Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Témata - slowthinker

Stran: [1]
1
Software / Zálohování bez ohrožení staré zálohy
« kdy: 25. 03. 2015, 00:30:32 »
(Toto téma není nijak omezené na Linux.)

Jak bezpečně zálohovat? Jde mi o to, že málokdy mám jistotu, že zálohovaný systém není zrovna napaden malware. Jak při zálohování neohrozit staré existující zálohy?

2. Tak je fakt, ze zalohuju jenom velmi nahodile, ale pocitam s tim, ze to nejdulezitejsi budu zalohovat na externak.
Mám jistý lehký odpor k zálohovaní na externí disky. Jednak nikde není zaručeno, že tu zálohu ještě někdy přečteš :-) a také, takové zálohy jsou "nahodilé" a nikdy ne pravidelné.

Osobně pro zálohy jako ZÁLOHY, používám synchonizační cloudové systémy. Kde jsou zálohy dělány automaticky ihned průběžně.

Obě řešení v quote mi připadají špatná:
- při zálohování na externí disk může malware napadnout kteroukoli existující zálohu na tomto disku
- synchronizace není zálohování


A)
Osobně tento problém řeším poměrně primitivním způsobem:
Zálohuji do počítače v síti, který je určen pouze na zálohy, a sdílí jeden adresář.
Zálohy ze sdíleného adresáře manuálně přesouvám (v dostatečné frekvenci) do nesdílených adresářů. (a proto bohužel musím k "počítači se zálohami" fyzicky chodit )

B)
Dalším řešením by bylo zálohování na lokální prázdná média, tedy na média, které neobsahují žádné staré zálohy. Ale to je prakticky ještě méně pohodlné než odstavec výše.

C)
Existuje nějaké jiné řešení? Představuji si např. cloud, by rozlišoval
- "standardní obsah" (zde by byly staré zálohy)
- "přírůstek" (sem by se nakopírovaly nové zálohy, a cloud by pak přírůstek automaticky přemístil do standardního obsahu)
hesla pro přístup k "standardnímu obsahu" a k "přírůstku" by byla různá; případný malware by se tak při zálohování vůbec nedostal ke starým zálohám.

A+C)
Nebo by na výše uvedeném principu mohl pracovat software na mém "počítači se zálohami" ...
:) no jo vlastně, to si můžu udělat i sám - nějaký scheduler mi může přesouvat soubory ze sdíleného adresáře.

2
Vývoj / Definice časové složitosti
« kdy: 14. 10. 2010, 07:15:26 »
Debata o tomto tématu začala mezi mnou a Matyášem Novákem ve vláknu Optimální algoritmus výpočtu, a aby se v jednom vlákně neprobírala dvě témata, odskočil jsem s ní sem.
(většina mých příspěvků a asi polovina Matyášových příspěvků ve vláknu "Optimální algoritmus výpočtu" je na toto téma)


Shrnutí dosavadní debaty:

Debata začala na tom, jaká je časová náročnost tohoto algoritmu (dále "nakupovací algoritmus"), já jej považuji za kvadratický, Matyáš Novák za pseudopolynomiální.

definice [1]
Matyáš Novák vychází z formální definice, a uvažuje asymptotickou časovou náročnost v závislosti na velikosti vstupu, za velikost vstupu striktně pokládá objem dat resp. bitovou délku vstupu.

definice [2]
Já říkám, že za velikost vstupu v této definici by se měla považovat "vhodná" charakteristika vstupu, v tomto konkrétním případě požadovaný počet kusů zboží (takováto definice by se ale špatně formalizovala - je těžké určit pro obecný algoritmus, která charakteristika je vhodná): potom vyjde složitost kvadratická.

definice [3]
Stejný výsledek dá "intuitivní definice" časové náročnosti podle struktury algoritmu: výše zmíněný algoritmus je tvořen dvěma dva vnořenými cykly od 1 do n, kde n je určeno vstupními hodnotami: je tedy kvadratický. (Tato intuitivní definice půjde asi těžko formalizovat, protože je založena na algoritmu probíhajícím v lidském mozku, a formalizace by znamenala určení tohoto algoritmu. Tento algoritmus by ale nedokázal určit svou vlastní složitost.)

Tyto rozdílné definice dávají také rozdílnou složitost algoritmu pro faktoriál (zde).

Edit: pojmenoval jsem definice a úlohu

Stran: [1]