Fórum Root.cz
Hlavní témata => Distribuce => Téma založeno: Jelen 06. 08. 2010, 08:11:28
-
No, chci si to nejdřív vyzkoušet na virtualboxu (kde už mam debiana) než s tím začnu ztrácet čas, rád bych věděl, je to reálné?? Nebo je to pitomost a když nemám základ, nebudu schopnej to v rozumnym čase dostat do reálně použitelnýho stavu (nechci to mít na hraní, chci na tom dělat normální věci a nestarat se o to). Kterou distribuci byste mě doporučili (Net/free/open).
P.S.: Není to flame/trolování/provokace. Rád bych slyšel odpověď, nejlépe ve formátu:
ano-ne / proč / který
díky Jelen
-
cele spatne...
- chci v bsd bezet widle
*odpoved: freebsd
- potrebuji wine a flash
* odpoved: freebsd
- wine a flash je mi ukradenej
* odpoved: openbsd & netbsd
- nemam rad dementni instalatory
* odpoved: openbsd
- nehledam dementni tutorialy, ale chci cist manual stranky
* odpoved: openbsd
-
Existuje v situaci "chci to používat na desktopu a nechci se o to starat" nějaký konkrétní důvod pro BSD? Proč v takovém případě nepoužít Ubuntu, které tenhle požadavek splňuje, má širší základnu podobně zaměřených uživatelů, rozsáhlou komunitu a lepší podporu hardware?
-
díky
pepazdepa: grass, python, postgre, qgis, vim a prohlížeč internetu
Petr krčmář:
No, mam to ubuntu spojený s takovou tou fůrou mrkacích grafickej blbinek typu cairodock apod. Skoušel sem debiana, ten se mě líbil. Chci něco trochu víc spartánskýho.
-
udelej 'your homework' chlape! www.openports.se - ale s tvym pristupem tipuji, ze nejsi schopen ani jit na www.openbsd.org takze si hod ubuntu :P
-
udelej 'your homework' chlape! www.openports.se - ale s tvym pristupem tipuji, ze nejsi schopen ani jit na www.openbsd.org takze si hod ubuntu :P
Na to sem koukal (na openbsd), ten seznam ma ukazat co zhruba bysem chtel mit. Na open neni grass, na free, co si ted instaluju jo. Me nejde o to resit konkretni programy, python, postgre a vim, si myslim bude behat vsude, spis mi de o to, esli je v mejch silach dostat do stavu, kdy mi to bude fungovat.
-
Pokud Ti v Ubuntu vadí mrkající blbinky, tak máš dvě možnosti:
1. jednoduše si je vypnout - to je možné vždycky
2. vybrat si třeba XUbuntu - tam je XFce a mrkající blbinky tam nejsou
Ubuntu je taky Debian, takže dej šanci Ubuntu a uvidíš. Budeš mít méně problémů. Proč chtít něco spartánského, když se tím stejně nechci zabývat?
-
no tak jestli ses rozhodl instalovat freebsd a predtim spekulovat nad openbsd tak to je jako by sis rozhodoval mezi instalaci widli ci macos; *bsd jsou sice bsd, ale totalne jine... mozna by sis mel udelat porad v hlave, co vlastne chces, pac project goals openbsd jsou v prikrem rozporu s freebsd, napr. blobs, nda a dalsi srance... jak rikal petr, staci ti ubuntu, nikdo ti nenuti ty kretensky klikatka v GNOME, muzes si tam hodit dwm|evilwm|xmonad a muzes ohromovat BFUcka, jaky jsi h4x0r.
-
Ubuntu je taky Debian, takže dej šanci Ubuntu a uvidíš. Budeš mít méně problémů. Proč chtít něco spartánského, když se tím stejně nechci zabývat?
trochu me zklamalo ze debian prechazi na ubuntu upstart :) jeden uz nema na vybec, kterej linux v praci pouzivat, fedora ma malo balicku a v praci nam na tom musi bezet Symantec Antivir (ano, neni to vtip), ubuntu (hruza des, ale zas to vsichni pouzivaji, ze...).
