Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - M_D

Stran: [1] 2 3 ... 22
1
Sítě / Re:RouterOS: duální WAN rozbije WireGuard
« kdy: 15. 04. 2024, 09:27:48 »
No, to video je pro ROS6, v ROS7 pár věcí funguje jinak. V tom videu vše cpou do routing mark GroupA nebo GroupB podle zdrojové IP adresy, ale správně i potřebuješ odlišit provoz, který má končit lokálně (a ne se násilím cpát ven přes WANA/B). Ten nesmím nacpat do GroupA/B, ale nechat na main routovací tabulce (nebo do GroupA/B routing tabulek zdupliovat i přímé lokální routy).
Možná by stačilo jako první pravidlo do toho mangle:
/ip firewall mangle
add action=accept chain=prerouting dst-address=192.168.0.0/16
a teprve po něm to markování na GrpupA/B
To 192.168.0.0/16 je předpokládáný tvůj lokální rozsah, kde máš router, tiskárny, segment WG atd. Takže spojení k těmto IP se neomarkuje a bude routováno dle main routovací tabulky.

2
Server / Re:Distribuovaná key-value databáze
« kdy: 05. 04. 2024, 23:07:03 »
Poslední dny bylo celkem haló kolem Redisu a asi by uměl, co ochceš. Respektive kombinace Redis+Sentinel. Jeden uzel je master, tam zapisuji změny, na ten se ti navěsí ty uzly a k sobě replikují stav toho masteru. Takže máš lokální Redis db s infem o souborech pro čtení, změny zapisuješ do jednoho mastera. Sentinel slouží k tomu, když ti ten master chcípne, aby se zvolil nový master, který bude pro zápisy (a Redis uzly se překonfigurují dle Sentinelu na nový master). Sentinel bych pustil jen na několika z těch uzlů, asi 5 plně stačí.
Jméno souboru by byl klíč, datový typ sorted set. Score je čas poslední aktualizace a hodnota odkaz na server. Můžeš použít TTL, když data o daném seouboru dost dlouho nikdo neobčerství, samo se to v DB smaže.
https://redis.io/docs/management/sentinel/
Ale dá se vymyslet/použít řada jiného. :-)

3
Spíše si ksichtokniha udělala další CDNku někde v datacentrech ISP alliance nebo nějaký peering k nim (což nabízí jako služby) a tam směřuje provoz od lidí, co jsou připojeni přes řadu menších ISP, kteří berou konektivitu přes ISP allienci. Takže asi snaha být blíže svým ovečkám pro jejich lepší digitální zážitek/vytěžení dat. :-)

4
K Putty existují rozšíření, co dovolí použít čipovou kartu pro uložneí privátního klíče. Hodně let zpět jsem něco takového používal. Třeba PuTTY CAC, vypadá to pořád živě a s podporou pro FIDO/PCSC/CAPI/Yubi/...
https://github.com/NoMoreFood/putty-cac

5
Software / Re:Sdílení desktopu přes webový prohlížeč
« kdy: 11. 03. 2024, 11:24:55 »
Tak varianta je, že na RPi hodíš ten Guacamole server, na něj jdeš normálně zvenčí jen přes web prohlížeč a ten ti zprostředkuje spojení dovnitř ke klientům pomocí RDP/VNC/PSSH a dělá z toho web sešnu. Takže toto se hodí zejména, pokd těch klientů, kam chci přistupovat, bude v LAN více.
Další možnost je nainstalovat na ten koncový desktop zmíněný NoMachine. Ten nastavit, že má mít i HTTPS přístup a jen si z RPi přesměruješ jeden TCP port na ten NoMachine (default požívá 8443). Pro jeden stroj asi méně práce.

6
Software / Re:Sdílení desktopu přes webový prohlížeč
« kdy: 11. 03. 2024, 11:05:22 »
A jak to má fungovat? Jeden počítač nebo víc? Umí to Chrome, Teamsy, ... pokud u desktopu sedí člověk a teď jej chce nasdílet, zpřístpnit někomu. Pokud desktop je jako server a celé spojení k němu skrz prohlížeč má být iniciováno vzdáleně, tak to chce něco jiného...
Ale od boku: Apache Guacamole. Pokud jen jeden počítač (nechci instalovat před desktop centrální přístupový server od Apache), tak třeba NoMachine for Everyone.

