Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - r37

Stran: [1] 2
1
Odkladiště / Re:Banka přátelská k open-source softwaru
« kdy: 22. 09. 2026, 23:48:59 »
Diskutující nejspíše narážel na CRD VI (Directive (EU) 2024/1619):
https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2024/1619/oj/eng

Rozvést to dotyčný nemůže, jen šíří hoaxy. Jedná o nepochopení dané legislativy.  EU vám zřízení účtu v zahraniční bance nezakazuje, a stávajících účtů se toto opatření beztak netýká. Ve zkratce jde o to, že zahraniční banky bez pobočky v EU již nemohou své služby v EU aktivně nabízet. Pokud však klient osloví banku sám (tzv. "Reverse Solicitation"), uzavření smlouvy zakázáno není.

Jo, pak by to bylo/je jasné. Na tu direktivu jsem se díval; a mimochodem, zjevně to není tak úplně novinka, něco obdobného platilo už předtím, přinejmenším pro UK po Brexitu i pro Švýcarsko – konto ve Švýcarsku jsem otevíral cca 2019 a už tehdy jsem, pokud se pamatuju, musel potvrdit, že jsem za nimi přišel sám z vlastní iniciativy; v UK to samé.
Díky!

To bude asi ono, sly o tom nejaky clanky v masmediich nekdy cerven/cervenec, kdy uz to nak vstupovalo v platnost.

Nedohledam uz, jestli to byla nejaka medialni zkratka, nebo problem na mem prijimaci, nicmene porozumel jsem tomu prave tak, ze "uz nemuzou nabizet sluzby", ve smyslu, vubec poskytovat.

Kudla, pak se ma clovek v necem vyznat, louskat takovy predpisy svepomoci se proste neda a prezvykanim nekym jinym to zas clovek muze blbe pochopit.


Tak pardon za mystifikaci.

OK :) Hlavně, že se to vysvětlilo.


Fio banka teď začala ve velkém rušit normální debetní karty k firemním účtům a místo toho jim zřizuje "Mastercard/Visa Business" debetní karty. Rozdíl je v tom, že na ty normální karty se vztahuje evropská regulace o maximálních poplatcích za platbu, kdežto u těch firemních je poplatek za platbu kartou 1,5 %. (Ten poplatek není normálně vidět, protože je účtován platební bránou zákazníkovi, tedy eshopu např.)
Když takovou kartou zkusíte zaplatit v Alze, tak vás pošle pěkně do háje, že si hezky připlatíte 1,5 % nebo si to pošlete převodem. O poplatek si taky řekne Revolut, když to chcete business kartou dobít.

Problém je, že Fio banka starý karty ruší navzdory platnosti, mně třeba přišla obnovená stará debetka a druhý den mi přišla Business karta. U jiného účtu mi třeba ta stará debetka najednou zmizela z Apple Pay a k Business kartě jsem se dostal až když jsem se vrátil ze zahraničí, což kdybych v tom zahraničí potřeboval k penězům na tom účtu, tak bych neměl velkou radost.

Vtipné :(
Tohle ke mně nedorazilo, protože od FIO nemám žádnou firemní kartu, jen soukromé, tam to aplikovat zjevně nemůžou.
Trochu mne to překvapuje, to rušení bez ohledu na platnost není korektní, ale fakt jen trochu – jakkoliv FIO vnímám jako banku, která mi velmi přijatelně slouží, tak spolek Mirků Dušínů to rozhodně není, právě naopak.

Když takovou kartou zkusíte zaplatit v Alze, tak vás pošle pěkně do háje, že si hezky připlatíte 1,5 % nebo si to pošlete převodem. O poplatek si taky řekne Revolut, když to chcete business kartou dobít.

To se deje jenom u Internetovych plateb, ne? Pri platbe na miste vyzvednuti, se vam nemuze zadny poplatek zazracne pricist, ci?

Pokud je to poplatek hrazený obchodníkem, ne majitelem karty, tak to tak nepochybně je. Umím si ovšem představit, že e-shop bude při objednávce eventuálně rozlišovat „vyzvednutí s platbou v hotovosti“ a „vyzvednutí s platbou kartou“ a výsledná cena se bude lišit... (Zdražovat při platbě kartou by neměli, ovšem slevu za platbu v hotovosti poskytnout můžou.)

