5
« kdy: 05. 05. 2022, 20:04:55 »
Co mi ječná dala, byla hlavně vůle nevzdávat se. V prváku jsem si prožil peklo se základy elektrotechniky. Byl jsem ze ZŠ zvykly na vyznamenání a na jecny jsem hned začal propadat. Plus učitelka mě tak zdeptala že jsem se doslovně naučil celý sesit na zpaměť. To peklo ale bylo ze me nechtěla celý půlrok vyzkoušet a nechala mě se pěkně potit. Než jsem to teda prokouknul a pak už to bral s nadhledem.
Nevzdávat se je (teda byla) pulka úspěchu na VŠ. Co vím tak od nás většina lidí kteří šli na VŠ a chtěli ji dodělat ji dodělali.
Já nakonec s odstupem na ječnou vzpomíná rád. Pohádku o tranzistoru která se změní na horor, pocemtivolemetr, hospody v nuslich u synkace, ruskou anglictinarku, třídního který se zbláznil, strojní dílny, chemikarka ktera dávala pohlavky... Jo nostalgie 😀