7
Toto jen řeší podporu pro české psaní na HW klávesnici. Na tom Slimu to vypadá, že nefunguje, teď jsem to zkoušel.
No jo, BB Classic mám už také dávno po smrti. :-(

8
Jo. Pomocí tohoto: https://play.google.com/store/apps/details?id=de.fjdrjr.titanqwerty&hl=cs
Ale už mám Titan Slim. Hm, na něm jsem tohle ještě nezkusil.

9
Studium a uplatnění / Re:Znaky Švarc systému
« kdy: 02. 03. 2024, 20:26:11 »
Ak by ale dotycny mal napr prechodny pobyt v CR cez najomnu zmluvu (prenajatu izbu, byt), tak podla mna slovenske urady nemozu pozadovat, ze platit dane sa maju tam, hoci 90% prijmu je zo zakaziek Slovenska.
Hele, to se ptáš na ve jménu Megatorna, co řeší vedle to stejné? :-)
Jde o jiný postup. Pokud budeš mít majoritu příjmů pocházející z SK, tak tamní úřad může namítnout, že tvoje podnikání překračuje rámec pro přeshraniční poskytování služeb dle směrnice o volném pohybu služeb. Pokud chceš pokračovat, založ si živnost na SK a aktivity na SK vykonávej na ni - tím pádem tuto SK živnost budeš danit na SK. Nevím, zda by mělo SK stanoveny nějak pevně mantinely pro posuzování, co už je moc. Směrnice požaduje individuální přístup. Byly nějaké spory o toto, co doputovaly až k SDEU, a ten trval dost na tom, že se musí doložit to, že stále jsi pevně ekonomicky usazen doma v ČR, podnikání do zahraničí se  "poskytuje krátce, s omezenou četností, nepravidelně a nahodile". Směrnice přímo uvádí, že se vztahuje i na činnosit vykonávané vzdáleně, pomocí elektronických prostředků, kdy poskytovatel a příjemce služeb se nepotkávají. Proto jsem udávěl to mít 25% aktivit stále mířeny do Česka. To se považuje za podstatnou část aktivit a měl by jsi to ustát, kdyby do toho chtěl někdo rejpat. Ale opět, pokud nebudeš nikde vyčuhovat a nebudeš bydlet na SK, tak je to dost nepravděpodobný scénář. Co si vybavuji, kolega to řešil v Rakousku, tam mu bylo řečeno, že za překročení toho rámce o přeshraničním poskytování je okamžik, kdy fakturace do Rakouska přesáhne fakturace do ČR, v tom okamžiku si má založit místní živnost a podnikat na ni. Obdobně, pokud by začal bydlet v Rakousku, musí začít podnikat na jejich živnostňák a ne na náš.

10
Studium a uplatnění / Re:Znaky Švarc systému
« kdy: 13. 02. 2024, 14:20:05 »
Mam za to, ze tych 183 dni sa vztahuje na domicil, kde sa platia dane. Ak je stredisko zaujmov na SR, tak je zivnostnik s ceskou zivnostou rezident SR a musi tu tiez zdanit svetove prijmy.
Jasne, ze pokial pride inspektorat prace na kontrolu a bude tam takyto "pracovnik", moze byt problem.
Pokud žiju v Česku, mám tu živnost, podnikám na SK v mode 4 (výjezdy ke klientovi), tak když nasčítám 6 měsíců během 12-ti měsíců, tak mám povinnost platiti daně na SK z toho, co tam získám. V ČR mi zůstává ta rezidence a celosvětové daně. U příjmu z SK si daň započtu. Abych se mi tam stal domicil, musel bych si tam přihlásit trvalý pobyt, bydliště, případně mít rodinu (to je to středisko zájmu) a pokud to bud emoc nerozhodné, musím požádat o určení domicilu, kde se SK a ČR strana dohodne.