2
Odkladiště / Re:Banka přátelská k open-source softwaru
« kdy: 21. 09. 2026, 13:20:30 »
Z Unie nam v ramci exportu dobra cerstve zakazali moznost mit svuj ucet u non-EU banky, ktera nema svou pobocku ve statu, kde clovek zije (cili ucet v CH muze mit clovek zijici v DE, pokud tam ta banka ma pobocku, ale uz ne clovek v zijici v CZ, protoze tady zadna CH banka afaik pobocku nema).
???? Coo-žee??
Prosím, bylo by možné tohle rozvést? Ideálně odkazem/citací příslušné právní normy? Je mi jasné, že je to off-topic, ale přijde mi to fakt zásadní, když tak prosím o soukromou zprávu...
Za sebe říkám, že mám účet u několika non-EU bank (včetně jedné švýcarské), české ministerstvo financí o nich ví (jsou to země, které se účastní automatické výměny informací) a zatím nikdo nic neříkal.


V nasem rybnicku se mi jako rozumne konzervativni jevi Fio, ktere s temito frikulinskymi nesmysly neobtezuje, jenze s Fio ma tazatel nejaky problem.
Souhlas, u FIO mám taky účet a nevidím podstatné problémy – s tou výhradou, že bych tam nikdy nenechal víc než je limit pojištění vkladů: pokud jde jejich přístup k rizikům (myšleno ve velkém), jsou to docela střelci.
Mohl by prosím původní tazatel důvod svého naštvání trochu víc popsat? Jde/šlo jen o tohle https://forum.root.cz/index.php?topic=31885.msg437023#msg437023? (Dokud mi z niceho nic nezacali rusit karty dlouho pred koncem jejich ocekavane platnosti, a neschopnosti to jakkoliv relevantne oduvodnit, resp. neschopnosti vubec kontaktovat nekoho, kdo by to by schopen oduvodnit nad to, ze podle podminek muzou. Tech karet mam 6 a zpusobilo mi to shitstorm problemu.)

3
Software / Re:Redo Last line v bashi
« kdy: 17. 09. 2026, 19:21:55 »
Pro práci s řádkem bash používá knihovnu readline. Z man readline se dozvíš, jak se to má s klávesovými zkratkami. (Spoiler: Obávám se, že to, co bys potřeboval, není implementováno, leda snad jen když bys používal vi-mode.)

4
Jestli jsem vše dobře pochopil, tak v Linuxu je problém používat novější MS Office (, ale i starší MS Office 2003),

Jde to, i když se to moc nedělá; a podle všeho to funguje. Není to nicméně zadarmo. Potřebuješ licenci na MS Office pro MS Windows + vrstvu která zajišťuje běh programu na Linuxu, optimálně CrossOver Suite (placený sw) nebo Wine (svobodný neplacený sw).
ale co se týče internetových prohlížečů, tak v Linuxu (Zorin) bude fungovat obdobně jak jsem zvyklí z Windows?, když neexistuje aktualizovatelný internetový prohlížeč na bázi Chrome - "Chromia" pro Windows 7 který mě plně dostačuje, jak výše uvádím - ?? ..

Ano, prohlížeče fungují stejně; na Linuxu jich dokonce běhá myslím víc.

5
Desktop / Re:Při spuštění prohlížeče zamrzne Linux Mint
« kdy: 05. 08. 2024, 00:21:03 »
„nereaguje vůbec na nic“ – ani myš, ani na klávesnici (speciálně na přepnutí klávesovou zkratkou do konzole)?

V každém případě, zkus spustit prohlížeč ručně z terminálu – ideálně, pokud je možný nějaký parametr --verbose (ale firefox ho nezná a vivaldi na tomhle PC nemám, tak nevím) – a sleduj, co Ti to píše. Z toho by se mělo dát leccos vyčíst.
Když by to nepomohlo, napiš si skript, který spustí prohlížeč třeba za 10 sekund (třeba primitivní sleep 10 && vivaldi-stable) a během těch deseti sekund si přejdi do okna, kde Ti poběží nějaký správce procesů; pak se koukej, co všechno tam vlastně běží / co se spouští a způsobuje, že je stroj zahlcený. Osobně bych k tomu použil top v rootovské konzoli – mimo X, to by mělo fungovat s minimálním omezením.

