Příspěvky

Univerzální řešení: Dvakrát virtuální pc, každý se svou aplikací a svojí klávesnicí.

Další možnost je D-Bus nebo KDE Connect.

@novomente Přihlaš se na VŠ a tam to budeš mít jako předmět. Bude to tak užitečnější pro všechny.

V dnešní době nemusí kvůli tomu chodit na VŠ, když se může zeptat AI, která mu vypracuje hezkého průvodce datovými strukturami i algoritmy a odpoví mu i na všetečné otázky. AI má hodně velkou trpělivost.

Ano, ale novomentemu by sociální prostředí vysoké školy mohlo pomoci korigovat obsah i způsob uvažování. AI by mohla mít přesně opačný efekt.

@novomente Přihlaš se na VŠ a tam to budeš mít jako předmět. Bude to tak užitečnější pro všechny.

Podle mě by to šlo výhodně prodat nějaké velké korporaci 

Jako radioamatér bych podporoval i nějakou off-grid síť nezávislou na systému. Nemusí to být masová záležitost. Pro textovou komunikaci podle mě docela vyhovuje Meshcore/Meshstatic https://amaterskeradio.cz/cs/meshcore-vs-meschtastic

Jako radioamatér si spočítejte propustnost té LoRa implementace. Repeatery mají max 10% duty cycle a rychlosti přenosu v nízkých kbps. Meshtastic je vhodný pro malé skupiny a MeshCore řeší prefixy, regiony a SF už při zatížení stovkami uživatelů, kteří si popřejí dobré ráno a sdělí počasí.

To už by bylo lepší vzít ESP32 a postavit to na Wifi. Solární nody uděláte taky, a bude to postavené na IP (...)

To s tím wifi - to by byla ta Freifunk. MeshCore by se pak hodila pro komunitní lokální textovou komunikaci. A pro jistotu jsem hned v tom příspěvku doplnil, že nikoli v masovém měřítku 

IMHO by dnes mělo být právo na provoz takových sítí nějak zakotveno v nějakých základních právech. Odpovídalo by to stavu civilizace.

Je to mnohem složitější. Sítě obecně provozovat můžete, ale ono záleží i k čemu a kdo všechno se může připojit https://ctu.gov.cz/deleni-sluzeb-elektronickych-komunikaci

Ale sítě nezaložené na číslech dle Všeobecného oprávnění NESMÍ poskytovat komunikaci člověk - člověk (viz. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-127#p9 odst 3), takže Meshtastic a MeshCore dost možná ani neodpovídají českým zákonům (obzvlášt když česká komunita MeshCore vysloveně nechce senzorové přenosy).

Bylo by skvělé, kdyby nějaký kompetentní znalec ty zákony vysvětlil polopatě a ukázal na příkladech.

Jestliže je dnes internet všude.

Internet už dneska není problém v jakékoliv části ČR. Všude je dostupné připojení přes 5 Ghz Wifi/ADSL/60 Ghz/5G/LTE/Starlink.

Tak to je ideální na nějakou overaly network. Jako například TOR, I2P, Reticulum, Yggdrasil, Lokinet, ZeroNet, FreeNet, Hyphanet, IPFS apod. Každá síť má trochu jiný cíl, a jiné garance anonymity či šifrování.

Osobně se mi dost líbí I2P.

Jako radioamatér bych podporoval i nějakou off-grid síť nezávislou na systému. Nemusí to být masová záležitost. Pro textovou komunikaci podle mě docela vyhovuje Meshcore/Meshstatic https://amaterskeradio.cz/cs/meshcore-vs-meschtastic

IMHO by dnes mělo být právo na provoz takových sítí nějak zakotveno v nějakých základních právech. Odpovídalo by to stavu civilizace.

Internet už dneska není problém v jakékoliv části ČR. Všude je dostupné připojení přes .../Starlink.

s tim starlinkem to v EU nepujde dokud evropska komise neymeni nayor a neprestane blokovat psamo pro evropske projekty. starlink v eu neni dostupny nejaky ten mesic pokud se nepletu.

