Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - krouziciorel

Stran: [1]
1
Vývoj / Re:Budoucnost Rust v embedded světě
« kdy: 14. 05. 2025, 19:52:01 »
Citace
Já používám formální analýzu výjímečně a vlastně pouze v FPGA designech, v místech, kde se řeší střet více hodinových domén.... většinou nad VHDL, což je de fakto ADA.
Moc děkuji za odpověď, VHDL jsem neznal. Cvičně jsem si nechal umělou chytrostí vygenerovat nějaký ten kód a vidím známou syntaxi s is - begin - end. Podobně jsem postupoval i u PL/SQL který je na tom podobně, jsem rád, že deriváty mého oblíbeného jazyka existují a stále se používají.

2
Vývoj / Re:Budoucnost Rust v embedded světě
« kdy: 14. 05. 2025, 09:06:10 »
Dokonale spolehlivý software je potřeba pro místa, kde se nedá dělat servis nebo musíte garantovat dekádu provozu bez problémů a certifikace. Letectví, vesmír, lékařství... o trošku méně automotive, možná těžaři a nebezpečné průmyslové provozy.

Ale pořád to nemusí být optimalizovaný software, naopak, může být výhodnější napsat jednodušší software (super loop s minimem podmínek) a "matematicky" dokázat jeho spolehlivost než ladit každou ztracenou mikrosekundu nebo pár byte paměti (za spolehlivost se platí a dražší čip se už v té ceně ztratí).

Tato oblast mě zajímá a reaguji na informaci o matematickém dokázání spolehlivosti. Mám velmi rád programovací jazyk Ada, kde se právě pro toto prokázání používá nástroj Spark. Dle dokumentace od Adacore jej však nelze využít pro C/C++/Rust, cituji: "Kódu psanému v C/C++ nebo Rustu se SPARK použít nedá –⁠ nejvýš můžete ze SPARKu volat funkce napsané v C a těm pak důvěřovat nebo je testovat klasickými postupy, ale matematický důkaz vlastností pro ně SPARK nevede.". Umělá chytrost mi nabízí možnosti Frama-C + ACSL/WP, CBMC pro C++ nebo Prusti pro Rust, využíváte některou z nich?

3
Vývoj / Re:Programovací jazyk Ada v České republice
« kdy: 30. 04. 2025, 10:01:57 »
Citace
Ja si myslim, ze to nebolo kvoli nedostupnosti free-kompilatoru. Napriklad pre COBOL a PL/I neboli vtedy free-kompilatory, ale Fortran a Ada mali free-kompilatory. Ja som ten jazyk v minulosti skusal (v roku 2006) a vtedy som uz pouzival GNAT kompilator s gcc,
Predtym sa vyucoval na skolach hlavne Pascal, ale Ada je ovela zlozitejsi jazyk, podla mna nevhodny na vyuku zakladov programovania. Ten jazyk ani nema nejako vyspecifikovanu domenu pouzitia ako to ma Fortran a COBOL, a je aj ovela zlozitejsi ako tie dva. Skor by som ho prirovnal k PL/I, mal to byt tiez podobne univerzalny jazyk, bol podobne zlozity a preto sa neujal.

Ale inak pekne spomienky na minulost - hned som si aj nainstaloval GNAT kompilator ;-)

Ano, dívám se na wiki, dle jejich informací byl první volně dostupný Ada kompilátor k dispozici už v roce 1995. Četl jsem pár diskuzí a právě tato možnost byla uvedena jako jeden z důvodů, proč se Ada nerozšířila. Může to být pravda a nemusí, zde nevím, faktorů ale bude více a např. na Redditu nebo forum.ada-lang.io jsou k této problematice k dispozici témata. Říká se, že Ada je složitá a pro tvorbu jednoduchého programu se toho musím spoustu naučit, těžko říct, je-li složitější, než Fortran a COBOL, pak na tom něco může být. Univerzální jazyk zatím neexistuje, uvidíme, třeba jím bude časem ta veselá umělá hloupost ;)