6
Bazar / Re:Darujem polofunkčné PC
« kdy: 03. 08. 2024, 16:48:46 »
 Správa zaslaná :)

7
Studium a uplatnění / Re:Skoleni linux
« kdy: 06. 07. 2022, 23:15:55 »
Jinak k Linuxu je potřeba umět VIM, na který pořádají kurzy CZ.NIC de fakto skoro zadarmo.
Eh? Samozřejmě, že tohle není hlavní téma dotazu, ale asi by nebylo od věci nemást lidi, kteří do problému nevidí... Pohybuji se v Linuxu (a jiných *nixech) ~20 let, s vi/vim neumím a nikdy mi to nechybělo (samozřejmě, s nějakým konzolovým textovým editorem umět potřebujete, ale máte svobodu volby).

Jinak pokud jde o knihy, asi cokoliv od O'Reillyho je dobré... Nevím ale, jestli na tom základě někdo školí.

8
Pokud by tam byl Linux (ev. jakýkoliv jiný svobodný OS), vím o studentech, jeden je z Červeného Vrchu, kteří tohle dělají; sazbu přesně nevím, ale myslím, že ~700 CZK/h (normálně, s fakturou). Na PC s MacOS (nebo MS Windows) ale nesáhnou (ne, že by to nezvládli, ale nechtějí to podporovat). Tak snad když byste kupovali nový hardware...

9
Studium a uplatnění / Re:Fakturování přímo do USA
« kdy: 05. 06. 2022, 00:14:53 »
jak jsem již psal, jistotu můžeš mít formálně jen u daňového poradce, ten je sice dražší, ale odpovědnost pak je již na něm a nikoli na tobě ...
Přesně tak. Najmout slušného daňového poradce je to první, co by měl člověk udělat, pokud začne opravdu vydělávat, zejména pak ze zdrojů v zahraničí. Vždycky se to vyplatí. Jak ušetřenými penězi (daňová optimalizace se nedala dělat amatérsky ani před 20 lety, natož dneska), tak – to je pro mě možná ještě důležitější – naprosto klidným spánkem. Dělám to tak už 20+ let a neměnil bych za žádnou cenu. Chci se věnovat tomu, co mě baví a čemu rozumím, a ne studovat účetní a daňové předpisy – i kdyby to nebyla „rocket science“. Jo, a to pojištění se už jednou uplatnilo – poradce nezachytil nějakou nepřímou novelizaci jakéhosi předpisu, která začala platit týden před tím, než podával přiznání... Ta ztráta byla sice jen tisícovka-dvě, už si nepamatuju, ale i tak.
Jo, a hodně bych varoval před tím, používat Wise nebo Revolut, pokud jde o víc než pár set dolarů. Viděl jsem osobně případ (a internet je jich plnej), kdy jejich AI, která vyhodnocuje bezpečnost transakcí, došla k závěru, že je to podezřelý (naprosto bezdůvodně) a k penězům se nikdo x týdnů nedostal – protože na ruční compliance mají zoufale málo lidí. Nikdo, až pokud vím, o peníze nepřišel, ale čekat na podstatnou platbu 3-4 měsíce není sranda. Buď kamenná banka a la FIO (jo, není špatná), anebo když on-line banka (nebo „kvazibanka“ – EMI; Revolut je dnes banka, Wise EMI), tak menší, která není tak zahlcená a lze tam komunikovat s živými lidmi...

10
Hm.

Co se dozvíš, když zavoláš lsblk? (Ideálně něco jako lsblk --output NAME,MAJ:MIN,FSTYPE,MOUNTPOINT,LABEL,RO,RM,SIZE,OWNER,GROUP,PHY-SEC,LOG-SEC,TYPE')

A v každém případě bych na ten disk pustil badblocks. Jednak by z toho mohla vypadnout reálná informace o tom, jak na tom ten disk je a v každém případě by to (s parametry -svw  -t random) mělo spolehlivě smazat disk – respektive, pokud to nezvládnou badblocks, tak myslím už jen fakt low level formatting nebo silné magnetické pole...

Ovšem, jak o tom tak dumám, tak pokud to bylo rezistentní vůči dd if=/dev/urandom of=/dev/sdb1, tak bych badblocks moc velké šance nedával. Ono to, řekl bych, funguje plus minus podobně.

