Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Mudvy

Stran: [1]
1
Vývoj / Re:Zlepšení čitelnosti vlastního kódu
« kdy: 01. 06. 2021, 00:13:57 »
Já například čerpám z návyků co jsem se naučil při výrobě rozvaděčů. V elektroplánech je celkem jasná logika jak jsou tvořeny a dá se to aplikovat i na archytekturu a tvorbu zdrojového kódu.

V podstatě je to nemíchání jablek a hrušek ale mít smyslově oddělené oblasti aby bylo jasné kam kouknout když něco hledám. Samozřejmě i za cenu větší pracnosti.

Další inspirací pro mě byla práce konstruktéra. Když děláte velké sestavy a často je editujete také si tvoříte malé celky které jse snáze upravují než když to tvoříte jako jednoúrovňový strom. Navíc například Catie vás dost vyškolí co je a není dobrý přístup. Přijdou změny a člověk zjistí jak špatně si to vymyslel.

Další věc co mě hodně pomáhá je IDE. Používám Visual studio 2017 a když si vzpomenu jak jsem psal v pascalu na střední tak je to nesrovnatelný rozdíl. Tehdy jsem ani nechtěl být programátorem a cokoliv napsat bylo jen procházení dokumentací a hledání syntaxe. Dnes je doba zase dál a už vám ide nehází klacky pod nohy, což hodně pomáhá mít uklizený kód.

Další možnost je vžít se do role zákazníka a jít podle toho co dodám něco vyrábět / používat dál. Například v konstrkuci na féra vzít výkresy a jít si to vyrobit. To pak zažijete osvětu toho jak omezenou představu o srozumitelnosti vaší práce máte. Co je však odlišné od konstrukce je to, že výkresama všechno začíná kdežto napsaným zdrojovým kódem práce končí :D.

Občas na školení používám přirovnání lidského těla k ideální architektůře zdrojového kódu. V lidkém těle také nemáte zaimplementované plíce přes střeva a dolní končetini. Všechno má jasnou funkci, přenos, struktura, data, vstup, výstup apod. A dalo by se říct že je to miliony let laděný systém :).

Ostatně moje zkušenosti jsou jen z projektů které byly v rozsahu do 10 000 řádků. Neumím si představit že bych svým stylem spravoval projekty co mají miliony řádků.


 








2
Studium a uplatnění / Re:Jak zlepšit úroveň angličtiny?
« kdy: 02. 02. 2021, 21:00:22 »
Je to tu už několikrát zmiňované a sám jsem si tímto postupem také prošel.

Začal jsem na střední číst asijské komixy (manga) a jak to bývá v češtině nic moc. Protože to pro mě bylo velice poutavé vydržel jsem u toho celé večery :D. Pomalu jsem se tak učil angličtinu od nezávyslích překladatelů těchto komixů protože vychází v rodném jazyce (korejština, čínština a pod.). Žánrů je v tom bambiliony a člověk si našel co ho zajímalo. Hezké na tom bylo to, že s mluveným textem je dost výstižný i obrázek a autoři skutečně hezky zachytávají emoce. Výhodu to podle mě má v tom, že se učíš mluvenou angličtinu a ten děj chápeš z obrázků. Nění pak nutné držet v hlavě věškerý děj a soustředíš se pouze na dialogy. Když čteš anglicky knihu tak je část obsahu jen popis situací, dějů, prostředí a zabírá to spoustu kapacity pokud si chceš ten příběh užít a pochopit ho.

Za mě je teda výhoda chytlavého děje a není nutnost ze začátku trpět malou slovní zásobou. Důležité je, že tě používání angličtiny musí bavit stejně jako používání češtiny. Co mi přijde jako další dobrý efekt je, že se neučíš angličtinu z češtiny.

Od té doby používám čtenou angličtinu jako češtinu. Zdají se mi sny v angličtině a občas něco vím anglicky dřív než česky.

Samozřejmě pomáhá jí používat každý den. Sledovat internet v angličtině - podle tvého zájmu. Vyhledávat věci na internetu v angličtině - např o IT. Pracovat v anglickém prostředí.

