Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - hahel16625

Stran: [1] 2 3 ... 12
1
Do korporatu plc nikdy v zivote....

U programátora PLC bude hodně záležet, zda budete dělat v nějakém korporátu nebo malé firmě. Pokud v korporátu, tak to může být hodně jednoúčelová práce.

To ale není nic specifického pro PLC. V korporátu se z juniora javisty může klidně stát superspecialista na jeden okrajový javový framework (nebo něco, co si ten korporát vyvinul in-house) - a jinak netušit, která bije.

2
Jak to myslíš?
V PLC budeš vždy zaměřen na aplikaci, vyřešení problému reálného světa.
99 % komerčních programovacích pozic je o vyřešení problémů reálného světa.


To znamená že budeš typicky od programování abstrahován.
?

PLC bude vždy skládačka předpřipravovaných verifikovaných black boxů. Ty blackboxy psal nějaký programátor a verifikoval tester.
...
Z hlediska programátora to jsou svázané ruce.
A to je nějaký zásadní rozdíl od ostatních platforem? Ano v PLC jste jako programátor v kleci, docela malé kleci. Ale na jiných platformách jste většinou v kleci také. Sice větší kleci, ale pořád pracujete na nějakém verifikovaném HW. A často pracujete na closed-source OS, kde můžete používat systémová volání a to je tak všechno.

Naprostá většina komerčního programování v Javě/.NET v Česku jsou nějaké bussiness aplikace, kde pracujete tak, že ohýbáte nějaký framework k vašim potřebám, ale nesmíte ho ohnout moc, takže v čem se tak zásadně liší svázané ruce u PLC?

Jako PLC se většinou programuje dohromady s nějakým HMI systémem. A je fakt, že tvorba těch HMI aplikací občas připomíná mateřskou školku. Pracuješ s omezeným množtvím hotových komponent. Vlastní komponentu si udělat můžeš, ale prakticky to brutálně zabíjí výkon. Ve skriptech jsou zakázány konstrukce, které by mohly vést k zacyklení. Ale není to tak vždyky. Zejména u větších SCADA systémů jsou vývojová prostředí, kde je programátorská volnost mnohem větší.

Když programujete windows aplikaci, tak teoreticky můžete jít do velké hloubky. Prakticky vám to šéf projektu hodí na hlavu, protože čím méně kloužete po povrchu, tím větší je pravděpodobnost, že se vaše aplikace rozbije při dalším velkém windows updatu (nebo nové verzi windows).

Když programujete něco na linuxu, tak teoreticky můžete cokoliv. Můžete hackovat ten linux, upravovat jádro, bomba. Tedy do chvíle, než vám to admin hodí na hlavu, že tohle je neudržovatelné. Jistě, existují krabičky do kterých si výrobce ohne linux fakt hodně a pak si to dlouhodobě udržuje. Ale v praxi je to zlomek pracovních nabídek, které jsou na trhu.

Komerční programování PLC je pokoj s výhledem do dvora. Komerční programování většiny jiných platforem je pokoj s výhledem na moře, ke kterému je vstup zakázán.

3
Pro mne programovani je silena drina, 99% hazeni lopatou. U pasu. Nikdy to nekonci, je tam Backlog.Dodelal jsi Story? proc uz nepracujes na dalsim.

A? Každá práce, kde jde o komerční výsledky, je dřina.


Nastesti - jeste jednou, IT != "developer"

 viz autor vlákna:
...ktorý sa okolo veku 40 rokov rozhodne zmeniť prácu a stať povedzme programátorom.

