Příspěvky

1

Sítě / Re:Zkušenost multicast (video) a levné switche

« kdy: 19. 12. 2021, 08:13:22 »

Za 15 let jsme vyzkoušeli cca 8-10 značek levných switchů. Některé vypadly v testovací fázi; cca 4 se dostaly až do produkce. Ve 3 případech jsme se napojili přímo na továrnu a radili jim, jak to mají implementovat. Nakonec jsme zakotvili u jedné značky, která jakžtakž funguje (člověk nesmí požadovat nějaké finesy). Provozujeme jich necelou tisícovku.

V našem případě u těch levných switchů nebyl problém s forwardováním multicastu, ale ve všech případech byl problém s implementací IGMP a vlastními registracemi. Často to bylo způsobeno omezením samotného čipsetu (podle vyjádření vedoucího vývoje). Ale já jsem ty čipsety nestudoval, takže to vyjádření beru s rezervou. Problém je, že když nám udělali bugfix, tak téměř  vždy rozbili něco jiného. Což je ostatně dost častá vlastnost i u jiných technologií, které jsme potřebovali v Asii opravit.

Jeden typický problém za všechny: Query dotaz switch přeposlal všem uživatelům, jeden uživatel odpověděl reportem, switch tuto odpověď přeposlal opět do všech portů, ten report zdetekovali uživatelé a v souladu s RFC už neodpověděli. Následně tyto porty switch deregistroval na základě timeoutu pro odpověď a přestal jim posílat provoz. Řešením byla pouze izolace portů uživatelů.

Několikrát se objevil problém s omezením mcast adres (nešlo např. použít 239.0.0.1 nebo 239.0.0.10). A to buď od začátku, nebo daná adresa přestala fungovat po čase. Vše okolo fungovalo. Nebo se třeba narazilo na problém firmwaru, kdy se musel nastavit filtr (defaultní akce byla „deny“) pro daný rozsah mcast IP address. Jenže když jsme IGMP zakázali, tak ten filtr stejně fungoval, ale opačně. U většího provozu nám u některých switchů IGMP po čase komplet vytuhlo atd.

Prostě klasická ukázka výsledku softwarového vývoje Asie.

Rozsypaný obraz si pamatuju jen v případě, kdy se aplikoval mcast storm control (unregistered flood provoz, deaktivované IGMP) nebo u kapacitního limitu portů (např. nefunkční fast-leave, který může způsobit i přetížení koncového zařízení)

2

Hledám práci / Re:Zajímavý C++ job v Praze

« kdy: 15. 10. 2019, 14:44:34 »

Prohledal jsem inzerátů hafo, ale ty nejzajímavější pozice jsem většinou našel na webech menších firem, které ani nikde neinzerovaly. Proto se zde ptám: Je něco, co jsem přehlédl? Ví tu někdo o nějaké takové společnosti (nemusí to být vyloženě korporát, hlavně aby to za rok nepadlo)? Peníze nejsou priorita, nemusí to být 100K, stačí, aby to bylo "důstojné" a práce byla zajímavá a aspoň trochu challenging.

Povzdech na závěr: Copak nikde v Praze neexistuje taková firma?

PS: Pokud tu ví někdo o něčem konkrétním, CV klidně pošlu...

O něčem bych možná věděl. Malá firma, existence přes 12 let, trh především v Izraeli (tržní podíl cca 80%), ale teď je zaměřením Evropa a USA přes partnerskou sít. Nikde to tedy veřejně neinzerujeme, ale hledáme programátory i administrátory. Jde o hacking Linux a "Android" kernelu, nástroje na akvizici a distribuci live videa, příp. programování různých RISC mikrokontrolerů a SoC. Docela často se vrháme do nových vod, takže to vyžaduje dost studia, zkoušení i čtení cizích (většinou opensource) kódů atd.

Pokud by tě zajímaly detaily tak jkprg@icloud.com.

3

Sítě / Re:Multicast po Wi-Fi

« kdy: 06. 02. 2012, 08:39:45 »

To jsem zvědav. Podle mých informací jsou mcast implementace ve wifinách docela dost v háji. Jediné, kde to chodí, jsou Extricomy, což je ale jiná liga.

4

Vývoj / Re: Kdy použít Perl a kdy Python?

« kdy: 08. 06. 2010, 14:48:14 »

Tohle byste mohl implementovat klidně v shellu. Pokud vám vyhovuje víc Perl, jděte do Perlu.