Starlink bych zakázal. A postavil bych se proti jakékoli komercionalizaci vesmírného prostoru. Stejně jako projekty typu https://vtm.zive.cz/clanky/projekt-obriho-vesmirneho-zrcadla-dostal-zelenou-zmizi-tma-ale-solarni-elektrarny-budou-vyrabet-i-uprostred-noci/sc-870-a-242201/default.aspx Nechápu, jak to někdo mohl povolit. Můj názor.

Vzhledem k tomu, jak je postavena regulace poskytování veřejných telekomunikačních služeb, je to pro připojování veřejnosti naprosto nereálné, protože je tam asi tak bambilión věcí ve kterých by to zákonný rámec porušovalo, a jednak je tam obrovská hromada povinností, které takový subjekt musí plnit. Jediný způsob, jak něco takového udělat legálně, je založit sročko a udělat to jako síť pro vnitřní potřebu. JENŽE tam narážíš na problém, že pak s každým, kdo by se k tomu byť jen dočasně připojoval, musí existovat smluvní vztah, a především náplň činnosti a ty smluvní vztahy NESMÍ do očí bijícím způsobem mít jako primární účel provoz té sítě, nýbrž nějakou jinou nesouvisející činnost. Tzn musí to být minimálně neziskovka, a MUSÍ vykazovat nějaké reálné výsledky. Protože jinak to vede nejen na správní delikty proti zákonům a předpisům o telekomunikacích, ale velmi snadno i na krácení daní. A nelibost finančáku je to nejhorší, co tě může potkat.

CZFree by bylo dnes nelegální nebo co? Vím že měly některé subjekty problémy, ale to nebylo primárně provozem sítě jako takové, ne?

Podle mě existuje více podobných projektů Guifi.net/Freifunk, MeshCore/MeshStatic nebo radioamatérské AREDN, Winlink, HAMNET.

mi zase pripada, ze pokud to vytvorila nekonecne moudra bytost, ze to udelala
dost humpolacky, teda i to mohl byt zamer, aby to nebylo dokonale.

Problem je lidska predstava dokonalosti. Clovek si mysli, ze moudra bytost by vyrobila cloveka, ktery by uzvedl 300 kg a byl by leskly a krasny jako novy iPhone. Jenze clovek neni bytost "dokonala" ale "vyoptimalizovana". Takze rukou dokazeme zvednou zaroven tezkou vec a zaroven s ni udelat neco velmi jemneho, treba zahrat na housle. Takovy univerzalni design ovsem vyzaduje kompromisy dane fyzikalnimi zakony (omezenimi matrixu, na kterem je postaven nas svet).

Dalsi veci muzou souviset s fenomenem svobodne vule. Mohli bychom se vsichni chovat krasne a slusne, ze by nam to bylo naprogramovano, ovsem pak bychom byli vlastne roboti.

Zajimave je, ze krestanska teologie tvrdi, ze jsme byli nasim vyrobcem zamerne pokazeni (tzv. "hrich") na zaklade toho, ze jsme se od nej jako lidstvo odpoutali (pribeh z Genesis). Jezis ma byt posel tohoto vyrobce, ktery nam ma pomoct opet navazat ztraceny kontakt.

Však také nalézt zalíbení v nedokonalosti (horizontála) a nerezignovat přitom na vztah k dokonalosti (vertikála) je centrální křesťanský motiv.

Tedy hypotéza světelného éteru nemá s dogmatem vůbec nic společného! Hypotéza se musí ověřovat. Dogma se nesmí zpochybňovat.