Takze mozme to povedat tak, ze pokial poskytujeme sluzbu cezhranicne tak je SK uradom sumak, a ceske urady to asi nezaujima ak spravne faktury vystavujete spravne aj vzhladom na dph. Problem je ak ste u zakaznika na svk a pride inspekcia, moze to byt problem
Pokud vše platím jak mám, tak úřady nezajímám. :-) V tomto reřimu hlavně ne českou stranu. Jistě, pokud tam jezdím, což můžu, tak jen se zvyšuje šance, že si mě všimnou. Ale pokud budeš mít správně papíry, tak pořád OK. Respektive co pro kostelní pořádak, tak pro tento režim je vhodné zachovat podmínku podstatné části profesionální aktivity v Česku, což je jedna z podmínek pro to přeshraniční poskytování služeb. Což u OSVČ by se mělo posuzovat dle počtu zakázek a celkového obratu. Pokud budou aspoň z 25% účtováného obratu a počtu zakázek mířit na subjekty v Česku, tak je to OK. V podstatě, pokud by se úřady na SK hrabaly důkladně v papírech té firmy a došly k té tvé smlouvě s pocitem, že toho máš na SK až moc, tak mohou vznést dotaz na ČR a místní ouřada musí spolupracovat a zjišťoval by to výše uvedené. Když splíš, tak odpoví - sorry, ale je náš, daňově a vším patří pod ČR (ta povinnost spolupráce ouřadu plyne ze stejné směrnice pro ten pohyb služeb).
Pokud nepadám na Švarc v ČR, tak v SK se to posuzuje prakticky stejně. Několik těch podmínek se musí splnit současně (v jiných státech je to jinak, třeba OSVČ nesmí účtovat časově, musí poskytovat služby víc subjektům, nesmí spolupracovat s jinými, ...).

11
Studium a uplatnění / Re:Znaky Švarc systému
« kdy: 09. 02. 2024, 21:31:51 »
JurajP: Dokud jen sedím v ČR, tam mě SK úřady moc nezajímají. :-) Komplikace nastanou ve chvíli, kdy tam začneš jezdit a začneš i něco dělat onsite, protože tak na sebe můžeš upozornit víc, než je zdrávo. :-( K čemu tam máš ty prostory pronajaté a jak je používáš? Ano, IT OSVČ man se neregistruje na SK, když jede na krátkou akci na místo (v případě SK se neregistrují ani vyslaní zaměstnanci). Když jsi na místě, sčítá se ti ta doba, pokud dosáhnu 183+ dní během roku, tak to je ten tvrdý limit, kdy už musíš mít živnost na místě. Ten už nemáš šanci okecat.
Ten tvrdý limit, jako takhle pendlující OSVČ, asi nedosáhneš. Bude se hrát, jak pochopíš ty a místní ouřada ten měkký limit dle toho "poskytuje služby príležitostne; pre určenie príležitostného poskytovania služby sa prihliada na početnosť, pravidelnosť a trvanie poskytovania služby", abych se vešel do toho zjednodušeného režimu pro přeshraniční poskytování skužeb bez usazení. Jo, je vtipné, že se to má řešit případ od případu, případně nechat probublat přes soud.
Samozřejmě, pokud nejsem nikde vidět, tak je dost mizivá šance, že tě bude někdo řešit (natož prohlížet kamerové záznamy na dálnici). To by se ses musel u toho zákazníka potkat s člověkem od NIP, který se začne ptát, co jsi zač. Důkazem může být pak ta smluva, která je nějak napsaná a něco obsahuje, ohledně místa, trvání, ... :-)

