Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - mhepp

Stran: [1] 2 3
1
Desktop / Re:Emailový klient pre KDE
« kdy: 12. 11. 2021, 14:20:11 »
Nerozumím tomu, čím klávesové zkratky, které jdou jednoduše změnit, mohly způsobit takovou katastrofu, že raději zůstáváš na KDE3? Kolik je to let?

Jedu tedy na KDE3.. co mas ty za verzi/distro? (u kde4 podelali ty virtualni plochy na ctrl+f1..f8, ale treba na to znas trik, nebo se to zas spravilo?)

2
Server / Re:Jak co nejjednodušeji udělat záložní MX server?
« kdy: 12. 10. 2021, 12:05:36 »
Pokud vám z nějakých analýz vyšla potřeba mít MX server zálohovaný, zvažte i méně typický scénář. Dva servery se shodnou MX prioritou, ve shodné konfiguraci. Krom jiného tím i vzniká prostor pro snazší nasazení nějaké konfigurační automatizace (ansible apod.). No a díky shodným MX prioritám se ham i spam provoz tak nějak přirozeně rozloží mezi oba servery a různé statistické nástroje antispamu budou stále přibližně stejně naučeny na aktuální mailový provoz. Považuji to za lepší, než aby záložní server v případě nějakého výpadku převzal provoz bez naučeného antispamu, nebo naučeného jen na spam.

To je zajímavá úvaha, ale pokud jsou dané servery „koncové“, jak zajistím integritu e-mailových schránek? Vždyť budu mít půlku pošty na jednom a druhou půlku na druhém... Nebo mi něco uniká?

Muzete mit prece sdilene uloziste - na tretim pocitaci, nebo nejakou variantu distributed block device a clusterovaciho FS :) Prakticke nasazeni spis vyzaduje 3 nody, kde muze jeden byt restartovan / umrit, protoze se snaz resi kdo ma pravdu (dva prehlasuji jednoho).


Pokud mám mailový server někde v hostingu, tak záložní chci mít v jiném hostingu z důvodů od různého „špinění“ adres až po fatální výpadek datacentra. Potom je sdílený FS trochu problém, protože dostupnost a latence, případně šifrování a  celkově úzké hrdlo, single point of failure a tak. Takže toto řešení naopak spíše snižuje doručitelnost pošty...

3
Server / Re:Jak co nejjednodušeji udělat záložní MX server?
« kdy: 12. 10. 2021, 01:12:20 »
Pokud vám z nějakých analýz vyšla potřeba mít MX server zálohovaný, zvažte i méně typický scénář. Dva servery se shodnou MX prioritou, ve shodné konfiguraci. Krom jiného tím i vzniká prostor pro snazší nasazení nějaké konfigurační automatizace (ansible apod.). No a díky shodným MX prioritám se ham i spam provoz tak nějak přirozeně rozloží mezi oba servery a různé statistické nástroje antispamu budou stále přibližně stejně naučeny na aktuální mailový provoz. Považuji to za lepší, než aby záložní server v případě nějakého výpadku převzal provoz bez naučeného antispamu, nebo naučeného jen na spam.

To je zajímavá úvaha, ale pokud jsou dané servery „koncové“, jak zajistím integritu e-mailových schránek? Vždyť budu mít půlku pošty na jednom a druhou půlku na druhém... Nebo mi něco uniká?

4
Vývoj / Re:Lazarus, android, ESP8266 - komunikace přes web
« kdy: 23. 09. 2021, 11:38:50 »
Dá se udělat... Třeba pomocí lock souboru, který bude obsahovat PID. Při dalším spuštění ověříš existenci lock souboru a případně existenci procesu s daným PID. Hotovo.


5
Server / Re:Výběr stabilní VPS
« kdy: 10. 09. 2021, 13:03:51 »
Používám dva:

 - Vultr.com - jsou levní, ale neposkytují tolik výkonu. Za to komunikují plánované výpadky a ty neplánované jsem nezažil. Za mě velmi spolehlivé řešení pro menší stroje.