-
Tak já používal ten debian (poměrně extenzivně) hlavně kvůli tomu, že tam šlo jednoduše dát nejvíc věcí z gisů, který mě zrovna zajímaly. Mam to s xfce. Mě není ten rozdíl open/free BSD, pochopil sem z viki, že se to nějak odštíplo, ale měl sem za to, že je to prakticky to samý.
-
Pro zacatecnika je idealni asi FreeBSD a to predevsim kvuli instalacni prirucce (http://www.freebsd.cz/doc/en_US.ISO8859-1/books/handbook/index.html). Pokud chces jeste neco jednoduzsiho, tak PC-BSD (http://www.pcbsd.org/) je v podstate nastavene FreeBSD primo na desktop - dle meho nazoru pro tebe idelani. Pokud te neuspokoji ani to, pak muzes zkusit Mac OS X, ktere je odvozene z FreeBSD s peknym GUI.
-
a na to abych si masiroval ego ohromovanim BFU sem starej a vedomej si svejch mezer prilis. No, kdybych mel tu potrebu, tak mi na to bohate staci klavesovy shortcuty ve wordu.
-
Pokud chceš mít nějaký spartánskou distribuci BSD, tak tam hoď svoji vlastní... Ne, dělám si srandu.
Jak vidím, tak už nějaké základy Linuxu máš, pokud už na Debianu dlouho spokojeně jedeš. Já sem třeba jel takhle : (x)Ubuntu -> Debian -> Fedora -> OpenSuse -> Debian (znovu) -> ArchLinux. A tady jsem (zatím??? :-P) skončil. Možná časem vyzkouším Slackware nebo Gentoo. Jo a málem bych zapoměl k tomu BSD. Podle mě, první začni na nějaké textové distribuci Linuxu, např. taky na Archu či Gentoo, uděláš si dobré základy a budeš mít hromadu balíčků, naučíš se kompilovat, psát skriptíky v Bashi atd... A potom přechod na */BSD bude jen otázkou chvilky a alespoň tě příkazová řádka neodradí. Jinak pokud chceš jít do toho, tak jedině FreeBSD, má totiž dobrou uživatelskou podporu a komunitu, takže ti kdykoliv můžou pomoct ;-). Have a fun!
-
Ba ne, tos blbě pochopil, ne dlouho a spokojeně jedu, to zdaleka ne. Mam debiana na virtualboxu a pouštim tam věci, které na woknech běhají blbě (třeba proto, že potřebujou x window etc.) Jinak sem uplnej zelenáč.
-
Myslím, že celý OS se dá rozdělit na:
1. kernel
2. userspace (CLI utility)
3. konfigurační, startovací atd. skripty a soubory
4. GUI
5. různé politiky kolem OS
Co se týče FreeBSD, tak:
1) kernel je úplně jiný, ale umí ten Linuxový (v jakési verzi) emulovat. Je tedy možný v nouzi rozjet i některý věci určený jenom pro linux, ale bude to chtít nějakou tu práci a výsledek není zaručený. Může se ti tak stát, že budeš mít problém s podporou nějakého HW - já jsem třeba hodně dlouho hledal bezpečnostní token bez proprietárních ovladačů (pokud byly, byly pro Linux)
2) userland má FBSD hodně odlišný od Linuxu, což je ti ale asi jedno, když seš - jak píšeš - "zelenáč".
3) skripty jsou neuvěřitelně dobře udělaný - jednoduchý, snadno pochopitelný, slušně zdokumentovaný, ale zároveň hodně mocný. Neznám žádnej Linux, kterej by měl tak dobře udělanou tuhle část OS. Výslednou výhodou je, že jestli má služba běžet nebo ne, nastavíš jedním řádkem v jednom konfiguráku a nemusíš se bát, že ti to přepíše nějaký klikací konfigurátor... Stejně tak lehce třeba upravíš optiony, se kterými se má služba spouštět, nebo i optiony pro překlad nějakého sw (kdo se někdy snažil upravovat debianní nebo redhat balíky, ten by asi čučel, že to jde i bez migrény...)
