Fórum Root.cz

Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: PsychoIT 19. 11. 2016, 10:32:39

Název: Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: PsychoIT 19. 11. 2016, 10:32:39
Zdravím ve spolek, chtěl bych poradit jak co nejlépe vyhledávat jaké programátorské znalosti jsou na českém pracovním trhu žádané a pak je porovnávat.

Zatím za tímto účelem používám pracovní portály do nichž zadám dotaz a spočítám počet výsledků.
Příklad: Do jobs.cz zadám Delphi a vypadne 17 nabídek, pak tam zadám PHP a vypadne 203 nabídek. Když zadám Java tak dostanu 515 nabídek => z hlediska job security je někdo kdo dělá v Delphi na tom poměrně špatně, protože si to trh nežádá.

Nejenom na tomto portále jsem narazil na problém jak vyhledávat dotazy pro jazyky jako C# a C++ kde vyhledávač osekne # a ++ a najde to i výsledky pro jiné jazyky a nebo i zcela neprogramátorské pozice.

Na pracovních portálech není všechno, takže hledat se dá i na google kde zadám jazyk, vyberu jen česky a období za poslední rok, což by mělo najít i nabídky které nejsou na pracovních portálech.

Potřeboval bych něco jako TIOBE index, ale jen pro ČR ;).

Rád bych věděl, jaké technologie u nás zajišťují co největší tzv. "job security", tedy aby programátor který v nich nějakou dobu dělal měl dostatečně velkou pravděpodobnost, že mu to jinde uznají jako praxi. Třeba člověk který několik let dělal v Delphi a hlásí se na pozici kde se programuje v něčem jiném je z hlediska personalistiky naprosto nepoužitelný protože je mnoho dalších co mají praxi v požadovaném jazyku a frameworku pro danou pozici. Takový člověk je jako programátor odepsaný, případně to bude mít mnohem těžší najít si jinou práci jako programátor někde jinde.

To taky třeba znamená, že pokud máte funkční stabilní produkt napsaný v Delphi tak budete mít problém najít schopné programátory protože nikdo normální a alespoň trochu dobrý to nebude chtít dělat a ničit si tak kariéru. Takže to je pádný argument pro management přepsat daný produkt například do C# nebo do C++, i když to jinak nic moc zákazníkům nepřinese, spíše naopak. Nebo se mýlím?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Fantomas 19. 11. 2016, 10:46:06
Vidim horu vysokou a z ni schazi ten nejchytrejsi z nas, aby nam sdelil sve velke neomylne moudro. Kdo je ten tajemny muz, jehoz jmeno vaham vyslovit?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Jan Forman 19. 11. 2016, 11:05:48
Bral bych taky v potaz, že některé nabídky jsou nabízeny neustále (nikdo to prostě nechce dělat - lidi utíkají) a jiné se prostě stále mění.
To taky dost mění pohled na "zadám si do jobs.cz" a vyjede mi tolik a tolik pozic. Lepičů s frameworkama je potřeba hodně, ale je to asi opravdu nudná práce u "lopaty" - lidé se točí a točí inzerát zůstává donekonečna.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: noef 19. 11. 2016, 11:30:24
Jen si dovolim poznamenat, ze zrovna TIOBE index neni moc kvalitni (red monk nebo jak se jmenoval pusobil lepe). Nekde jsem cetl clanek, jak jednoduse ten TIOBE index slo ovlivnit. Takovy ukazatel je uplne k nicemu, kdyz ho jednotlivec muze snadno zmanipulovat.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: PsychoIT 19. 11. 2016, 11:52:52
Taky zkouším google trends (https://www.google.cz/trends/explore?geo=CZ&q=%2Fm%2F01z1nj,%2Fm%2F07sbkfb,%2Fm%2F0jgqg,C%23,PHP)...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: javaman () 19. 11. 2016, 12:22:43
Znalosti jsou jen pro lopaty. Vývojář se cokoli naučí za pár měsíců, takže to nemusí umět předem.

Jobs je pro lopaťácké pozice tak do 110 tisíc. Ztráta času přes to hledat lepší joby.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 19. 11. 2016, 12:38:07
Znalosti jsou jen pro lopaty. Vývojář se cokoli naučí za pár měsíců, takže to nemusí umět předem.

Jo, proto spousta aplikaci vypada tak, jak vypada. Monstruozni, pomale, nedomyslene.... Ze ty jsi delal na registru vozidel?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: javaman () 19. 11. 2016, 12:46:18
Ano, nedomyšlené. Jak ti na nedomyšlenosti pomůžou znalosti? Jen lopaty řeší nějaké znalosti a frameworky, protože nic jiného nabídnout nemůžou. Pokud bys věděl, kolik braly lopaty za registr, tak by ses stavu nedivil.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: devil 19. 11. 2016, 13:04:54
K přepisu funkčních aplikací z jednoho programovacího jazyka do jiného - v praxi jsem se s tím nesetkal aby nějaká firma přepisovala něco, co jakž takž funguje jenom proto že daný programovací jazyk nemá vývojáře.
Taková investice nemá moc smysl protože tak jak bylo Delphi před 10ti lety super a dnes je cool c# tak za dalších pár let třeba bude cool něco úplně jiného.
Když už se aplikace přepisuje do jiného jazyka tak je to obvykle z důvodů zásadních změn, jako třeba že už není dostupný legacy hardware na kterém by to běželo, problémy s bezpečností starých operačních systémů nebo třeba z důvodu nekompatability s ostatní infrastrukturou podniku (příklad: DOSový softoftware kde na každém pc byla lokální DB,  težko propojíte s centrálním SQL serverem).
Poznámka na závěr: já se pohybuji v konzervativním, průmyslovém prostředí, nejsem si jist jak je to v jiných oborech.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 19. 11. 2016, 13:12:09
Ano, nedomyšlené. Jak ti na nedomyšlenosti pomůžou znalosti?

Treba tak, ze nebudu delat skolacke chyby, ktere jiz v minulosti byly tisicekrat udelany.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: javaman () 19. 11. 2016, 13:23:57
Ano, nedomyšlené. Jak ti na nedomyšlenosti pomůžou znalosti?

Treba tak, ze nebudu delat skolacke chyby, ktere jiz v minulosti byly tisicekrat udelany.

Evidentně to tak nefunguje. Na školácké chyby ti stačí přemýšlet. Vím, že to dnes u vývojářů za babku (do 80 tisíc) nefrčí, ale pak se nemůžeš divit, co z toho leze.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Fantomas 19. 11. 2016, 13:31:27
Znalosti jsou jen pro lopaty. Vývojář se cokoli naučí za pár měsíců, takže to nemusí umět předem.
Jobs je pro lopaťácké pozice tak do 110 tisíc. Ztráta času přes to hledat lepší joby.
To je on, to je ten vyvoleny. Poklonte se a proste tohoto svateho za odpusteni. V duchu jsem mu daval pet prispevku a vida, je to tak. Hosana hosana Jahvaman :-D
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: hawran diskuse 19. 11. 2016, 14:51:29
Znalosti jsou jen pro lopaty. Vývojář se cokoli naučí za pár měsíců, takže to nemusí umět předem.

Jobs je pro lopaťácké pozice tak do 110 tisíc. Ztráta času přes to hledat lepší joby.

 ;D  ;D  ;D

Podle toho, co jsi tu už předvedl bych řekl, že ty musíš být parádní lopata...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: tm 19. 11. 2016, 15:12:57
Pozerať len na počet ponúk nestačí - s PHP alevo javou zoženiete nejakú prácu vždy, ale pokiaľ nejde o nejakú zložitejšiu doménovú oblasť, veľa peňazí nečakajte, lebo ľudí, čo s tým vedia robiť, je veľa. Samozrejme sú aj lepšie pozície, ale na to potrebujete roky skúseností.

(a pokiaľ nechcete skončiť na pracáku, radami od javaman-a sa radšej neriaďte)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 19. 11. 2016, 15:20:40
Evidentně to tak nefunguje. Na školácké chyby ti stačí přemýšlet. Vím, že to dnes u vývojářů za babku (do 80 tisíc) nefrčí, ale pak se nemůžeš divit, co z toho leze.

Jaka skoda, ze te nezvolili ministrem pro IT. CR mohla mit uzasny IT system a jeste jsme ho mohli vyvaze do celeho sveta. Takto mame registr vozidel, ktery nikdo nechce, i kdybychom jim platili.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: javaman () 19. 11. 2016, 15:24:13
To jste si trochu popletli s naším hloupým školstvím. Čím víc znalostí, tím lepší student :D To je ale asi tak 200 let starý způsob, který je dnes nefunkční. Smutné je, že tomu ještě tolik lidí věří a řídí se tím. Ale hlavně, že ti hlupáci na západě mají daleko méně znalostí než ti naši mágové ;D
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: martin 19. 11. 2016, 16:21:12
Javaman, ty perlis jednu sprostost za druhou. Keby nemame znalosti, tak sme mozno este jednobunkovce. Miliony rokov pred nami ked clovek objavil ohen, ziskal znalosti ako ho zalozit, tak tie znalosti vyuzivali ludia dalej. Na zaklade znalosti elektroniky boli ludia schopni skonstruovat pocitac. Na zaklade znalosti z fyziky dokazali ludia prekonat gravitaciu, lietat nadzvukovou rychlostou.
Svojimi vyjadreniami sa ty stavias do pozicie lopaty, a to este tu lopatu urazim, ked ta prirovnam ku nej. ;)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: javaman () 19. 11. 2016, 16:24:35
Jsem rád, že jsi to přesně pochopil a je dobře, že máš znalosti konstrukce počítače, protože bez toho vodovod neopravíš.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: čumil 19. 11. 2016, 17:41:04
Big data.

Takže Java, Scala, Python. Do toho investuj. Dat je čím dál tím víc, a velký korporáty je nějak chtěj schroupat.
Taky AI, ta je žádaná čím dál tím víc.
Na ni nenajdeš inzerát (alespoň ne moc), musíš si najít firmy který v ní dělaj, a pak takřka automaticky dostaneš práci, pokud na to ovšem máš...

jako bigdata a nebo ai expert si de fakto osvobozenej z okovů praxe v nějakém jazyku. To je můj pohled, negarantuju že ten nejlepší.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: javaman () 19. 11. 2016, 17:47:19
Bigdata je jen kec posledních let. Asi jako cloud. Schováš za to cokoli a je to strááášně drahý, když to prodáváš.

Citace
My umíme předvídat!

Určitě, asi jako počasí.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 19. 11. 2016, 17:49:23
To jste si trochu popletli s naším hloupým školstvím. Čím víc znalostí, tím lepší student :D To je ale asi tak 200 let starý způsob, který je dnes nefunkční. Smutné je, že tomu ještě tolik lidí věří a řídí se tím. Ale hlavně, že ti hlupáci na západě mají daleko méně znalostí než ti naši mágové ;D

Ja se divim, ze skoly vubec jeste uci cist a psat. Vzdyt prece z cloveka staci udelat reditele neceho a on se cist a psat nauci a dokonce treba i malou nasobilku.

Take jsem rad, ze ty nemas znalosti zadne a proto nejsi zadna lopata, ale kovany odbornik za 250 litru mesicne.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: čumil 19. 11. 2016, 18:05:48
Bigdata je jen kec posledních let. Asi jako cloud. Schováš za to cokoli a je to strááášně drahý, když to prodáváš.

Citace
My umíme předvídat!

Určitě, asi jako počasí.
Ten kec cloud zlikvidoval servrovny valné většiny středních a malích firem. Ten kec cloud skutečně ovládl trh, protože pro plno firem je nemožné nakoupit drahý HW a drahé správce. Za 500$  měsíčně máš v cloudu k dispozici v celku dost výkonu přičemž 500$ je jen zlomek na mzdách správců, a to nemluvím o HW.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 19. 11. 2016, 18:40:14
Navic to ma vyhodu v tom, ze to NSA ma vsechno pekne pohromade. A bezpracne.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Franta <xkucf03/> 19. 11. 2016, 18:56:31
Ten kec cloud zlikvidoval servrovny valné většiny středních a malích firem. Ten kec cloud skutečně ovládl trh, protože pro plno firem je nemožné nakoupit drahý HW a drahé správce. Za 500$  měsíčně máš v cloudu k dispozici v celku dost výkonu přičemž 500$ je jen zlomek na mzdách správců, a to nemluvím o HW.

Jistě a ty virtuálky v cloudu se spravují samy, nebo to dělá projekťák, co? A teď tu o karkulce :-)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: znalost 19. 11. 2016, 19:18:27
Nejzadanejsi neprogramatorska znalost je schopnost najit nekoho, kdo umi programovat.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: znalost 19. 11. 2016, 19:20:40
Nejzadanejsi programatorska znalost je schopnost mergnout commit.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: čumil 19. 11. 2016, 19:46:37
Navic to ma vyhodu v tom, ze to NSA ma vsechno pekne pohromade. A bezpracne.
Což firmu streamujici porno, nebo dělající onlajnovku strašně zajímá.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: čumil 19. 11. 2016, 19:49:29
Ten kec cloud zlikvidoval servrovny valné většiny středních a malích firem. Ten kec cloud skutečně ovládl trh, protože pro plno firem je nemožné nakoupit drahý HW a drahé správce. Za 500$  měsíčně máš v cloudu k dispozici v celku dost výkonu přičemž 500$ je jen zlomek na mzdách správců, a to nemluvím o HW.

Jistě a ty virtuálky v cloudu se spravují samy, nebo to dělá projekťák, co? A teď tu o karkulce :-)
Mě to nevysvětluj :D To řekni firmám který vyhodili správce ...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: čumil 19. 11. 2016, 19:50:34
Nejzadanejsi neprogramatorska znalost je schopnost najit nekoho, kdo umi programovat.
bla bla bla ... neříkám že ne, ale v kontextu dotazu je to kompletně k hovnu
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 19. 11. 2016, 20:07:35
Navic to ma vyhodu v tom, ze to NSA ma vsechno pekne pohromade. A bezpracne.
Což firmu streamujici porno, nebo dělající onlajnovku strašně zajímá.

Zajima to kazdou firmu, ktera ma jakekoliv prumyslove ci obchodni tajemstvi. America ziskane informace nepouzivaji jen na to, aby z dronu zastrelili teroristi s celou vesnici okolo. Uz byly treba pripady, kdy odposlechnute informace predali americke firme, ktera diky tomu vyhrala vyberove rizeni na ukor firmy evropske. Dat si do kloudu cokoliv jineho, nez fotky zvirat ze ZOO, se nemusi vyplatit.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: čumil 19. 11. 2016, 20:11:56
Navic to ma vyhodu v tom, ze to NSA ma vsechno pekne pohromade. A bezpracne.
Což firmu streamujici porno, nebo dělající onlajnovku strašně zajímá.

Zajima to kazdou firmu, ktera ma jakekoliv prumyslove ci obchodni tajemstvi. America ziskane informace nepouzivaji jen na to, aby z dronu zastrelili teroristi s celou vesnici okolo. Uz byly treba pripady, kdy odposlechnute informace predali americke firme, ktera diky tomu vyhrala vyberove rizeni na ukor firmy evropske. Dat si do kloudu cokoliv jineho, nez fotky zvirat ze ZOO, se nemusi vyplatit.
máš absolutní pravdu, taky sem řekl střední a malé, ty velké korporace mají vlastní infrastrukturu aby se jim tam nikdo nesral
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 19. 11. 2016, 20:38:37
máš absolutní pravdu, taky sem řekl střední a malé, ty velké korporace mají vlastní infrastrukturu aby se jim tam nikdo nesral

Kupodivu i mala nebo stredni technologicka firma muze mit tajemstvi, na kterem hodla zalozit svou premenu ve firmu vetsi. A ledacos by slo asi vycist uz jen z vyplatnich pasek. Kdyz treba se najednou na vyplatni pasce objevi X odborniku na XY, muze to vzbudit neci pozornost. Takze do kloudu snad jen nejaky bezvyznamny e-shop nebo firmu, co recykluje srot.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Franta <xkucf03/> 19. 11. 2016, 20:58:53
máš absolutní pravdu, taky sem řekl střední a malé, ty velké korporace mají vlastní infrastrukturu aby se jim tam nikdo nesral

Kupodivu i mala nebo stredni technologicka firma muze mit tajemstvi, na kterem hodla zalozit svou premenu ve firmu vetsi. A ledacos by slo asi vycist uz jen z vyplatnich pasek. Kdyz treba se najednou na vyplatni pasce objevi X odborniku na XY, muze to vzbudit neci pozornost. Takze do kloudu snad jen nejaky bezvyznamny e-shop nebo firmu, co recykluje srot.

+1 Nechápu, jak takhle může někdo provozovat CRM, BI nebo účetnictví.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: feminazi 19. 11. 2016, 22:59:36
pokud vim, tak nejzadanejsi programatorska znalost je mit kundu.

druha nejzadanejsi programatorska znalost je nestezovat si, ze kundu nemas
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Zel 19. 11. 2016, 23:04:03
A treti zes zadnou ani nemel  :D :D :D
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: balki 19. 11. 2016, 23:28:25
Nejzadanejsi programatorska znalost je schopnost mergnout commit.

Konecne nieco k veci. K big data, AI, cloudom su kniznice, skutocna praca okolo toho sa robi tak na univerzitach na doktorandskom studiu. Potom lopata len naplni libku a nieco to vygrcia.  Scala a Python su frikulinske jazyky po ktorych mozno ani pes nestekne.

Ale dobre mergnut commit, to je skill! Naviac ked ti nejaky curak porobi vela zbytocnych zmien, lebo je curak.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: noef 20. 11. 2016, 07:05:51
Scala a Python su frikulinske jazyky po ktorych mozno ani pes nestekne.

Prestoze Python nemam rad, tak dost pochybuju, ze jen tak zmizi. Podle PYPL je to 2 nejpopularnejsi jazyk :D. Vyrok vic mimo by snad mohl byt jedine ze "po Jave ani pes nestekne" (promin javamane). Rekl bych, ze nejmene dekadu tu s nami jeste bude.

Scala je pouzivana v produkci i na urovni korporaci. Casto je v zebriccich pred jazyky, ktere jsou celkem dost zname, jako je Lua, Go, Delphi, Haskell, Groovy, Swift.

http://redmonk.com/sogrady/2016/02/19/language-rankings-1-16/
https://pypl.github.io/PYPL.html
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: čumil 20. 11. 2016, 10:40:26
Nejzadanejsi programatorska znalost je schopnost mergnout commit.

Konecne nieco k veci. K big data, AI, cloudom su kniznice, skutocna praca okolo toho sa robi tak na univerzitach na doktorandskom studiu. Potom lopata len naplni libku a nieco to vygrcia.  Scala a Python su frikulinske jazyky po ktorych mozno ani pes nestekne.

Ale dobre mergnut commit, to je skill! Naviac ked ti nejaky curak porobi vela zbytocnych zmien, lebo je curak.
Buď si děláš pr de l, nebo si úplně blbej.
Kecej až ochutnáš praxi.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: pavlix 20. 11. 2016, 11:32:28
Ja se divim, ze skoly vubec jeste uci cist a psat. Vzdyt prece z cloveka staci udelat reditele neceho a on se cist a psat nauci a dokonce treba i malou nasobilku.

Učit se nazpaměť malou násobilku je naprosto zbytečné. Stačí znát zákonitosti matematických operací a člověk se to naučí používáním.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: pavlix 20. 11. 2016, 11:38:12
Nejzadanejsi programatorska znalost je schopnost mergnout commit.

Přesně tak. Nejžádanější jsou ty schopnosti, které jsou standardizované a všeobecně rozšířené. Tak jako je nejžádanější školení ovládání Wordu a ne školení dynamického směrování v páteřních sítích, tak je to i v tom programování. Ale to přece neznamená, že to půjdu dělat, život není nutně o tom jít dělat práci, kterou chce každý a dělá každý druhý.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: karlik 20. 11. 2016, 11:44:43
Ty zákonitosti matematických operací pro odvození - které přesně myslíš?

Řekl bych, že se tyto zákonitosti velmi liší podle situace - například 1 + 1 může být 2, 0, 1 nebo 11. :-)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 20. 11. 2016, 13:01:58
Učit se nazpaměť malou násobilku je naprosto zbytečné. Stačí znát zákonitosti matematických operací a člověk se to naučí používáním.

Tak jiste. Znalost zakonitosti matematickych operaci se bude hodit vetsine populace, napriklad Eulalii Blazkove, az pujde do zeleniny pro brambory, na miste se nauci a odvodi vse potrebne, aby si spocitala, ze ji prodavacka spravne vratila, kdyz si koupila tri kila brambor a pul kila mrkve. Ja bych matematiku na skolach uplne zrusil, stejne jako cteni a psani. Decka se tam misto toho muzou ucit, jak delat na pasu ve fabrice, na coz jim staci nejvyse par tydnu a nesledne muzou v sesti letech rovnou jit zarezavat.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: javaman () 20. 11. 2016, 13:33:30
To už dneska máš. Proto tu máš tolik neschopných lidí a zároveň levnou montovnu pro vyspělejší země, které neučí blbosti nazpaměť.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: karlik 20. 11. 2016, 14:24:47
Můžeš prosím konkrétně jmenovat vyspělejší země, které neučí blbosti nazpaměť - a které blbosti konkrétně myslíš?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 20. 11. 2016, 14:55:43
Můžeš prosím konkrétně jmenovat vyspělejší země, které neučí blbosti nazpaměť - a které blbosti konkrétně myslíš?