Tento postup mi však nefungoval na němčinu. Učil jsem se jí dlouho a umím německy, ale abych si vzal německé noviny nebo koukal na německý film a měl z toho něco. Bez šance. Domluvit se jo, ale používat jí stejně jako angličtinu to jsem se nikdy nenaučil.

Otázka do diskuze - Pokud jdete výrobou a máte někde varovné nápisy co se smí a nesmí a jsou vícejazyčné (DE, EN) kterému rozumíte na první pohled ? - já jednoznačně chápu EN na první přečtení a DE většinou tak 3-4

 

3
zajímavá diskuze, nečetl jsem kompletně všechny příspěvky ale vložím sem vlastní názor.

Vyrůstal jsem v době kdy začínal být počítač populární i mimo vědecké okruhy. Postupně co jsem procházel základní školou, střední a pak vysokou vystřídalo se za těch 17 let několik operačních systémů ve výuce. Začínalo to Dosem, Windows 97, Windows XP, Windows 7 a nakonec Windows 8. Můj první kontak s počítačem byl ve věku asi 7-8 let ve školní družině, kde jsme hráli wofla, prehistorika, dynu a pod. V té době neexistoval internet tak jak ho známe dnes. Na druhém stupni jsme jako jedna z mála škol měli novou výpočetní třídu se stanicema windows Xp kam jsme chodili obdivovat internet (zejmena stranky alik a ruzný vyukovy nesmysly) a taky se učit psát ve wordu. Pokud si to dobře vybavuju, v té době byl linux populární mezi geeky, ale nenabízel atraktivní GUI aplikací jako windows. Dokonce jsem se zapsal i na dobrovolný kroužek, kde se probíralo něco víc o počítačích. To bylo vše na základní škole, zkrátka v té době bylo pro všechny snazší používat MS produkty protože nebylo nic jednodušího.

Na střední škole jsme měli už hodiny programování a cad. Vše běželo stále na W XP a na správu uživatelů se používal novell. Tehdy jsme se učili Word, excel, pascal, html, javascript, css, php a c základy. Musím říct že pro většinu spolužáků to bylo peklo, a pokud by to nebylo na windowsech, bylo by to pro ně ještě větší peklo. Příkazový řádek bylo něco, s čím nechtěl nikdo mít nic společného a každý byl rád za GUI. Nevidím v té době, kdy se tuto vyučovalo, snadnou alternativu pro výuku na linuxech.

Na vysoké škole byl na všech počítačích Win 7, Na ZČU měli síťový boot a ještě orion účty, přišlo mi to složité a vždy to byla věčnost než to nastartovalo do plochy. Tam jsme na tom používaly mathlab, zase MS office, javu, c++, eagle, solidworks. Zde už se vyskytovalo několik předmětů, kde se víc využíval linux a většinou to byli matematici, protože měli vlastní sbírky různých simulací matematických operací a pod. Požívali na to také python.

Dnes pracuji na windows a píšu na něj appky, používám cad, office a mnoho další věcí co už existují desetiletí.

Příjde mi že otázkou proč se ve firmách a školách používají MS produkty je jednoduchá. Protože když začínala internetová a počítačová revoluce, každý si koupil windows, protože se mu s tím snáz učilo, víc lidí tomu rozumělo a dalo se s tím udělat víc práce i zábavy. Kdo mohl hrát hry na linuxes v roce 2000?

Snažíte se dnes porovnávat oba systémy (windows a linux) které vyrůstaly naprosto odlišně? Moje generace vyrostla na windows a jiná alternativa neexistovala. Nyní je moje generace ta co začíná, nebo už přebrala otěže a samozřejmě používáme co umíme. Část lidí si našlo cestu k linuxu, ale ostatní to berou jako lopatu, jako samozřejmost.

Nemyslím si že by v tom byl nějaký problém. MS dal možnost mase milionům lidí pohodlně používat počítač tak, jak to linux neuměl a úspěšně ho marketingem přebyl. Já jsem taky jeden z těch který s tím nejsou spokojený, např proč když si chci koupit nový počítač musím mít předinstalovaný windows? já ho nechci a mám za něj platit? je to fér?

