Zobrazit příspěvky
1
/dev/null / Intoxikace feminismem/diskrimace mužů v práci a jak se bránit ?
« kdy: 12. 11. 2019, 09:51:57 »
Vážení diskutující,
rád bych získal nějaké názory na věc o které by mě v životě nenapadlo, že bude tak závažným problémem. Tím problémem jsou útočné ženské organizace a individuálně i některé ženy samotné, jejichž očividným cílem je dát to mužům na pracovišti pořádně sežrat. Jedna taková se, bohužel, usídlila v naší společnosti a tlak postupně stoupá. Jsme jako žáby v hrnci a voda už se vaří.
Když jsem nastupoval, problém nebyl nikde. Mezi ženou a mužem nikdo nerozlišoval. Ženy byly v drtivé menšině oproti mužům, ale nikdo to neřešil. Byly schopné či dokonce schopnější než muži a každý je respektoval stejně tak, jako muže. Všichni, bez rozdílu pohlaví, rasy, náboženství a množství dalších kritérií jsme se nejprve museli osvědčit a udělat kariérní růst stejným způsbem. Základem bylo mimo jiné:
- Formální vzdělání a matematický základ. Výjimek, kteří toto zvládali bez univerzity bylo minimum a pokud to skutečně ovládali, nikdo je nediskriminoval.
- Sociální dovednosti - komunikace se zákazníkem, vyjednávání, obecně práce s lidmi či řízení lidí v kariérním postupu (záleží na typu).
- Pracovitost - občas je zkrátka potřeba zůstat přes čas. Občas je potřeba pracovat od Pondělí do Neděle, 12 i více hodin denně. Každý má možnost říct ne, ale za cenu vyřazení z loterie o odměnu.
Tohle všechno se v naší společnosti začalo obcházet. Lidí máme relativně dost a troufám si tvrdit že velmi, velmi kvalitních. Přesto:
- Pouze čtvrtina jsou ženy. Je potřeba dorovnat stav do poměru 1:1.
- Muži jsou mnohem lépe placení než ženy (v průměru). Je potřeba dorovnat výplaty a ideálně je zveřejnit. HR, které na tyto změny tlačí, vyzrazuje výplaty mužů některým ženám. Co už zatajují je, že stejně pracovité ženy mají za stejné hodiny a commitment stejně.
- Máme ve firmě nastěhované Czechitas. Chytili příležitosti jak naší firmu podojit a jen tak nepustí.
Zejména Czechitas to celé vyvrcholilo a došla mně trpělivost. Kurzy jsou pouze pro ženy. Pro muže vůbec. Teď se snažíme tvářit, že od nich nabíráme zaměstnankyně. Jsou to výlučně ženy. Zpravidla se vzděláním úplně mimo obor, s několikaměsíčním kurzem. Na tom by ještě nebylo nic tak špatného - firma se přeci může rozhodnout finančně podpořit určitou skupinu, byť pokud se to celé děje ve jménu rovných příležitostí, zůstává jistá pachuť. Problém nastává v okamžiku, kdy jsou tyto absolventky letních škol skutečně přijaty. Předchozí zaměstnanci prošli krutým výběrem a předtím několik let investovali do seberozvoje minimálně tím, že studovali a práci zvládají.
Rozpadá se tým, lidi odcházejí do firem, kde podobní ideologičtí aktivisté nejsou. Jsou frustrovaní. Rovonměrné zastoupení opravdu nejsme schopni vykouzlit, pokud drasticky nesnížíme laťku.
Otázka: Máte s tímto někdo zkušenosti ? Jak se tomu účinně bránit ? Jak argumentovat ? Jak je poslat o dům (či alespoň o oddělení) dál ?
Nesnáším chození do kanceláře a každý den už asi tak půl roku chodím do práce s příšerným odporem. Jenže mně přijde líto ukončit pracovní poměr pouze z toho důvodu, že se nám přes dvě ženy ve firmě infiltrovali extrémisté. Rád bych nějak zabojoval, než dám výpověď.