Blbosti, ktere se uci nazpamet, jsou vsechno, co se uci nazpamet. Hodnotne jsou jen ty vedomosti, ktere se nauci i clovek, ktery nema nejmensi schopnost si neco zapamatovat, napriklad alkoholik, kteremu alkohol zcela zdevastoval celni lalok mozku. Jinak to byt nemuze, protoze nazpamet se do nejake miry uci naprosto cokoliv. I kdyby to melo byt jen to, ze neco existuje a jak se to jmenuje, abych si to mohl najit, porad se musim nazpamet naucit alespon to.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: karlik 20. 11. 2016, 16:55:20
Můžeš prosím konkrétně jmenovat vyspělejší země, které neučí blbosti nazpaměť - a které blbosti konkrétně myslíš?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: javaman () 20. 11. 2016, 17:36:10
Německo, Francie, UK?

Blbostmi myslím běžné zkoušení na VŠ. Projdou hlavně ti hloupí, kterým nevadí umět zbytečnosti.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: čumil 20. 11. 2016, 17:40:49
Německo, Francie, UK?

Blbostmi myslím běžné zkoušení na VŠ. Projdou hlavně ti hloupí, kterým nevadí umět zbytečnosti.
to memorování kravin máš všude, to je nemoc dnešního školství.
globálně vzato
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: balki 20. 11. 2016, 18:13:20
Nejzadanejsi programatorska znalost je schopnost mergnout commit.

Konecne nieco k veci. K big data, AI, cloudom su kniznice, skutocna praca okolo toho sa robi tak na univerzitach na doktorandskom studiu. Potom lopata len naplni libku a nieco to vygrcia.  Scala a Python su frikulinske jazyky po ktorych mozno ani pes nestekne.

Ale dobre mergnut commit, to je skill! Naviac ked ti nejaky curak porobi vela zbytocnych zmien, lebo je curak.
Buď si děláš pr de l, nebo si úplně blbej.
Kecej až ochutnáš praxi.

Ja som nevysiel z vysokej skoly vcera ako vy. Mam 10 rokov praxe v jave a 1.5 roka ako biznis analytik. (nieco malo v PL/SQL ked bolo treba zaskocit databazistu) Momentalne robim prelozene do frikulinstiny "IoT napojene na Big Data pomocou SOA" kolegovia potom tie "Big Data" potom robia spracovanie Big Data a pomocou AI robia predikcie. Je to vsetko lopata robota, na vsetko su lib-ky. Jedine co ma bavi, je ked mam robit skutocnu algoritmizaciu s obmedzenymi prostredkami.  Scala je len java s debilnou syntaxou, tazko sa na to zhanaju koderi. (ak si niekto neodkrutil bars na skole nieco funkcionalne, tak ani nezatne) Python nema debilnu syntax, ale je pomaly vhodny akurat tak na lepenie testovacich nastrojov.

Ak je nieco buducnost, je to aspektovo orientovane programovanie, len jazyky su zatial na tom dost biedne v tejto oblasti. Ale aj to sa utrasie.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: javaman () 20. 11. 2016, 18:16:33
Německo, Francie, UK?

Blbostmi myslím běžné zkoušení na VŠ. Projdou hlavně ti hloupí, kterým nevadí umět zbytečnosti.
to memorování kravin máš všude, to je nemoc dnešního školství.
globálně vzato

Ale jo, jen my v tom budeme asi nejlepší. I u nás máš ale další přístupy v soukromých školách. Ale bojím se, jak dopadne soukromá škola tvořená lidmi, kteří zažili to naše.

Slyšel jsem dost historek o tom, jak ti hlupáci ze západu přijeli a vůbec nic neuměli. Prý jsou zvyklí spíše kecat a neumí nic :D Což je samo o sobě dost podstatný rozdíl proti našemu hloupému přístupu. Tady kecat nesmíš, jen makat. Jako v továrně a za pár korun. Zahraničních korporací ráj.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 20. 11. 2016, 18:22:30
Blbostmi myslím běžné zkoušení na VŠ. Projdou hlavně ti hloupí, kterým nevadí umět zbytečnosti.

To zalezi na skole. Opravdu nemam pocit, ze kdyz ja byl na CVUT, tak prosel kdejaky blb. Naopak, ti se obvykle nedozili ani druheho rocniku.

to memorování kravin máš všude, to je nemoc dnešního školství.
globálně vzato

Aha. A ono to jako driv bylo lepsi? Biflovani je a bylo zakladem vsech skol, s vyjimkou lepsich VS, kde pozaduji, aby tomu clovek rozumnel a kde se bifluje leda na zkousky, asi proto, ze nejak zkouset musi a nic lepsiho je nenapadlo. V nizsim skolstvi je to jine akorat v alternativnich skolach, jako Montessori a par dalsich. Na zakladni skole byl za bolsevika a je nepochybne stale i dnes nejdulezitejsi vedomosti dlouhy seznam historickych dat. To, ze neni provazen pochopenim historie a historickych souvislosti, je zcela nepodstatne.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: javaman () 20. 11. 2016, 18:53:10
Blbostmi myslím běžné zkoušení na VŠ. Projdou hlavně ti hloupí, kterým nevadí umět zbytečnosti.

To zalezi na skole. Opravdu nemam pocit, ze kdyz ja byl na CVUT, tak prosel kdejaky blb. Naopak, ti se obvykle nedozili ani druheho rocniku.

To je zajímavý, že v IT je to samý Ing. z ČVUT a jsou obvykle úplně k ničemu jako běžné lopaty. Častokrát jsem slyšel zase historky o tom, jak tam by blbec, který se učí nazpaměť, neprošel. Evidentně jsou to jen kecy těch hloupých lidí, kteří prošli. Je to podobné jako s matfyzem, kde absolvent nemůže být hloupý. Evidentně to také nefunguje, protože znám zase v oboru hromadu lidí z matfyzu, kteří nechápou složitější souvislosti. Typicky design aplikace je pro ně něco nepochopitelného a prasí jako běžná lopata. Efektivita je pro ně absolutně nepodstatná.

Tak teda nevim, kde je pravda. Ale třeba žijeme každý jinde. Pohybuji se v IT plném lopat, kde 60 tisíc maji ti nejslabší. Třeba ale právě to je ten problém a Lojza z malé firmy za 35 si to dává po matfyzu jako king.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: martin 20. 11. 2016, 18:53:57
mozem sa vas spytat, co vas vedie k tomu, aby ste viedli diskusie s tym psychopatom javamanom? to nemate kusok dostojnosti, ze s nim diskutujete? je jasne vidiet, ze tento clovek to nema v hlave uplne v poriadku, preto sa divym, ze s nim zabijate cas.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: javaman () 20. 11. 2016, 18:58:10
Pokud neumíš ani psát, tak rozumím tomu, že tě nic nového nezajímá. Dej si pivko s přáteli a zkoukni nějaký nový seriál ;)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: martin 20. 11. 2016, 19:07:00
to je tvoj argument? ty rozumies slovenskemu pravopisu? :O
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 20. 11. 2016, 19:25:36
to je tvoj argument? ty rozumies slovenskemu pravopisu? :O

Javaman rozumi uplne vsemu. Nema totiz zadne vzdelani a proto neni zadna lopata, ale borec za ctvrt melounu mesicne. Tolik si my vsichni ostatni na Rootu dohromady nevydelame ani za rok. Vsicni bychom si pokladali za cest, kdybychom mu kazde rano smeli prelestit mys.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: javaman () 20. 11. 2016, 19:30:41
to je tvoj argument? ty rozumies slovenskemu pravopisu? :O

Argument k čemu? Takže velká písmena na začátku věty nemáte? Diakritiku také ne? To je divné...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Ivan Nový 20. 11. 2016, 19:40:08
Blbostmi myslím běžné zkoušení na VŠ. Projdou hlavně ti hloupí, kterým nevadí umět zbytečnosti.

To zalezi na skole. Opravdu nemam pocit, ze kdyz ja byl na CVUT, tak prosel kdejaky blb. Naopak, ti se obvykle nedozili ani druheho rocniku.

to memorování kravin máš všude, to je nemoc dnešního školství.
globálně vzato

Aha. A ono to jako driv bylo lepsi? Biflovani je a bylo zakladem vsech skol, s vyjimkou lepsich VS, kde pozaduji, aby tomu clovek rozumnel a kde se bifluje leda na zkousky, asi proto, ze nejak zkouset musi a nic lepsiho je nenapadlo. V nizsim skolstvi je to jine akorat v alternativnich skolach, jako Montessori a par dalsich. Na zakladni skole byl za bolsevika a je nepochybne stale i dnes nejdulezitejsi vedomosti dlouhy seznam historickych dat. To, ze neni provazen pochopenim historie a historickych souvislosti, je zcela nepodstatne.

Když znáte ten seznam z hlavy i přibližně, tak vám časem ty souvislosti mohou dojít, když ho neznáte, tak jste namydlený.

Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: blahbleh 20. 11. 2016, 19:49:44
Myslim, ze s embedded programovanim, GPGPU programovanim a machine learningem clovek dneska chybu udelat nemuze. Navic jsou to extremne zajimave veci.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Ivan Nový 20. 11. 2016, 19:51:24
Myslim, ze s embedded programovanim, GPGPU programovanim a machine learningem clovek dneska chybu udelat nemuze. Navic jsou to extremne zajimave veci.

To je Java budoucnosti. Maximum příjmu do pěti let.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: javaman () 20. 11. 2016, 19:54:20
Navic jsou to extremne zajimave veci.

Zajímavé pro koho?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Pavel Stěhule 20. 11. 2016, 20:05:12
Myslim, ze s embedded programovanim, GPGPU programovanim a machine learningem clovek dneska chybu udelat nemuze. Navic jsou to extremne zajimave veci.

To je Java budoucnosti. Maximum příjmu do pěti let.
Java budoucnosti je Java :) - bohužel - Jakkolik to jsou zajímavé technologie, tak to nikdy nebude masovka (což může být i výhoda). Na machine learning, i GPU programování jsou potřeba značné teoretické znalosti (v prvém případě statistiky, v druhém pak algoritmů).
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: javaman () 20. 11. 2016, 20:07:04
To se naučíš nazpaměť na našich VŠ, takže není problém.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Zdenek Henek 20. 11. 2016, 20:29:31
Javaman, ty perlis jednu sprostost za druhou. Keby nemame znalosti, tak sme mozno este jednobunkovce. Miliony rokov pred nami ked clovek objavil ohen, ziskal znalosti ako ho zalozit, tak tie znalosti vyuzivali ludia dalej. Na zaklade znalosti elektroniky boli ludia schopni skonstruovat pocitac. Na zaklade znalosti z fyziky dokazali ludia prekonat gravitaciu, lietat nadzvukovou rychlostou.
Svojimi vyjadreniami sa ty stavias do pozicie lopaty, a to este tu lopatu urazim, ked ta prirovnam ku nej. ;)

Nekrm trola.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Ivan Nový 20. 11. 2016, 20:32:16
Navic jsou to extremne zajimave veci.

Zajímavé pro koho?

Například pro mne. Vás to nezajímá?

Jaký smysl má analyzovat pořád znovu fungování podniků, když brzy půjde napsat systém, který se sám bude proměňovat podle toho, jaká data bude mít k dispozici. To je budoucnost podnikových aplikací. Navíc s 99% výstupů už brzy člověk ani nepřijde do styku. Bude to komunikace mezi roboty různých druhů.

Tak si těch svých pět minut slávy Javy užijte :-)))

Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Ivan Nový 20. 11. 2016, 20:40:20
Myslim, ze s embedded programovanim, GPGPU programovanim a machine learningem clovek dneska chybu udelat nemuze. Navic jsou to extremne zajimave veci.

To je Java budoucnosti. Maximum příjmu do pěti let.
Java budoucnosti je Java :) - bohužel - Jakkolik to jsou zajímavé technologie, tak to nikdy nebude masovka (což může být i výhoda). Na machine learning, i GPU programování jsou potřeba značné teoretické znalosti (v prvém případě statistiky, v druhém pak algoritmů).

Masovka to bude, protože v průmyslu, obchodu a dopravě budou stále častěji mezi sebou komunikovat roboti, a programovat je pokaždé znovu pro nějaké specifické a nově vzniklé druhy komunikace bude z kapacitních důvodů lidských zdrojů neprůchodné.

Ono dlouhou dobu ani ta Java nebyla masovka, masovka je tak posledních 8 let. Předtím kralovalo C++ a ještě předtím XBase.

Dříve se vytvořila norma jak má doklad vypadat, protože se šetřil výpočetní výkon a nic jiného nebylo možné, musel se přizpůsobit chod firmy, AI otevře zcela nové možnosti, normovat "doklady" nebude už třeba, protože stroj si doklad přečte a dekóduje sám, jako vy když se podíváte na neznámou www stránku s formulářem.

Nyní se bude optimalizovat využití lidských zdrojů.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: balki 20. 11. 2016, 20:53:53
Myslim, ze s embedded programovanim, GPGPU programovanim a machine learningem clovek dneska chybu udelat nemuze. Navic jsou to extremne zajimave veci.

To je Java budoucnosti. Maximum příjmu do pěti let.
Java budoucnosti je Java :) - bohužel - Jakkolik to jsou zajímavé technologie, tak to nikdy nebude masovka (což může být i výhoda). Na machine learning, i GPU programování jsou potřeba značné teoretické znalosti (v prvém případě statistiky, v druhém pak algoritmů).

Masovka to bude, protože v průmyslu, obchodu a dopravě budou stále častěji mezi sebou komunikovat roboti, a programovat je pokaždé znovu pro nějaké specifické a nově vzniklé druhy komunikace bude z kapacitních důvodů lidských zdrojů neprůchodné.

Ono dlouhou dobu ani ta Java nebyla masovka, masovka je tak posledních 8 let. Předtím kralovalo C++ a ještě předtím XBase.

Dříve se vytvořila norma jak má doklad vypadat, protože se šetřil výpočetní výkon a nic jiného nebylo možné, musel se přizpůsobit chod firmy, AI otevře zcela nové možnosti, normovat "doklady" nebude už třeba, protože stroj si doklad přečte a dekóduje sám, jako vy když se podíváte na neznámou www stránku s formulářem.

Nyní se bude optimalizovat využití lidských zdrojů.

Taketo reci sa vedu poslednych 50 rokov a vysledok stale nikde. Prameni to z nepochopenia pojmu umela inteligencia.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: hawran diskuse 20. 11. 2016, 20:57:10
...
Nyní se bude optimalizovat využití lidských zdrojů.

(https://i.stack.imgur.com/jiFfM.jpg)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Ivan Nový 20. 11. 2016, 21:02:05
Myslim, ze s embedded programovanim, GPGPU programovanim a machine learningem clovek dneska chybu udelat nemuze. Navic jsou to extremne zajimave veci.

To je Java budoucnosti. Maximum příjmu do pěti let.
Java budoucnosti je Java :) - bohužel - Jakkolik to jsou zajímavé technologie, tak to nikdy nebude masovka (což může být i výhoda). Na machine learning, i GPU programování jsou potřeba značné teoretické znalosti (v prvém případě statistiky, v druhém pak algoritmů).

Masovka to bude, protože v průmyslu, obchodu a dopravě budou stále častěji mezi sebou komunikovat roboti, a programovat je pokaždé znovu pro nějaké specifické a nově vzniklé druhy komunikace bude z kapacitních důvodů lidských zdrojů neprůchodné.

Ono dlouhou dobu ani ta Java nebyla masovka, masovka je tak posledních 8 let. Předtím kralovalo C++ a ještě předtím XBase.

Dříve se vytvořila norma jak má doklad vypadat, protože se šetřil výpočetní výkon a nic jiného nebylo možné, musel se přizpůsobit chod firmy, AI otevře zcela nové možnosti, normovat "doklady" nebude už třeba, protože stroj si doklad přečte a dekóduje sám, jako vy když se podíváte na neznámou www stránku s formulářem.

Nyní se bude optimalizovat využití lidských zdrojů.

Taketo reci sa vedu poslednych 50 rokov a vysledok stale nikde. Prameni to z nepochopenia pojmu umela inteligencia.

Tak auta už sama jezdí bez řidiče. Tak jak výsledek nikde. Algoritmy rozpoznají na fotkách jednotlivé objekty atp.

Prostě se na to díváte ze špatné strany, řeknete, že AI neumí dobře udělat například www stránku podle grafické předlohy, ale ono to bude fungovat jinak, automatizovaný bude celý proces, AI udělá stránku rovnou, včetně grafického návrhu. A těm kdo budou rozhodovat o jejím použití bude návrhy servírovat rovnou AI a ne nějaký grafik.

Protože to generování bude relativně levné, nebude třeba, aby se ve vygenerovaném kódu někdo vyznal, bude li potřeba změna, vygeneruje se celý nebo část znovu.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 20. 11. 2016, 21:04:59
Jaký smysl má analyzovat pořád znovu fungování podniků, když brzy půjde napsat systém, který se sám bude proměňovat podle toho, jaká data bude mít k dispozici. To je budoucnost podnikových aplikací. Navíc s 99% výstupů už brzy člověk ani nepřijde do styku. Bude to komunikace mezi roboty různých druhů.

Masovka to bude, protože v průmyslu, obchodu a dopravě budou stále častěji mezi sebou komunikovat roboti, a programovat je pokaždé znovu pro nějaké specifické a nově vzniklé druhy komunikace bude z kapacitních důvodů lidských zdrojů neprůchodné.

......

Nyní se bude optimalizovat využití lidských zdrojů.

No, jestli nakonec budou ty roboty navrhovat pocitace a dalsi roboty, tak je otazka, kdy se z robotu stanou roboti, kteri usoudi, ze na nejakeho Noveho nebudou makat. Treba uz proto, ze roboti brambory nezerou.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Ivan Nový 20. 11. 2016, 21:05:21
...
Nyní se bude optimalizovat využití lidských zdrojů.

(https://i.stack.imgur.com/jiFfM.jpg)

No myslím že ten trend je jasný, auto bez řidiče znamená zvýšení výpočetního výkonu auta a náhradu člověka výpočtem, tedy optimalizuje se využití lidského zdroje.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Ivan Nový 20. 11. 2016, 21:08:47
Jaký smysl má analyzovat pořád znovu fungování podniků, když brzy půjde napsat systém, který se sám bude proměňovat podle toho, jaká data bude mít k dispozici. To je budoucnost podnikových aplikací. Navíc s 99% výstupů už brzy člověk ani nepřijde do styku. Bude to komunikace mezi roboty různých druhů.
a

Masovka to bude, protože v průmyslu, obchodu a dopravě budou stále častěji mezi sebou komunikovat roboti, a programovat je pokaždé znovu pro nějaké specifické a nově vzniklé druhy komunikace bude z kapacitních důvodů lidských zdrojů neprůchodné.

......

Nyní se bude optimalizovat využití lidských zdrojů.

No, jestli nakonec budou ty roboty navrhovat pocitace a dalsi roboty, tak je otazka, kdy se z robotu stanou roboti, kteri usoudi, ze na nejakeho Noveho nebudou makat. Treba uz proto, ze roboti brambory nezerou.

Na Nového nebudou makat, oni budou makat z radosti. Nikde není psáno, že budou mít i sebeuvědomění, to není nutné. Nejde o plnohodnotnou osobnost, ale o mechanizaci inteligentního jednání, vyjmutí ho z osobnosti a použití jinde. Evoluce taky nemá osobnost a navrhovat složité stroje umí. Navrhla i nás.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 20. 11. 2016, 21:09:27
Když znáte ten seznam z hlavy i přibližně, tak vám časem ty souvislosti mohou dojít, když ho neznáte, tak jste namydlený.

Ne, to tedy urcite ne. Historie se ma ucit uplnr jinak. Je dulezte ucit spis histricke a politicke souvislosti deni v jednotlivych zemich a seznam datumu k pochopeni neoomuze. Tim, ze se to uci v souvislostech, to sice nebude krasne rozskatulkovane na Velkomoravskou risi, Recko, Rim, Francii...., ale cele se to scvrkne a stane se to nejen pochoptelnym, ale i zajimavym. To, co asi stale jeste pachaji ve skolach, je vychovavat decka k nenavisti historie. Stejne jako v nich pestuji nenavist treba k literature.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: čumil 20. 11. 2016, 21:11:58
Nejzadanejsi programatorska znalost je schopnost mergnout commit.

Konecne nieco k veci. K big data, AI, cloudom su kniznice, skutocna praca okolo toho sa robi tak na univerzitach na doktorandskom studiu. Potom lopata len naplni libku a nieco to vygrcia.  Scala a Python su frikulinske jazyky po ktorych mozno ani pes nestekne.

Ale dobre mergnut commit, to je skill! Naviac ked ti nejaky curak porobi vela zbytocnych zmien, lebo je curak.
Buď si děláš pr de l, nebo si úplně blbej.
Kecej až ochutnáš praxi.

Ja som nevysiel z vysokej skoly vcera ako vy. Mam 10 rokov praxe v jave a 1.5 roka ako biznis analytik. (nieco malo v PL/SQL ked bolo treba zaskocit databazistu) Momentalne robim prelozene do frikulinstiny "IoT napojene na Big Data pomocou SOA" kolegovia potom tie "Big Data" potom robia spracovanie Big Data a pomocou AI robia predikcie. Je to vsetko lopata robota, na vsetko su lib-ky. Jedine co ma bavi, je ked mam robit skutocnu algoritmizaciu s obmedzenymi prostredkami.  Scala je len java s debilnou syntaxou, tazko sa na to zhanaju koderi. (ak si niekto neodkrutil bars na skole nieco funkcionalne, tak ani nezatne) Python nema debilnu syntax, ale je pomaly vhodny akurat tak na lepenie testovacich nastrojov.