Stejnou otázku bych mohl dát proč se víc používá android než např. sailfish? Lidi tohohle fóra asi budou znát druhý sistém, ale slyšel o něm ostatní bilion uživateů androidů? Pochybuju. Koupí se telefon s androidem a to je standard. Kdyby byl sailfish propagovanej výrobcema tak bude všude zase on. Obyčení lidi kterých je věčina používají to nejdostupnější.


4
Vývoj / Re:Kalkulace vývoje software
« kdy: 17. 09. 2020, 21:45:47 »
Děkuji za rady, máte pravdu že není dobré když je na vše člověk sám. Kdybych mohl, raději bych tuto práci přenechal někomu zkušenějšímu :). K práci používám visual studio kde je k dispozici docela zajímavy ALM Azure DevOps. Používá se
tento nástroj na řízení projektů v praxi?

Osobně vidím tvorbu kalkulací těžší práci, než vývoj samotného programu :D. Baví mě vymýšlet věci, ale nedokážu odhadnout jak rychle co vymyslím.

5
Vývoj / Kalkulace vývoje software
« kdy: 17. 09. 2020, 16:43:48 »
Zdravím uživatele zdejšího fóra. Rád bych se zde zeptal na zkušenosti druhých s kalkulacemi náročnosti vývoje softwaru, jako jsou například WPF aplikace. Abych byl konkrétní, tak jsou to tvorby uživatelských prostředí, práce s daty, automatizace sw třetích stran, kooperace mezi více instancemi, time managemet apod. Zkrátka se jedná o řešení problémů, které vznikají ve firmách, kde dlouho zanedbávaly přínosy technologií a dnes jsou z toho systémy tvořené miliony excelových tabulek na všechno.

Abych trochu popsal mojí situaci, tak jsem v naší firmě zodpovědný za vývoj od A do Z. Tím pádem zastávám několik rolí, které však vyžadují různé zkušenosti. Nejtěžší je pro mě zastávat roli projekťáka, kde je nutno dokázat z nabídky vytvořit hodinovou kalkulaci, do které se pak jako vývojář musím vejít. Problém nastává, pokud jsou práce odhadovány na několik měsíců a celý sw je komplexní dílo co pokrývá spoustu funkcí v jednoduché formě používání. Během tvorby je často nalezeno místo, se kterým nebylo v kalkulacích počítáno, ale je nutné na něm ztrávit čas, aby celé dílo fungovalo spolehlivě. Odhadovaný čas je tím pádem nenaplněn a spíš se značně překračuje.

Částečně je nedostatek času i moje vina, protože jsem puntíčkář a považuju práci za hotovou jen tehdy kdy vím co to dělá než, když si myslím, že vím co to dělá, ale ve skutečnosti to tak není. Program dělá co napíšu, ne to co si myslím když to píšu.

Pak nastávají komplikace s obhajováním víceprací, stress z nedostatku času a horší kvality na úkor rychlosti. Rád bych celý princip dělal jinak, ale bohužel nemám s jiným postupem kalkulací a vedení práce zkušenosti a i v naší firmě jsem veden takto, jak se to dělá v jiných oblastech, kde to však funguje.

Mám tedy dotaz, jaké jsou osvědčené postupy při vývoji, aby byl pohodlný jak pro vývojáře tak i pro zákazníka.

Děkuji za všechny komentáře.




6
Studium a uplatnění / Re:Základy programování
« kdy: 22. 06. 2020, 23:20:53 »
Citace
... BASIC, pokud jsem to zkoušel, si se současnými wokny moc nerozumí, což je škoda. IMHO to byl dobrý jazyk pro neprogramátory.

Mám kamaráda, kterému je dnes už přes 60? Za mlada vyvýjel v BASICU a dnes mu na něm běží celá hospoda. Z windowsu je nešťastný, protože mu pořád hází klacky pod nohy. Má už za těch několik dekád vychytaný celý systém a povedlo se mu do toho napojit i eet :D. Dlouho běžel na XP pak přišlo eet a musel dat 7 protože zastaralý protokol (ssl? tsl?) teď to samé přijde brzo i na W7 :D a neví jak pojedou programy na W10. Jede tedy už jen přes dosbox ...

