Příspěvky

1

Desktop / Re:Zkušenosti s nasazením LibreOffice Base

« kdy: Dnes v 14:15:18 »

Jde o databázi HyperSQL DataBase https://hsqldb.org/web/openoffice.html a je to stabilní prověřená databáze vhodná pro řadu drobných použití.

I tak je ale podle mě praktičtější použít externí databázi - je to vhodnější pro zálohování, možnost náhledu na sql data externím programem apod. S Firebird na žádné omezení asi nenarazíte, pokud existuje PostgreSQL konektor tak jste na tom ještě lépe (Postgres je velmi kvalitní databáze, viz zdejší články od Pavla Stěhule).

Ohledně samotné zkušenosti s Base - ta mne taky zajímá. Když jsem to zkoušel kdysi já, měl jsem z toho rozpačité pocity. Chtěl jsem nějaké UI pro databázi, které by fungovalo bez programování a bylo srozumitelné a pohodlně použitelné i pro neprogramátora. Ale obecně je mi koncepce Office balíků dost vzdálená a nepřišel jsem tomu na chuť 

Přesně tak, databáze HyperSQL pro mé potřeby více, než dostačuje, autoři se ale rozhodli dát šanci Firebirdu, i když narazili na své časové limity jeho implementace. Jak jsem již uváděl výše, zkusím použít Jaybird JDBC oproti aktuálnímu Firebirdu 5.0.3, Postgresql už je pro tento typ použití přeci jen příliš kanónovrabcovitý (to už bych mohl využít Odoo, které ale patří přeci jen spíše do firem).

Mě na Base láká hlavně ta skutečnost, že mám letité zkušenosti s Writerem a Calcem a mohu využít integraci mezi těmito nástroji. Také špičkový manuál potěší a dnes mi i umělá hloupost parádně pomůže s vytvořením nové databáze. Práce s tabulkami, dotazy, formuláři a sestavami už je poměrně intuitivní, zkusil jsem si pracovat se vzorovou databází, pohrál jsem si s tou sportovní a juknul na pár starších, ale funkčních řešení od uživatele "Thefrugalcomputerguy", takže dám Base šanci a uvidím. Vždycky se mohu vrátit ke stávajícímu řešení nebo využít např. kombo Lazarus/Firebird pro aplikaci na míru, možností je naštěstí dosti.

2

Desktop / Re:Zkušenosti s nasazením LibreOffice Base

« kdy: Dnes v 14:03:14 »

Pokud ma Base moznost se pripojit na Firebird server, tak nainstalujte verzi 5.0.3. Je tam vyrazny kvalitativni rozdil proti 3. Jak rychlost, tak stabilita, tak featury jelikoz 3 byla prvni verze s shared cache.

Ano, Base komunikuje s různými typy databází a zvládne i Firebird (někteří uživatelé Base využívají pouze jako GUI), v Archu mám aktuální právě verzi 5.0.3. Jen je tu trochu více režie s tím, že v případně novějších verzí nestačí interní SDBC ovladač, ale budu potřebovat Jaybird JDBC a já bych nejraději využíval interní databázi bez jakýchkoliv externích nástrojů. Ale uznávám, že verze 5.0.3 je velikým krokem vpřed a za humny je šestková řada, magazín EmberWings už na ní láká. Vyzkouším obě varianty a uvidím, která mi bude více vyhovovat, pro menší táborovou databázi je určitě možné využít obě řešení, jen ta stabilita.

3

Desktop / Re:Zkušenosti s nasazením LibreOffice Base

« kdy: Dnes v 11:54:15 »

Děkuji za informaci, ano, také jsem se v minulosti setkal s účetním systémem napsaným v Delphi využívajícím databázi Firebird o velikosti cca 20 GB a ani desítky připojených uživatelů nepředstavovaly problém. Base v současné době využívá Firebird ve starší verzi 3, což by nevadilo, jen jsem se díval na fórum a kvůli většímu počtu chyb v implementaci byl přesunut zpět mezi experimentální funkce, proto jsem opatrný. Na druhou stranu jsem si z .odb souboru vyzobal záložní .fbk a pomocí nástroje gbak (z aktuální řady Firebird 5, kterou v Archu používám) obnovil .fdb, vše proběho na první dobrou, takže Firebirdu dám šanci.