Přikláněl bych se pak k teorii nabořeného disku, jehož řadič se tváří, že zapíše cokoli se mu předhodí, ovšem fakticky nezapíše nic... :(

11
Nemám v úmyslu vyprovokovat flame, nicméně:
Na žádném stroji nemáme distribuci, která vnucuje systemd jako defaultní init, takže
- nás obdobné problémy míjejí
- a je zjevné, že služby se bez journald obecně zcela dobře obejdou.
Nešlo by tedy tenhle problém vyřešit zásadně tím, že se prostě journald zcela vyřadí (nevím tedy, jestli to se systemd jde – ovšem toho se lze taky zbavit, že...)

12
Software / Re:Rozbalení zipu v Linuxu
« kdy: 27. 03. 2022, 19:12:28 »
1) Používat v názvech souborů česká písmena s diakritikou je prasárna. POSIX standard zní velmi jasně. => Primárně by stálo za to komunikovat s původcem/tvůrcem souborů, ať to opravdu nedělá (mnohdy to je jen z neznalosti, a ne z lenosti, natož ze zlého úmyslu).
2) Nepíšeš, v jaké znakové sadě ty názvy jsou, ani jaká verze MS Windows to zvládá; nicméně v úvahu asi připadá CP-1250 nebo UTF-8. Peazip by si měl umět poradit s obojím i na Linuxu. (Vycházím z předpokladu, že ten zip není šifrovaný. Pokud by byl, bylo by to horší.)

13
Hardware / Re:Taky vam zlobi Enter a Backspace na ThinkPadu?
« kdy: 09. 10. 2021, 22:22:33 »
Hm. Lenovo T440, Devuan Beowulf, kernel 5.10 (z rep. backports) – žádné problémy. S kernelem 4.19 (rep. main) byly problémy s klávesou MUTE/F4, houževnatě svítila (a účinkovala :(), dokud se to softwarově zase nezaplo; zmizelo po upgrade.

14
Studium a uplatnění / Re:ČVUT FEL vs ZČU FEL
« kdy: 11. 07. 2021, 23:48:57 »
Jsem z gymplu, takže zatím o elektrotechnice nevím skoro nic, ale dost mě zajímá a jediné, co mě doposud ve škole bavilo je matika a fyzika (+ angličtina), takže výběr zaměření nebylo nic těžkého.
Ehm. Zatím to tu nezaznělo (jen v jednom případě nepřímo), ale
- elektrotechnika je typický technický obor;
- matika a fyzika nejsou technické předměty (matematika je formálně-operacionální věda, fyzika přírodní věda).
Čili tu větu „výběr zaměření nebylo nic těžkého“ bych považoval za víc než odvážnou. (Angličtinu neřeším, to je v současné době jazyk potřebný pro drtivou většinu oborů, s výjimkou některých společenských věd.)
Takže pozor na to, abys nedopadl jako ten kolega, co píše o tom, jak téměř vyhořel na faktu, že zkoušky z matiky na FEL neprobíhaly stylem čisté matematiky „definice-věta-důkaz“, ale jako aplikace vzorečků.
Osobně, když by mi někdo řekl to, cos napsal, že tě jediné ve škole bavilo, automaticky bych – jako první reakci – pravil: no tak přece jdi studovat tu fyziku (čistého matematika fyzika nikdy nijak nebaví, spíš naopak); pokud v Česku, tak na matfyz nebo na jaderku (ty školy se liší, ale to už je jemnost), jinak se podívej po rozumných univerzitách venku (UK je v tomhle směru ideál, ale nejsem si jistý, jak se to má po Brexitu).
Pokud tohle už pro tebe není možnost, tak asi spíš ta Plzeň, je menší a spíš se to tam dá „ohýbat“, pokud ti to nesedne tak, jak je to servírováno.
(Poznámka – pokud je to pro někoho důležité – mám nějaké „papíry na hlavu“ ze všech tří oborů, o kterých tu píšu a za čtyř škol, které se zmiňují, tři znám osobně /matfyz, jaderka, FEL Praha/.)

15
Díky. O Librem 5 vím, ale těch 5.7" už je pod spodní hranicí toho, aby se mi s tím dobře pracovalo. Ale ten Cosmo Communicator vypadá dobře, škoda jen, že zatím to jede jen na Androidu. Jestli se jim podaří zprovoznit tam Debian, nebude asi moc co řešit... (Kde chodí Debian, Devuan bude chodit taky ;) /jasně, lehká nadsázka/ )

Stran: [1] 2