Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Jožka Niemand

Stran: [1] 2 3
1
embedded vývoj má jedno specifikum - výrazně složitější remote práci, protože k tomu potřebuješ vývojové kity, prototypy device, osciloskop, logický analýzator a další vybavení.

Můj bratr má všechny ty krámy doma :) Já bych nechtěl, ale dá se to zvládnout ...
To sotva.  ;D Máte tušení, kolik těch různých platforem a typů obvodů existuje?

2
Zaměňujete příčinu a následek. Ta zbytečná byrokracie a jalové meetingy existují právě kvůli těm zbytečným manažerským pozicím, a ne naopak.

Vůbec asi nevíš, o čem mluvíš. Alternativou často je, že vševědoucí pan ředitel chodí po firmě a kecá každému do všeho, protože on má největší auto a všude byl 30x. Neví, co chce první a co potom, ale jasně tuší, že to mělo být už včera. Dobrý sport je i válka mezi odděleními, kdo za co může a kdo na koho čeká a kdo komu kdy co řekl.

Tím netvrdím, že nějaký konkrétní meeting a byrokratický proces nemůže být na hlavu, ale máloco je horší než firma o 20+ lidech, kde se všechno "nějak udělá".
Ale vím. A hlavně už taky něco v životě pamatuji a ledacos už jsem zažil, takže z vlastní zkušenosti vím, že to jde bez toho. Vševědoucího pana ředitele jsem zažil, válku mezi odděleními taky. Ale řešením fakt není současný stav. Než vynalézat kolo, doporučil bych podívat se hlouběji do historie, jak se tyhle věci řešívaly kdysi - klidně před sto, sto padesáti lety. Dnes jsou hromady různých oddělení a odděleníček s nejrůznějšími bizarními názvy a s nejasnými kompetencemi, která se vyjadřují ke věcem, jimž očividně nerozumějí, magickým slovem jsou procesy a jejich nastavení... Běžná situace je, že si na dlouhých meetinzích a teamsových seancích vymýšlejí nesmysly bez vazby na realitu, resp. aniž by s ní byli dostatečně obeznámeni, naprostá většina jednání probíhá tichou poštou, je to zdlouhavé, nepružné a neproduktivní... Pořád se něco odzdola nahoru reportuje aniž by to kdo četl, čas od času někdo přijde s nějakým zázračným hype doprovázeným haldou buzzwordů... Celý ten systém připomíná cargo cult - "procesy" jsou často samoúčelné, výsledkem činnosti oddělení kyberbezpečnosti je neustále se snižující kyberbezpečnost a rostoucí množství lejster k vyplnění, kontrole a reportování, výsledkem činnosti oddělení kvality je stav, kdy si každý musí vše raději přezkoušet a na nic se nedá spolehnout... Audity vedou lidé, kteří nemají o dané problematice ani šajna, takže jejich závěry jsou k ničemu...

Zásadní problém je nekompetentnost - všude tam máte nalezlé lidi mimo inkriminovaný obor, odborníci jsou jen na nejnižší úrovni, maximálně ještě nad nimi, ale dále už dotyční nevědí, která bije. Jim nezbývá než se soustředit na ty "procesy", protože co je jejich předmětem, to jde naprosto mimo ně. To v minulosti nebývalo - rozhodně ne v takovém rozsahu jako dnes.

3
Tvl kolik ti je? 18? Vitej v zivote. A smir se s tim, ze on je tam dulezitejsi nez ty. Ty ses jen lopata, kterou muze nahradit jina lopata. Nic vic.
Jeho pozicia je nahraditelna. Sediet na mitingoch a riesit piiicoviny moze robit hoci kto aj s genderovymi studiami. Ale nahajrovat niekoho za skuseneho developera, ktory vie ako to funguje, a potom kym sa do toho dostane, je proces ovela ovela narocnejsi. A nie nejaky tlchuba ktory robi vlastne hovno
Ta pozice je asi tak nahraditelná, jako pozice vývojáře. Někdo na spoustu těch meetingů bude muset, aby se týmy napříč firmou domluvily a synchronizovaly, a někdo ty vývojáře musí chránit před vyšším vedením. Jestli se té pozici říká manažer, team lead, ... Formální název je jedno. Podstatné je, že pokud to nikdo dělat nebude, tak ten makající vývojář nebude mít na svoje makání čas a bude muset všechny tyhle zdržovací a byrokratické věci řešit osobně, a tím se bude plýtvat čas X vývojářů na to, co by zastal jeden manažer.

Zaměňujete příčinu a následek. Ta zbytečná byrokracie a jalové meetingy existují právě kvůli těm zbytečným manažerským pozicím, a ne naopak.

4
Tvl kolik ti je? 18? Vitej v zivote. A smir se s tim, ze on je tam dulezitejsi nez ty. Ty ses jen lopata, kterou muze nahradit jina lopata. Nic vic.

