Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Jimmyx

Stran: [1] 2 3 ... 5
1
Sítě / Re:Domáci router
« kdy: 29. 04. 2021, 13:59:25 »
Mikrotik SW mam doma a RouterOS je hrozne, trvalo mi dva dny to nastavit jen jako "hloupy managed switch" a to uz jsem par chytrych switchu od jinych vyrobcu nastavoval. SwitchOS je sice jednoduche, ale zas osekane az na kost (a neni mu venovana patricna pozornost)...
Sorry, ale tohle je rukama.
...

Nepopiram, ze jsem lama. Ale pisi "managed switch", takze jsem to chtel/potreboval vcetne VLAN - access portu a trunku, tam se mi to moc nedarilo, nez jsem vykoumal, co kde mam spatne.  ;)

Navic jsem to zpocatku konfiguroval na novem (druhem) bridge, nevedic, ze HW offloading funguje jen na prvnim. :o
Chci VLAN, řeknu že chci VLAN a zvolím na jakém základním portu má být a jaké má číslo. A na několik kliknutí je tam. Chci ho dát do bridge, přidám ho tam.

U ROS HW je dobré se podívat na blokové schéma pokud chci ladit na maximální výkon. Některé porty jsou např. propojené jen přes CPU. Nicméně není to switch, je to router.

V každém případě ROS umí opravdu hodně, nastavuje se jednoduše a proto je dost masivně používán. Nicméně nastavuje se (překvapivě) jinak než Linux.

Není to ultimátní řešení na všechno, ale je to velmi schopné řešení za rozumné peníze.

2
Sítě / Re:Domáci router
« kdy: 29. 04. 2021, 13:38:05 »
Mikrotik SW mam doma a RouterOS je hrozne, trvalo mi dva dny to nastavit jen jako "hloupy managed switch" a to uz jsem par chytrych switchu od jinych vyrobcu nastavoval. SwitchOS je sice jednoduche, ale zas osekane az na kost (a neni mu venovana patricna pozornost)...
Sorry, ale tohle je rukama.
Pokud chci z routeru udělat "switch", založím bridge a přiřadím do něj porty, které chci aby se chovaly jako switch. Co na tom nastavovat 2 dny ?

Vzhledem k tomu, že na ROS HW a SW běží i sítě co mají desetitisíce připojených lidí, tak to asi nebude taková sr... . ROS umí opravdu hodně, ať už klikáním nebo z příkazové řádky nebo skriptu, ale je třeba znát jak se ovládá. Takže když čekám ovládání stejné s Linuxem, tak pohořím, ale to pohořím i když si zapnu třeba BSD.

3
/dev/null / Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« kdy: 21. 04. 2021, 10:13:40 »
Pokud ISP takovou službu nabízí, ať ji klidně nabízí, v tom mu nikdo nebrání. Dávat to ISP jako povinnost by podle mne bylo velmi nešťastné, protože sehnat IPv4 adresy je čím dál těžší.
Bavíme se o situaci, kdy ISP veřejné IP adresy k dispozici má. Pokud by neměl, pak by patrně nemohl nabízet ani tu natovanou variantu.
Pokud máte např. na 30 000 členů jen 3 000 IP adres (příklad reálné situace) a další prostě nedostanete, tak musíte ty IP adresy přidělovat úsporně a to navíc část potřebuje na vnitřní provoz.

A jak to souvisí s tématem? Pokud jednu IP adresu vyčlením na NAT 1:1, nebo jestli tu samou jednu IP adresu předám k zákazníkovi, stále mi to vyplýtvá přesně tu jednu jedinou IP adresu.
Společného to má to, že v takovém případě musíte mít NAT 1:N (respektive několik strojů). A když už máty ty NATy, tak doplnit k tomu veřejné IP natem 1:1 spotřebuje pouze tu jednu IP navíc na každý požadavek na veřejnou IP a musel by jste mít hodně silnou motivaci na to zprovozňovat i nějaké další řešení.