4
1) Potvrdím, co tu psali jiní: IT obor dneska nečeká na lidi, co sice programovat neumí, ale chtějí. Ale nezoufej.
2) Rekvalifikace do IT rozhodně je možná, ale ne pro každého. Pokud máš ten správný styl myšlení a baví tě to, tak se někam dostaneš. Už to nebude na špičku, ale po pár letech bys opravdu mohl dělat programátora.
3) Ano, píši - za pár let. Jak rychle to půjde, závisí hlavně na tobě, jestli je to v tobě a jak tě to bude bavit.
4) Jestli střídáš 2 týdny práce a 2 týdny volna, tak máš ideální příležitost ten čas využívat k tomu, aby ses vzdělával. Samozřejmě musíš umět anglicky (na té úrovni, abys dobře rozumněl tomu, co říkají na videu). Nicméně vybral sis obor, který se dá naučit samostudiem až do překvapivé hloubky. Máš šanci - na rozdíl od lidí, co by chtěli být lékařem, nebo navrhovat turbíny.
5) Najdi si nějaké online kurzy (placené jsou většinou lepší, ale klidně začni i nějakým zdarma), kup si nějaké knížky a zkus to. Python je rozhodně nejlepší dnešní jazyk pro výuku programování (ale nabídek práce v něm tolik není). Java/.NET jsou komerčně žádané jazyky, které se rok od roku pro začátečníka více a více komplikují (můj názor), ale i v nich se dá začít. Rozhodně se vyhni jazykům C/C++ (alespoň první rok). Snaž se, se učit ten jazyk a něco v něm tvořit. Časem přidej SQL a web - a sleduj, jestli tě to baví.
6) Až budeš schopný v nějakém komerčně zajímavavém jazyce (ta Java/.NET/případně aktuálně trendující webové jazyky) něco samostatně vytvořit, až budeš moci říct, že umíš pracovat s gitem, tak rozhoď sítě a nabízej se jako brigádník, případně začni jako jako neplacený stážista. To, že 14 dní můžeš a 14 dní ne, to není ideální, ale mnoho studentů pracovalo při škole a firmy se tomu přizpůsobily, že teď mohou a teď nemohou. Případně si hledej brigádu jako tester - to byla vstupní brána do vývoje pro mnoho lidí, kteří se svým životopisem neprošli do vývoje rovnou. IT support bych ti nedoporučil, to má k vývoji mnohem dál, než testování.
7) Na volnou nohu úplně zapomeň. Na volnou nohu se vydej nejdříve po několika letech zaměstnaneckého poměru. To je jenom poznámka k pár posledním příspěvkům zde.
8 ) Obecně platí, že pokud už nějaký obor umíš, tak je fajn hledat synergii s IT. Pokud bys našel firmu, která dělá nějaký SW vývoj pro stavebnictví, tak ty znáš obor, terminologii, máš přidanou hodnotu. Problém je, že klasický programátor se ty podstatné doménové znalosti většinou naučí tak do půl roku, zatímco tvůj skluz v programování bude dlouhodobý. Ale furt lepší, než nastoupit jako programátor v pojišťovně a půl roku objeovat pravidla a terminologii pojišťovnictví. Profese stavaře by určitě pomohla více, kdybys chtěl v IT firmě (myšleno IT firmě co dělá SW pro stavebnictví) dělat obchodníka, nebo vést projekty. Netuším, jestli se v Česku programují nějaké stavební CADy, ale třeba by se tu mohly programovat pluginy do takových CADů. Netuším, jestli stavaři používají nějaké speciální SW, ale zkus se rozhlížet tímto směrem. Ale to je budoucnost. Teď se musíš pokusit zvládnout základy programátorského řemesla.

5
Windows a jiné systémy / Re:Windows 7 na novém notebooku
« kdy: 06. 11. 2023, 00:01:50 »
Spustit na notasu Windows 7 ve virtualu ?
Psalo to tu už hodně lidí, ale přidám se. Ano, spusť si Win7 ve virtuálu. Je to jednoznačně nejlepší řešení. Provozovat Win7 jako hlavní OS na počítači je čekání na kritickou zranitelnost, kterou MS už neopraví (nebo ji opraví se zpožděním). Případně čekání na to, kdy na Win7 už nespustíš normální prohlížeč, protože od Win7 dávají vývojáři ruce pryč.

S tim zkusenosti nemam, nevim poradne jak na to. 
Tak se to nauč, není to až tak těžké. Internet /youtube je plný tutoriálů. Uživatelsky nejlepší je asi VmWare, ale ten je placený. Pokud chceš virtuál zdarma (pro osobní použití), tak doporučuji VirtualBox.