4) GUI řeší programy třetích stran, které jsou stejné jako na Linuxu
5) tady by tě mohl docela mile-nemile (to záleží...) překvapit způsob updatování - FreeBSD má systém varování před balíčky, které obsahují bezpečnostní díry (VuXML), takže celkem pěkně zjistíš, že máš systém v takovém stavu, že žádná známá díra v něm není. Pokud ti vyhovuje stabilita prostředí, nemusíš updatovat dokud se neobjeví díra. Když se ale díra objeví, musíš balíčky zupdatovat víceméně ručně a to ještě většinou na (upstream) aktuální verzi. Zveřejňování oprav bez změny upstream verze balíku FreeBSD nevede.
Ad ručně: Nějak to zautomatizovat jde, ale všeobecně se to nedoporučuje, protože může vznikat spousta nestandardních situací, který je lepší mít pod ruční kontrolou...
Takže v tomhle ohledu se FreeBSD hodně liší od ostatních OS (Win, většina Linuxů, MacOS), které fungují způsobem "spustíš službu a ta bude sama instalovat nové verze balíků - takže v principu kdykoli se ti OS může změnit pod rukama - a to i způsobem tobě nemilým..." Nemáš v podstatě vůbec na výběr, co chceš instalovat a co ne a v jaké verzi...
Mně se třeba v tomhle FreeBSD (teď už) hodně líbí, ale když jsem tohle slyšel poprvé, myslel jsem si, že si ze mě dělají srandu a přišlo mi strašně předpotopní ručně řešit updaty - dneska už se na to dívám trochu jinak :) Ale FBSD provozuju jenom na serverch, kde tenhle přístup vyhovuje. Na desktopu by to mohl být trochu opruz...
Co se týče toho softwaru, který bys potřeboval, všechno na FreeBSD je.
Zvaž si sám, kvůli čemu bys vlastně *BSD chtěl - přece jenom 4) je prostě fakt a jestli chceš získat nějaké desktopové prostředí, tak kvůli tomu rozhodně do BSD nechoď...
Pokud něco považuju za opravdu dobrej důvod k přechodu na FreeBSD, tak je to 3) (pro vývojáře, rejpaly a obecně lidi, kteří mají rádi vše pod kontrolou) a 5) (pro servery).
-
Ještě bych možná doplnil ten odstaveček o updatování, aby bylo jasný, o co jde.
Používáš třeba ten qdis, který má milion šest závislostí, mezi nima libfoo v aktuální verzi 1.2.3. Každý den se ti z cronu spouští utilitka "portaudit", která se dívá do databáze VuXML, jestli v těch balících, který máš nainstalovaný není nějaká chyba - a výsledek ti pošle mailem.
Takže jednoho dne ti přijde mail, že je díra v libfoo + je tam poměrně přesnej popis, jak se dá díra zneužít (např. jenom lokálním uživatelem) a jak ji odstranit (např. přejít na libfoo-1.2.4). Protože tohle riziko ti zas tak nevadí a nutně potřebuješ zůstat u verze 1.2.3, tak u ní prostě zůstaneš, dokud se neobjeví jiná díra, která by ti už vadila.
V tomhle seš na tom teda líp než u většiny Linuxů, který by ti libfoo-1.2.4 automaticky nainstalovaly a tobě by třeba přestal fungovat nějakej rozdělanej projekt, protože by se zvýšila verze nejenom libfoo, ale třeba dalších balíků, který na něm závisí...
-
V tomhle seš na tom teda líp než u většiny Linuxů, který by ti libfoo-1.2.4 automaticky nainstalovaly a tobě by třeba přestal fungovat nějakej rozdělanej projekt, protože by se zvýšila verze nejenom libfoo, ale třeba dalších balíků, který na něm závisí...
Update v Ubuntu i Debianu můžeš odmítnout. Navíc ve stable větvích se jen tak verze zvedat nebudou (což může být zase někdy na škodu...).