 - Contabo.com - bylo to tu už zmíněno, poměr cena/výkon - vždyť na tom musí prodělat i gatě! Měli několik výpadků, konkrétně asi dva, co jsem zaznamenal za skoro dva roky, takže toto je celkem OK. Co hůř, tak jeden byl takový, že VM dostal do divného stavu - nešlo resetovat ani zapnout přes admin rozhraní. Telefonát na technickou podporu vše vyřešil celkem rychle. Komunikace byla výborná a rychlá, takže když už existuje problém, tak ho i umí vyřešit.

6
Hardware / Re:ESP32-C3 (RISC-V) vs ESP32 (Tensilica Xtensa LX6)
« kdy: 31. 08. 2021, 11:02:02 »
Hele, jestli ono to nebude tím, že máš docela exotický požadavek. ESP32 zde nejspíš používá docela dost lidí, ale bude to v hobby sféře, bude to s xtensa architekturou a podobně... Každopádně bez požadavků na složitý zavaděč a podobně.

Napadá mne, že inspiraci bys mohl najít v zařízení Odroid Go - je postavené na esp32 a má docela chytrý „zavaděč“, který umí vybírat z více image uložených na data partition. Při startu si vybereš, kterou image chceš nastartovat...

Web zde: https://wiki.odroid.com/odroid_go/odroid_go, dá se tam proklikat ke zdrojákům.

Edit: pardon, image ne na data partition, ale na SD kartě...

7
Hardware / Re:Výběr klávesnice pro pracovní účely
« kdy: 03. 08. 2021, 13:24:42 »
Já jsem byl velice dlouho spokojený se starou (koupenou cca 2003/2004) bezdrátovou membránovou klávesnicí od Logitech. Psalo se mi na ní skvěle s minimem překlepů. V době, kdy jsem neměl doma stolní PC, jsem ji měl v práci, takže jsem na ni psal každý den celkem intenzivně. Při změně zaměstnání jsem ji dal do krabice, kde cca rok ležela.

Při lockdownu jsem si domů pořídil nějakou levnou membránovku, ale musím říct, že to byla katastrofa - klávesy nepřesné, pokud se člověk netrefil na střed hmatníku, tak stisk nebyl zaregistrován, případně poslala vícenásobný stisk. Klávesy vypadaly podobně jako na mé staré, mechanické provedení ale strašné. Tak jsem vytáhl tu starou z krabice, kompletně rozebral, vyčistil, namazal klávesy a složil. Nicméně, některé klávesy zadrhávají, takže na veliké psaní to už není.

Koupil jsem si tedy novou pořádnou klávesnici - chtěl jsem taktéž neherní, mechanickou, vysoký enter. Nejlépe s českými popisky - občas ji používá manželka, ještě lépe s ovládáním hlasitosti a rozumnou cenou. Postupně jsem musel slevovat z požadavků, až zůstal jen ten vysoký enter a střízlivý design (neherní požadavek zrušen). Nakonec jsem vzal Genesis Thor 300 RGB a jsem spokojený. Je velice pohodlná, jen je o chloupek užší než původní Logitech - o cca 0.5cm hlavní blok, celkově o 1.5cm (měřeno od ` po Num -), takže jsem si trochu po letech zvykal. Z podsvícení jsem měl trochu strach, ale jde nastavit tak, že dle mého názoru bude vyhovovat každému (já jsem své nastavení našel). Nakonec to asi ale stejně není killer feature, protože se mi na ní výborně píše i po paměti, takže jsem klávesnici přestal sledovat...

Rozdíl mezi kvalitní membránovou mechanikou a mechanickými spínači je propastný, přestože mají stejnou sílu stisku. Píše se na ní lehčeji.

Ale souhlasím, že při výběru jsem měl problém dát za klávesnici více jak 2500. Zvažoval jsem i Das Keyboard (myslím, že 4 Professional nebo 13), ale nebyly dostupné s vysokým enterem.

8
Software / Re:přenos souborů mezi iphonem a linux manjaro
« kdy: 05. 07. 2021, 22:13:15 »
Tak to je kůl vlastnost. To je asi proto, abych mohl říkat, že má data jsou světová, že? Mám dvě zařízení vedle sebe na stole a pokud chci přenést data z jednoho na druhé, tak potřebuji:
  • Cloudové úložiště
  • Připojení k internetu
Ať žijí jednoduchá rešení složitých problémů. Nebo naopak?

