Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - farbydos2

Stran: [1] 2 3 ... 5
1
Hardware / Re:Tichá desktop zostava (do 30-35dB)
« kdy: 06. 12. 2021, 11:40:59 »
A co sestavy jako Dell Precision T5820 nebo T7820? Pokud jsem něco nepřehlédl, původní tazatel nelpí na miniPC...

2
Dle mého názoru jste se dostali daleko mimo původní téma, tedy legalitu obcházení regionálních omezení.

Jinak problém regionů pokud vím není přímo v Netflixu samotném (a podobných), ale ve společnostech co drží licence pro daná díla.  I teď vidím v některých streamovacích službách, že některý obsah licencovaný od třetí strany je dostupný pouze pro některé regiony (konkrétně ne v .cz).  I když přiznávám, že za poslední roky se obecně možnost koupit si "video obsah" z .cz značně zlepšila.

Souhlasím s odklonem od původního tématu. Je potřeba rozlišit několik detailů, zejména pak skutečnost, že Netflix (a jiné služby nebo třeba i ČT) část obsahu produkují, část koprodukují (čímž mohou získat třeba vysílací práva pro určitou oblast atp.) a část nabízí prostřednictvím svého vysílání po nákupu vysílací licence. (Mediální právníci by jistě učesali terminologii.) Součástí nákupu vysílacích práv je jednak výběr regionu, jednak doba trvání. Může stát, že mediální instituce má pro určitý region výhradní právo k šíření určitého obsahu, a tak jej nelze hromadně distribuovat prostřednictvím konkurenčního vysílání. Třeba ČT takto, tuším, vysílá Tři oříšky pro Popelku. Na druhou stranu musí služba či instituce, jež vysílací práva kupuje, doopravdy zajistit kontrolu dodržování pravidel, za nichž vysílací práva platí. To mimo jiné klade někdy netriviální nároky na technická opatření. Proto ČT blokuje část obsahu v zahraničí. Zajímavostí je, že třeba pro souběžné vysílání určitého obsahu na více kanálech může držitel autorských práv klást na provozovatele služby zajímavé nároky: pro souběžné vysílání licencovaného obsahu na několika kanálech musí ČT leckdy dodržet souběh v jednotkách framů. Nejde totiž o reprízu.

Vlastně by mě docela zajímal názor někoho práva znalého, jak naložit s nabádáním k obcházení podobných pravidel.

3
Hardware / Re:Nový notebook / power user
« kdy: 24. 08. 2021, 11:29:15 »
V jedné firmě se podobně výkonné stroje používají jako mobilní pracovní stanice pro CAD a výpočty. Naposledy jsme brali HP Z-Book 15 G7 a jsou fajn. Sehnali jsme v ČR konfiguraci s Intel® Core™ i7-10850H a jedním 32GB modulem paměti. Další sloty jsme si doplnili sami (lze rozšířit na 128 GB). GPU je RTX3000 a display QHD (? nebo nějaké podobně fancy označení). Stroje se nepřehřívají ani v syntetických testech. Dokonce i ve vícevláknové zátěži drží procesor "lehký boost". Vývod teplého vzduchu je dozadu, za display. Zprvu se konstruktérům nelíbilo, že se část šasi pod displejem zahřívá, ale pak si na to zvykli. Pokud se nepletu, měla by se nyní dostávat na trh osmá generace této řady s novými CPU od Intelu. Nevýhodou by mohlo být, že i přes tloušťku šasi HP zvolilo místo běžného rj45 vyklápěcí variantu (pravděpodobně kvůli vzhledu). Zatím nemáme laptopy dost dlouho, abychom posoudili estetickou degradaci povrchů. Mechanicky se vše zdá robustní. Výhodou je dost snadná uživatelská výměna RAM a disků. Dělá se i 14'' a 17'' varianta.