Pro Windows potrebuji jen minimalni vykon a datovou kapacitu, na notasu je vykonu dost.
Tak to je dobře, to je virtuál pro tebe. Kdybys chtěl na těch Win7 třeba 3D akceleraci, bylo by to horší.

6
Studium a uplatnění / Re:Jak vybrat v Praze elektro/IT SPŠ?
« kdy: 14. 09. 2023, 09:08:49 »
Díky za reakce. Diskuzi, jestli je důležitá nebo nedůležitá dobrá škola tu pěstovat nechci. Rád bych prostě věděl, kde a jak nabrat data, která škola by mohla být záchranná.

https://www.idnes.cz/stredni_skoly , infoabsolvent.cz
Výborně. Tohle jsou centralizované zdroje dat. Ovšem pouze dat o převisu. A převis sám je fakt doplňková informace, ale není sám o sobě úplně vypovídající.

  to-das.cz (mají údaje pro ty, kdo si u nich předplatí přijímačky nanečisto, jako bonus navíc to nebylo špatné ale jinak se to nevyplatí),
Když si zaplatim to-das.cz, najdu tam více dat? Nebo stejná data jako u těch předchozích, jenom krásněji zabalené?

Za klíčové považuji to, kolik měli jednotliví uchazeči z cermat testů a kde škola udělala čáru. Přesně tahle data některé školy mají na stránkách, ale některé ne. Případně některé (např. SPŠE Františka Křižíka) mají ty tabulky podle svých přepočtených bodů - a body se přiřazují za pořadí v úspěšnosti cermat testů, nikoliv za absolutní hodnoty bodů v cermat testech. Takže z toho nijak nezjistím, kolik cermat bodů měl ten poslední přijatý.
Tahle data někde jsou?




7
Studium a uplatnění / Jak vybrat v Praze elektro/IT SPŠ?
« kdy: 13. 09. 2023, 10:01:22 »
Výchozí situace: Praha, silný ročník, obrovský přetlak zájemců. Maximálně 2 přihlášky (pravděpodobně se stihne schválit, že budou 3).
Cíl: Skončit na dobré elektro/IT SPŠ, ale zejména se někam dostat, neskončit na učebním oboru.
Plán: 1-2 přihlášky podat na školy, na které si syn věří. A jednu přihlášku si podat jako záchrannou - tedy na školu, kde nebude tolik zájemců, zřejmě proto, že škola není tak dobrá.

Vybrat ty školy, kam chceme a na které si troufáme, tam poradit nepotřebuji. Ale jak vybrat tu záchrannou?
-Různé školy mají na stránkách různé informace o minulých přijímacích řízeních. Existuje něco takového centrálního, kde bych snadno porovnal stejná data mezi různými školami? Nějaké tipy, jak s těmi daty pracovat? Například, že nějaká loňská data jsou zavádějící, protože specifická situace velkého přetlaku, atd.
- Podle jakých dalších dat/kritérií vybírat tu záchrannou školu?
- Nějaké konkrétní tipy?

Děkuji!

8
To mi připomíná dávnou historku jednoho známého, který nastoupil jako java junior do KB. Nastoupil za málo, neřekl si více, nebyl si jistý tím, co vlastně umí a jaká je jeho cena na trhu. Ale to nebude problém, za rok se ukáže, jaký jsem a řeknu si o víc.
A oni mu samozřejmě za rok přidali. Relativně docela hodně mu přidali. Relativně v tom rozmezí, ve kterém se přidávalo všem. Problém byl, že aby mu dorovnali jeho reálnou tržní cenu, tak by mu museli přidat mnohem větší procento jeho malého základu. Mnohem větší procento, než se obvykle dává a více by musel schválit někdo hodně nahoře. A ti lidi nahoře se tam nedostali tím, že schvalovali velká zvýšení platů.
A příští rok úplně stejná situace. Prostě mu nemohou dát tolik, kolik berou jeho kolegové, kteří jsou třeba i horší (objektivně - podle interních kritérií), protože by mu museli přidat moc procent. A přidat moc procent se nesmí.
Ale bral to jako zkušenost a KB v životopise mu asi usnadnila přechod jinam, kde mu jeho tržní plat potom dali.