Tak ono to prakticky bývá obráceně - ty "lopaty" bývají mnohem hůře nahraditelné než manažeři, jejichž místo lze ve většině případů obsadit papouškem ovládajícím asi 5 frází.

5
Desktop / Re:Ovládání počítače pouze z klávesnice
« kdy: 06. 02. 2026, 09:42:41 »
Optimální GUI by myš mělo používat vlastně jen jako doplňkový prostředek.

Dovolím si nesúhlasiť, optimálne GUI by práve nepoužívalo vôbec klávesnicu.  Ak je nutné naviac používať klávesové skratky, to je indikátor, že návrhár odviedol zlú robotu. Všetky potrebné funkcie by mali byť vidieť, alebo aspoň byť dostupné z kontextového menu.  Chápem, že niekto preferuje ovládanie len klávesnicou, ale je to skôr Anti-GUI a anachronizmus, ktoré je voľbou používateľa.
To jste mě nepochopil. Netvrdím, že by se GUI mělo ovládat jenom pomocí klávesnice. Ale že by mělo být ovladatelné převážně jen s pomocí klávesnice - pokud chci. Nutit člověka šmrdlat myší po stole v situacích, kdy je rychlejší stisknout pár kláves nebo napsat příkaz, je doslova antiergonomické a taková práce neefektivní. Prostě zaměnil jste si možné za nutné.

Představa, že GUI je myš na úkor klávesnice, je naprosto chybná, třebaže velmi rozšířená. Stejně jako představa, že GUI může plně nahradit CLI - nemůže, optimální by bylo mít v GUI vždy rychle po ruce možnost zadat příkaz v kontextu aplikace, protože v tom tkví největší síla interakce člověka s počítačem: možnost ovládat ho umělým jazykem, tedy příkazy, a to v turingovsky-úplném smyslu. Nikoli jeho degradace na elektronická lejstra - protože co jiného jsou klikací formuláře. Nebo GUI evokující vzhled ovládacího panelu nějakého přístroje, jenž byl počítačem nahrazen - to je stejný nesmysl, jako by dálkové ovládání k vratům od garáže mělo tvar kliky, protože přeci dveře se otevírají klikou.

Zavádějící je také představa myši jakožto nástroje pro přesné polohování. Myš je přesná jen jako lidská ruka - a ta je velmi nepřesná. Čili přesné polohování vyžaduje další asistenci - vazbu na mřížku, na polohu okolních objektů, rozšíření citlivé oblasti u drobných objektů atp. I v tom grafickém programu by pro mě asi mnohdy bylo jednodušší prostě napsat "select ABC" než trefovat se do nějakého miniaturního bodu.

6
Přesně. Nejlepší lidé v oboru, které jsem potkal byli samouci. Já jsem taky samouk.

Také jsem začínal jako samouk. Abych později na VŠ viděl, kolik důležitých věcí jsem byl přehlížel. A matematika, resp. matematické myšlení rozvinuté při jejím studiu, mi neskutečně pomohlo. A pomáhá mi to dodnes - mimo jiné vidět, kolik špatného kódu lidi vyplodí - zejména samouci a nedouci.
Další užitečná schopnost je cit pro jazyk. To také u většiny chybí. Jak chce někdo napsat čitelný, elegantní program s minimem chyb, když se neumí čitelně, elegantně a srozumitelně vyžvejknout ani ve svém rodném jazyce...

7
Desktop / Re:Ovládání počítače pouze z klávesnice
« kdy: 31. 01. 2026, 14:45:28 »
V éře GUI nepoužívat myš nedává smysl, člověk s ní prostě není tak rychlí.

I bez myši můžete pracovat pomalu, když vám to tak vyhovuje.  :D

A předpokládám-li, že omylem došlo k záměně /bez/s/ (vedle jiné, nesémantické záměny):
Kdyby to GUI bylo navržené dobře, tak bych byl s klávesnicí vždycky rychlejší než s myší. Myš má oproti klávesnici výhodu vlastně jen v poměrně omezené skupině situací - tam, kde ukázat je snazší než pojmenovat. Je snazší a rychlejší zmáčknout CTRL-O, než dešifrovat a lovit miniaturní ikonku pro otevření souboru či proklikávat se menu, či zmáčnout ESC než najíždět na příslušné tlačítko či křížek. Myš nutí člověka zvednout ruku z klávesnice, uchopit myš a s ní jezdit sem a tam, což je zdlouhavé a pomalé. Ještě markantněji tato neergonomičnost vynikne při použití touchpadu a podobných prostorově omezených ukazovátek. Optimální GUI by myš mělo používat vlastně jen jako doplňkový prostředek.