Jinak Ada je určitě zajímavá a mě hnedle zaujala parádní čitelnost, i když poněkud ukecanost, instalace není tak pohodlná jako např. u Rustu, každopádně moderní správce projektů Alire jí posouvá do dnešní doby a vypadá to, že na něj přejdou i plně komerční projekty. Ve svém Arch linuxu mám k dispozici spoustu balíčků:

https://wiki.archlinux.org/title/Ada

a v ostatních distribucích stačí nainstalovat Alire se všemi závislostmi (především gnat a gprbuild) a už to premáva. Jsem zvědav na další vývoj, Ada bude ale spíše už jen na velmi specifické využití, na druhou stranu to vypadá, že právě tato oblast a neustálý vývoj jí zaručuje setrvání v tomhle veselém programátorském světě.

4
Vývoj / Re:Programovací jazyk Ada v České republice
« kdy: 30. 04. 2025, 09:50:42 »
Citace
Některé firmy si dokážou vývojáře vychovat pro svoji platformu. To je (z toho, co znám) například Kx systems nebo Jane Street. Ale jasně, jestli někdo hledá "hotové" lidi, co se první den posadí k notebooku a začnou makat na enterprise systému...to je zajímavá pohádka.

Zde nemám vlastní zkušenosti, ale souhlasím, že právě u dlouhodobých Ada projektů je ideální varianta vychovat si své vývojáře, zaučit nového je zde určitě běh na dlouhou trať. Když se podívám na aktuální pracovní nabídky a požadavky zaměstnavatelů, vidím poptávku po velmi zkušených programátorech s odbornými kurzy (DO-178C, ISO/IEC 61 nebo třeba ECSS-P-00, alespoň tyto byly uvedeny v inzerátech) a v obranném sektoru je mnohdy nutná bezpečnostní prověrka. Na druhou stranu zkušený Céčkař nebo Cépluspluskař, který je ochoten se na Adu podívat, to dnes má usnadněné, kromě placených kurzů existují volně dostupné materiály na:

learn.adacore.com

a některé jsou přímo určeny pro přechod na Adu z C++/Javy nebo z Cčka včetně vestavěných systémů. Jak je tomu v reálné praxi, netuším.

5
Vývoj / Re:Programovací jazyk Ada v České republice
« kdy: 30. 04. 2025, 09:38:40 »
Citace
Mě to vyhovuje, dá se z toho udělat příjemný todo list a postupně si odškrtávat, co je splněno.

Ano, to je parádní pohled. Tento jazyk je předvídatelný a vím, co mě v něm čeká, také sakra drží kompatidebilitu, protože projekty zde vytvářené jsou záležitosti na dvacet, třicet, ale i více let. Mě se líbí, že Ada se nám stále více otevírá a i ve dříve nemyslitelných směrech:

https://www.reddit.com/r/ada/comments/1k26x8j/plan_for_next_version_of_international_ada/

A tady jsou k mání nové plánované vlastnosti a možnost vyjádření, už se těším:

https://github.com/Ada-Rapporteur-Group/User-Community-Input/issues/134

6
Vývoj / Re:Programovací jazyk Ada v České republice
« kdy: 29. 04. 2025, 12:14:26 »
Taky třeba Temelín ;)
Viz https://inis.iaea.org/records/gp4yq-5kr57/files/29000366.pdf?download=1 strana 216

Pak si vzpomínám, že nějaká česká firma měla vlastní jazyk vycházející dost z Ady, snad v tom psali nějakej software pro telefonní ústředny, ale to už je hodně mlhavá vzpomínka :)

Za mě šla Ada špatným směrem, snažila se do jazyka nacpat všechny možný konstrukty, na rozdíl od Wirtha, kterej směřoval k minimalismu.

Výborně, moc děkuji za Temelín, tenhle dokument je pro mě novinka. Mají tam toho teda požehnaně, PL/M, C/C++, Fortran i Adu, tady se jedná o nějakou starší podmnožinu Ady 83 Thompson C-SMART pro kritické systémy, kterou jsem do této doby neznal, ale pravděpodobně to samé dělá dnešní Spark.

