Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: Kam na školu 02. 05. 2018, 19:34:54
-
Ahoj je mi 16 let a momentálně vahám na jakou školu se zapsat.
Školy:
1.Obchodní akademie Uherské Hradiště-Informační tehchnologie
2.Střední průmyslová škola Zlín-Elektrotechnika
Zajímám se o počítače a v budoucnu bych v nich klidně rád našel uplatnění.(nejsem žádný expert)
Proto bych byl rád za váš názor popřípadě zkušenosti.
-
Těžko poradit. Sympaticky jste dokázal zjednodušit dotaz na jeho podstatu, což považuji za dobré znamení, proto bych uvažoval o volbě č. 1, kterou považuji za těžší, ale zajímavější.
-
Ahoj
2.Střední průmyslová škola Zlín-Elektrotechnika
Průmyslovky jsou podle mně efektivnější s šírším záběrem. Znám dva exepláře, který jsou dnees zavodou.
Budeš mít rozhled a třeba tě chytne víc HW
-
Klíčová otázka: který obor vám sedne více? Plánujete jít na VŠ?
Výhoda OA bude dostatek holek na škole :-) (to je taky pádný argument)
Výhoda Elektro bude vzdělání pro vyhlášku 50. Větší rozhled, technické vzdělání.
Pokud chcete jít na VŠ, můžete to pak prohodit, pokud vám volba SŠ později nesedne.
-
SPŠ Zlín (pozor, ne polytechna) a pak běž na FIT VUT. Obchodní akademie je taková sranda pro holky co nic neumí. Jestli to myslíš vážně, potřebuješ technický backgorund a kvalitní technickou VŠ. Pak se můžeš vypracovat ve špičkového odborníka. Držím palce.
-
omg zas kecy ako je vs super a aky super odbornik vdaka nej budes ... zalezi vsetko na tebe a na tom ci tato bude bavit .. nie na skole ...
ja s kolegom som zivy priklad ze to tak je, skoncim som karlovku mff a dnes som programator, taky lepsi priemer ... mam to zaroven i ako hobby a dostal som sa na80k hpp ... kolega nema vs len strednu technicku, uprimne mozem povedat ze je to ina kapacita,vo volnom case programuje aplikacie s vyuzitim AI zatial co ja busim v jave kde mi staci matika zo zakladky.
Technika ma vela odvetvi je na tebe kto si vyberies a kolko casu tomu das,nie na skole.
-
Pokud chceš dělat ERP (účetnický SW) => obchodní akademie.
Pokud chceš dělat embed => průmyslovka.
Pokud chceš skriptovat weby, tak je to jedno.
-
omg zas kecy ako je vs super a aky super odbornik vdaka nej budes ... zalezi vsetko na tebe a na tom ci tato bude bavit .. nie na skole ...
Nesou to kecy. Na odborníka se vypracuje praxí, ale s kvalitní VŠ bude mít mnohem lepší startovní pozici, než samouk.
-
To je tezko radit. Mozna se podivej do psychologie, co jsi zhruba osobnostne za cloveka.
Vysvetlim na praktickem prikladu me a meho spoluzaka. Oba nas v 15 bavila technika, pocitace atd. Oba jsme to zvazovali jako karieru. On cilevedome odesel na elektroprumku, po vecerech bastlil, sel na FIT, vyhodili ho, dodelal si papir na regionalni VS, soucasne si zaridil zivnostnak, dela IT "devku pro vsechno" a je naprosto stastny. Me mezitim rodice natlacili na jazykovy gympl (asi nejlepsi rozhodnuti meho zivota), ktery jsem tak nejak prolezl, ale ziskal jsem vseobecny rozhled, po vecerech jsem si bastlil, sel jsem studovat softwarove inzenyrstvi na vybornou skolu, dneska delam programatora v IT firme, s kolegy z elektroprumky si nemam moc co rict a premyslim, ze se vratim na VS na doktorat mimo IT.
Osobne mi prijde nejdulezitejsi, abys byl v kolektivu, ktery te bude tlacit dopredu, zajimat se o veci atd. (Odstrasujici pripad: muj nejlepsi kamarad z detstvi se takhle dostal na stredni, shodou okolnosti obchodni akademii, do horsiho kolektivu, zacal chlastat extraligu a skoncil na ulici.)
-
Výhoda Elektro bude vzdělání pro vyhlášku 50. Větší rozhled, technické vzdělání.
Kristova noho, padesatku snad muze mit i uklizecka, staci slozit zkousku.
-
To je tezko radit. Mozna se podivej do psychologie, co jsi zhruba osobnostne za cloveka.
Vysvetlim na praktickem prikladu me a meho spoluzaka. Oba nas v 15 bavila technika, pocitace atd. Oba jsme to zvazovali jako karieru. On cilevedome odesel na elektroprumku, po vecerech bastlil, sel na FIT, vyhodili ho, dodelal si papir na regionalni VS, soucasne si zaridil zivnostnak, dela IT "devku pro vsechno" a je naprosto stastny. Me mezitim rodice natlacili na jazykovy gympl (asi nejlepsi rozhodnuti meho zivota), ktery jsem tak nejak prolezl, ale ziskal jsem vseobecny rozhled, po vecerech jsem si bastlil, sel jsem studovat softwarove inzenyrstvi na vybornou skolu, dneska delam programatora v IT firme, s kolegy z elektroprumky si nemam moc co rict a premyslim, ze se vratim na VS na doktorat mimo IT.
Osobne mi prijde nejdulezitejsi, abys byl v kolektivu, ktery te bude tlacit dopredu, zajimat se o veci atd. (Odstrasujici pripad: muj nejlepsi kamarad z detstvi se takhle dostal na stredni, shodou okolnosti obchodni akademii, do horsiho kolektivu, zacal chlastat extraligu a skoncil na ulici.)
+1. Mluvíš mi z duše.
Gymply jsou super. Chodí tam rozumní, cílevědomí lidé, člověk dostane jazyky, matiku a rozhled. Velká výhoda je, že u gymplu se počítá, že odtamtud mohou lidi jít všude.
Chodil jsem na víceletej gympl, a u nás ve třídě se vedle sebe vyskytovali lidé, kteří se úspěšně uchytili na medicíně, farmacii, právech, VŠEčku / PEF MENDELU, učitelství, strojárně, finanční matice, fyzice, teoretické informatice... Holka z vedlejší třídy šla na kameru na FAMU...
Takže i když se v průběhu SŠ nebo VŠ studia člověk rozhodne, že nakonec informatika není to pravé, není problém. Člověk se prostě přeorientuje a buďto si zapíše na střední jiné semináře, nebo si prostě dostuduje co potřebuje k těm základů, které už má...
Mimochodem, na informatice na matfyzu jsou prakticky jen gympláci. (Často víceletí.)
Co se týče otázky VŠ x SŠ:
1) jedna obecná poznámka: podle statistik ČSÚ je každý jeden rok menší nezaměstnanost mezi vysokoškoláky, než mezi lidmi s maturitou/výučním listem/základním vzděláním
2) jestli chceš dělat AI nebo obecně něco teoretičtějšího, tak přes VŠ je snazší cesta. Máš okolo sebe lidi, kteří se tím zabývaj. Často si prostě zapíšeš předmět, a on ti tam ty state-of-the-art věci někdo odpřednáší. Můžeš o tom diskutovat se spolužákama... Navíc stejně skončíš u toho, že potřebuješ VŠ matiku. A i tu se obvykle snáz naučíš když budeš chodit na přednášky a na cvika, než když si to budeš studovat sám.
bfy: survivorship bias. Jistě že občas někdo s pouhým základním vzděláním udělá hvězdnou kariéru. Ale většina prostě dopadne jinak.
-
Gymply jsou super.
Je velmi důležité doplnit sem kvantifikátor: některé gymply jsou super. Třeba já jsem byl na příšerném a rozhled se nekonal, lidé a matika skoro ne a vlastně jsem si odnesl jenom tu angličtinu. A problém je, že se dobré a špatné gymply podle mě dost blbě rozpoznávají. Jediné naučené varovné znamení je „pokud jste v přijímačkách podivně vysoko, znamená to, že vám nemají co dát“.
-
Výhoda Elektro bude vzdělání pro vyhlášku 50. Větší rozhled, technické vzdělání.
Kristova noho, padesatku snad muze mit i uklizecka, staci slozit zkousku.
Na samostatnou práci nemůže, pokud nemá aspoň výuční list z elektro učňáku.
Ani já s gymplem a Mgr na FI MUNI nemůžu dostat vyšší než práci pod dozorem.
-
Ani jedno si nevybral spravne. Chod na gympel da ti vseobecny rozhlad, jazyky, spoluziakov z lepsej vrstvy co Ti bude v konecnom dosledku prospesnejsie. Ostatne skoly su pre slabsich jedincov ktori na gympel nemaju (ci sa to niekomu paci alebo nie). Ale vyber si kvalitny gympel.
-
Ani jedno si nevybral spravne. Chod na gympel da ti vseobecny rozhlad, jazyky, spoluziakov z lepsej vrstvy co Ti bude v konecnom dosledku prospesnejsie. Ostatne skoly su pre slabsich jedincov ktori na gympel nemaju (ci sa to niekomu paci alebo nie). Ale vyber si kvalitny gympel.
Na takovy komentare davej pozor protoze nekdo by nemusel pochopit ze je to ironie ... .
-
to nie je ironie ;D
-
to nie je ironie ;D
Ale vždyť kdejaký politik by vám řekl, že gymply (hlavně ty víceleté) je třeba omezit a zrušit... (Asi aby se uvolnilo místo pro soukromé školství...) Krom toho na Ihned píšou, že posílat schopnější lidi na kvalitnější školy je přece blbost, a zhoršuje výsledky vzdělávacího systému*, a že ideálně pro všechny je třeba zavést systém výuky, který byl původně vyvinut pro výuku postižených*. Na Ihned taky píšou, že chybí manuální dělníci s výučním listem, a že na gymply přece chodí jen děti buržoustů**..... (Jako kdyby to byl problém těch, kteří tam svoje děti pošlou, a ne těch, kteří tam svoje děti nepošlou, ač by na to ty děti měly)
Zkrátka a dobře, proti gymplům tady běží stabilní propaganda, na kterou je potřeba neskočit, protože fakta mluví jasně....
* https://zpravy.idnes.cz/finsko-skolstvi-reditel-saloranta-sappo-ff8-/domaci.aspx?c=A180416_100400_domaci_nub
** https://domaci.ihned.cz/c1-66126050-na-viceleta-gymnazia-chodi-spise-deti-ambicioznich-rodicu-nikoliv-ti-nejtalentovanejsi-rika-lektor-a-rekordman-v-poctu-vs-titulu
-
2.Střední průmyslová škola Zlín-Elektrotechnika
Zajímám se o počítače a v budoucnu bych v nich klidně rád našel uplatnění.(nejsem žádný expert)
Proto bych byl rád za váš názor popřípadě zkušenosti.
A co tě na počítačích zajímá?
Já bych se přimlouval za průmyslovku. Studovat IT pro IT z mého úhlu pohledu nedává smysl. Domnívám se, že potřebuješ nějakou specializaci. Ideálně aplikace IT v průmyslu, automatizce, CAE/CAM, CNC (buzzword je Průmysl 4.0) apod. Tam je prostor pro to, aby ses tím expertem stal. Patlání webovek v PHP nebo zakázkových IS v Javě není zajímavé.
-
Výhoda Elektro bude vzdělání pro vyhlášku 50. Větší rozhled, technické vzdělání.
Kristova noho, padesatku snad muze mit i uklizecka, staci slozit zkousku.
Nestačí. Musíš mít "odborné vzdělání". Takže pokud ta uklízečka není původně vyučená elektromechanička, tak "padesátku" mít nemůže.
-
Gymply jsou super. Chodí tam rozumní, cílevědomí lidé, člověk dostane jazyky, matiku a rozhled. Velká výhoda je, že u gymplu se počítá, že odtamtud mohou lidi jít všude.
Chodil jsem na víceletej gympl, a u nás ve třídě se vedle sebe vyskytovali lidé, kteří se úspěšně uchytili na medicíně, farmacii, právech, VŠEčku / PEF MENDELU, učitelství, strojárně, finanční matice, fyzice, teoretické informatice... Holka z vedlejší třídy šla na kameru na FAMU...
Takže i když se v průběhu SŠ nebo VŠ studia člověk rozhodne, že nakonec informatika není to pravé, není problém. Člověk se prostě přeorientuje a buďto si zapíše na střední jiné semináře, nebo si prostě dostuduje co potřebuje k těm základů, které už má...
+1
Ty kontakty jsou potom k nezaplaceni. Nemyslim tim jenom dohozeni prace nebo protekci (jsme v Cesku), ale vubec moznost zeptat se u piva kamarada lekare, veterinare, pravnika, architekta... na nazor.
-
Doporucuju gympl, i kdyz sam jsem studoval prumku. Z prumky jsem si ale neodnesl nic moc, bud to ti ucitele neumeli naucit, nebo jsem na to kaslal (nejspis kombinace obojiho). Pak jsem se vsechno musel doucit sam (ono to pak nejak lip docvakne, kdyz clovek zna trochu vyssi matiku). Jinak mam vystudovany FEL a programuju v Pythonu. Je to o penezich, v embedded nebo HW vyvoji tolik neplati (i kdyz furt to neni spatny). Ale za cestu pres elektro jsem rad, protoze me to vzdy zajimalo.
-
V západní Evropě se nejvíc platí právě za Embed a v bankovnictví. Embed hlavně v průmyslové automatizaci a v autech. Pro obojí je vhodná znalost němčiny a to i na pozicích v ČR. Popravdě ta němčina je asi důležitější než výběr školy.
-
Osobne bych doporucil gympl, ale musi byt kvalitni. Jsem z osmileteho gymplu a ackoliv jsem si to v te dobe moc nechtel priznat, dalo mi to docela slusny zaklad pro budouci obecny prehled. Jak v komunikaci, socialnim chovani tak i v technickych a humanitnich vecech. Pri prichodu na VUT FIT slo videt, ze gymplaci nemaji problemy s matikou a fyzikou, ale jsou slabsi v praktickych predmetech, prumyslovaci meli navrch v praktikach, ale matiku horko tezko davali. Casem se ty problemy smazly a vsichni jsme meli obecny prehled o IT.
-
Ja Ti zcela netradicne poradim abys zasel za odbornikem. Na tyto veci existuje skupina psychologickejch testu. Trva to jedno dopoledne a psycholozka Ti pak rekne na co se nejvic hodis. Nam neco takoveho pred 25 lety vybavila tridni na konci zakladky a ti kteri poslechli a ridili se doporucenim psycholozky, vesmes neprohloupili.
Gympl vs prumka jsou trochu jine svety, ktere kazdy pouzivaji a vyzaduji jiny pristup. Z obojiho jde vystudovat kvalitni VS, ale proste jednomu jedinci vic vyhovi to a jinemu to druhe.
PS: navic pak budes moct na ROOT napsat zes byl u psycholozky :)
-
Jdi studovat prumku nejlépe nějakou elektrotechniku. Na jaderce byli lidi z prumky mnohem dále, než ti z Gymplu. Docela jsem se divil, že neuměli spočítat i jednoduchý intergraál - prumyslováci to dávali s jedním prstem v nose. Obchodka je úplně k ničemu. Drtí se tam max základy lineární algebry a lineárního programování. Pak tě jen budou otravovat s účetnictvím.
-
Jdi studovat prumku nejlépe nějakou elektrotechniku. Na jaderce byli lidi z prumky mnohem dále, než ti z Gymplu. Docela jsem se divil, že neuměli spočítat i jednoduchý intergraál - prumyslováci to dávali s jedním prstem v nose. Obchodka je úplně k ničemu. Drtí se tam max základy lineární algebry a lineárního programování. Pak tě jen budou otravovat s účetnictvím.
Nechceli Ste miesto dale povedat dele? :D
-
Výhoda Elektro bude vzdělání pro vyhlášku 50. Větší rozhled, technické vzdělání.
Kristova noho, padesatku snad muze mit i uklizecka, staci slozit zkousku.
Nestačí. Musíš mít "odborné vzdělání". Takže pokud ta uklízečka není původně vyučená elektromechanička, tak "padesátku" mít nemůže.
1. I uklizečka si dnes může zajít na rekvalifikační kurs, na jehož konci složí padesátku.
2. K čemu dnes padesátku? Oficiálně ji dnes vyžaduje ze státních institucí jen TIČR, a to kvůli oprávnění k vykonávání některých činností podle Živnostenského zákona, ale už jsem to konzultoval s právníkem, podle jehož názoru TIČR postupuje v rozporu se zákonem. Jednak dle jeho slov se zrušením zákona, kterým byl zmocněn příslušný úřad k jejímu vydání, stala neúčinným a nevymahatelným právním předpisem, jednak si z ní TIČR vyzobává, co chce, což je v rozporu se Správním řádem, Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod. V dnešní době bazírovat na jakémsi 40 let starém seznamu učebních oborů, ale na druhou nevyžadovat dodržení podmínek pro složení zkoušky, je projevem libovůle státní moci a dle jeho slov tím TIČR zasahuje do práva na svobodnou volbu povolání.
Jinými slovy, "padesátku" dnes člověk potřebuje jedině k tomu, aby mohl samostatně vykonávat některé živnosti, a to jen kvůli tomu, že TIČR nezná zákony, jinak je úplně k ničemu.
Jdi studovat prumku nejlépe nějakou elektrotechniku. Na jaderce byli lidi z prumky mnohem dále, než ti z Gymplu. Docela jsem se divil, že neuměli spočítat i jednoduchý intergraál - prumyslováci to dávali s jedním prstem v nose. Obchodka je úplně k ničemu. Drtí se tam max základy lineární algebry a lineárního programování. Pak tě jen budou otravovat s účetnictvím.
Za mých let ani náhodou. Průmyslováci měli výhodu na fyzikálním praktiku nebo na základech elektroniky, ale zatímco gympláci tyhle věci obvykle dokázali dohnat, tak průmyslováci na matematice z jaderky vylítali. Průmyslováci sice něco málo tušili o integrování, ale ke složení zkoušky z Matematické analýzy 1 by jim to bylo stejně k ničemu a k analýze 2 to bylo naprosto nedostatečné. Naproti tomu si lámali zuby na předmětu "středoškolská" Matematika (na katedře matematiky nazývaný "zlomky" nebo "počty"), kde se žádné integrály nevyžadovaly, ale zato se chtěla perfektní znalost středoškolské látky, tj. úpravy algebraických výrazů, práce se zlomky, s goniometrickými funkcemi, logaritmy, řešení rovnic, nerovnic atd., zápočet z něhož na konci 1. semestru býval nutnou podmínkou k dalšímu setrvání na fakultě.
Protože jak říkávala as. Vondráčková, která učívala a zkoušela analýzu v prváku, "nikdo po vás nechce, abyste uměli integrovat ze střední, dokonce se mi lépe pracuje s těmi, kteří jsou v tomto ohledu nepopsaná tabule, než s těmi, u kterých musím napravovat škody napáchané střední školou, protože tohle je prostě vysokoškolská látka a na střední vám v tom udělají leda tak guláš".
-
Pokud chceš dělat ERP (účetnický SW) => obchodní akademie.
Pokud chceš dělat embed => průmyslovka.
Pokud chceš skriptovat weby, tak je to jedno.
Fakt si myslíš, jestli 16letý kluk ví, jestli bude chtít dělat ERP?
Navíc, doučit se potřebné doménové znalosti pro tvorbu ekonomického software se člověk může doučit později jakkoliv jinak. Jít kvůli tomu na obchodní akademii, je celkem pitomost.
-
Hlavně ať je ta škola (vhodným způsobem) těžká.
"Pokud je člověk nejchytřejší v místnosti, tak je ve špatné místnosti."
-
Kvalitní průmyslovka nebo gympl. Obchodky jsou pro debily.
-
to nie je ironie ;D
Ale vždyť kdejaký politik by vám řekl, že gymply (hlavně ty víceleté) je třeba omezit a zrušit... (Asi aby se uvolnilo místo pro soukromé školství...) Krom toho na Ihned píšou, že posílat schopnější lidi na kvalitnější školy je přece blbost, a zhoršuje výsledky vzdělávacího systému*, a že ideálně pro všechny je třeba zavést systém výuky, který byl původně vyvinut pro výuku postižených*. Na Ihned taky píšou, že chybí manuální dělníci s výučním listem, a že na gymply přece chodí jen děti buržoustů**..... (Jako kdyby to byl problém těch, kteří tam svoje děti pošlou, a ne těch, kteří tam svoje děti nepošlou, ač by na to ty děti měly)
Zkrátka a dobře, proti gymplům tady běží stabilní propaganda, na kterou je potřeba neskočit, protože fakta mluví jasně....
* https://zpravy.idnes.cz/finsko-skolstvi-reditel-saloranta-sappo-ff8-/domaci.aspx?c=A180416_100400_domaci_nub
** https://domaci.ihned.cz/c1-66126050-na-viceleta-gymnazia-chodi-spise-deti-ambicioznich-rodicu-nikoliv-ti-nejtalentovanejsi-rika-lektor-a-rekordman-v-poctu-vs-titulu
V současné době je náš vzdělávací systém pod palbou samozvaných odborníků nebo idiotů z neziskovek jako třeba EDUin, placených většinou z OpenSocietyFund...
Není dokonalý, ale určitě je lepší než cokoliv co tito propagují a výsledky už jsou vidět teď. Prostě cílená debilizace, což se hodí vždy, a současně příprava na soukromé školství.
