by bylo je všechny nějak (anonymizovaně) vyexportovat, prostě stát má hafo různejch údajů - a dále má samozřejmě možnost si další potřebný údaje opatřit.
Když se všechny data dají dohromady, tak by se v podstatě dal udělat plus mínus přesnej model toho, kde lidi bydlí, kde pracujou, kam chodí do školy, k lékaři/do zdravotních zařízení, na úřady atd. Takže bychom měli jakousi první "vrstvu". V ni vidíme, že třeba město má 10 tisíc obyvatel s trvalým pobytem, odhadujeme, že reálně tam bydlí 9000 lidí, dalších 500 lidí tam stráví 5-10 dní za měsíc (víkendy). Víme, že tam jsou 3 základky, 2 střední školy (známe počet žáků), dále víme, kolik tam je lékařů, kolik mají pacientů a kolik mají ti lékaři průměrně návštěv týdně, dále máme údaje o zaměstnavatelích - víme, kolik lidí ve městě pracuje, nejenom, že tam jsou 2 velké továrny se stovkami zaměstnanců, ale dokážeme odhadnout i počty zaměstnanců malých firem. A dále víme, jaký v tom městě jsou služby - kolik je tam restaurací, kadeřnictví, autoservisů, pobočet bank, obchodů atd a dokážeme odhadnout, kolik asi mají průměrně zákazníků.
2) Druhá vrstva by byla, že se vezmou data o tom, kam lidi typicky směřujou (viz výše) a pokusí se určit jednak to, odkud ty lidi tam směřujou a pak v jakém čase. V první vrstvě třeba vidíme, že základka má 300 žáků a odhadujeme, že 250 žáků je přímo z města, tak ve druhém kroku odhadujeme z jakých vesnic okolo se do tý školy pohybuje zbývajících 50 žáků a dále v jakém čase (tzn. před začátkem vyučování). Něco podobnýho by se samozřejmě udělalo i pro ty další cíle jako jsou úřady, zdravotní zařízení, služby, zaměstnavatelé atd. V konečném důsledku bychom tedy měli jakýsi model toho, k jakým pohybům lidí dochází a přibližně kdy.
3) Třetí vrstva je veřejná doprava. Máme jednak statická data - mapy. Na mapách jsou nejenom údaje o tom, kde lidi bydlí, pracujou, chodí do škol atd, ale taky tam máme silnice, železnice a body jako jsou autobusový zastávky s vlakový nádraží. Známe cestovní rychlosti dosažitelný na každým úseku silnice, železnice atd. Známe různý omezení (např. na jednokolejné železnici může jet v jednu chvíli jen 1 vlak, vlaky se někde musí křižovat, po některých silnicích busy nemůžou nebo to nechceme atd). Další omezení jsou třeba směny zaměstnanců a reálnej počet dopravních prostředků.
4) Další vrsta je budget na veřejnou dopravu. Každý kraj rozhoduje o tom, kolik dá na dopravu peněz (řádově miliardy). Doprava se objednává jako "vlakokilometry" a "busokilometry". Jeden kilometr jízdy vlaku stojí třeba 200 kč, u busu je to třeba 100 kč. Dejme tomu že ty ceny jsou fixní.
No a teď co je cíl celého projektu/modelu: Máme kraj a ten alokoval nějaký budget na dopravu. Dejme tomu miliardu korun. A tu miliardu chce utratit co nejlépe - cílem tedy je najít takovou kombinaci vlakokilometrů+busokilometrů, aby to celkově vzato mělo co největší užitek. Víme odkud&kam&kdy se lidi pohybujou (viz výše) -> a chceme jím v tom "helfnout" tím, že jim na to objednáme vlaky a busy. Cílem je co nejvíc lidí co nejvíc přiblížit místu, kam reálně směřujou - a to samozřejmě co nejrychleji (tzn. co nejpříměji).
Máme ale samozřejmě nějaký systém priorit/pravidel. Např. chceme, aby každý žák, který to má do školy déle než 2 kilometry, měl možnost jet vlakem nebo busem, další priorita třeba je, že z každé vesnice s více než 100 obyvateli má každý pracovní den jet aspoň 1 spoj do nejbližšího zdravotnickýho zařízení a po 3-4 hodinách zpátky atd. Takových pravidel/priorit asi může být hodně.
Cílem projektu/modelu je v podstatě dokonalá veřejná doprava. Dokonalá v tom smyslu, že by došlo k nejoptimálnějšímu utracení rozpočtu. Model by vytvořil takovou veřejnou dopravu, že s daným budgetem na dopravu by prostě nemohla být lepší. (Lepší by mohla být jedině kdyby se zvýšil ten budget.)
Šlo by něco takovýho naprogramovat, jak náročný by to asi bylo? Kolik by na to asi bylo potřeba lidí, jak dlouho by trval vývoj a jaký by byly náklady?
Zobrazit příspěvky