Ano, Ada se měla stát univerzálním jazykem, ale nepodařilo se, spoustě lidí také může vadit její "přecertifikovanost" představována různými komisemi, ISO standardy, extrémní typová přísnost a celkové pojetí jazyka jako ceremoniální latiny (zde cituji jedno hodnocení od umělé chytrosti ;)).

Každopádně jsem moc rád za všechny tyto informace, kdo ví, kam se další vývoj bude ubírat, každopádně se moc těším.

7
Vývoj / Re:Programovací jazyk Ada v České republice
« kdy: 29. 04. 2025, 09:20:36 »
Citace
Podle mne to zazdila licence, a možná příliš velké ambice, možná načasování. Wirth v 90 letech propagoval dost minimalistické jazyky - např. Oberon. Možná tam svoji roli hrála skutečnost, že v C byly psané Unixy, později Windows byly napsané v C++, a v druhé polovině 90 let přišla Java, které měla moderní knihovny pro práci s TCP - a pro experimenty s internetem byla vhodnější. V 80 letech ještě nebylo tolik výkonu nazbyt, a přeci jen C je tomu assambleru blíž, a je jednoduší v něm psát rychlé aplikace. O tom jestli nějaký programovací jazyk se rozšíří nebo ne rozhoduje dost možná náhoda, třeba i v tom jestli nějaká významná a velká firma podporuje a používá daný jazyk -  a zbytek se opičí. To, co se děje na univerzitách (a co se tam učí) zas až tak velkou váhu nemá (spíš pak některé koncepty se díky tomu dostanou do mainstreamového jazyka). Většina firem, managmentu se dost nerado odchyluje od aktuálního mainstreamu.

Ano, na tom něco bude, je obtížné odhadnout vývoj jazyků, upřímně řečeno, naprosto netuším ani to, co bude zítra. Souhlasím, že hlavní OS jsou psané v C/C++, já se u Ady také neobejdu bez těchto jazyků (např. GTKAda je toho krásným příkladem) a pokusy typu Ironcad + Gloire jsou spíše testovací. Upřímně řečeno dnes je potřeba i ten Python, např. u kompilace různých produktů od Adacore je nezbytný a Ada vývojáři zjistili, že tvořit kritické věci v Adě a ty další v Pythonu není vůbec špatný nápad (GNAV, Adamant).

Já jsem v diskuzi četl vyjádření íté manažera jedné letecké společnosti, který by dle svých slov velmi rád zaměstnal Ada vývojáře, ale protože univerzity žádné nedodávají, lituje, ale společně s vedením se rozhodl využít to, co pracovní trh nabízí, tedy C++. Což samozřejmě chápu, rozhodl bych se nejspíše stejně. Tyto společnosti využívají standardy typu DO-178B nebo C, které jsou k dispozici pro Adu i C++, časem možná i pro Rust, uvidíme. Ale C/C++ jsou použity u tak obrovského množství projektů, že jakákoliv případná změna situace přestavuje spíše desetiletí.

Ada se však drží dřívějších projektů (pařížské metro, ruský letoun Berijev dvoustovka, evropský Eurofighter nebo americké F-15, 16) a zčásti i těch novějších (F-22 by měl mít cca 80 procent Ady). Zajímavý je moderní F-35, kde cituji: "Většina kódu je vyvíjena v C a C++ kvůli rychlejšímu vývoji a širší dostupnosti kompilátorů, zároveň ale obsahuje i bloky Ada 83 děděné z F-22". Překvapilo mě, že F-35ka má časté problémy se SW u více odběratelů, kdo ví, nakonec čert vem jazyk, hlavně aby se nestal nějaký větší problém.

8
Vývoj / Re:Programovací jazyk Ada v České republice
« kdy: 29. 04. 2025, 07:19:09 »
Citace

Asi záleží na generaci a škole. U nás (začátek 90 let - ČVUT) byl Pascal dost preferovaný, při výuce, při psaní aplikací. Naopak C nebo C++ měl příchuť punku. Na Matfyzu prý jelo C++. Osobně mám Wirthovy jazyky rád - i když už jsem je nikdy nepoužil - Modula, Oberon nebo Visual Basic (upravená Modula).