4

Desktop / Zkušenosti s nasazením LibreOffice Base

« kdy: Dnes v 10:04:31 »

Pro evidenci dětských táborů využívám již mnoho let kombinaci Libre Office Writer (přihlášky) a Libre Office Calc (databáze účastníků a fakturace). Toto řešení je plně funkční, rád bych však využil vhodnou formu automatizace. Již nějakou dobu pokukuji po Libre Office Base, která tufo možnost nabízí a má výhodu integrace s ostatními částmi kancelářského balíku.

Jen se mi zdá, že právě tato součást je nejméně udržovaná. Vývojářů je málo, dokumentace nedrží krok s vydáváním nových verzí a několikaletý přechod z interní databáze HSQLDB na Firebird stále není dokončen. Z dokumentace jsem vyzkoušel příklad databáze sportovního klubu a podobnou bych rád vytvořil pro dětské tábory. Budu jediným administrátorem, takže mi vyhovuje některá z vestavěných databází pouze pro lokální přístup.

V dávné době mé praxe v bazaru s prodejem starších počítačů jsme pro evidenci používali aplikaci napsanou v Excelu se spoustou maker, stabilita byla opravdu nízká. V pozdějí firemní praxi jsem se setkal s větší aplikací napsnou v Accessu, ta již byla robustnější, i ona však měla se stabilitou své problémy.

Proto mám několik dotazů ideálně na čtenáře, kteří mají s Base reálnou zkušenost.

1. Provozujete v Base podobnou evidenční nebo fakturační aplikaci s lokálním přístupem? Jak je to s celkovou stabilitou řešení? Zůstáváte na výchozí databázi HSQLDB nebo využíváte Firebird? Byly nějaké problémy při případném přechodu z jedné databáze na druhou? Já při testech migrace starších volně dostupných databází na internetu nebyl vždy úspěšný.

2. Nastudoval jsem si oficiální příručku (v němčině je zatím aktuální verze 25.8, v ostatních jazycích 7.3, i zde je vidět nedostatek překladatelů), která radí s vhodnou zálohovací strategií a popisuje úskalí jediného .odb souboru, kde při ukládání mohou nastat problémy. Setkali jste se nimi? Funkční .odb mohu naštěstí přejmenovat na .zip a následně z něj data ručně obnovit, pokud však tato možnost selže, mohl by nastat problém.

3. Pro práci s databází mohu využívat nástroj Report Builder nebo zkombinovat funkcionalitu Base a Writeru pomocí Průvodce hromadnou korespondencí. Používám Arch linux a zde se Report Builder v balíčku Libre Office nevyskytuje z důvodu nestability a příliš silné závislosti na Javě (tu však má HSQLBD také). Debian nebo Ubuntu balíček libreoffice-report-builder nabízejí. Máte osobní zkušenost s Report Builderem?

Tak to by bylo z dotazů vše, předem se omlouvám za poněkud košatější zprávu. Budu však vděčný za jakékoliv zkušenosti, ať již s osobním nebo s firemním využitím Base.

5

Vývoj / Re:Budoucnost Rust v embedded světě

« kdy: 14. 05. 2025, 19:52:01 »

Já používám formální analýzu výjímečně a vlastně pouze v FPGA designech, v místech, kde se řeší střet více hodinových domén.... většinou nad VHDL, což je de fakto ADA.

Moc děkuji za odpověď, VHDL jsem neznal. Cvičně jsem si nechal umělou chytrostí vygenerovat nějaký ten kód a vidím známou syntaxi s is - begin - end. Podobně jsem postupoval i u PL/SQL který je na tom podobně, jsem rád, že deriváty mého oblíbeného jazyka existují a stále se používají.

6

Vývoj / Re:Budoucnost Rust v embedded světě

« kdy: 14. 05. 2025, 09:06:10 »

Dokonale spolehlivý software je potřeba pro místa, kde se nedá dělat servis nebo musíte garantovat dekádu provozu bez problémů a certifikace. Letectví, vesmír, lékařství... o trošku méně automotive, možná těžaři a nebezpečné průmyslové provozy.