No však. A jak se k této hypotéze stavěla vědecká obec? Naprosto dogmaticky. Však si to nastudujte když si tak věříte.  Co všechno vědci jako Michelson, Lorentz nebo Poincaré vymejšleli za bejkoviny aby zachránili svou vizi éteru. (Někteří by řekli, že Boltzmannova sebevražda byla důsledkem jisté šikany - ale přísně vzato si myslím, že to byl jiný příběh, jiné příčiny.)

Z toho, že si nová myšlenka musela probojovávat složitě cestu, bych nevinil vědu. Dělo se a bude dít vždy. Záleží spíš, jak to dopadlo.

A příčina spočívá v materialismu vědy. Protože přisuzuje reálnost pouze matérii, shledává, že zkoumá vše, co na světě existuje a to vede k přesvědčení, že je kompetentní vyjadřovat ke všemu. Své omezení si ale neuvědomuje, byť tvrdí opak. Logicky pak není schopna dialogu s duchovně smýšlejícím, protože ten přináší pro vědu neakceptovatelné myšlenky. Zde věda porušuje svou vlastní vědeckou metodu. A opět - není si toho vědoma. Čest výjimkám.

A ta vědecká metoda se točí kolem experimentu.
Jakým způsobem navrhujete experimentovat na těch duchovních věcech?

Dělá se to velice, velice blbě. Ale já se o to stejně pokouším. Vezmu nějakou biblickou zásadu a pokouším se ji uplatnit (případně pozoruji druhé jak to uplatňují/neuplatňují) a sbírám výsledky. Zlepšuje se kvalita života? Samozřejmě s přihlédnutím na to, zda je ta či ona situace průkazná.

Také jsem názoru, že duchovní skutečnosti lze verifikovat. Duchovní oblast je ovšem zaprvé antropocentrická (úzce souvisí s člověkem) a zadruhé ezoterní (odehrává se primárně ve vnitřním světě). Tomu nutně odpovídají metody verifikace a charakter závěrů, ke kterým se dospěje. Závěry budou mít malou váhu pro hrubě materialistického člověk, který by například požadoval jednoznačný trvalý dokonale reprodukovatelný a vnějškový důkaz, zda Bůh existuje či ne (mimochodem leckterý duchovně uvažující člověk nebude této otázce přikládat valný význam, protože ji v této formulaci bude považovat za zavádějící).

Ezoterní a antropocentrický charakter duchovního výzkumu ovšem neznamená, že by takový výzkum neměl význam pro vnější svět. To musí uznat každý, kdo uznává, že například lidské myšlení nebo touhy mají dopad do vnějšího světa. Konkrétní postupy jsou známé celá tisíciletí - namátkou komparace, záznam snů, dialog, modlitba, rozhovor, praktikování určitých duchovních cvičení, umělecká práce. Základním nástrojem je zde vždy lidská duše.

Příkladem budiž Jung. Ten zkoumal duševní pochody sám v sobě a ve svých pacientech a dospěl k závěru, že nalezl fenomény, které existují nezávisle na jednotlivcích a které jsou sdílené celým lidstvem. Tyto entity nazýval archetypy a tvrdil, že jsou obsaženy v nevědomí lidstva a že významným způsobem působí v životě každého člověka. Tím vysvětlil podstatu mýtů i náboženství. Objevil, že s těmito entitami lze vést dialog a že tento dialog má terapeutický význam. Jako terapeut byl úspěšný a význam jeho odkazu připouštějí i jeho kritici.

Bůh nijak neptřebuje ke své existenci lidský důvod. Ta druhá věta je tedy bez přínosu či hodnoty pro danou diskuzi.

Tu  první větu nelze tvrdit - protože není dokázaná.

Tautologie.

K tomu navíc, někteří uvádí, že je z oblasti, kde nelze vědu a důkazy aplikovat.

Jiní tvrdí, že Boha potkali či zažili.

tautologie a bohapustá lež. lidi lžou kvůlivá nicotným věcem jako je pár drobných, milenka, půlnoční dortík, proč by nelhali o bohu.  a to že vidíš v delíriu bílý myši neznamená že existujou.

