1
Software / Re:Parametry pro lame, jak děláte mp3?
« kdy: 28. 12. 2017, 12:28:01 »
Co jsem koukal, tak hromada věcí které se dají stáhnout "pokoutně" je dělaná s konstantním bitratem 320 kbps, takže lame -b 320
Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Stran: [1]
2
Studium a uplatnění / Re:Proměna programátora desktop → PLC
« kdy: 15. 03. 2016, 12:53:42 »
Hlavně je potřeba si uvědomit, že je obrovský rozdíl v programování PLC a desktopových aplikací. Je to dáno už z principu věci. Jak tu již bylo popsáno, PLC funguje (zjednodušeně) takto:
1. - načtou se do proměnných stavy vstupů
2. - vykoná se vlastní program (jedna nebo několik POU - Program Organisation Unit) napsaný v některém z jazyků (IL, ST, LD či dokonce C/C++)
3. - přepíšou se hodnoty na výstupy
4. - ve volné chvíli (tzv. idle time) PLC komunikuje s vnějškem například pro potřeby SCADA programů (OPC, etherenetové komunikace atd.)
5. - jde se na bod 1
Samozřejmě se hlídá doba smyčky (tedy bod 2 nesmí překročit určitou dobu + tolerance) tato doba můžou být stovky mikrosekund až třeba jednotky vteřin, podle toho, jak rychle chci reagovat v programu na "vnější svět - I/O" a samozřejmě podle typu technologie kterou řídím. Třeba na řízení dopravníku a zastavování od fotonky mi stačí smyčka 10ms (což je z hlediska moderních PLC strašně dlouhá doba), kdežto třeba na skenování čárových kódů na jedoucím dopravníku 1,6m/s s jejich realtime odesíláním z PLC někam pryč si nastavím smyčku třeba 1ms, nebo méně. A hlavně při programování PLC se nesmí zapomenout, že program běží stále v té smyčce, na rozdíl od programování desktop aplikací na PC.
Kdežto programování pro desktop je zcela něco jiného. 99% času programu se čeká na nějakou uživatelovou reakci (tedy na nějaký event) a 1% je vlastní program, který něco udělá.
Jinak samozřejmě lze na některé účely využít destičky typu Arduino (jehož programování se spíš podobá PLC programování), nebo RaspberryPi, avšak nejsou to vhodné věci na řízení technologie v ceně statisíců až X milionů korun.
1. - načtou se do proměnných stavy vstupů
2. - vykoná se vlastní program (jedna nebo několik POU - Program Organisation Unit) napsaný v některém z jazyků (IL, ST, LD či dokonce C/C++)
3. - přepíšou se hodnoty na výstupy
4. - ve volné chvíli (tzv. idle time) PLC komunikuje s vnějškem například pro potřeby SCADA programů (OPC, etherenetové komunikace atd.)
5. - jde se na bod 1
Samozřejmě se hlídá doba smyčky (tedy bod 2 nesmí překročit určitou dobu + tolerance) tato doba můžou být stovky mikrosekund až třeba jednotky vteřin, podle toho, jak rychle chci reagovat v programu na "vnější svět - I/O" a samozřejmě podle typu technologie kterou řídím. Třeba na řízení dopravníku a zastavování od fotonky mi stačí smyčka 10ms (což je z hlediska moderních PLC strašně dlouhá doba), kdežto třeba na skenování čárových kódů na jedoucím dopravníku 1,6m/s s jejich realtime odesíláním z PLC někam pryč si nastavím smyčku třeba 1ms, nebo méně. A hlavně při programování PLC se nesmí zapomenout, že program běží stále v té smyčce, na rozdíl od programování desktop aplikací na PC.
Kdežto programování pro desktop je zcela něco jiného. 99% času programu se čeká na nějakou uživatelovou reakci (tedy na nějaký event) a 1% je vlastní program, který něco udělá.
Jinak samozřejmě lze na některé účely využít destičky typu Arduino (jehož programování se spíš podobá PLC programování), nebo RaspberryPi, avšak nejsou to vhodné věci na řízení technologie v ceně statisíců až X milionů korun.