7
Studium a uplatnění / Re:Zmena kariéry
« kdy: 21. 06. 2020, 22:39:18 »
Celý život jsem programoval pro desktop, ale před pár lety jsem chtěl změnu a nějak se dostat do průmyslu, ke strojařům a programovat tam. Takže trochu opačná cesta. Trvalo to asi rok a půl, kdy mě po různém odmítání oslovila firma, kde jsem se o nic neucházel a od té doby pro ně dělám, když je potřeba. Samozřejmě to stálo spoustu učení.
Z toho, co vidím, je ve strojírenství spousta možností, jak uplatnit strojařské znalosti a spojit to s programováním. Možná bych se začal rozhlížet pod svícnem. Třeba přímo ve firmě kde jsi teď. Často se hodí nějaký menší program, který někde usnadní činnost a lidi okolo ani nenapadne, že by to šlo naprogramovat, jsou smíření s tím, jak to je. Pohledal bych, promyslel řešení a nabídl to. Na tom se dá dost naučit bez stresu, a hlavně, nejvíc se člověk naučí z reálného programování, kde musí být jasný výsledek, kde mu lidi hlásí chyby a stroje klacky pod nohy :)
Jazyk bych pak vybíral podle toho, co vyžaduje projekt/úkol, to podle mě neni nic klíčového, stejně se člověk spíš učí hromadu věcí okolo.
To OP: Souhlas, dobrej příklad,  akorát ne v té samé firmě kde děláš konstruktéra. Kolegové tě sice budou obdivovat, vedení pochválí ale de facto budeš dělat víc práce za ty stejný peníze. Vyučit se a přejít jinam :-)

Souhlasím. Je naivní si myslet, že když se člověk naučí dělat svou a ostatních kolegů práci efektivněji dostane hned dvojnásobné peníze. Může to dopadnout i tak, že pomalé a nevyužité kolegy vyhodí, kvůli novému vylepšováku. Jsou firmy, kde jsou rádi za proaktivní přístup a lidi ocení, pak jsou firmy, které ani nepoznají, že jsou jejich zaměstnanci proaktivní.


8
Studium a uplatnění / Re:Základy programování
« kdy: 21. 06. 2020, 11:00:00 »
Dob­rý den jsem stu­dent střed­ní prů­mys­lo­vé ško­ly , z ma­te­ma­ti­ky mám 1. V po­sled­ní do­bě jsem uva­žo­val o za­čát­ku s pro­gra­mo­vá­ním, po­dí­val jsem se na in­ter­net, ja­ký je dob­rý za­čí­na­cí ja­zyk. Do­hra­bal jsem se k Ja­vě ne­bo PHP. Je tu ješ­tě ně­ja­ký ja­zyk, kte­rý bys­te do­po­ru­či­li pro za­čá­teč­ní­ka? (dě­lal jsem ně­co v html, ale to pro­gra­mo­vá­ní ne­ní)
Osob­ně zva­žu­ji za­čít Ja­vou
Dě­ku­ji

To nemáte na průmce předměty o programování?

Pokud zajdu do historie 2006 - 2010 - tak nás na průmce učili pascal, html, c, javascript a nakonec php

Můsím teda říct, že mě ani jeden z těch jazyků v té době nijak nechytil a nechápal jsem jejich využití v reálném životě.

Chci tím říct že je dobré se na programovací jazyk dívat stejným pohledem jako na lidské jazyky. Člověk se učí angličtinu aby mohl jezdit na dovolené a objednat si v restauraci pivo? Nebo se člověk učí angličtinu aby mohl pracovat v Americe ? Proč se člověk vlastně učí angličtinu u nás v české republice kde všichni mezi sebou mluví česky.

S tím souvisí ambice které máš pro to to někam dotáhnout. Pokud se učíš angličtinu jen kvůli testům a proplutí ve škole, daleko se s ní nedostaneš a postupem času zapomeš. Pokud se však učíš angličtinu, aby jsi mohl číst články v angličtině, koukat na filmy v angličtině, psát si s lidmi v angličtině, mluvit s lidmi anglicky, domluvit se na cestách, používat jazyk při práci a škole (erasmus) pak se ti stane nástrojem, který používáš bez přemýšlení.