-
A to, že dělají na jakože seriózním deníku ihned vážný rozhovor s takovým idiotem jako je Brůna nad tématem vzdělávání je opravdu na pováženou. Fakt mám obavy kam směřujeme.
-
Dneska rozhodne gympl, anglictinu a nemcinu.
Sam jsem sel na FEL z prumyslovky, ale podle.ucitelu jsme byli posledni rocnik, co za neco stal. Uroven prumek sla desive dolu.
Dnes jdou chytre decka na osmilety gympl, normalni decka, co v minulosti chodily na prumky jdou na obyc gympl, dnesni prumka.odpovida ucnaku s maturitou.
-
to nie je ironie ;D
Ale vždyť kdejaký politik by vám řekl, že gymply (hlavně ty víceleté) je třeba omezit a zrušit... (Asi aby se uvolnilo místo pro soukromé školství...) Krom toho na Ihned píšou, že posílat schopnější lidi na kvalitnější školy je přece blbost, a zhoršuje výsledky vzdělávacího systému*, a že ideálně pro všechny je třeba zavést systém výuky, který byl původně vyvinut pro výuku postižených*. Na Ihned taky píšou, že chybí manuální dělníci s výučním listem, a že na gymply přece chodí jen děti buržoustů**..... (Jako kdyby to byl problém těch, kteří tam svoje děti pošlou, a ne těch, kteří tam svoje děti nepošlou, ač by na to ty děti měly)
Zkrátka a dobře, proti gymplům tady běží stabilní propaganda, na kterou je potřeba neskočit, protože fakta mluví jasně....
* https://zpravy.idnes.cz/finsko-skolstvi-reditel-saloranta-sappo-ff8-/domaci.aspx?c=A180416_100400_domaci_nub
** https://domaci.ihned.cz/c1-66126050-na-viceleta-gymnazia-chodi-spise-deti-ambicioznich-rodicu-nikoliv-ti-nejtalentovanejsi-rika-lektor-a-rekordman-v-poctu-vs-titulu
V současné době je náš vzdělávací systém pod palbou samozvaných odborníků nebo idiotů z neziskovek jako třeba EDUin, placených většinou z OpenSocietyFund
No a? Open society je snad něco špatného?
-
"nikdo po vás nechce, abyste uměli integrovat ze střední, dokonce se mi lépe pracuje s těmi, kteří jsou v tomto ohledu nepopsaná tabule, než s těmi, u kterých musím napravovat škody napáchané střední školou, protože tohle je prostě vysokoškolská látka a na střední vám v tom udělají leda tak guláš".
Hm, u nás na gymplu se integrovalo, ale stejně jako pak na VŠ (MFF), žádný guláš se nekonal. Ale měli jsme na gymplu na matiku skvělou učitelku.
-
Dneska rozhodne gympl, anglictinu a nemcinu.
Sam jsem sel na FEL z prumyslovky, ale podle.ucitelu jsme byli posledni rocnik, co za neco stal. Uroven prumek sla desive dolu.
Dnes jdou chytre decka na osmilety gympl, normalni decka, co v minulosti chodily na prumky jdou na obyc gympl, dnesni prumka.odpovida ucnaku s maturitou.
To je zajímavá poznámka - je jasné, že dneska chodí na gymnázia větší část populace, než když jsem chodil na gympl já (a totéž by mohli z říct kterékoliv předchozí generace v mé rodině). Gymnázium už zdaleka není elitní střední škola, stává se mainstreamem - a je potřeba řešit, které je dobré a které ne (což může být blbé v místě, kde je jedno "spádové" gymnázium).
Už v době mých studií (jsem čtyřicátník) bylo na FELu vidět, že některé průmyslovky jsou fakt dobré a některé zoufalé. Je pravděpodobné, že těch kvalitních bude dneska méně a bude potřeba hledat pečlivěji.
-
"nikdo po vás nechce, abyste uměli integrovat ze střední, dokonce se mi lépe pracuje s těmi, kteří jsou v tomto ohledu nepopsaná tabule, než s těmi, u kterých musím napravovat škody napáchané střední školou, protože tohle je prostě vysokoškolská látka a na střední vám v tom udělají leda tak guláš".
Hm, u nás na gymplu se integrovalo, ale stejně jako pak na VŠ (MFF), žádný guláš se nekonal. Ale měli jsme na gymplu na matiku skvělou učitelku.
Jde o to, že prostor, který je tomu věnovaný na střední, umožňuje leda tak naznačit, ale rozhodně ne pořádně a náležitě přesně vysvětlit, což je pro výuku exaktní abstraktní vědy, jakou je matematika, velmi nebezpečný stav.
Příkladem budiž "vysvětlení" obsahu kruhu pomocí jeho rozřezání na tenoučké výseče a jejich poskládání cik-cak za sebou za vzniku "skoro-obdélníku" o stranách r a πr. Ono je to názorné a na první pohled jasné, jenže to pak neopravňuje k použítí symbolu rovnítka, protože se to evidentně nemůže rovnat. A jakmile se začne argumentovat v této fázi nekonečny, plave to celé na vodě a vychází to jen náhodou, protože v jiných případech stejný postup naprosto selže, jelikož ta "intuitivní" představa je ve skutečnosti zrádná a je třeba s tím zacházet jinak.
Pokud se na střední vysvětlují integrály, bude to zákonitě celé postaveno na takovýchto podobných intuitivních zjednodušení, u nichž se musí věřit, že to náhodou vyjde, což je obzvláště pro další studium velmi nebezpečné a nežádoucí. Spousta tvrzení a důkazů pak studentům připadá jaksi zbytečná, protože rozpitvávají zdánlivě jasné věci.
Prostě ty středoškolské přístupy k vysvětlení základů matematické analýzy bych raději odmítl, protože ve své podstatě jde o chybný postup náhodou vedoucí ke správnému výsledku, což je v matematice zásadně nepřijatelné.
-
V západní Evropě se nejvíc platí právě za Embed a v bankovnictví. Embed hlavně v průmyslové automatizaci a v autech. Pro obojí je vhodná znalost němčiny a to i na pozicích v ČR. Popravdě ta němčina je asi důležitější než výběr školy.
Nesouhlasím, pracoval jsem na pozici embedded vývojáře v automotive pro německou firmu tady v ČR. Platově to bylo špatný a němčinu jsem nepotřeboval vůbec. Stačí angličtina - stejně ten tým už rozprostřený po celém světě.
-
Jazyk je dulezity. Primo na IT je Anglictina podminkou to je bez debat, ale pak je dobre umet mluvit tak jako mluvi vedeni firmy kde pracujes. Pomuze to v kariernim rustu.
-
"nikdo po vás nechce, abyste uměli integrovat ze střední, dokonce se mi lépe pracuje s těmi, kteří jsou v tomto ohledu nepopsaná tabule, než s těmi, u kterých musím napravovat škody napáchané střední školou, protože tohle je prostě vysokoškolská látka a na střední vám v tom udělají leda tak guláš".
Hm, u nás na gymplu se integrovalo, ale stejně jako pak na VŠ (MFF), žádný guláš se nekonal. Ale měli jsme na gymplu na matiku skvělou učitelku.
Pokud se na střední vysvětlují integrály, bude to zákonitě celé postaveno na takovýchto podobných intuitivních zjednodušení, u nichž se musí věřit, že to náhodou vyjde
Už si sice nepamatuju přesně, co všechno nám na SŠ říkali o derivacích a integrálech, ale nic zavádějícího v tom nebylo. Naučili jsme se používat základní vzorečky, většinu pochopitelně bez důkazů, ale v podstatě to byla podmnožina látky z prváku na VŠ. Zavádějící by bylo, kdyby nám předváděli zjednodušené pseudodůkazy, ale naštěstí jsme převážně počítali příklady a poznali praktickou aplikaci. Jestli někde na jiných SŠ vymýšlejí blbosti, tak je to problém konkrétní školy.
-
pro německou firmu tady v ČR. Platově to bylo špatný
Právě proto je třeba umět německy a dělat přímo tam za tři až čtyři tisíce euro. Není to tak daleko.
-
Ahoj,
hlavně se mrkni co mají v ŠVP. Zamysli se, čemu se chceš věnovat. zkus si něco pogooglit, ať máš představu :-)
-
pro německou firmu tady v ČR. Platově to bylo špatný
Právě proto je třeba umět německy a dělat přímo tam za tři až čtyři tisíce euro. Není to tak daleko.
Počkej, to ti přijde jako slušný plat kvůli kterému bych se měl stěhovat do Německa? To je plat na který lze, pokud má člověk aspoň trochu zkušeností, dosáhnout i v Praze. Navíc v Praze budou nižší životní náklady.
-
Inak nejsom si isty, ci ta SS nako zasadne pripravy na karieru v IT.. skor to je o tom, kolko volneho casu si ochotny tomu venovat. Mozes, ak si vyberies dobru strednu dostat zaklady sieti alebo elektrotechniky, to je fajn a urcite plus, ale ak mas ambiciu ist na dobru vysku, skor uvazuj nad tym gymplom. Ovela lepsia Matika, anglictina a tak trochu paradoxne aj fyzika. Co sa tyka programovania, to, co Doslo z priemyslovky a neprogramovali nieco navyse oproti skole bolo rovnako spatne, ako z gympla a ak si porovnal niekoho, kto makal po veceroch, nebol lepsi, ako ekvivalnet z gymnazia a mam dojem, ze lepsie sa budu dohanat gymplakovi technicke predmety, ako taka Matika.. aspon moj nazor..
-
mohl by mi prosím někdo přiblížit jak vypadá matika na gymnáziu? mě zajímala víc elektronika než ruchovci, tak jsem šel na průmyslovku
-
ak ta zaujima aj hardware, chod na elektrotechnicku skolu, zaklady veci ako pajkovanie, elektricke obvody apod. najlepsie pochopis tam
ak ta nezaujima hardware ale skor vseobecne IT / programovanie, vyberaj si skolu podla inych kriterii ako co ta nauci k odboru.., pochybujem, ze existuje stredna skola, kde sa vies z programovania alebo tukania do office/salesforce/CRM/ERP/* naucit viac ako homeschool mesiac + staz 2 tyzdne..,
najlepsia vec, co mozes spravit, je najst si co najlepsiu (rozumej najtazsiu) skolu, na aku sa vies dostat.., velmi dobre su jazykove (ak chces robit business, alebo ist do zahranicia), alebo matematicke (umela inteligencia, grafika) gymple...,
lepsie (tazsie) skoly ti pomozu spoznat sikovnych ludi, ktorych sa ti zide mat ako kamaratov, a druhak ta motivuju daco robit, a uz ked si motivovany na nieco, tak sa lahko preorientujes na ine veci (ako zaklady IT), ako ked z teba skola spravi lenivca a nevies sa dokopat k nicomu (vlastna skusenost)
-
Inak nejsom si isty, ci ta SS nako zasadne pripravy na karieru v IT..
Nepřipraví stylem „budu chodit do školy a nic jiného a až vylezu, tak si ze mě všichni sednou na zadek“. Ale může dát základy a ukázat, co dalšího a jak studovat ve volném čase. (osobně mám podobný pocit z matfyzu - samozřejmě to co jsem se tam dozvěděl nestačí, ale upravili a nasměrovali moji cestu).
Dále blbá SŠ může učit kraviny a požadovat domácí přípravu kravin, přičemž ten čas by šel právě využít pro studium těch nadstandardních věcí, na které by ho dobrá škola nasměrovala.
skor uvazuj nad tym gymplom. Ovela lepsia Matika a tak trochu paradoxne aj fyzika
:D :D :D :D :D
-
Inak nejsom si isty, ci ta SS nako zasadne pripravy na karieru v IT..
může dát základy a ukázat, co dalšího a jak studovat ve volném čase. (osobně mám podobný pocit z matfyzu
Tak jasně, absolventi matfyzu jsou v praxi nepoužitelní, člověk aby je pomalu učil malou násobilku, o OOP nemluvě.
-
Inak nejsom si isty, ci ta SS nako zasadne pripravy na karieru v IT..
může dát základy a ukázat, co dalšího a jak studovat ve volném čase. (osobně mám podobný pocit z matfyzu
Tak jasně, absolventi matfyzu jsou v praxi nepoužitelní, člověk aby je pomalu učil malou násobilku, o OOP nemluvě.
A všimnul jste si že na matfyzu se dá kromě matematiky a fyziky studovat i informatika? Já ani kdokoliv z kolegů kteří studovali informatiku nemáme nouzi o práci - naopak, na pohovorech celkem funguje pokud víte kdo je Donald Knuth a dokonce že víte co napsal a pokud tomu dokonce rozumíte...
-
Inak nejsom si isty, ci ta SS nako zasadne pripravy na karieru v IT..
může dát základy a ukázat, co dalšího a jak studovat ve volném čase. (osobně mám podobný pocit z matfyzu
Tak jasně, absolventi matfyzu jsou v praxi nepoužitelní, člověk aby je pomalu učil malou násobilku, o OOP nemluvě.
A všimnul jste si že na matfyzu se dá kromě matematiky a fyziky studovat i informatika? Já ani kdokoliv z kolegů kteří studovali informatiku nemáme nouzi o práci - naopak, na pohovorech celkem funguje pokud víte kdo je Donald Knuth a dokonce že víte co napsal a pokud tomu dokonce rozumíte...
Tam učí samí teoretici, praxe žádná, podle toho pak absolventi vypadají, Knuth neknuth.
-
Tam učí samí teoretici, praxe žádná, podle toho pak absolventi vypadají, Knuth neknuth.
Protože teorie je to zajímavý a SW inženýrství je jen způsob, jak to celé implementovat správně. :-P
Ve skutečnosti si lze matfyz nastavit tak, aby měl člověk hodně programovacích a SW inženýských předmětů. (Což ale samozřejmě neznamená, že se teoretickým předmětům a matikám vyhne úplně. To ani náhodou.)
-
skor uvazuj nad tym gymplom. Ovela lepsia Matika a tak trochu paradoxne aj fyzika
:D :D :D :D :D
Mozes mi povedat, co tak pobavilo?
-
Za mých let ani náhodou. Průmyslováci měli výhodu na fyzikálním praktiku nebo na základech elektroniky, ale zatímco gympláci tyhle věci obvykle dokázali dohnat, tak průmyslováci na matematice z jaderky vylítali. Průmyslováci sice něco málo tušili o integrování, ale ke složení zkoušky z Matematické analýzy 1 by jim to bylo stejně k ničemu a k analýze 2 to bylo naprosto nedostatečné. Naproti tomu si lámali zuby na předmětu "středoškolská" Matematika (na katedře matematiky nazývaný "zlomky" nebo "počty"), kde se žádné integrály nevyžadovaly, ale zato se chtěla perfektní znalost středoškolské látky, tj. úpravy algebraických výrazů, práce se zlomky, s goniometrickými funkcemi, logaritmy, řešení rovnic, nerovnic atd., zápočet z něhož na konci 1. semestru býval nutnou podmínkou k dalšímu setrvání na fakultě.
Protože jak říkávala as. Vondráčková, která učívala a zkoušela analýzu v prváku, "nikdo po vás nechce, abyste uměli integrovat ze střední, dokonce se mi lépe pracuje s těmi, kteří jsou v tomto ohledu nepopsaná tabule, než s těmi, u kterých musím napravovat škody napáchané střední školou, protože tohle je prostě vysokoškolská látka a na střední vám v tom udělají leda tak guláš".
Já mám právě opačnou zkušnost. Kluci z prumky byli nadrcení matematikou. Gympláci sice dali jedničku analýzu a dvojku, ale u trojky a čtyřky už jen čuměli do blba :D ... státnice udělalo naprostá většina průmyslováků, gympláci dva. Mohlo za to i to, že na gymplu jim mlátili do hlavy, že jsou elita národa. Než se nám to podařilo vymlátit jim to z hlavy, tak nastupovali znovu do prváku, nebo na jinou školu. O schopnostech gympláků pochopit složitější věcim, jako numerika, už se raději ani nebudu vyjadřovat (a to se jedná o algebru). Jinak já byl lopata, která se tam ocitla z nástavby a v druháku za mnou tihle kluci chodili abychm jim vysvětlil, jak mají kurňa vypočítat tu difirenciální rovnici :D.
-
Tak to neviem teda, ja mam opacnu skusenost.. Aj co som sa bavil s ludmi z inych skol, nie len informatiky, tak mi to potvrdili. Aj ked som sa bavil s ludmi zo strojariny, co prisli s priemyslovky, ze super, ze to maju asi na strojarskej oproti ludom z gympla vyhodu, povedali, ze nemaju ten pocit, ze sice na odbornych predmetoch jasne, ale ze na matike vobec ani na fyzike a ta fyzika ich teda srala, lebo mali pocas skoly tych fyzik niekolko.. a nebol to jeden, ani dvaja a vraj je vacsi problem s tou matikou, ako odbornymi predmetmy... tym ako sa nesnazim naznacit, ze sa ten rozdiel casom nezotre alebo su ludia z gympla elita naroda alebo nieco podobne, aj ked by asi tak trosku mali byt :D ani nehovorim, ze sa dneska nedostavaju seljake pochybne individua na tie gymple zial
-
Za mých let ani náhodou. Průmyslováci měli výhodu na fyzikálním praktiku nebo na základech elektroniky, ale zatímco gympláci tyhle věci obvykle dokázali dohnat, tak průmyslováci na matematice z jaderky vylítali. Průmyslováci sice něco málo tušili o integrování, ale ke složení zkoušky z Matematické analýzy 1 by jim to bylo stejně k ničemu a k analýze 2 to bylo naprosto nedostatečné. Naproti tomu si lámali zuby na předmětu "středoškolská" Matematika (na katedře matematiky nazývaný "zlomky" nebo "počty"), kde se žádné integrály nevyžadovaly, ale zato se chtěla perfektní znalost středoškolské látky, tj. úpravy algebraických výrazů, práce se zlomky, s goniometrickými funkcemi, logaritmy, řešení rovnic, nerovnic atd., zápočet z něhož na konci 1. semestru býval nutnou podmínkou k dalšímu setrvání na fakultě.
Protože jak říkávala as. Vondráčková, která učívala a zkoušela analýzu v prváku, "nikdo po vás nechce, abyste uměli integrovat ze střední, dokonce se mi lépe pracuje s těmi, kteří jsou v tomto ohledu nepopsaná tabule, než s těmi, u kterých musím napravovat škody napáchané střední školou, protože tohle je prostě vysokoškolská látka a na střední vám v tom udělají leda tak guláš".
Já mám právě opačnou zkušnost. Kluci z prumky byli nadrcení matematikou. Gympláci sice dali jedničku analýzu a dvojku, ale u trojky a čtyřky už jen čuměli do blba :D ... státnice udělalo naprostá většina průmyslováků, gympláci dva. Mohlo za to i to, že na gymplu jim mlátili do hlavy, že jsou elita národa. Než se nám to podařilo vymlátit jim to z hlavy, tak nastupovali znovu do prváku, nebo na jinou školu. O schopnostech gympláků pochopit složitější věcim, jako numerika, už se raději ani nebudu vyjadřovat (a to se jedná o algebru). Jinak já byl lopata, která se tam ocitla z nástavby a v druháku za mnou tihle kluci chodili abychm jim vysvětlil, jak mají kurňa vypočítat tu difirenciální rovnici :D.
Studoval jsem tam na konci 90. let a pak tam jako doktorand i něco odučil, ale ta má zkušenost je prostě úplně opačná. Takže bych hádal, že si spíš pěkně vymýšlíš. ;)
Inak nejsom si isty, ci ta SS nako zasadne pripravy na karieru v IT..
může dát základy a ukázat, co dalšího a jak studovat ve volném čase. (osobně mám podobný pocit z matfyzu
Tak jasně, absolventi matfyzu jsou v praxi nepoužitelní, člověk aby je pomalu učil malou násobilku, o OOP nemluvě.
Jak se říká, "a pak ses probudil s jednou rukou v nočníku". :D S matfyzákama jsme se teda vždycky špičkovali a vzájemně si dokazovali nadřazenost, ale to cos napsal je spíš produktem nějakého tvého komplexu méněcennosti, pokud jsi to ovšem nemyslel jako ironii.
-
Já mám právě opačnou zkušnost. Kluci z prumky byli nadrcení matematikou. Gympláci sice dali jedničku analýzu a dvojku, ale u trojky a čtyřky už jen čuměli do blba :D ... státnice udělalo naprostá většina průmyslováků, gympláci dva. Mohlo za to i to, že na gymplu jim mlátili do hlavy, že jsou elita národa. Než se nám to podařilo vymlátit jim to z hlavy, tak nastupovali znovu do prváku, nebo na jinou školu. O schopnostech gympláků pochopit složitější věcim, jako numerika, už se raději ani nebudu vyjadřovat (a to se jedná o algebru). Jinak já byl lopata, která se tam ocitla z nástavby a v druháku za mnou tihle kluci chodili abychm jim vysvětlil, jak mají kurňa vypočítat tu difirenciální rovnici :D.
Zajímavé. Od kluků z VUTBR mám přesně opačné informace. Gympláci tam mají v matice výrazně navrch.. Podobně na informatice na matfyzu prakticky žádní průmyslováci nejsou, a pochybuju, že na fyzice nebo matice je jich víc.