4
/dev/null / Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« kdy: 21. 04. 2021, 10:08:02 »
Pokud ISP takovou službu nabízí, ať ji klidně nabízí, v tom mu nikdo nebrání. Dávat to ISP jako povinnost by podle mne bylo velmi nešťastné, protože sehnat IPv4 adresy je čím dál těžší.
Bavíme se o situaci, kdy ISP veřejné IP adresy k dispozici má. Pokud by neměl, pak by patrně nemohl nabízet ani tu natovanou variantu.
Pokud máte např. na 30 000 členů jen 3 000 IP adres (příklad reálné situace) a další prostě nedostanete, tak musíte ty IP adresy přidělovat úsporně a to navíc část potřebuje na vnitřní provoz.

5
/dev/null / Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« kdy: 21. 04. 2021, 07:42:45 »
Citace
Já mám zkušenost s jedním freenetem. Obětaví chlapi; většina z nich uměla tahat kabely, lézt na stožáry, směrovat antény apod. Jenže admin byl jen jeden, samorost, nenahraditelný. Ten prostě řekl, že ani za peníze (byl jsem ochotný platit opravdu víc než stokoruny měsíčně) nehodlá adresy routovat, ani nehodlá řešit IPsec, ani nehodlá zavádět IPv6. A bylo po diskusi. Prostě jen NAT 1:1 - sice provedený dobře, ale s omezeními, která vyplývají. Reklamace (v přátelském duchu), že mi tam neprojdou některé služby - smůla. V nabídce uvedena "veřejná IP adresa" a to, že se jedná o překlad nebylo nikde, ani v obchodních podmínkách. Prostě samozřejmost, místní folklór.
Freenet měl obchodní podmínky? Myslíte spolek typu CZfree? To byl zvláštní spolek…
Ono je to s freenety ještě jinak. Freenet je něco jako např. Sokol. Spolek, který dělá něco pro své členy, ale to neznamená, že pro každého člena udělá co mu uvidí na očích. Představte si, že jste člen Sokola a máte v místní jednotě přístupnou posilovnu (to je zcela běžné) a přijdete za vedením, že tam chcete nějaký speciální posilovací stroj, který ale chcete pouze vy. Samozřejmě že vás v takovém případě vedení místního Sokola pošle do háje i když budete nabízet že by jste platit několikanásobek standartního příspěvku (což nelze). Ale když těch členů co chodí posilovat přijde 5 nebo 10, tak už se tím vedení bude zabývat a když to bude možné, tak ten požadovaný stroj pořídí a žádný příspěvek navíc nebude nikdo chtít. Spolek je totiž takový malý "komunismus".

S freenety je to podobné. Když drtivé vetšině členů bude stačit NAT 1:N a těm pokročilejším NAT 1:1, tak prostě s požadavkem na něco "lepšího" narazíte a penězy to neprorazíte. Až bude požadavek na "lepší" veřejné IP pálit více členů freenetu, tak se s tím něco začne dělat, ale vzhledem k nedostatku IPv4, se to spíše vyřeší nasazením IPv6.

6
/dev/null / Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« kdy: 14. 04. 2021, 09:07:26 »
Proroutování adresy na koncové zařízení je technicky velmi jednoduchá věc, přeci nemůže nikdo v diskusi psát, že to stojí o hodně víc, než ty adresy, které na to padnou.
Pokud máte v síti nasazené jedno řešení (tj. NAT 1:N a NAT 1:1), tak zprovoznění a údržba dalšího řešení je prostě další práci navíc a další potenciální zdroj problémů, tedy další náklady navíc. Pokud se ty náklady navíc mají rozdělit mezi to jedno procento jednoho procenta lidí co chce veřejnou IP a je ochotné za to zaplatit, tak rázem služba "opravdové veřejné IP" musí stát výrazně více.