Ale pořád to nemusí být optimalizovaný software, naopak, může být výhodnější napsat jednodušší software (super loop s minimem podmínek) a "matematicky" dokázat jeho spolehlivost než ladit každou ztracenou mikrosekundu nebo pár byte paměti (za spolehlivost se platí a dražší čip se už v té ceně ztratí).

Tato oblast mě zajímá a reaguji na informaci o matematickém dokázání spolehlivosti. Mám velmi rád programovací jazyk Ada, kde se právě pro toto prokázání používá nástroj Spark. Dle dokumentace od Adacore jej však nelze využít pro C/C++/Rust, cituji: "Kódu psanému v C/C++ nebo Rustu se SPARK použít nedá –⁠ nejvýš můžete ze SPARKu volat funkce napsané v C a těm pak důvěřovat nebo je testovat klasickými postupy, ale matematický důkaz vlastností pro ně SPARK nevede.". Umělá chytrost mi nabízí možnosti Frama-C + ACSL/WP, CBMC pro C++ nebo Prusti pro Rust, využíváte některou z nich?

7

Vývoj / Re:Programovací jazyk Ada v České republice

« kdy: 30. 04. 2025, 10:01:57 »

Ja si myslim, ze to nebolo kvoli nedostupnosti free-kompilatoru. Napriklad pre COBOL a PL/I neboli vtedy free-kompilatory, ale Fortran a Ada mali free-kompilatory. Ja som ten jazyk v minulosti skusal (v roku 2006) a vtedy som uz pouzival GNAT kompilator s gcc,
Predtym sa vyucoval na skolach hlavne Pascal, ale Ada je ovela zlozitejsi jazyk, podla mna nevhodny na vyuku zakladov programovania. Ten jazyk ani nema nejako vyspecifikovanu domenu pouzitia ako to ma Fortran a COBOL, a je aj ovela zlozitejsi ako tie dva. Skor by som ho prirovnal k PL/I, mal to byt tiez podobne univerzalny jazyk, bol podobne zlozity a preto sa neujal.

Ale inak pekne spomienky na minulost - hned som si aj nainstaloval GNAT kompilator ;-)

Ano, dívám se na wiki, dle jejich informací byl první volně dostupný Ada kompilátor k dispozici už v roce 1995. Četl jsem pár diskuzí a právě tato možnost byla uvedena jako jeden z důvodů, proč se Ada nerozšířila. Může to být pravda a nemusí, zde nevím, faktorů ale bude více a např. na Redditu nebo forum.ada-lang.io jsou k této problematice k dispozici témata. Říká se, že Ada je složitá a pro tvorbu jednoduchého programu se toho musím spoustu naučit, těžko říct, je-li složitější, než Fortran a COBOL, pak na tom něco může být. Univerzální jazyk zatím neexistuje, uvidíme, třeba jím bude časem ta veselá umělá hloupost

Jinak Ada je určitě zajímavá a mě hnedle zaujala parádní čitelnost, i když poněkud ukecanost, instalace není tak pohodlná jako např. u Rustu, každopádně moderní správce projektů Alire jí posouvá do dnešní doby a vypadá to, že na něj přejdou i plně komerční projekty. Ve svém Arch linuxu mám k dispozici spoustu balíčků:

https://wiki.archlinux.org/title/Ada

a v ostatních distribucích stačí nainstalovat Alire se všemi závislostmi (především gnat a gprbuild) a už to premáva. Jsem zvědav na další vývoj, Ada bude ale spíše už jen na velmi specifické využití, na druhou stranu to vypadá, že právě tato oblast a neustálý vývoj jí zaručuje setrvání v tomhle veselém programátorském světě.

8

Vývoj / Re:Programovací jazyk Ada v České republice

« kdy: 30. 04. 2025, 09:50:42 »

Některé firmy si dokážou vývojáře vychovat pro svoji platformu. To je (z toho, co znám) například Kx systems nebo Jane Street. Ale jasně, jestli někdo hledá "hotové" lidi, co se první den posadí k notebooku a začnou makat na enterprise systému...to je zajímavá pohádka.