Pak používáme Delly Precision 7520. V nich jsou mobilní Xeony a také vše funguje bez problému. Jde opět o šestijádra s dedikovanou GPU z řady Quadro. A opět vše funguje. Nepřehřívá se ani v trvalé zátěži, mechanicky robustní. Šasi je mechanicky odolné a zatím počítače opticky nijak zásadně nesešly. Jeden v zavřeném stavu upadl na zadní hranu. Tím se nepatrně prohnula mřížka chlazení. Předpokládal bych, že novější generace na tom budou obdobně.

Pak jsme pokukovali po Thinkpadech z řady P (T15, T14), ale s ohledem na nedostupnost vyšších konfigurací (především GPU) jsme prakticky museli zvolit HP. Na Delly i TP bychom docela dlouho čekali. Každopádně u Thinkpadů už dávno neplatí, že jde o prototyp robustního počítače, kde se dá skoro vše upgradovat. Této filosofie se drží už jen vyšší neultrabookové řady.

Dobrá jsou prý ještě Fujitsu, ale s těmi osobní zkušenost nemáme.

Není problém sehnat vyšší konfigurace výše zmíněných strojů v ČR za relativně rozumnou cenu. Potíž je spíš se skladovou dostupností. Když jsme třeba v lednu poptávali u různých dodavatelů laptopy se středními a vyššími GPU Quadro, dostávali jsme i odpovědi typu: snad bude v ČR za tři měsíce...

4
Hardware / Re:PC na vývoj
« kdy: 18. 06. 2021, 23:34:05 »
Někdy se také dá sehnat fajn repas. Třeba takové Delly Precision T7820 nebo HP Zxxx. Je to hodně o štěstí. Do jedné fy, kde hodně používají CAD se před třemi lety podařilo pořídit velmi hezky vybavené Precisiony T7810 osazené dvěma dobrými Xeony, 64 GB RAM a Quadra M4000 (pak jsme si několik upgradovali na RTX4000). Brali jsme je z Polska a cena byla tehdy pod 40 K/ks. Dokonce na ně byla dvouletá záruka. Jenže takové "haluz" nákupy hodně závisí na náhodě.

5
Software / Re:Soustava lineárních rovnic
« kdy: 16. 06. 2021, 16:04:56 »
(...) je to jen takový hint, jak se správně, rychle a efektivně programují soustavy.

To je docela odvážné tvrzení. Numerických metod je spousta a jsou mezi nimi doopravdy podstatné rozdíly. Navíc je možná trochu zbytečné řešit soustavu 2 rovnic iterativně... Bez dalších detailů o soustavě navíc nejde nic moc říci o konvergenci.

Pomohlo by doplnit odpovědi na otázky:
1. Je cílem nalézt analytické řešení úlohy? Pokud ano, hledáme je za účelem implementace nějakého řešiče?
2. Máme pak za parametry x1, ... dosadit čísla, nebo zkoumáme jen symbolické řešení? Jak má vypadat výstup? Pokud chceme dosadit za parametry konkrétní volby číselných koeficientů, musíme počítat s oním větvením. Vadí, že úloha nemusí mít řešení? A když má řešení více, chcete je znát všechna? Pokud máme znát všechna řešení, musíte si připravit nějaký rozumný objekt, jímž množinu řešení chcete reprezentovat (třeba pomocí afinní kombinace). Pokud by stačilo dostat aspoň jeden bod roviny, který "nějak" splňuje podmínky úlohy, zkusil bych něco jako již zmíněné nejmenší čtverce. Pak dovedete garantovat, že řešič najde vektor, který buď úlohu řeší, nebo aspoň dává dobré přiblížení "nedosažitelného" řešení.
3. Asi se nemusíte rozepisovat o původu rovnic. Efektivně by nám stačilo, kdybychom dovedli usoudit na nějaké pěkné vlastnosti systému. Třeba právě díky struktuře problému není potřeba diskuse výše.
4. Plánujete úlohu nějak škálovat co do rozměru systému? O kolik sad rovnic přibližně jde?

Řešíme tu již doopravdy zevrubně prozkoumaný problém a ještě v docela jednoduché inkarnaci. Teď jenom stačí pořádně říci, co konkrétně nás zajímá.