Pardon. Konec sarkasmu.

9
Hardware / Re:Jak dlouho přežije vypnutý počítač
« kdy: 26. 05. 2021, 17:19:16 »
Mám tu notebook s procesorem 486, cca 25 let stáří, který 15 let ležel na polici. Zapnul jsem ho a kromě nastavení času jsem na něj nesáhl. Vše funguje. Byly na něm Win98 na disku 800MB. Ten jsem nahradil 2GB CF kartou, disk naklonoval a pečlivě zabalil a uložil. 2GB CF karta už je vyhozená, protože umřela a půl roku je v tom notebooku 8GB karta (značková, zatím drží). Dokonce i na původní baterku to chvíli vydrží.

Takže tolik k Tvému dotazu...

10
Distribuce / Re:Na co přejít z Centosu?
« kdy: 26. 05. 2021, 16:46:58 »
No... Mám dlouholeté zkušenosti s oběma distribucema: RHEL/CentOS i Debian.

  • Kickstart vs preseed - obojí mi vždy přišlo jako dost omezené a skončil jsem vždy u toho, že jsem přes obojí postavil minimální systém, kde fungovalo SSH a můj klíč a zbytek se dořešil přes Ansible/puppet. Stejně jsem mám své věci v Ansible, tak proč ohýbat instalátory pro dva systémy, když to můžu dořešit potom. Tím jsem měl podchycené i scénáře pro disaster recovery, uživatelská data byly zálohované jinak/jinde.
  • Kvantita versus kvalita - vysoká kvalita je možná super, ale já jsem ji nikdy asi neocenil, protože jsem se vždy dostal do stavu, že jsem na RHEL/CentOS musel něco šmudlat ze zdrojáků, protože repozitář nebo alespoň RPM nebylo. Tím jsem ztratil možnost jednoduhé aktualizace systému a občas mi to přidalo ruční kroky v případě obnovy. Typicky knihovny pro Perl. U Debianu mi balík v repozitáři nechyběl a když nebyl v distribučním, tak jsem našel alespoň třeba repozitář autora.
  • Nevím, co všichni máte s těmi verzemi - možná aktuální Debian stable (brzo nahrazen novým) obsahuje starší verzi, než aktuální RHEL, ale srovnáváte nesrovnatelné modely vydávání nových verzí. Mimochodem, nadcházející stable bude obsahovat OpenSSH 8.4, právě vydávaný RHEL 8.4 obsahuje OpenSSH 8.0. Aktuální Debian stable obsahuje 7.9, RHEL 7
     obsahuje verzi 7.4. Ale popravdě řečeno, jak ta verze v Deb, tak ta verze v RHEL 7/8 je natolik opatchovaná, že je to spíš úroveň kompatibility než verze aplikace. Takže argument o ničem.
  • Upgrade na novější verzi - pro přechod z RHEL7 na RHEL8... No dobře, jde to. Teď jsem se díval do oficiální dokumentace. V reálu je lepší nová, čistá instalace. U Debianu mám pár strojů, které začínaly na Debian 5 nebo 6, nyní budou aktualizovány na Debian 11. Ano, vyskytly se problémy, ale obvykle to bylo kvůli větší změně u nějaké aplikace, což by se řešilo kdekoliv. Jednou jedinkrát jsem řešil problém chybu samotné aktualizace, ale bylo to dobře zdokumentované, takže pár příkazů v terminálu. A ano, u pár strojů jsem šel do čisté instalace také, ale kvůli jiným věcem, než že by to nešlo.
  • Debian jako distro pro chudé - s tím bych asi jako s jediným bezvýhradně souhlasil, ale ostatní jsou jen problémy způsobené rozdílnou filozofií obou světů a nepochopením té druhé.

Jinak, abych nezůstal offtopic, tak nevidím úplně důvod odcházet od Centos-u. Jak již bylo rečeno, trochu bouře ve sklenici vody.

Ad 1 - Ano, i já to dotahuju něčím co má hlavu a patu, konkrétně Ansiblem. Problém nastává u preseedu např. s diskama. Jakmile chcete obyčejné, tupé raw disky, máte smůlu - podporován JEDEN raw disk / více disků v LVM / více disků v RAIDu. Brainless.

