Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Franta Kučera

Stran: [1] 2 3 ... 6
1
Tyhle věci jsou někdy záludné, ale pomůže si to rozebrat na jednotlivé části, které se dají zkoumat a pochopit jednotlivě.

1) Doporučuji si napsat program/skript, který vypisuje svoje argumenty - stačí to v Bashi:

Kód: [Vybrat]
#!/bin/bash

echo "CLI argumenty:"
for ((i=0;i<=$#;i++)); do
        echo "  argv[$i] = ${!i}"
done;

tenhle skript pak pouštíme na místo jiného programu tam, kde si nejsme jistí, co se děje a jaké argumenty se kam předávají. Pomáhá to vysvětlit případy, kdy nevíme, jestli se nějaký příkaz spustil víckrát s menším počtem argumentů nebo jednou se všemi dohromady, nebo když nevíme, zda a jak se pracuje s hodnotami v uvozovkách a apostrofech.

2) Příkaz printf podporuje více argumentů, než kolik jich bylo zadáno ve formátovacím řetězci - prostě to celé opakuje pořád dokola (těch argumentů by měl být ideálně násobek, ale pokud nějaký chybí, tak je hodnota jen prázdná a taky to projde).

Kód: [Vybrat]
$ printf '%s=%s\n' a b c d
a=b
c=d

$ printf '%s=%s\n' a b c
a=b
c=

2
Hardware / Re:Sériová konzole z PC do Raspberry
« kdy: 13. 09. 2024, 19:35:10 »
1) jsou i další desky, třeba BeagleBone, ale chápu, že RPi je dneska nejběžnější
2) taky se to dá dát dovnitř a napájet z ATX zdroje
3) běžný postup používaný od 80. let
4) jak jinak?

Ještě by tam šlo dát nějakou malou x86 desku s normálním sériovým portem, ale to bude mít větší rozměry a spotřebu.

3
Hardware / Re:Sériová konzole z PC do Raspberry
« kdy: 13. 09. 2024, 10:29:06 »
USB z toho můžeš úplně vynechat. Potřebuješ převodník úrovní napětí MAX232 nebo nějakou destičku, na které je i s kondenzátory a ideálně kabely, abys to na obou stranách jen zapíchnul do pinů na deskách.

Případně koupit podobný USB adaptér, jako máš, ale pro úrovně napětí RS232 (ne TTL).

4
Server / Re:Kombinování SSD a HDD úložiště
« kdy: 12. 08. 2024, 13:13:03 »
Existuje například nějaký jaderný modul, který dokáže kombinovat dvě úložiště, typicky SSD a HDD a využívat výhody obou? Sledoval by které soubory se nejčastěji používají a ty by uložil na SSD a méně používané či hodně staré bylo uložil na HDD? Moje představa je něco mdadm. …

Taky jsem tohle řešil, psal jsem o tom tady: Hybridní diskové pole: RAID 1 s HDD a NVMe SSD. Různé moduly do jádra existují… ale problém je v tom, že to rozložení na SSD/HDD se těžko automatizuje. Frekvence přístupů k souborům totiž nesouvisí s požadavky na rychlost prakticky nijak. Když např. otevřu složku s pět let starými fotkami, ve které jsem několik let nebyl, tak chci, aby se mi ty náhledy načetly rychle. Naopak když budu mít nějaký oblíbený film, který si pouštím často, tak u něj mi na rychlosti nezáleží (stačí, aby se plynule přehrával, což zvládne i pomalý HDD). Takže než abych vymýšlel něco komplikovaného, nakonec jsem koupil NVMe stejně velký jako HDD a dal je do RAIDu 1 s tím, že jádro bude číst přednostně z NVMe, tudíž čtení bude rychlé a zápis na úrovni HDD.

Dá se vymyslet ledasco, původně jsem zvažoval jednak to automatické řešení (bcache, dm-cache, Flashcache, lvmcache…) a jednak ruční s tím, že bych ty soubory rozhazoval mezi NVMe a HDD RAIDem 1 a pak to spojil dohromady přes nějaký overlay, symlinky nebo mount + zálohoval snapshoty z NVMe na RAID… ale čím složitější to bude, tím je větší riziko, že se něco pokazí.

5
Nároky čtenářů na kvalitu stoupají rychleji než schopnost nakladatelství je uspokojovat. Čtenáři umějí lépe anglicky, knihy v angličtině jsou snadno dostupné - konkurence je tvrdší jak pro překlady, tak pro původní české knihy.

Na druhou stranu, umělá inteligence může dost zlevnit překlady. Např. to, co padá z DeepL je z velké části použitelné (oproti klasickému Google Translate je to obrovský skok vpřed) a v podstatě stačí udělat korekturu – odbornou, jazykovou, typografickou. Neříkám, že je to zadarmo… ale je to současně probíhající trend, který hraje zase ve prospěch překladů.