Každý systém má svoje (mouchy). Ten z FreeBSD byl ve své době špička, ale po odchodu Hubbarda do Applu se nic nezměnilo. Přibyly jen externí nástroje na (polo)automatické updaty, které ale nejsou zcela integrované do vlastních ports, takže nastávají problémy při upgradech, spojenými s novými závislostmi.
Osobně se mi nejvíc líbí systém MacPorts, na kterém se podílel JKH.
-
Update v Ubuntu i Debianu můžeš odmítnout. Navíc ve stable větvích se jen tak verze zvedat nebudou (což může být zase někdy na škodu...).
Tak to asi určitě, já jsem chtěl spíš říct, že standardní (a očekávaný) postup je zapnout automatické aktualizace a nic neřešit (kromě toho, že se něco "zničehožnic" začalo chovat jinak...). Nakolik (a jak komfortně) lze v různých distrech prohlížet, proč vlastně k updatu došlo a v čem spočívá, popřípadě některé konkrétní updaty přeskočit (aniž bych tím rozbil nějaké závislosti apod.), to nevím. Pokud jsi myslel vypnout updaty úplně, tak to vůbec nepovažuju za alternativu...
Každý systém má svoje (mouchy). Ten z FreeBSD byl ve své době špička, ale po odchodu Hubbarda do Applu se nic nezměnilo. Přibyly jen externí nástroje na (polo)automatické updaty, které ale nejsou zcela integrované do vlastních ports, takže nastávají problémy při upgradech, spojenými s novými závislostmi.
Mám FBSD moc krátkou dobu na to, abych mohl posoudit dynamiku vývoje.
Pár věcí by se na portech určitě hodilo vylepšit, ale otázkou je, jestli tenhle celkem minimalistický ale funkční systém není prostě nejlepší... (lepší než kdyby se tam přidaly nějaké hodně zásadní featury, které by to zesložitily a způsobovaly různé problémy...
Osobně se mi nejvíc líbí systém MacPorts, na kterém se podílel JKH.
MacPorts používám taky a ze začátku mě pokročilé featury (oproti ports) fascinovaly, ale postupně nadšení opadlo...
* myslím, že jsou daleko hůř udržované, přestože je v nich daleko míň softu (dost často se mi stává, že překlad selže, ve FBSD je to výjimka), ale to není chyba systému, to je jasné
* když se něco rozbije, je pro mě daleko těžší to opravit, hlavně proto, že jsem se nějak nebyl schopnej zorientovat v tom, jak vlastně překlad přesně probíhá, jaké soubory jsou kde apod.
např. cesty typu /opt/local/var/macports/build/_opt_local_var_macports_sources_rsync.macports.org_release_ports_aqua_pgAdmin3/work/ jsou prostě zlo, ať se na mě nikdo nezlobí ;)
* dokumentace pokulhává - onehdy jsem cosi nutně potřeboval, v dokumentaci k tomu byla i kapitolka, ale bylo tam jenom napsáno něco ve stylu "ale urychleně někdo tuhle kapitolu napište!" :)
* přechod na Snow Leopard mi způsobil pěkný bolení hlavy - systémový knihovny 64bit, takže proti nim nic nejde přeložit jako i386, jiný porty zase nic jinýho než i386 neumí...
Když jsem se snažil rozchodit monodevelop, tak jsem s tím strávil snad tři dny, překládal různě všechno možný pod různou architekturou (i386, x86_64, universal) s nejrůznějšíma optionama a výsledku se stejně nedobral. Respektive teda dobral - nakonec jsem (rudý oči a vůbec už celej rudej vzteky) získal přeloženej monodevelop, ale když jsem ho teda s velkou pompou spustil, tak to vypsalo jakousi hlášku o tom, že vykreslování fontu jaksi selhalo - a místo písmenek byly čtverečky... Tak už jsem se na to definitivně vykašlal a zůstal u vimu ;)
Oproti tomu na FBSD jsem onehdy chtěl boo (taky pod mono), který mělo (nepřeoptionovatelný) závislosti na Xkách, což jsem nechtěl, tak jsem si během asi dvou minut vytvořil vlastní port boo-lite, přeložil, spustil. No problem.