Ak je nieco buducnost, je to aspektovo orientovane programovanie, len jazyky su zatial na tom dost biedne v tejto oblasti. Ale aj to sa utrasie.
Pán nám ukazuje svaly :D
Jenom kreten řekne že AI je pro lopaty protože jsou na ní knihovny :D

Kdysi sem slyšel od spravce sitě, že programatoři nebudou potřeba protože na vše budou knihovny.

Ten tvuj vykřik je stejně mimo.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: javaman () 20. 11. 2016, 21:15:30
Když znáte ten seznam z hlavy i přibližně, tak vám časem ty souvislosti mohou dojít, když ho neznáte, tak jste namydlený.

Ne, to tedy urcite ne. Historie se ma ucit uplnr jinak. Je dulezte ucit spis histricke a politicke souvislosti deni v jednotlivych zemich a seznam datumu k pochopeni neoomuze. Tim, ze se to uci v souvislostech, to sice nebude krasne rozskatulkovane na Velkomoravskou risi, Recko, Rim, Francii...., ale cele se to scvrkne a stane se to nejen pochoptelnym, ale i zajimavym. To, co asi stale jeste pachaji ve skolach, je vychovavat decka k nenavisti historie. Stejne jako v nich pestuji nenavist treba k literature.

Protože vychovávají retardy. Těžko říct proč, ale asi se to bere podle většiny, ne? Každý má přece stejně silný hlas, tak dementů bude nejvíc. Proč ne, no. Jen pak nechápu, proč vám nevadí, že v IT jsou všude pologramotné lopaty, které jsou k ničemu a ještě mají titul.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: balki 20. 11. 2016, 21:16:38
Tak auta už sama jezdí bez řidiče. Tak jak výsledek nikde. Algoritmy rozpoznají na fotkách jednotlivé objekty atp.

Prostě se na to díváte ze špatné strany, řeknete, že AI neumí dobře udělat například www stránku podle grafické předlohy, ale ono to bude fungovat jinak, automatizovaný bude celý proces, AI udělá stránku rovnou, včetně grafického návrhu. A těm kdo budou rozhodovat o jejím použití bude návrhy servírovat rovnou AI a ne nějaký grafik.

Protože to generování bude relativně levné, nebude třeba, aby se ve vygenerovaném kódu někdo vyznal, bude li potřeba změna, vygeneruje se celý nebo část znovu.

Soferovanie autonomnych vozidiel je presne zadefinovany problem, na ktory sa pouzivaju jednoduche algoritmy. Nie je to na urovni vseobecnej inteligencie, ktora by sa mesiac pozerala na murarov a zvladla by murovat barak. Pocitace su strasne hlupe lopaty a nieco ich naucit je zlozite.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: balki 20. 11. 2016, 21:20:34
Pán nám ukazuje svaly :D
Jenom kreten řekne že AI je pro lopaty protože jsou na ní knihovny :D

Kdysi sem slyšel od spravce sitě, že programatoři nebudou potřeba protože na vše budou knihovny.

Ten tvuj vykřik je stejně mimo.

Mozem vidiet vasu habilitacnu pracu, ked robite taky tazky a zlozity vyskum umelej inteligencie ze na to nestacia kniznice? Uznavam, roznych predmetov z umelej inteligencie som mal na skole iba cca 5 semestrov. Vasich kvalit som este nedosiahol.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: javaman () 20. 11. 2016, 21:32:05
Podle mě to myslel tak, že když budeš lopata, tak stejně ty knihovny nevyužiješ. To je stejný u všech knihoven a nic moc ti neulehčí, protože ostatní je mají také.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Ivan Nový 20. 11. 2016, 21:51:24
Tak auta už sama jezdí bez řidiče. Tak jak výsledek nikde. Algoritmy rozpoznají na fotkách jednotlivé objekty atp.

Prostě se na to díváte ze špatné strany, řeknete, že AI neumí dobře udělat například www stránku podle grafické předlohy, ale ono to bude fungovat jinak, automatizovaný bude celý proces, AI udělá stránku rovnou, včetně grafického návrhu. A těm kdo budou rozhodovat o jejím použití bude návrhy servírovat rovnou AI a ne nějaký grafik.

Protože to generování bude relativně levné, nebude třeba, aby se ve vygenerovaném kódu někdo vyznal, bude li potřeba změna, vygeneruje se celý nebo část znovu.

Soferovanie autonomnych vozidiel je presne zadefinovany problem, na ktory sa pouzivaju jednoduche algoritmy. Nie je to na urovni vseobecnej inteligencie, ktora by sa mesiac pozerala na murarov a zvladla by murovat barak. Pocitace su strasne hlupe lopaty a nieco ich naucit je zlozite.

Snahy o vytvoření umělé všeobecná inteligence jsou omyl. Nebo přinejmenším předčasné. Stačí vytvořit autonomní informační svět, který se bude sám konstruovat a poroste v rámci jednoduchých pravidel a interakcí s realitou. Evoluce není nic jiného, než aplikace jednoduchých pravidel ke konstrukci složitých strojů.

Dnes je to řízení auta, zítra třeba bezúdržbový podnikový a prodejní systém.

No když se podíváte vy na zedníky, tak taky ten barák nepostavíte :-))) Už jste někdy zkoušel nahodit omítku :-))) Nebo zkoušel jste se naučit bruslit díváním?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: balki 20. 11. 2016, 22:17:24
Tak auta už sama jezdí bez řidiče. Tak jak výsledek nikde. Algoritmy rozpoznají na fotkách jednotlivé objekty atp.

Prostě se na to díváte ze špatné strany, řeknete, že AI neumí dobře udělat například www stránku podle grafické předlohy, ale ono to bude fungovat jinak, automatizovaný bude celý proces, AI udělá stránku rovnou, včetně grafického návrhu. A těm kdo budou rozhodovat o jejím použití bude návrhy servírovat rovnou AI a ne nějaký grafik.

Protože to generování bude relativně levné, nebude třeba, aby se ve vygenerovaném kódu někdo vyznal, bude li potřeba změna, vygeneruje se celý nebo část znovu.

Soferovanie autonomnych vozidiel je presne zadefinovany problem, na ktory sa pouzivaju jednoduche algoritmy. Nie je to na urovni vseobecnej inteligencie, ktora by sa mesiac pozerala na murarov a zvladla by murovat barak. Pocitace su strasne hlupe lopaty a nieco ich naucit je zlozite.

Snahy o vytvoření umělé všeobecná inteligence jsou omyl. Nebo přinejmenším předčasné. Stačí vytvořit autonomní informační svět, který se bude sám konstruovat a poroste v rámci jednoduchých pravidel a interakcí s realitou. Evoluce není nic jiného, než aplikace jednoduchých pravidel ke konstrukci složitých strojů.

Dnes je to řízení auta, zítra třeba bezúdržbový podnikový a prodejní systém.

No když se podíváte vy na zedníky, tak taky ten barák nepostavíte :-))) Už jste někdy zkoušel nahodit omítku :-))) Nebo zkoušel jste se naučit bruslit díváním?

S tym nahadzovanim omietky, zrovna majster drzal kelnu a zufanu. Ukazal mi, "takto nahodis omietku" a zobral ten papek na zarovnanie "takto zarovnas". Na treti pokus mi to uz islo, ale stavim sa, ze po roku to cele opadalo :)  Ja som bol vtedy predsa len gymnazista a nie murar :) Pri bruce lee, sa nepouziva zrak, ale receptory stability a polohy tela (zabudol som ako sa tie ize volaju).
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 20. 11. 2016, 22:18:22
Jen pak nechápu, proč vám nevadí, že v IT jsou všude pologramotné lopaty, které jsou k ničemu a ještě mají titul.

Ty se dopoustis omylu v tom, ze klades rovnitko mezi titul a debila. Ono to ale je tak, ze v kazde skupine populace je urcite procento debilu a ani lidi s titulem toho nejsou usetreni.

Ostatne kdyz se povazujes za takoveho borce, co trumfne vsechny diplomovane, tak se prihlas na VS a ukaz vsem, jak jsi mnohem lepsi, nez cela ceska inteligence za podlednich 250 let. Teprve pak budes moci rikat, jestli je vzdelani na hovno a ze studovat muze kazde hovado ci lopata. Aby se nahodou neukazalo, ze az takovy borec nejsi a recneni o lopatach neni nic jineho, nez ventilace komplexu z toho, ze sam na studia nemas.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: javaman () 20. 11. 2016, 22:44:19
To je jako kdyby ti zedník říkal, abys nejdřív postavil 15 baráků, abys mu dokázal, že jsi borec. Naše školy jsou určené pro hloupé/průměrné (je jich hodně) lidi, takže jejich absolvováním akorát ztratíš, pokud nejsi lopata. I proto je nebezpečné říkat, že každý by měl studovat. Pokud je lopata, tak se mu nic nestane. Pokud není, tak se ho budou všichni snažit zlopatit a nebude se tam cítit dobře ;D
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Ivan Nový 20. 11. 2016, 23:09:03

S tym nahadzovanim omietky, zrovna majster drzal kelnu a zufanu. Ukazal mi, "takto nahodis omietku" a zobral ten papek na zarovnanie "takto zarovnas". Na treti pokus mi to uz islo, ale stavim sa, ze po roku to cele opadalo :)  Ja som bol vtedy predsa len gymnazista a nie murar :) Pri bruce lee, sa nepouziva zrak, ale receptory stability a polohy tela (zabudol som ako sa tie ize volaju).

Česky bruslit je slovensky korčulovať :-))) Ale omlouvám se, to byl trochu skok mimo kontext s tím bruslením, to se stavěním nemá žádnou souvislost, jen mě to napadlo jako taková další činnost jednoduchá na podívání a docela složitá na naučení.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 20. 11. 2016, 23:11:36
Česky bruslit je slovensky korčulovať :-))) Ale omlouvám se, to byl trochu skok mimo kontext s tím bruslením, to se stavěním nemá žádnou souvislost, jen mě to napadlo jako taková další činnost jednoduchá na podívání a docela složitá na naučení.

Ano, to je hrozne. Az doposud tu probihala diskuse uzce k tematu, Novy to tu ted uplne zoral.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Ivan Nový 20. 11. 2016, 23:20:01
Česky bruslit je slovensky korčulovať :-))) Ale omlouvám se, to byl trochu skok mimo kontext s tím bruslením, to se stavěním nemá žádnou souvislost, jen mě to napadlo jako taková další činnost jednoduchá na podívání a docela složitá na naučení.

Ano, to je hrozne. Az doposud tu probihala diskuse uzce k tematu, Novy to tu ted uplne zoral.

Dobře, tak k věci. Máte-li něco.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: javaman () 21. 11. 2016, 19:12:33
Česky bruslit je slovensky korčulovať :-))) Ale omlouvám se, to byl trochu skok mimo kontext s tím bruslením, to se stavěním nemá žádnou souvislost, jen mě to napadlo jako taková další činnost jednoduchá na podívání a docela složitá na naučení.

Ano, to je hrozne. Az doposud tu probihala diskuse uzce k tematu, Novy to tu ted uplne zoral.

Dobře, tak k věci. Máte-li něco.

Že z VŠ lezou jen lopaty, protože to jsou v podstatě vysoké školy pro lopaty a poslušné zaměstnance. By se to mohlo přejmenovat na ČLUT a LUK.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: JardaP . 21. 11. 2016, 20:04:51
Navrhuji, abychom se slozili, koupili javamanovi lopatu a pri slavnostnim predavani ho s ni prastili pres hlavu. Mam podezreni, ze mu preskakuje jehla na desce, tak by se to snad odblokovalo.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: javaman () 21. 11. 2016, 20:42:16
Ty taky pořád dokola tvrdíš, že z ČVUT nelezou lopaty. V podstatě jenom lopaty a ty tomu nevěříš. Dyť jsi tam byl, tak to můžeš potvrdit.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: JardaP . 21. 11. 2016, 21:16:29
Ty taky pořád dokola tvrdíš, že z ČVUT nelezou lopaty. V podstatě jenom lopaty a ty tomu nevěříš. Dyť jsi tam byl, tak to můžeš potvrdit.

Nic takoveho netvrdim, jak tam uz delsi dobu nestudoval. Tvrdim, ze drive z CVUT obvykle debilove nelezli, ti neprezili prvni rocnik.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Cikáda 21. 11. 2016, 21:39:44
Jako vážně budeme globalizovat u škol, kde je v prváku daleko přes 500 lidí? Všichni jsou automaticky lopaty? Podle čeho se to pozná? Ne-lopata se nikdy nemusela nic učit? Spadla z nebes se všemi vědomostmi? :)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Lama 21. 11. 2016, 21:58:42
Ano, to je hrozne. Az doposud tu probihala diskuse uzce k tematu, Novy to tu ted uplne zoral.

Zoral je nějaké nové synonymum pro p*sral?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 21. 11. 2016, 22:10:14
Zoral je nějaké nové synonymum pro p*sral?

Ne, p*sral je jeste o fazi dal.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Tuxik 21. 11. 2016, 22:22:38
Blbostmi myslím běžné zkoušení na VŠ. Projdou hlavně ti hloupí, kterým nevadí umět zbytečnosti.

To zalezi na skole. Opravdu nemam pocit, ze kdyz ja byl na CVUT, tak prosel kdejaky blb. Naopak, ti se obvykle nedozili ani druheho rocniku.

To je zajímavý, že v IT je to samý Ing. z ČVUT a jsou obvykle úplně k ničemu jako běžné lopaty. Častokrát jsem slyšel zase historky o tom, jak tam by blbec, který se učí nazpaměť, neprošel. Evidentně jsou to jen kecy těch hloupých lidí, kteří prošli. Je to podobné jako s matfyzem, kde absolvent nemůže být hloupý. Evidentně to také nefunguje, protože znám zase v oboru hromadu lidí z matfyzu, kteří nechápou složitější souvislosti. Typicky design aplikace je pro ně něco nepochopitelného a prasí jako běžná lopata. Efektivita je pro ně absolutně nepodstatná.

Tak teda nevim, kde je pravda. Ale třeba žijeme každý jinde. Pohybuji se v IT plném lopat, kde 60 tisíc maji ti nejslabší. Třeba ale právě to je ten problém a Lojza z malé firmy za 35 si to dává po matfyzu jako king.
Ano, kdyby jsi věděl něco o Javě, jako že nevíš, tak by jsi věděl, že efektivita je sprosté slovo. Je to jazyk pro lopaty, který neumí nic jinýho, než nadávat na pomalý HW a výkonnostní problémy řeší jeho upgradem. Je to pochopitelné, protože pro malé lopaťácké projekty je těch pár serverů navíc levnějších, než pořádný vývojář v rozumném jazyce. Ale když potom dojde na pořádné projekty, tak se najednou vyplatí investovat do slušných lidí, místo nákupu a údržby stovek serverů navíc.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Ivan Nový 21. 11. 2016, 22:29:40
Blbostmi myslím běžné zkoušení na VŠ. Projdou hlavně ti hloupí, kterým nevadí umět zbytečnosti.

To zalezi na skole. Opravdu nemam pocit, ze kdyz ja byl na CVUT, tak prosel kdejaky blb. Naopak, ti se obvykle nedozili ani druheho rocniku.

To je zajímavý, že v IT je to samý Ing. z ČVUT a jsou obvykle úplně k ničemu jako běžné lopaty. Častokrát jsem slyšel zase historky o tom, jak tam by blbec, který se učí nazpaměť, neprošel. Evidentně jsou to jen kecy těch hloupých lidí, kteří prošli. Je to podobné jako s matfyzem, kde absolvent nemůže být hloupý. Evidentně to také nefunguje, protože znám zase v oboru hromadu lidí z matfyzu, kteří nechápou složitější souvislosti. Typicky design aplikace je pro ně něco nepochopitelného a prasí jako běžná lopata. Efektivita je pro ně absolutně nepodstatná.

Tak teda nevim, kde je pravda. Ale třeba žijeme každý jinde. Pohybuji se v IT plném lopat, kde 60 tisíc maji ti nejslabší. Třeba ale právě to je ten problém a Lojza z malé firmy za 35 si to dává po matfyzu jako king.
Ano, kdyby jsi věděl něco o Javě, jako že nevíš, tak by jsi věděl, že efektivita je sprosté slovo. Je to jazyk pro lopaty, který neumí nic jinýho, než nadávat na pomalý HW a výkonnostní problémy řeší jeho upgradem. Je to pochopitelné, protože pro malé lopaťácké projekty je těch pár serverů navíc levnějších, než pořádný vývojář v rozumném jazyce. Ale když potom dojde na pořádné projekty, tak se najednou vyplatí investovat do slušných lidí, místo nákupu a údržby stovek serverů navíc.

To se nevyplatí nikdy, železo bude vždy levnější. Určitě je lepší srozumitelný méně výkonný program, který lze snadno udržovat a výkonu lze dosáhnout pořízením více serverů, než sofistikovaný program, který běží na méně serverech, a nemůže ho rozvíjet a udržovat jen tak někdo. Na produkční server patří normální, nikoliv špičkoví odborníci, ti mají hledat nové cesty a ne ztrácet čas produkční rutinou, když stejného výsledku lze dosáhnout posílením železa.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: balki 21. 11. 2016, 22:47:16
To se nevyplatí nikdy, železo bude vždy levnější. Určitě je lepší srozumitelný méně výkoný program, který lze snadno udržovat a výkonu lze dosáhnout pořízením více serverů, než sofistikovaný program, který běží na méně serverech, a nemůže ho rozvíjet a udržovat jen tak někdo. Na produkční server patří normální, nikoliv špičkoví odborníci, ti mají hledat nové cesty a ne ztrácet čas produkční rutinou, když stejného výsledku lze dosáhnout posílením železa.

Java uz je dnes dostatocne vykonna, aby nebolo treba kupovat nove zelezo. Prostou migraciou z javy 1.6 na javu 1.8 sme ziskali o polovicu vykonu viac na performance testoch. Cize sme mohli vykryt takmer zadarmo viac dat na produkcii.

Dalsi mytus je, ze v jave sa neoptimalizuje. V jave sa optimalizuje, je ju mozne nasadit aj na protredia, ktore maju obmedzene prostriedky, len treba si vediet spocitat, ktora cinnost spotrebuje kolko casu a pamate a tam hladat rezervy.

Java ma tu vyhodu, ze ma kontrolovane typy a vyhadzuje rozumne vynimky. Cize je lahsie chybu opravit, nez ked ti daju "Tu mas core dump a sicke f poradku".  Ovela lahsie je v jave pisat viacvlaknove aplikacie, cize je mozne vyuzit potencial procesora na maximum. V C-ckoidnych jazykoch je to pain i the ass. 
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Tuxik 21. 11. 2016, 22:56:58
Ano, kdyby jsi věděl něco o Javě, jako že nevíš, tak by jsi věděl, že efektivita je sprosté slovo. Je to jazyk pro lopaty, který neumí nic jinýho, než nadávat na pomalý HW a výkonnostní problémy řeší jeho upgradem. Je to pochopitelné, protože pro malé lopaťácké projekty je těch pár serverů navíc levnějších, než pořádný vývojář v rozumném jazyce. Ale když potom dojde na pořádné projekty, tak se najednou vyplatí investovat do slušných lidí, místo nákupu a údržby stovek serverů navíc.

To se nevyplatí nikdy, železo bude vždy levnější. Určitě je lepší srozumitelný méně výkonný program, který lze snadno udržovat a výkonu lze dosáhnout pořízením více serverů, než sofistikovaný program, který běží na méně serverech, a nemůže ho rozvíjet a udržovat jen tak někdo. Na produkční server patří normální, nikoliv špičkoví odborníci, ti mají hledat nové cesty a ne ztrácet čas produkční rutinou, když stejného výsledku lze dosáhnout posílením železa.
V okamžiku, kdy se dostanete do stádia, že jeden server stojí miliony v nákupu, další statisíce ročně za support a máte jich už tolik, že vám další statisíce prožerou jenom za elektřinu, tak už se zatraceně vyplácí přemýšlet nad tím, jestli vzít pseudoprogramátora typu Javaman za 30, nebo kvalitního člověka za 300. Nehledě k tomu, že ne vše se dá paralelizovat, tudíž je třeba optimalizovat. Samozřejmě, že většina IT budou Javameni pracující za stravu a ubytování, ale na některé věci tam budou úplně jiný tým, plný úplně jiných lidí, za úplně jiné peníze.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Tuxik 21. 11. 2016, 23:13:15
To se nevyplatí nikdy, železo bude vždy levnější. Určitě je lepší srozumitelný méně výkoný program, který lze snadno udržovat a výkonu lze dosáhnout pořízením více serverů, než sofistikovaný program, který běží na méně serverech, a nemůže ho rozvíjet a udržovat jen tak někdo. Na produkční server patří normální, nikoliv špičkoví odborníci, ti mají hledat nové cesty a ne ztrácet čas produkční rutinou, když stejného výsledku lze dosáhnout posílením železa.

Java uz je dnes dostatocne vykonna, aby nebolo treba kupovat nove zelezo. Prostou migraciou z javy 1.6 na javu 1.8 sme ziskali o polovicu vykonu viac na performance testoch. Cize sme mohli vykryt takmer zadarmo viac dat na produkcii.