Zde nemám vlastní zkušenosti, ale souhlasím, že právě u dlouhodobých Ada projektů je ideální varianta vychovat si své vývojáře, zaučit nového je zde určitě běh na dlouhou trať. Když se podívám na aktuální pracovní nabídky a požadavky zaměstnavatelů, vidím poptávku po velmi zkušených programátorech s odbornými kurzy (DO-178C, ISO/IEC 61 nebo třeba ECSS-P-00, alespoň tyto byly uvedeny v inzerátech) a v obranném sektoru je mnohdy nutná bezpečnostní prověrka. Na druhou stranu zkušený Céčkař nebo Cépluspluskař, který je ochoten se na Adu podívat, to dnes má usnadněné, kromě placených kurzů existují volně dostupné materiály na:

learn.adacore.com

a některé jsou přímo určeny pro přechod na Adu z C++/Javy nebo z Cčka včetně vestavěných systémů. Jak je tomu v reálné praxi, netuším.

9

Vývoj / Re:Programovací jazyk Ada v České republice

« kdy: 30. 04. 2025, 09:38:40 »

Mě to vyhovuje, dá se z toho udělat příjemný todo list a postupně si odškrtávat, co je splněno.

Ano, to je parádní pohled. Tento jazyk je předvídatelný a vím, co mě v něm čeká, také sakra drží kompatidebilitu, protože projekty zde vytvářené jsou záležitosti na dvacet, třicet, ale i více let. Mě se líbí, že Ada se nám stále více otevírá a i ve dříve nemyslitelných směrech:

https://www.reddit.com/r/ada/comments/1k26x8j/plan_for_next_version_of_international_ada/

A tady jsou k mání nové plánované vlastnosti a možnost vyjádření, už se těším:

https://github.com/Ada-Rapporteur-Group/User-Community-Input/issues/134

10

Vývoj / Re:Programovací jazyk Ada v České republice

« kdy: 29. 04. 2025, 12:14:26 »

Taky třeba Temelín
Viz https://inis.iaea.org/records/gp4yq-5kr57/files/29000366.pdf?download=1 strana 216

Pak si vzpomínám, že nějaká česká firma měla vlastní jazyk vycházející dost z Ady, snad v tom psali nějakej software pro telefonní ústředny, ale to už je hodně mlhavá vzpomínka

Za mě šla Ada špatným směrem, snažila se do jazyka nacpat všechny možný konstrukty, na rozdíl od Wirtha, kterej směřoval k minimalismu.

Výborně, moc děkuji za Temelín, tenhle dokument je pro mě novinka. Mají tam toho teda požehnaně, PL/M, C/C++, Fortran i Adu, tady se jedná o nějakou starší podmnožinu Ady 83 Thompson C-SMART pro kritické systémy, kterou jsem do této doby neznal, ale pravděpodobně to samé dělá dnešní Spark.

Ano, Ada se měla stát univerzálním jazykem, ale nepodařilo se, spoustě lidí také může vadit její "přecertifikovanost" představována různými komisemi, ISO standardy, extrémní typová přísnost a celkové pojetí jazyka jako ceremoniální latiny (zde cituji jedno hodnocení od umělé chytrosti ).

Každopádně jsem moc rád za všechny tyto informace, kdo ví, kam se další vývoj bude ubírat, každopádně se moc těším.

11

Vývoj / Re:Programovací jazyk Ada v České republice

« kdy: 29. 04. 2025, 09:20:36 »

Podle mne to zazdila licence, a možná příliš velké ambice, možná načasování. Wirth v 90 letech propagoval dost minimalistické jazyky - např. Oberon. Možná tam svoji roli hrála skutečnost, že v C byly psané Unixy, později Windows byly napsané v C++, a v druhé polovině 90 let přišla Java, které měla moderní knihovny pro práci s TCP - a pro experimenty s internetem byla vhodnější. V 80 letech ještě nebylo tolik výkonu nazbyt, a přeci jen C je tomu assambleru blíž, a je jednoduší v něm psát rychlé aplikace. O tom jestli nějaký programovací jazyk se rozšíří nebo ne rozhoduje dost možná náhoda, třeba i v tom jestli nějaká významná a velká firma podporuje a používá daný jazyk -  a zbytek se opičí. To, co se děje na univerzitách (a co se tam učí) zas až tak velkou váhu nemá (spíš pak některé koncepty se díky tomu dostanou do mainstreamového jazyka). Většina firem, managmentu se dost nerado odchyluje od aktuálního mainstreamu.