Programování je na tom úplně stejně, pokud nemáš cíl a vůli někam to dotáhnout, je to ztráta času.

Souhlasím s názorama zde v diskusi, že na tuto otázku by se mělo jít opačným směrem a říct si spíš čeho chci dosáhnout ve svém programování.

Chci psát hry ?
Chci psát automatizaci ?
Chci dělat web ?
Chci dělat appku na android / apple ?
Je to na Windows / Linux ?
Chci mít grafický rozhraní, nebo příkazový řádek ?
Makra pro Excel ?
Chci dělat analýzy / grafy ?
Ovládat roboty ?
Ovládat Raspberry Pi ?
Ovládat arduino ?
Budu po používat já nebo celý svět?

Pokud jsi si jistý cílem čeho chceš skutečně dosáhnout můžeš začít hledat jaké nástroje jsou pro daný problém nejvhodnější. Na to je zde spousty názorů a můžeš začít zkoušet. Další jistotu máš, že pokud chceš začít něčím jednoduchým, většinou to napadlo někoho před tebou a při troše štěstí zanechal na internetu svojí cestu trápení a nalezená řešení.

V počátku bych ignoroval nějakou čistotu kódu, a best practices. Důležitý je, aby si věděl co si napsal a chápal přesně jak to funguje. Postupem času se budeš sám fackovat za špatný kód který si dřív vymyslel protože si zkrátka neviděl vetší obraz a důsledky co to způsobí. To je však v pořádku, je to vývoj.

Počítej s tím, že to budou roky než budeš moct říct že umíš programovat.

Pokud se budeš hlásit o zaměstnání a příjdeš na pohovor s tím co si sám z 0 vymyslel v nějakém jazyku, budeš mít rozhodně větší šanci na úspěch než ten, kdo přijde na pohovor a řekne, že se na škole učil v javě.

Platí zde pravidlo, že pokud umíš jeden jazyk na úrovni toho že si k tomu sedneš a za den nabušíš funkční program bez hledání ničeho. Tak jsi programátor a jazyky jsou jen různé lopaty co právě používáš.

Pro mě konkrétně byla motivace naučit se programovat automatizace mojí práce. Dělám konstruktéra a spoustu rutiních operací co nešli dělat nijak než odklikat, jsem se naučil automatizovat. Z nuly jsem se naučil jazyk (visual basic), který byl pro konkrétní případ nejvhodnější. Nyní už převážně píšu automatizaci pro další firmy které mají stejný problém s rutiními operacemi.

Zde byl efekt programu okamžitý ať byl napsaný čistě nebo bastlení - nad vývojem jsem ztrávil cca 14 dní a ten program dělal práci, která byla na týden za pár sekund. Tu práci děláš tak 10x za rok. Rok 2019 měl 251 pracovních dnů a automatizace ušetřila 50 dní. Ať si lidi říkají co chtějí o jazycích a jejich dobrých a špatných stránkách. Pokud něco vytvoříš z ničeho a funguje to je to pořád lepší než nedělat nic!





9
Software / Re:OpenSCAD vs. dxf soubor s filletovanými tvary
« kdy: 18. 06. 2020, 23:28:06 »
Tuto jsem už taky řešil. Jde o to že jak STL tak DXF se přepočítávají podle detailu rádiusu vykreslování. Je to délka úsečky která reprezentuje segment rádiusu. Většinou to bývá v nastavení výkonu, protože to má vliv na rychlost vykreslování v samotném CAD (pak i paměti grafiky i ramek...) ... cílem teda je při exportování tvaru v DXF nebo těla v STL nastavit tento přepočet na nejniží možnou hranici. Tím se celý model zdetailní. Samotný slicer si to taky trochu usnadňuje a zkostrbatí model.