7
/dev/null / Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« kdy: 13. 04. 2021, 20:06:41 »
Má to být tak, že ISP nabídne nezprzněnou linku za cenu, kterou určí jako odpovídající. Zbylé (levnější) varianty označí omezeními, která se s nimi pojí. Pak je to jednoznačně fér. 99,9 % lidí se spokojí s levnější variantou, omezenou o funkce, které stejně nevyužije.
Jen se pak nedivte že ta "neprzněná linka" (ať už to znamená cokoliv) bude klidně o několik řádů dražší než ta "běžná varianta" pro 99,9% procenta lidí. Ono provozovat cokoliv speciálního pro 0,1% zákazníků je pekelně drahá věc na kterou se po krátké ekomonické rozvaze naprostá většina podnikatelů vykašle, protože to nedává smysl. Škodovka vám taky neupraví Superb úplně na míru i kdyby jste ji platil miliony, ale pošle vás s individuálními požadavky do Rolls Royce, kde vám sice udělají cokoliv si řeknete ale za úplně jiné peníze.

NAT 1:1 je prostě z pohledu menšího ISP levné a efektivní řešení, zvláště proto že má omezený počet veřejných IP a další už nedostane a proto se to používá.

8
Hardware / Re:UPS na půdě?
« kdy: 02. 04. 2021, 20:45:55 »
Srovnávat ups takového datacentra a ups uživatele...
Jo, ty do datových center stojí desítky tisíc a jsou každý rok kontrolované, místnosti se nevybavují halonovým hasicím systémem jen tak - a často s online monitoringem i ochranou proti selhání.
A taky mají trochu větší výkony, že ?

9
Hardware / Re:UPS na půdě?
« kdy: 02. 04. 2021, 17:47:30 »
Všichni "wifináři" mají UPS na půdách a výtahových budkách, protože tam mají zařízení, které potřebují zálohovat. To jsou minimálně tisíce domů po celých ČR. A kupodivu tisíce těchto půd ročně nehoří. Takže z pohledu požáru je to zařízení jako jakékoliv jiné.

Otázka je jiná. Co na té půdě potřebujete zálohovat ?


10
Bazar / Re:Prodám PC Fujitsu - Intel Core 2 Duo
« kdy: 29. 03. 2021, 20:59:10 »
8GB RAM a SSD dost pomůže, kancelářská práce je bez problémů, ale dnešní internet na C2D už dost drhne. Nakonec se zatím všechno zobrazí, ale je cítit že se většina internetových stránek už na takovém stroji dost vleče.

Na druhou stranu nějaké použitelnější a modernější repasy stojí minimálně cca 3500 Kč, takže cena je asi ok. Jen je otázka kolik lidí potřebuje počítač a nemůže za něj dát těch 3500-5000 Kč za výrazně mladší repas.

11
Sítě / Re:Vyplatí se optika?
« kdy: 13. 03. 2021, 11:29:19 »
Dnes kdy se dá koupil bezdrátový spoj, co má rychlost i 10 Gbps, tak nevím co je na bezdrátu jako point to point špatného. Ono zakopat někam optiku může být na roky papírování nehledě na ceny. Takže když budete mít volbu optiku za x let, tedy 0 bps dnes nebo x Gbps dnes, tak co si vyberete ?

Levný spoj 1 Gbps
Dražší spoj 2 Gbps
Dražší spoj 10 Gbps
Případně 10 Gbps od jiného výrobce

Bezdrát opravdu neznamená domácí wifi.

12
Sítě / Re:Strukturovaná kabeláž v RD a bytech
« kdy: 02. 03. 2021, 18:06:31 »
Tak zrovna ten G4 Doorbell s napájením AC 16-24V POE nepodporuje. Nicméně pasivním injektorem by to do toho UTP kabellu jako "POE" nacpat šlo, ale při maxiálné spotřebě 12W při AC 16-24V 50/60Hz to potřebuje jen nějaké dva drátky a ne UTP.

viz  : https://dl.ubnt.com/qig/g4-doorbell a http://dl.ui.com/ds/uvc-g4-doorbell-ds.pdf

13
Sítě / Re:Strukturovaná kabeláž v RD a bytech
« kdy: 02. 03. 2021, 17:10:53 »
Takže dovést ke zvonku, který bude stejném místě než dům zboří, kabel pro 230 V je "zadarmo", zatímco dovést tam UTP s POE, tedy tedy kabel po kterém se přivede napájení i data je vícenáklad ?