6
Software / Re:Soustava lineárních rovnic
« kdy: 15. 06. 2021, 09:25:55 »
Citace
Ať to zkrátíme, pokud tvrdíš že to je řešitelné tak jednotlivé proměnné vyjádři.
A jak chápeme proměnné? Podle zadání se zdá, že proměnné jsou x, y a x1, ..., y2 jsou parametry. Píše to sám autor:
(...)
Jedna rovnice je třeba takováhle:
(x1 - x2)(y2 - y1)x + (y1 - y2)(y1 - y2)y + (x2 - x1)(x2 - x1)x1 + (y1 - y2)y1 = 0
a já chci vzorce pro výpočet x a y.
Když si označíš koeficienty u x a y po řadě jako a, b, dostaneš se postupně ke tvaru řešení, o nemž píší. Asi jsem měl napsat přímočařeji, že a = (x1 - x2)(y2 - y1), b = (y1 - y2)(y1 - y2) atp. Každopádně řešení pak na těchto parametrech bude záviset a podle nastavení parametrů se může kvalitativně docela lišit. Proto jsem psal ty příklady.

Citace
Jestli se jedná o linearní/nelineární příp. vyšší řády, atd.. soustavu rovnic není podstatné.
Tento aspekt je velmi podstatný. Chápu správně, že uvažuješ "triviální = má jedno řešení"? Běžně se o triviálním řešení mluví, pokud je v nějakém smyslu celé nulové; obecně nás zajímají netriviální řešení. Třeba pro každou matici A o rozměrech n na m platí, že když jí vynásobíš sloupeček m nul, dostaneš zase sloupeček nul. Matici A můžeme chápat jako matici soustavy lineárních rovnic (to mapování se dá doopravdy provést jedna k jedné). Pak ale každou soustavu lineárních rovnic s nulovou pravou stranou řeší nulový vektor. Takové řešení obecně není moc zajímavé, a tak mu říkáme triviální, máme ho vždy a bez snažení. Autor spíš hledá nějaké netriviální řešení. To je ale jen terminologie.

Pokud se podíváme na počty řešení pro banální polynomiální rovnice, dostaneme se docela snadno k chování, které u lineárních rovnic nepozorujeme.

Uvažuj třeba rovnice:
x^2 = 1,
x^4 = 1.

Když si x vybereme jenom reálné, stejně máme vždy dvě řešení, a sice +/-1. Přitom máme jednu proměnnou a řešíme soustavu "dvou různých" rovnic. Když bude x komplexní, máme pořád dvě řešení. Tím se dotýkáme:
Citace
(...) aby soustava byla triviálně řešitelná musí počet proměnných být rovno počtu rovnic.


Nebo si představ reálnou rovnici: x^2 = -1. Ta řešení nemá. Kdybychom teď měli napsat parametrickou alternativu, dostali bychom:
x^2 = p. Taková rovnice bude mít reálné řešení jenom tehdy, bude-li p nezáporné. Když náhodou bude p kladné, dostaneme řešení rovnou dvě. A pro nulu máme samozřejmě jen jedno řešení. Výměna tělesa ("čísel") za komplexní dvojakost řešení nezachrání. Jen nám umožní odstranit podmínku na p.

A teď si představ rovnice:
sin(x) = 1/2 nebo x^5 + 2x^4 + 3x^3 + 4x^2 + x + 6 = 0. První rovnice má spočetně řešení a druhá 5. Paradoxně je ale analyticky "těžší" najít řešení té druhé. Obecně nelze najít pěkné analytické řešení pro polynomy stupňů 5 a vyšších.

V souhrnu: pokud řešíme parametrickou soustavu lineárních rovnic symbolicky, doopravdy symboly nepovažujeme za hledané proměnné, ale za parametry, na nichž řešení závisí. A nelineární soustavy jsou z povahy komplikovanější než ty lineární.