Přece jenom napsat cd work; ./configure --help a poté vim Makefile mi šlo nějak líp od ruky než cd /opt/local/var/macports/build/_opt_local_var_macports_sources_rsync.macports.org_release_ports_aqua_pgAdmin3/work/; ./configure --help a poté vim /opt/local/var/macports/sources/rsync.macports.org/release/ports/aqua/pgAdmin3/Portfile -- nehledě na to, že u ports vím, jak si vyvořit vlastní port a poté ho bez problémů zapojit do celé infrastruktury, zatímco u MacPorts bych o takovém dobrodružství měl strach i jen přemýšlet :)
Překlad mono sice zlobil, ale v pkg-message bylo jasně napsaný, že se musí zapnout nějaký IPC pro jaily nebo co... Kde bych takovou informaci našel v MacPorts? Hodinu googloval?
Jediný, co mi na MacPorts přijde fakt docela zajímavý a zároveň celkem bezpečný (že se to nerozbije), je deactivate/activate. To je hezká věc, která se může (zvlášť na desktopu) i docela hodit...
(Uznávám, že spousta mých problémů s MacPorts může být mezi klávesnicí a židlí, ale u ports tohle prostě nemám - možná i proto, že jsou jednodušší, intuitivní a slušně zdokumentované...)
-
Možná pomůže http://bit.ly/9VS37U
-
Možná pomůže http://bit.ly/9VS37U
OT: Srovnejme:
http://bit.ly/9VS37U
http://bsdmag.org
Opravdu se v tomto případě vyplatilo použití zkracovadla? (Za předpokladu, že účelem nebylo donutit lidi na odkaz kliknout)
-
Update v Ubuntu i Debianu můžeš odmítnout. Navíc ve stable větvích se jen tak verze zvedat nebudou (což může být zase někdy na škodu...).
Tak to asi určitě, já jsem chtěl spíš říct, že standardní (a očekávaný) postup je zapnout automatické aktualizace a nic neřešit (kromě toho, že se něco "zničehožnic" začalo chovat jinak...). Nakolik (a jak komfortně) lze v různých distrech prohlížet, proč vlastně k updatu došlo a v čem spočívá, popřípadě některé konkrétní updaty přeskočit (aniž bych tím rozbil nějaké závislosti apod.), to nevím. Pokud jsi myslel vypnout updaty úplně, tak to vůbec nepovažuju za alternativu...
To máte o Debianu a jiných stable distrech dost zlé mínění... Ano, jde zapnout unattended-upgrades, které vám instalují security věci automaticky, ale:
1) Běžný admin toto nedělá
2) Slušný admin sleduje bezpečnostní informace své distribuce (např. Debian-security) a upgrade dělá sám, buď na základě popudu z debian-security nebo v pravidelném intervalu
3) Ve stable distrech (rozhodně Debian Stable a RHEL) se s opravou chyby nemění verze, pouze se backportuje bezpečnostní patch, takže vaši milovanou verzi vám nikdo nevezme
-
To máte o Debianu a jiných stable distrech dost zlé mínění...
Asi jo, díky za vyvedení z omylu :)
A jak to teda přesně funguje, řekněme na tom Debianu a RedHatu?
Řekněme, že se v libfoo-1.2.3-1 (<upstream_verze>-<revize_v_distru>) najde nějaká bezpečnostní chyba. Vydá se tedy libfoo-1.2.3-2 s backportovaným patchem
1. jakým kanálem mám možnost se to dozvědět (email konference, email oznámení, rss, ...)?
2. jak zajistím, aby mi tímto kanálem chodily jen zprávy o balíčcích, které mě zajímají?
3. můžu si prohlídnout patch? Jak přesně?
4. co když patch nechci? Co budu dělat, až přijde libfoo-1.2.3-3?