Nějak nevidím výhodu toho wifi. Tedy pokud to není situace, že si v hotovém domě vzpomenu, že vlastně bych chtěl doma i nějaký internet a nějakou domácí síť. Pak chápu, že než rozkokopat čerstvě postavený či zrekonstruovaný dům/byt je lepší varianta to nějak zbastlit s wifi. Takových případů už jsem viděl, ale to je pak nouzové řešení, ne optimální. A uživatelé plní fóra dotazy seká se mě hra/video/skype atd. pomozte.

14
Sítě / Re:Strukturovaná kabeláž v RD a bytech
« kdy: 02. 03. 2021, 10:08:11 »
Wifi muze byt levnejsi, protoze s kazdym zapojenym zarizenim snizuje naklady. Kde mate vycislene vicenaklady, kdybyste mel tahat kabely i k zvonkum atd.?
Jaká bude cena a životnost wifi zvonku (ať už morální či fyzická) ? A ten wifi zvonek bude potřebovat napájení a baterky to zrovna nebudou, takže k němu stejně potáhnete nějaký kabel. Když už budete chtít zvonek beztrátově, tak na to jsou lepší technologie než žravé wifi, např. systémy na 433 MHz pojedou na tužkovku rok či déle.

15
Sítě / Re:Strukturovana kabelaz v RD a bytoch
« kdy: 01. 03. 2021, 10:30:27 »
Tahejte si co chcete, budou to vaše peníze, nicméně už před 2 lety můj kolega testoval co reálně dá UTP cat5e už natažených po domech a vyšlo mu toto:

Vyzkoušeno celkem cca  40 přípojek.

Přípojky do vzdálenosti 45m mají 100 procentní úspěšnost se slinkovat na 10Gbps
Přípojky o vzdálenostech 50-66m se už chovají dle místních podmínek – někdy 10Gbps, někdy jen 5Gbps.
Přípojky o vzdálenostech 70-80m se už chovají dle místních podmínek - někdy 5Gbps, někdy jen 2,5Gbps (BTW měl jsem ale jednu, která jela i 10Gbps).
Přípojky o vzdálenostech 100-110m vždy 2,5Gbps (ale jednou dokonce 5Gbps).
Přípojky o vzdálenostech 110-116m se už ani jednou neslinkovali na 2,5Gbps, vždy jen 1Gbps.


Kolik metrů asi tak budete mít v typickém bytě ?

Rozhodně se dá předpokládat, že hlavně pokud se nebude kabeláž tahat nějak prasácky nebo v extrémních podmínkách a použijí se kvalitní kabely, bude dosažená linková rychlost, resp. funkční vzdálenost delší než by se na první pohled zdálo. Nicméně tady by mě hodně zajímalo, jestli k výše uvedeným údajům bylo víc měření. Nejde jen o to, že se síťovka/switch spojí na uvedené rychlosti, ale taky o chybovost a případné výpadky. Dělalo se v tomhle ohledu nějaké měření, ideálně dlouhodobého charakteru?
Nějaké laboratorní měření se neprovádělo, ale kolega např. zkoušel ještě tohle :

Vyzkoušel jsem i souběh kabeláže a vliv 10Gbps vs 1Gbps ve stejném svazku. Tj. 4 stroje, 2 z nich propojen v 1Gbps, a dva z nich v 10Gbps.
Zvolil jsem tu atypickou přípojku, kde jsem spojil 31m + 41m UTP spojkou, a na 72m mi to jelo 10Gbps.
Link držel na 10Gbps a to při plné zátěži 20Gbps TCP iperf – nechal jsem to běžet cca 40 minut.  Vedle toho jeli další dva stroje s 40m UTP souběhem, tj. tam to běželo klasickou 1Gbps linkou, a také pod 100 procentní zátěží TCP iperf a obě linky nevykazovaly zvýšenou chybovost, která by měla dopad na propustnost.


Cílem bylo zjistit možnost reálného nasazení rychlostí nad 1 Gbps v SOHO segmentu, ne nějaká čísla do výkazů nebo studií.

Stran: [1] 2 3 ... 5