6
Většinu odborných knih z posledních let mám v angličtině. Hlavní je ten obsah a člověk může být rád, že ta kniha vůbec vyšla (v jakémkoli jazyce), ale kdyby byl dobrý český překlad, tak si za něj klidně připlatím.

Mal som mladych kolegov, ktori sice vedia za par minut urobit mikroservis, ale nemaju tusenia, ako vlastne funguje...

Případně se můžeš zeptat „Proč?“, „jaký smysl má to, co děláme?“, „jaké výhody/nevýhody má tahle technologie nebo přístup oproti jiným, kdy je vhodnější použít to nebo ono?“

Tomu by ty překlady mohly trochu pomoci, ale spíš to bude obecným nezájmem a „zrychlenou dobou“, kdy není čas přemýšlet a porovnávat, ale má to být jen rychle a levně. Většina lidí pak použije tu jedinou technologii, kterou znají, která je zrovna v módě.

Kromě již zmíněných a v ČR platí, kde to skladovat v současných mikrobytech. V elektronické verzi se snadno vyhledává a je možno jí lehce opravit či aktualizovat, proto třeba v dnešní době nevychází dílenské příručky o osobním vozidlům, ale je na to portál. O nákladech, náročnosti a manipulace s fyzickým výtiskem ani nemluvit.

Prostorové důvody chápu – v tom případě je řešením lokální kopie knihy v otevřeném formátu – ta ti stejně jako papírová kniha vydrží desítky a více let. U „portálu“ se totiž můžeš dočkat toho, že až ho za pár let budeš potřebovat, už bude zrušený, rozbitý, zpoplatněný, zcenzurovaný nebo si bude klást nějaké nesmyslné podmínky atd.

7
/dev/null / Re:Dostanete se na AbcLinuxu.cz?
« kdy: 11. 03. 2024, 10:51:46 »
Viz Maxovo vysvětlení zde: https://www.abclinuxu.cz/blog/HOVORKUV_CTVERECKOVANY_SVET_DO_KAZDE_DOMACNOSTI/2024/3/komix-ruzovy-pocitac/diskuse#11

Citace
Hosting, bude se migrovat, už je toho moc. Vesměs snad skoro všechny výpadky za posledních hafec let byly na straně hostingu.
Zdar Max

Co se týče reklam na Microsoft – bývají tam reklamy na recyklované licence. Ano, vypadá to blbě a raději bych, kdyby to tam nebylo. Na druhou stranu, pokud už je někdo k pořízení takové licence donucen, je lepší když si koupí levnější licenci z druhé ruky (nebo z nějaké hromadné slevy) než aby platil plnou cenu Microsoftu a podporoval ho tak ještě víc.

8
/dev/null / Re:abclinuxu
« kdy: 09. 03. 2024, 18:13:00 »
Ne, dneska to nejede.

9
Studium a uplatnění / Re:Literatura se základy SQL
« kdy: 06. 04. 2020, 11:26:26 »

10
Software / Re:Kde najít přesnou formu spuštěného programu?
« kdy: 02. 04. 2020, 16:00:21 »
Jestli tě zajímá, jak to funguje uvnitř, tak viz Přepisování parametrů příkazové řádky.

Parametry programu jsou pole textových řetězců, nic jako uvozovky, apostrofy nebo mezery tam nefiguruje – to je jen způsob zápisu toho pole používaný v shellu.

Ty nulové bajty, které jsi našel v souboru cmdline, nenahrazují mezery, ale oddělují prvky toho pole.

Původní zápis můžeš najít v historii shellu nebo bys mohl udělat dump paměti shellu a vyhrabat to odtamtud, ale to asi nechceš. Spíš bych se tedy smířil s tím, že ten původní tvar je ztracený a rekonstruoval bych zápis v shellovském formátu z toho pole – tzn. obalit uvozovkami či apostrofy a escapovat, případně obalovat jen řetězce, kde je to potřeba (obsahující mezery atd.).

11
Vývoj / Re: funkce exec v php funguje jen na něco...
« kdy: 24. 10. 2011, 14:00:57 »
absolutni cestu ke spousteci? Kde to najdu?

Příkazem which:
$ which postmap
/usr/sbin/postmap

12
Odkladiště / Re: Registrace na fórum ArchLinux
« kdy: 10. 10. 2011, 18:59:58 »
libovolny retezec, dlouhy prave 64 symbolu, nad abecedou SIGMA, kde SIGMA={[a-z0-9]}. Proc libovolny? Tezko budou testovat, jestli je dany retezec prvkem mnoziny vsech retezcu generovany funkci sha256sum :)...

sha256sum poskytuje hashe v hexadecimálním tvaru, takže [a-z0-9] tam nebude, bude tam pouze [a-f0-9].