Neexistuje žádný způsob, jak bychom mohli říct, že Bůh neexistuje - ani kdyby neexistoval, prostě bychom neměli způsob, jak se o jeho neexistenci dozvědět.

Naopak, neexistuje žádný krom tautologický důkaz že bůh existuje.

Že Bůh neexistuje je stejně tak čirá víra, jako že Bůh existuje. Pro oboje mají lidé své důvody - a oboje důvody lze zpochybňovat.

Blbost, to že bůh neexistuje je fakt. nikdo ho nikdy živého neviděl, kdo to tvrdí je lhář nebo se minimálně mýlí. navíc nic jako "živý" bůh není to jen tak mimochodem. takže ho ani vidět nemohl.

I třeba to, když někdo potkal živého, který byl předtím už mrtvý. I to můžeš zpochybňovat.

Ano karel umřel!!!!!  Tvl právě sem potkal karla a teda neumřel.  aha tak to asi byl nějakej hoax.  dle tvé, respektive logiky náboženství to nebyl hoax ale karel je svatý. asi tak se to má s tim bohem.

spánembohem.

Pokud budu Boha definovat jako kocoura, který mi leží na klíně, pak Ti mohu s klidným svědomím sdělit, že se mýlíš a že Bůh zcela jistě existuje. Můžeme se o tom hádat ale dlouho a každý bude mluvit o něčem jiném. Jinými slovy: To, že pro Tebe Bůh neexistuje, může být důsledkem triviálního faktu, že si ho představuješ jinak, než protistrana. Další varianta je, že Tě baví provokovat ostrýmí prohlášeními (a téma je pro Tebe vedlejší).

ja tipuju, ze at uz z evolucniho nebo nabozenskeho hlediska, ze schopnost viry je dana schopnosti milovat.
ze dokazeme milovat nade vse realneho chybujiciho cloveka a tak k tomu je i dalsi varianta, schopnost milovat boha.

Nedává mi to smysl, ale ok. Možná víte: Schopnost milovat je úzce svázána se svobodnou vůlí. Aby někdo mohl milovat, musí mít svobodnou vůli.

To přeci patří k základním tezím křesťanství - ,,Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život. Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něj spasen." (Jan 3:16-21)

Nelze milovat Boha a nenávidět lidi anebo nenávidět Boha a milovat lidi. Aktem lásky mohou být smazány všechny viny (odpuštěny hříchy chybujících lidí). Cílem není soud (starý zákon) ale láska (nový zákon).

Jedno z dogmat, které tu vesele rezonuje je, že každý věřící je hlupák, a víra je automaticky náboženské dogma. Což je nejenom nesmysl, ale navíc logickej bordel.

A příčina spočívá v materialismu vědy. Protože přisuzuje reálnost pouze matérii, shledává, že zkoumá vše, co na světě existuje a to vede k přesvědčení, že je kompetentní vyjadřovat ke všemu. Své omezení si ale neuvědomuje, byť tvrdí opak. Logicky pak není schopna dialogu s duchovně smýšlejícím, protože ten přináší pro vědu neakceptovatelné myšlenky. Zde věda porušuje svou vlastní vědeckou metodu. A opět - není si toho vědoma. Čest výjimkám.

V teologickém nebo hlubinně psychologickém významu je podle mě víra mnohem zásadnější fenomén, než pouhý předpoklad, že se věci budoucí budou vyvíjet známým či kýženým směrem. Viz Martin Buber, C. G. Jung (včetně jejich polemiky).

ja tipuju, ze at uz z evolucniho nebo nabozenskeho hlediska, ze schopnost viry je dana schopnosti milovat.
ze dokazeme milovat nade vse realneho chybujiciho cloveka a tak k tomu je i dalsi varianta, schopnost milovat boha.

Vidím to stejně. Milovat a být věrný lidem i Bohu (tedy vztah horizontálně i vertikálně - což tvoří ten kříž).