Jestli chceš 60, začni na 75, jestli chceš 70 začni na 85k atd., nebál bych se začít na 95k s tim že kývnu na cokoliv od 70 výš...  Je podle mě jedno co umíš, pokud tě budou chtít dají co můžou a banky teď maj mega zisky.  Většinou platí co nevyhádáš na začátku, to nemáš, plus je dobré vědět jak a kdy přidávají.
Mmchdm v těhle měsících už nepočítej, že by příští rok přidali třeba o inflaci a bonus co na něj nejspíš budou lákat buď nebude vůbec nebo výrazně pokrácený. 
Tak je třeba to zohlednit do představy o platu.

9
Software / Re:SW pro archivaci (ne zálohování)
« kdy: 05. 09. 2023, 09:30:07 »
Týká se to hromadění jak reálných věcí, tak digitálních dat. Rozhodně je pravda, že 95 - 99 % věcí, která si člověk odloží "kdyby se to hodilo", tak už nikdy potřebovat nebude. Je to ale otázka toho, jakou cenu má pro člověka těch 1 - 5 % věcí, které se mi později hodit budou. Moje zkušenost je taková, že ta cena může být někdy velmi velká.


Toto mi pripomína, že musím pohľadať, kam som dal DVD-čka s archívmi vecí zo študentských čias (cca. 15 rokov dozadu). Všelijaké programy pre kalkulačku TI-89 (vlastne už ani neviem, komu som požičal tú, tuším sestre), kopa fotiek, nejaké archívy komunikácie cez ICQ/Jabber (nekompletné), a všeličo, čo som vtedy vyprodukoval. A či to vôbec pôjde prečítať.

V praxi sa ukazuje, že všetky tie pracne nahonobené veci aj tak človeku nejako nechýbajú (po svadbe a sťahovaní som to niekam založil), a obvykle na pamiatku starých dôb stačí pár albumov papierových fotiek, ktoré si človek raz za čas dá vyrobiť z výberu aktuálnych pár rokov (keď ide o albumy fotiek rodinných akcií/detí v troch exemplároch, z ktorých dva dostanú starí rodičia z každej strany, tak je to chránené aj pred zničením).

A tiež by ma zaujímalo, čo autor témy potrebuje archivovať. Ak ide o súkromné použitie, tak sa obávam, že ide o ekvivalent pivničného/povalového "spižovania", kde je najjednoduchším riešením zaplneného priestoru všetko proste vyhodiť (vo virtuálnom svete technicky oveľa jednoduchšie než vo fyzickom), je to len psychologický problém. Keď sme doma naposledy robili veľké upratovanie pivnice (sklepa), tiež moje srdce krvácalo, že "tie veci sa ešte mohli využiť", ale spätne musím racionálne uznať, že:
- 10 rokov som to na nič nepoužil
- a veľmi pravdepodobne by to tak pokračovalo aj naďalej.

10
Software / Re:SW pro archivaci (ne zálohování)
« kdy: 05. 09. 2023, 09:23:37 »
Ano samozřejmě, když si dáš umělé požadavky, že člověk zálohuje/archivuje pouze data vytvořená vlastní prací a pílí a ignoruješ, že 4K/60Hz video udělá taky hodně, tak dojdeš k takovým výsledkům, že 640 kB (pardon 500 GB) musí stačit každému.

Sice je to off topic, ale zajímalo by mě co archivuješ? A kolik TB?
Zatím jsem nikde nenašel nikoho komu by se data nevešla na BD apod.

Jsem toho názoru, že žádný člověk není schopen vlastní prací a pílí vytvořit více než nějakých smyslplných 50-500 GB dat. Tím tedy hlavně myslím fotky/videa z dovolených apod. V dokumentech málokdo napíše 50 MB ve Wordu ročně.

Možná tu sice budeš bazírovat s videem o 8K při 120Hz atd., ale to není typické používání, proto se tedy ptám.

11
...

