To máte těžké. Na vysoké škole se předpokládá jistá kvalita studentů,...
To jiste ... proto to vypada tak, ze kdyz si predmet zapise dalkar, ktery se tim zivi, tak mu vyucujici da zajedna uz v rijnu, protoze tomu sam vubec nerozumi.
A proto se po studentech chce, aby recitovali vety, definice, vzorce ... ale ze vubec netusi k cemu jsou, to nikoho nezajima.
...
Dálkaří jsou případ sám pro sebe, kdo dokáže po letech od maturity a při zaměstnání vystudovat normální vysokou školu, si zaslouží opravdový obdiv - kdo to nezažil, nepochopí.
To, co uvádíte, není nic výjimečného, bylo to a bude, a vlastně se motáme pořád kolem téhož - vysoká škola není učiliště. Učí se podle akreditovaných studijních programů, které obsahují mj. předměty, které musí student úspěšně absolvovat, dálkař nedálkař; kdo některý nezvládne, skončí - taková jsou pravidla.
Pokud se někdo na něco úzce specializuje (a dokonce se tím živí), jistě může mít v dané oblasti lepší praktické znalosti nežli přednášející, škola života je nenahraditelná. To ale neimplikuje, že bude stejně dobrý (nebo aspoň vyhovující) ve všech ostatních požadovaných disciplínách. Člověk v duchu pláče, když čte mail od interního doktoranda (!) s elementárními hrubkami.