Jinak, doporučuji podívat se na výsledky matematických olympiád. V kterém roce se průmyslovák naposledy dostal do celostátního kola? (Ve skutečnosti jsem na žádného nenarazil ani při zběžném proklikávání krajských kol.) A co fyzikální olympiáda? Všechno to tam ovládaj víceletí gympláci.
http://www.matematickaolympiada.cz/cs/olympiada-pro-stredni-skoly
https://excelence.msmt.cz/homepage/table?do=search-submit&rok=2017&soutez=&kraj=&zak=&skola=&zarazeniSS=on&excelenceAno=on&search=Vyhledat
-
Já mám právě opačnou zkušnost. Kluci z prumky byli nadrcení matematikou. Gympláci sice dali jedničku analýzu a dvojku, ale u trojky a čtyřky už jen čuměli do blba :D ... státnice udělalo naprostá většina průmyslováků, gympláci dva. Mohlo za to i to, že na gymplu jim mlátili do hlavy, že jsou elita národa. Než se nám to podařilo vymlátit jim to z hlavy, tak nastupovali znovu do prváku, nebo na jinou školu. O schopnostech gympláků pochopit složitější věcim, jako numerika, už se raději ani nebudu vyjadřovat (a to se jedná o algebru). Jinak já byl lopata, která se tam ocitla z nástavby a v druháku za mnou tihle kluci chodili abychm jim vysvětlil, jak mají kurňa vypočítat tu difirenciální rovnici :D.
Zajímavé. Od kluků z VUTBR mám přesně opačné informace. Gympláci tam mají v matice výrazně navrch.. Podobně na informatice na matfyzu prakticky žádní průmyslováci nejsou, a pochybuju, že na fyzice nebo matice je jich víc.
Jinak, doporučuji podívat se na výsledky matematických olympiád. V kterém roce se průmyslovák naposledy dostal do celostátního kola? (Ve skutečnosti jsem na žádného nenarazil ani při zběžném proklikávání krajských kol.) A co fyzikální olympiáda? Všechno to tam ovládaj víceletí gympláci.
http://www.matematickaolympiada.cz/cs/olympiada-pro-stredni-skoly
https://excelence.msmt.cz/homepage/table?do=search-submit&rok=2017&soutez=&kraj=&zak=&skola=&zarazeniSS=on&excelenceAno=on&search=Vyhledat
Co mi pamet saha do devadesatek, tak to same korespondencni seminare...
-
Gympláci na FITu hejtovali HW předměty, FITkit se dehonestoval ve velkém. Zatímco průmyslováky to spíše bavilo, nebo byli neutrální. Pravodu je, že FIT je hardwarem prorostlý. Možná by stálo za to uvažovat o FI MUNI, pokud chce být člověk zaměřený více teoreticky než prakticky.
-
Moje zkusenost z informatiky taky ve prospech gymplaku. Prumyslovaci namachrovany ze zacatku ze tohle tamto meli na stredni, tak si mohli dovolit to flakat. Druhak tretak jich pulka odpadla, huba dole, protoze ejhle tohle na stredni nemeli. Zatimco lidi z gymplu dostali ranu v prvaku a ve druhaku uz to byl jenom plynulej prechod do dalsi urovne.
-
Já mám tyto zkušenosti. Prostě gympláci to na jaderce nedávali. Ale asi je to tím, že k nám šli slabší lidi a do Prahy ti lepší. Měli sice navrch v tom co se učí běžně na střední škole (integrace, derivace, limity ...), ale ajkmile se začali řešit parciální derivace, diferenciální rovnice, křivkové integrály atd., najednou byli v loji. Je to zajímavé. Odborné předměty se museli tvrdě učit - pokud to nebyl nadšenec. Já jsem prošel nějakou nástavbou ale IT jsem drtil od 13 let a SQL už jsem dával v 15 letech a tak na VŠ už to byla procházka růžovou zahradou :D
-
Mozes mi povedat, co tak pobavilo?
Chodil jsem na gympl, kde tyto předměty rozhodně dobré nebyly. Pravděpodobně (i) kvůli neschopnosti rozdělit studenty do skupin podle výkonnosti, takže se všechno přizpůsobovalo nejpomalejšímu.
Jinak, doporučuji podívat se na výsledky matematických olympiád. V kterém roce se průmyslovák naposledy dostal do celostátního kola? (Ve skutečnosti jsem na žádného nenarazil ani při zběžném proklikávání krajských kol.) A co fyzikální olympiáda? Všechno to tam ovládaj víceletí gympláci.
Co mi pamet saha do devadesatek, tak to same korespondencni seminare...
Tahle metrika je zavádějící. Například já jsem chodil do shit školy a jsem v krajském kole druhý. Dva kamarádi co chodí do shit škol vyhrávají různé soutěže. Přispění školy 0, celé je to o tom, že se tomu věnují bokem.
-
Mozes mi povedat, co tak pobavilo?
Chodil jsem na gympl, kde tyto předměty rozhodně dobré nebyly. Pravděpodobně (i) kvůli neschopnosti rozdělit studenty do skupin podle výkonnosti, takže se všechno přizpůsobovalo nejpomalejšímu.
A kedy si chodil na gympel? A ako v takejto konverzacii asi mozme vypustit extremy, tj. shit gymnazia a tych par uplne najlepsich.. Na mnohych by mali byt aj specializovane triedy, popripade cele gymnazium moze byt specializovane, tj. ked si neni humanitny typ, mas moznost ist do matematickej triedy/na matematicke gymnazium a tam by nemali byt tupi spoluziaci, co ta zdrzuju.. Jazykovo by si mal byt na tom vyrazne lepsie, ako absolventi inych skol, ak nebereme do uvahy bilingualne skoly.. Z fyziky tiez. A tupy spoluziak by sa tam teda ako vyskytovat nemal vobec no, malo by sa to zacat regulovat..
-
Jinak, doporučuji podívat se na výsledky matematických olympiád. V kterém roce se průmyslovák naposledy dostal do celostátního kola? (Ve skutečnosti jsem na žádného nenarazil ani při zběžném proklikávání krajských kol.) A co fyzikální olympiáda? Všechno to tam ovládaj víceletí gympláci.
Co mi pamet saha do devadesatek, tak to same korespondencni seminare...
Tahle metrika je zavádějící. Například já jsem chodil do shit školy a jsem v krajském kole druhý. Dva kamarádi co chodí do shit škol vyhrávají různé soutěže. Přispění školy 0, celé je to o tom, že se tomu věnují bokem.
Jasně. Stejnětak se nabízí říct, že běžnýho průmkaře Olympiády prostě nebaví.
Ale i tak se těžko dá vysvětlit, že lidí z průmek je tam víceméně _naprostá_ nula.
-
A kedy si chodil na gympel?
2009-2013
A ako v takejto konverzacii asi mozme vypustit extremy, tj. shit gymnazia a tych par uplne najlepsich..
A co potom úplně ignorovat parametr co je to papírově za školu, když to vypadá, že nelze říct "každý gympl" > "libovolná průmka" ani naopak?
-
A kedy si chodil na gympel?
2009-2013
A ako v takejto konverzacii asi mozme vypustit extremy, tj. shit gymnazia a tych par uplne najlepsich..
A co potom úplně ignorovat parametr co je to papírově za školu, když to vypadá, že nelze říct "každý gympl" > "libovolná průmka" ani naopak?
Protože i tak mohou mít dvě gaussovky vrcholy dost daleko od sebe a většina plochy jedné může být vpravo od plochy druhé?
-
Protože i tak mohou mít dvě gaussovky vrcholy dost daleko od sebe a většina plochy jedné může být vpravo od plochy druhé?
+1
Tak tak. Ja neviem kamo, tak si Skus pozriet percentyl maturit alebo naku dalsiu statistiku, ja som to teda nehladal, ale tipujem, ze sa to tam odzrkadli. Ak clovek planuje ist na vysku, tak na vacsinu oborov je gympel najlepsia volba, teda imho.
-
Ja to vidim radsi na hereckou karieru: https://vimeo.com/129424289
-
A kedy si chodil na gympel?
2009-2013
A ako v takejto konverzacii asi mozme vypustit extremy, tj. shit gymnazia a tych par uplne najlepsich..
A co potom úplně ignorovat parametr co je to papírově za školu, když to vypadá, že nelze říct "každý gympl" > "libovolná průmka" ani naopak?
pokud chces it)) kasli na skolu)) udelej si prumyslovku a zacni od nuly))
ja jsem skoncil 2012-2013 a ted jiz mam 5 let skusenosti)) a jo jsem v dobre placenem korporatu))
ne kazdej musi byt programator a spol)) sysadmin a aplikacni podporu treba taky))
-
... Skus pozriet percentyl ...
A ty si zase zkus "pozriet" pravidla pravopisu a zjistit, jak se píše percentYl. ;D
-
... Skus pozriet percentyl ...
A ty si zase zkus "pozriet" pravidla pravopisu a zjistit, jak se píše percentYl. ;D
Proč vynucovat psaní "měkkého i" někde, kde nenese žádný význam, a kde je naopak neintuitivní? (Nebo to vyslovujete percenťil?)
-
Jo, jo, taky mě strašně obtěžuje psaní měkkého "i", kde je to neintuitYvní. Především mě to irYtuje ve slovech jako chYrurg, hYstorYe, kYlogram, prYnc a prYncezna, paprYka, kYno, dYktát, statYstYka, matematYka, harmoNyka, kronYka a tak dále.
Ale do té doby, než si kolektYvně schválíme změnu pravopisu, je vhodné, stávající pravidla dodržovat. Zvlášť pokud tvrdím, že gymnázia jsou o tolik lepší než průmyslovky a pokud nechci vypadat jako prYmitYv.
-
Jo, jo, taky mě strašně obtěžuje psaní měkkého "i", kde je to neintuitYvní. Především mě to irYtuje ve slovech jako chYrurg, hYstorYe, kYlogram, prYnc a prYncezna, paprYka, kYno, dYktát, statYstYka, matematYka, harmoNyka, kronYka a tak dále.
Ale do té doby, než si kolektYvně schválíme změnu pravopisu, je vhodné, stávající pravidla dodržovat. Zvlášť pokud tvrdím, že gymnázia jsou o tolik lepší než průmyslovky a pokud nechci vypadat jako prYmitYv.
Si ten příspěvek přečti ještě jednou. Píši tam "proč vynucovat psaní měkkého i". Nepíšu tam "vynucujme psaní tvrdého y".
Jinak to historicky a lingvisticky dává zhruba stejný smysl, jako když se řeklo, že diskuse se může psát se z, takže precedens už máme.
-
Jo, jo, taky mě strašně obtěžuje psaní měkkého "i", kde je to neintuitYvní. Především mě to irYtuje ve slovech jako chYrurg, hYstorYe, kYlogram, prYnc a prYncezna, paprYka, kYno, dYktát, statYstYka, matematYka, harmoNyka, kronYka a tak dále.
Ale do té doby, než si kolektYvně schválíme změnu pravopisu, je vhodné, stávající pravidla dodržovat. Zvlášť pokud tvrdím, že gymnázia jsou o tolik lepší než průmyslovky a pokud nechci vypadat jako prYmitYv.
Si ten příspěvek přečti ještě jednou. Píši tam "proč vynucovat psaní měkkého i". Nepíšu tam "vynucujme psaní tvrdého y".
Jinak to historicky a lingvisticky dává zhruba stejný smysl, jako když se řeklo, že diskuse se může psát se z, takže precedens už máme.
Co se týká druhé části příspěvku.... Mám to chápat tak, že UJČ má pravomoc předepisovat jak se tady má mluvit a psát? Je tak vnímán. Ale měl by ji mít? To psané podobě jazyka naprosto upírá možnost přirozeně se vyvíjet. (Jak to dopadá je vidět třeba na angličtině nebo francouzštině, kde písmenka mají jen málo co společného s tím, jak se to nakonec vyslovuje)
-
Nemíním tu řešit jaké pravomoc má ÚJČ a jaké by měl mít. Pro slovo "diskuse" se pravidla změnila, ale těžko si představit, že by se percentil, kilogram, chirurg, atd. někdy psala s tvrdým "Y".
Pointa je ale úplně jiná. Člověk, který tu verbálně onanuje nad kvalitou vzdělání na gymplech a tvrdí, jak jsou průmky ohledně výuky horší, udělá takovou stupidní chybu. Vypadá to dost směšně.
Neříkám, že píšu naprosto bez chyb, sám občas zápasím s interpunkcí nebo udělám překlep a proto takové chyby ostatním nevyčítám. Dnes jsem poprvé viděl, jak někdo napsal percentil s tvrdým "Y".
-
A vida! Hned v prvním souvětím mám překlep a chybí mi tam čárka. :-D
-
Nemíním tu řešit jaké pravomoc má ÚJČ a jaké by měl mít. Pro slovo "diskuse" se pravidla změnila, ale těžko si představit, že by se percentil, kilogram, chirurg, atd. někdy psala s tvrdým "Y".
Pointa je ale úplně jiná. Člověk, který tu verbálně onanuje nad kvalitou vzdělání na gymplech a tvrdí, jak jsou průmky ohledně výuky horší, udělá takovou stupidní chybu. Vypadá to dost směšně.
Neříkám, že píšu naprosto bez chyb, sám občas zápasím s interpunkcí nebo udělám překlep a proto takové chyby ostatním nevyčítám. Dnes jsem poprvé viděl, jak někdo napsal percentil s tvrdým "Y".
Stačilo by, kdyby se i u nich "pravidla změnila". Smysl to bude dávat stejný. Pravidla jsou v češtině jasně daná. Zatímco při diskusi se diskutuje, při diskuzi se diskuduje.
Moje pointa zase je, že rýt do někoho kvůli pravopisu je hloupé, a že by při tom měla být automaticky probírána i oprávněnost pravidel, která ten člověk má podle vás dodržovat. Mimochodem, v polštině se píše percentyl. Proč to polákům s y nevadí, ale čechům jo?
-
Jo, jo, taky mě strašně obtěžuje psaní měkkého "i", kde je to neintuitYvní. Především mě to irYtuje ve slovech jako chYrurg, hYstorYe, kYlogram, prYnc a prYncezna, paprYka, kYno, dYktát, statYstYka, matematYka, harmoNyka, kronYka a tak dále.
Ale do té doby, než si kolektYvně schválíme změnu pravopisu, je vhodné, stávající pravidla dodržovat. Zvlášť pokud tvrdím, že gymnázia jsou o tolik lepší než průmyslovky a pokud nechci vypadat jako prYmitYv.
Si ten příspěvek přečti ještě jednou. Píši tam "proč vynucovat psaní měkkého i". Nepíšu tam "vynucujme psaní tvrdého y".
Jinak to historicky a lingvisticky dává zhruba stejný smysl, jako když se řeklo, že diskuse se může psát se z, takže precedens už máme.
Co se týká druhé části příspěvku.... Mám to chápat tak, že UJČ má pravomoc předepisovat jak se tady má mluvit a psát? Je tak vnímán. Ale měl by ji mít? To psané podobě jazyka naprosto upírá možnost přirozeně se vyvíjet. (Jak to dopadá je vidět třeba na angličtině nebo francouzštině, kde písmenka mají jen málo co společného s tím, jak se to nakonec vyslovuje)
Je to pitomý flame, ale nemůžu nezareagovat. UJČ především zkoumá český jazyk a popisuje pravidla, která jsou ustálená a díky kterým se tady domluvíme. Nevycucává si ty pravidla jen tak z prstu a nemá žádnou vymáhací pravomoc. Kdyby tady každý psal jak se mu zachce a každý si vytvářel vlastní pravopis, stěží bychom se tady domluvili a mimo jiné by to mělo vliv na právní dokumenty a jejich posuzování. Když už si vymyslím jiné Y/I, proč si nevymyslet rovnou nové slovo nebo upravit jeho význam? Už tak je ten význam někdy nejasný a to tady máme poměrně jasný a ustálený jazyk. Vývoji jazyka nebrání, naopak jej zahrnuje do jeho pravidel.
A co se té angličtiny a francouzštiny týče, tak to je úplně mimo mísu. Je totiž rozdíl mezi fonetickým písmem a psaním pomocí spřežek. Člověk by se divil, ale ono jsou nějaká pravidla, jak se ty spřežky vyslovují.
-
Je to pitomý flame, ale nemůžu nezareagovat. UJČ především zkoumá český jazyk a popisuje pravidla, která jsou ustálená a díky kterým se tady domluvíme. Nevycucává si ty pravidla jen tak z prstu a nemá žádnou vymáhací pravomoc. Kdyby tady každý psal jak se mu zachce a každý si vytvářel vlastní pravopis, stěží bychom se tady domluvili a mimo jiné by to mělo vliv na právní dokumenty a jejich posuzování.
Jak přesně do toho zapadají chytáky? (Tedy slova, která lidé mají často tendence psát jinak, než jak jsou v Pravidlech.)
-
Jo, jo, taky mě strašně obtěžuje psaní měkkého "i", kde je to neintuitYvní. Především mě to irYtuje ve slovech jako chYrurg, hYstorYe, kYlogram, prYnc a prYncezna, paprYka, kYno, dYktát, statYstYka, matematYka, harmoNyka, kronYka a tak dále.
Ale do té doby, než si kolektYvně schválíme změnu pravopisu, je vhodné, stávající pravidla dodržovat. Zvlášť pokud tvrdím, že gymnázia jsou o tolik lepší než průmyslovky a pokud nechci vypadat jako prYmitYv.
Si ten příspěvek přečti ještě jednou. Píši tam "proč vynucovat psaní měkkého i". Nepíšu tam "vynucujme psaní tvrdého y".
Jinak to historicky a lingvisticky dává zhruba stejný smysl, jako když se řeklo, že diskuse se může psát se z, takže precedens už máme.
Co se týká druhé části příspěvku.... Mám to chápat tak, že UJČ má pravomoc předepisovat jak se tady má mluvit a psát? Je tak vnímán. Ale měl by ji mít? To psané podobě jazyka naprosto upírá možnost přirozeně se vyvíjet. (Jak to dopadá je vidět třeba na angličtině nebo francouzštině, kde písmenka mají jen málo co společného s tím, jak se to nakonec vyslovuje)
Zeptej se Karla Olyvi.
-
Jo, jo, taky mě strašně obtěžuje psaní měkkého "i", kde je to neintuitYvní. Především mě to irYtuje ve slovech jako chYrurg, hYstorYe, kYlogram, prYnc a prYncezna, paprYka, kYno, dYktát, statYstYka, matematYka, harmoNyka, kronYka a tak dále.
Ale do té doby, než si kolektYvně schválíme změnu pravopisu, je vhodné, stávající pravidla dodržovat. Zvlášť pokud tvrdím, že gymnázia jsou o tolik lepší než průmyslovky a pokud nechci vypadat jako prYmitYv.
Si ten příspěvek přečti ještě jednou. Píši tam "proč vynucovat psaní měkkého i". Nepíšu tam "vynucujme psaní tvrdého y".
Jinak to historicky a lingvisticky dává zhruba stejný smysl, jako když se řeklo, že diskuse se může psát se z, takže precedens už máme.
Co se týká druhé části příspěvku.... Mám to chápat tak, že UJČ má pravomoc předepisovat jak se tady má mluvit a psát? Je tak vnímán. Ale měl by ji mít? To psané podobě jazyka naprosto upírá možnost přirozeně se vyvíjet. (Jak to dopadá je vidět třeba na angličtině nebo francouzštině, kde písmenka mají jen málo co společného s tím, jak se to nakonec vyslovuje)
Zeptej se Karla Olyvi.
To je ten, kterej říká, že Morava je součástí Čech?
Mimochodem, v UJČ už není.
-
Přejímání cizích slov má svá pravidla. Určitá cizí slova se při přejímání nepočešťují (nebo pouze v minimální míře, poku je to vhodné), protože by pak neodrážely svůj původ. Slovo kilo má původ v řečtině, bylo přejato do češtiny v nezměněné podobě, takže je jasně vidět, jaký je jeho původ. Pokud by se počeštilo na kylo, bylo by to špatně. Žádné kylo v řečtině neexistuje. To stejné platí pro percentil, suffix -il (-ile) vyjadřuje určitou věc. Počeštěním na -yl by se význam vytratil. V důsledku bezhlavého počešťování by vznikaly zmatky a to jen proto, že si nějaké jelito není schopné zapamatovat pár výjimek.
V jiném případě bych na pravopisné chyby neupozorňoval, ale tady to prostě nešlo jinak. Macho tu vypráví, jak je na gymplech lepší výuka a pak sám udělá naprosto pitomou chybu. Nediv se, že se mu to pak vrátí i s úroky.
Kdyby v určitém slově chybovala velká část lidí, bylo by na místě, uvažovat o změně pravidel. Ale jak říkám, psát percentil s ypsilon, to vidím poprvé.
A jen tak mimochodem, když odpovídáš na předchozí příspěvek, tak je slušnost ho NECITOVAT. Zbytečně se tím nafukuje komentář.
-
Diskuse a filosofie mají také svůj původ.
Stejně jako slovo jazz.
Přesto tu máme džez, filozofii a diskuzi.
Ale že bychom si tu zavedli i vyjímku, to né...
A podle mě JE na místě ptát se proč. Ideálně kdykoliv někdo ten spisovný jazyk vytáhne.
-
Zvládl jsi to i bez zbytečných citací. Tleskám!
Zajímavé, takže ty nejdřív říkáš, že se pravidla nemusí striktně dodržovat a pak se na ně odvoláváš.
Ne, na místě není ptát se proč. Na místě je nepřemýšlet nad ptákovinami a nesnažit se uměle přetvářet jazyk. Výjimky ve psaní i/y v cizích slovech jsou dobře dokumentovány a pŕesto, že jde o cizí původně slova, tak jsou obecně dobře známa. Dá se tedy mluvit o nějakých chytácích.
Jak už jsem řekl, kdyby 40 lidí ze 100 psalo percentYl, dalo by se přemýšlet o změně. Ale když v tom chybuje snad jeden člověk z milionu, tak bohužel... Měnit pravidla kvůli jednomu joudovi, co si není schopen zapamatovat, že ne vždy se po tvrých souhláskách píše trdé "Y"... Sorry jako, to fakt ne.