12
Studium a uplatnění / Re:Znaky Švarc systému
« kdy: 09. 02. 2024, 08:48:11 »
Zakony z tebe padaji hezky, ale tady si myslim, ze nemas pravdu.
222/2009 hned na zacatku stanovuje: par 3 Pro účely tohoto zákona se rozumí.... d) přeshraničním poskytováním služby dočasné nebo příležitostné poskytování služeb na území jiného členského státu, než členského státu, ve kterém je poskytovatel usazený (dále jen „stát usazení“)
Tazatel na začátku uvádí "Vyuzivanie priestoru zakaznika maju spisane cez najomnu zmluvu, ze ich moze vyuzivat.", dle toho soudím, že se tam také občas vyskytuje, takže dochází i k tomu vykonávání na území SK... Půjde právě o to, jak je ten prostor fakticky a jak často využíván (např. pokud by to bylo jen skladiště bordelu, kde se žádná osoba "nikdy" nevyskytuje, tak se na něj nehledí).

Ked ma oslovovali s pracovnymi ponukami firmy z ceska, tak som sa pytal, ci sa da v pohode robit na slovensku zivnost a ci netreba mat cesku. Kazdy mi povedal, ze netreba.
Ked som cital definiciu ako je to u nas, tak cezhranicne poskytovanie sluzieb je vykonavanie sluzieb na uzemi Slovenska a to moze byt docasne, dokonca na slovensku nie je ani definovana horna hranica, co znamena docasne. Predpokladam ze toto sa hlavne tyka prac na stavbe, ktore sa realne vykonavaju na uzemi daneho statu.

Ano, pokud majoritu operací realizuji v Česku a na SK se vyskytnu příležitostně/občas, tak je to OK. Ale ta definice přesně nikde není. I v tom odkázaném 222 to máš uvedeno, že se to posuzuje případ od případu. Zkrátka to bude o tom, co si uhájíš.
Horní limit, kdy už se z toho nevykroutíš, tak ten je určitě dán.Pokud v souhrnu překročíš místní poskytování služeb na SK 6 měsíců v průběhu 12-ti měsíců, tak to na tebe padá se vším všudy. V tomto případě je to v mezinárodní smlouvě ČR-SK o zamezení dvojímu zdanění.
Týká se to nejen toho stavaře (ten je opět nejvíce vidět, že stojí u té míchačky), ale i toho poskytování IT služeb. Zkrátka - prodávám z Česka celosvětově soft na registraci vypitých panáků ginu, přijde SK zákazník, chci kustomizaci provést na místě pro evidenci borovičky, tak pokud stvrdnu na místě 5 měsíců v tahu (testování je náročné) a nikdo víc mě pak na SK neuvidí, tam to bude pravděpodbně OK a ani mi nevznikne provozovna, protože jsem nedosáhl toho hard limitu. Pokud budu na ověřovací testy jezdit každý druhý pátek, tak už na mě můžou koukat škaredě, že už to není nehodilé (a ve výsledku jsem na místě přitom trávil sotva měsíc) a měl bych být v režimu usazení.
Tohle si musíš, stejně jako případné švarc věci, dopátrat na SK.

13
Studium a uplatnění / Re:Znaky Švarc systému
« kdy: 08. 02. 2024, 22:40:10 »
Podla mna sa to neda jednoznacne povedat, ze je to svarc. Ak dodavate sluzbu klientovi mimo CR (teda nema fyzicky pobocku), ako sa mate zamestnat u neho? Ak  som spravne pochopil, svarc system presetruje inspektorat prace u daneho zakaznika (zamestnavatela). Predpokladam, ze cesky inspektorat prace nebude presetrovat firmu sidliacu v Nemecku, alebo na Slovensku.
"Švarc" řeší primárně SÚIP. Česky úřad neřeší firmu na Slovensku/Německu, řeší to zde. A samozřejmě může přijit i k OSVČ. Ten úřad řeší i BOZP a voloviny s tím spojené, které se vztahují omezeně na OSVČ a může tak udělat kontrolu i u OSVČ a řešit i u něj, zda se nedopouští nedovolené práce. Takže ne jen na straně "zaměstnavatele", tam to může řešit ekvivalentní úřad dané země. Ale jistě, je to hodně nereálné, že by se ti SÚIP ohlasil domů.
Jinak, jak to uvádíš v začátku, tak snad ten vztah má úplně jiné problémy, než Švarc? Na základě jakého titulu pracuje pro SK firmu? Jako o přeshraničním poskytování služeb v rámci EU, jak je odvozeno od směrnice o službách na volném trhu? Bereš v potaz, že pro OSVČ to dává řadu omezení, mrkni na transpozici u nás (zákon č. 222/2009). Na SK to bude v bledě modrém. Dle toho můžeš pracovat "dočasně nebo příležitostně". Pokud takto jedeš pro jednoho odběratele roky, za smluvenou taxu, máš u toho zákazníka i smluvně zajištěný prostor (čili pobočku, která se po nějaké době stává provozovnou), tak máš mít vyřízenou i živnost lokálně na Slovensku a celý Švarc a práci tam řešíš z pohledu SK legislativy, která může být dosti odlišná (včetně daní). Tady tě zajímá ta část, co provádíš v Česku.