Dost lidí stále používá variantu ADY aniž by o tom vědělo. PL/SQL (Oracle) je docela věrná implementace ADY. A v PL/SQL jsou stále napsané milióny řádků procedur běžících v apkách v korporátech. PL/pgSQL (Postgres) je osekaná kopie PL/SQL - takže je to taky trošku ADA.

Ano, také jsem začínal na Pascalu a žije dodnes, minimálně pro nás linuxové nadšence ve formě stále udržovaného Free Pascalu/Lazarusu. Kamarád programátor měl na ČVUT k dispozici skripta s popisem distribuovaných algoritmů a prý kvůli čitelnosti byla použita Ada. Souhlasím s PL/SQL, něco jsem o tom četl: 

https://news.ycombinator.com/item?id=28345263

A i Orákulum má pěkný článek:

https://docs.oracle.com/cd/E11882_01/appdev.112/e10827/ch_four.htm#g1011716

Zajímal jsem se o to, proč Ada dopadla tak jak dopadla, reálně působí informace, že dlouho nebyl k dispozici zadarmózní kompilátor narozdíl od C/C++ a pokud školy přestaly Adu vyučovat, situace nemohla dopadnout jinak. Proto je hlavní procento knížek do roku 1995 (Ada 95 Problem Solving Program Design, Ada 95 from the Beginning, Ada 95 The Craft of OOP), z novějších už jen Beginning Ada programming from novice to professional 2020 nebo nesmrtelný Barnes se svojí nejnovější Programming in Ada 2022. Co se dá dělat, takový je vývoj.

9
Vývoj / Re:Programovací jazyk Ada v České republice
« kdy: 28. 04. 2025, 22:51:26 »
google po par chvilkach trapeni nasel neco v archivu 2020 cervenec a srpen v tisnove. www.pracetisnov.cz/archiv/ jeste prostejov a olomouc... staci dat ada do uvozovek pri googleni.

Moc děkuji za odkazy, alespoň ten Tišnov. zkoušel jsem je zadat do archivu:

https://web.archive.org/

ale jako na potvoru zrovna zde historie chybí, zajímalo by mě, která firma v Tišnově inzeráty podala a zda Adu stále ještě využívají. Každopádně je vidět, že v ČR je Ada velmi okrajovou záležitostí, v cizině je to přeci jen trochu lepší, kromě nabídek, které zpřístupňují fóra zaměřená na tento jazyk existuje pěkný rozcestník:

https://beyond-tabs.com

Situace je taková jaká je a nezbývá, než jí přijmout, nevadí.

10
Vývoj / Re:Programovací jazyk Ada v České republice
« kdy: 28. 04. 2025, 14:36:36 »
a muzes neznalemu popsat, proc se ti libi?

pracuji s fortran, c, c++.

S radostí :). Algolské jazyky mají pro mě čitelnou, řekl bych lidštější syntaxi, ty Céčkové jsou pro mě přeci jen trochu kryptické. Ale to je samozřejmě věc vkusu, někdo holky a jiný vdolky. Na Tiobe v posledních měsících vidím, že se Ada dostává do popředí (i když vypovídací hodnota této informace může být sporná). Zájem o Rust také nelze přehlédnout. A projekty, které jsou vidět právě např. u Adacore nebo nově vznikající Alire balíčky dokazují, že jazyk je živý.

Proto mě zajímá reálné využití v ČR, myslel jsem třeba na jaderné elektrárny, lékařství, finančnictví, obranný sektor nebo letecké, automobilové a železniční systémy. Ne, že bych chtěl fušovat do těchto řemesel, kdo se však nezeptá, nic se nedozví.