Dalsi mytus je, ze v jave sa neoptimalizuje. V jave sa optimalizuje, je ju mozne nasadit aj na protredia, ktore maju obmedzene prostriedky, len treba si vediet spocitat, ktora cinnost spotrebuje kolko casu a pamate a tam hladat rezervy.

Java ma tu vyhodu, ze ma kontrolovane typy a vyhadzuje rozumne vynimky. Cize je lahsie chybu opravit, nez ked ti daju "Tu mas core dump a sicke f poradku".  Ovela lahsie je v jave pisat viacvlaknove aplikacie, cize je mozne vyuzit potencial procesora na maximum. V C-ckoidnych jazykoch je to pain i the ass.
Ano, v performace testech překoná jakýkoliv jazyk jakýkoliv jiný jazyk, když se testy udělají "správně". Systém výjimek není rozumný, ale zbytečný, je to jen berlička zachraňující celkově špatný návrh jazyka, ve kterém je běžné tvořit špatné programy. Ta stejná zbytečnost je GC, další prostředek, který pouze zakrývá špatnou práci, špatný návrh a umožňuje Javamen-like pseudoprogramátorům vůbec udělat něco, co se alespoň trochu tváří, že to funguje. Java je dobrá jako prostředek pro ne-úplně programátory, kteří potřebují tvořit nějakou bussiness logiku, ale například jako jazyk pro HPC je to fail tohoto století.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: balki 21. 11. 2016, 23:46:32
To se nevyplatí nikdy, železo bude vždy levnější. Určitě je lepší srozumitelný méně výkoný program, který lze snadno udržovat a výkonu lze dosáhnout pořízením více serverů, než sofistikovaný program, který běží na méně serverech, a nemůže ho rozvíjet a udržovat jen tak někdo. Na produkční server patří normální, nikoliv špičkoví odborníci, ti mají hledat nové cesty a ne ztrácet čas produkční rutinou, když stejného výsledku lze dosáhnout posílením železa.

Java uz je dnes dostatocne vykonna, aby nebolo treba kupovat nove zelezo. Prostou migraciou z javy 1.6 na javu 1.8 sme ziskali o polovicu vykonu viac na performance testoch. Cize sme mohli vykryt takmer zadarmo viac dat na produkcii.

Dalsi mytus je, ze v jave sa neoptimalizuje. V jave sa optimalizuje, je ju mozne nasadit aj na protredia, ktore maju obmedzene prostriedky, len treba si vediet spocitat, ktora cinnost spotrebuje kolko casu a pamate a tam hladat rezervy.

Java ma tu vyhodu, ze ma kontrolovane typy a vyhadzuje rozumne vynimky. Cize je lahsie chybu opravit, nez ked ti daju "Tu mas core dump a sicke f poradku".  Ovela lahsie je v jave pisat viacvlaknove aplikacie, cize je mozne vyuzit potencial procesora na maximum. V C-ckoidnych jazykoch je to pain i the ass.
Ano, v performace testech překoná jakýkoliv jazyk jakýkoliv jiný jazyk, když se testy udělají "správně". Systém výjimek není rozumný, ale zbytečný, je to jen berlička zachraňující celkově špatný návrh jazyka, ve kterém je běžné tvořit špatné programy. Ta stejná zbytečnost je GC, další prostředek, který pouze zakrývá špatnou práci, špatný návrh a umožňuje Javamen-like pseudoprogramátorům vůbec udělat něco, co se alespoň trochu tváří, že to funguje. Java je dobrá jako prostředek pro ne-úplně programátory, kteří potřebují tvořit nějakou bussiness logiku, ale například jako jazyk pro HPC je to fail tohoto století.

Aha, pan expert videl javu tak z rychlika a programoval zx spectrum v assembleri. Pridavam na zoznam do kategorie brouk pytlik.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Daniel Kozak 21. 11. 2016, 23:48:36
To se nevyplatí nikdy, železo bude vždy levnější. Určitě je lepší srozumitelný méně výkoný program, který lze snadno udržovat a výkonu lze dosáhnout pořízením více serverů, než sofistikovaný program, který běží na méně serverech, a nemůže ho rozvíjet a udržovat jen tak někdo. Na produkční server patří normální, nikoliv špičkoví odborníci, ti mají hledat nové cesty a ne ztrácet čas produkční rutinou, když stejného výsledku lze dosáhnout posílením železa.

Java uz je dnes dostatocne vykonna, aby nebolo treba kupovat nove zelezo. Prostou migraciou z javy 1.6 na javu 1.8 sme ziskali o polovicu vykonu viac na performance testoch. Cize sme mohli vykryt takmer zadarmo viac dat na produkcii.

Tak malo?

Citace
Dalsi mytus je, ze v jave sa neoptimalizuje. V jave sa optimalizuje, je ju mozne nasadit aj na protredia, ktore maju obmedzene prostriedky, len treba si vediet spocitat, ktora cinnost spotrebuje kolko casu a pamate a tam hladat rezervy.
Citace
Pekne receno, akorat nejak chybi to co jsou "omezene " prostredky
Citace
Java ma tu vyhodu, ze ma kontrolovane typy
To ma skoro kazdej rozumnej jazyk
Citace
a vyhadzuje rozumne vynimky. Cize je lahsie chybu opravit, nez ked ti daju "Tu mas core dump a sicke f poradku".
To asi neni mysleno vazne
Citace
  Ovela lahsie je v jave pisat viacvlaknove aplikacie, cize je mozne vyuzit potencial procesora na maximum. V C-ckoidnych jazykoch je to pain i the ass.
Opet nechapu, mam pocit ze je tu nekdo hodne mimo. Jak nekdo muze vyuzivat procesor v jave vyuzivat procesor na maximum, kdyz samotna java ho zmaestna i na primitivni ukoly.

Btw. doporucuji si zkusit nainstalovat Tizen Studio na pocitaci a zejmena v situaci kdy pripojeni k internetu neni idealni. Me to dnes vytapelo celej kancl a malem uvarilo stroj.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Daniel Kozak 21. 11. 2016, 23:52:26
Jen si dovolim poznamenat, ze zrovna TIOBE index neni moc kvalitni (red monk nebo jak se jmenoval pusobil lepe). Nekde jsem cetl clanek, jak jednoduse ten TIOBE index slo ovlivnit. Takovy ukazatel je uplne k nicemu, kdyz ho jednotlivec muze snadno zmanipulovat.

No zrovna redmonk jde ovlivnit vlastne mnohem lepe :), ne zadnej index popularnosti nema sanci byt realnej.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Daniel Kozak 21. 11. 2016, 23:55:14
Citace
  Ovela lahsie je v jave pisat viacvlaknove aplikacie, cize je mozne vyuzit potencial procesora na maximum. V C-ckoidnych jazykoch je to pain i the ass.
Opet nechapu, mam pocit ze je tu nekdo hodne mimo. Jak nekdo muze vyuzivat procesor na maximum v jave, kdyz samotna java ho zamestna i na primitivni ukoly.

Btw. doporucuji si zkusit nainstalovat Tizen Studio na pocitaci a zejmena v situaci kdy pripojeni k internetu neni idealni. Me to dnes vytapelo celej kancl a malem uvarilo stroj.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Daniel Kozak 22. 11. 2016, 00:03:15
To se nevyplatí nikdy, železo bude vždy levnější. Určitě je lepší srozumitelný méně výkoný program, který lze snadno udržovat a výkonu lze dosáhnout pořízením více serverů, než sofistikovaný program, který běží na méně serverech, a nemůže ho rozvíjet a udržovat jen tak někdo. Na produkční server patří normální, nikoliv špičkoví odborníci, ti mají hledat nové cesty a ne ztrácet čas produkční rutinou, když stejného výsledku lze dosáhnout posílením železa.

Java uz je dnes dostatocne vykonna, aby nebolo treba kupovat nove zelezo. Prostou migraciou z javy 1.6 na javu 1.8 sme ziskali o polovicu vykonu viac na performance testoch. Cize sme mohli vykryt takmer zadarmo viac dat na produkcii.

Dalsi mytus je, ze v jave sa neoptimalizuje. V jave sa optimalizuje, je ju mozne nasadit aj na protredia, ktore maju obmedzene prostriedky, len treba si vediet spocitat, ktora cinnost spotrebuje kolko casu a pamate a tam hladat rezervy.

Java ma tu vyhodu, ze ma kontrolovane typy a vyhadzuje rozumne vynimky. Cize je lahsie chybu opravit, nez ked ti daju "Tu mas core dump a sicke f poradku".  Ovela lahsie je v jave pisat viacvlaknove aplikacie, cize je mozne vyuzit potencial procesora na maximum. V C-ckoidnych jazykoch je to pain i the ass.
Ano, v performace testech překoná jakýkoliv jazyk jakýkoliv jiný jazyk, když se testy udělají "správně". Systém výjimek není rozumný, ale zbytečný, je to jen berlička zachraňující celkově špatný návrh jazyka, ve kterém je běžné tvořit špatné programy. Ta stejná zbytečnost je GC, další prostředek, který pouze zakrývá špatnou práci, špatný návrh a umožňuje Javamen-like pseudoprogramátorům vůbec udělat něco, co se alespoň trochu tváří, že to funguje. Java je dobrá jako prostředek pro ne-úplně programátory, kteří potřebují tvořit nějakou bussiness logiku, ale například jako jazyk pro HPC je to fail tohoto století.

Aha, pan expert videl javu tak z rychlika a programoval zx spectrum v assembleri. Pridavam na zoznam do kategorie brouk pytlik.

Ja ti nevim, ale ackoliv nesouhlasim s nekolika vecma co prohlasil (zejmena GC, ono je otazka co si pod tim clovek predstavi), tak si myslim ze ma celkem pravdu. To ze ruzne benchmarky jsou blbost je jasne. Neznam benchamark ve kterem bych svuj milovany jazyk nedokazal udelat nejlepsim. To k prvnimu bodu. Co se tyce vyjimek tak ma opet pravdu, ze vyjimky se ukazuji jako spatna cesta.Ja osobne si nemysli ze myslenka to byla zla, ale ukazalo se ze to neni zrovna stastne reseni a to z nekolika duvodu. To ze javu oznacil tak jak oznacil dava smysl, je to vlastne pravda, ono java se na moc jinych veci nehodi.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Daniel Kozak 22. 11. 2016, 00:05:52
Citace
  Ovela lahsie je v jave pisat viacvlaknove aplikacie, cize je mozne vyuzit potencial procesora na maximum. V C-ckoidnych jazykoch je to pain i the ass.
Opet nechapu, mam pocit ze je tu nekdo hodne mimo. Jak nekdo muze vyuzivat procesor na maximum v jave, kdyz samotna java ho zamestna i na primitivni ukoly.

Btw. doporucuji si zkusit nainstalovat Tizen Studio na pocitaci a zejmena v situaci kdy pripojeni k internetu neni idealni. Me to dnes vytapelo celej kancl a malem uvarilo stroj.

Ted mi to doslo a omlouvam se. ano je mnohem lehci v jace vyuzit procesor na maximum. Coz je presne to co vetsinou zazivam, aneb vsechny jadra na 100 procent zatizeny.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: balki 22. 11. 2016, 00:08:59
To se nevyplatí nikdy, železo bude vždy levnější. Určitě je lepší srozumitelný méně výkoný program, který lze snadno udržovat a výkonu lze dosáhnout pořízením více serverů, než sofistikovaný program, který běží na méně serverech, a nemůže ho rozvíjet a udržovat jen tak někdo. Na produkční server patří normální, nikoliv špičkoví odborníci, ti mají hledat nové cesty a ne ztrácet čas produkční rutinou, když stejného výsledku lze dosáhnout posílením železa.

Java uz je dnes dostatocne vykonna, aby nebolo treba kupovat nove zelezo. Prostou migraciou z javy 1.6 na javu 1.8 sme ziskali o polovicu vykonu viac na performance testoch. Cize sme mohli vykryt takmer zadarmo viac dat na produkcii.

Tak malo?

Citace
Dalsi mytus je, ze v jave sa neoptimalizuje. V jave sa optimalizuje, je ju mozne nasadit aj na protredia, ktore maju obmedzene prostriedky, len treba si vediet spocitat, ktora cinnost spotrebuje kolko casu a pamate a tam hladat rezervy.
Citace
Pekne receno, akorat nejak chybi to co jsou "omezene " prostredky
Citace
Java ma tu vyhodu, ze ma kontrolovane typy
To ma skoro kazdej rozumnej jazyk
Citace
a vyhadzuje rozumne vynimky. Cize je lahsie chybu opravit, nez ked ti daju "Tu mas core dump a sicke f poradku".
To asi neni mysleno vazne
Citace
  Ovela lahsie je v jave pisat viacvlaknove aplikacie, cize je mozne vyuzit potencial procesora na maximum. V C-ckoidnych jazykoch je to pain i the ass.
Opet nechapu, mam pocit ze je tu nekdo hodne mimo. Jak nekdo muze vyuzivat procesor v jave vyuzivat procesor na maximum, kdyz samotna java ho zmaestna i na primitivni ukoly.

Btw. doporucuji si zkusit nainstalovat Tizen Studio na pocitaci a zejmena v situaci kdy pripojeni k internetu neni idealni. Me to dnes vytapelo celej kancl a malem uvarilo stroj.

Poprosim primitivne ukony, ktore zamestnaju naplno procesor.  Inac je to len obycajne hejterstvo. Ak nieco zamestnava procesor, tak to bude zle napisane uvarilo by vam to stroj, nech by to bolo v akomkolvek jazyku. Mne napriklad zatazuju procesor aplikacie pisane v C++ a co teraz? Tipujem, ze Tizen studio je Eclipse. Eclipse nebrat, je to mrdka.

Co sa tyka obmedzenych prostriedkov,  som robil v jave, ked som mal k dispozicii 1 megabajt RAM, na doske so 16 megabajtmi RAM, a to sa mi tam este museli vmestit do 1 megabajtu netrivialne datove podklady. Islo to dobre.

Java sa nepouziva preto ze je pomala, ale prave preto, ze je to decentny jazyk, ktory sa dobre debuguje, dobre sa na nom robi profilig, dobre sa optimalizuje, dobre sa monitoruje, co prave robi a slusne hlasi chyby, ak nejake nastanu.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Daniel Kozak 22. 11. 2016, 00:23:33
To se nevyplatí nikdy, železo bude vždy levnější. Určitě je lepší srozumitelný méně výkoný program, který lze snadno udržovat a výkonu lze dosáhnout pořízením více serverů, než sofistikovaný program, který běží na méně serverech, a nemůže ho rozvíjet a udržovat jen tak někdo. Na produkční server patří normální, nikoliv špičkoví odborníci, ti mají hledat nové cesty a ne ztrácet čas produkční rutinou, když stejného výsledku lze dosáhnout posílením železa.

Java uz je dnes dostatocne vykonna, aby nebolo treba kupovat nove zelezo. Prostou migraciou z javy 1.6 na javu 1.8 sme ziskali o polovicu vykonu viac na performance testoch. Cize sme mohli vykryt takmer zadarmo viac dat na produkcii.

Tak malo?

Citace
Dalsi mytus je, ze v jave sa neoptimalizuje. V jave sa optimalizuje, je ju mozne nasadit aj na protredia, ktore maju obmedzene prostriedky, len treba si vediet spocitat, ktora cinnost spotrebuje kolko casu a pamate a tam hladat rezervy.
Citace
Pekne receno, akorat nejak chybi to co jsou "omezene " prostredky
Citace
Java ma tu vyhodu, ze ma kontrolovane typy
To ma skoro kazdej rozumnej jazyk
Citace
a vyhadzuje rozumne vynimky. Cize je lahsie chybu opravit, nez ked ti daju "Tu mas core dump a sicke f poradku".
To asi neni mysleno vazne
Citace
  Ovela lahsie je v jave pisat viacvlaknove aplikacie, cize je mozne vyuzit potencial procesora na maximum. V C-ckoidnych jazykoch je to pain i the ass.
Opet nechapu, mam pocit ze je tu nekdo hodne mimo. Jak nekdo muze vyuzivat procesor v jave vyuzivat procesor na maximum, kdyz samotna java ho zmaestna i na primitivni ukoly.

Btw. doporucuji si zkusit nainstalovat Tizen Studio na pocitaci a zejmena v situaci kdy pripojeni k internetu neni idealni. Me to dnes vytapelo celej kancl a malem uvarilo stroj.

Poprosim primitivne ukony, ktore zamestnaju naplno procesor.  Inac je to len obycajne hejterstvo. Ak nieco zamestnava procesor, tak to bude zle napisane uvarilo by vam to stroj, nech by to bolo v akomkolvek jazyku. Mne napriklad zatazuju procesor aplikacie pisane v C++ a co teraz? Tipujem, ze Tizen studio je Eclipse. Eclipse nebrat, je to mrdka.

Co sa tyka obmedzenych prostriedkov,  som robil v jave, ked som mal k dispozicii 1 megabajt RAM, na doske so 16 megabajtmi RAM, a to sa mi tam este museli vmestit do 1 megabajtu netrivialne datove podklady. Islo to dobre.

Java sa nepouziva preto ze je pomala, ale prave preto, ze je to decentny jazyk, ktory sa dobre debuguje, dobre sa na nom robi profilig, dobre sa optimalizuje, dobre sa monitoruje, co prave robi a slusne hlasi chyby, ak nejake nastanu.

Samozrejme ze je to o programatorovi, ale principialne narazim na aplikace v jave co maji tyto problemy, kdezto v jinych jazycich tolik ne. Ja verim ze je mozne v Jave psat slusne (v zavislosti na dane implementaci), teda ma to sve omezeni, prece jen Java ma vlastnosti co to znemoznuji.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 22. 11. 2016, 00:28:42
Samozrejme ze je to o programatorovi, ale principialne narazim na aplikace v jave co maji tyto problemy, kdezto v jinych jazycich tolik ne. Ja verim ze je mozne v Jave psat slusne (v zavislosti na dane implementaci), teda ma to sve omezeni, prece jen Java ma vlastnosti co to znemoznuji.

Hm, asi vsichni programatori jsou neslusni. Kdykoliv vidim neco v Jave, tak je to monstruozita mnohonasobne vetsi, nez podobna vec v necem jinem a kdyz to clovek spusti, razem ma vyzahnutou RAM a z CPU se kouri. Budu se aplikacim v Jave i nadale vyhybat, dokud se ti programatori nenauci slusnosti.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: balki 22. 11. 2016, 00:31:43
Samozrejme ze je to o programatorovi, ale principialne narazim na aplikace v jave co maji tyto problemy, kdezto v jinych jazycich tolik ne. Ja verim ze je mozne v Jave psat slusne (v zavislosti na dane implementaci), teda ma to sve omezeni, prece jen Java ma vlastnosti co to znemoznuji.

Tie citacie, nefunguju dobre, ked sa to s nimi prehana.

Ale prosim vymenovat vlastnosti, co znemoznuju "psat slusne". Podla mna len pisete floskule. Mne napada akurat tak slaba reflexia a absencia prototypovej dedicnosti. Ale aj bez toho ide "psat slusne".
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: balki 22. 11. 2016, 00:35:29
Samozrejme ze je to o programatorovi, ale principialne narazim na aplikace v jave co maji tyto problemy, kdezto v jinych jazycich tolik ne. Ja verim ze je mozne v Jave psat slusne (v zavislosti na dane implementaci), teda ma to sve omezeni, prece jen Java ma vlastnosti co to znemoznuji.

Hm, asi vsichni programatori jsou neslusni. Kdykoliv vidim neco v Jave, tak je to monstruozita mnohonasobne vetsi, nez podobna vec v necem jinem a kdyz to clovek spusti, razem ma vyzahnutou RAM a z CPU se kouri. Budu se aplikacim v Jave i nadale vyhybat, dokud se ti programatori nenauci slusnosti.

Co vacsie ako co?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: lopata 22. 11. 2016, 04:00:18
Ale prosim vymenovat vlastnosti, co znemoznuju "psat slusne". Podla mna len pisete floskule. Mne napada akurat tak slaba reflexia a absencia prototypovej dedicnosti. Ale aj bez toho ide "psat slusne".

Jen namátkou:


Všechno to jde "nějak" obejít (co taky jiného zbývá, že...), občas za cenu nehezkých hacků a neoptimalit.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Pavel Stěhule 22. 11. 2016, 06:12:42
Blbostmi myslím běžné zkoušení na VŠ. Projdou hlavně ti hloupí, kterým nevadí umět zbytečnosti.

To zalezi na skole. Opravdu nemam pocit, ze kdyz ja byl na CVUT, tak prosel kdejaky blb. Naopak, ti se obvykle nedozili ani druheho rocniku.

To je zajímavý, že v IT je to samý Ing. z ČVUT a jsou obvykle úplně k ničemu jako běžné lopaty. Častokrát jsem slyšel zase historky o tom, jak tam by blbec, který se učí nazpaměť, neprošel. Evidentně jsou to jen kecy těch hloupých lidí, kteří prošli. Je to podobné jako s matfyzem, kde absolvent nemůže být hloupý. Evidentně to také nefunguje, protože znám zase v oboru hromadu lidí z matfyzu, kteří nechápou složitější souvislosti. Typicky design aplikace je pro ně něco nepochopitelného a prasí jako běžná lopata. Efektivita je pro ně absolutně nepodstatná.