Díky.
-
To máte o Debianu a jiných stable distrech dost zlé mínění...
Asi jo, díky za vyvedení z omylu :)
A jak to teda přesně funguje, řekněme na tom Debianu a RedHatu?
Řekněme, že se v libfoo-1.2.3-1 (<upstream_verze>-<revize_v_distru>) najde nějaká bezpečnostní chyba. Vydá se tedy libfoo-1.2.3-2 s backportovaným patchem
1. jakým kanálem mám možnost se to dozvědět (email konference, email oznámení, rss, ...)?
2. jak zajistím, aby mi tímto kanálem chodily jen zprávy o balíčcích, které mě zajímají?
3. můžu si prohlídnout patch? Jak přesně?
4. co když patch nechci? Co budu dělat, až přijde libfoo-1.2.3-3?
Díky.
Budu jmenovat, jak to funguje v Debianu, s RHEL moc ve styku nejsem a nerad bych křivdil:
1) Existuje na to emailová konference debian-security, nebo se stejné informace dají najít na webu: http://www.debian.org/security/ či informace o zatím nevyřešených problémech: http://security-tracker.debian.org/tracker/
2) Automatizovaný systém existuje, jmenuje se apticron, ale s tím zkušenost nemám...
3) Ruční prohlídka patche není vzhledem k binárním balíkům běžná, nicméně patche proti upstreamu buď jdou vydolovat ze zdrojového balíčku, nebo jsou k prohlédnutí na adrese http://patch-tracker.debian.org
4) Když patch nechci, neupgraduju... Nechám balík ve verzi, v jaké je... Tím se dopouštím vědomě bezpečnostní chyby... Pokud se v další verzi (-3) objevuje patch, který zase chci, ale přitom nechci patch, který udělal verzi -2, pak už jsem prostě s prominutím kurva vybíravá a mám smůlu (resp: mohu se o balíček starat sám ručně, což pomocí dpkg není tak tragické)
Jinak ještě jednou zdůrazňuji, že pro stable verzi platí, že se nemění verze (a tudíž ani chování pakáže), pouze se zavádí (a backportují) opravy
-
Díky všem
-
Díky všem
A jaký je výsledek?
-
Jakube, díky za info.
System zarucene stability verzi baliku je docela hezkej. Ze to funguje v RHEL jsem vedel, o Debianu ne (tam jsem popravdě řečeno na vážkách, jestli je to rozumný - vzhledem k času mezi releasy...).
Ještě jedna otázka: Vzhledem k tomu, že se patche downportují, a tomu, že Debian je známej tím, že balíky jsou docela starých verzí, nebývá vydání patche časově moc posunutý oproti upstreamu? Přece jenom, downportování je práce navíc a když je kód hodně rozdílnej, tak asi ani není moc triviální...
-
jste offtopic, nechcete si povidat o linux v jinem threadu?
-
DragonFly BSD? To je vtip, ale aspon kvoli ich FS by som to rad skusil. FreeBSD je fayn, ale ma jeden zasadny problem = porty. Porty su tvoji kamarati pokial nemusis rebuildovat cely system. Navyse zaobchadzanie so softverovymi balickami je pomerne obtiazne, a preto niektori uzivatelia pouzivaju kadejake 3rd party Ruby pic*viny. Balickovy system v NetBSD napriklad trackuje, ktore baliky boli stiahnute ako zavislosti, a ktore nainstalovane uzivatelom explicitne. Zakladny balikovy manager vo FreeBSD nic take nepodporuje.
Btw:
-
Ve FreeBSD můžeš pkgsrc používat také.
-
Ve FreeBSD můžeš pkgsrc používat také.
FreeBSD 4.7 and 5.0 have been tested and are supported, other versions may work.
http://www.netbsd.org/docs/pkgsrc/platforms.html#freebsd
Já bych do toho teda nešel :)
-
Porty su tvoji kamarati pokial nemusis rebuildovat cely system.
Jaký je problém s rebuildováním celýho systému?