A date -u +%W je aktuální týden, který na serveru znají.

A uname je Linux nebo třeba SunOS – na serveru si definují, jaké OS „berou do party“ a z toho máme pár hashů každý týden, které je potřeba porovnat (není potřeba tolerovat všechny hashe natož celou abecedu [a-z], která tam nikdy nebude).

13
Server / Re: Dodavatel nás nepustí ke konfiguraci
« kdy: 10. 10. 2011, 18:39:42 »
Záleží, jestli vám dodali produkt a šlo o jednorázovou záležitost (koupili jste krabici a teď je vaše), nebo jestli máte nějakou smlouvu o podpoře, SLA a oni ručí za dostupnost a funkčnost.

Pokud za to mají ručit, tak je celkem pochopitelné, že nechtějí, aby se v tom někdo z vás hrabal. Jenže jsou tu dvě ale:

1) Argumentovat nějakým know-how je padlé na hlavu. Za to bych jim minimálně pohrozil odchodem konkurenci a taky udělal odstávku a schválně si vytáhl z disku ten jejich „zázrak“ – dost možná by se pak ukázalo, že se nejedná o know-how, ale o nějakou nehoráznou prasárnu, za kterou se stydí a proto nechtějí, abyste ji viděli.

2) Na ty stroje byste měli mít přístup alespoň jako běžný uživatel a měli byste mít právo číst co nejvíc souborů – logy, konfiguráky, snad jen s výjimkou citlivých údajů, jako jsou soukromé klíče (ale těžko předpokládat, že by si chtěl někdo hackovat svůj vlastní server, resp. se za něj vydávat, takže přístup pro čtení byste klidně mohli mít i k nim). Jde o to, abyste mohli dohlížet na práci dodavatele, nebo lépe navrhovat změny (vždycky je lepší říct: „potřebujeme nastavit hodnotu XY v souboru /etc/… protože potřebujeme to a to“ – než na to koukat jako na černou skříňku a nevědět, co pořádně chcete a dlouze se dohadovat s dodavatelem).

Rootovský přístup pro zákazníka i dodavatele (který za to ručí) jde leda při nadstandardních a přátelských vztazích, kdy se lidi vždycky nějak dohodnou, nedělají si naschvály a nesnaží se hodit svoje chyby na toho druhého – u běžných komerčních dodavatelů tenhle přístup moc nefunguje.

14
Odkladiště / Re: Kolik si říci za uvolnění aplikace?
« kdy: 05. 10. 2011, 17:17:58 »
Co to je Ohloh a jak to funguje??
Zaregistruješ tam projekt a řekneš, kde se nachází úložiště s jeho zdrojáky (verzovací systém – mercurial, subversion atd.). Oni si je stáhnou (resp. stahují je průběžně, stále se to aktualizuje) a spočítají z toho nějaké statistiky. Počty řádků kódu, komentářů, grafy vývoje v čase, koláčové grafy podle programovacích jazyků atd. A kromě toho mají i metodiku pro odhad nákladů na vývoj. Např. vyvinout GNU Core Utilities by podle nich stálo 991 234 USD.

15
Odkladiště / Re: Kolik si říci za uvolnění aplikace?
« kdy: 05. 10. 2011, 13:31:04 »
Teď by se měl ozvat rozčilený GPL fundamentalista, že jedině GPL a ať si trhnou nohou.... :-)

Jako „GPL fundamentalista“ se hlásím :-) Ale nemám s tím problém, jde vlastně o normální duální licencování (i když zákazník je tady asi dost velký a podmínky pro něj budou individuální).

Akorát bych promyslel, co bude s GPL verzí toho programu – jestli ho někomu předáš, nebo budeš udržovat sám. Dej si pozor, aby se tě ta firma nesnažila ve smlouvě zavázat k tomu, že nebudeš přispívat do GPL verze. To by byla škoda a pokud bys na takové podmínky přistoupil, určitě bys měl ten program předat někomu, kdo ho bude udržovat místo tebe.

Pro velmi hrubý odhad zkus, co ti spočítá Ohloh. Pro amatérsky vyvíjený software bývají ty jeho odhady dost mimo, ale pokud se bavíme o „korporátním vývoji“, už to tak přestřelené není.

Co se týče licencování podle počtu prodaných kusů – může to být zajímavá možnost, ale je to dost sázka do loterie, záleží, jak moc tomu jejich produktu (a jejich obchodníkům a situaci na trhu) věříš, kvalita tvého programu hraje pak velmi malou roli v úspěchu celku.

Stran: [1] 2 3 ... 6