Tak teda nevim, kde je pravda. Ale třeba žijeme každý jinde. Pohybuji se v IT plném lopat, kde 60 tisíc maji ti nejslabší. Třeba ale právě to je ten problém a Lojza z malé firmy za 35 si to dává po matfyzu jako king.
Ano, kdyby jsi věděl něco o Javě, jako že nevíš, tak by jsi věděl, že efektivita je sprosté slovo. Je to jazyk pro lopaty, který neumí nic jinýho, než nadávat na pomalý HW a výkonnostní problémy řeší jeho upgradem. Je to pochopitelné, protože pro malé lopaťácké projekty je těch pár serverů navíc levnějších, než pořádný vývojář v rozumném jazyce. Ale když potom dojde na pořádné projekty, tak se najednou vyplatí investovat do slušných lidí, místo nákupu a údržby stovek serverů navíc.

To se nevyplatí nikdy, železo bude vždy levnější. Určitě je lepší srozumitelný méně výkonný program, který lze snadno udržovat a výkonu lze dosáhnout pořízením více serverů, než sofistikovaný program, který běží na méně serverech, a nemůže ho rozvíjet a udržovat jen tak někdo. Na produkční server patří normální, nikoliv špičkoví odborníci, ti mají hledat nové cesty a ne ztrácet čas produkční rutinou, když stejného výsledku lze dosáhnout posílením železa.
To už dneska neplatí - nezvyšují se frekvence ani CPU, ani pamětí - pokud máte neefektivně napsaný program, tak Vám lepší železo vůbec nepomůže - prostě se bude flákat, a Vaše aplikace bude dál  pomalá - a od určité ceny serverů se Vám fakt vyplatí si zaplatit někoho technicky a odborně zdatného - u databází je to krásně vidět - 10 serverů nemá 10x větší výkon - ale vyžaduje 100x větší náklady na vývoj, údržbu infrastruktury.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 22. 11. 2016, 07:09:06
Samozrejme ze je to o programatorovi, ale principialne narazim na aplikace v jave co maji tyto problemy, kdezto v jinych jazycich tolik ne. Ja verim ze je mozne v Jave psat slusne (v zavislosti na dane implementaci), teda ma to sve omezeni, prece jen Java ma vlastnosti co to znemoznuji.

Hm, asi vsichni programatori jsou neslusni. Kdykoliv vidim neco v Jave, tak je to monstruozita mnohonasobne vetsi, nez podobna vec v necem jinem a kdyz to clovek spusti, razem ma vyzahnutou RAM a z CPU se kouri. Budu se aplikacim v Jave i nadale vyhybat, dokud se ti programatori nenauci slusnosti.

Co vacsie ako co?

Co treba video zvanitko nebo Gnutella klient - v Jave nebo v necem jinem? Ty v Jave spolehlive zabiji stroj, ze bude prakticky nepouzitelny a na slabsim CPU nebude zvanitko ani stihat.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Ivan Nový 22. 11. 2016, 07:19:13
Blbostmi myslím běžné zkoušení na VŠ. Projdou hlavně ti hloupí, kterým nevadí umět zbytečnosti.
to máte pravdu
To zalezi na skole. Opravdu nemam pocit, ze kdyz ja byl na CVUT, tak prosel kdejaky blb. Naopak, ti se obvykle nedozili ani druheho rocniku.

To je zajímavý, že v IT je to samý Ing. z ČVUT a jsou obvykle úplně k ničemu jako běžné lopaty. Častokrát jsem slyšel zase historky o tom, jak tam by blbec, který se učí nazpaměť, neprošel. Evidentně jsou to jen kecy těch hloupých lidí, kteří prošli. Je to podobné jako s matfyzem, kde absolvent nemůže být hloupý. Evidentně to také nefunguje, protože znám zase v oboru hromadu lidí z matfyzu, kteří nechápou složitější souvislosti. Typicky design aplikace je pro ně něco nepochopitelného a prasí jako běžná lopata. Efektivita je pro ně absolutně nepodstatná.

Tak teda nevim, kde je pravda. Ale třeba žijeme každý jinde. Pohybuhttp://www.krajskelisty.cz/ji se v IT plném lopat, kde 60 tisíc maji ti nejslabší. Třeba ale právě to je ten problém a Lojza z malé firmy za 35 si to dává po matfyzu jako king.
Ano, kdyby jsi věděl něco o Javě, jako že nevíš, tak by jsi věděl, že efektivita je sprosté slovo. Je to jazyk pro lopaty, který neumí nic jinýho, než nadávat na pomalý HW a výkonnostní problémy řeší jeho upgradem. Je to pochopitelné, protože pro malé lopaťácké projekty je těch pár serverů navíc levnějších, než pořádný vývojář v rozumném jazyce. Ale když potom dojde na pořádné projekty, tak se najednou vyplatí investovat do slušných lidí, místo nákupu a údržby stovek serverů navíc.

To se nevyplatí nikdy, železo bude vždy levnější. Určitě je lepší srozumitelný méně výkonný program, který lze snadno udržovat a výkonu lze dosáhnout pořízením více serverů, než sofistikovaný program, který běží na méně serverech, a nemůže ho rozvíjet a udržovat jen tak někdo. Na produkční server patří normální, nikoliv špičkoví odborníci, ti mají hledat nové cesty a ne ztrácet čas produkční rutinou, když stejného výsledku lze dosáhnout posílením železa.
To už dneska neplatí - nezvyšují se frekvence ani CPU, ani pamětí - pokud máte neefektivně napsaný program, tak Vám lepší železo vůbec nepomůže - prostě se bude flákat, a Vaše aplikace bude dál  pomalá - a od určité ceny serverů se Vám fakt vyplatí si zaplatit někoho technicky a odborně zdatného - u databází je to krásně vidět - 10 serverů nemá 10x větší výkon - ale vyžaduje 100x větší náklady na vývoj, údržbu infrastruktury.

Ano, může být. Ovšem u relačních databází optimalizace spíševede na čitelnou a dobře se udržující strukturu.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Tuxik 22. 11. 2016, 07:40:22
Aha, pan expert videl javu tak z rychlika a programoval zx spectrum v assembleri. Pridavam na zoznam do kategorie brouk pytlik.
Je třeba se smířit s tím, že Java byla navržená jako jednoduchý multiplatformní jazyk pro snadné použití téměř kýmkoliv a z toho vyplývají všechny její výhody i nevýhody. Hlavní nevýhodou je, že tím k sobě přitáhla masy lidí, kteří mají o programování velmi zkreslené představy, o nějakých optimalizacích nemají téměř ani páru, protože to není jejich problém, ale problém překladače a v souvislosti s tím vznikly v Javě principy, které se snaží řešit problémy za "programátora", což ho ještě více utvrzuje v názoru, že to dělá dobře, protože to "nějak funguje". Ohromné množství "velmi kvalitních vývojářů", pro které je HW sprosté slovo, potom tento jazyk cpe i tam, kam nebyl původně určen, následkem čehož je jazyk tímto směrem "vylepšován a ohýbán". Nicméně podle toho, jakou měrou a rychlostí se prosazují některé velmi mladé jazyky se dá usuzovat, že spousta lidí už zjistila, že java není zase taková výhra, jak se před pár roky zdálo, což mimo jiné souvisí i s tím, že se nám nějak zasekl vývoj HW. Dokud jednou za 2 roky stačilo vyměnit/přidat CPU a RAM, dalo se dělat mnohé, ale pokud je třeba zvětšovat serverovny a místo jednoho serveru jednou za čas se musí dokupovat celé nové racky každých pár měsíců, tak už optimalizace není tak špatná věc. A ne, rozhodně to nevytrhne nová verze Javy s umělým benchmarkem, který vypadá dobře tak maximálně na marketingovým slajdu.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Pavel Stěhule 22. 11. 2016, 08:41:52
Blbostmi myslím běžné zkoušení na VŠ. Projdou hlavně ti hloupí, kterým nevadí umět zbytečnosti.
to máte pravdu
To zalezi na skole. Opravdu nemam pocit, ze kdyz ja byl na CVUT, tak prosel kdejaky blb. Naopak, ti se obvykle nedozili ani druheho rocniku.

To je zajímavý, že v IT je to samý Ing. z ČVUT a jsou obvykle úplně k ničemu jako běžné lopaty. Častokrát jsem slyšel zase historky o tom, jak tam by blbec, který se učí nazpaměť, neprošel. Evidentně jsou to jen kecy těch hloupých lidí, kteří prošli. Je to podobné jako s matfyzem, kde absolvent nemůže být hloupý. Evidentně to také nefunguje, protože znám zase v oboru hromadu lidí z matfyzu, kteří nechápou složitější souvislosti. Typicky design aplikace je pro ně něco nepochopitelného a prasí jako běžná lopata. Efektivita je pro ně absolutně nepodstatná.

Tak teda nevim, kde je pravda. Ale třeba žijeme každý jinde. Pohybuhttp://www.krajskelisty.cz/ji se v IT plném lopat, kde 60 tisíc maji ti nejslabší. Třeba ale právě to je ten problém a Lojza z malé firmy za 35 si to dává po matfyzu jako king.
Ano, kdyby jsi věděl něco o Javě, jako že nevíš, tak by jsi věděl, že efektivita je sprosté slovo. Je to jazyk pro lopaty, který neumí nic jinýho, než nadávat na pomalý HW a výkonnostní problémy řeší jeho upgradem. Je to pochopitelné, protože pro malé lopaťácké projekty je těch pár serverů navíc levnějších, než pořádný vývojář v rozumném jazyce. Ale když potom dojde na pořádné projekty, tak se najednou vyplatí investovat do slušných lidí, místo nákupu a údržby stovek serverů navíc.

To se nevyplatí nikdy, železo bude vždy levnější. Určitě je lepší srozumitelný méně výkonný program, který lze snadno udržovat a výkonu lze dosáhnout pořízením více serverů, než sofistikovaný program, který běží na méně serverech, a nemůže ho rozvíjet a udržovat jen tak někdo. Na produkční server patří normální, nikoliv špičkoví odborníci, ti mají hledat nové cesty a ne ztrácet čas produkční rutinou, když stejného výsledku lze dosáhnout posílením železa.
To už dneska neplatí - nezvyšují se frekvence ani CPU, ani pamětí - pokud máte neefektivně napsaný program, tak Vám lepší železo vůbec nepomůže - prostě se bude flákat, a Vaše aplikace bude dál  pomalá - a od určité ceny serverů se Vám fakt vyplatí si zaplatit někoho technicky a odborně zdatného - u databází je to krásně vidět - 10 serverů nemá 10x větší výkon - ale vyžaduje 100x větší náklady na vývoj, údržbu infrastruktury.

Ano, může být. Ovšem u relačních databází optimalizace spíševede na čitelnou a dobře se udržující strukturu.
Téměř všude vede dobře udělaná optimalizace k čitelnějšímu a lépe udržovatelnému kódu. Dost častou chybou je oprava na špatném místě - bez znalostí se nedá dost dobře najít důvod problémů, a "oprava" pak vede k dost náročnému kódu - jak na hardware, tak na údržbu.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Ivan Nový 22. 11. 2016, 09:03:10
Aha, pan expert videl javu tak z rychlika a programoval zx spectrum v assembleri. Pridavam na zoznam do kategorie brouk pytlik.
Je třeba se smířit s tím, že Java byla navržená jako jednoduchý multiplatformní jazyk pro snadné použití téměř kýmkoliv a z toho vyplývají všechny její výhody i nevýhody. Hlavní nevýhodou je, že tím k sobě přitáhla masy lidí, kteří mají o programování velmi zkreslené představy, o nějakých optimalizacích nemají téměř ani páru, protože to není jejich problém, ale problém překladače a v souvislosti s tím vznikly v Javě principy, které se snaží řešit problémy za "programátora", což ho ještě více utvrzuje v názoru, že to dělá dobře, protože to "nějak funguje". Ohromné množství "velmi kvalitních vývojářů", pro které je HW sprosté slovo, potom tento jazyk cpe i tam, kam nebyl původně určen, následkem čehož je jazyk tímto směrem "vylepšován a ohýbán". Nicméně podle toho, jakou měrou a rychlostí se prosazují některé velmi mladé jazyky se dá usuzovat, že spousta lidí už zjistila, že java není zase taková výhra, jak se před pár roky zdálo, což mimo jiné souvisí i s tím, že se nám nějak zasekl vývoj HW. Dokud jednou za 2 roky stačilo vyměnit/přidat CPU a RAM, dalo se dělat mnohé, ale pokud je třeba zvětšovat serverovny a místo jednoho serveru jednou za čas se musí dokupovat celé nové racky každých pár měsíců, tak už optimalizace není tak špatná věc. A ne, rozhodně to nevytrhne nová verze Javy s umělým benchmarkem, který vypadá dobře tak maximálně na marketingovým slajdu.

problém není Java, která nebyla navržena aby ji mohl používat kdokoliv, ale aby každý používal rozumné principy multiplatformního programování.

Problém je Linux a přístupnost počítačů. Programátoři se jako děti seznámí s Linuxem, bez teoretického základu, tím se zkazí a stanou se z nich bashisti a "mistři světa". Každý to pak tak nějak lepí.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Tuxik 22. 11. 2016, 09:53:51
problém není Java, která nebyla navržena aby ji mohl používat kdokoliv, ale aby každý používal rozumné principy multiplatformního programování.

Problém je Linux a přístupnost počítačů. Programátoři se jako děti seznámí s Linuxem, bez teoretického základu, tím se zkazí a stanou se z nich bashisti a "mistři světa". Každý to pak tak nějak lepí.
Multiplatformní programování nemá rozumné principy. Různé platformy vznikaly za různým účelem, i když je pravda, že se rozdíly posledních pár let dost stírají, protože dříve výkonné platformy se nehýbou a v podstatě stagnují, zatímco ty dříve okrajové je pomalu dohání. Ale i tak jsou vidět obrovské rozdíly, třeba několik let staré Itanium se v některých operacích bez problémů vyrovná i o několik generací novějším strojům x86/64. Kolikrát jsou to natolik zásadní rozdíly, že vyžadují zcela jiný přístup, optimalizace několika málo kritických operací běžících ve smyčkách až na úrovni strojového kódu/assembleru dokáží zvýšit efektivitu i řádově a na tohle je prostě java krátká a z těchto důvodů se prostě nehodí jako hlavní jazyk pro velké systémy, kde je vyžadován výkon.

Co se týče dětí seznámených s Linuxem, pokud to seznámení znamená instalaci *buntu jen proto, aby jako OS zobrazovalo nějaké javokravské hyperframeworkové vývojové prostředí, tak to není žádné seznámení. Případně existují jedinci, kteří to *buntu mají jen jako frajeřinku, protože chtějí vypadat zajímavě, dokonce se cpou na pozice Linux adminů a potom brečí v diskuzích na Rootu i jinde, že se jich nějakej debil dovolil na pohovoru ptát na terminálové příkazy, které nikdy neviděli a nepotřebovali.

Mimochodem, slušného Bashistu, který je schopný používat alespoň základní sadu příkazů, třeba v kombinaci se schopností tvořit složitější regulární výrazy, to aby dnes člověk pohledal.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Ivan Nový 22. 11. 2016, 09:55:40
Ono se tak trochu zapomíná, že v době vzniku Javy, každý programátor ovládal nejméně jeden assembler a běžně programoval v C, kde kritické části kódu psal v in-line assembleru. A proto vznikla Java. Aby se toto odstranilo, protože to bránilo přenositelnosti programů.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Ivan Nový 22. 11. 2016, 09:59:34
problém není Java, která nebyla navržena aby ji mohl používat kdokoliv, ale aby každý používal rozumné principy multiplatformního programování.

Problém je Linux a přístupnost počítačů. Programátoři se jako děti seznámí s Linuxem, bez teoretického základu, tím se zkazí a stanou se z nich bashisti a "mistři světa". Každý to pak tak nějak lepí.
Multiplatformní programování nemá rozumné principy. Různé platformy vznikaly za různým účelem, i když je pravda, že se rozdíly posledních pár let dost stírají, protože dříve výkonné platformy se nehýbou a v podstatě stagnují, zatímco ty dříve okrajové je pomalu dohání. Ale i tak jsou vidět obrovské rozdíly, třeba několik let staré Itanium se v některých operacích bez problémů vyrovná i o několik generací novějším strojům x86/64. Kolikrát jsou to natolik zásadní rozdíly, že vyžadují zcela jiný přístup, optimalizace několika málo kritických operací běžících ve smyčkách až na úrovni strojového kódu/assembleru dokáží zvýšit efektivitu i řádově a na tohle je prostě java krátká a z těchto důvodů se prostě nehodí jako hlavní jazyk pro velké systémy, kde je vyžadován výkon.

Co se týče dětí seznámených s Linuxem, pokud to seznámení znamená instalaci *buntu jen proto, aby jako OS zobrazovalo nějaké javokravské hyperframeworkové vývojové prostředí, tak to není žádné seznámení. Případně existují jedinci, kteří to *buntu mají jen jako frajeřinku, protože chtějí vypadat zajímavě, dokonce se cpou na pozice Linux adminů a potom brečí v diskuzích na Rootu i jinde, že se jich nějakej debil dovolil na pohovoru ptát na terminálové příkazy, které nikdy neviděli a nepotřebovali.

Mimochodem, slušného Bashistu, který je schopný používat alespoň základní sadu příkazů, třeba v kombinaci se schopností tvořit složitější regulární výrazy, to aby dnes člověk pohledal.

Vážně? A kdo ty triviality umí, ten je odborník? Neslýchaný úpadek. A nebo jen prohloubení dělby práce.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Pavel Stěhule 22. 11. 2016, 10:10:31
Ono se tak trochu zapomíná, že v době vzniku Javy, každý programátor ovládal nejméně jeden assembler a běžně programoval v C, kde kritické části kódu psal v in-line assembleru. A proto vznikla Java. Aby se toto odstranilo, protože to bránilo přenositelnosti programů.
Nejsem úplný veterán, ale dobu vzniku Javy pamatuji dost dobře - je možné, že v té době se každý programátor setkal s assamblerem, ale že by běžně programoval v Cčku - tak to ani náhodou - programovalo se v Turbo Pascalu, v Delphi, Visual Basicu, VBScriptu, Cčko, C++ byla pro většinu zdejších programátorů absolutní exotika. Java byla od začátku multiplatformní, ale počítalo se s ní na malé zasíťované systémy - chytré ledničky, adt, pak se začala používat pro web komponenty a až na úplně nakonec se v ní začaly dělat webové služby. Brala se jako chytřejší skriptovací jazyk. K server side programování, k enterprise programování se dostala až skoro nakonec, kdy se C++ ukázalo příliš komplikovaný a špatně uchopitelný pro běžný programátory. Žádný rozumný objektově orientovaný jazyk, který byl rozkročený mezi skriptováním a klasickým programováním nebyl.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Tuxik 22. 11. 2016, 10:17:11
Vážně? A kdo ty triviality umí, ten je odborník? Neslýchaný úpadek. A nebo jen prohloubení dělby práce.
Jestli těmi trivialitami myslíte být dobrým bashistou, tak to samo o sobě samozřejmě nestačí. Je to velmi úzce svázané s dobrou znalostí OS, slušnou znalostí provozovaných služeb, schopností správy a řešení problémů, nebo alespoň jejich diagnostiky a smysluplné delegace na další odborníky. A k tomu všemu člověk dříve nebo později narazí na to, že bash, ačkoliv mocný, není ideální na všechno (ostatně jako jakýkoliv jiný programovací/skriptovací jazyk, o čemž tu celou dobu píši) a je potřeba přibrat minimálně perl, případně C, python a klidně další věci, dle používaných technologií/systémů...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: j 22. 11. 2016, 10:41:15
Mimochodem, slušného Bashistu, který je schopný používat alespoň základní sadu příkazů, třeba v kombinaci se schopností tvořit složitější regulární výrazy, to aby dnes člověk pohledal.
Heh ... na tom me sere nejvic to, ze kazda implementace ma celkem podstatny odlisnosti ... takze ten regularni vyraz vypada pokazdy trochu jinak, coz je neuveritelnej voser (predevsim kdyz tech implementaci pouzivas vic zaroven).

BTW: Kdyz uz pripadne dotycnej aspon vi, ze neco jako regularni vyraz existuje, muzes si gratulovat.