Balickovy system v NetBSD napriklad trackuje, ktore baliky boli stiahnute ako zavislosti, a ktore nainstalovane uzivatelom explicitne. Zakladny balikovy manager vo FreeBSD nic take nepodporuje.
A nestačí pkg_cutleaves -l ?
-
Jaký je problém s rebuildováním celýho systému?
Proti portom nic nemam. Naopak tento koncept distribucie softveru casto vyuzivam. Existuju vsak situacie, kedy to proste nie je vyhodne - male/pomale masiny s jednym procakom a malo RAM (kancelarsky serverik, firewall atd.). Tu sa hodia binarne baliky. Avsak tie nikdy nie su tak cerstve ako porty. Vysledok je, ze na malych pomalych masinach si vzdy pozadu so softverom a casto krat nemozes ani upgradovat (bez pouzitia portov).
A nestačí pkg_cutleaves -l ?
3rd party software.
-
Proti portom nic nemam. Naopak tento koncept distribucie softveru casto vyuzivam. Existuju vsak situacie, kedy to proste nie je vyhodne - male/pomale masiny s jednym procakom a malo RAM (kancelarsky serverik, firewall atd.). Tu sa hodia binarne baliky. Avsak tie nikdy nie su tak cerstve ako porty. Vysledok je, ze na malych pomalych masinach si vzdy pozadu so softverom a casto krat nemozes ani upgradovat (bez pouzitia portov).
Já mám třeba vlastní repository binárních balíků, ve které mám jenom ty, které používám, a s těmi volbami, které chci. Překládá se na jednom stroji a na ostatních už jenom instaluje. Ideální řešení - daleko lepší než jakékoli jiné díky možnosti vlastních úprav balíků.
3rd party software.
No a? Proč by měli psát svůj s identickou funkcionalitou, když tenhle už je v portech?
Mimo to není žádný zvláštní problém si skriptem vypsat porty, které v db nemají soubor /var/db/pkg/*/+REQUIRED_BY
-
Já mám třeba vlastní repository binárních balíků, ve které mám jenom ty, které používám, a s těmi volbami, které chci. Překládá se na jednom stroji a na ostatních už jenom instaluje. Ideální řešení - daleko lepší než jakékoli jiné díky možnosti vlastních ú prav balíků.
Toto je vyborne riesenie. Neda sa vsak pouzit v malej sieti, kde je fbsd stroj iba jeden a je maly/slaby/pomaly.
No a? Proč by měli psát svůj s identickou funkcionalitou, když tenhle už je v portech?
Mimo to není žádný zvláštní problém si skriptem vypsat porty, které v db nemají soubor /var/db/pkg/*/+REQUIRED_BY
Ano, toto je argument, ale ja som poukazoval na nieco ine. Pkgsrc si pamata, ktore programy boli nainstalovane uzivatelom (ich meno bol parameter pkg_add) bez ohladu na to, ci su listami alebo nie. Pomocou vasho riesenia, podobne ako cez pkg_cutleaves hladate iba baliky, ktore su listami, teda baliky, na ktorych nic nezavisi. Ani jedno z rieseni vsak neodhali, ci taky balik bol explicitne nainstalovany uzivatelom (zadani ako parameter pkg_add) alebo bol stiahnuty ako zavislost automaticky. To ci je list alebo nie je, je nepodstatne.
-
Toto je vyborne riesenie. Neda sa vsak pouzit v malej sieti, kde je fbsd stroj iba jeden a je maly/slaby/pomaly.
Proč? Přeložené balíky buď stáhnu pomocí http ze serveru, na kterém je repo, nebo si je z repa nakopíruju na flashku a přinesu k tomu počítači fyzicky. Co lepšího by mi jakýkoli balíčkovač mohl dopřát?