7
Software / Re:Soustava lineárních rovnic
« kdy: 14. 06. 2021, 13:11:34 »
Citace
Vidím problém naprosto odlišně.

V zadání docela explicitně zaznělo, že máme řešit soustavu lineárních rovnic a v dalších odpovědích jsme se dokonce dostali k jedné z rovnic k řešení. Ta je doopravdy lineární v x a y. Koeficienty sice závisí na nějakých parametrech (x1, ..., y2), ale to není problém. Parametrické soustavy se řešívají běžně. Pokud bychom měli nalézt obecné řešení té nelineární soustavy, šlo by o diametrálně jinou (a obecně o dost složitější) úlohu.

Kdybychom se dozvěděli něco bližšího o samotných rovnicích, dovedli bychom třeba přijít s konkrétnější odpovědí.

8
Software / Re:Soustava lineárních rovnic
« kdy: 14. 06. 2021, 00:48:46 »
Použití SVD už je docela specifické. Určitě se najdou místa, kde se SVD (nebo jiná faktorizace) velmi dobře hodí. Trochu potíž je počítat faktorizace analyticky (tak jsem interpretoval "písmenkově" ze zadání). Ono se totiž může docela snadno přihodit, že ta faktorizace nám proti obyčejné Gaussově eliminaci vytvoří složitější úkol.

Je ale možné, že tazateli stačí nějaké řešení. Pokud by stačilo nalézt aspoň jedno řešení, dá se postupovat různě. Třeba pomocí metody nejmenších čtverců dostaneme buď přímo řešení, nebo aspoň jeho dobrou aproximaci. Rozlišit, zda je řešení jen přibližné, nebo přesné už není těžké. Ale to doopravdy záleží na účelu. 

9
Software / Re:Soustava lineárních rovnic
« kdy: 13. 06. 2021, 23:08:08 »
Pardon, začal jsem psát příspěvek dříve, než zazněl příklad. Přesně o situaci, kdy řešíme:
a*x + b*y = c,
d*x + e*y = f
jsem se snažil napsat. Patrně už z oněch dvou příkladů je znát, jak se kvalitativně může řešení lišit: jednou nevyjde nic, jednou můžeme dostat krásnou dvojici (x, y) a někdy dostaneme přímku nebo rovinu. Sympy bohužel nebude s to rozhodnou jen na základě parametrů a až f, jak řešení konstruovat. Pokud mu zadáte, třeba podmínku na nenulový determinant, mohl by s tím pohnout. Na druhou stranu je podobný případ dost jednoduchý, aby se s ním dalo vypořádat v ruce. Řešíme soustavu Ax = b, kde tučně píši vektory. Představme si b jako sloupeček obsahující (c, f) a x jako sloupeček se složkami (x, y). Když předpokládáme existenci právě jednoho řešení, můžeme se opřít o formulku: x = A^(-1)b, kde exponent "na mínus první" označuje maticovou inverzi. Návod na výpočet inverze jsem poslal (https://www.mathcentre.ac.uk/resources/uploaded/sigma-matrices7-2009-1.pdf), jde o rovnici z přílohy. Shodou okolností bychom mohli narazit na dělení nulou. Jenže ve jmenovateli je právě determinant matice soustavy (výše jsem psal A). Proto se dá nejprve ověřit nenulovost determinantu a pak dosadit do vzorce pro inverzi. Když náhodou vyjde determinant nulový, můžeme pořád za jistých podmínek najít řešení. Jen bude mít "písmenkově" jiný tvar.

Mají ony rovnice nějaký zajímavý původ? Možná by se daly nějak šikovně poskládat. Zkuste nám třeba poslat pár příkladů.

10
Software / Re:Soustava lineárních rovnic
« kdy: 13. 06. 2021, 19:05:44 »
Citace
jak bych si prosím mohl spočíst soustavu 2 lineárních rovnic o 2 neznámých v písmenkách

A jak soustavu počítáš teď? Běžně se u lineárních rovnic rozlišuje mezi soustavou s pravou soustavou a tzv. homogenní soustavou. Obecně se nepíše řešení lineárních soustav moc obratně. Skutečnost, že je soustava malá, na té neobratnosti nic nemění.