... - 10 serverů nemá 10x větší výkon - ale vyžaduje 100x větší náklady na vývoj, údržbu infrastruktury.
Dovolim si nesouhlasit, 10 serveru muze klidne prinyst i 100x vetsi vykon ... ovsem za predpokladu, ze tvurce aplikace vi co dela a jak veci funguji. Jednoduse treba proto, ze kdyz neco pristupuje treba k ram, a tech procesu je vic, tak si konkuruji, cimz se vzajemne omezuji. Rozhodne to ale nevyresi tupyho tvurce, v takovym pripade to situaci spis naopak razantne zhorsi.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Pavel Stěhule 22. 11. 2016, 11:03:35
t.
... - 10 serverů nemá 10x větší výkon - ale vyžaduje 100x větší náklady na vývoj, údržbu infrastruktury.
Dovolim si nesouhlasit, 10 serveru muze klidne prinyst i 100x vetsi vykon ... ovsem za predpokladu, ze tvurce aplikace vi co dela a jak veci funguji. Jednoduse treba proto, ze kdyz neco pristupuje treba k ram, a tech procesu je vic, tak si konkuruji, cimz se vzajemne omezuji. Rozhodne to ale nevyresi tupyho tvurce, v takovym pripade to situaci spis naopak razantne zhorsi.
To už to pak musíte hodně umět - a musíte mít hodně za sebou - a ještě mít štěstí. Ale i kdyby jste dosáhl 100x většího výkonu - stále budete mít výrazně vyšší náklady - napsat, odladit, udržet v provozu, rozvíjet distribuovanou aplikaci je výrazně komplikovanější než klasickou aplikaci - tady potřebujete hodně dobré lidi, kteří už mají znalosti a obyčejně i svou cenu.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Ivan Nový 22. 11. 2016, 12:35:46
Vážně? A kdo ty triviality umí, ten je odborník? Neslýchaný úpadek. A nebo jen prohloubení dělby práce.
Jestli těmi trivialitami myslíte být dobrým bashistou, tak to samo o sobě samozřejmě nestačí. Je to velmi úzce svázané s dobrou znalostí OS, slušnou znalostí provozovaných služeb, schopností správy a řešení problémů, nebo alespoň jejich diagnostiky a smysluplné delegace na další odborníky. A k tomu všemu člověk dříve nebo později narazí na to, že bash, ačkoliv mocný, není ideální na všechno (ostatně jako jakýkoliv jiný programovací/skriptovací jazyk, o čemž tu celou dobu píši) a je potřeba přibrat minimálně perl, případně C, python a klidně další věci, dle používaných technologií/systémů...

Ano, ale to jsou pořád triviality na úrovni poznávání krajiny, ve které se pohybujete.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: balki 22. 11. 2016, 13:03:01
t.
... - 10 serverů nemá 10x větší výkon - ale vyžaduje 100x větší náklady na vývoj, údržbu infrastruktury.
Dovolim si nesouhlasit, 10 serveru muze klidne prinyst i 100x vetsi vykon ... ovsem za predpokladu, ze tvurce aplikace vi co dela a jak veci funguji. Jednoduse treba proto, ze kdyz neco pristupuje treba k ram, a tech procesu je vic, tak si konkuruji, cimz se vzajemne omezuji. Rozhodne to ale nevyresi tupyho tvurce, v takovym pripade to situaci spis naopak razantne zhorsi.
To už to pak musíte hodně umět - a musíte mít hodně za sebou - a ještě mít štěstí. Ale i kdyby jste dosáhl 100x většího výkonu - stále budete mít výrazně vyšší náklady - napsat, odladit, udržet v provozu, rozvíjet distribuovanou aplikaci je výrazně komplikovanější než klasickou aplikaci - tady potřebujete hodně dobré lidi, kteří už mají znalosti a obyčejně i svou cenu.

Vykon nie je problem pokial sa neprasi, ani distribuovane aplikacie nie je problem pisat, a lahsie je ich rozsirovat, nez monolity , staci dobre zadefinovat rozhrania. Ale naklady na integraciu,  udrzbu a deploy su fakt vyssie.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: balki 22. 11. 2016, 13:05:37
Ale prosim vymenovat vlastnosti, co znemoznuju "psat slusne". Podla mna len pisete floskule. Mne napada akurat tak slaba reflexia a absencia prototypovej dedicnosti. Ale aj bez toho ide "psat slusne".

Jen namátkou:

  • Neumí pole větší jak 2^31 prvků.
  • Neumí pole objektů. Tím nemyslím pole pointerů na objekty, tohle je totiž to jediné, co java umí. Pokud chci pole, kde budou objekty v paměti za sebou, bez indirekce přes pointery, mám smůlu. Vede to na vyšší spotřebu paměti a pomalejší kód (samý cache miss a cache trashing...).
  • Maximální velikost funkce 64 KB bytecode. Normálně to nevadí, problém nastává s generovaným kódem, když se použije třeba JavaCC.
  • Impotentní generika, např. variadic templates asi nikdy v javě nebudou.

Všechno to jde "nějak" obejít (co taky jiného zbývá, že...), občas za cenu nehezkých hacků a neoptimalit.

Cize napokon mi vychadza, ze sa v nej tazsie prasi, podla toho, co ste vymenovali.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: balki 22. 11. 2016, 13:11:08
Samozrejme ze je to o programatorovi, ale principialne narazim na aplikace v jave co maji tyto problemy, kdezto v jinych jazycich tolik ne. Ja verim ze je mozne v Jave psat slusne (v zavislosti na dane implementaci), teda ma to sve omezeni, prece jen Java ma vlastnosti co to znemoznuji.

Hm, asi vsichni programatori jsou neslusni. Kdykoliv vidim neco v Jave, tak je to monstruozita mnohonasobne vetsi, nez podobna vec v necem jinem a kdyz to clovek spusti, razem ma vyzahnutou RAM a z CPU se kouri. Budu se aplikacim v Jave i nadale vyhybat, dokud se ti programatori nenauci slusnosti.

Co vacsie ako co?

Co treba video zvanitko nebo Gnutella klient - v Jave nebo v necem jinem? Ty v Jave spolehlive zabiji stroj, ze bude prakticky nepouzitelny a na slabsim CPU nebude zvanitko ani stihat.

Co gnutella? Gnutella je legacy protokol. Neviem, ktoru aplikaciu myslite. Ani "zvanitko nepoznam". Zvanitko ste leda tak vy.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: noef 22. 11. 2016, 13:38:03
Samozrejme ze je to o programatorovi, ale principialne narazim na aplikace v jave co maji tyto problemy, kdezto v jinych jazycich tolik ne. Ja verim ze je mozne v Jave psat slusne (v zavislosti na dane implementaci), teda ma to sve omezeni, prece jen Java ma vlastnosti co to znemoznuji.

Hm, asi vsichni programatori jsou neslusni. Kdykoliv vidim neco v Jave, tak je to monstruozita mnohonasobne vetsi, nez podobna vec v necem jinem a kdyz to clovek spusti, razem ma vyzahnutou RAM a z CPU se kouri. Budu se aplikacim v Jave i nadale vyhybat, dokud se ti programatori nenauci slusnosti.

Co vacsie ako co?

Co treba video zvanitko nebo Gnutella klient - v Jave nebo v necem jinem? Ty v Jave spolehlive zabiji stroj, ze bude prakticky nepouzitelny a na slabsim CPU nebude zvanitko ani stihat.

Moc jsem tomuto vyroku o nestihajicim video zvanitku neveril, tak jsem to zkusil. Pouzil jsem Jitsi (Java) a na druhe strane Linphone (Java). Jak jsem podezrival, to tvrzeni bylo nepravdive - zatizeni cpu 10-20% (stara i5). Na mobilu je arm (myslim 8 jadro 1.9GHz) a zadne problemy s nestihanim nebyly. A to jsem pouzival sifrovani! Pokud mate takovy srot, ze neda ani petinu vykonu procesoru, ktery se bezne pouziva, tak je cas na upgrade (nebo vypnout sifrovani).

PS: Osobne si myslim, ze je uplne jedno, jestli je to v Jave, protoze vsechny ty narocne veci (kodeky) jsou stejne reseny knihovnou v C/C++.
PPS: Meril jsem celkove zatizeni CPU, takze je klidne mozne, ze narocnost toho zvanitka je jeste mensi.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: lopata 22. 11. 2016, 13:39:00
Ale prosim vymenovat vlastnosti, co znemoznuju "psat slusne". Podla mna len pisete floskule. Mne napada akurat tak slaba reflexia a absencia prototypovej dedicnosti. Ale aj bez toho ide "psat slusne".

Jen namátkou:

  • Neumí pole větší jak 2^31 prvků.
  • Neumí pole objektů. Tím nemyslím pole pointerů na objekty, tohle je totiž to jediné, co java umí. Pokud chci pole, kde budou objekty v paměti za sebou, bez indirekce přes pointery, mám smůlu. Vede to na vyšší spotřebu paměti a pomalejší kód (samý cache miss a cache trashing...).
  • Maximální velikost funkce 64 KB bytecode. Normálně to nevadí, problém nastává s generovaným kódem, když se použije třeba JavaCC.
  • Impotentní generika, např. variadic templates asi nikdy v javě nebudou.

Všechno to jde "nějak" obejít (co taky jiného zbývá, že...), občas za cenu nehezkých hacků a neoptimalit.

Cize napokon mi vychadza, ze sa v nej tazsie prasi, podla toho, co ste vymenovali.

Mohl bys upřesnit, jaké myšlenkové pochody tě vedou k takovému závěru? Je totiž úplně chybný. Omezení Javy vedou na prasení, když je potřebuješ obejít. Jako myšlenkové cvičení si můžeš zkusit v Jave udělat tohle:
Kód: [Vybrat]
#include <memory>
#include <vector>
#include <iostream>

class MyObject {
public:
    virtual ~MyObject() = default;
}; 

class MyObjectFactory
{
public:
    template<typename T, typename... Args>
    std::shared_ptr<T> create(Args... args) {
        auto object = std::make_shared<T>(args...);
        m_objects.push_back(object);
        return object;
    }

private:
    std::vector< std::shared_ptr<MyObject> > m_objects;
};

class MyObjectInt : public MyObject {
public:
    MyObjectInt(const int i) {
        std::cout << i << std::endl;
    }
}; 

class MyObjectIntString : public MyObject {
public:
    MyObjectIntString(const int i, const std::string s) {
        std::cout << i << " " << s << std::endl;
    }
}; 

int main() {
    MyObjectFactory factory;
    auto o1 = factory.create<MyObjectInt>(1);
    auto o2 = factory.create<MyObjectIntString>(2, "foo");
    return 0;

V Javě to uděláš jak? Jsem zvědavý, jak to naprasíš...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: balki 22. 11. 2016, 14:00:25
Ale prosim vymenovat vlastnosti, co znemoznuju "psat slusne". Podla mna len pisete floskule. Mne napada akurat tak slaba reflexia a absencia prototypovej dedicnosti. Ale aj bez toho ide "psat slusne".

Jen namátkou:

  • Neumí pole větší jak 2^31 prvků.
  • Neumí pole objektů. Tím nemyslím pole pointerů na objekty, tohle je totiž to jediné, co java umí. Pokud chci pole, kde budou objekty v paměti za sebou, bez indirekce přes pointery, mám smůlu. Vede to na vyšší spotřebu paměti a pomalejší kód (samý cache miss a cache trashing...).
  • Maximální velikost funkce 64 KB bytecode. Normálně to nevadí, problém nastává s generovaným kódem, když se použije třeba JavaCC.
  • Impotentní generika, např. variadic templates asi nikdy v javě nebudou.

Všechno to jde "nějak" obejít (co taky jiného zbývá, že...), občas za cenu nehezkých hacků a neoptimalit.

Cize napokon mi vychadza, ze sa v nej tazsie prasi, podla toho, co ste vymenovali.

Mohl bys upřesnit, jaké myšlenkové pochody tě vedou k takovému závěru? Je totiž úplně chybný. Omezení Javy vedou na prasení, když je potřebuješ obejít. Jako myšlenkové cvičení si můžeš zkusit v Jave udělat tohle:
Kód: [Vybrat]
#include <memory>
#include <vector>
#include <iostream>

class MyObject {
public:
    virtual ~MyObject() = default;
}; 

class MyObjectFactory
{
public:
    template<typename T, typename... Args>
    std::shared_ptr<T> create(Args... args) {
        auto object = std::make_shared<T>(args...);
        m_objects.push_back(object);
        return object;
    }

private:
    std::vector< std::shared_ptr<MyObject> > m_objects;
};

class MyObjectInt : public MyObject {
public:
    MyObjectInt(const int i) {
        std::cout << i << std::endl;
    }
}; 

class MyObjectIntString : public MyObject {
public:
    MyObjectIntString(const int i, const std::string s) {
        std::cout << i << " " << s << std::endl;
    }
}; 

int main() {
    MyObjectFactory factory;
    auto o1 = factory.create<MyObjectInt>(1);
    auto o2 = factory.create<MyObjectIntString>(2, "foo");
    return 0;

V Javě to uděláš jak? Jsem zvědavý, jak to naprasíš...

Ved tam je nejaky rozsypany caj. To nie je hadam ani programovaci jazyk.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: gll 22. 11. 2016, 14:02:31
balki je javaman.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: lopata 22. 11. 2016, 14:03:08
Ved tam je nejaky rozsypany caj. To nie je hadam ani programovaci jazyk.

Typická java lopata... Dál s tebou nebudu ztrácet čas.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 22. 11. 2016, 14:04:35
balki je javaman.

Balki nie je javaman, balki nepovazuje C++ za programovaci jazyk, lebo vyzera ako rozsypany caj, co koder, to iny rozsypany caj.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 22. 11. 2016, 14:07:10
Co gnutella? Gnutella je legacy protokol. Neviem, ktoru aplikaciu myslite.

Gnutella je predevsim sit. Zkuste Gtk-gnutella versus AntsP2P. To druhe je v Jave a existovalo to jiz v dobe P 4. Masinu to dokazalo spolehlive dostat do kolen a i dnes by to vyvolalo zatizeni zcela neumerne tomu, co to dela, jak je videt podle zatizeni jinymi P2P klienty, ktere nejsou v Jave.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: balki 22. 11. 2016, 14:10:27
Co gnutella? Gnutella je legacy protokol. Neviem, ktoru aplikaciu myslite.

Gnutella je predevsim sit. Zkuste Gtk-gnutella versus AntsP2P. To druhe je v Jave a existovalo to jiz v dobe P 4. Masinu to dokazalo spolehlive dostat do kolen a i dnes by to vyvolalo zatizeni zcela neumerne tomu, co to dela, jak je videt podle zatizeni jinymi P2P klienty, ktere nejsou v Jave.

Len v roku pana, 2000, ked boli P4 aktualne, bola java 1.3, teraz je uz o 16 rokov viac a je to cele niekde inde.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: gll 22. 11. 2016, 14:10:51
balki je javaman.

Balki nie je javaman, balki nepovazuje C++ za programovaci jazyk, lebo vyzera ako rozsypany caj, co koder, to iny rozsypany caj.

Ty považuješ za programovací pouze Javu. V diskuzi o rPi jsi nazval dvouřádkový skript v bashi prasárnou a navrhoval jsi ho nahradit mnohem delším programem v Javě.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 22. 11. 2016, 14:12:36
Pokud mate takovy srot, ze neda ani petinu vykonu procesoru, ktery se bezne pouziva, tak je cas na upgrade (nebo vypnout sifrovani).

A to jako proc, kdyz misto toho muzu pouzit jiny klient, ktery funguje efektivneji, protoze neni v Jave?? Uz proto, ze kvalita zvuku v Jitsi byla dost strasna, oni tam snad vubec nemaji potlacovani echa nebo co a prenosove pasmo asi horsi, jak analogovy telefon. I ten blbby Yahoo Messenger mel lepsi zvuk.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 22. 11. 2016, 14:18:16
balki je javaman.

Balki nie je javaman, balki nepovazuje C++ za programovaci jazyk, lebo vyzera ako rozsypany caj, co koder, to iny rozsypany caj.

Ty považuješ za programovací pouze Javu. V diskuzi o rPi jsi nazval dvouřádkový skript v bashi prasárnou a navrhoval jsi ho nahradit mnohem delším programem v Javě.

Nie je pravada uznavam napriklad Ansi C, Smalltalk, Ruby, Objective C, C#, Scheme, Common Lisp. 
Prosim citovat, ked ma tu obvinujete, ze som nieco v bashi nazval prasarnou. Ale ak si pamatam, tak som napisal, ze v bashi je komplikovane pisat, lebo ma zlu syntax, tj vela sposobov zapisu a tazko sa hlada, kde je problem. Bash pouzivam na generovanie testovacich dat v ramci mentalneho cvicenia.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 22. 11. 2016, 14:26:13
Len v roku pana, 2000, ked boli P4 aktualne, bola java 1.3, teraz je uz o 16 rokov viac a je to cele niekde inde.

Ano, jiste. A za tech 16 let se stala Java tak rychlou, ze bezi rychleji, nez asembler.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: balki 22. 11. 2016, 14:37:17
Len v roku pana, 2000, ked boli P4 aktualne, bola java 1.3, teraz je uz o 16 rokov viac a je to cele niekde inde.

Ano, jiste. A za tech 16 let se stala Java tak rychlou, ze bezi rychleji, nez asembler.

Medzi tym do javy pribudol JIT compiler a nemale mnozstvo optimalizacii. Verzia 1.8 je na tom dost dobre. Assembler je trosku mimo misu, lebo niektore veci sa v assembleri pisu dost tazko a neefektivne, niektore naopak lahsie. Procesory uz byvaju tak komplikovane, ze obsiahnut vsetky vymozenosti je tak na blazinec. Od toho su kompilatory vyssich jazykov (V tomto kontexte povazujem aj C za vyssi jazyk), ktore poznaju rozne netrivialne finty.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: zboj 22. 11. 2016, 15:08:22
Ono se tak trochu zapomíná, že v době vzniku Javy, každý programátor ovládal nejméně jeden assembler a běžně programoval v C, kde kritické části kódu psal v in-line assembleru. A proto vznikla Java. Aby se toto odstranilo, protože to bránilo přenositelnosti programů.
...aneb jak vylít s vaničkou i dítě :)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: noef 22. 11. 2016, 15:37:14
Pokud mate takovy srot, ze neda ani petinu vykonu procesoru, ktery se bezne pouziva, tak je cas na upgrade (nebo vypnout sifrovani).

A to jako proc, kdyz misto toho muzu pouzit jiny klient, ktery funguje efektivneji, protoze neni v Jave?? Uz proto, ze kvalita zvuku v Jitsi byla dost strasna, oni tam snad vubec nemaji potlacovani echa nebo co a prenosove pasmo asi horsi, jak analogovy telefon. I ten blbby Yahoo Messenger mel lepsi zvuk.

I 8 let stare C2D ma lepsi vykon nez petina i5 (Intel Core2 Duo E6420 @ 2.13GHz). Uvedomte si, ze jste v mensine, kdyz mate prehistoricke PC a programatorum za to nestoji psat v jazycich, kde by jim to trvalo nasobne dele a pak jeste prehnane optimalizovat, aby to tech 0.0001% uzivatelu na svem krapu rozjelo. Navic jsem to zkousel s sifrovanim, realne to zatizeni tedy bude jeste mensi.

Ke kvalite Jitsi moc rict nemuzu, pouzivam pouze obcas Skype (na vyber nemam). Ale mel jsem za to, ze Jitsi bylo jedno z nejpopularnejsich kecadel (treba Ubuntu ho ma na wiki jako prvni v listu alt. aplikaci). Neni to spis o nastaveni?

A to jako proc

Vzdyt ten vykon je predpotopni, rozjedete na tom vubec normalni prohlizec typu Chrome nebo Firefox? Se divam, ze nejaky novy Intel Core2 Duo T9400 @ 2.53GHz s podstatne lepsim vykonem se prodava na ebayi za necele dve stovky Kč ;D. To jen abych nastinil, o jakem srotu tady mluvite...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 22. 11. 2016, 15:57:25
I 8 let stare C2D ma lepsi vykon nez petina i5 (Intel Core2 Duo E6420 @ 2.13GHz). Uvedomte si, ze jste v mensine, kdyz mate prehistoricke PC a programatorum za to nestoji psat v jazycich, kde by jim to trvalo nasobne dele a pak jeste prehnane optimalizovat, aby to tech 0.0001% uzivatelu na svem krapu rozjelo. Navic jsem to zkousel s sifrovanim, realne to zatizeni tedy bude jeste mensi.

Nekterym zretelne ano. Kdo by jinak napsal Linphone v C, ze jo? Ja pak jednoduse misto Jitsi zvolim neco jineho.

Citace
Vzdyt ten vykon je predpotopni, rozjedete na tom vubec normalni prohlizec typu Chrome nebo Firefox? Se divam, ze nejaky novy Intel Core2 Duo T9400 @ 2.53GHz s podstatne lepsim vykonem se prodava na ebayi za necele dve stovky Kč ;D. To jen abych nastinil, o jakem srotu tady mluvite...

Ten vykon je zcela postacujici na vetsinu veci. Na veci, na ktere to nestaci, respektive by to trvalo ponekud dele, pustim desktop.

Jede na tom kompletni Linuxove distro s LXDE, utahne to i Xfce4, ale to jsem zrusil jako porad jeste zbytecne nenazrane. Jedou na tom celkem slusne vsechny browsery, krome Chrome, ktery zrusil 32 b verzi. Pouzivam vetsinou Pale Moon, protoze ostatni browsery, vcetne Chrome, maji nesmyslne velke pametove naroky, pricemz nenabizeji zadne plus, kvuli kteremu bych jim dal prednost. Opravdu nevidim duvod k upgradu jen proto, aby nekdo mohl prasit aplikace v Jave a to jeste kdovi jak.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: j 22. 11. 2016, 15:59:29
Len v roku pana, 2000, ked boli P4 aktualne, bola java 1.3, teraz je uz o 16 rokov viac a je to cele niekde inde.
Tj, zere to vykonu o 3 rady vic, a dela to presne stejny kulovy.

...oni tam snad vubec nemaji potlacovani echa nebo co a prenosove pasmo asi horsi, jak analogovy telefon. I ten blbby Yahoo Messenger mel lepsi zvuk.
Neblbni, na to by potrebovali aspon 10GHz 10ti jadro.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Ondra Satai Nekola 22. 11. 2016, 16:02:46
Len v roku pana, 2000, ked boli P4 aktualne, bola java 1.3, teraz je uz o 16 rokov viac a je to cele niekde inde.
Tj, zere to vykonu o 3 rady vic, a dela to presne stejny kulovy.