Mě se třeba stalo že jsem si udělal na modelu pěkný kulatý díry na M6 šroubek. Nedal si na to pozor při tisku a vylezl mi z toho šestiúhelník kterým se nic nedalo prostrčit :D

Řešení by mohlo být hodit to dxf do nějakého rozumného cadu, kde se z něj dají vzít referenční rozměry a nakreslit si tu skicu znova. Případně rovnou z něj udělat stl a hodit to do sliceru.

Myslím že jako free cad mi přišel vhodnej https://librecad.org/#

Jinak víc neporadím OpenSCAD jsem nidky nepoužil, mám jen zkušenosti s dospělími CAD programy (Solidworks, Inventor, Catia V5, 3DExperience) kde se tuto dá řešit s prstem v nose :))


10
Studium a uplatnění / Re:Platy v IT
« kdy: 15. 06. 2020, 01:45:43 »
Nemyslím si že urážet vysokoškoláky a středoškoláky je správné. Každý z nás se narodil bez manuálu na svoje tělo a svůj charakter. Málo kdo z nás ví, čím chce být a jak by jeho existence byla nejlépe využita. Sami jsme pak přebraly ideály, nápady, i přístup k věcem z nejbližšího okolí. Nemůžeš se rozčilovat na neschopnost lidí v dnešním světě. Samotnou vinu na tom nese naše současná společnost, protože už od mala se podporují špatné návyky, a rodiče se snaží vystavovat svoje potomky co nejméně problémům, komplikacím a negativním emocím, chtějí pro své potomky to nejlepší.

Děti celou základní školu nemají kontrolu nad tím, kam budou chodit do školy, a jaké předměty je zajímají. Neví ani proč to všechno dělají a jaký smysl má to všechno učení. Stejně tak to pokračuje na střední školu. Tam už se vybýrá podle talentu a prestiže školy ale stejně to pořád převládá otázka, proč se to všechno musí učit a kčemu jim to je? Pokud nezažily nouzi, neřešili životní existenci, nevidí ve vzdělání žádný přínos. dostanou od rodičů auta, někteří i bydlení, mají zabezpečenou stravu, oblečení, všechno potřebné je vyřešeno.

Poslední fáze je vysoká škola, kde člověk poprvé dostane svobodu rozhodování nad vlastním osudem. Zde jsou úspěšní ti, co zažili v dětstvý problém, ve kterém pochopili, že je život v jejich rukou a aby se to už neopakovalo tak dodělat vejšku je dobrý začátek na celý život. Pak ti, co mají talent pro daný obor a odalili ho a pak jen ti, co je dokopou rodiče nějakou motivací. Ostatní plynule navazujou na bezstarostný život, pokud je stále živý rodiče a jen tak proplouvají ale nechtějí žádnou zodpovědnost ani sami za sebe.

Osobně si myslím, že první předmět, co by se měl na střední, i vysoké škole vyučovat by měl být sežeň si práci s aktuálníma znalostma co v současné době máš. Měl by trvat rok a ten člověk by měl být závyslí jen sám na sobě. To by otevřelo spoustě lidem oči, a pak by i samotné studium vypadalo úplně jinak.

Nadávat na lidi že jsou hloupí a neschopný nikomu nepomůže, ať jsou z jakékoliv školy. Problém je v tom, že samotný přístup k práci a používání znalostí se musí změnit, jinak se situace lepšit nebude a bude přibývat víc nespokojených lidí, co nenašli vysněné uplatnění. To povede ke globálně špatné náladě, to povede dalším negativním dopadů pro celou společnost (volby apod.)

Škola je jen rychlejší cesta ke konkrétním vědomostem, neni však jediná. Cest je několik a záleží jen s jakým uvědoměním po té cestě kráčíš, a jaký cíl si idealizuješ. Tyto vědomosti jsou zase jen tvořeny lidmi a předešlími generacemi a kde je psáno že jsou absolutní a platí navěky? Někdy člověk musí jít vlastní novou cestou aby ve svém životě byl úspěšný.