11
Vývoj / Programovací jazyk Ada v České republice
« kdy: 28. 04. 2025, 13:30:40 »

Programovací jazyk Ada v České republice


Již mnoho let se zajímám o programovací jazyk Ada. Líbí se mi jeho čitelnost a oblast využití, zatím jsem se však nesetkal s nikým, kdo by jej v naší zemi reálně využíval. Pokud se bavím s některým informatikem, maximálně jej zná, ale s opravdovým praktickým firemním využitím se nikdo z nich nesetkal.

Našel jsem pouze historický dokument (a velmi zajímavý):

http://prog-story.technicalmuseum.cz/images/dokumenty/Ada_200/Ada-1975-2015.pdf

Jedinou blízkou společnost, kde je Ada reálně nasazena, představuje slovenský Ipesoft, o níž píše dnes asi hlavní přispěvovatel do Ady:

https://www.adacore.com/papers/ipesoft-delivering-reliable-long-lived-energy-and-industrial-systems-with-ada-and-adacore
https://www.adacore.com/press/ipesoft

A zajímavý článek od provozovatele:

https://www.ipesoft.com/sk-blog/vyber-programovacieho-jazyka-pre-realtime-systemy

Ada má svůj vývoj od verze 83 až po nejnovější 2022, součástí je také formální verifikační nástroj Spark. Moderní jazyk obsahuje nástoj Alire ála rustí Cargo:

https://alire.ada.dev/

k dispozici je nečekaně mnoho projektů na github, specializovaná fóra i otevřené rámce pro opravdu profi řešení:

https://github.com/lasp/adamant

I když se tedy jazyk stále svým tempem vyvíjí a Adacore nezapomíná ani na dnes tak často skloňovanou umělou inteligenci, využití je omezené (nebo vhodněji řečeno velmi specializované).

Algolské jazyky však v programátorském světě nemají štěstí, což potvrzuje mnoho reakcí diskutérů u článků o tomto jazyce zde na Rootu.


Proto bych se rád touto cestou optal, zda se některý ze čtenářů nesetkal s tímto jazykem ve firemní praxi nebo nezná někoho, kdo ano.

12
Hardware / Re:Zkušenosti s notebooky Dell Rugged
« kdy: 13. 01. 2025, 06:40:11 »
Nevidim tam jediny naznak "serverovych" komponent.

A veci typu SSD nemam (je rok 2025... halo), protoze mam hdd v odolnem pouzdre.. tak to uz je fakt troleni.

Ale no tak, žádné trolíkování, záměr je přeci pomoci původnímu tazateli a sdělit své zkušenosti. Zůstaňme u toho, že komponenty, ač neserverové, jsou dostatečně kvalitní a svojí kvalitou jsou s nimi (téměř) paritní.

IDE disk jsem popsal jen jako zajímavost, je však pravda, že jej i v letošním roce vesele využívám a celkový výkon počítače je více, než dostatečný. A kdyby jen to, stále jsem aktivním uživatelem tlačítkového mobilního telefonu, ale pšššt, to už by pro mnohé z nás mohlo býti příliš odvážné.

A ač je to neuvěřitelné, i s touto výbavou žiji a raduji se ze života. I proto doporučuji toto parádní video s krásnou recenzí mého oblíbeného stroje: "https://www.youtube.com/watch?app=desktop&v=WPJ8RRaVkZ4".

13
Hardware / Re:Zkušenosti s notebooky Dell Rugged
« kdy: 10. 01. 2025, 07:12:26 »
Děkuji za upřesňující dotaz, vypadá to, že jsem se nevyjádřil přesně, nejedná se přímo o serverové komponenty, ale kvalitnější typy pro mobilní zařízení. Jeden z uživatelů těchto strojů, se kterým jsem na toto téma hovořil, uváděl právě serverové komponenty a tuto terminologii jsem bez ověření převzal, takže se omlouvám, ještě jsem se pro upřesnění dotázal umělé hlouposti, komunikaci pro zajímavost zasílám v příloze (je možné, že u repasů bude situace mírně odlišná). Jinak SSD disk nevyužívám, mám zde IDE v odolném pouzdře kvůli možným otřesům. Zajímavé je také to, že pokud stroj nechám delší dobu venku na mraze, po následném zapnutí se nejdříve zahřeje právě tento harddisk, než začne pracovat, Panasonic má opravdu zajímavé vychytávky. Máte-li někdo vlastní zkušenost s odolným Dellem, Durabookem nebo Getacem, určitě dejte vědět v diskuzi.