P.S. Džez je naprostu hnusný patvar, který snad nikdou normální nemůže používat.
-
Je to pitomý flame, ale nemůžu nezareagovat. UJČ především zkoumá český jazyk a popisuje pravidla, která jsou ustálená a díky kterým se tady domluvíme. Nevycucává si ty pravidla jen tak z prstu a nemá žádnou vymáhací pravomoc. Kdyby tady každý psal jak se mu zachce a každý si vytvářel vlastní pravopis, stěží bychom se tady domluvili a mimo jiné by to mělo vliv na právní dokumenty a jejich posuzování.
Jak přesně do toho zapadají chytáky? (Tedy slova, která lidé mají často tendence psát jinak, než jak jsou v Pravidlech.)
Jednoduše. Až se stanou dostatečně běžné, přejdou postupně do českého jazyka podobně, jako když se dříve psaly tvary se "s" tam kde je nyní přípustné "z" i "s". Pokud vím, tak potom se pravidla postupně aktualizují.
-
Jak už jsem řekl, kdyby 40 lidí ze 100 psalo percentYl, dalo by se přemýšlet o změně.
Snad aspoň 90, ne? Už teď kdejaký primitiv píše "(kdy/aby)by jste" apod., to ale neznamená, že se to má povolit.
-
Na střední si vyber spíš technickou školu, tam probereš základy, na které pak můžeš v pohodě navazovat sám. VŠ už tak důležitá není, tam je spíš stejně teorie a masa matematiky, ale je fajn si prodloužit studentský život. Tam už bych doporučil i tu obchodku kvůli socializaci (pokud jsi hetero).
-
Pardon, ze som spravil preklep.. Ja si myslim, ze okrem toho ten moj pravopis neni az taky hrozny a ze to nebolo treba riesit na dvoch stranach, to fakt toto asi nebolo predmetom diskusie. Ani si nemyslim, ze su na mieste oznacenia ako jelito, macho a podobne, tiez by sme mohli zauvazovat, ci vobec tusis, kto a za akych okolnosti je oznacovany slovom macho, ale to je jedno.. mrzi ma, ze to co som napisal beries takto osobne, nechapem to moc.. Ja sa nebudem hadat, ani brat osobne, ked mi povies, ze ceske vysky su lepsie, jak vacsina slovenskych... ani som si neni vedomy toho, ze by som povedal, ze som chodil na gymnazium, ale hladat to tu nebudem.. tak netusim, co to s tym ma spolocne, fakt nechapem, cim som ta tak nasral, som sa snazil, myslim si, jednat slusne
-
Na střední si vyber spíš technickou školu, tam probereš základy, na které pak můžeš v pohodě navazovat sám. VŠ už tak důležitá není, tam je spíš stejně teorie a masa matematiky, ale je fajn si prodloužit studentský život. Tam už bych doporučil i tu obchodku kvůli socializaci (pokud jsi hetero).
Tvrdit, že VŠ už není tak důležitá, to může jedině člověk, který byl asi na velmi špatné VŠ nebo ji vůbec nedokončil a trpí nějakým mindrákem.
Jo, jo, taky mě strašně obtěžuje psaní měkkého "i", kde je to neintuitYvní. Především mě to irYtuje ve slovech jako chYrurg, hYstorYe, kYlogram, prYnc a prYncezna, paprYka, kYno, dYktát, statYstYka, matematYka, harmoNyka, kronYka a tak dále.
Ale do té doby, než si kolektYvně schválíme změnu pravopisu, je vhodné, stávající pravidla dodržovat. Zvlášť pokud tvrdím, že gymnázia jsou o tolik lepší než průmyslovky a pokud nechci vypadat jako prYmitYv.
Si ten příspěvek přečti ještě jednou. Píši tam "proč vynucovat psaní měkkého i". Nepíšu tam "vynucujme psaní tvrdého y".
Jinak to historicky a lingvisticky dává zhruba stejný smysl, jako když se řeklo, že diskuse se může psát se z, takže precedens už máme.
Co se týká druhé části příspěvku.... Mám to chápat tak, že UJČ má pravomoc předepisovat jak se tady má mluvit a psát? Je tak vnímán. Ale měl by ji mít? To psané podobě jazyka naprosto upírá možnost přirozeně se vyvíjet. (Jak to dopadá je vidět třeba na angličtině nebo francouzštině, kde písmenka mají jen málo co společného s tím, jak se to nakonec vyslovuje)
A to má být jako výhoda? Angličtina má ten nejnemožnější pravopis na světě, na což i sami angličtí autoři poukazují už přes 100 let! Lidé tu brečí kvůli pár vyjmenovaným slovům a pár cizím slovům, jež se píší "neintuitivně", ale angličtina, kde de facto všechna slova jsou vyjmenovaná a cizí a nějaká pravopisná pravidla platí jen náznakově, je v pořádku?
Nevím, jestli se pořádají soutěže v hláskování jednotlivých isolovaných slov ve francouzštině, tak jako se pořádají v angličtině, ale v češtině se nic takového nekoná, protože to tak nějak díky logice českého pravopisu postrádá smysl. A ta logika tu je i díky tomu, že nějaká autorita se podívala, jak se u nás kdy a kde co píše a psalo, a zobecnila to do nějakého kompromisu, aby to bylo postižitelné nějakým jednoduchým pravidlem.
Jazyk se sice nějak vyvíjí, ale na druhou stranu, většina populace ho používá jen k vyjadřování základních životních potřeb - proto jejich názor na jeho podobu nemůže převažovat nad názorem menšiny lidí, kteří ho potřebují využívat poněkud extenzivněji, protože si jím sdělují netriviální informace a je třeba je sdělit/předat/uchovat co nejpřesněji a nejvýstižněji. Ta primitivnější část populace by se holt měla smířit s tím, že na zvládnutí jazyka v celé jeho komplexitě nemá intelektuální schopnosti, a ten zbytek by se jim kvůli tomu neměl posmívat.
Tohle platilo už ve starověkém Řecku a Římě. Klasická latina a řečtina, jak je známe z dochovaných nápisů na veřejných budovách a z přepisů děl klasiků, taky představuje spisovnou podobu těch jazyků, zatímco plebs mluvil trochu jinak. Ale přizpůsobovat spisovnou podobu jazyka jakési hatmatilce pologramotných lidí by asi nebyl nejlepší nápad. Ty současné "demokratisační" snahy ÚJČ jsou přehmaty, k nimž nemělo vůbec dojít a věci jen komplikují. Filozofie se "z" je prostě nesmysl a může to napsat jedině buran, protože žádné "z" se v tom slově ani nečte! To bychom rovnou mohli psát "demogracie", protože nějací idioti v nonstopáči tam tak k ránu mluví.
A pokud jde o i/y, račte si laskavě důkladně promyslet, co by zdánlivé zjednodušení pravopisu v tomto ohledu přineslo za komplikace. Jak se říká, každý problém má jednoduché, elegantní řešení, které má jediný nedostatek - je nesprávné. Polštinou bych se tu taky příliš neoháněl. Nic proti Polákům, ale náš pravopis je logičtější a elegantnější.
-
Zvládl jsi to i bez zbytečných citací. Tleskám!
Zajímavé, takže ty nejdřív říkáš, že se pravidla nemusí striktně dodržovat a pak se na ně odvoláváš.
Ne, na místě není ptát se proč. Na místě je nepřemýšlet nad ptákovinami a nesnažit se uměle přetvářet jazyk. Výjimky ve psaní i/y v cizích slovech jsou dobře dokumentovány a pŕesto, že jde o cizí původně slova, tak jsou obecně dobře známa. Dá se tedy mluvit o nějakých chytácích.
Co přesně bys chtěl ozdrojovat?
Ukazuji nekonzistenci postoje Ústavu pro jazyk český.
Zaprvé zapomínáš na to, že soušasná spisovná čeština je konstrukt postavený na českých nářečích. Víceméně je to to, co se Dobrovskému a spol líbilo v tehdejší češtině. Tehdejší obrozenci byli ti, kteří uměle přetvářeli jazyk. Mohli jsme mluvit německy a byl by pokoj. (A německá minimální mzda.)
Zadruhé, já tady říkám, že Pravidla nepostihují to, jak rodilí mluvčí uvažují o jazyce, protože UJČ stále bazíruje na věcech jako jsou chytáky (rizí, lecos, vyjímka). UJČ prostě chce lidem předepisovat. Na druhou stranu UJČ tohoto svého silového přístupu nevyužívá pozitivním způsobem. Klidně by mohli říct, že tam, kde se píše ů lze psát i ú, a hned se při výuce češtiny ušetří mnoho hodin, které lze využít lépe.
-
Co se týká druhé části příspěvku.... Mám to chápat tak, že UJČ má pravomoc předepisovat jak se tady má mluvit a psát? Je tak vnímán. Ale měl by ji mít? To psané podobě jazyka naprosto upírá možnost přirozeně se vyvíjet. (Jak to dopadá je vidět třeba na angličtině nebo francouzštině, kde písmenka mají jen málo co společného s tím, jak se to nakonec vyslovuje)
A to má být jako výhoda? Angličtina má ten nejnemožnější pravopis na světě, na což i sami angličtí autoři poukazují už přes 100 let! Lidé tu brečí kvůli pár vyjmenovaným slovům a pár cizím slovům, jež se píší "neintuitivně", ale angličtina, kde de facto všechna slova jsou vyjmenovaná a cizí a nějaká pravopisná pravidla platí jen náznakově, je v pořádku?
Nevím, jestli se pořádají soutěže v hláskování jednotlivých isolovaných slov ve francouzštině, tak jako se pořádají v angličtině, ale v češtině se nic takového nekoná, protože to tak nějak díky logice českého pravopisu postrádá smysl. A ta logika tu je i díky tomu, že nějaká autorita se podívala, jak se u nás kdy a kde co píše a psalo, a zobecnila to do nějakého kompromisu, aby to bylo postižitelné nějakým jednoduchým pravidlem.
Jazyk se sice nějak vyvíjí, ale na druhou stranu, většina populace ho používá jen k vyjadřování základních životních potřeb - proto jejich názor na jeho podobu nemůže převažovat nad názorem menšiny lidí, kteří ho potřebují využívat poněkud extenzivněji, protože si jím sdělují netriviální informace a je třeba je sdělit/předat/uchovat co nejpřesněji a nejvýstižněji. Ta primitivnější část populace by se holt měla smířit s tím, že na zvládnutí jazyka v celé jeho komplexitě nemá intelektuální schopnosti, a ten zbytek by se jim kvůli tomu neměl posmívat.
Tohle platilo už ve starověkém Řecku a Římě. Klasická latina a řečtina, jak je známe z dochovaných nápisů na veřejných budovách a z přepisů děl klasiků, taky představuje spisovnou podobu těch jazyků, zatímco plebs mluvil trochu jinak. Ale přizpůsobovat spisovnou podobu jazyka jakési hatmatilce pologramotných lidí by asi nebyl nejlepší nápad. Ty současné "demokratisační" snahy ÚJČ jsou přehmaty, k nimž nemělo vůbec dojít a věci jen komplikují. Filozofie se "z" je prostě nesmysl a může to napsat jedině buran, protože žádné "z" se v tom slově ani nečte! To bychom rovnou mohli psát "demogracie", protože nějací idioti v nonstopáči tam tak k ránu mluví.
A pokud jde o i/y, račte si laskavě důkladně promyslet, co by zdánlivé zjednodušení pravopisu v tomto ohledu přineslo za komplikace. Jak se říká, každý problém má jednoduché, elegantní řešení, které má jediný nedostatek - je nesprávné. Polštinou bych se tu taky příliš neoháněl. Nic proti Polákům, ale náš pravopis je logičtější a elegantnější.
Ne, to nemá být výhoda. Ty jazyky dávám ji jako negativní příklad. Angličtina do toho stavu nedostala ze dne na den... Já bych řekl, že její současný stav je způsoben tím, že Ústav pro jazyk anglický dlouhodobě hájil neobhajitelné jazykové názory.
Cítím v tvých názorech takový to "jazyk by měl být něco krásnýho a složitýho, čím se může prokazovat pravej intelektuál". Já si zase myslím, že intelektuál se pozná podle toho CO říká, a že jazyk by měl být nastavenej tak, aby se jím daly dobře předávat informace. (ty jednoduché,ty složité, ty krásné, ty nutné ....) Cokoli navíc je zbytečný komplikování života, který nic nepřináší. Jen se tím ztrácí čas, když se to má někdo učit. (Ať už děti, nebo cizinci.)
Na y/i ve skutečnosti záleží jen u jednotek slov v několika málo kontextech. V mluvené řeči je prakticky nikdo nerozlišuje, a problémy s tím nejsou. Slova bít a být se vyslovují stejně a přesto si lidi rozumí....
Slováci ve shodě podmětu s přísudkem všude píšou i a problémy s tím nemaj.
Co přesně by rozbilo nahrazení ů za ú?
Polštinu zmiňuju protože tu momentálně provádíme zvěrstva v jazyce, kterým se domluví 15 milionů lidí. U jazyka, kterým se domluví o 40 milionů lidí víc už bych to byl ochoten chápat.
Ohledně té filosofie se jdi zeptat na FiloZofickou fakultu UK. Oni ti to vysvětlí.
https://www.ff.cuni.cz/
-
Už teď kdejaký primitiv píše "(kdy/aby)by jste" apod., to ale neznamená, že se to má povolit.
Používání slova "bysme" se datuje nejmíň k Janu Husovi, a "by jsme" je také historicky používaný tvar.
To, že se tyto způsoby vyjádření podmínky nějakému obrozenci nelíbily není důvod někoho za jejich používání hejtovat.
"Tvary kondicionálu prošly ve staré i nové češtině zajímavým vývojem a ten pokračuje i v češtině současné. Konstatoval-li Jan Hus, že někdo užívá tvar bychme a jiný bychom, o více než půl tisíciletí později pozorujeme, že jazyková variantnost zůstala na tomto místě gramatického systému češtiny zachována: vedle tvaru bychom nacházíme v dnešní češtině tvar bysme." (bychme ->byhme -> bysme)
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7815
"Vyjadřování kondicionálního významu ve staré češtině bylo oblastí plnou variování. Jak uvádí Gebauer "místo já bych nesl" se používá "by sem nesl" nebo jen "já by nesl", místo "my bychom nesli" se používá "by jsme nesli" nebo jen "my by nesli" (parafrázováno, aby mu bylo rozumět)
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7815
-
Zaprvé zapomínáš na to, že soušasná spisovná čeština je konstrukt postavený na českých nářečích. Víceméně je to to, co se Dobrovskému a spol líbilo v tehdejší češtině. Tehdejší obrozenci byli ti, kteří uměle přetvářeli jazyk.
Tohle platí prakticky o všech moderních jazycích, čeština není žádnou výjimkou.
Mohli jsme mluvit německy a byl by pokoj. (A německá minimální mzda.)
Nesmysl, historie očividně nepatří mezi tvé silné stránky.
Zadruhé, já tady říkám, že Pravidla nepostihují to, jak rodilí mluvčí uvažují o jazyce, protože UJČ stále bazíruje na věcech jako jsou chytáky (rizí, lecos, vyjímka). UJČ prostě chce lidem předepisovat. Na druhou stranu UJČ tohoto svého silového přístupu nevyužívá pozitivním způsobem. Klidně by mohli říct, že tam, kde se píše ů lze psát i ú, a hned se při výuce češtiny ušetří mnoho hodin, které lze využít lépe.
To nejsou žádné chytáky, to jen někdo neumí mluvit. Nebo snad říkáš "ryzá žena"? Já teda nikoho takového neznám. Pravidlo "ryzí píšu stejně jako ostatní slova, která se skloňují stejným způsobem, např. jako slovo jarní" je naprosto triviální, pochopí i debil. Jestli ti alternativa "ryzý, protože... ehm... protože třebaže se skloňuje stejně, budeme ho psát jinak.. totiž... no, protože mám dojem, že tak je to správnější, ačkoli to jinak nemá vůbec žádnou logiku" připadá vhodnější, tak to teda sorry, ale mně rozhodně ne. Já myslel, že chceš věci zjednodušovat a ne komplikovat.
Jestli někomu trvá mnoho hodin pochopení pravidla, že ů se píše jedině uvnitř slova s výjimkou slov cizích s dlouhým "u" i v původní podobě a slov složených na začátku kmene, tak by mě zajímala výše IQ takového jedince. I když tady by mě zrušení ů asi nijak zvlášť netrápilo.
Já bych řekl, že její současný stav je způsoben tím, že Ústav pro jazyk anglický dlouhodobě hájil neobhajitelné jazykové názory.
Současný stav anglického "pravopisu" je důsledkem živelného vývoje a velký podíl na něm mají holandští knihtiskaři, kteří do Anglie přišli v průběhu 16. století. Žádná obdoba našeho ÚJČ v Anglii nikdy neexistovala a neexistuje. V Americe se o odstranění některých nejkřiklavějších nepravidelností angličtiny zasadil především Webster vydáváním svých slovníků, ale ani on nebyl žádnou institucí, jež by mohla něco kodifikovat.
Na y/i ve skutečnosti záleží jen u jednotek slov v několika málo kontextech
Ale kdepak. Tady je krásně vidět, jak o tom vůbec nepřemýšlíš, jak neuvažuješ nad dopady. Jednak "i" má ve většině slov palatalisační efekt, takže odbourání "y" by znamenalo nahrazení diakritikou, což opět za zjednodušení nepovažuji. A v koncovkách, kde "i" palatalisační efekt nemá, takže by teoreticky bylo možné jím všude nahradit "y", ho tam píšeme stejně, jako by ho mělo. Je to naprosto triviální pravidlo - deklinační i/y se po obojetné souhlásce píše podle stejné logiky jako po tvrdé, netřeba nad tím hluboce přemýšlet. Tvá alternativa - "pokud nepalatalisuje, tak výjimka - platí pro psaní úplně jiná pravidla: všude i". To má být jako zjednodušení, prznit to celé nějakými nesmyslnými výjimkami?
Používání slova "bysme" se datuje nejmíň k Janu Husovi, a "by jsme" je také historicky používaný tvar.
A právě proto se řeklo, že spisovné budou tvary "bych, bys, by, bychom, byste, by" a hotovo - zjednodušení. Takže navrhuješ to zkomplikovat tím, že se dětičky budou muset učit i další možnosti? To je teda zjednodušení jako Brno.
Cítím v tvých názorech takový to "jazyk by měl být něco krásnýho a složitýho, čím se může prokazovat pravej intelektuál".
To cítíš právě špatně, protože o tom nepřemýšlíš. Ve skutečnosti jsi to ty a tobě podobní, kteří by to svými nedomyšlenými změnami celé zkomplikovali a znepřehlednili.
Rozšířená představa o komplikovaném pravopisu češtiny je mýtus. Ano, máme více pravidel oproti jiným jazykům, ale díky nim si narozdíl od těch jiných jazyků nemusíme pamatovat každý jednotlivý případ zvlášť, což si spousta lidí neuvědomuje.
-
@Kiwi
Možná ti v životě pomůže, když o lidech přestaneš mluvit jako o debilech.
-
@Kiwi
Možná ti v životě pomůže, když o lidech přestaneš mluvit jako o debilech.
Stejnětak ti pomůže, když si ten příspěvek přečteš ještě jednou, a pokusíš se pochopit, co jsem tím vlastně myslel.
Chytrý jsi prý dost, tak se trochu snaž.
-
ani som si neni vedomy toho, ze by som povedal, ze som chodil na gymnazium, ale hladat to tu nebudem..
Psal jsem snad někde, že chodíš na gympl?
Pardon, ze som spravil preklep..
Nemyslím, že to byl překlep. Překlep je, když chceš napsat jeden znak, ale špatným úderem do klávesnice napíšeš jiný, než bys chtěl. Nebo špatným úderem do klávesnice prohodíš pořadí znaků.
Oproti tomu pravopisná chyba vzniká jinak. Dotyčný napíše všechny znaky tak, jak chtěl, protože si chybně myslel, že to tak je správně.
Překlepy jsou pochopitelné, pravopisné chyby jsou ostuda. Zlášť u člověka, který tak vyzdvihuje úroveň gymplů a haní průmyslovky.
mrzi ma, ze to co som napisal beries takto osobne, nechapem to moc..
Vůbec to neberu osobně, jen mi to přišlo v kontextu tvých ostatních komentářů vtipné, tak jsem na tu chybu upozornil. Není nic lepšího než setřít arogantního člověka.
ze ceske vysky su lepsie, jak vacsina slovenskych...
Nemám osobní zkušenost s VŠ na Slovensku a u nás mám osobní zkušenost jen s jednou VŠ, takže nebudu hodnotit.
tak netusim, co to s tym ma spolocne, fakt nechapem, cim som ta tak nasral, som sa snazil, myslim si, jednat slusne
Nenasral jsi mě, jenom pobavil.
-
@Pepa
Citovat vlastní příspěvek a navíc hned ten předchozí? ;D To je dobré k čemu?
-
Ono, zpětně, potom co jsem studoval vysokou ekonomku (ale nedochodil jsem jí) a střední průmku, bych si vybral obchodní akademii, i kdybych se v budoucnu chtěl budovat IT.
Pro mě moje střední průmka byla zbytečně obtížná škola, kde jsem se učil věci spíše o elektronice, které s IT souviseli velmi podobně, jako makro ekonomické teorie na ekonomce, jen s tím rozdílem, že ekonomie je snadnější a učitelé většinou normálnější.