11
Studoval jsem na FEL ZCU od roku 2010 do 2014 a mohu potvrdit vysokou umrtnost. Myslím že bez recyklace dokončilo ing asi 30 lidí a to nás bylo jako prváku tak přes 300, možná víc. Já sám jsem školu ani po recyklaci bc nedokončil. V podstatě je to náročné na chápání. Biflování ti zde pomůže jen v některých předmětech a elektriku obzvlášť musí člověk prostě pochopit a kouknot a vidět. Pokud tohle neumí je pro něj studium noční můra. Celý program byl tehdy postavený tak že už od prvního předmětu byly znalosti dál rozvíjeny až do konce studia. Takže pokud si se v zimáku v prváku nechytal, neměl jsi šanci protože se to už jen nabalovalo a nabalovalo.

Elektrika je časově proměnná, a s tím souvisý veškerá matematika. Počítej se soustavama diferenciálních rovnic kompletně v substituci (bez čísel) a až na konci se dosazují hodnoty ze zadání.

Za mě bych vyzdvyhl tyto předpoklady:
Matematika (diferenciální rovnice, goniometrické funkce, soustavy, matice, integrály)
Logické myšlení (když tuto je takhle, tak tohle bude takto apod.)
Představivost (směr toku elektronů, magnetické pole, paralelní a seriové zapojení, RLC obvody apod, antény, motory, tranformátory apod) - nic z toho není vidět
vytrvalost v procvičování příkladů

Musíš do toho jít s odhodláním to dodělat za každou cenu a nenechat se unést leností.

12
Studium a uplatnění / Re:Zmena kariéry
« kdy: 14. 06. 2020, 22:14:35 »

Tak nam rekni, co dokazes naprogramovat?

A aktualni priklad co bych potreboval udelat po hypotetickem junior programatorovi: je zde opensource FreeCAD a export do STEP je bezbarvej. Dopiste tedy podporu pro barvy v exportujicim kodu, interni datovy model je obsahuje pac se to vizualizuje behem editace. Dokazete to? Nebo si tedy sednete do korporatu.. pane mechaniku (a schvalne je tento priklad vybran s prihlednutim k oboru).


https://forum.freecadweb.org/viewtopic.php?t=23494

V tomto případě už stejný problém někdo řešil, a je možné se inspirovat. Pak tedy je práce snadnější, rozebereš co tam popisují, pochopíš jednotlivé řádky a složíš dohromady svojí verzi.

Můžu však ze svých zkušeností říct, že v 80% nic nenajdeš, protože málo kdo svoje know how o automatizaci CAD volně sdílí a jestli jo tak jsou to obecné problémy, které trápí všechny uživatele toho CAD.

Výhoda v tom že jsi konstruktér je, že to po tobě bude někdo chtít automatizovat / vytvořit je něco, co sám dokážeš ručně naklikat a chápeš proč to tak má být. Výhoda toho že se jsi vývojář je, že dokážeš využít výpočetní výkon počítače pro práci, kterou lze realizovat jen ručně.

Pokud je to dobrá cesta, nebo špatná cesta sám nevím. Je to hodně o štěstí na projekty i zaměstnavatele. Konkrétně jako konstruktér se setkávám jen s tím, že jsi stroj na data a řídí tě lidi co nemaj páru jak se co dělá. Ty pak ani nezajímá že umíš psát makra / automatizaci. Jde jim jen o to kolik hodin ti co trvá. Toto je však jiné téma na dlouhou diskuzi. Zátím jsem utvrzen v přesvědčení, že každá kreativní pozice je degradována na počet hodin strávených realizací, ale samotná kvalita práce je všem úplně ukradená.





13
Studium a uplatnění / Re:Zmena kariéry
« kdy: 14. 06. 2020, 21:15:58 »
Tuto vlákno mě donutilo se tu zaregistrovat a nechat komentář :D

Pokud mohu mluvit ze svých zkušeností což je kombinace IT + Strojař je tato cesta docela těžká. Když jsem před třemi lety nastoupil jako konstruktér junior do Catie a nevěděl jsem o ní nic tak při postupném seznamování jsem sám začal řešit možnosti automatizace pracovních procesů. Pracoval jsem ve firmě, kde konstrukce byla štvaná zvěř  a každý usnadnění práce bylo zlato. V tomto obdobý jsem se ve volném čase učil Visual Basic a jednoduchou automatizaci Catie. Postupem času jsem vymyslel několik aplikací, které z úkonů na několik hodin udělaly práci na pár sekund (export dat, excel, kontroly, výkresy, importy apod., vyplňování nesmyslů...) Výsledek byl ten, že mi jen přibylo víc práce, jinak nic.