...oni tam snad vubec nemaji potlacovani echa nebo co a prenosove pasmo asi horsi, jak analogovy telefon. I ten blbby Yahoo Messenger mel lepsi zvuk.
Neblbni, na to by potrebovali aspon 10GHz 10ti jadro.


takove to, jak j zase placa a nevi o cem...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 22. 11. 2016, 16:12:40
...oni tam snad vubec nemaji potlacovani echa nebo co a prenosove pasmo asi horsi, jak analogovy telefon. I ten blbby Yahoo Messenger mel lepsi zvuk.
Neblbni, na to by potrebovali aspon 10GHz 10ti jadro.

Zajimave je, ze i ten zasrany Skype to umi docela dobre. Akorat je to cim dal vic nenazrana silenost.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Ivan Nový 22. 11. 2016, 19:19:32
Ono se tak trochu zapomíná, že v době vzniku Javy, každý programátor ovládal nejméně jeden assembler a běžně programoval v C, kde kritické části kódu psal v in-line assembleru. A proto vznikla Java. Aby se toto odstranilo, protože to bránilo přenositelnosti programů.
...aneb jak vylít s vaničkou i dítě :)

Nikoliv, jen aplikace narostly co do funkcí. C už na to nestačilo.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: zboj 22. 11. 2016, 20:14:53
Ono se tak trochu zapomíná, že v době vzniku Javy, každý programátor ovládal nejméně jeden assembler a běžně programoval v C, kde kritické části kódu psal v in-line assembleru. A proto vznikla Java. Aby se toto odstranilo, protože to bránilo přenositelnosti programů.
...aneb jak vylít s vaničkou i dítě :)

Nikoliv, jen aplikace narostly co do funkcí. C už na to nestačilo.
Ale byly jiné možnosti než vypustit do světa monstrum typu Java.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Ivan Nový 22. 11. 2016, 20:35:26
Ono se tak trochu zapomíná, že v době vzniku Javy, každý programátor ovládal nejméně jeden assembler a běžně programoval v C, kde kritické části kódu psal v in-line assembleru. A proto vznikla Java. Aby se toto odstranilo, protože to bránilo přenositelnosti programů.
...aneb jak vylít s vaničkou i dítě :)

Nikoliv, jen aplikace narostly co do funkcí. C už na to nestačilo.
Ale byly jiné možnosti než vypustit do světa monstrum typu Java.

Proč monstrum, většina jazyků té doby se nejprve překládalada do p-kódu, javovská VM je jen logickým zobecněním toho, přidáním některých funkcí OS, jako přidělování paměti a sjednocením pro různé platformy, Java přinášela svobodu a jednotné prostředí.

Proč Java je monstrum a procesor kde instrukce jsou tvořeny mikrokódem není monstrum?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Tuxik 22. 11. 2016, 20:35:57
Ono se tak trochu zapomíná, že v době vzniku Javy, každý programátor ovládal nejméně jeden assembler a běžně programoval v C, kde kritické části kódu psal v in-line assembleru. A proto vznikla Java. Aby se toto odstranilo, protože to bránilo přenositelnosti programů.
...aneb jak vylít s vaničkou i dítě :)

Nikoliv, jen aplikace narostly co do funkcí. C už na to nestačilo.
Nikoliv, jen Java umožnila vznik milionů programátorů, kteří na to nestačí. Pokud někdo tvrdí, že abstrakce a multiplatformnost je to nejdůležitější, je to pro mě nekompetentní javamenovská lopata. Slušně řečeno. Největší fór na tom je, že celá tahle tlupa pseudoodborníků je absolutněna závislá na lidech, kteří ten moloch tvoří v céčku a částečně v assembleru. Jsem zvědavej, co ty lopaty budou dělat za pár let.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Tuxik 22. 11. 2016, 20:38:18
Proč monstrum, většina jazyků té doby se nejprve překládalada do p-kódu, javovská VM je jen logickým zobecněním toho, přidáním některých funkcí OS, jako přidělování paměti a sjednocením pro různé platformy, Java přinášela svobodu a jednotné prostředí.

Proč Java je monstrum a procesor kde instrukce jsou tvořeny mikrokódem není monstrum?
Protože chyby jsou i v mikrokódu, proto se zavedla možnost jeho patchování a VM je jen další vrstvou zbytečných chyb a nesmyslných režií?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: JardaP . 22. 11. 2016, 20:49:55
Největší fór na tom je, že celá tahle tlupa pseudoodborníků je absolutněna závislá na lidech, kteří ten moloch tvoří v céčku a částečně v assembleru.

Myslim, ze doba nazrala tomu, aby soudruzi z Oracle dokazali svetu, jak je Java dobra a prepsali Javu do Javy. :-D Koneckoncu takto vznikl prvni kompilator C, tedy presne receno asi jeho druha verze, ta prvni byla asi v asembleru.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Ivan Nový 22. 11. 2016, 21:08:50
Ono se tak trochu zapomíná, že v době vzniku Javy, každý programátor ovládal nejméně jeden assembler a běžně programoval v C, kde kritické části kódu psal v in-line assembleru. A proto vznikla Java. Aby se toto odstranilo, protože to bránilo přenositelnosti programů.
...aneb jak vylít s vaničkou i dítě :)

Nikoliv, jen aplikace narostly co do funkcí. C už na to nestačilo.
Nikoliv, jen Java umožnila vznik milionů programátorů, kteří na to nestačí. Pokud někdo tvrdí, že abstrakce a multiplatformnost je to nejdůležitější, je to pro mě nekompetentní javamenovská lopata. Slušně řečeno. Největší fór na tom je, že celá tahle tlupa pseudoodborníků je absolutněna závislá na lidech, kteří ten moloch tvoří v céčku a částečně v assembleru. Jsem zvědavej, co ty lopaty budou dělat za pár let.

Za pár let, ani lopaty ani vás nebude třeba. AI mechanickou část tvorby převezme. Mozek je taky univerzální a hlavně plastický.

Rozdíl v náročnosti programování v Javě a assembleru není velký, v assembleru je to dokonce jednodušší, jen toho méně za stejný čas naprogramujete.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: zboj 22. 11. 2016, 21:09:45
Největší fór na tom je, že celá tahle tlupa pseudoodborníků je absolutněna závislá na lidech, kteří ten moloch tvoří v céčku a částečně v assembleru.

Myslim, ze doba nazrala tomu, aby soudruzi z Oracle dokazali svetu, jak je Java dobra a prepsali Javu do Javy. :-D Koneckoncu takto vznikl prvni kompilator C, tedy presne receno asi jeho druha verze, ta prvni byla asi v asembleru.
C# to už má, Java je jako vždy pozadu...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 22. 11. 2016, 21:15:57
Největší fór na tom je, že celá tahle tlupa pseudoodborníků je absolutněna závislá na lidech, kteří ten moloch tvoří v céčku a částečně v assembleru.

Myslim, ze doba nazrala tomu, aby soudruzi z Oracle dokazali svetu, jak je Java dobra a prepsali Javu do Javy. :-D Koneckoncu takto vznikl prvni kompilator C, tedy presne receno asi jeho druha verze, ta prvni byla asi v asembleru.

Preco by to robili? Low level java by bola to iste ako ansi C, len by objavovali koleso,
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Ondra Satai Nekola 22. 11. 2016, 21:16:24
Největší fór na tom je, že celá tahle tlupa pseudoodborníků je absolutněna závislá na lidech, kteří ten moloch tvoří v céčku a částečně v assembleru.

Myslim, ze doba nazrala tomu, aby soudruzi z Oracle dokazali svetu, jak je Java dobra a prepsali Javu do Javy. :-D Koneckoncu takto vznikl prvni kompilator C, tedy presne receno asi jeho druha verze, ta prvni byla asi v asembleru.

Ne. Byl v dialektu B.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Tuxik 22. 11. 2016, 21:17:30
Největší fór na tom je, že celá tahle tlupa pseudoodborníků je absolutněna závislá na lidech, kteří ten moloch tvoří v céčku a částečně v assembleru.

Myslim, ze doba nazrala tomu, aby soudruzi z Oracle dokazali svetu, jak je Java dobra a prepsali Javu do Javy. :-D Koneckoncu takto vznikl prvni kompilator C, tedy presne receno asi jeho druha verze, ta prvni byla asi v asembleru.
Ano. A vzhledem k dokonalé standardizaci budou zcela běžné požadavky typu "podporovaná konfigurace je Oracle Java 1.13.12321 běžící pod IcedTea 1.12.76392 běžící ve Windows 12 build 98739 na VMwaru 33.156 na 78bitovém procesoru ARM78 revize 315 v místnosti s relativní vlhlkstí 34.15%  a s osvětlením o přesně dané intenzitě a barvě. K tomu bude muset být třicátého února a uživatel bude muset stát na levém uchu.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: javaman () 22. 11. 2016, 21:19:13
Největší fór na tom je, že celá tahle tlupa pseudoodborníků je absolutněna závislá na lidech, kteří ten moloch tvoří v céčku a částečně v assembleru.

Napsat kompilátor a JVM je lopatovina, na to nic moc nepotřebuješ. Ale nové systémy, které každý rok v Javě vznikají, to už podobná lopata nedá. Hromada abstrakce a "nemožných" věcí. Ale chápu, že tomu nějaký mr. skriptík asi moc rozumět nemůže.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 22. 11. 2016, 21:19:28
Největší fór na tom je, že celá tahle tlupa pseudoodborníků je absolutněna závislá na lidech, kteří ten moloch tvoří v céčku a částečně v assembleru.

Myslim, ze doba nazrala tomu, aby soudruzi z Oracle dokazali svetu, jak je Java dobra a prepsali Javu do Javy. :-D Koneckoncu takto vznikl prvni kompilator C, tedy presne receno asi jeho druha verze, ta prvni byla asi v asembleru.
Ano. A vzhledem k dokonalé standardizaci budou zcela běžné požadavky typu "podporovaná konfigurace je Oracle Java 1.13.12321 běžící pod IcedTea 1.12.76392 běžící ve Windows 12 build 98739 na VMwaru 33.156 na 78bitovém procesoru ARM78 revize 315 v místnosti s relativní vlhlkstí 34.15%  a s osvětlením o přesně dané intenzitě a barvě. K tomu bude muset být třicátého února a uživatel bude muset stát na levém uchu.

Nechapem, na co narazate, java ma dobru standardizaciu.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: javaman () 22. 11. 2016, 21:20:36
Největší fór na tom je, že celá tahle tlupa pseudoodborníků je absolutněna závislá na lidech, kteří ten moloch tvoří v céčku a částečně v assembleru.

Myslim, ze doba nazrala tomu, aby soudruzi z Oracle dokazali svetu, jak je Java dobra a prepsali Javu do Javy. :-D Koneckoncu takto vznikl prvni kompilator C, tedy presne receno asi jeho druha verze, ta prvni byla asi v asembleru.
C# to už má, Java je jako vždy pozadu...

Být jedničkou je strašně pozadu ;D Zase ty tvoje nesmysly...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Tuxik 22. 11. 2016, 21:30:47
Největší fór na tom je, že celá tahle tlupa pseudoodborníků je absolutněna závislá na lidech, kteří ten moloch tvoří v céčku a částečně v assembleru.

Myslim, ze doba nazrala tomu, aby soudruzi z Oracle dokazali svetu, jak je Java dobra a prepsali Javu do Javy. :-D Koneckoncu takto vznikl prvni kompilator C, tedy presne receno asi jeho druha verze, ta prvni byla asi v asembleru.
Ano. A vzhledem k dokonalé standardizaci budou zcela běžné požadavky typu "podporovaná konfigurace je Oracle Java 1.13.12321 běžící pod IcedTea 1.12.76392 běžící ve Windows 12 build 98739 na VMwaru 33.156 na 78bitovém procesoru ARM78 revize 315 v místnosti s relativní vlhlkstí 34.15%  a s osvětlením o přesně dané intenzitě a barvě. K tomu bude muset být třicátého února a uživatel bude muset stát na levém uchu.

Nechapem, na co narazate, java ma dobru standardizaciu.
Narážím na to, že kdybych neměl nainstalované minimálně 3 různé VM, tak nejsem schopnej spustit těch pár java krámů (je jich max 10, spíš míň, každej funguje dobře jen v jedné konkrétní VM), které z různých důvodů potřebuju, protože všichni džava developeři tvoří dokonalý multiplatformní kód dle standardů, což je dáno především tím, že jim "platforma" ani nedovolí něco prasit.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Tuxik 22. 11. 2016, 21:36:53
Největší fór na tom je, že celá tahle tlupa pseudoodborníků je absolutněna závislá na lidech, kteří ten moloch tvoří v céčku a částečně v assembleru.

Napsat kompilátor a JVM je lopatovina, na to nic moc nepotřebuješ. Ale nové systémy, které každý rok v Javě vznikají, to už podobná lopata nedá. Hromada abstrakce a "nemožných" věcí. Ale chápu, že tomu nějaký mr. skriptík asi moc rozumět nemůže.
Ano, kompilátor a JVM jsou lopatoviny, což se projevuje v mnoha směrech - od funkčnosti až po bezpečnost.
Ale chápu, že pro blbečka tvého formátu je bez patřičné úrovně abstrakce spousta věcí nepochopitelných, nemožných, až magických.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 22. 11. 2016, 22:03:57
Největší fór na tom je, že celá tahle tlupa pseudoodborníků je absolutněna závislá na lidech, kteří ten moloch tvoří v céčku a částečně v assembleru.

Myslim, ze doba nazrala tomu, aby soudruzi z Oracle dokazali svetu, jak je Java dobra a prepsali Javu do Javy. :-D Koneckoncu takto vznikl prvni kompilator C, tedy presne receno asi jeho druha verze, ta prvni byla asi v asembleru.
Ano. A vzhledem k dokonalé standardizaci budou zcela běžné požadavky typu "podporovaná konfigurace je Oracle Java 1.13.12321 běžící pod IcedTea 1.12.76392 běžící ve Windows 12 build 98739 na VMwaru 33.156 na 78bitovém procesoru ARM78 revize 315 v místnosti s relativní vlhlkstí 34.15%  a s osvětlením o přesně dané intenzitě a barvě. K tomu bude muset být třicátého února a uživatel bude muset stát na levém uchu.

Nechapem, na co narazate, java ma dobru standardizaciu.
Narážím na to, že kdybych neměl nainstalované minimálně 3 různé VM, tak nejsem schopnej spustit těch pár java krámů (je jich max 10, spíš míň, každej funguje dobře jen v jedné konkrétní VM), které z různých důvodů potřebuju, protože všichni džava developeři tvoří dokonalý multiplatformní kód dle standardů, což je dáno především tím, že jim "platforma" ani nedovolí něco prasit.

Java je spatne kompatibilna, ak aplikacia dodrziava specifikaciu nie je dovod, aby nesla. Ja zacinam mat dojem, ze ste nie celkom obdareny rozumom.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Ivan Nový 22. 11. 2016, 22:09:39
Největší fór na tom je, že celá tahle tlupa pseudoodborníků je absolutněna závislá na lidech, kteří ten moloch tvoří v céčku a částečně v assembleru.

Myslim, ze doba nazrala tomu, aby soudruzi z Oracle dokazali svetu, jak je Java dobra a prepsali Javu do Javy. :-D Koneckoncu takto vznikl prvni kompilator C, tedy presne receno asi jeho druha verze, ta prvni byla asi v asembleru.
Ano. A vzhledem k dokonalé standardizaci budou zcela běžné požadavky typu "podporovaná konfigurace je Oracle Java 1.13.12321 běžící pod IcedTea 1.12.76392 běžící ve Windows 12 build 98739 na VMwaru 33.156 na 78bitovém procesoru ARM78 revize 315 v místnosti s relativní vlhlkstí 34.15%  a s osvětlením o přesně dané intenzitě a barvě. K tomu bude muset být třicátého února a uživatel bude muset stát na levém uchu.

Zaměňujete funkčnost Javy s právními zárukami, ze kterých plyne ta specifikace.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 22. 11. 2016, 22:18:38
Největší fór na tom je, že celá tahle tlupa pseudoodborníků je absolutněna závislá na lidech, kteří ten moloch tvoří v céčku a částečně v assembleru.

Napsat kompilátor a JVM je lopatovina, na to nic moc nepotřebuješ. Ale nové systémy, které každý rok v Javě vznikají, to už podobná lopata nedá. Hromada abstrakce a "nemožných" věcí. Ale chápu, že tomu nějaký mr. skriptík asi moc rozumět nemůže.
Ano, kompilátor a JVM jsou lopatoviny, což se projevuje v mnoha směrech - od funkčnosti až po bezpečnost.
Ale chápu, že pro blbečka tvého formátu je bez patřičné úrovně abstrakce spousta věcí nepochopitelných, nemožných, až magických.

Kompilatory a interpretery sa bezne vyucuju na vysokej skole.  Bezpecnostne chyby v jave su pravidelne opravovane.  Tak isto ako vo vsetkych slusnejsich kompilatoroch/virtualkach.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Tuxik 22. 11. 2016, 22:26:06
Největší fór na tom je, že celá tahle tlupa pseudoodborníků je absolutněna závislá na lidech, kteří ten moloch tvoří v céčku a částečně v assembleru.

Myslim, ze doba nazrala tomu, aby soudruzi z Oracle dokazali svetu, jak je Java dobra a prepsali Javu do Javy. :-D Koneckoncu takto vznikl prvni kompilator C, tedy presne receno asi jeho druha verze, ta prvni byla asi v asembleru.
Ano. A vzhledem k dokonalé standardizaci budou zcela běžné požadavky typu "podporovaná konfigurace je Oracle Java 1.13.12321 běžící pod IcedTea 1.12.76392 běžící ve Windows 12 build 98739 na VMwaru 33.156 na 78bitovém procesoru ARM78 revize 315 v místnosti s relativní vlhlkstí 34.15%  a s osvětlením o přesně dané intenzitě a barvě. K tomu bude muset být třicátého února a uživatel bude muset stát na levém uchu.

Nechapem, na co narazate, java ma dobru standardizaciu.
Narážím na to, že kdybych neměl nainstalované minimálně 3 různé VM, tak nejsem schopnej spustit těch pár java krámů (je jich max 10, spíš míň, každej funguje dobře jen v jedné konkrétní VM), které z různých důvodů potřebuju, protože všichni džava developeři tvoří dokonalý multiplatformní kód dle standardů, což je dáno především tím, že jim "platforma" ani nedovolí něco prasit.

Java je spatne kompatibilna, ak aplikacia dodrziava specifikaciu nie je dovod, aby nesla. Ja zacinam mat dojem, ze ste nie celkom obdareny rozumom.
Java podle vás z pricnipu neumožňuje prasit. Nebo už je to jinak?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Tuxik 22. 11. 2016, 22:30:17
Kompilatory a interpretery sa bezne vyucuju na vysokej skole.  Bezpecnostne chyby v jave su pravidelne opravovane.  Tak isto ako vo vsetkych slusnejsich kompilatoroch/virtualkach.
Nechcete porovnání bezpečnosti Javy vs jiných jazyků... nebo ano?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 22. 11. 2016, 22:41:11
Java je spatne kompatibilna, ak aplikacia dodrziava specifikaciu nie je dovod, aby nesla. Ja zacinam mat dojem, ze ste nie celkom obdareny rozumom.
Java podle vás z pricnipu neumožňuje prasit. Nebo už je to jinak?

Prasit sa da v kazdom jazyku, ked sa chce. V jave vsak na prasenie nie je dovod.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: javaman () 22. 11. 2016, 22:42:30
Největší fór na tom je, že celá tahle tlupa pseudoodborníků je absolutněna závislá na lidech, kteří ten moloch tvoří v céčku a částečně v assembleru.

Napsat kompilátor a JVM je lopatovina, na to nic moc nepotřebuješ. Ale nové systémy, které každý rok v Javě vznikají, to už podobná lopata nedá. Hromada abstrakce a "nemožných" věcí. Ale chápu, že tomu nějaký mr. skriptík asi moc rozumět nemůže.
Ano, kompilátor a JVM jsou lopatoviny, což se projevuje v mnoha směrech - od funkčnosti až po bezpečnost.
Ale chápu, že pro blbečka tvého formátu je bez patřičné úrovně abstrakce spousta věcí nepochopitelných, nemožných, až magických.

Kompilatory a interpretery sa bezne vyucuju na vysokej skole.  Bezpecnostne chyby v jave su pravidelne opravovane.  Tak isto ako vo vsetkych slusnejsich kompilatoroch/virtualkach.

Přesně tak, ale napsat mega aplikaci, která splní všechny požadavky, to je jiná liga. Ale to skriptík nepochopí, on neví, že webová aplikace v Javě má 10 řádků, ale ty statisíce jsou v brutální logice za tím.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: lopata 22. 11. 2016, 22:50:16
Prasit sa da v kazdom jazyku, ked sa chce. V jave vsak na prasenie nie je dovod.

Java je plná prasáren, tady máš jednu ukázkovou: http://docs.oracle.com/javase/tutorial/java/data/numberclasses.html
Smutné na tom je, že java "programátoři" takové věci považují za normální.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 22. 11. 2016, 22:57:28
Prasit sa da v kazdom jazyku, ked sa chce. V jave vsak na prasenie nie je dovod.

Java je plná prasáren, tady máš jednu ukázkovou: http://docs.oracle.com/javase/tutorial/java/data/numberclasses.html
Smutné na tom je, že java "programátoři" takové věci považují za normální.