Ad 2 - Asi záleží na účelu. Já naopak mívám výjimečně problém s tím, že by nějaký balík chyběl. Asi to bude tím, že povětšinou netočím VMka pro dev.

Ad 3 - Jak to, že ne? Nevidím na to nic "nesrovnatelného" - vezmu současný stable a stable a rozdíly tam prostě jsou (z logiky věci, jsou to dvě odlišná distra). Neřeším co "bude", řeším co "je". Argumentem o ničem bych to nenazýval, odlišným názorem/přístupem určitě ano :)

Ad 4 - Já také netvrdím, že to nejde. Jen tvrdím, že zatím jsem se většinou přesvědčil, že čistá >> lepší.

Ad 5 - Yup. Snad se místní Debianisti neurazí.

Ad 1 - no jo, to je vlastně pravda... Já zase měl obvykle jednodiskové servery s tím, že další disk byl volitelný, takže jsem to pořešil v post-inst skriptu - pokud další disk, tak vytvoř partition přes celý, naformátuj a přidej záznam do fstab.

Ad 2 - u mne to byla vždy produkce. Některé komerční aplikace potřebovaly na RHEL ručně kompilovaný SW, který je běžně dostupný jako deb balík...

Ad 3 - verze - zde chci říct, že není možné jen tupě srovnávat čísla verzí, protože mnoho věcí obsahuje backportované opravy z novějších verzí, občas i funkcionalita. Samozřejmě to o něčem vypovídá, ale hlavně o stabilní verzi dané aplikace v době vydání daného distra - pokud by obě distra měla stejný cyklus vydávání nových verzí ve stejnou dobu, tak bys mohl říct, že jedno z nich je zastaralé. Ale takhle porovnáváš jen čísla, která o ničem nevypovídají.

Ad 4 - tak samozřejmě, mám tu servery, které raději nainstaluji z čisté vody, ale těch je jen pár proti těm, které prostě upgraduji. Debian si dává hodně záležet na hladkém průběhu aktualizace. Ale třeba to vydání, které přineslo systemd bylo z hlediska aktualizace problémové. Já zase naopak narazil na překážky u Centos/rhel. Takže toto bych viděl na problém preferencí a zkušeností s daným distrem - zkušený debianista bude upgradovat debian a přeinstalovávat RHEL, RHEL-ista zase naopak. Protože to druhé distro nese překážky, které nepřekoná snadno.

Ad 5 - I já jsem Debianista. Ono, ne každý potřebuje podporu/zázemí RHEL-u/CentOS-u, někdo ocení spíše tu flexibilitu Debianu (zde se ukazují výhody té spousty balíků).

Já osobně jsem nikdy neocenil přínos/výhody CentOS-u, už třeba pro příliš komplikovaný systém buildu balíků.

11
Distribuce / Re:Na co přejít z Centosu?
« kdy: 25. 05. 2021, 12:31:24 »
No... Mám dlouholeté zkušenosti s oběma distribucema: RHEL/CentOS i Debian.