14
Hardware / Re:Zkušenosti s notebooky Dell Rugged
« kdy: 09. 01. 2025, 12:52:26 »

Přímou zkušenost s typem Dell Rugged sice nemám, již téměř deset let používám k práci nejodolnější řadu Panasonic Toughbook a neměnil bych. Ač to může znít jako reklama, mohu vřele doporučit obchod PC Outlet, kde mi velmi ochodný prodavač ukázal modely od Panasonicu, Getacu a Dellu a mohl jsem si je "osahat". Už zde jsem viděl, že Panasonic je v odolnosti asi nejdále, v každém případě doporučuji udělat si čas na podobnou zkušenost (zde je k dispozici srovnání jednotlivých řad: "https://www.pcoutlet.cz/faq/skupiny-odolnych-notebooku/").

Proč bych neměnil?

Prvním důvodem je odolnost, která je zde i přes vyšší váhu opravdu vidět - rád pracuji venku a pád na tvrdou zem, déšť či jiskry od otevřeného ohně nepředstavují žádný problém (jen bacha na displej, naštěstí stroj vždy spadne tak šikovně, že se mu nic nestane). TN zobrazovadlo také není žádná moderna, má však velmi vysokou svítivost a na plném slunci je výborně čitelný (jen bacha na oči, takto se déle pracovat opravdu nedá). Můj první stroj byl CF-30 a momentálně běžím na CF-31, první je i přes vyšší věk stále zcela funkční. Jediný problém představuje touchpad, který se rád porouchá u obou modelů, jiné potíže jsem nezaznamenal (krytky i po letech parádně sedí). Prodejce mi také doporučil nebrat stroje po vojácích operujících v pouštních oblastech, tam si stroj opravdu užije své. Mimochodem CF-30 je chlazen pasivně, CF-31 už aktivně, větrák se ale zapíná jen při vyšší zátěži. Celkově jsou oba stroje velmi tiché.

Druhý důvod je spolehlivost, výrobce tyto stroje osazuje serverovými komponentami, které jsou přeci jen dimenzovány na delší použití, proto deseti, patnácti nebo dvacetiletý stroj není problém plnohodnotně využívat. Vhodná linuxová distribuce a mírně odlehčené grafické prostředí jim otevírají cestu i do roku 2025. Podpora linuxu je bezproblémová (Arch Linux, Debian i Ubuntu plnohodnotně fungují). Je však nutné si uvědomit, že tato řada nevyniká vysokým výkonem, zvláště s integrovanou grafickou kartou, s tím je nutné počítat.

Na co časem přejdu? Nejspíše na Toughbook 40, až vyjde nový model, protože na nový stroj tohoto typu nemám a to asi většina z nás. Spíše tabletový typ CF-33 mi zrovna odolný nepřijde, právě pro takové případy vyšla čtyřicítka. Repasy okolo 20 000 Kč však již reálné jsou a to je cena, kterou již jsem ochoten zaplatit.

Další možnost je menší řada CF-19 nebo CF-20, tyto spíše tablety jsou jen o něco méně odolné, než stroje uvedené výše a rozhodně lehčí na přenášení.

Co říci závěrem? Tento stroj má své specifické využití a ano, pro většinu z nás je zbytečný. Osobně jsem si našel výhody, které opravdu využiji, nikomu bych však tento stroj nenutil, spíše naopak, zde se jedná opravdu o velmi individuální volbu. Pro mnoho uživatelů bude vhodnější poohlédnout se po střední řadě typu CF, která má zodolněnou konstrukci např. proti vodě, ale nikoliv tak odolné tělo, poloviční váha a přeci jen vyšší odolnost, než klasické stroje, může být velmi zajímavá kombinace.