5

Vývoj / Re: Kdy použít Perl a kdy Python?

« kdy: 08. 06. 2010, 13:55:40 »

No, je pravda, že tadle evoluce ruby mi ušla, ale na frak?

Jak kdy :-) Dost to skáče podle toho jak má aplikace namíchané operace. U mandelbrota jsem měl Perl a Python 6x pomalejší než MacRuby (vše bez optimalizací), které zase v rekurzích totálně vyhořelo atd. Rozptyl těch benchmarků je tak velký, abych to osobně neřešil nehledě, že ani s Ruby1.8 jsem neměl problém s výkonem běhu a priority mám jinde.

Manny by si měl vybrat především podle toho, co mu víc sedne.

6

Vývoj / Re: Kdy použít Perl a kdy Python?

« kdy: 07. 06. 2010, 22:25:14 »

ruby pro pomalost a zbyde python.

Pomalu, pomalu. JRuby dá Pythonu (a ne jen jemu) pěkně na frak. Ruby v1.9.1 v podstatě dohnal Python (leckde mírně předehnal), Ruby1.9.2 dále akceleruje a MacRuby0.6 zamává i Perlu (bohužel ještě nedokončenému MacRuby neskutečně ujíždí alokace + další "drobnosti", takže se rychlost projeví jen v některých aplikacích).

A na ten web RoR (co jiného čekat od podobného příspěvku) a na jednodušší záležitosti Sinatra.

7

Software / Re: VirtualBox: *BSD, Firefox a kolečko myši

« kdy: 02. 06. 2010, 13:25:42 »

On taky ani VirtualBox nebo VMware neni poradna virtualizace a vhodna pro produkci. Ze se tak deje je jiny problem. Je to dobre tak na testovani nebo omezene pouziti. Poradna virtualizace jsou LDoms, Lpars atp.

Nějaký rozumný důvod, proč není dle vás vmware na produkci?

8

Odkladiště / Re: Softwarové a jiné patenty

« kdy: 28. 05. 2010, 13:24:13 »

Treba ten, ze na napsani knihy nebo programu nepotrebujete miliardove investice do fabriky na vyrobu vafli, jejich krajeni a zapouzdrovani.
...
Na druhou stranu na napsani programu typicky potrebujete tuzku, papir a par knih a pocitacu.

Pletete si náklady na vývoj řešení s náklady na výrobu. K přihlášce patentu není potřeba dokazovat technickou realizovatelnost. Stačí když patentový úřad realizovatelnost uzná.

I zde je ale ochrana na 20 let asi zbytecne dlouha. Kdo dnes potrebuje patenty z doby i386?

Tu otázku lze přeložit: "Kdo dnes potřebuje vydělávat na vynálezu 20 let starém?" Jistě není třeba odpovědi...

Patenty na sw na 20 let by, jak byste asi brzo sjistil, komplikoval zivot i vam samotnemu.

Komplikace života není argument. Život vám komplikuje kde co. Spotřebitel chce pochopitelně mít vše zdarma. A ten, který to nechce, to nechce jen z toho důvodu, že ví, jak by to nakonec dopadlo.

9

Odkladiště / Re: Softwarové a jiné patenty

« kdy: 28. 05. 2010, 09:39:16 »

Navíc se ekonomicky potvrdila výhodnost patentové ochrany - kapitalistický trh vs. socialistický.

Tak to je hlod roku. Tvrdíte, že hospodářský systém východního bloku se zhroutil, protože neměl patenty?

Ne. O žádném hroucení nebyla řeč. (Navíc se nezhroutil hospodářský systém, ale politický.)
Stavil jsem vedle sebe trhy. Jeden, jehož základem je soukromé vlastnictví a jeho ochrana resp. nedotknutelnost a druhý, který tlačí cestu kolektivního vlastnictví.

Pokud to tedy byla jediná věc, ke které jste měl poznámku, tak tu diskusi můžeme ukončit.

10

Odkladiště / Re: Softwarové a jiné patenty

« kdy: 27. 05. 2010, 23:51:09 »

Bohuzel, patentu na triviality existuji cele archivy. Vazne chcete chranit progress bar nebo click patentem na 20 let? Priklad trivialit: http://webshop.ffii.org/

Jak jsem řekl: jejich země, jejich pravidla. U nás triviality patentovat nejdou. A vy chcete na základě stavu v USA rušit hned patenty?