8
Vývoj / Re:Prečo nie je Lisp populárnejší?
« kdy: 06. 11. 2025, 21:51:03 »
Znovu opakuji, že významnou část své profesionální i hobby práce jsem dělal za použití pre- nebo postfixové notace (LISP, Forth, Assembler), ale je rozdíl počítat na papíře a jen výsledek zakódovat do počítače.

Na HPčkách se postfix používá běžně a dělalo s tím několik generací účetních atd., bylo to dost populární (a navíc i ekonomičtější, míň keystroků)
Tak ony i mnohé prefixové operace byly i na klasických kalkulačkách realizovány jako postfixové, což by na první pohled mohlo vypadat jako matoucí, ale nikomu z nás to nikterak nevadilo. Jenže to je něco jiného. Vezměte si nějakou sbírku úloh z matematiky, klidně pro střední školy, vyberte si nějaký příklad typu "zjednodušte následující výrazy", přepište si to do prefixové notace a pak to upravte, aniž byste si pomáhal infixem. Třeba by to pro hlavu nějakého autíka skutečně bylo přirozenější a pohodlnější. Ale pochybuji, že i pro normálního člověka. O úkolech typu "transformujte Laplaceův operátor do sférických souřadnic" ani nemluvě.

9
Vývoj / Re:Prečo nie je Lisp populárnejší?
« kdy: 06. 11. 2025, 19:39:20 »
Volání funkcí je v prefixové notaci. V matematice používáme i postfixovou notaci a nepřipadá nám to divné. Lisp udělal jen to, že vše sjednotil do prefixové notace, aby to bylo jednodušší.
Jednodušší to je, ale pro počítač, nikoli pro člověka. Nemám problém s převody mezi jednotlivými formami zápisu, stejně jako nemám problém převádět mezi sebou arabská a římská čísla. Ale provádět aritmetické operace v římských číslech bych nedával.

A my si v lispu proste pouzijeme tu samou jako vzdycky pouzivame pro 2 nebo pro 3 "operandy" (divny tomu rikat operandy kdyz jsou to vlastne argumenty funkce)
Tak třeba pro mě to žádná extra-podivná věc nebyla, když jsem se učil LISP, protože po BASICu byl mým druhým jazykem Assembler, který je ve většině případů taky prefixový, a zhruba současně s Pascalem jsem se učil Forth - takže postfix. Ale znova - jedna věc je pouhý zápis, druhá věc je aktivní používání a myšlení. Že dokážu i docela složitý výpočet napsat v Assembleru ještě neznamená, že bych chtěl upravovat výrazy v intencích ADD, MUL, DIV...

Beru na vědomí.

A teď si vemte, že jsem se v té rovnici spletl. Protože jsem četl:
 ^ * + 5 2 - 6 3 2
jako (5 + 2) * (6 - (3 - 2)) ^ 2
A když jsem si tu chybu uvědomil, tak jsem zaujal postoj, že autor té prefixové rovnice to napsal blbě, protože samozřejmě očekávám, že operátor sežere všechny argumenty až po první operátor. Přišlo mi to jasné a pohodlné.

Co z toho vyvodíme?.
Že buď budeme důsledně používat závorky jako v LISPu, nebo operátory s konstantním počtem operandů jako ve Forthu.  ;)

10
Vývoj / Re:Prečo nie je Lisp populárnejší?
« kdy: 06. 11. 2025, 16:51:49 »
Clovek nema vubec mentalni kapacitu cist prefixove vyrazy. Uz jen takovyhle jednoduchy vyraz da praci. To, ze je to vyhodne pro pocitace je jina vec (lispovsky S-vyrazy).

Priklad:
 ^ * + 5 2 - 6 3 2

coz je

((5+2)*(6-3))^2

Dobrý postřeh. Samozřejmě jsem to hned zkusil. Překvapivě se mi to čte dobře, ani ty závorky nepotřebuju. Nejvíc mě trklo, že to vlastně krásně řeší váhání nad prioritami. A vzhledem k tomu, že se nepovažuji za úplně nejvíc geniálního, tak nevím, co si o tom teď mám myslet.
To vám fakt nevěřím. :) Pro mě by bylo zajímavé sledovat zastánce praktického používání prefixové notace, jak to prakticky používá, tj. jak v tom počítá, upravuje výrazy, řeší rovnice...
Znovu opakuji, že významnou část své profesionální i hobby práce jsem dělal za použití pre- nebo postfixové notace (LISP, Forth, Assembler), ale je rozdíl počítat na papíře a jen výsledek zakódovat do počítače.

11
Vývoj / Re:Prečo nie je Lisp populárnejší?
« kdy: 06. 11. 2025, 10:03:09 »
Mně to připadá podobné jako u zastánců zrušení diakritiky - "protože počítače". Počítač mi má práci zjednodušovat, a ne komplikovat. To už můžeme rovnou psát ve strojáku.