  • Kickstart vs preseed - obojí mi vždy přišlo jako dost omezené a skončil jsem vždy u toho, že jsem přes obojí postavil minimální systém, kde fungovalo SSH a můj klíč a zbytek se dořešil přes Ansible/puppet. Stejně jsem mám své věci v Ansible, tak proč ohýbat instalátory pro dva systémy, když to můžu dořešit potom. Tím jsem měl podchycené i scénáře pro disaster recovery, uživatelská data byly zálohované jinak/jinde.
  • Kvantita versus kvalita - vysoká kvalita je možná super, ale já jsem ji nikdy asi neocenil, protože jsem se vždy dostal do stavu, že jsem na RHEL/CentOS musel něco šmudlat ze zdrojáků, protože repozitář nebo alespoň RPM nebylo. Tím jsem ztratil možnost jednoduhé aktualizace systému a občas mi to přidalo ruční kroky v případě obnovy. Typicky knihovny pro Perl. U Debianu mi balík v repozitáři nechyběl a když nebyl v distribučním, tak jsem našel alespoň třeba repozitář autora.
  • Nevím, co všichni máte s těmi verzemi - možná aktuální Debian stable (brzo nahrazen novým) obsahuje starší verzi, než aktuální RHEL, ale srovnáváte nesrovnatelné modely vydávání nových verzí. Mimochodem, nadcházející stable bude obsahovat OpenSSH 8.4, právě vydávaný RHEL 8.4 obsahuje OpenSSH 8.0. Aktuální Debian stable obsahuje 7.9, RHEL 7
     obsahuje verzi 7.4. Ale popravdě řečeno, jak ta verze v Deb, tak ta verze v RHEL 7/8 je natolik opatchovaná, že je to spíš úroveň kompatibility než verze aplikace. Takže argument o ničem.
  • Upgrade na novější verzi - pro přechod z RHEL7 na RHEL8... No dobře, jde to. Teď jsem se díval do oficiální dokumentace. V reálu je lepší nová, čistá instalace. U Debianu mám pár strojů, které začínaly na Debian 5 nebo 6, nyní budou aktualizovány na Debian 11. Ano, vyskytly se problémy, ale obvykle to bylo kvůli větší změně u nějaké aplikace, což by se řešilo kdekoliv. Jednou jedinkrát jsem řešil problém chybu samotné aktualizace, ale bylo to dobře zdokumentované, takže pár příkazů v terminálu. A ano, u pár strojů jsem šel do čisté instalace také, ale kvůli jiným věcem, než že by to nešlo.
  • Debian jako distro pro chudé - s tím bych asi jako s jediným bezvýhradně souhlasil, ale ostatní jsou jen problémy způsobené rozdílnou filozofií obou světů a nepochopením té druhé.

Jinak, abych nezůstal offtopic, tak nevidím úplně důvod odcházet od Centos-u. Jak již bylo rečeno, trochu bouře ve sklenici vody.

...

12
Tak se podívej s jakými prametry je ten flashdisk připojen. FAT32 neumí uchovávat práva a vlastnictví souboru, tak jsou při připojení nastavena defaultní práva a vlastnictví. A to se mohlo od doby KDE 4 změnit.

13
Problém je ještě v tom, že když už člověk to ADB povolí/pustí, tak spousta aplikací se umí bránit zálohování přes ADB. Takže ani toto není/nemusí být výhra.

14
V minulé práci jsme řešili podobný problém. Nakonec to vykrystalizovalo v řešení, kde byla centrální databáze uživatelů a k dispozici 3 autentizační mechanizmy - LDAP, RADIUS a SSO (a možná ještě AD pro Win stanice). Takže jediná výhoda byla v centrální databázi uživatelů, stejně těch autentizačních mechanizmů bylo potřeba více...

Třeba už z principu věci pro WPA enterprise potřebuješ Radius, bez toho to nejde. Potom spousta služeb není webová, tak tam použiješ LDAP (třeba pro přihlášení na pracovní stanice). A ty webové, které to podporují, mohou použít SSO. Pro zjednodušení (uživatelům) ještě můžeš použít Kerberos - jakmile se přihlásí na stanici, dostanou kerberos lístek a ten můžeš použít pro ověření při použití služby.

Jak to tam reálně vypadá, to nevím, protože jsem v době nasazování odešel.

15
Sítě / Re:Domáci router
« kdy: 29. 04. 2021, 11:15:43 »
Co se týče OpenWRT v kombinaci s Mikrotikem, to nemohu soudit, navíc to vysvětlili přede mnou. Ale obecně, podpora v OpenWRT je pro mne záruka aktualizací po dobu životnosti zařízení, přítomnost potřebných nástrojů, flexibilita... No v podstatě to, co platí pro ten Mikrotik. Navíc ještě obecně lepší a rozumně podporovatelný HW v Linuxu. U routeru za 500 sice taky běží linux (a často osekané openwrt), ale i když výrobce vydá aktualizaci, tak jádro obvykle zůstane stejné a znamená to nějak splácaný ovladač pro HW tak, aby to nějak jelo, ale kvalitu neřeší, zranitelnosti v jádré tam budou navždy, protože aktualizace jádra by byla příliš drahá...

Stran: [1] 2 3