Ano, na tom něco bude, je obtížné odhadnout vývoj jazyků, upřímně řečeno, naprosto netuším ani to, co bude zítra. Souhlasím, že hlavní OS jsou psané v C/C++, já se u Ady také neobejdu bez těchto jazyků (např. GTKAda je toho krásným příkladem) a pokusy typu Ironcad + Gloire jsou spíše testovací. Upřímně řečeno dnes je potřeba i ten Python, např. u kompilace různých produktů od Adacore je nezbytný a Ada vývojáři zjistili, že tvořit kritické věci v Adě a ty další v Pythonu není vůbec špatný nápad (GNAV, Adamant).

Já jsem v diskuzi četl vyjádření íté manažera jedné letecké společnosti, který by dle svých slov velmi rád zaměstnal Ada vývojáře, ale protože univerzity žádné nedodávají, lituje, ale společně s vedením se rozhodl využít to, co pracovní trh nabízí, tedy C++. Což samozřejmě chápu, rozhodl bych se nejspíše stejně. Tyto společnosti využívají standardy typu DO-178B nebo C, které jsou k dispozici pro Adu i C++, časem možná i pro Rust, uvidíme. Ale C/C++ jsou použity u tak obrovského množství projektů, že jakákoliv případná změna situace přestavuje spíše desetiletí.

Ada se však drží dřívějších projektů (pařížské metro, ruský letoun Berijev dvoustovka, evropský Eurofighter nebo americké F-15, 16) a zčásti i těch novějších (F-22 by měl mít cca 80 procent Ady). Zajímavý je moderní F-35, kde cituji: "Většina kódu je vyvíjena v C a C++ kvůli rychlejšímu vývoji a širší dostupnosti kompilátorů, zároveň ale obsahuje i bloky Ada 83 děděné z F-22". Překvapilo mě, že F-35ka má časté problémy se SW u více odběratelů, kdo ví, nakonec čert vem jazyk, hlavně aby se nestal nějaký větší problém.

12

Vývoj / Re:Programovací jazyk Ada v České republice

« kdy: 29. 04. 2025, 07:19:09 »

Asi záleží na generaci a škole. U nás (začátek 90 let - ČVUT) byl Pascal dost preferovaný, při výuce, při psaní aplikací. Naopak C nebo C++ měl příchuť punku. Na Matfyzu prý jelo C++. Osobně mám Wirthovy jazyky rád - i když už jsem je nikdy nepoužil - Modula, Oberon nebo Visual Basic (upravená Modula).

Dost lidí stále používá variantu ADY aniž by o tom vědělo. PL/SQL (Oracle) je docela věrná implementace ADY. A v PL/SQL jsou stále napsané milióny řádků procedur běžících v apkách v korporátech. PL/pgSQL (Postgres) je osekaná kopie PL/SQL - takže je to taky trošku ADA.

Ano, také jsem začínal na Pascalu a žije dodnes, minimálně pro nás linuxové nadšence ve formě stále udržovaného Free Pascalu/Lazarusu. Kamarád programátor měl na ČVUT k dispozici skripta s popisem distribuovaných algoritmů a prý kvůli čitelnosti byla použita Ada. Souhlasím s PL/SQL, něco jsem o tom četl: 

https://news.ycombinator.com/item?id=28345263

A i Orákulum má pěkný článek:

https://docs.oracle.com/cd/E11882_01/appdev.112/e10827/ch_four.htm#g1011716

Zajímal jsem se o to, proč Ada dopadla tak jak dopadla, reálně působí informace, že dlouho nebyl k dispozici zadarmózní kompilátor narozdíl od C/C++ a pokud školy přestaly Adu vyučovat, situace nemohla dopadnout jinak. Proto je hlavní procento knížek do roku 1995 (Ada 95 Problem Solving Program Design, Ada 95 from the Beginning, Ada 95 The Craft of OOP), z novějších už jen Beginning Ada programming from novice to professional 2020 nebo nesmrtelný Barnes se svojí nejnovější Programming in Ada 2022. Co se dá dělat, takový je vývoj.