Takže pro účely úprav výrazu byste si ho vlastně stejně nejdřív přepsal do nějaké čitelnější, přehlednější formy... Mimochodem, já zrovna patřím k těm lidem, kteří se s LISPem čas od času potkali. A po C/C++ a různých assemblerech byl můj třetí nejpoužívanější jazyk Forth.

Zaměřovat se ve vzdělávacím procesu primárně na blbé není dobrý nápad. Nebo jim přizpůsobovat matematiku, jazyk... I přiblížení počítačů blbým byl podle mě především marketingový tah, ale dopad na civilizaci to má spíše zničující.

Přizpůsobení blbým činí jednoduché věci triviálními a složitější věci nemožnými.

12
Vývoj / Re:Prečo nie je Lisp populárnejší?
« kdy: 05. 11. 2025, 08:50:56 »
Ano, žádná precedence operátorů, yay! Když by se učila prefixová notace ve škole, tak zabedněným učitelům matiky a fyziky praskne žilka a normálně by se mohly děti učit něco užitečnějšího v tom samém čase. Normálně by lidi uměli sumu a ani o tom nevěděli! Takže vlastně vidíme, že se takovou zakomplektovanou prefixovou notaci v nějaký moment stejně učíme, jen už jsme se v tu chvíli peklili s tím neergonomickým zápisem mezi čísly.
"Uměli sumu"? To znamená co? Jako že by najednou zázrakem uměli třeba z fleku posunovat indexy, zjednodušovat vnořené sumy a tak?
"Neergonomický" (jestli je vůbec možné takový výraz v tomto kontextu použít), já bych řekl spíše těžkopádný, by byl právě ten prefixový zápis. Co je pohodlné pro počítač, bývá pro člověka dost nepohodlné - a naopak. Chtěl bych vás vidět, jak upravujete nějaký, i vcelku jednoduchý, prefixový výraz. Jak hned uvidíte výrazy, co se dají vytknout, zlomky, které se dají pokrátit...

13
Vývoj / Re:Prečo nie je Lisp populárnejší?
« kdy: 02. 11. 2025, 20:07:47 »
... trpěl tím, ... že je to tradičně interpretovaný jazyk, takže jeho praktická použitelnost byla omezená.

To platí jen částečně, protože program je po spuštění průběžně kompilován a následně spuštěn. Tedy rekurze jsou kompilovány pouze jednou. Samozřejmě u maker je to trochu jiné. Lisp je tedy částečně kompilován a částečně interpretován.

To je otázka konkrétní implementace. Spousta z nich jsou čisté interprety - pro mnohá nasazení je to plně dostačující.

14
Vývoj / Re:Prečo nie je Lisp populárnejší?
« kdy: 02. 11. 2025, 18:32:19 »
Většina lidí má blíže k procedurálně-imperativnímu myšlení. LISP sice je multiparadigmatický, ale jeho funkcionální jádro se nezapře a tímto způsobem navržené algoritmy v něm co do elegance vynikají.
Z historického hlediska pak trpěl tím, že byl jednak rozdroben na spoustu dialektů (podobně jako FORTRAN či BASIC), jednak tím, že je to tradičně interpretovaný jazyk, takže jeho praktická použitelnost byla omezená. Neexistenci free-verze bych jako problém neviděl - jednak to není pravda, jednak napsat si vlastní interpret LISPu k osahání konceptu je v C záležitost doslova na dvě hodiny, prakticky poměrně dobře použitelný interpret pak během pár odpolední.

15
Studium a uplatnění / Re:Je programátorů moc, nebo málo?
« kdy: 01. 11. 2025, 10:22:59 »
já jsem vám chtěl jenom říct že jsem nezaměstnaný seniorní progamátor a nikdo mě nechce protože už mě bylo 50 :(

Co je to za blbost?

Mohu potvrdit. Dřív mi na LinkedIn chodilo spoustu nabídek. Dnes nic. Buď jsem dosáhl věku většího než požadovaný, nebo není zájem.

To už před 13 lety, když mě, jakožto táhnoucímu na 40, zaujala jedna pozice (System Developer) u Oracle v Praze, jsem telefonický "předpohovor" uzavíral "čili vy byste optimálně chtěli 23letého absolventa MIT se znalostmi a zkušenostmi 53letého seniora úzce specializovaného v asi pěti technologiích a se mzdovými nároky 15letého brigádníka na stavbě..." Mého potenciálního šéfa (pana L. R.) na druhé straně to zjevně pobavilo a ujišťoval mě, že by si mě snad nakonec dokázal prosadit, ale že zaručit to nemůže a ani časový rámec mi dát nemůže. Rozloučili jsme se v dobrém a vzájemně si popřáli mnoho štěstí.

Stran: [1] 2 3