UPDATE: pardon, už to chápu - myslíte situaci, kdy člověk spravuje jenom jeden stroj a ten je ausgerechnet tak pomalý, že se na něm nedá překládat, a zároveň tam jsou potřeba okamžitě hned nové balíky jakmile se objeví v portech. OK, za takové sady podmínek máte pravdu :)
Ano, toto je argument, ale ja som poukazoval na nieco ine. Pkgsrc si pamata, ktore programy boli nainstalovane uzivatelom (ich meno bol parameter pkg_add) bez ohladu na to, ci su listami alebo nie. Pomocou vasho riesenia, podobne ako cez pkg_cutleaves hladate iba baliky, ktore su listami, teda baliky, na ktorych nic nezavisi. Ani jedno z rieseni vsak neodhali, ci taky balik bol explicitne nainstalovany uzivatelom (zadani ako parameter pkg_add) alebo bol stiahnuty ako zavislost automaticky. To ci je list alebo nie je, je nepodstatne.
Balíky, které uživatel explicitně instaluje, jsou za normálních okolností s pravděpodobností hraničící s jistotou listy. Výjimkou může být nějaký developerský stroj, kde si libfoo instaluju explicitně, protože nad ním chci programovat - a potom ho třeba potřebuje i nějaký jiný SW.
Stejně pořád moc nechápu, k čemu je dobré, aby si tohle balíčkovač pamatoval. Můžete dát nějaký konkrétní příklad?
-
Proč? Přeložené balíky buď stáhnu pomocí http ze serveru, na kterém je repo, nebo si je z repa nakopíruju na flashku a přinesu k tomu počítači fyzicky. Co lepšího by mi jakýkoli balíčkovač mohl dopřát?
Ked mate _jeden_ fbsd stroj a je pomaly, tak si balicky nemate kde z portov pre-buildovat.
Balíky, které uživatel explicitně instaluje, jsou za normálních okolností s pravděpodobností hraničící s jistotou listy. Výjimkou může být nějaký developerský stroj, kde si libfoo instaluju explicitně, protože nad ním chci programovat - a potom ho třeba potřebuje i nějaký jiný SW.
Stejně pořád moc nechápu, k čemu je dobré, aby si tohle balíčkovač pamatoval. Můžete dát nějaký konkrétní příklad?
Audit.
1) Date instalovat foo - stiahne sa bar a vsetko az po X server
2) Date odinstalovat foo - ostane vam bar a X server
Bar je sice samostatne pouzitelna aplikacia, ale je vam k nicomu (napr. gnupg). Bola stiahnuta iba ako zavislost pre foo. Po mesiaci si zostihlujete system. pkg_info vam vyhodi zoznam balikov a medzi nimi bar. Instaloval som vlastne bar ja sam? Potreboval som to na nieco? - date pkg_info -u. Odpoved je nie. Je bar leaf? Ano, je.
Nie je mojou ulohou vas presviecat co je lepsie. Ja tuto vlastnost povazujem za uzitocnu a dost mi chyba v fbsd. Vy si viete poradit inak - dobre pre vas.
-
Instaloval som vlastne bar ja sam?
OK, souhlasím. Jestliže správce systému sám neví, jaký sw v systému chce a jaký ne, může mu tohle pomoct ;)
-
OK, souhlasím. Jestliže správce systému sám neví, jaký sw v systému chce a jaký ne, může mu tohle pomoct ;)
Nie je nazov tohto threadu nahodou "BSD na desktopu pro začátečníka"? ;).
-
Nie je nazov tohto threadu nahodou "BSD na desktopu pro začátečníka"? ;).
Pravda, pravda, omlouvám se :)
Ale na druhou stranu neuškodí, když se i začátečník naučí vědět, co na počítači chce mít a co ne :)
-
Pravda, pravda, omlouvám se :)
Ale na druhou stranu neuškodí, když se i začátečník naučí vědět, co na počítači chce mít a co ne :)
Uplne suhlasim. Navyse ako pouzivate viacero distribucii Linuxu a do toho BSD, prirodzene zistite, ze pre tie iste programy ma kazdy system odlisne zavislosti. Takze pridanie programu na Debiane urobi so systemom nieco ine, ako ked pridate ten isty program ne fbsd.