Příklad 1:
x + y = 0,
2x + 2y = 0.
To je legitimní soustava dvou rovnic. Jenže nejlepší řešení, jaké jsme s to napsat, je y = -x. Tedy geometricky dostaneme přímku.

Příklad 2:

x + 0y = 2,
x + 0y = 3.

Opět máme řešit soustavu dvou lineárních rovnic. Ale tentokrát dostaneme podmínku: y je libovolné a x musí být zároveň 2 a 3. Takže soustava nemá řešení.

Hodně záleží, kam bys chtěl studiem lineárních soustav o dvou rovnicích dospět. Pokud jde o geometrickou intuici, můžeš se na jednotlivé rovnice dívat jako na předpisy přímek (obecně tzv. nadrovin). S přibývajícím počtem rovnic musí platit, že na geometrický objekt představující řešení soustavy klademe více požadavků. To se efektivně přepíše jako průnik jednotlivých řešení. Pro soustavu dvou rovnic hledáme průsečík dvou přímek. Pro soustavu tří rovnic průsečík rovin atp. Pokud má rovnice nulovou pravou stranu, prochází přímka počátkem, v opačném případě je posunutá. V prvním příkladu jsme napsalo dvakrát rovnici téže přímky. Proto průsečík obou řešení dává opět přímku. Ve druhém případě naopak hledáme průsečík rovnoběžek, které nemají žádný společný bod.

Z pohledu (lineární) algebry je řešení soustavy lineárních rovnic dobře prozkoumáno. Samozřejmě se může stát, že máme řešit obrovskou soustavu, o niž mnoho nevíme. Pak je úloha težká. Ale teoretickou stránku charakterizovat umíme dobře. V prvním případě máme problém s hodností matice soustavy (to jsou dva pojmy). Hodnost matice se dá definovat například jako počet lineárně nezávislých řádků matice. Alternativně se dá definovat podle sloupců nebo třeba pomocí minorů. O řešitelnosti soustavy lineárních rovnic a tvaru řešení mluví tzv. Frobeniova věta. Pokud tě zajímá řešení soustav s nenulovou pravou stranou, dá se předchozí věta formulovat i tak, že determinant matice soustavy není nulový. Takže ve vlastní implementaci řešiče by bylo fajn před samotným výpočtem řešení zkontrolovat řešitelnost. Jenom poznamenám, že pokud by naopak měla pravá strana být nulová, bude muset být determinant matice soustavy nulový. Pořád se ale může stát, že řešením bude přímka (třeba jako v příkladu 1).

Dost dobře se v úvodu hodí pochopit Gaussovu eliminaci a operace, které můžeme na soustavě rovnic provádět, aniž bychom změnili její řešení. Takovým úpravám říkáme ekvivalentní a při ručním zápisu úprav na maticích používáme ~ (vlnku). Ekvivalenci doopravdy chápeme ve smyslu, že matice nalevo a napravo od vlnky představují matice soustav s týmž řešením. Postup řešení se v praxi docela často odvíjí ještě od dalších požadavků. Někdy se vyplatí zpracovat soustavu tak, že snadno nalezneme řešení pro nové pravé strany. V tom případě se může hodit znalost explicitní inverzní matice. Obecně je úloha hledání inverzí netriviální, ale pro matice 2x2 jsme s to napsat inverzi explicitně https://www.mathcentre.ac.uk/resources/uploaded/sigma-matrices7-2009-1.pdf. Tvar oné inverze docela přímočaře plyne z tvaru a vlastností tzv adjungované matice.

Někdy naopak chceme spočítat řešení pro více pravých stran naráz, ale jen jednou. Na počítači také u větších soustav často přecházíme k numerickému řešení. To je celá dost široká kapitola. Samozřejmě se do jednoho příspěvku nevejde celá teorie, ale snažil jsem se aspoň zmínit některé důležité pojmy. Pro hlubší pochopení by bylo potřeba projít nějaký ucelený text nebo kurs.