Přesně tak, pro živnostníka bude platit přesně toto:
Udání -> Policie -> Doložení faktury -> Odložení.

12
Pokud mě někdo udá a stát bude na udání reagovat a spokojí se s tím, že mu ukážu fakturu, děkujeme, odloženo, na shledanou.

Pokud Vás někdo udá, určitě to neskončí tím, že se stát spokojí s fakturou. Faktura není doklad o licenci a chybějící faktura není důkazem chybějící licence. Na Vás je doložit, že máte licenci k užívání. Tedy doklad nebo řetězec dokladů (důkazů) od autora, s využitím distributorů či bez nich, až k Vám.

Je naivní si myslet, že faktura vyřeší problém.

Opravdu se české OČTŘ reálně zajímají o něco jiného než je faktura? Zejména v případě, že to je udání na živnostníka a netlačí na to z druhé strany autor toho SW (a MS to v Česku nedělá, určitě ne u jednotlivců).

Opravdu se bavíte o reálném světě a nejedete akademickou debatu?

13
Jednoznačně bych šel do repasu nějakého kancelářského stroje od solidní značky. Něco tak kolem 5000 Kč. V případě notebooku pozor na to, že hodně repasů má německou klávesnici s českými polepkami. To důchodcům vadit může, nebo vůbec nemusí.

14
...

Bavíme se tu o legální licenci, nebo o tom, jaká jsou rizika z užívání nelegální?
Na otázku legálnosti licence jsem odpověděl.

Rizika z užívání nelegální licence jsou spíš okrajová, v tom souhlasím. Ale pak je tu otázka, jestli dává velký smysl za nelegální licenci (tj. za licenci bez prokázané legality) vůbec platit. Pokud nemám v ruce nic, tak už je skoro lepší to "nic" mít zadarmo, ne?

Rizika používání skutečně nelegálního softwaru (tzn. používám placený komerční SW, ale nikomu jsem neplatil) jsou sice malá, ale já osobně bych to neriskoval.
Tady je reálné, že mě někdo udá a na udání tenhle stát bude reagovat.

Rizika používání softwaru v kvantovém právním stavu (tzn. používám placený komerční SW, který jsem si koupil ve formě druhotné licence a teprve hloubkové pátrání/audit by rozhodlo, jestli je licence platná, nebo neplatná) považuji za teoretická (a rád/nerad se nechám přesvědčit o opaku).
Pokud mě někdo udá a stát bude na udání reagovat a spokojí se s tím, že mu ukážu fakturu, děkujeme, odloženo, na shledanou.

15

Jako začínající podnikatel bys měl mít všechno 100% legální, protože vše je hodně na očích.


To se tu řešilo nedávno, ne? Reálně v Česku ta licence nikoho nezajímá. Maximum, co může někoho ze státních orgánů zajímat, je faktura, která by rozhodně měla být ze země EU.



To, že software funguje, neznamená, že máte legální licenci. Licence je právní záležitost a chybu v licenci může odhalit leda tak audit, nebo (v horším případě) během sporu.


Kdo by ten audit dělal? Buď si ho bude dělat sám, pak je mu to jedno. Nebo ho do auditu bude nutit korporát, se kterým bude chtít uzavřít smlouvu. Pokud ten audit odhalí, že licence není platná, tak si obratem koupí platnou. Pokud bude podepisovat smlouvu s tak velkým zákazníkem, který ho donutil do auditu, tak už to bude jedno, že si vlastně koupí licence 2 (jednu levnou nelegální a později druhou drahou originální).

Soudní spor? Kdo by měl koho žalovat, aby došlo k soudnímu sporu? Konkurent toho živnostníka? Jako jiný živnostník - programátor? Kravina. Microsoft? Ten (minimálně v Česku) do tohoto druhů soudních sporů nechodí.


Pokud někdo víte o reálném riziku, které ten živnostník podstoupí, když si pořídí druhotnou licenci, tak budu velmi rád, když se to tady dozvím, ale hádám, že celé je to spíš akademický problém. A že druhotná licence je pro začínajícího živnostníka dobrá volba.

Stran: [1] 2 3 ... 12