Když jsem se vrátil zpět pod domácího zaměstnavatele, pouštěl jsem se jen již do projektů, které spojují konstruktérské know how a IT know how. Od té doby jsem vytvořil několik maker či aplikací, které různým firmám šetří stovky tisíc ročně jak na časech, tak i kvalitě dat. Primárně jsem však stále konstruktér junior s malinko lepším platem (32k hr).

Poselství tkví v tom, abys neudělal stejnou chybu jako já a nestal se levným odborníkem na IT i strojařinu když primárně jsi byl třeba jen konstruktér.

Myslím si, že v tomto odvětví je poptávka po takovýhle lidech dost, ale málo kdo je chce platit jako IT odborníky (50k +) a raději by je platily jako běžné konstruktéry. Nejsem však z Prahy nýbrž z Plzně. Další věc je, že takováto pozice je pro některé zaměstnavatele nepředstavitelná, protože si myslí, že to co koupí od velkých sw společností je definitivní a nedá se s tím nic dělat. Obecně se setkávám s tím, že když lidem vysvětluji, co dělám, tak ani nemají představu.

Obecně si myslím, že pokud se ti povede naučit se jeden nebo víc top CAD (Catia, NX, Proe) a pak i naučit se ho automatizivat + to že budeš umět komunikativně anglicky je velké plus a budeš jedním z mála. U nás ve firmě je asi přes 130 konstruktérů, a jsme tu 2, co dokážou vytvořit z 0 aplikaci pro automatizaci.

Málo který konstruktér rozumí tomu, co dělá vývojář a málo který vývojář rozumí tomu, co dělá konstruktér, proto bych se této výhody nevzdával.

Jako reference času se naučit psát plynule programy je tak rok neustálého vymýšlení, učení a psaní. Musí to však mýt smysl. Jedna věc je pochopit API od CAD a druhá věc je naučit se psát čistý kód. Co hodně pomůže je rozumný IDE které nezůstalo v historii. Kdybych nemohl psát programy ve Visual studiu 2017 asi bych to vzdal. Protože Catie má jen IDE pro VBA což je šílená historie. Další věc je řešit reálné problémy. Psát si nějaké nesmysli pro naučení tě nikam nedostane.

Pokud jednou uděláš jednoduchou automatizaci co všem kolegům ušetří hodiny denně, už není cesta zpět :D ... je to těžká cesta, ale mě osobně moc baví, i přesto to, že je hůř placená a všechno se učíš od nuly bez cizí pomoci.




Tak nam rekni, co dokazes naprogramovat?

A aktualni priklad co bych potreboval udelat po hypotetickem junior programatorovi: je zde opensource FreeCAD a export do STEP je bezbarvej. Dopiste tedy podporu pro barvy v exportujicim kodu, interni datovy model je obsahuje pac se to vizualizuje behem editace. Dokazete to? Nebo si tedy sednete do korporatu.. pane mechaniku (a schvalne je tento priklad vybran s prihlednutim k oboru).

Toto je podle mě dobrý nápad na vývoj programu. I když to třeba nevyjde a nebude to snadné vymyslet. toto je přesně zadání které mě končí na stole.

Další případy mohou být:

Toto je náš výkres, naše kusovníkdy naše data v catii. Chtěly bychom dělat výkresy automaticky a data z kusovníku udělat v 10ti jazycích a 2 verzích.

Nebo toto jsou souřadnice do robota (1000 řádek xml) a dostaňte tyto body z catie na těchto datech.

Máme sestavu o 1000 dílů a chceme z nich dělat hromadně step.

Potřebujeme dostat měřící body na robota.

Potřebujeme hromadně editovate parametry na celé sestavě.

Hromadná editace razítek na výkresech

Hromadné analýzi DXF nebo různých zásad v modelech.

Těch případů je kvanta a každá firma má své specifické.

Stran: [1]