Opravdu tu hrůzu těch exponátů, co si říkali učitelé na průmyslovce (největší odpad techniků pohromadě, co jsem kdy viděl), učitelé co smrděli, učitelé co nechali půlku třídy propadnout, de fakto každý druhý učitel technických předmětů byl retard, takové množství retardů mezi ekonomy a dalšími učiteli prostě nepotkáš.
Nemůžeš se divit, v době, kdy průměrný plat seniorního člověka v IT byl 40.000 Kč, měl učitel 15-20.000 Kč, kdo si myslíš, že tu práci šel dělat?
Na průmce jsem se z IT nenaučil téměř nic, všechno jsem stejně jel samostudiem, kdybych studoval obchodku, měl bych na samostudium víc času a pohody. Upřímně řečeno, když jsem chodil na vysokou ekonomku, byl jsem rád, že jsem si jí vybral místo ČVUT. Kdybych se jen trošku víc učil a úplně na to nesral, tak jí asi dodělám, hlavně spousta holek a i normálních spolužáků, netřeba být génius, aby se člověk ujal, stačí se jen normálně učit, IT se člověk může věnovat ve svém volném čase, stejně na to žádná škola nenaučí.
Já si při ekonomce udělal akademii Cisco CCNA, která byla pro studenty ekonomky zdarma (a byla větší šance se tam dostat než na ČVUT), a právě díky ní jsem ulovil první zaměstnání v oboru.
-
Na střední si vyber spíš technickou školu, tam probereš základy, na které pak můžeš v pohodě navazovat sám. VŠ už tak důležitá není, tam je spíš stejně teorie a masa matematiky, ale je fajn si prodloužit studentský život. Tam už bych doporučil i tu obchodku kvůli socializaci (pokud jsi hetero).
Tvrdit, že VŠ už není tak důležitá, to může jedině člověk, který byl asi na velmi špatné VŠ nebo ji vůbec nedokončil a trpí nějakým mindrákem.
Studoval jsem na FEL ČVUT a dokončil jsem ji. Takže jsi střelil vedle. Důležitost VŠ (nyní neuvažuji ani medicínu ani právnickou školu) spočívá jen a pouze v tom získat titul a získat základní informace o různých termínech. Důležitější je najít si během studia nějakou praxi, kde člověk skutečně něco dělá, protože dovednosti jsou mnohem cennější než znalosti a poučky - člověk by se neměl učit fakta a teorii podrobně, ale jen povrchně, aby věděl, že existuje, zbytek se najde na wikipedii, internetu, či v knihovně. A to, co je skutečně důležité, tak si člověk už zapamatuje.
-
@Kiwi
Možná ti v životě pomůže, když o lidech přestaneš mluvit jako o debilech.
Je to trochu silnější, to uznávám. Stejně jako když tito lidé, přesvědčeni o své vlastní genialitě, nevnímají nedostatky u sebe, ale zásadně ve svém okolí. Matematika je k ničemu, protože ji nechápu a jsem líný vynaložit úsilí k pochopení. Maturitní test ověřuje pro život zbytečné schopnosti (čtení textu s porozuměním), protože jsem s ním měl problémy. Na test bylo málo času, protože ve svých 19 letech čtu rychlostí žáka prvního stupně základní školy. Pravopisné pravidlo je zbytečné, protože ho neznám. Dějepis je k ničemu, protože mě nebaví...
(tento odstavec nebyl úplně offtopic)
Svět není ideální a člověk není ideální, vždycky je co zlepšovat a je naší povinností tak činit, ale než k tomu přikročíme, bylo by dobré si uvědomit, že status quo je výsledkem snažení všech našich předchozích generací, že ti lidé nebyli o nic hloupější než my, takže by nebylo od věci se nejprve zamyslet, co je vedlo k tomu, že věci jsou v současnosti tak, jak jsou. Ono se pak může ukázat, a stává se to ve většině případů, že ta navrhovaná inovace je ve skutečnosti nějakou slepou uličkou, kterou prošli a zavrhli už kdysi dávno, jen se na to už pozapomnělo. Jako třeba při "zjednodušování" pravopisu - jestli bychom se tím třeba nevrátili o pár století zpět, někam do středověku, kdy co text, to jiný pravopis, kdy "bych" má tu význam kondicionálu, tu 1. osoby sg. minulého času slovesa "být", a člověk aby místo přemýšlení nad obsahem textu přemýšlel nad textem jako takovým.
Forma psaného textu je určitým projevem kultivovanosti, ale hlavně slušnosti vůči konsumentům toho textu - chci, aby jeho čtení bylo co nejpříjemnější, aby byl konsistentní, nerušil, aby se mohl čtenář plně soustředit na obsah a pravopis aby mu pomáhal ten obsah rozpoznat, protože chybí osobní kontakt a vlastní text představuje jen zlomek informace, kterou by k nám mluvčí vysílal např. při osobním projevu. Je to podobné jako v divadle - vykoupu se, použiju kolínskou, obléknu se slušně, protože nechci své okolí obtěžovat či rozptylovat svým zevnějškem. Oni přišli na divadlo, ne kvůli mně. Ovšem to neznamená, že to oblečení bude komplikované. Sako nebo smoking je přeci úplně jednoduché oblečení, i když formální. Stejně jako pravopis je ve skutečnosti poměrně jednoduchý, stačí jen vynaložit určité úsilí k jeho osvojení - banální v porovnání s úsilím potřebným kupř. k osvojení si řešení diferenciálních rovnic.
Proto jsem někdy nevybíravý v tomto ohledu. Protože to považuji za projev arogance, bezohlednosti. Vystudoval jsem ČVUT, ale to přece pro mě není žádná omluva, abych mohl psát jako prase, nebo vymýšlel rádoby zjednodušení pravopisu, protože při své inteligenci nejsem schopen vstřebat a používat pár jeho pravidel.
Na střední si vyber spíš technickou školu, tam probereš základy, na které pak můžeš v pohodě navazovat sám. VŠ už tak důležitá není, tam je spíš stejně teorie a masa matematiky, ale je fajn si prodloužit studentský život. Tam už bych doporučil i tu obchodku kvůli socializaci (pokud jsi hetero).
Tvrdit, že VŠ už není tak důležitá, to může jedině člověk, který byl asi na velmi špatné VŠ nebo ji vůbec nedokončil a trpí nějakým mindrákem.
Studoval jsem na FEL ČVUT a dokončil jsem ji. Takže jsi střelil vedle. Důležitost VŠ (nyní neuvažuji ani medicínu ani právnickou školu) spočívá jen a pouze v tom získat titul a získat základní informace o různých termínech. Důležitější je najít si během studia nějakou praxi, kde člověk skutečně něco dělá, protože dovednosti jsou mnohem cennější než znalosti a poučky - člověk by se neměl učit fakta a teorii podrobně, ale jen povrchně, aby věděl, že existuje, zbytek se najde na wikipedii, internetu, či v knihovně. A to, co je skutečně důležité, tak si člověk už zapamatuje.
Ono taky záleží, co nakonec děláš. Jestli jdeš na stavárnu, abys skončil jako zedník, co se specialisuje na klenby, tak sice svým způsobem jsi také odborník, ale potenciál daný tou školou naprosto nevyužíváš. Což ovšem není chyba té školy.
Na internetu nebo v knihovně si najdeš ledacos, co už někdo před tebou vymyslel. Ale i k pochopení toho často potřebuješ znát jazyk, kterým je to napsané - v naší technické branži nejčastěji matematika. A tu si ad hoc, bez základů ze školy, budeš sestudovávat z internetu a knížek dost obtížně. Ne, že by to nešlo, ale projít několikasemestrovou nalejvárnou na škole je jednodušší a jistější než to pak lepit po kusech za pochodu. VŠ ti má poskytnout kostru, na kterou si pak v praxi nalepíš, co budeš potřebovat. Ona nakonec ta kostra ani nebude vidět, to tak bývá i u těch staveb. Ale bez ní by to celé nemohlo stát. Když ji využiješ jen do druhého patra - je to na tobě. Problém je, když potřebuješ jít do osmičky, ale ty máš jen přízemí. Věř, že v tu chvíli je to mnohem větší problém než ten opačný. Na to už se nějaký ten pátek v branži pohybuju, abych to viděl jak u ostatních, tak u sebe. Snažte se do té hlavy narvat co nejvíc toho nejtrvanlivějšího, dokud je čerstvá.
-
Polštinou bych se tu taky příliš neoháněl. Nic proti Polákům, ale náš pravopis je logičtější a elegantnější.
Psia krew cholera!
-
Už teď kdejaký primitiv píše "(kdy/aby)by jste" apod., to ale neznamená, že se to má povolit.
Používání slova "bysme" se datuje nejmíň k Janu Husovi
No a? V dialektech se používá dodnes. Ale do písemného projevu nepatří.
-
Důležitost VŠ (nyní neuvažuji ani medicínu ani právnickou školu) spočívá jen a pouze v tom získat titul a získat základní informace o různých termínech. Důležitější je najít si během studia nějakou praxi, kde člověk skutečně něco dělá, protože dovednosti jsou mnohem cennější než znalosti a poučky - člověk by se neměl učit fakta a teorii podrobně, ale jen povrchně, aby věděl, že existuje, zbytek se najde na wikipedii, internetu, či v knihovně. A to, co je skutečně důležité, tak si člověk už zapamatuje.
To je tvoje chyba, ze jsi se na skole nesocializoval, netribil kognitivni schopnosti, ani nevyuzil jedinecnou prilezitost vystoupit z komfortni zony.
-
Důležitost VŠ (nyní neuvažuji ani medicínu ani právnickou školu) spočívá jen a pouze v tom získat titul a získat základní informace o různých termínech. Důležitější je najít si během studia nějakou praxi, kde člověk skutečně něco dělá, protože dovednosti jsou mnohem cennější než znalosti a poučky - člověk by se neměl učit fakta a teorii podrobně, ale jen povrchně, aby věděl, že existuje, zbytek se najde na wikipedii, internetu, či v knihovně. A to, co je skutečně důležité, tak si člověk už zapamatuje.
To je tvoje chyba, ze jsi se na skole nesocializoval, netribil kognitivni schopnosti, ani nevyuzil jedinecnou prilezitost vystoupit z komfortni zony.
Spíš jsem byl už na takové úrovni, že mi VŠ nebyla schopna toho moc předat (možná lepší školy jako MIT by mi daly více, ale tam bych je zase nedokončil, to už je vyšší liga). Ale dva nebo tři předměty ze třiceti mi nabídli trochu jiný pohled na řešení problému a z toho jeden předmět učil metodou flipped classroom, což považuji za metodu budoucnosti. Navíc s progresivním přednášejícím. Ale většina byla spíš nalejvárna, kdy si člověk našprtal před zkouškou miliardu pouček, u zkoušky je ze sebe dostal ven a pak vše zapomněl. Má to svůj smysl, když se člověk s nějakým termínem setká, vzpomene si, že něco takového na přednášce kdysi zaslechl, např. duplex, póly systému, stavové matice. Ale poučky učí na každé škole. Důležitější jsou dovednosti - osvojit si nějakou schopnost a tu dělat dobře. A sem patří i logické myšlení, analytické myšlení, sociální cítění, emoční vnímání, i trocha praktické psychologie. Když si člověk stanovuje svoji hodnotu, musí umět přesvědčit druhého, že jeho hodnota hodiny je skutečně taková, jaká je. Že není programátorský dělník, který maká za 150 kč/hodinu. Mimochodem 150 kč/h je podhodnocená mzda i u programátora začátečníka.
-
Se spoluzaky jsi se nebavil, nezajimal jsi se, co delali vyucujici, kdyz neucili, do knihovny jsi nechodil, predmety mimo studijni plan sis nezapsal...
-
Se spoluzaky jsi se nebavil, nezajimal jsi se, co delali vyucujici, kdyz neucili, do knihovny jsi nechodil, predmety mimo studijni plan sis nezapsal...
Když chodíš do školy, kde polovina spolužáků jsou autisté, tak tam těžko navážeš sociální interakce. Pro ně sociální interakce prostě neexistují. Co dělají vyučující mi je tak trochu u ******. Proč bych měl chodit do knihovny, jsem člověk budoucnosti, ne minulosti. Předměty mimo studijní plán jsem si zapsal, bohužel tam člověk narazí na tu nedostatečnou úroveň. Fakta jsou taková, že v práci jsem se naučil více než ve škole, což je dost tristní když vezmu v úvahu, že primárním cílem školy je studenty něco naučit a primárním cílem firmy je vydělat prachy. To jen dokazuje, jak školství v ČR je úplně v píči a nikdo s tím nic neudělá. Podhodnocené školství? Nasrat jako, řepka podpořená dotacemi vydělá Capo di Tuti capi Babišovi a Consiglierovi Faltýnkovi víc...
-
Se spoluzaky jsi se nebavil, nezajimal jsi se, co delali vyucujici, kdyz neucili, do knihovny jsi nechodil, predmety mimo studijni plan sis nezapsal...
Když chodíš do školy, kde polovina spolužáků jsou autisté, tak tam těžko navážeš sociální interakce. Pro ně sociální interakce prostě neexistují. Co dělají vyučující mi je tak trochu u ******. Proč bych měl chodit do knihovny, jsem člověk budoucnosti, ne minulosti. Předměty mimo studijní plán jsem si zapsal, bohužel tam člověk narazí na tu nedostatečnou úroveň. Fakta jsou taková, že v práci jsem se naučil více než ve škole, což je dost tristní když vezmu v úvahu, že primárním cílem školy je studenty něco naučit a primárním cílem firmy je vydělat prachy. To jen dokazuje, jak školství v ČR je úplně v píči a nikdo s tím nic neudělá. Podhodnocené školství? Nasrat jako, řepka podpořená dotacemi vydělá Capo di Tuti capi Babišovi a Consiglierovi Faltýnkovi víc...
Trolling detected.
Mimochodem, tu frustraci z volitelných předmětů chápu. Je těžké si vybrat volitelný předmět, když se člověk naprosto nezajímá, kteří vyučující dělají něco zajímavého.
-
Se spoluzaky jsi se nebavil, nezajimal jsi se, co delali vyucujici, kdyz neucili, do knihovny jsi nechodil, predmety mimo studijni plan sis nezapsal...
Když chodíš do školy, kde polovina spolužáků jsou autisté, tak tam těžko navážeš sociální interakce. Pro ně sociální interakce prostě neexistují. Co dělají vyučující mi je tak trochu u ******. Proč bych měl chodit do knihovny, jsem člověk budoucnosti, ne minulosti. Předměty mimo studijní plán jsem si zapsal, bohužel tam člověk narazí na tu nedostatečnou úroveň. Fakta jsou taková, že v práci jsem se naučil více než ve škole, což je dost tristní když vezmu v úvahu, že primárním cílem školy je studenty něco naučit a primárním cílem firmy je vydělat prachy. To jen dokazuje, jak školství v ČR je úplně v píči a nikdo s tím nic neudělá. Podhodnocené školství? Nasrat jako, řepka podpořená dotacemi vydělá Capo di Tuti capi Babišovi a Consiglierovi Faltýnkovi víc...
Trolling detected.
Mimochodem, tu frustraci z volitelných předmětů chápu. Je těžké si vybrat volitelný předmět, když se člověk naprosto nezajímá, kteří vyučující dělají něco zajímavého.
Co znamená Trolling detected? Že budeš trollit? Pokud začneš trollit, tak pak nevidím smysl v debatě pokračovat. Sorry jako.
Jinak nevidím smysl v aktivním vyhledávání toho, co který profesor dělá a o co se zajímá. Ani si nepamatuji nikoho ze spolužáků, kdo by se též aktivně zajímal. My měli dost svých starostí, pokud učitel chtěl, abychom o něm něco věděli, tak se nám představil na přednášce, cvičení (Dobrý den, jsem doktorand xyz, studuji na škole doktorské studium, ve firmě jsem nikdy nemakal ale mám úžasné teoretické základy v oboru abc. Takže vás budu mít na cvičení.). Již jsem tento problém psal do ankety ale odpověď děkana i garanta byla stejná - jsme výzkumná fakulta, učíme jen čistou teorii a naši učitelé nemusí vědět, jak to chodí ve firmách...
Na závěr k tomu označování (ztučnění) textu. Tak nějak jsem doufal, že hyperbolu ztučňovat nemusím, že je z textu jasně zřetelná už tím, jak je napsaná. Ale tak dobře... ;)
-
hochu spousta lidí tadymá nějakejten titul a protožejeto stálo spustu úsilí a $$$ kdyžjich zrovna měli málo takto proně má nějakoutu pomyslnou hodnotu kterouto ovšem reálně nemá 8) mnohem lepší jesi titul koupit stojíto sice víc $$$ ale ušetříse spoustačasu 8) 8) 8) zapět deset let silidi budou kupovat tituli uplně běžně jako noviny v trafice 8) 8) 8)
-
Bc je dostatečné pro 99% úkolů se kterými se setkáš v R&D praxi, pokud nechceš být vědec. Nicméně v té praxi musíš makat, po absolvování školy ještě téměř nic neumíš.
Mám Bc z Fakulty Mechatroniky na TUL a běžně se setkávám s FELáky od Bc až po PhD. Někteří jsou schopnější než já, jiní méně. Nějaký technický základ je užitečný, ale je to víc o tobě. A jazyky jsou stejně důležité, jako technické know-how.
-
Se spoluzaky jsi se nebavil, nezajimal jsi se, co delali vyucujici, kdyz neucili, do knihovny jsi nechodil, predmety mimo studijni plan sis nezapsal...
Když chodíš do školy, kde polovina spolužáků jsou autisté, tak tam těžko navážeš sociální interakce. Pro ně sociální interakce prostě neexistují. Co dělají vyučující mi je tak trochu u ******. Proč bych měl chodit do knihovny, jsem člověk budoucnosti, ne minulosti. Předměty mimo studijní plán jsem si zapsal, bohužel tam člověk narazí na tu nedostatečnou úroveň. Fakta jsou taková, že v práci jsem se naučil více než ve škole, což je dost tristní když vezmu v úvahu, že primárním cílem školy je studenty něco naučit a primárním cílem firmy je vydělat prachy. To jen dokazuje, jak školství v ČR je úplně v píči a nikdo s tím nic neudělá. Podhodnocené školství? Nasrat jako, řepka podpořená dotacemi vydělá Capo di Tuti capi Babišovi a Consiglierovi Faltýnkovi víc...
Trolling detected.
Mimochodem, tu frustraci z volitelných předmětů chápu. Je těžké si vybrat volitelný předmět, když se člověk naprosto nezajímá, kteří vyučující dělají něco zajímavého.
Co znamená Trolling detected? Že budeš trollit? Pokud začneš trollit, tak pak nevidím smysl v debatě pokračovat. Sorry jako.
Jinak nevidím smysl v aktivním vyhledávání toho, co který profesor dělá a o co se zajímá. Ani si nepamatuji nikoho ze spolužáků, kdo by se též aktivně zajímal. My měli dost svých starostí, pokud učitel chtěl, abychom o něm něco věděli, tak se nám představil na přednášce, cvičení (Dobrý den, jsem doktorand xyz, studuji na škole doktorské studium, ve firmě jsem nikdy nemakal ale mám úžasné teoretické základy v oboru abc. Takže vás budu mít na cvičení.). Již jsem tento problém psal do ankety ale odpověď děkana i garanta byla stejná - jsme výzkumná fakulta, učíme jen čistou teorii a naši učitelé nemusí vědět, jak to chodí ve firmách...
Na závěr k tomu označování (ztučnění) textu. Tak nějak jsem doufal, že hyperbolu ztučňovat nemusím, že je z textu jasně zřetelná už tím, jak je napsaná. Ale tak dobře... ;)
Tak já to teda rozvedu. V práci si taky odmítáš studovat cokoliv navíc a zajímat se, co by pro tebe mohlo být užitečné vědět?
Teorie vs. praxe je často diskutovaný téma. Poměr lze ovlivnit vhodným výběrem VŠ, ale pak si člověk nemůže stěžovat, že se na VŠ nenaučil víc než kdyby místo toho chodil do práce....
Spolužáky lze taky ovlivnit výběrem vhodné VŠ.
Můj pohled třeba je náročná teoretická VŠ + part time.
-
V práci studuji to, co je potřeba k práci + co je potřeba vědět, protože je třeba držet krok s dobou. Jinak mě předežene konkurence (konkurenční pracovní síla)
-
V práci studuji to, co je potřeba k práci + co je potřeba vědět, protože je třeba držet krok s dobou. Jinak mě předežene konkurence (konkurenční pracovní síla)
No, aspoň že u tebe došlo k posunu v přístupu. Kdyby ses staral i na vejšce, mohl sis z ní odnést víc.
-
V práci studuji to, co je potřeba k práci + co je potřeba vědět, protože je třeba držet krok s dobou. Jinak mě předežene konkurence (konkurenční pracovní síla)
No, aspoň že u tebe došlo k posunu v přístupu. Kdyby ses staral i na vejšce, mohl sis z ní odnést víc.
Vejška tě neposune, to je vždy o člověku, ne o systému. Můžeš mít nejdokonalejší systém, ale když člověk nechce, tak mu ten systém nic nedá. A i naopak, můžeš mít špatný systém, ale pokud člověk chce, tak si informace mimo systém sežene, pokud existujou.. A ony ty informace existujou... Děkuj 21. století, a pomodli se k internetu... Takové množství informací v nějaké knihovně nenajdeš... Jen na internetu...
-
Žijeme v úžasné době, kdy člověk konečně nemusí bojovat o přežití (spalničky, tuberkuloza? Ha, máme očkování) a za informacemi nemusí do knihovny, ani je jinak složitě shánět (internet, sedíš na zadeki a přečíst knihu si můžeš aniž bys někam chodil). Tak toho benefitu využij...