15
Vývoj / Re:Má smysl učit se Pascal (Delphi)?
« kdy: 30. 06. 2019, 22:47:47 »
Moderní Pascal má možná i dnes co nabídnout, kromě komerčního RAD Studia je k dispozici stále se vyvíjející parádní kombo FreePascal + Lazarus a informace od aktivních uživatelů vypadají nesmírně zajímavě. Programy v Turbo Pascalu už dnes kromě historických důvodů studovat netřeba, pro konečné rozhodnutí bych se ale podíval na programátora využívajícího Lazarus na chytrém telefonu a Raspberry:

https://www.quora.com/Is-Lazarus-worth-learning-today
http://kriscode.blogspot.com/

dle mého názoru velmi povedený článek od autora Castle game engine popisující moderní Pascal včetně parádních příkladů:

https://castle-engine.io/modern_pascal_introduction.html

zajímavá a obsáhlá dokumentace:

https://wiki.freepascal.org/Lazarus_Documentation

možnost převodu nativního kódu do Javascriptu:

https://wiki.freepascal.org/pas2js

podpora Androidu:

https://www.itnetwork.cz/programovani/delphi/diskuzni-forum-pascal-borland-turbo-freepascal/lamw-lazarus-android-module-wizard-5ab95f3555c94

podpora webových aplikací s několika zajímavými frameworky:

https://wiki.freepascal.org/Developing_Web_Apps_with_Pascal

a obrovské množství knihoven dělá z tohoto IDE velmi zajímavou alternativu. Moc se mi líbí "dosové" IDE FP inspirované stařičkým Turbo Pascalem pro příkazovou řádku, které v aktuální vývojové verzi konečně nemá problém s debuggerem GDB, i když se s češtinou stále nekamarádí a klikací Lazarus běžící skutečně použitelně na starších Windows, Linuxu, BSD i na prvních verzích Raspberry.

Já dříve programováním zcela nepolíben jsem se před několika lety učil systém TADS3 pro tvorbu textových her, je však dost jednoúčelový a dnes se již nevyvíjí, takže jsem se rozhodoval mezi moderním Pascalem, Cčkem a Pythonem. Syntaxe Pascalu je mi zatím z těchto jazyků nejbližší, takže studuji právě jej s tím, že časem prozkoumám Heroutovu knihu o jazyce C a poté velmi povedené Pythoní kurzy Pyladies:

https://pyladies.cz/

Pokud se seznámím s více jazyky, budu si schopen vybrat ten ideální pro konkrétní účel. Třeba se mi zalíbí i Javascript, když je tak pěkně integrován s Lazarusem a částečná podpora pro Python už je také k dispozici:

https://wiki.freepascal.org/Using_Python_in_Lazarus_on_Windows/Linux

Je tedy možné, že Pascal je stále využitelný, to zjistím časem. Někteří uživatelé jej zatracují nebo se domnívají, že jeho OOP model je zastaralý, to je věc názoru. Rozhodně však doporučuji vyzkoušet aktuální Lazarus v dvojkové řadě a jeho zajímavá rozšíření, toto prostředí jsem si vedle také parádního VSCode a QT Creatoru oblíbil asi nejvíce.

Programy právě v něm naprogramované a mnohdy kombinující vlastnosti Pascalu a třeba C++ také stojí za to prozkoumat:

https://wiki.freepascal.org/Lazarus_Application_Gallery
https://wiki.lazarus.freepascal.org/Case_Studies
https://wiki.freepascal.org/FPC_Applications/Projects_Gallery
https://wiki.freepascal.org/Projects_using_Lazarus

Castle game Engine, Gestinux, Hedgewars, Lazpaint, Prometerp, Skychart, Virtualmoonatlas, Virtualplanet nebo ZCad jsou velmi pěkné aplikace a studiem jejich zdrojových kódů se člověk leccos naučí.

Přeji příjemné studium, všechny jazyky mají něco do sebe a určitě stojí za to jejich možnosti co nejvíce prozkoumat.

Stran: [1]