Máme v ČR velkou firmu na výrobu procesorů? Co takhle váš nápad rozšířit? Nebudem přece Tesle házet klacky pod nohy nějakými patenty.

Ony jsou procesory, jejich vyrobni technologie atd. softwarem?

A on je nějaký principiální rozdíl v investicích do vynálezu procesoru, kompresoru dat nebo třeba do vytvoření literárního díla?

11

Odkladiště / Re: Softwarové a jiné patenty

« kdy: 27. 05. 2010, 17:17:43 »

darem společnosti, protože kdokoli si výsledek bude moci bez dovolení vzít a hodit nás bobek. Marně tápu po důvodu, proč bychom měli tedy něco vylepšovat, kromě čisté lásky k lidem.

Ano, tak nejak. Vy si ale zase muzete vzit neco, co se vam hodi odjinud. Celkove se to tak mensim firmam vetsinou vyplaci, zatimco pro velke by se mozna vyplatilo, kdyby to tak nebylo i kdyz i to je sporne. Ony se ty neustale tahanice u soudu pro blbosti prodrazi.

"Když všichni všechněm všechno dáme, tak budem všichni všechno mít dohromady."

Fakt ne. Tenhle experiment už snad opakovat nebudeme.

Velke sw firmy v Evrope nemame, mame akorat male az stredni. Vytvareji v IT nejvice zamestnanosti v Evrope. Nevidim, proc jim hazet patenty klacky pod nohy kvuli tomu, ze fy MS a IBM si podplatily par politiku a patentovych pravniku, kteri tu ted tlaci jejich zajmy. Ani po jedne ze zminenych firem nam nic neni, nejsou to ony, kdo v Evrope zivi ajtaky

Máme v ČR velkou firmu na výrobu procesorů? Co takhle váš nápad rozšířit? Nebudem přece Tesle házet klacky pod nohy nějakými patenty.

Chápu váš smysl pro společenskou spravedlnost, ale tohle je cesta zpět.

12

Odkladiště / Re: Softwarové a jiné patenty

« kdy: 27. 05. 2010, 17:04:53 »

Jaká je současná situace všichni víme. Jaký je ale váš názor? Měl by mít ten postup možnost být chráněn nebo neměl?

Vynález (to je správný termín) chráněn být nepotřebuje. Když je jednou vymyšlen, potřebuje být leda tak chráněn proti zapomenutí, a před tím ho ochrání třeba knihovna.

Bylo to tak napsáno výše. Nadále jsem se v zájmu čitelnosti dopouštěl vědomého zjednodušení a nepřesností v terminologii tak, jak je běžně zvykem s tím, že vše je zřejmé z kontextu (byť rozsáhlého).

Patent vychází z toho, ....

Souhlas (s výjímkou subjektivních hodnocení). Tak jsem to tu uváděl.

Trh přitom není svobodný, nemá možnost alternativy - nechat si vynález vynalézt znovu někým levnějším, chce-li původní vynálezce přemrštěné peníze.

Tak tady nesouhlas:
1. Co jsou to přemrštěné peníze? Jediná uspokojivá definice by byla, že to je cena výšší než taková, která maximalizuje zisk z tohoto vynázelu. Subjektivní hledisko uživatele licence, což asi máte na mysli vy, je irelevantní (pro někoho může být i "téměř zdarma" přemrštěné).

2. Samozřejmě alternativy jsou možné. MPEG vs. VP8 atd.

Já tvrdím, že zejména v případě softwarových patentů trh v této roli stále častěji selhává, což u uměle omezeného trhu není až tak překvapující. Jsou patentovány jednoduché věci, které sice *jsou* inovativní (a splňují tak zákon), ale jejich přínos pro společnost je malý proto, že nebýt původního vynálezce, brzy by je zcela určitě vynalezl někdo jiný. Navzdory tomuto malému přínosu "vynálezce" z trhu vyždímá velké prachy, protože zatímco znovuvynalézt danou věc by bylo snadné, obejít ji je těžké.

Tady vidím ve vaší úvaze rozpor. Malý přínos společnost vs. společnost chce vynález využívat a majitel patentu "ždíme" prachy.
Tak buďto je přínost malý a společnost nemá zájem a nebo společnost má o vynález zájem tj. platí licence, pak ale není přínos malý.

Musíte totiž vzít v úvahu, že nelze patentovat byť nová řešení, ale která jsou zřejmá. Tj. na triviality nelze získat patent.