3
Hardware / Re: Jakou grafickou kartu vybrat?
« kdy: 26. 01. 2011, 15:40:33 »
No, též jsem se stal majitelem ATI, konkrétně Radeonu HD5450 (líbilo se mi na něm že hlavně moc nežere - 19W při plné zátěži), hry hraju sem tam a spíš starší (HalfLife apod., popř. TuxRacera) takže o 3D výkon mi moc nešlo.
Ovšem hlavně sleduji TV (DVB-T) a filmy a velice nemile jsem byl překvapen, tím příšerným tearingem Xv videa při použití Catalyst ovladačů (prostě jaksi soudruzi z AMD nenaimplementovali vsync u xvideo extension). Fór jsem prošel hromady, zkoušel různé návody, i chybu někam do AMD jsem nahlásil, ovšem stejně ten vsync u Xv nejede ani zaboha. Takže to řeším tak, že jako výstup používám OpenGL se zapnutým vsyncem, což má zase ale za následek, že jaksi CPU je ve vyšším výkonu. Karta sice (alespoň dle wikipedie) umí akcelerovat kdeco, ovšem v Linuxu si toho člověk moc neužije, NVidiáci mají alespoň to VDPAU, které asi i funguje.
Na kvalitu Catalyst ovladačů si zvlášť nestěžuji, počítač se nezasekl ani jednou, je ale pravda, že nepoužívám kompiz a podobné vylomeniny. Ještě to s ní chvilku vydržím, a pak si asi koupím nějakou NVidii GT210.
Jinak tuto kartu provozuji na Fedoře 14 (32bit - zatím, ale zkusím asi i 64) a Athlonu II X2 250 se 4GiB RAM, tedy taková normální sestava.
Ovšem hlavně sleduji TV (DVB-T) a filmy a velice nemile jsem byl překvapen, tím příšerným tearingem Xv videa při použití Catalyst ovladačů (prostě jaksi soudruzi z AMD nenaimplementovali vsync u xvideo extension). Fór jsem prošel hromady, zkoušel různé návody, i chybu někam do AMD jsem nahlásil, ovšem stejně ten vsync u Xv nejede ani zaboha. Takže to řeším tak, že jako výstup používám OpenGL se zapnutým vsyncem, což má zase ale za následek, že jaksi CPU je ve vyšším výkonu. Karta sice (alespoň dle wikipedie) umí akcelerovat kdeco, ovšem v Linuxu si toho člověk moc neužije, NVidiáci mají alespoň to VDPAU, které asi i funguje.
Na kvalitu Catalyst ovladačů si zvlášť nestěžuji, počítač se nezasekl ani jednou, je ale pravda, že nepoužívám kompiz a podobné vylomeniny. Ještě to s ní chvilku vydržím, a pak si asi koupím nějakou NVidii GT210.
Jinak tuto kartu provozuji na Fedoře 14 (32bit - zatím, ale zkusím asi i 64) a Athlonu II X2 250 se 4GiB RAM, tedy taková normální sestava.
4
Distribuce / Re: Licence distribuce Linux Red Hat Enterprise
« kdy: 05. 11. 2010, 13:33:51 »
Je to tak, že po registraci na stránkách RedHatu lze stáhnout v binární podobě třicetidenní evaluation verzi. Po vypršení těch třiceti dní, by se asi měla odinstalovat (ale nejsem si jistý, neznám obsah licenčního ujednání). Protože RedHat vyvíjí své distribuce na bázi opensource software, lze na jejich FTP serveru stáhnout zdrojové kódy, a tyto si překompilovat do nějakého použitelného tvaru, přičemž toto není jednoduchá věc, a tak toto udělali jiní - projekt CentOS.
Takže doporučuji stáhnout CentOS, vyzkoušet si ho a popřípadě až poté, co zjistíš, že by se ti hodila podpora RedHatu tak si můžeš zakoupit RHEL.
Takže doporučuji stáhnout CentOS, vyzkoušet si ho a popřípadě až poté, co zjistíš, že by se ti hodila podpora RedHatu tak si můžeš zakoupit RHEL.
Stran: [1]