-
Vejška tě neposune, to je vždy o člověku, ne o systému. Můžeš mít nejdokonalejší systém, ale když člověk nechce, tak mu ten systém nic nedá. A i naopak, můžeš mít špatný systém, ale pokud člověk chce, tak si informace mimo systém sežene, pokud existujou.. A ony ty informace existujou... Děkuj 21. století, a pomodli se k internetu... Takové množství informací v nějaké knihovně nenajdeš... Jen na internetu...
Bohužel minimálně (a nejen) u nás je školství v tragickém stavu, jen u vysokých škol to nejde tolik vidět. Nicméně i přesto je mnohem jednodušší jít si sednout na zadek na přednášku a poslouchat (příp. jít do knihovny), než se učit z mnohdy pochybných zdrojů internetu. Jednak proto, že ne vše, co člověk najde, je spolehlivé, ne vše je ucelené a ne vše píší lidé, kteří tomu rozumí. Navíc v situaci, kdy často chybí materiály v češtině a někdy je prostě fajn se s učivem seznámit v rodném jazyce. :) (Jinak bych chtěl vidět, jak by mi posloužil internet, pokud bych se chtěl učit teorii automatů / grup / kategorií / množin, v porovnání s knihovnou/knihami... ;) )
-
... za informacemi nemusí do knihovny, ani je jinak složitě shánět (internet, sedíš na zadeki a přečíst knihu si můžeš aniž bys někam chodil). Tak toho benefitu využij...
Už to nehul.
-
Tak skola ti predsa dava len prilezitost vyuzit jej zdroje, je na kazdom, ako sa k tomu postavi a ako velmi dotknuty vzdelanim tu skolu opusti. Skola ti, ak mas zaujem a patricny pristup Moze dat fakt hodne, ak chces len prejst, jak noz maslom, tak si clovek ide len pre titul a nemoze vycitat skole, ak ma pocit, ze si toho mohol odniest viac..
-
Tak skola ti predsa dava len prilezitost vyuzit jej zdroje, je na kazdom, ako sa k tomu postavi a ako velmi dotknuty vzdelanim tu skolu opusti. Skola ti, ak mas zaujem a patricny pristup Moze dat fakt hodne, ak chces len prejst, jak noz maslom, tak si clovek ide len pre titul a nemoze vycitat skole, ak ma pocit, ze si toho mohol odniest viac..
+1
Ak v skole clovek sedi (alebo nesedi), nauci sa len to, co je povinne na cvicenia/skusky/zadania, potom si prijde po titul, je tam zbytocne. Lepsie je prejst curiculum s minimalnym moznym usilim bars aj na E-cka a venovat sa radsej vysokoskolskej odbornej cinnosti u veduceho, ktory je dobry vo svojom obore a nema v hlave nasrate. Pripadne popri skole pracovat a porovnavat si skolske vedomosti s praxou. Niekedy v praxi fachidioti robia veci kompletne nahovno, ani nevedia, co robia, niekedy zasa skola dava nepresne informacie.
-
.. Jednak proto, že ne vše, co člověk najde, je spolehlivé, ne vše je ucelené a ne vše píší lidé, kteří tomu rozumí. Navíc v situaci, kdy často chybí materiály v češtině a někdy je prostě fajn se s učivem seznámit v rodném jazyce. :) (Jinak bych chtěl vidět, jak by mi posloužil internet, pokud bych se chtěl učit teorii automatů / grup / kategorií / množin, v porovnání s knihovnou/knihami... ;) )
Je pravda, clovek sa knihy nespyta dodatocne informacie, len ta cestina/slovencina mi pri vyuke vadi. Miesto toho, aby sa prednasky robili v anglictine, tak si prednasajuci vymyslaju "irecite" pojmy a ani diva svina im potom nerozumie.
-
Vejška tě neposune, to je vždy o člověku, ne o systému. Můžeš mít nejdokonalejší systém, ale když člověk nechce, tak mu ten systém nic nedá. A i naopak, můžeš mít špatný systém, ale pokud člověk chce, tak si informace mimo systém sežene, pokud existujou.. A ony ty informace existujou... Děkuj 21. století, a pomodli se k internetu... Takové množství informací v nějaké knihovně nenajdeš... Jen na internetu...
Bohužel minimálně (a nejen) u nás je školství v tragickém stavu, jen u vysokých škol to nejde tolik vidět. Nicméně i přesto je mnohem jednodušší jít si sednout na zadek na přednášku a poslouchat (příp. jít do knihovny), než se učit z mnohdy pochybných zdrojů internetu. Jednak proto, že ne vše, co člověk najde, je spolehlivé, ne vše je ucelené a ne vše píší lidé, kteří tomu rozumí. Navíc v situaci, kdy často chybí materiály v češtině a někdy je prostě fajn se s učivem seznámit v rodném jazyce. :) (Jinak bych chtěl vidět, jak by mi posloužil internet, pokud bych se chtěl učit teorii automatů / grup / kategorií / množin, v porovnání s knihovnou/knihami... ;) )
Úplně si to s tím, že je lepší jít na přednášku nemyslím. Na internetu se dají sehnat v AJ kvalitní materiály, často zdarma, někdy za pár korun (10 EUR na Udemy). Myslím, že hodně kurzů třeba na Udemy je ucelených, případně knížek na Amazonu.
Co vidím v poslední době celkem dost, že má význam studovat po malých krůčcích a pravidelně, věnovat studiu třeba 10 minut denně a pravidelně, než jednou za týden dvě hodiny (to se člověk stejně není schopen v dnešní době soustředit).
Já třeba teď studuji správu RedHat Linuxu, stáhnul jsem si zdarma System Administrator Guide, a 2x týdně si vždy projdu po jedné kapitole, občas si věci rovnou zkouším, a docela se mi to v hlavě drží, ani se nemusím nějak přemlouvat. Další dni mám rozdělané zase kurzy na Udemy (po 10 EUR) a studuji je po 1 lekci jednou za týden. Pak mám třeba rozdělanou knížku, a po 10 stránkách denně včetně potrhávání u ní jedu.
U hodně věcí vidím, jak se po malých krůčcích dá dostat za čas strašně daleko. Škola je prolejvárna informací, snaží se do vás za krátký čas nalít co nejvíc informací, co člověk hned zapomene. Já potřebuji mít při učení spíše výsledky, sám pro sebe nejedu stylem, že bych do sebe naházel co nejvíc informací, ale naopak pravidelně jistou dávku, kterou jsem schopen ještě bezproblémově vstřebat. A to je 10-30 minut denně.
-
Tak skola ti predsa dava len prilezitost vyuzit jej zdroje, je na kazdom, ako sa k tomu postavi a ako velmi dotknuty vzdelanim tu skolu opusti. Skola ti, ak mas zaujem a patricny pristup Moze dat fakt hodne, ak chces len prejst, jak noz maslom, tak si clovek ide len pre titul a nemoze vycitat skole, ak ma pocit, ze si toho mohol odniest viac..
Možná může dát hodně, ale jsou metody, které ti dají ještě víc. Problém školy je ten, že přednášky jsou tam příliš dlouhé a člověk není schopen se plnohodnotně soustředit 90 minut, jsou tam chvilky, kdy trochu vypadne. Z toho důvodu někteří učitelé (bohužel jich je stále málo) od tohoto modelu ustupují, protože podle nich je efektivnější sledovat krátký výklad, ale každý den, než jednou za týden přijít na přednášku a nechat si nacpat do hlavy miliardu informací, které mozek ani není schopen najednou zpracovat. Samozřejmě realizace, aby každý den učitel přišel na půl hodinky odvykládat nějaké téma, je problematická. Ale tento problém řeší právě ty videa. Člověk si je může pustit v době, kdy je nejefektivnější a nejsoustředěnější, důležité ale je to, aby se tomu věnoval každý den. Z toho důvodu jsem pak moc nechodil na přednášky a radši si ten čas rozprostřil po celý týden.
Pokud chceš vědět o fungování mozku a učení více, zkus kurz z prestižní univerzity
https://www.coursera.org/learn/learning-how-to-learn/home/welcome
-
Vejška tě neposune, to je vždy o člověku, ne o systému. Můžeš mít nejdokonalejší systém, ale když člověk nechce, tak mu ten systém nic nedá. A i naopak, můžeš mít špatný systém, ale pokud člověk chce, tak si informace mimo systém sežene, pokud existujou.. A ony ty informace existujou... Děkuj 21. století, a pomodli se k internetu... Takové množství informací v nějaké knihovně nenajdeš... Jen na internetu...
Bohužel minimálně (a nejen) u nás je školství v tragickém stavu, jen u vysokých škol to nejde tolik vidět. Nicméně i přesto je mnohem jednodušší jít si sednout na zadek na přednášku a poslouchat (příp. jít do knihovny), než se učit z mnohdy pochybných zdrojů internetu. Jednak proto, že ne vše, co člověk najde, je spolehlivé, ne vše je ucelené a ne vše píší lidé, kteří tomu rozumí. Navíc v situaci, kdy často chybí materiály v češtině a někdy je prostě fajn se s učivem seznámit v rodném jazyce. :) (Jinak bych chtěl vidět, jak by mi posloužil internet, pokud bych se chtěl učit teorii automatů / grup / kategorií / množin, v porovnání s knihovnou/knihami... ;) )
Podobná odpověď jako jsem odpovídal mynonovi. K těm zdrojům - mooc kurzy jsou tvořeny i prestižními universitami z celého světa, takže o pochybný zdroj se nejedná. Naopak je to mnohdy lepší zdroj než informace na místní univerzitě, kde mohou být informace zastaralé (někdy i nepravdivé, ale to nebude tak časté).
-
Vejška tě neposune, to je vždy o člověku, ne o systému. Můžeš mít nejdokonalejší systém, ale když člověk nechce, tak mu ten systém nic nedá. A i naopak, můžeš mít špatný systém, ale pokud člověk chce, tak si informace mimo systém sežene, pokud existujou.. A ony ty informace existujou... Děkuj 21. století, a pomodli se k internetu... Takové množství informací v nějaké knihovně nenajdeš... Jen na internetu...
Bohužel minimálně (a nejen) u nás je školství v tragickém stavu, jen u vysokých škol to nejde tolik vidět. Nicméně i přesto je mnohem jednodušší jít si sednout na zadek na přednášku a poslouchat (příp. jít do knihovny), než se učit z mnohdy pochybných zdrojů internetu. Jednak proto, že ne vše, co člověk najde, je spolehlivé, ne vše je ucelené a ne vše píší lidé, kteří tomu rozumí. Navíc v situaci, kdy často chybí materiály v češtině a někdy je prostě fajn se s učivem seznámit v rodném jazyce. :) (Jinak bych chtěl vidět, jak by mi posloužil internet, pokud bych se chtěl učit teorii automatů / grup / kategorií / množin, v porovnání s knihovnou/knihami... ;) )
Úplně si to s tím, že je lepší jít na přednášku nemyslím. Na internetu se dají sehnat v AJ kvalitní materiály, často zdarma, někdy za pár korun (10 EUR na Udemy). Myslím, že hodně kurzů třeba na Udemy je ucelených, případně knížek na Amazonu.
Co vidím v poslední době celkem dost, že má význam studovat po malých krůčcích a pravidelně, věnovat studiu třeba 10 minut denně a pravidelně, než jednou za týden dvě hodiny (to se člověk stejně není schopen v dnešní době soustředit).
Přesně tak. Nejdřív se budu deset minut učit přednášku z lineární algebry, pak se budu deset minut učit cviko z lineární algebry, pak se budu deset minut učit přednášku z matematické analýzy, pak se budu deset minut učit cviko z matematické analýzy pak se budu deset minut učit přednášku z diskrétky, pak se budu učit deset minut cviko z diskrétky, pak si budu deset minut číst o tom, jak programovat, pak budu deset minut zkoušet programovat, pak si budu deset minut číst o tom, jak fungujou sítě, pak si budu deset minut číst o tom, jak funguje HW počítačše
A když s tím za 100 minut skončím, tak se začnu věnovat úkolům do téhož. (ideálně po víc než deseti minutách, protože víkend strávený úkolem do analýzy za 7x 10minut neuděláš.)
-
Nebo si můžeš spočítat, za jak dlouho se po deseti minutách naučíš prvácký kurz lineární algebry.
Studenti mu věnují (90minut přednášek + 90 minut cvik + 120 minut úkolů) * (2x 14 týdnů semestru) + učení se na zkoušku. To je 300*28 = 8400 minut, když to učení se na zkoušku zanedbám.
8400 / 70 = 120,
Takže se svýma deseti minutama denně se to budeš učit dva roky.
Neříkám, je potřeba se dál vzdělávat. A deset minut denně je lepší než nic. Ale ani omylem to nestačí na nic serióznějšího.
-
Možná může dát hodně, ale jsou metody, které ti dají ještě víc. Problém školy je ten, že přednášky jsou tam příliš dlouhé a člověk není schopen se plnohodnotně soustředit 90 minut, jsou tam chvilky, kdy trochu vypadne. Z toho důvodu někteří učitelé (bohužel jich je stále málo) od tohoto modelu ustupují, protože podle nich je efektivnější sledovat krátký výklad, ale každý den, než jednou za týden přijít na přednášku a nechat si nacpat do hlavy miliardu informací, které mozek ani není schopen najednou zpracovat. Samozřejmě realizace, aby každý den učitel přišel na půl hodinky odvykládat nějaké téma, je problematická. Ale tento problém řeší právě ty videa. Člověk si je může pustit v době, kdy je nejefektivnější a nejsoustředěnější, důležité ale je to, aby se tomu věnoval každý den. Z toho důvodu jsem pak moc nechodil na přednášky a radši si ten čas rozprostřil po celý týden.
Pokud chceš vědět o fungování mozku a učení více, zkus kurz z prestižní univerzity
https://www.coursera.org/learn/learning-how-to-learn/home/welcome
Dakujem za tip, o problematike si rad nieco nastudujem :) . To je pravda, ze clovek sa rozhodne neni schopny sustredit 2 hodiny na suvisly vyklad, dokonca sme mali aj 3-hodinove.. Samotny prednasajuci hovorili, ze to je nonsens, ze v civilizovanom svete sa to rozdeli do viacerych prednasok behom tyzdna. Ale ono sa asi ludom nechce ist do, mozno aj preto, ze to je urcite narocna uloha, porozbijat tie ucelene bloky prednasok tak, aby sa ucivo dalo odprednasat po pol hodinach, davalo zmysel a bolo ucelene, asi neni uplne jednoduche sa do toho zmestit. A preto je vyhoda a myslim, ze by sa mnohi mali inspirovat, ze sa niekde prednasky nahravaju a clovek si tie casti, kde nebol schopny udrzat pozornost dopozera doma. Asi to nie je idealne riesenie, ale zase lepsie, ako nic.
-
Vejška tě neposune, to je vždy o člověku, ne o systému. Můžeš mít nejdokonalejší systém, ale když člověk nechce, tak mu ten systém nic nedá. A i naopak, můžeš mít špatný systém, ale pokud člověk chce, tak si informace mimo systém sežene, pokud existujou.. A ony ty informace existujou... Děkuj 21. století, a pomodli se k internetu... Takové množství informací v nějaké knihovně nenajdeš... Jen na internetu...
Bohužel minimálně (a nejen) u nás je školství v tragickém stavu, jen u vysokých škol to nejde tolik vidět. Nicméně i přesto je mnohem jednodušší jít si sednout na zadek na přednášku a poslouchat (příp. jít do knihovny), než se učit z mnohdy pochybných zdrojů internetu. Jednak proto, že ne vše, co člověk najde, je spolehlivé, ne vše je ucelené a ne vše píší lidé, kteří tomu rozumí. Navíc v situaci, kdy často chybí materiály v češtině a někdy je prostě fajn se s učivem seznámit v rodném jazyce. :) (Jinak bych chtěl vidět, jak by mi posloužil internet, pokud bych se chtěl učit teorii automatů / grup / kategorií / množin, v porovnání s knihovnou/knihami... ;) )
Úplně si to s tím, že je lepší jít na přednášku nemyslím. Na internetu se dají sehnat v AJ kvalitní materiály, často zdarma, někdy za pár korun (10 EUR na Udemy). Myslím, že hodně kurzů třeba na Udemy je ucelených, případně knížek na Amazonu.
Co vidím v poslední době celkem dost, že má význam studovat po malých krůčcích a pravidelně, věnovat studiu třeba 10 minut denně a pravidelně, než jednou za týden dvě hodiny (to se člověk stejně není schopen v dnešní době soustředit).
Přesně tak. Nejdřív se budu deset minut učit přednášku z lineární algebry, pak se budu deset minut učit cviko z lineární algebry, pak se budu deset minut učit přednášku z matematické analýzy, pak se budu deset minut učit cviko z matematické analýzy pak se budu deset minut učit přednášku z diskrétky, pak se budu učit deset minut cviko z diskrétky, pak si budu deset minut číst o tom, jak programovat, pak budu deset minut zkoušet programovat, pak si budu deset minut číst o tom, jak fungujou sítě, pak si budu deset minut číst o tom, jak funguje HW počítačše
A když s tím za 100 minut skončím, tak se začnu věnovat úkolům do téhož. (ideálně po víc než deseti minutách, protože víkend strávený úkolem do analýzy za 7x 10minut neuděláš.)
Ano, tak nějak podobně to funguje. Akorát nikde není striktně řečeno, že to musí být 10 minut. Jednou ta podkapitola trvá 10 minut, jindy 25 minut, proto to omezuji množstvím práce (naimplementuji tyhle 4 funkce a pak si půjdu dát kafe). Cvičení zaberou více času než teorie, ale nikdy nepřekračuji hodinu, po hodině následuje povinné protažení těla a přestávka, aby mozek přepnul ze soustředěného stavu do relaxačního stavu. Aby si mozek něco osvojil, potřebuje denní opakování, jednou týdně řešit lineární algebru tím, že zajdu na přednášku a pak na cviko nemá takový efekt...
-
jdusizasvym
Až na to, že tu lingebru řešíš minimálně třikrát týdně.
Jednou na přednášce, jednou na cviku, a potom když děláš úkoly.
No, a já ti říkám, že
1) to, jak dlouho to budeš studovat než se to naučíš závisí na tom, kolik tomu v průměru denně věnuješ.
2) Rozdělovat látku po půl hodinách je blbost. Snažíme se lidem prodat iluzi, že půl hodiny denně něco řeší.Chodili jste vůbec na vysokou? Pokud je studentům potřeba předat 13x 90minut přednášek a 8x 90 minut cvičení týdně, aby se za ten semestr něco naučili, tak to znamená, že na pracovní den připadá rovných (39+24)/5 = 12.6 půlhodin výkladu. Můžete si vybrat, jak to nařezat. Tři hodiny předmětu v kuse nebo mít hned tentý den přednášku a cvičení není ideál. Mít ale v jeden den dvanáct předmětů je prostě blbost.
Krom toho mít na předmět půl hodiny znamená, že většinu důkazů studenti uslyší rozdělené nejmíň na dvě části. A to je fakt na pytel.
Můžeš mít denně jen půl hodiny lineární algebry, ale za týden prostě musíš stihnout stejné množ
Prodáváme iluzi, že vás chvilka denně spasí.
-
Ještě bych se zeptal na jednu otázku:
Když programujete, tak to taky děláte tak, že půl hodiny programujete a pak se jdete protáhnout?
-
pardon. špatné konstanty. 13x 45minut + 8x 45minut, takže ty výsledky jsou poloviční. To co jsem řekl ale stále platí...
-
.. Jednak proto, že ne vše, co člověk najde, je spolehlivé, ne vše je ucelené a ne vše píší lidé, kteří tomu rozumí. Navíc v situaci, kdy často chybí materiály v češtině a někdy je prostě fajn se s učivem seznámit v rodném jazyce. :) (Jinak bych chtěl vidět, jak by mi posloužil internet, pokud bych se chtěl učit teorii automatů / grup / kategorií / množin, v porovnání s knihovnou/knihami... ;) )
Je pravda, clovek sa knihy nespyta dodatocne informacie, len ta cestina/slovencina mi pri vyuke vadi. Miesto toho, aby sa prednasky robili v anglictine, tak si prednasajuci vymyslaju "irecite" pojmy a ani diva svina im potom nerozumie.
To je překvápko, že v ČR/SR se přednáší česky/slovensky a že máme vlastní terminologii, úplně stejně, jako třeba francouzština, němčina, ruština, španělština...
Možná může dát hodně, ale jsou metody, které ti dají ještě víc. Problém školy je ten, že přednášky jsou tam příliš dlouhé a člověk není schopen se plnohodnotně soustředit 90 minut, jsou tam chvilky, kdy trochu vypadne.
Božínku, i vy chudinky! Dříve lidé jako vy prostě chodili do učení, věnovat se něčemu manuálnímu, na co stačili. Dnes tam chodí jen naprostí idioti a podle toho to řemeslo taky vypadá. Zatímco lidé jako vy chodí do IT - a podle toho to pak bohužel taky vypadá.
A zase dokola, co jsem tu už psal - neudržíš pozornost, ale protože jsi přesvědčený o své genialitě, kterou přeci nikdo jiný nemůže překonávat, tak to zobecníš na "nikdo neudrží pozornost". Nerozumíš terminologii, která tu byla dávno před tím, než ses narodil, tak jí přece nemůže rozumět nikdo. Já jsem geniální, proto je škola k ničemu, protože mou genialitu nechápe, všichni se ze mě pos...e!