Všimněte si tohoto klíčového rozporu: patentový mechanismus odměňuje jiné vlastnosti vynálezu, než jsou ty podstatné pro přínos společnosti, a výsledkem je nepoměr mezi přínosem a odměnou (která je vyždímána ze všech). V takovém případě je pochopitelně namístě, aby společnost svoji poskytovanou ochranu vynálezu přehodnotila, upravila parametry, nebo ji zrušila a nahradila jiným mechanismem.

Ale nejsme v komunismu, kde "každý podle svých schopností - každému podle jeho potřeb". Ochrana duševního vlastnictví má zajistit živnou půdu pro vynálezeckou činnost. A co je hlavní motivací - no pochopitelně ekonomický přínos. O tom není pochyb. A že to funguje je jasné z čísel.

Můžete namítnout, že firmy si patentují jednoduchá řešení, která sice nejsou trivialitami vyplývajícími volně ze stavu techniky, ale jsou přesto jednoduchá a jiný by na to také přišel. Znáte pojem "kolumbovo vejce"? Zjednodušeně pokud se dovíte řešení připadá vám jednoduché, ale sám byste na něj nepřišel (nebo by vám to trvalo dlouho). Každý zná příběh bleskosvodu a některé další (vč. Cimrmana). Ano patent takový případ neřeší, ale jak chcete prokázat, že ten druhý se neinspiroval prvním? Nelze.

Navíc se ekonomicky potvrdila výhodnost patentové ochrany - kapitalistický trh vs. socialistický.

13

Odkladiště / Re: Softwarové a jiné patenty

« kdy: 27. 05. 2010, 13:45:22 »

Jaká je současná situace všichni víme. Jaký je ale váš názor? Měl by mít ten postup možnost být chráněn nebo neměl?

Myslim, ze uz jsem tu nekde napsal, ze minimalne softwarove patenty by existovat nemely a pokud ano, tak v odvetvi, kde 3 roky jsou vecnost, po ktere vse vypada uplne jinak, by rozhodne nemely byt na 20 let.

Hmm na jednu stranu tvrdíte, že se vše rychle mění a na druhou, že s kompresí už nic neudělám.... No nic

Takže pokud to ořežu od toho sádla, tak tvrdíte, že práce 5 lidí po dobu 2 let bude takovým darem společnosti, protože kdokoli si výsledek bude moci bez dovolení vzít a hodit nás bobek. Marně tápu po důvodu, proč bychom měli tedy něco vylepšovat, kromě čisté lásky k lidem.

14

Odkladiště / Re: Softwarové a jiné patenty

« kdy: 27. 05. 2010, 11:42:55 »

Zda je někdo schopný nebo neschopný je jiná otázka. Ulehčím vám to. Ano jsem si jistý, že jsme tak dobří. A teď zpět k té otázce.

Má výsledek právo na ochranu(A) či nemá(B)? Zatím to vypadá, že se vyhýbáte říct A.

Pokud se te ochrany dozadujete, pak ve stavajicim stavu, tam, kde softwarove patenty existuji, pravo na ochranu ma.

Jaká je současná situace všichni víme. Jaký je ale váš názor? Měl by mít ten postup možnost být chráněn nebo neměl?

15

Hardware / Re: Vstupní systém budovy na Linuxu?

« kdy: 26. 05. 2010, 22:07:13 »

Spolehlivěji nejspíše ano, levněji, o tom by se dalo polemizovat.

Pokud budeme porovnávat ceny hotových řešení proti sobě, tak se mi nechce věřit, že seženete levnější verzi na IP protože.... V případě stavby na koleně budete k základním částem jako snímač, krabička, relé, tištěný spoj atd.) potřebovat jednočip - řekněme nějaký typ jednapadesátky za ~70Kč a RS-485 za také cce 70Kč a budu mít autonomní vchodovou jednotku.

A teď mi řekněte, jak to nahradím IP řešením za méně než 140Kč? Nejlevnější to stejně na IP bude s "klasikou" a převodníkama RS-Eth a i tak už jste s cenou výš.

V dnešní době pro nové instalace imho nemá smysl zavádět např. RS-485, levněji vyjde všechno konvergovat do TCP/IP/Ethernetu.

Mě to vychází jinak. Kabeláž je levnější pro RS-485, pak pro eth jsou potřeba switche,  problémy s rušením (takže nejlépe FTP).

Pokud je potřeba ovládání po IP(web), tak bych udělal jednoduchou management stanici a zbytek klasiku.