14
Studium a uplatnění / Re:Znaky Švarc systému
« kdy: 08. 02. 2024, 22:19:46 »
Tečka: Asi přehlížíš OZ §159, 3. Pokud s.r.o. není shopno dostat svým závazkům, tak věřitel má právo vymáhat zbylou škodu po jednateli. Musím dluh prvně lámat z toho s.r.o., až když se ukáže, že s.r.o. na to objektivně nemá, můžu jít na jednatele. Jednatel musí prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře a loajálně, v takovém případě za škody neručí ani když ji způsobil. Pokud ne, tak ručí svým majetkem do výše škody, kterou způsobil tomu s.r.o. svým neuváženým jednáním/neznalostí zákona/...
Ale o tom se zde celou dobu píše, Mlho - s.r.o. může škodu vymáhat po svém jednateli, to je bez debat. Ale pokud je to s.r.o. one-man, tak to prostě není reálné.
A k tomu, že "věřitel má právo vymáhat zbylou škodu po jednateli" je nutné, aby napřed společnost vyzvala svého jednatele ke splnění náhrady škody a až v případě, kdy tak jednatel neučiní, tak může věřitel škodu vymáhat po jednateli sám. A toto prostě v one-man s.r.o. nepřipadá v úvahu.
Jenže jak to uvádíš, že musí sro prvně ze staturára škodu lámat a když tak neučiní, tak věřitel má smůlu - tak to ale není.
Věřitel se obrací na sro, až se ukáže, že sro nemá peníze pro uspokojení dluhu, tak se jako věřitel v druhém kole obracím přímo na statutára, pokud mám podezření, že svojí ne/činností to způsobil. V tomto případě bude přenesená dokazovací povinnost na statutára - aby doložil, že jednal s patřičnou péčí, bla bla bla (jak to požaduje zákon o korporacích v $51 a OZ §159 bod1) a tím se zbavil odpovědnosti za škodu nebo škodu tomu sročku uhradil (a částí, co neuhradil sročku, tak je přímo vázán vůči dlužníkovi). A je jedno, zda jde o one man show nebo něco většího.
Kdyby to bylo jak uvádíš, tak ta ochrana věřitele dle §159, bod 3 je iluzorní a neúčinná. Viz třeba komentář strana 825 v Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). 1. vydání., C. H. Beck, 2014.

15
Studium a uplatnění / Re:Znaky Švarc systému
« kdy: 08. 02. 2024, 20:05:31 »
V tomto pripade bych cele vlakno mozna postavil trochu jinak - lze legalne a jednoduse pracovat pro slovenskou firmu z CR jako zamestnanec?

Jistě, lze legálně pracovat jako zaměstnanec z ČR pro firmu v SK. Pro zaměstnance to ani není moc komplikace. Dokonce si mohou určit, zda pracovní smlouva bude dle SK nebo ČR pracovního práva.
Ale pro tu SK firmu je to totální pakárna, musí řešit věci s sociálkou, zdravotní u nás. Po půl roce vznikne provozovna, takže i nastoupí danění v Česku.....
Tohle žádná firma nebude normálně dobrovolně pro jednoho člověka podstupovat.

Stran: [1] 2 3 ... 22