10
« kdy: 11. 11. 2024, 22:11:24 »
Argument, že propojovací prvky dětských stavebnic mohou být mizerné, protože musejí být velice levné, dávno neplatí. Na trénink základních obvodových pravidel stačí několik kablíků s krokodýlkama po pětikoruně kablík. To na všechny úlohy v úrovni Voltík 1 stačí. Pokud chci cvičit Ohmův a Hřbitovovy zákony (tedy "proč mi to nesvítí" a sériově-paralelně), jsou lepší žárovičky, protože ve všech rozumných zapojeních se zdrojem napětí mají lineární charakteristiku, pročež svítí úměrně napětí. Tři žárovky 2,5 V v sérii na plochou baterku ještě žhnou, tři ledky ani ťuk. Na základce potřebujete, aby si mohli hrát a sami si vytvářeli model, jak to funguje. Nemusíte pokusem ověřovat předem formulované hypotézy a nechcete, pokud je to samotné nenapadne, nic počítat, matika je pro leckoho fuj. A leckomu z těch, pro který fuj není, hlavička nebude chtít pobrat, že se tři ledky v sérii buď řeší hrozně blbě, nebo se přistoupí na model, ve kterým je uvnitř diody malá baterčička. Je tam, ale neteče z ní proud, no na hlavu.
Na složitější zapojení už máme breadboard (nemusíme se trápit s pružinkama nebo špuntíkama a ještě si můžeme pořídit barevný Dupont wires - zaslechnul jsem v karlínské prodejně "já si je nekupuju, abych něco zapojoval a měl v tom přehled, já si je kupuju, protože se mi líbí, jak jsou barevný").
Co se výběru analogových součástek týče, praxe na vysokých školách ukazuje, že je lepší postupovat od napětím řízených a lineárních součástek k proudem řízeným a nelineárním, čili i na základce začínat operačním zesilovačem, pokračovat přes MOSFET a těm nejzdatnějším ukázat bipolární tranzistor. U něj je totiž hrozná zrada, že když se ho ve třinácti naučíte používat jako spínač, tak to ve dvaceti všechno musíte zahodit, abyste s ním mohli navrhnout nf zesilovač.
Ona ta výhoda, že jsou ve stavebnici ledky a tranzistory za korunu, je vykoupená tím, že to jsou pro výuku základů elektrotechniky a elektroniky ty nejsložitější součástky. A to jsem se ještě nepustil do toho, jak si natlučete s hradly a časovači ("však v mikroprocesoru jsou jen tranzistory, žádná hradla","555 jsem nikdy nepoužil, když potřebuju něco takovýho, dám tam mikro" říkají doktorandi z FEL).
Zobrazit příspěvky