Děkuji za konstruktivní nápady. Za konstruktivní kritiku budu také rád.
rád bych získal nějaké názory na věc o které by mě v životě nenapadlo, že bude tak závažným problémem. Tím problémem jsou útočné ženské organizace a individuálně i některé ženy samotné, jejichž očividným cílem je dát to mužům na pracovišti pořádně sežrat. Jedna taková se, bohužel, usídlila v naší společnosti a tlak postupně stoupá. Jsme jako žáby v hrnci a voda už se vaří.
Když jsem nastupoval, problém nebyl nikde. Mezi ženou a mužem nikdo nerozlišoval. Ženy byly v drtivé menšině oproti mužům, ale nikdo to neřešil. Byly schopné či dokonce schopnější než muži a každý je respektoval stejně tak, jako muže. Všichni, bez rozdílu pohlaví, rasy, náboženství a množství dalších kritérií jsme se nejprve museli osvědčit a udělat kariérní růst stejným způsbem. Základem bylo mimo jiné:
- Formální vzdělání a matematický základ. Výjimek, kteří toto zvládali bez univerzity bylo minimum a pokud to skutečně ovládali, nikdo je nediskriminoval.
- Sociální dovednosti - komunikace se zákazníkem, vyjednávání, obecně práce s lidmi či řízení lidí v kariérním postupu (záleží na typu).
- Pracovitost - občas je zkrátka potřeba zůstat přes čas. Občas je potřeba pracovat od Pondělí do Neděle, 12 i více hodin denně. Každý má možnost říct ne, ale za cenu vyřazení z loterie o odměnu.
Tohle všechno se v naší společnosti začalo obcházet. Lidí máme relativně dost a troufám si tvrdit že velmi, velmi kvalitních. Přesto:
- Pouze čtvrtina jsou ženy. Je potřeba dorovnat stav do poměru 1:1.
- Muži jsou mnohem lépe placení než ženy (v průměru). Je potřeba dorovnat výplaty a ideálně je zveřejnit. HR, které na tyto změny tlačí, vyzrazuje výplaty mužů některým ženám. Co už zatajují je, že stejně pracovité ženy mají za stejné hodiny a commitment stejně.
- Máme ve firmě nastěhované Czechitas. Chytili příležitosti jak naší firmu podojit a jen tak nepustí.
Zejména Czechitas to celé vyvrcholilo a došla mně trpělivost. Kurzy jsou pouze pro ženy. Pro muže vůbec. Teď se snažíme tvářit, že od nich nabíráme zaměstnankyně. Jsou to výlučně ženy. Zpravidla se vzděláním úplně mimo obor, s několikaměsíčním kurzem. Na tom by ještě nebylo nic tak špatného - firma se přeci může rozhodnout finančně podpořit určitou skupinu, byť pokud se to celé děje ve jménu rovných příležitostí, zůstává jistá pachuť. Problém nastává v okamžiku, kdy jsou tyto absolventky letních škol skutečně přijaty. Předchozí zaměstnanci prošli krutým výběrem a předtím několik let investovali do seberozvoje minimálně tím, že studovali a práci zvládají.
Rozpadá se tým, lidi odcházejí do firem, kde podobní ideologičtí aktivisté nejsou. Jsou frustrovaní. Rovonměrné zastoupení opravdu nejsme schopni vykouzlit, pokud drasticky nesnížíme laťku.
Otázka: Máte s tímto někdo zkušenosti ? Jak se tomu účinně bránit ? Jak argumentovat ? Jak je poslat o dům (či alespoň o oddělení) dál ?
Nesnáším chození do kanceláře a každý den už asi tak půl roku chodím do práce s příšerným odporem. Jenže mně přijde líto ukončit pracovní poměr pouze z toho důvodu, že se nám přes dvě ženy ve firmě infiltrovali extrémisté. Rád bych nějak zabojoval, než dám výpověď.
Děkuji za konstruktivní nápady. Za konstruktivní kritiku budu také rád.