To mi vysvětlete, jak je možné, že za nás se to zvládalo? Že po tom počátečním šoku jsme si zvykli na stominutové bloky. Že jsme se dokázali naučit terminologii jak česky, tak anglicky a často i rusky (protože ruské literatury tu byly plné knihovny). Co umíte navíc oproti dřívějším generacím, čehož studium vám brání se plnohodnotně věnovat tomu, co se po vás chce na škole? A proč nebrečí studenti medicíny nebo práv, že se hodinu a půl prostě nedokážou soustředit a že už jsou geniální tak, jak přišli a škola je akorát omezuje? Jestli ono to nebude nějak souviset s tím, že tyto školy si zatím ještě z uchazečů vybírají ty nejlepší, zatímco techniky berou každého, aby tam vůbec někdo studoval, takže logicky tam je větší zastoupení odpadu. Který pak brečí, že to nedává a jak jsou všichni okolo oproti němu hloupí. Dobu, kdy i techniky si vybíraly, jsem nezažil, ale za nás se to aspoň v průběhu prvního semestru nemilosrdně vyházelo. Dnes se vymýšlí, jak i opici dovést k diplomu.
-
jdusizasvym
Až na to, že tu lingebru řešíš minimálně třikrát týdně.
Jednou na přednášce, jednou na cviku, a potom když děláš úkoly.
No, a já ti říkám, že
1) to, jak dlouho to budeš studovat než se to naučíš závisí na tom, kolik tomu v průměru denně věnuješ.
2) Rozdělovat látku po půl hodinách je blbost. Snažíme se lidem prodat iluzi, že půl hodiny denně něco řeší.Chodili jste vůbec na vysokou? Pokud je studentům potřeba předat 13x 90minut přednášek a 8x 90 minut cvičení týdně, aby se za ten semestr něco naučili, tak to znamená, že na pracovní den připadá rovných (39+24)/5 = 12.6 půlhodin výkladu. Můžete si vybrat, jak to nařezat. Tři hodiny předmětu v kuse nebo mít hned tentý den přednášku a cvičení není ideál. Mít ale v jeden den dvanáct předmětů je prostě blbost.
Krom toho mít na předmět půl hodiny znamená, že většinu důkazů studenti uslyší rozdělené nejmíň na dvě části. A to je fakt na pytel.
Můžeš mít denně jen půl hodiny lineární algebry, ale za týden prostě musíš stihnout stejné množ
Prodáváme iluzi, že vás chvilka denně spasí.
Chyba je těch 12 předmětů. Nevím kam jsi chodil do školy ty, ale u nás bylo maximálně 5 předmětů za semestr, aby to dalo 30 kreditů. A jinak časově - buď se učíš jednou týdně a za ten týden spoustu věcí zapomeneš, nebo se věnuješ předmětu každý den a zapomeneš z předchozího dne jen pár informací => Důležité pro učení je (skoro) každý den se tomu předmětu věnovat. Déle to pak i vydrží v paměti. A nakonec strávíš předmětem o něco méně času se stejným výsledkem, jako někdo, kdo se předmětu věnoval jednou týdně a musel každý týden se rozpomenout, co vlastně minulý týden řešil. Kdyby existovalo něco jako křivka zapomínání, byla by to klesající funkce.
A ano, na VŠ jsem chodil. A vím, co mi tam fungovalo a co nefungovalo. A z předmětů, u kterých byly video přednášky, jsem si odnesl nejvíc. Naopak z předmětů, kde byla přednáška a cvičení v jeden den, jsem si odnesl minimum informací.
Ještě bych se zeptal na jednu otázku:
Když programujete, tak to taky děláte tak, že půl hodiny programujete a pak se jdete protáhnout?
No jasně, např. 30 - 45 minut programuji (přesně to neměřím, ale je dobré to nepřetahovat přes hodinu) a pak se jdu projít na 5 minut po zahradě, nebo ven (pokud programuji v práci) a trochu narovnám páteř a zrelaxuji mozek. Programování způsobuje nemoci z povolání, proto ta prevence. Dobré je, že mozek pracuje podvědomě pořád, i když vědomě odpočívá, takže těch pět minut je pořád pět pracovních, takže ani neodečítám čas.
-
.. Jednak proto, že ne vše, co člověk najde, je spolehlivé, ne vše je ucelené a ne vše píší lidé, kteří tomu rozumí. Navíc v situaci, kdy často chybí materiály v češtině a někdy je prostě fajn se s učivem seznámit v rodném jazyce. :) (Jinak bych chtěl vidět, jak by mi posloužil internet, pokud bych se chtěl učit teorii automatů / grup / kategorií / množin, v porovnání s knihovnou/knihami... ;) )
Je pravda, clovek sa knihy nespyta dodatocne informacie, len ta cestina/slovencina mi pri vyuke vadi. Miesto toho, aby sa prednasky robili v anglictine, tak si prednasajuci vymyslaju "irecite" pojmy a ani diva svina im potom nerozumie.
To je překvápko, že v ČR/SR se přednáší česky/slovensky a že máme vlastní terminologii, úplně stejně, jako třeba francouzština, němčina, ruština, španělština...
Možná může dát hodně, ale jsou metody, které ti dají ještě víc. Problém školy je ten, že přednášky jsou tam příliš dlouhé a člověk není schopen se plnohodnotně soustředit 90 minut, jsou tam chvilky, kdy trochu vypadne.
Božínku, i vy chudinky! Dříve lidé jako vy prostě chodili do učení, věnovat se něčemu manuálnímu, na co stačili. Dnes tam chodí jen naprostí idioti a podle toho to řemeslo taky vypadá. Zatímco lidé jako vy chodí do IT - a podle toho to pak bohužel taky vypadá.
A zase dokola, co jsem tu už psal - neudržíš pozornost, ale protože jsi přesvědčený o své genialitě, kterou přeci nikdo jiný nemůže překonávat, tak to zobecníš na "nikdo neudrží pozornost". Nerozumíš terminologii, která tu byla dávno před tím, než ses narodil, tak jí přece nemůže rozumět nikdo. Já jsem geniální, proto je škola k ničemu, protože mou genialitu nechápe, všichni se ze mě pos...e!
To mi vysvětlete, jak je možné, že za nás se to zvládalo? Že po tom počátečním šoku jsme si zvykli na stominutové bloky. Že jsme se dokázali naučit terminologii jak česky, tak anglicky a často i rusky (protože ruské literatury tu byly plné knihovny). Co umíte navíc oproti dřívějším generacím, čehož studium vám brání se plnohodnotně věnovat tomu, co se po vás chce na škole? A proč nebrečí studenti medicíny nebo práv, že se hodinu a půl prostě nedokážou soustředit a že už jsou geniální tak, jak přišli a škola je akorát omezuje? Jestli ono to nebude nějak souviset s tím, že tyto školy si zatím ještě z uchazečů vybírají ty nejlepší, zatímco techniky berou každého, aby tam vůbec někdo studoval, takže logicky tam je větší zastoupení odpadu. Který pak brečí, že to nedává a jak jsou všichni okolo oproti němu hloupí. Dobu, kdy i techniky si vybíraly, jsem nezažil, ale za nás se to aspoň v průběhu prvního semestru nemilosrdně vyházelo. Dnes se vymýšlí, jak i opici dovést k diplomu.
Nemáš argumenty, tak se uchyluješ k invektivám? Hadr na hlavu člověče, máš Dunning-Krugera 8) Kde jsem psal, že to nedávám? Jen tvrdím, že ten systém by mohl fungovat lépe. Pozornost neudrží 90 minut téměř nikdo, na to jsou i vědecké studie - pokud tě to zajímá, koukni na scholar.google.com. Proč fungovat neefektivně, když mohu fungovat efektivně? A ani nemusím být genius, stačí mi průměrný mozek a strategie, která funguje lépe.
-
Nemáš argumenty, tak se uchyluješ k invektivám? Hadr na hlavu člověče, máš Dunning-Krugera 8) Kde jsem psal, že to nedávám? Jen tvrdím, že ten systém by mohl fungovat lépe. Pozornost neudrží 90 minut téměř nikdo, na to jsou i vědecké studie - pokud tě to zajímá, koukni na scholar.google.com. Proč fungovat neefektivně, když mohu fungovat efektivně? A ani nemusím být genius, stačí mi průměrný mozek a strategie, která funguje lépe.
Nechcem sa vam do toho moc miesat, ale by som len dodal, ze este by bolo mozne udrzat tu pozornost tych 90 minut, akurat je trosku problem, ze potom mas 5-10 min, aby sa clovek presunul na dalsiu prednasku, kde absolvuje dalsich 90 a potom na 2-3. prednaske to uz moze byt trochu problem, udrzat pozornost po celu dobu.. ale je fajn, ak vie do toho prednasajuci, aj to umoznuje preberana latka, zakomponovat aj naku oddychovu aktivitu, napr kahoot sa mi velmi lubil, clovek si zasutazi, zopakuje a ujasni, o com bola rec..
-
.. Jednak proto, že ne vše, co člověk najde, je spolehlivé, ne vše je ucelené a ne vše píší lidé, kteří tomu rozumí. Navíc v situaci, kdy často chybí materiály v češtině a někdy je prostě fajn se s učivem seznámit v rodném jazyce. :) (Jinak bych chtěl vidět, jak by mi posloužil internet, pokud bych se chtěl učit teorii automatů / grup / kategorií / množin, v porovnání s knihovnou/knihami... ;) )
Je pravda, clovek sa knihy nespyta dodatocne informacie, len ta cestina/slovencina mi pri vyuke vadi. Miesto toho, aby sa prednasky robili v anglictine, tak si prednasajuci vymyslaju "irecite" pojmy a ani diva svina im potom nerozumie.
To je překvápko, že v ČR/SR se přednáší česky/slovensky a že máme vlastní terminologii, úplně stejně, jako třeba francouzština, němčina, ruština, španělština...
Možná může dát hodně, ale jsou metody, které ti dají ještě víc. Problém školy je ten, že přednášky jsou tam příliš dlouhé a člověk není schopen se plnohodnotně soustředit 90 minut, jsou tam chvilky, kdy trochu vypadne.
Božínku, i vy chudinky! Dříve lidé jako vy prostě chodili do učení, věnovat se něčemu manuálnímu, na co stačili. Dnes tam chodí jen naprostí idioti a podle toho to řemeslo taky vypadá. Zatímco lidé jako vy chodí do IT - a podle toho to pak bohužel taky vypadá.
A zase dokola, co jsem tu už psal - neudržíš pozornost, ale protože jsi přesvědčený o své genialitě, kterou přeci nikdo jiný nemůže překonávat, tak to zobecníš na "nikdo neudrží pozornost". Nerozumíš terminologii, která tu byla dávno před tím, než ses narodil, tak jí přece nemůže rozumět nikdo. Já jsem geniální, proto je škola k ničemu, protože mou genialitu nechápe, všichni se ze mě pos...e!
To mi vysvětlete, jak je možné, že za nás se to zvládalo? Že po tom počátečním šoku jsme si zvykli na stominutové bloky. Že jsme se dokázali naučit terminologii jak česky, tak anglicky a často i rusky (protože ruské literatury tu byly plné knihovny). Co umíte navíc oproti dřívějším generacím, čehož studium vám brání se plnohodnotně věnovat tomu, co se po vás chce na škole? A proč nebrečí studenti medicíny nebo práv, že se hodinu a půl prostě nedokážou soustředit a že už jsou geniální tak, jak přišli a škola je akorát omezuje? Jestli ono to nebude nějak souviset s tím, že tyto školy si zatím ještě z uchazečů vybírají ty nejlepší, zatímco techniky berou každého, aby tam vůbec někdo studoval, takže logicky tam je větší zastoupení odpadu. Který pak brečí, že to nedává a jak jsou všichni okolo oproti němu hloupí. Dobu, kdy i techniky si vybíraly, jsem nezažil, ale za nás se to aspoň v průběhu prvního semestru nemilosrdně vyházelo. Dnes se vymýšlí, jak i opici dovést k diplomu.
Nemáš argumenty, tak se uchyluješ k invektivám? Hadr na hlavu člověče, máš Dunning-Krugera 8) Kde jsem psal, že to nedávám? Jen tvrdím, že ten systém by mohl fungovat lépe. Pozornost neudrží 90 minut téměř nikdo, na to jsou i vědecké studie - pokud tě to zajímá, koukni na scholar.google.com. Proč fungovat neefektivně, když mohu fungovat efektivně? A ani nemusím být genius, stačí mi průměrný mozek a strategie, která funguje lépe.
Tak nebreč. Zvládaly to celé generace před tebou, tak nevykládej, že to nezvládne skoro nikdo. Na to jsem opravdu alergický. Ta vaše generace vyniká snad jedině v hledání výmluv, proč něco nejde. To je samý dysgrafik, dyskalkulik, hyperaktivní, trpící prokrastinací, každý potřebuje speciální zacházení a úlevy, samá "vědecká" studie, podle nichž je vlastně zhola nemožné, abych se za někdejších podmínek vůbec dožil dospělosti a ještě pak vystudoval.
I kdyby se na straně škol za posledních 100 let nezměnilo vůbec nic, tak výdobytky technického pokroku umožňují současným studentům tím studiem projít mnohem snadněji za použití počítačů, internetu, mobilů apod. než jejich předchůdcům, kteří byli odkázáni na knihovny, rýsovací prkna a tabulky, do Prahy se autobus motal po okreskách 2x tak dlouho než dnes, vlak jel průměrně 70 a k obstarání potravin jste museli obejít několik obchodů místo jednoho supermarketu na každém rohu. Logicky, pokud by školy měly zachovat svou náročnost, měly by zvážit, že informace jsou současným studentům mnohem dostupnější, mnoho úkolů je časově méně náročných díky počítačům, celkově máte víc času, takže by toho po vás vlastně měly chtít ještě víc než po vašich předchůdcích. Ve skutečnosti se toho chce po studentech čím dál méně a oni toho čím dál méně zvládají. A ještě brečí a neustále blemcají těm, kteří to zvládli dávno před nimi, že je vědecky dokázáno, že to zvládnout nejde.
-
.. Jednak proto, že ne vše, co člověk najde, je spolehlivé, ne vše je ucelené a ne vše píší lidé, kteří tomu rozumí. Navíc v situaci, kdy často chybí materiály v češtině a někdy je prostě fajn se s učivem seznámit v rodném jazyce. :) (Jinak bych chtěl vidět, jak by mi posloužil internet, pokud bych se chtěl učit teorii automatů / grup / kategorií / množin, v porovnání s knihovnou/knihami... ;) )
Je pravda, clovek sa knihy nespyta dodatocne informacie, len ta cestina/slovencina mi pri vyuke vadi. Miesto toho, aby sa prednasky robili v anglictine, tak si prednasajuci vymyslaju "irecite" pojmy a ani diva svina im potom nerozumie.
To je překvápko, že v ČR/SR se přednáší česky/slovensky a že máme vlastní terminologii, úplně stejně, jako třeba francouzština, němčina, ruština, španělština...
Možná může dát hodně, ale jsou metody, které ti dají ještě víc. Problém školy je ten, že přednášky jsou tam příliš dlouhé a člověk není schopen se plnohodnotně soustředit 90 minut, jsou tam chvilky, kdy trochu vypadne.
Božínku, i vy chudinky! Dříve lidé jako vy prostě chodili do učení, věnovat se něčemu manuálnímu, na co stačili. Dnes tam chodí jen naprostí idioti a podle toho to řemeslo taky vypadá. Zatímco lidé jako vy chodí do IT - a podle toho to pak bohužel taky vypadá.
A zase dokola, co jsem tu už psal - neudržíš pozornost, ale protože jsi přesvědčený o své genialitě, kterou přeci nikdo jiný nemůže překonávat, tak to zobecníš na "nikdo neudrží pozornost". Nerozumíš terminologii, která tu byla dávno před tím, než ses narodil, tak jí přece nemůže rozumět nikdo. Já jsem geniální, proto je škola k ničemu, protože mou genialitu nechápe, všichni se ze mě pos...e!
To mi vysvětlete, jak je možné, že za nás se to zvládalo? Že po tom počátečním šoku jsme si zvykli na stominutové bloky. Že jsme se dokázali naučit terminologii jak česky, tak anglicky a často i rusky (protože ruské literatury tu byly plné knihovny). Co umíte navíc oproti dřívějším generacím, čehož studium vám brání se plnohodnotně věnovat tomu, co se po vás chce na škole? A proč nebrečí studenti medicíny nebo práv, že se hodinu a půl prostě nedokážou soustředit a že už jsou geniální tak, jak přišli a škola je akorát omezuje? Jestli ono to nebude nějak souviset s tím, že tyto školy si zatím ještě z uchazečů vybírají ty nejlepší, zatímco techniky berou každého, aby tam vůbec někdo studoval, takže logicky tam je větší zastoupení odpadu. Který pak brečí, že to nedává a jak jsou všichni okolo oproti němu hloupí. Dobu, kdy i techniky si vybíraly, jsem nezažil, ale za nás se to aspoň v průběhu prvního semestru nemilosrdně vyházelo. Dnes se vymýšlí, jak i opici dovést k diplomu.
Nemáš argumenty, tak se uchyluješ k invektivám? Hadr na hlavu člověče, máš Dunning-Krugera 8) Kde jsem psal, že to nedávám? Jen tvrdím, že ten systém by mohl fungovat lépe. Pozornost neudrží 90 minut téměř nikdo, na to jsou i vědecké studie - pokud tě to zajímá, koukni na scholar.google.com. Proč fungovat neefektivně, když mohu fungovat efektivně? A ani nemusím být genius, stačí mi průměrný mozek a strategie, která funguje lépe.
Tak nebreč. Zvládaly to celé generace před tebou, tak nevykládej, že to nezvládne skoro nikdo. Na to jsem opravdu alergický. Ta vaše generace vyniká snad jedině v hledání výmluv, proč něco nejde. To je samý dysgrafik, dyskalkulik, hyperaktivní, trpící prokrastinací, každý potřebuje speciální zacházení a úlevy, samá "vědecká" studie, podle nichž je vlastně zhola nemožné, abych se za někdejších podmínek vůbec dožil dospělosti a ještě pak vystudoval.
I kdyby se na straně škol za posledních 100 let nezměnilo vůbec nic, tak výdobytky technického pokroku umožňují současným studentům tím studiem projít mnohem snadněji za použití počítačů, internetu, mobilů apod. než jejich předchůdcům, kteří byli odkázáni na knihovny, rýsovací prkna a tabulky, do Prahy se autobus motal po okreskách 2x tak dlouho než dnes, vlak jel průměrně 70 a k obstarání potravin jste museli obejít několik obchodů místo jednoho supermarketu na každém rohu. Logicky, pokud by školy měly zachovat svou náročnost, měly by zvážit, že informace jsou současným studentům mnohem dostupnější, mnoho úkolů je časově méně náročných díky počítačům, celkově máte víc času, takže by toho po vás vlastně měly chtít ještě víc než po vašich předchůdcích. Ve skutečnosti se toho chce po studentech čím dál méně a oni toho čím dál méně zvládají. A ještě brečí a neustále blemcají těm, kteří to zvládli dávno před nimi, že je vědecky dokázáno, že to zvládnout nejde.
;D A pak kdo brečí... A ne, vy jste nebyli geniální generace, co všechno zvládla a my nejsme hloupější generace. Přednášky byly pro vás podobně náročné ale s tím tehdy nešlo nic dělat, protože technika nebyla tak napřed. Dnes ale je a když je možnost reformovat systém díky technice, tak by se reformovat měl. Ve Finsku a v Kanadě se reformoval a studenti z těchto zemí mají nejlepší výsledky. ČR naopak klesá, protože se školství nereformuje a jediné alternativy, které existují, jsou pochybné Montesorri, kdy se děti a studenti mají učit jen a pouze, pokud chtějí sami - což je samozřejmě pitomost, s tímhle systémem nám vyroste maximálně tak Kiwi...
Jinak generace jsou stále stejné. To jen staří dědkové, kteří nestíhají dobu v seniorské věku pořád nadávají, jak ta mladší generace stojí za prd, protože oni sami si nejsou ochotni připustit, že patří do starého železa. Čest pokrokovým seniorum, kteří si nestěžují, jak to tenkrát měli těžší, protože chápou, že technický pokrok má nějaké trvání a vše nešlo objevit za jejich dětství ... Proto nyní zde tesám mezi jedničky a nuly a přísáhám, že pokud se dožiji dědkovského věku, nebudu fňukat, jak ta naše mladá generace sbírá informace jednoduše z mikročipu, který mají připojený k palici, zatímco já musel v roce 2018 všechno pracně hledat na internetu. Jak oni poznávají hvězdy a planety ve virtuální realitě, zatímco já je musel poznávat v roce 2018 skrz videa a Stellarium. Protože chápu, že vše nelze objevit během mého mládí.
-
tak zrovna finské školství je spíš podprůměr
-
@Kiwi:
To je sice pekne, ze studenti maji spoustu moderni technologie k dispozici. Bohuzel z vlastni zkusenosti po konzultaci s otcem mohu rici, ze vse, co se otec musel naucit behem petileteho inzenyrskeho studia v 80. letech jsme se museli naucit nejpozdeji do 3. semestru na bakalari, pricemz po absolvovani pouheho bakalarskeho studia bylo mnoho znas kvalifikovanejsi nez ajtaci s ing. z 80. let, a to se tyka i formalnich veci.
Studium je diky technologii jednodussi, je zbytecne memorovat basnicky, kdyz si to muzu najit. Na druhou stranu je mnohem vetsi kvantum informaci, ktere studenti musi pojmout, aby vubec tou skolou prosli, protoze 1. se obor neskutecne rozrostl a za 2. na fakultach uci stari paprdove s tituly Prof. Ing. CSC. co jsou zasekli v 70. letech a nechapou, ze existuji i modernejsi technologie, nez tripaskova metoda razeni, za jejiz neznalost vyhazuje od statnic, pricemz napr. jeho dalsi metody razeni jsou naprosto odlisne od tech, ktere pouziva zbytek sveta. V momente kdy na tyto rozdilnosti studenti upozornili, poslal je do zadni casti tela. Par lidi co studovalo VUT si na tento zjev mozna s laskou vzpomene.