PS: Snad jsem nic zásadního nepřehlédl.

11
Viz prvni post. Racte popatrit svym veleodbornym okem.

Ale existuje nenulová šance, že první post neklade zas tak dobrou otázku. Pár lidí se na to pokoušelo poukázat. Otázka nvme + raid je dost specifická. S tím se asi musíte smířit. Asi by šlo implementovat raid softwarově, ale takové řešení bude hodně vzdálené čemukoliv praktickému. Kdybyste hodně chtěl, dají se najít PCI-e karty pro hostování NVMe disků umožňující podporou raidu. Ale hodně diskutabilní je, jak řešit obnovu raidu, pokud taková karta odejde.

K čemu by ona krabička měla sloužit? Ta otázka totiž zní trochu jako: přál bych si 2KK v paneláku s bazénem. Diskutující zde namítají, že bazény v panelácích nejsou úplně běžné.

12
To bychom asi potřebovali doplnit širší kontext. O jaký systém jde? Co se Yumu týče, erase a remove dělají totéž, a sice částečnou obdobu apt purge. (To jen tak na okraj.) Obecně ale nemusí remove zachovat konfigurační soubory. Nevím, jak to dopadne u fail2ban. Každopádně zálohovat konfigurační soubory po volání remove není moc šikovné.

Jste si doopravdy jist, že se fail2ban nainstaloval? Zkoušel jste se podívat, jestli je služba aspoň dostupná? (Bez konfiguračních souborů nenaběhne.)

13
Ty by ale nemělo vadit, ne? Konfiguraci si může člověk vytvořit ručně. Mimo jiné je dokonce doporučené needitovat přímo výchozí konfiguraci, ale založit si vlastní soubory s nastavením vězení.

Pokud jde o ověření, zda se fail2ban nainstaloval, dá se podívat třeba na:
service fail2ban status nebo systemctl status fail2ban. Docela dobře taky může posloužit fail2ban-client: https://linuxize.com/post/install-configure-fail2ban-on-ubuntu-20-04/.

14
Levicový, pravicový... Létají tu sem a tam vágně definované přívlastky se zasmrádlou pachutí opovržení. Zajímalo by mě, co jimi jednotliví diskutující myslí. Levicový ve smyslu progresivní, pravicový ve smyslu konzervativní? Nebo se vztahují k nějaké konkrétní sociální politice? Ale jako škatule pro pomyslné vymazání názorů někoho, s kým nesouhlasíte?

Ad ochrana soukromého vlastnictví: pokud se nepletu, je soukromé vlastnictví ukotveno jako právní pojem. To je v tuto chvíli alfou omegou; pokud se neshodneme na nadnárodním uchopení tohoto pojmu, nemá obecně soukromé vlastnictví dobrý smysl.

Ad (ne)ekologie: Není náhodou trochu problém s nedosáhnutelností extrémních poloh? Kdybychom například zvolili tezi ekonomizace všeho, mohli bychom předpokládat, že se k ekologii dostaneme tržně. Ale to je bláhové. Vše lidé nikdy na peníze nepřeváděli. Ekologie je v pro nás těžké a nové téma právě ze své inherentně globální podstaty. A také protože jde zpravidla o něco jako půjčku: když dnes budeme utrácet přírodní zdroje, budeme pravděpodobně muset někdy v budoucnu tento dluh kompenzovat. Jak se o něj podělíme? A kdy ho budeme splácet a jak určíme rychlost splácení? Asi je patrné, že objektivní metriku (metriky) nepůjde zavést.

Ad "JENŽE ROZHODUJE PRÁVĚ TO CO JE NAPSÁNO NA TOM PAPÍRU": Někdy. Spíš rozhodne, co si o cifrách na papírech budou myslet okolní státy, ne?

15
Sítě / Re:Konfigurace Zyxel VMG4005-B50A
« kdy: 25. 05. 2021, 18:59:30 »

Stran: [1] 2 3 ... 5