13

Vývoj / Re:Programovací jazyk Ada v České republice

« kdy: 28. 04. 2025, 22:51:26 »

google po par chvilkach trapeni nasel neco v archivu 2020 cervenec a srpen v tisnove. www.pracetisnov.cz/archiv/ jeste prostejov a olomouc... staci dat ada do uvozovek pri googleni.

Moc děkuji za odkazy, alespoň ten Tišnov. zkoušel jsem je zadat do archivu:

https://web.archive.org/

ale jako na potvoru zrovna zde historie chybí, zajímalo by mě, která firma v Tišnově inzeráty podala a zda Adu stále ještě využívají. Každopádně je vidět, že v ČR je Ada velmi okrajovou záležitostí, v cizině je to přeci jen trochu lepší, kromě nabídek, které zpřístupňují fóra zaměřená na tento jazyk existuje pěkný rozcestník:

https://beyond-tabs.com

Situace je taková jaká je a nezbývá, než jí přijmout, nevadí.

14

Vývoj / Re:Programovací jazyk Ada v České republice

« kdy: 28. 04. 2025, 14:36:36 »

a muzes neznalemu popsat, proc se ti libi?

pracuji s fortran, c, c++.

S radostí . Algolské jazyky mají pro mě čitelnou, řekl bych lidštější syntaxi, ty Céčkové jsou pro mě přeci jen trochu kryptické. Ale to je samozřejmě věc vkusu, někdo holky a jiný vdolky. Na Tiobe v posledních měsících vidím, že se Ada dostává do popředí (i když vypovídací hodnota této informace může být sporná). Zájem o Rust také nelze přehlédnout. A projekty, které jsou vidět právě např. u Adacore nebo nově vznikající Alire balíčky dokazují, že jazyk je živý.

Proto mě zajímá reálné využití v ČR, myslel jsem třeba na jaderné elektrárny, lékařství, finančnictví, obranný sektor nebo letecké, automobilové a železniční systémy. Ne, že bych chtěl fušovat do těchto řemesel, kdo se však nezeptá, nic se nedozví.

15

Vývoj / Programovací jazyk Ada v České republice

« kdy: 28. 04. 2025, 13:30:40 »

Programovací jazyk Ada v České republice


Již mnoho let se zajímám o programovací jazyk Ada. Líbí se mi jeho čitelnost a oblast využití, zatím jsem se však nesetkal s nikým, kdo by jej v naší zemi reálně využíval. Pokud se bavím s některým informatikem, maximálně jej zná, ale s opravdovým praktickým firemním využitím se nikdo z nich nesetkal.

Našel jsem pouze historický dokument (a velmi zajímavý):

http://prog-story.technicalmuseum.cz/images/dokumenty/Ada_200/Ada-1975-2015.pdf

Jedinou blízkou společnost, kde je Ada reálně nasazena, představuje slovenský Ipesoft, o níž píše dnes asi hlavní přispěvovatel do Ady:

https://www.adacore.com/papers/ipesoft-delivering-reliable-long-lived-energy-and-industrial-systems-with-ada-and-adacore
https://www.adacore.com/press/ipesoft

A zajímavý článek od provozovatele:

https://www.ipesoft.com/sk-blog/vyber-programovacieho-jazyka-pre-realtime-systemy

Ada má svůj vývoj od verze 83 až po nejnovější 2022, součástí je také formální verifikační nástroj Spark. Moderní jazyk obsahuje nástoj Alire ála rustí Cargo:

https://alire.ada.dev/

k dispozici je nečekaně mnoho projektů na github, specializovaná fóra i otevřené rámce pro opravdu profi řešení:

https://github.com/lasp/adamant

I když se tedy jazyk stále svým tempem vyvíjí a Adacore nezapomíná ani na dnes tak často skloňovanou umělou inteligenci, využití je omezené (nebo vhodněji řečeno velmi specializované).

Algolské jazyky však v programátorském světě nemají štěstí, což potvrzuje mnoho reakcí diskutérů u článků o tomto jazyce zde na Rootu.


Proto bych se rád touto cestou optal, zda se některý ze čtenářů nesetkal s tímto jazykem ve firemní praxi nebo nezná někoho, kdo ano.