Bohuzel dost vyucujicich se chova stylem: Otevrel si vysokou skolu, ale chodili mu tam studenti, tak ji zavrel.
-
@Kiwi:
To je sice pekne, ze studenti maji spoustu moderni technologie k dispozici. Bohuzel z vlastni zkusenosti po konzultaci s otcem mohu rici, ze vse, co se otec musel naucit behem petileteho inzenyrskeho studia v 80. letech jsme se museli naucit nejpozdeji do 3. semestru na bakalari, pricemz po absolvovani pouheho bakalarskeho studia bylo mnoho znas kvalifikovanejsi nez ajtaci s ing. z 80. let, a to se tyka i formalnich veci.
Studium je diky technologii jednodussi, je zbytecne memorovat basnicky, kdyz si to muzu najit. Na druhou stranu je mnohem vetsi kvantum informaci, ktere studenti musi pojmout, aby vubec tou skolou prosli, protoze 1. se obor neskutecne rozrostl a za 2. na fakultach uci stari paprdove s tituly Prof. Ing. CSC. co jsou zasekli v 70. letech a nechapou, ze existuji i modernejsi technologie, nez tripaskova metoda razeni, za jejiz neznalost vyhazuje od statnic, pricemz napr. jeho dalsi metody razeni jsou naprosto odlisne od tech, ktere pouziva zbytek sveta. V momente kdy na tyto rozdilnosti studenti upozornili, poslal je do zadni casti tela. Par lidi co studovalo VUT si na tento zjev mozna s laskou vzpomene.
Bohuzel dost vyucujicich se chova stylem: Otevrel si vysokou skolu, ale chodili mu tam studenti, tak ji zavrel.
Dost odvazne tvrdenie... a este k tomu to takto generalizovat.. ale ty mas urcite hlbsie a lepsie znalosti a skusenosti, ako ti paprdovia, si vacsia kapacita v obore, uznavanejsia, tak si to mozes dovolit konstatovat, ja osobne by som bol asi opatrnejsi teda a menej sebavedomy...
-
V momente kdy na tyto rozdilnosti studenti upozornili, poslal je do zadni casti tela.
Student nemá co upozorňovat, a už vůbec ne na zkoušce.
Pokud si někdo myslí, že je chytřejší, než čeští profesoři, může jít na Caltech nebo MIT, nikdo mu nebude bránit. Než tam ale vystuduje, nechť drží zobák.
-
V momente kdy na tyto rozdilnosti studenti upozornili, poslal je do zadni casti tela.
Student nemá co upozorňovat, a už vůbec ne na zkoušce.
Pokud si někdo myslí, že je chytřejší, než čeští profesoři, může jít na Caltech nebo MIT, nikdo mu nebude bránit. Než tam ale vystuduje, nechť drží zobák.
Ale má, učitelé a profesoři tu jsou pro studenty, nikoliv studenti pro ně. Pokud nechce učit studenty, ať se vzdá profesorské hodnosti (protože profesor je vědeckopedagogická hodnost) a vypadne ze školy někam do laborky a tam si může bádat jak je mu libo....
-
V momente kdy na tyto rozdilnosti studenti upozornili, poslal je do zadni casti tela.
Student nemá co upozorňovat, a už vůbec ne na zkoušce.
Pokud si někdo myslí, že je chytřejší, než čeští profesoři, může jít na Caltech nebo MIT, nikdo mu nebude bránit. Než tam ale vystuduje, nechť drží zobák.
Ale má, učitelé a profesoři tu jsou pro studenty, nikoliv studenti pro ně. Pokud nechce učit studenty, ať se vzdá profesorské hodnosti (protože profesor je vědeckopedagogická hodnost) a vypadne ze školy někam do laborky a tam si může bádat jak je mu libo....
Většina profesorů by brala výzkum bez učení, protože s tím ksindlem, co dnes leze do poslucháren, se nedá pracovat. Snad vzniknou centra excelence, kde budou moci špičkoví vědci dělat výzkum za zaslouženou vyšší mzdu a bez interakce s ksindlem, co sotva zvládl maturitu.
-
Student nemá co upozorňovat, a už vůbec ne na zkoušce.
Student ma upozornovat a dokonce musi upozornovat na rozpory mezi teorii a praxi. Pokud by to studenti nedelali, byli bychom zaseknuti v temnem stredoveku, kdy bylo vyucovano, ze Zeme je stred vesmiru. Autority je treba zpochybnovat. Pokud si autorita neni schopna obhajit svou pozici, neni to autorita. A je jedno, jestli to je politik, profesor nebo nadrizeny. Pokud si profesor neni schopen obhajit rozpory mezi jeho resenim a resenim zbytku sveta, pred clovekem, ktery ma pouze maturitu, nema co vzdelavat dalsi generace studentu. Nemluve o zakladnim slusnem chovani, alespon na akademicke pude. Nastesti fakulta vi, ze na nej nadavaji cele rocniky uz dekady, tak ho odstranila z hlavniho deni.
Vysoka skola ma prohloubit schopnost kriticky myslet a vychovat experty, kteri dokazi sami premyslet. Nema je posadit na pomyslne koleje a rici: Pokud je nebudete slepe nasledovat, tak vas vyhodime.
-
V momente kdy na tyto rozdilnosti studenti upozornili, poslal je do zadni casti tela.
Student nemá co upozorňovat, a už vůbec ne na zkoušce.
Pokud si někdo myslí, že je chytřejší, než čeští profesoři, může jít na Caltech nebo MIT, nikdo mu nebude bránit. Než tam ale vystuduje, nechť drží zobák.
Ale má, učitelé a profesoři tu jsou pro studenty, nikoliv studenti pro ně. Pokud nechce učit studenty, ať se vzdá profesorské hodnosti (protože profesor je vědeckopedagogická hodnost) a vypadne ze školy někam do laborky a tam si může bádat jak je mu libo....
Většina profesorů by brala výzkum bez učení, protože s tím ksindlem, co dnes leze do poslucháren, se nedá pracovat. Snad vzniknou centra excelence, kde budou moci špičkoví vědci dělat výzkum za zaslouženou vyšší mzdu a bez interakce s ksindlem, co sotva zvládl maturitu.
To je mi jasné, profesoři z pražské kavárny nemají potřebu učit, jen se sebeutvrzovat v tom, jaká jsou elita. Přitom tito "badatelé" mají nejnižší h-index a rádi publikují v predátorských časopisech. Náhoda? Nemyslím si, o něčem to vypovídá...
-
Student nemá co upozorňovat, a už vůbec ne na zkoušce.
Student ma upozornovat a dokonce musi upozornovat na rozpory mezi teorii a praxi. Pokud by to studenti nedelali, byli bychom zaseknuti v temnem stredoveku, kdy bylo vyucovano, ze Zeme je stred vesmiru. Autority je treba zpochybnovat. Pokud si autorita neni schopna obhajit svou pozici, neni to autorita. A je jedno, jestli to je politik, profesor nebo nadrizeny. Pokud si profesor neni schopen obhajit rozpory mezi jeho resenim a resenim zbytku sveta, pred clovekem, ktery ma pouze maturitu, nema co vzdelavat dalsi generace studentu. Nemluve o zakladnim slusnem chovani, alespon na akademicke pude. Nastesti fakulta vi, ze na nej nadavaji cele rocniky uz dekady, tak ho odstranila z hlavniho deni.
Vysoka skola ma prohloubit schopnost kriticky myslet a vychovat experty, kteri dokazi sami premyslet. Nema je posadit na pomyslne koleje a rici: Pokud je nebudete slepe nasledovat, tak vas vyhodime.
To se shodneme, s tím že naprostá většina profesorů nebude mít problém obhájit si to, co přednáší, to je ostatně “všude na světě” stejné.
-
V momente kdy na tyto rozdilnosti studenti upozornili, poslal je do zadni casti tela.
Student nemá co upozorňovat, a už vůbec ne na zkoušce.
Pokud si někdo myslí, že je chytřejší, než čeští profesoři, může jít na Caltech nebo MIT, nikdo mu nebude bránit. Než tam ale vystuduje, nechť drží zobák.
Ale má, učitelé a profesoři tu jsou pro studenty, nikoliv studenti pro ně. Pokud nechce učit studenty, ať se vzdá profesorské hodnosti (protože profesor je vědeckopedagogická hodnost) a vypadne ze školy někam do laborky a tam si může bádat jak je mu libo....
Většina profesorů by brala výzkum bez učení, protože s tím ksindlem, co dnes leze do poslucháren, se nedá pracovat. Snad vzniknou centra excelence, kde budou moci špičkoví vědci dělat výzkum za zaslouženou vyšší mzdu a bez interakce s ksindlem, co sotva zvládl maturitu.
To je mi jasné, profesoři z pražské kavárny nemají potřebu učit, jen se sebeutvrzovat v tom, jaká jsou elita. Přitom tito "badatelé" mají nejnižší h-index a rádi publikují v predátorských časopisech. Náhoda? Nemyslím si, o něčem to vypovídá...
Dokud neuvedeš konkrétní příklady, jsou to jen kecy zhrzelého rádobystudenta.
-
V momente kdy na tyto rozdilnosti studenti upozornili, poslal je do zadni casti tela.
Student nemá co upozorňovat, a už vůbec ne na zkoušce.
Pokud si někdo myslí, že je chytřejší, než čeští profesoři, může jít na Caltech nebo MIT, nikdo mu nebude bránit. Než tam ale vystuduje, nechť drží zobák.
Ale má, učitelé a profesoři tu jsou pro studenty, nikoliv studenti pro ně. Pokud nechce učit studenty, ať se vzdá profesorské hodnosti (protože profesor je vědeckopedagogická hodnost) a vypadne ze školy někam do laborky a tam si může bádat jak je mu libo....
Většina profesorů by brala výzkum bez učení, protože s tím ksindlem, co dnes leze do poslucháren, se nedá pracovat. Snad vzniknou centra excelence, kde budou moci špičkoví vědci dělat výzkum za zaslouženou vyšší mzdu a bez interakce s ksindlem, co sotva zvládl maturitu.
To je mi jasné, profesoři z pražské kavárny nemají potřebu učit, jen se sebeutvrzovat v tom, jaká jsou elita. Přitom tito "badatelé" mají nejnižší h-index a rádi publikují v predátorských časopisech. Náhoda? Nemyslím si, o něčem to vypovídá...
Dokud neuvedeš konkrétní příklady, jsou to jen kecy zhrzelého rádobystudenta.
Na co si hraješ? Moc dobře víš, že interní informace o konkrétních lidech nemůžu do éteru jen tak vytahovat. Kór když tu nejsou a nemohou se tu bránit...
-
Já znám hodně propagátorů vysokých škol, ale samotného by mě zajímalo, kolik lidí by na vysokou školu chodilo, kdyby z toho neplynuly žádné výhody, diplom a nic, a měli by si to zaplatit ze svého, kolik lidí by dnešní vysokou školu studovalo "jen pro sebe".
Já studuji pro sebe, při práci, každý den. Nedívám se na diplomy, certifikáty a ocenění co budu ukazovat zaměstnavatelům, dívám se na to, co mi studium v praxi dá, stejným studiem jsem studoval vysokou, kašlal jsem na zkoušky, ale přesto mi některé předměty daly víc než lidem, co tu školu vystudovali, protože já tam chodil pro sebe, ne kvůli diplomu.
Ke školství mám negativní vztah, tím se netajím, ale teď zrovna sleduji druhou řadu seriálu Génius - Picasso (vyhozen ze školy), Einstain (vyhozen ze školy), pak si uvědomým lidi co v IT něco dokázali - Steve Jobs (odpadlík), Bill Gates (odpadlík).
Osobně školy nepotřebuji, řekl bych, že dost vydělávám i bez vysoké školy, o práci nouzi nemám.
Teď pracuji na návycích, hodně se mi líbí tenhle příspěvek - http://zenhabits.cz/skvele-pokroky/ , že i 15 minut denně činnosti za rok znamená obrovský pokrok.
Mám takovou zkušenost, že věc, co v praxi použiji, si pamatuji 10 let poté. Věc, co si jen přečtu nebo poslechnu za půl roku zapomenu. Neučím se věci do šuplíku, učím se věci, co hned můžu praktikovat a využívat.
Někdo může mít úplně v pohodě názor, že škola je vše, já to těm lidem neberu, jen proboha ať to neustále nevnucují nám, samoukům a lidem jdoucím vlastní cestou.
Jak už jsem tu psal, kdybych znovu měl studovat střední, a vybrat si mezi obchodní akademií a elektro průmkou, vyberu si obchodní akademii, ať už kvůli lepšímu sociálnímu zázemí, možnosti vybudovat lepší kontakty, kvalitnějším učitelům a také celkově lehčí školou a IT bych si studoval ve svém volném čase (ostatně to bude člověk muset dělat i na elektro průmce, protože tam se IT nenaučí).
Podle mě škola smysl má spíše v sociálním kontextu než v probírané látce. Mě škola hodně naučila o vnitropodnikové politice, někteří učitelé dokážou být stejné ne-li větší svině než nadřízený, stejně tak někteří spolužáci dokáží být solidní kurvy, jako někteří kolegové. Naučit se projít systémem je asi to nejvíc, co mi škola dala.
Co se týká probírané látky, to co si pamatuji za 4 roky střední po 10 letech bych vměstnal do dvoutýdenního kurzu.
-
Teď pracuji na návycích, hodně se mi líbí tenhle příspěvek - http://zenhabits.cz/skvele-pokroky/ , že i 15 minut denně činnosti za rok znamená obrovský pokrok.
To je nějakej Scientolog?
-
Zen je typická poraženecká ideologie.
"Nalezni vnitřní mír. Zbav se představy, že vše musí být podle tvých představ Spokoj se s tím, že žiješ na ulici."
-
Nehovorim, ze to je Vas pripad, ale mne sa niekedy zda, ue toto vecne vytahovanie Jobsa, Gatesa, Zuckerberga, je nieco ako podvedoma snaha si Sam pred sebou a okolym nieco ospravedlnovat a utvrdzovat sa v tom, ze skola nedokaze docenit niecu genialitu a brani dotycnemu v rozlete a nahovara si radsej, ze patri do yvolenej komunity, ktorej bolo dozicene nazriet do tejto pravdy.. samozrejme nemam nic proti ludom bez diplomu a je nespocet odbornikov v roznych oblastiach, ktory nevystudovali VS, ale vacsina z nich netvrdi, ze skola je strata casu, nic tam nikoho nenaucia, ak nahodou naucia, tak zle alebo ze jediny zmysel skoly je to, ze ta nauci prejst/ vydrbat so systemom
-
Student nemá co upozorňovat, a už vůbec ne na zkoušce.
Student ma upozornovat a dokonce musi upozornovat na rozpory mezi teorii a praxi. Pokud by to studenti nedelali, byli bychom zaseknuti v temnem stredoveku, kdy bylo vyucovano, ze Zeme je stred vesmiru. Autority je treba zpochybnovat. Pokud si autorita neni schopna obhajit svou pozici, neni to autorita. A je jedno, jestli to je politik, profesor nebo nadrizeny. Pokud si profesor neni schopen obhajit rozpory mezi jeho resenim a resenim zbytku sveta, pred clovekem, ktery ma pouze maturitu, nema co vzdelavat dalsi generace studentu. Nemluve o zakladnim slusnem chovani, alespon na akademicke pude. Nastesti fakulta vi, ze na nej nadavaji cele rocniky uz dekady, tak ho odstranila z hlavniho deni.
Vysoka skola ma prohloubit schopnost kriticky myslet a vychovat experty, kteri dokazi sami premyslet. Nema je posadit na pomyslne koleje a rici: Pokud je nebudete slepe nasledovat, tak vas vyhodime.
“Autority” ale nemůže vyzývat někdo, kdo vyletí od zkoušky a neumí ani pravopis. Když jsem ještě učil, vždy jsem si vyžádal zpětnou vazbu k výuce od studentů, co udělali zkoušku za 1. Ti ostatní k tomu nemají co říct, a už vůbec ne odpadlíci. Naopak nadprůměrně nadaní/inteligentní jsou nesmírně přínosní a cenění.
-
Nehovorim, ze to je Vas pripad, ale mne sa niekedy zda, ue toto vecne vytahovanie Jobsa, Gatesa, Zuckerberga, je nieco ako podvedoma snaha si Sam pred sebou a okolym nieco ospravedlnovat a utvrdzovat sa v tom, ze skola nedokaze docenit niecu genialitu a brani dotycnemu v rozlete a nahovara si radsej, ze patri do yvolenej komunity, ktorej bolo dozicene nazriet do tejto pravdy.. samozrejme nemam nic proti ludom bez diplomu a je nespocet odbornikov v roznych oblastiach, ktory nevystudovali VS, ale vacsina z nich netvrdi, ze skola je strata casu, nic tam nikoho nenaucia, ak nahodou naucia, tak zle alebo ze jediny zmysel skoly je to, ze ta nauci prejst/ vydrbat so systemom
Pokud se chceš učit, existuje spousta cest, někdo se učí sám a někdo to zkusí přes školu. Škola je celkem dost pomalá cesta, ale zase člověka dokope k tomu se něco naučit, pokud ten člověk nemá sebedisciplínu a silnou vůli k tomu se to naučit sám. Samostudium zase dává svobodu, ale člověk má tendenci celý den prolenivět, pokud si nedá pozor. Svoboda vede k prokrastinaci. Pevný řád a systém naopak prokrastinaci do jisté míry poráží, ale za cenu nesvobody (člověk musí ten den přijít a napsat si test, člověk musí dodržet přesně deadline, v určité období jsou zkoušky...). Pro lidi jako Gates, nebo Jobs je škola je zbytečná brzda.
-
Takovy Gates nebyl zadny odpadlik, ale angazoval se ve skole (vysel mu paper k pancake sorting) a kdyz sel zakladat Microsrot, mel jako backup plan navrat do skoly. Podobne u dalsich se da vystopovat velka risk aversity.
-
“Autority” ale nemůže vyzývat někdo, kdo vyletí od zkoušky a neumí ani pravopis. Když jsem ještě učil, vždy jsem si vyžádal zpětnou vazbu k výuce od studentů, co udělali zkoušku za 1. Ti ostatní k tomu nemají co říct, a už vůbec ne odpadlíci. Naopak nadprůměrně nadaní/inteligentní jsou nesmírně přínosní a cenění.
Tak to je ale pěkně hloupý přístup. Filtrovat na základě známky je rádoby elitářství, které je ovšem ve většině případů těžce nevypovídající. Pokud jsi nezkoušel ústně, tak není šance, že bys to vyfiltroval správně. IMO každá zpětná vazba je důležitá a filtrovat bys ji měl spíše podle obsahu (jak je napsaná, jestli je slušná a konstruktivní, apod. - pokud možno anonymně, bez předsudků), případně podle toho, jestli daný člověk chodil/nechodil na přednášky. Pokud sis bral k srdci jen feedback od těch, kterým jsi na psanou zkoušku dal 1, tak si dovolím tvrdit, že jsi moc dobrý učitel nebyl. :)
-
“Autority” ale nemůže vyzývat někdo, kdo vyletí od zkoušky a neumí ani pravopis. Když jsem ještě učil, vždy jsem si vyžádal zpětnou vazbu k výuce od studentů, co udělali zkoušku za 1. Ti ostatní k tomu nemají co říct, a už vůbec ne odpadlíci. Naopak nadprůměrně nadaní/inteligentní jsou nesmírně přínosní a cenění.
Tak to je ale pěkně hloupý přístup. Filtrovat na základě známky je rádoby elitářství, které je ovšem ve většině případů těžce nevypovídající. Pokud jsi nezkoušel ústně, tak není šance, že bys to vyfiltroval správně. IMO každá zpětná vazba je důležitá a filtrovat bys ji měl spíše podle obsahu (jak je napsaná, jestli je slušná a konstruktivní, apod. - pokud možno anonymně, bez předsudků), případně podle toho, jestli daný člověk chodil/nechodil na přednášky. Pokud sis bral k srdci jen feedback od těch, kterým jsi na psanou zkoušku dal 1, tak si dovolím tvrdit, že jsi moc dobrý učitel nebyl. :)
Ta konstruktivnost koreluje s tou známkou. Filtrovat se musí kvůli úspoře času - don’t waste time with the dumb ;)
-
Ta konstruktivnost koreluje s tou známkou.
Názor nebo fakt?
Filtrovat se musí kvůli úspoře času - don’t waste time with the dumb ;)
Tak učil jsi snad kvůli studentům, ne kvůli sobě... A znovu, ti, co si donesli dvojku a horší byli hloupější než jedničkáři? Přemýšlím, jestli je to trolling, nebo to fakt myslíš vážně. :)
-
Ta konstruktivnost koreluje s tou známkou.
Názor nebo fakt?
Fakt, zkus si něco odučit.
-
Filtrovat se musí kvůli úspoře času - don’t waste time with the dumb ;)
Tak učil jsi snad kvůli studentům, ne kvůli sobě... A znovu, ti, co si donesli dvojku a horší byli hloupější než jedničkáři?
To je omyl, má-li někdo učit kvalitně, musí učit kvůli sobě, resp. obecněji katedře. Kdyby se zrno od plev oddělilo spolehlivě při přijímačkách nebo aspoň v prváku, bylo by to pro všechny lepší.