To není dogma. To je postulát. Evoluční teorie je vědecká teorie, není založena na dogmatech. Z postulátů plynou logické důsledky a ty se dají experimentálně ověřovat, čímž se prověřuje vnitřní konzistence teorie, resp. její schopnost vysvětlovat pozorovatelnou realitu, optimálně i předpovídat její vývoj. Jinými slovy, o postulátech se a priori pochybuje, proto je prostřednictvím jejich pozorovatelných logických důsledků neustále prověřována hranice jejich platnosti.

Na dogmatech jsou založena náboženství, z dogmat mohou plynout důsledky, jež nemusejí být v souladu s realitou, nemusejí být ani konzistentní navzájem. O dogmatech se nikdy nepochybuje, pokud realita není v souladu s dogmaty, tak je to chyba reality, resp. toho, jak ji vnímáme či logicky interpretujeme. Schopnost vnitřně se ztotožnit s evidentním logickým rozporem se chápe jako síla víry - dogmatu věříte více než tomu, co vám říkají smysly a rozum. V podstatě jde o orwellovský doublethink - schopnost věřit dvěma vzájemně se vyvracejícím myšlenkám a nezbláznit se z toho. Věřící člověk je utvrzován v přesvědčení, že v tom spočívá síla jeho víry.

To s těmi dogmaty není tak jednoznačné - i ta náboženství se v historii vyvíjela a to co popisujete, odpovídá spíše úpadkové formě náboženství a víry (napříč církvemi). Množství myslitelů zastává názor, že víra není správná tehdy, když je neoblomná (dojde k ustrnutí názorů), ale naopak tehdy, když se chvěje (pochybnosti jsou součástí duchovní práce a vedou k vývoji člověka, protože se táže a ví, že toho moc neví). Tomáš Halík: Co je bez chvění, není pevné, dále Martin Buber: Dvojí způsob víry. V judaismu se tento postoj projevuje zahrnutím diskuze a sporu do školní výuky (rámus jak v židovské škole), dále též využitím párového studia a nakonec i akceptací mnoha vysvětlení jedné otázky (talmud, kabala). Když se pak posuneme k obecné spiritualitě, jakou nalézáme třeba u toho Junga, tak ta je pak už zcela nedogmatické - právě nejistota a ztráta půdy pod nohama tam hrají důležitou roli. Takže míra dogmatismu je obecně docela důležitá metrika při hodnocení jakéhokoli světonázoru (a je jedno, zda vědeckého či spirituálního).

Já vnímám víru jako stupeň mezi nejistým a jistým.

Když mám pohovor, tak si třikrát zkontroluju, jestli mi tam ten autobus jede, jestli to stihnu a dorazím včas. A přesto nemám jistotu a věřím (sic), že to všechno vyjde.
Věřím (sic), že na konci měsíce dostanu peníze.
Věřím (sic), že moje srdce ještě pár let vydrží.
Věřím (sic) kamarádovi, že mu na mě záleží a manželce, že mě miluje.
Věřím (sic), že to jak vychovávám děti způsobí, že v dospělosti budou úspěšné a šťastné.
A úplně stejně věřím, že můj Stvořitel mi může a chce pomoct, a že to celé není blbost.

Je velice málo věcí, které v normálním běžném životě opravdu víme. Víra není nic specielního. Běžně s tím pracujeme každý každý den.

Samozřejmě abych mohl věřit, že má výchova dětí bude úspěšná, musím proto něco udělat, hodně přemýšlet, studovat, kritizovat. Ale furt je to víra. Stejně jako hodně přemýšlím, studuji a kritizuji Bibli.

V teologickém nebo hlubinně psychologickém významu je podle mě víra mnohem zásadnější fenomén, než pouhý předpoklad, že se věci budoucí budou vyvíjet známým či kýženým směrem. Viz Martin Buber, C. G. Jung (včetně jejich polemiky).