V jave 1.9 primitivne typy sa planuju zrusit. Je to bohuzial relikt zo  starsich cias. Takze uz to bude plne objektove.  Odporuca sa pouzivat objekty.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: lopata 22. 11. 2016, 22:59:49
V jave 1.9 primitivne typy sa planuju zrusit. Je to bohuzial relikt zo  starsich cias. Takze uz to bude plne objektove.  Odporuca sa pouzivat objekty.

Ohh... Ale proč mě to vlastně překvapuje, typické Java řešení...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 22. 11. 2016, 23:02:28
V jave 1.9 primitivne typy sa planuju zrusit. Je to bohuzial relikt zo  starsich cias. Takze uz to bude plne objektove.  Odporuca sa pouzivat objekty.

Ohh... Ale proč mě to vlastně překvapuje, typické Java řešení...

Lebo mat primitivne typy v objektovo-orientovanom jazyku je prasacina?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: lopata 22. 11. 2016, 23:10:33
Lebo mat primitivne typy v objektovo-orientovanom jazyku je prasacina?

Tvoje myšlenky jsou naprosto zvrhé, Java tě už dost poznamenala. No alespoň že OpenJDK se pokouší jit správnou cestou, možná že Java ještě není úplně odepsaná: http://openjdk.java.net/jeps/218
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: JardaP . 22. 11. 2016, 23:33:08
Za pár let, ani lopaty ani vás nebude třeba. AI mechanickou část tvorby převezme. Mozek je taky univerzální a hlavně plastický.

Aha. Tak to se celkem nebojim, ze bych se toho dozil. Spis asi ti, kteri se narodili dnes rano, se  v duchodu doslechnou o prvnich krocich z televize. Ta ale mozna bude 3D nebo holograficka.

Citace
Rozdíl v náročnosti programování v Javě a assembleru není velký, v assembleru je to dokonce jednodušší, jen toho méně za stejný čas naprogramujete.

A kolik jste toho namastil v asembleru a kolik ve vyssich jazycich, ze to tak dobre vite? Ne, ze by v asembleru nesla udelat velka alikace, ale s ohledem na neprilis dobrou citelnost asembleru by to byl pekny opruz.

Napsat kompilátor a JVM je lopatovina, na to nic moc nepotřebuješ. Ale nové systémy, které každý rok v Javě vznikají, to už podobná lopata nedá. Hromada abstrakce a "nemožných" věcí. Ale chápu, že tomu nějaký mr. skriptík asi moc rozumět nemůže.

Ano, jiste. Napsat kompilator s hafem vselijakych optimalizaci a vychytavek zavislych na platforme, to dneska umi kazdy vul. Ale poradne napsat piskvorky, to holt chce odbornika jako ty. Anebo mozna ne? Proc jinak by byly mezi ruznymi kompilatory stejneho jazyka vselijake rozdily, treba ve velikosti kodu nebo rychlosti kompilace a nasledneho behu aplikace? A proc tedy Sun/Oracle nedaji do placu tu definitivni, uzasnou, maximalne rychlou Javu, co akorat kazde 2 roky dostane jednu bezpecnostni zaplatu?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 22. 11. 2016, 23:33:31
Lebo mat primitivne typy v objektovo-orientovanom jazyku je prasacina?

Tvoje myšlenky jsou naprosto zvrhé, Java tě už dost poznamenala. No alespoň že OpenJDK se pokouší jit správnou cestou, možná že Java ještě není úplně odepsaná: http://openjdk.java.net/jeps/218

To je proposal, cize namet do diskusie, znamena ze sa nemusi implementovat (pravdepodobne ani nebude).  Inac OpenJDK je referencna implementacia javy a vyvyja ju oracle. Oracle JDK je momentalne OpenJDK obohatene o nejake zbytocnosti typu java web start atd.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: lopata 22. 11. 2016, 23:45:47
To je proposal, cize namet do diskusie, znamena ze sa nemusi implementovat (pravdepodobne ani nebude).  Inac OpenJDK je referencna implementacia javy a vyvyja ju oracle. Oracle JDK je momentalne OpenJDK obohatene o nejake zbytocnosti typu java web start atd.

Odkud máš informaci, že se mají v Javě 1.9 rušit primitivní typy? Takovou blbost nikdo neudělá, rozbilo by to zpětnou kompatibilitu, to si nikdo nevezme na triko. Navíc JEP 218: Generics over Primitive Types od Oraclu tomu přímo odporuje.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 23. 11. 2016, 00:07:41
To je proposal, cize namet do diskusie, znamena ze sa nemusi implementovat (pravdepodobne ani nebude).  Inac OpenJDK je referencna implementacia javy a vyvyja ju oracle. Oracle JDK je momentalne OpenJDK obohatene o nejake zbytocnosti typu java web start atd.

Odkud máš informaci, že se mají v Javě 1.9 rušit primitivní typy? Takovou blbost nikdo neudělá, rozbilo by to zpětnou kompatibilitu, to si nikdo nevezme na triko. Navíc JEP 218: Generics over Primitive Types od Oraclu tomu přímo odporuje.

Co si pamatam roadmapu, mali ist prec najneskor v jave 10. Dufam ze toto neprejde.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 23. 11. 2016, 00:29:41
To je proposal, cize namet do diskusie, znamena ze sa nemusi implementovat (pravdepodobne ani nebude).  Inac OpenJDK je referencna implementacia javy a vyvyja ju oracle. Oracle JDK je momentalne OpenJDK obohatene o nejake zbytocnosti typu java web start atd.

Odkud máš informaci, že se mají v Javě 1.9 rušit primitivní typy? Takovou blbost nikdo neudělá, rozbilo by to zpětnou kompatibilitu, to si nikdo nevezme na triko. Navíc JEP 218: Generics over Primitive Types od Oraclu tomu přímo odporuje.

Co si pamatam roadmapu, mali ist prec najneskor v jave 10. Dufam ze toto neprejde.

Aspon tuto je o tom zaznam, aby ste videli, ze nebluznim, mali ist prec slide 41
http://www.slideshare.net/JAX_London/keynote-to-java-se-8-and-beyond-simon-ritter

Tusim prejdem na smalltalk ak prejdu hentie mackopsy (objektulinove programovanie), uz teraz sa mi nepaci autoboxing :(
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Ivan Nový 23. 11. 2016, 00:44:29
Citace
Rozdíl v náročnosti programování v Javě a assembleru není velký, v assembleru je to dokonce jednodušší, jen toho méně za stejný čas naprogramujete.

A kolik jste toho namastil v asembleru a kolik ve vyssich jazycich, ze to tak dobre vite? Ne, ze by v asembleru nesla udelat velka alikace, ale s ohledem na neprilis dobrou citelnost asembleru by to byl pekny opruz.

Tady máte ukázku hry v assembleru https://github.com/paul7/snake/blob/master/game.mac jak to vypadalo.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: JardaP . 23. 11. 2016, 01:22:14
Tady máte ukázku hry v assembleru https://github.com/paul7/snake/blob/master/game.mac jak to vypadalo.

Coz neodpovida na otazku, co jste velkeho v asembleru napsal vy. Jinak mi nemusite vysvetlovat, jak to vypadalo. Par drobnosti do skoly jsem v tom zprasil sam, krome toho jsem vlastnil vypis ROM ZX Spectra v asembleru.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Tuxik 23. 11. 2016, 06:23:18
Prasit sa da v kazdom jazyku, ked sa chce. V jave vsak na prasenie nie je dovod.
Aha... to je škoda, že to vývojáři neví, doporučuji vám na toto téma udělat pro javisty přednášku, bude o ni zájem a třeba se konečně dočkáme alespoň průměrných aplikací v Javě.
Jinak většina prasení vychází ze špatného použití špatného jazyka pro špatné účely a v tom je Java výjimečná, protože díky svým (ne)mocným principům takový postup nejen dovoluje, ale dokonce k němu nabádá a maximálně jej zjednodušuje. Potom tu ze sebe dělají "různí javameni" v různých jazykových mutacích blbečky s výroky typu "java je nejlepší na všechno". Není. Bohužel, není dobrá ani na polovinu z toho, co se v ní prasí. Jejím největším úspěchem je to, že dokáže z každého dělníka s nedokončenou základkou udělat "vývojáře".
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: noef 23. 11. 2016, 07:12:39
Nekterym zretelne ano. Kdo by jinak napsal Linphone v C, ze jo? ...

Androidi verze je podle jejich stranek v Jave. To, ze se bezne pouzivaji knihovny v C/C++ z Javy jsem zminil, ta aplikace je ale porad v Jave. BTW nevyvratil jste si prave to vase hrube generalizovani o nevykonosti aplikaci v Jave?

Jede na tom kompletni Linuxove distro s LXDE, utahne to i Xfce4, ale to jsem zrusil jako porad jeste zbytecne nenazrane. Jedou na tom celkem slusne vsechny browsery, krome Chrome, ktery zrusil 32 b verzi. Pouzivam vetsinou Pale Moon, protoze ostatni browsery, vcetne Chrome, maji nesmyslne velke pametove naroky, pricemz nenabizeji zadne plus, kvuli kteremu bych jim dal prednost. Opravdu nevidim duvod k upgradu jen proto, aby nekdo mohl prasit aplikace v Jave a to jeste kdovi jak.

Takze tam neprovozujete normalni prohlizec, myslel jsem si to. Mit vecne rozbite stranky (Pale Moon je 7 let nerozvijeny FF, pouze par bezp. updatu), to si radsi koupim za par tisic tablet s Androidem a povali mi tam v podstate vsechno.

Pokud nevidite duvod k upgradu, protoze na vetsinu veci a asi i stranek ten srot nestaci, tak pak nenadavejte na vetsinu veci, ale nadavejte sobe, ze jste jeste neupgradoval ;).
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Ivan Nový 23. 11. 2016, 08:00:49
Prasit sa da v kazdom jazyku, ked sa chce. V jave vsak na prasenie nie je dovod.

Java je plná prasáren, tady máš jednu ukázkovou: http://docs.oracle.com/javase/tutorial/java/data/numberclasses.html
Smutné na tom je, že java "programátoři" takové věci považují za normální.

Proč by to byla prasárna, naopak, kompilátor má více podkladů pro optimalizaci, to, že v Javě je to objekt, neznamená, že kompilátor s tím zachází ve vygenerovaném kódu jako s objektem.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: noef 23. 11. 2016, 08:11:02
Treba ve Scale (take nad JVM), pokud si dobre vzpominam, tak rozdeleni na primitivni typy a objekty neni. Prekladac sam rozhodne, jestli jde pouzivat primitivni typ, nebo se musi boxovat.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: lopata 23. 11. 2016, 08:58:29
Treba ve Scale (take nad JVM), pokud si dobre vzpominam, tak rozdeleni na primitivni typy a objekty neni. Prekladac sam rozhodne, jestli jde pouzivat primitivni typ, nebo se musi boxovat.

Je dobré uvědomit si, na co to vede. Pokud v Javě zruším primitivní typy a všechno bude objekt, nebude mít bool dvě hodnoty, ale tři (true, false, null). Takže všude, kde použiju v Javě Boolean bych měl psát:
Kód: [Vybrat]
if(bool != null && bool)
paráda, že? Musím řešit hnusné okrajové podmínky, které s primitivním typem nemůžou nastat. Java way...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: JSH 23. 11. 2016, 09:00:08
Proč by to byla prasárna, naopak, kompilátor má více podkladů pro optimalizaci, to, že v Javě je to objekt, neznamená, že kompilátor s tím zachází ve vygenerovaném kódu jako s objektem.
To, že je něco v Javě objekt znamená, že to je alokované na haldě a uklízí to GC. Nebo se to tak aspoň z pohledu programátora musí chovat ať se děje co se děje.
Hypoteticky to překladač vyoptimalizovat může, ale jak moc to zvládne je otázka. U immutable věcí ve funkcionálních jazycích to jde fajn. Ale bez immutable je jakýkoliv objekt spíš sdílený stav, který se předává referencí, než hodnota.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: dustin 23. 11. 2016, 09:24:13
Je dobré uvědomit si, na co to vede. Pokud v Javě zruším primitivní typy a všechno bude objekt, nebude mít bool dvě hodnoty, ale tři (true, false, null). Takže všude, kde použiju v Javě Boolean bych měl psát:
Kód: [Vybrat]
if(bool != null && bool)
paráda, že? Musím řešit hnusné okrajové podmínky, které s primitivním typem nemůžou nastat. Java way...

Jen se neboj, že by byli tvůrci javy takoví idioti, aby takovou zpětně nekompatibilní změnu udělali. Trendem není, aby všechno bylo objekt, ale aby se k primitivním typům dalo v určitých aspektech chovat jako k objektu - např. zpřesňovat jejich význam generiky (velice užitečné), umožnit s nimi pracovat v kolekcích bez boxingu (tj. místo pointeru přímo hodnota - omezení trashingu CPU keší) atd. Řešilo se to tu nedávno...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 23. 11. 2016, 09:44:16
Nekterym zretelne ano. Kdo by jinak napsal Linphone v C, ze jo? ...

Androidi verze je podle jejich stranek v Jave. To, ze se bezne pouzivaji knihovny v C/C++ z Javy jsem zminil, ta aplikace je ale porad v Jave. BTW nevyvratil jste si prave to vase hrube generalizovani o nevykonosti aplikaci v Jave?

Jestli to nebude tim, ze je to Android, kde je to jaksi normalni. Kdyby se tam daly snadno portovat aplikace v C, nevim, proc by se s tim prepisovali. Urcite ne proto, ze by si mysleli, ze Java je rychlejsi a uspornejsi. Nejaky dalsi blby argument byste nemel?

Citace
Takze tam neprovozujete normalni prohlizec, myslel jsem si to. Mit vecne rozbite stranky (Pale Moon je 7 let nerozvijeny FF, pouze par bezp. updatu), to si radsi koupim za par tisic tablet s Androidem a povali mi tam v podstate vsechno.

Tady zalezi na tom, cemu rikate normalni prohlizec. Co me se tyka, tak to urcite neni Chrome se svym dementnim UI a impotentnimi a casto nefunkcnimi rozsirenimi. Nejsou to ani napodobeniny Chrome a ani FF se svym krasnym Australisem a kazdou chvili dalsimi vifikundacemi, ktere je nutno odstranovat pomoci jakychsi rozsireni a ktery je "zdokonalovan" ke stale vetsi pomalosti. V PM mi funguje vse, co potrebuji, v nejhorsim pripade obcas nastartuji Vivaldi.

Citace
Pokud nevidite duvod k upgradu, protoze na vetsinu veci a asi i stranek ten srot nestaci, tak pak nenadavejte na vetsinu veci, ale nadavejte sobe, ze jste jeste neupgradoval ;).

Kdyby ten srot na vetsinu stranek nestacil, asi bych si toho uz vsimnul. Zijete asi v zajeti strasne predstavy, ze PM je cosi jako Links. No neni.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 23. 11. 2016, 10:17:19
Treba ve Scale (take nad JVM), pokud si dobre vzpominam, tak rozdeleni na primitivni typy a objekty neni. Prekladac sam rozhodne, jestli jde pouzivat primitivni typ, nebo se musi boxovat.

Je dobré uvědomit si, na co to vede. Pokud v Javě zruším primitivní typy a všechno bude objekt, nebude mít bool dvě hodnoty, ale tři (true, false, null). Takže všude, kde použiju v Javě Boolean bych měl psát:
Kód: [Vybrat]
if(bool != null && bool)
paráda, že? Musím řešit hnusné okrajové podmínky, které s primitivním typem nemůžou nastat. Java way...

Ked je hodnota nenanicializovana, je to chyba. Bud to opravnene spadne na nullpointri, alebo o tom vieme a zaradime sa yoda vyrazom  Boolean.TRUE.equals(bool) , pripadne  Boolean.FALSE.equals(bool). Primitivna hodnota v jave pri nenainicializovani je default false, co tiez nie je dobre. Aj v c-cku nas ucili, aby sme inicializovali premenne (lebo tam byvaju random hodnoty z pamate), pri objektoch je to forcnute.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: lopata 23. 11. 2016, 10:27:13
Ked je hodnota nenanicializovana, je to chyba. Bud to opravnene spadne na nullpointri, alebo o tom vieme a zaradime sa yoda vyrazom  Boolean.TRUE.equals(bool) , pripadne  Boolean.FALSE.equals(bool). Primitivna hodnota v jave pri nenainicializovani je default false, co tiez nie je dobre. Aj v c-cku nas ucili, aby sme inicializovali premenne (lebo tam byvaju random hodnoty z pamate), pri objektoch je to forcnute.

Na tom je krásně vidět, jak Java deformuje myšlení a Java evangelisti se snaží obhájit každou blbost... Pokud dostanu zvenku zawrapovaný Boolean, tak MUSÍM řešit, jestli je nebo není null, protože nevím, kdo a jak ho vyrobil a co s ním provedl. Zavádí to extra stupeň volnosti a extra chybový stav, který u boolu většinou nemá vůbec žádný smysl. Co s tím jako mám dělat, když to bude null? Je to chyba, není to chyba? Proč to mám řešit, když potřebuju jenom true nebo false? Mimochodem tohle znáš?
https://www.lucidchart.com/techblog/2015/08/31/the-worst-mistake-of-computer-science/
Java nejenom že se z toho nepoučila, Java navíc zavádí null i pro primitivní typy, aby byla situace ještě horší...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 23. 11. 2016, 10:37:43
Prasit sa da v kazdom jazyku, ked sa chce. V jave vsak na prasenie nie je dovod.
Aha... to je škoda, že to vývojáři neví, doporučuji vám na toto téma udělat pro javisty přednášku, bude o ni zájem a třeba se konečně dočkáme alespoň průměrných aplikací v Javě.
Jinak většina prasení vychází ze špatného použití špatného jazyka pro špatné účely a v tom je Java výjimečná, protože díky svým (ne)mocným principům takový postup nejen dovoluje, ale dokonce k němu nabádá a maximálně jej zjednodušuje. Potom tu ze sebe dělají "různí javameni" v různých jazykových mutacích blbečky s výroky typu "java je nejlepší na všechno". Není. Bohužel, není dobrá ani na polovinu z toho, co se v ní prasí. Jejím největším úspěchem je to, že dokáže z každého dělníka s nedokončenou základkou udělat "vývojáře".

Nemusim robit prednasky o objektovom navrhu a o nepraseni, su na to publikacie.
Eckel - Thinking in Java
Gang of four - Design patterns ...
Martin - Clean code
Fowler - Refactoring..
(plus nieco o algoritmizacii, Wilf, Knuth, Wirth)

Odporucam to aj ludom, co kodia v C++ , pythone atd., az na toho eckela. Kto nevie citat, je lopata a je odsudeny k vecnemu prasenu.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 23. 11. 2016, 10:50:49
Ked je hodnota nenanicializovana, je to chyba. Bud to opravnene spadne na nullpointri, alebo o tom vieme a zaradime sa yoda vyrazom  Boolean.TRUE.equals(bool) , pripadne  Boolean.FALSE.equals(bool). Primitivna hodnota v jave pri nenainicializovani je default false, co tiez nie je dobre. Aj v c-cku nas ucili, aby sme inicializovali premenne (lebo tam byvaju random hodnoty z pamate), pri objektoch je to forcnute.

Na tom je krásně vidět, jak Java deformuje myšlení a Java evangelisti se snaží obhájit každou blbost... Pokud dostanu zvenku zawrapovaný Boolean, tak MUSÍM řešit, jestli je nebo není null, protože nevím, kdo a jak ho vyrobil a co s ním provedl. Zavádí to extra stupeň volnosti a extra chybový stav, který u boolu většinou nemá vůbec žádný smysl. Co s tím jako mám dělat, když to bude null? Je to chyba, není to chyba? Proč to mám řešit, když potřebuju jenom true nebo false? Mimochodem tohle znáš?
https://www.lucidchart.com/techblog/2015/08/31/the-worst-mistake-of-computer-science/
Java nejenom že se z toho nepoučila, Java navíc zavádí null i pro primitivní typy, aby byla situace ještě horší...

Nie som java evangelist, len nemam rad, ked niekto pouziva chybnu argumentaciu.
Viem, ten clanok je popularny. Nenainicializovane hodnoty su zle a maju sposobit chybu. 
Eifel taketo stavy riesi kontraktami, len to by zasa tuxik nadaval, ze co je to za zmrdizmus.
Podla mna primitivne typy by mali z javy vyhodit, ako sa planovalo. Blbe mozgy s oraclu vyhodili manazerov a rozhodli sa inak, je to smutne.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: lopata 23. 11. 2016, 11:03:50
Nie som java evangelist, len nemam rad, ked niekto pouziva chybnu argumentaciu.
Viem, ten clanok je popularny. Nenainicializovane hodnoty su zle a maju sposobit chybu. 
Eifel taketo stavy riesi kontraktami, len to by zasa tuxik nadaval, ze co je to za zmrdizmus.
Podla mna primitivne typy by mali z javy vyhodit, ako sa planovalo. Blbe mozgy s oraclu vyhodili manazerov a rozhodli sa inak, je to smutne.

bool je defaultně inicializovaný na false, nejde nenainicializovat. Má dva stavy true, false.

Boolean je defaultně inicializovaný na null, nejde nenainicializovat. Má tři stavy, true, false, null.

Podle tebe je správné, aby se dvoustavový bool zrušil a používal se jenom třístavový Boolean? Takhle by se to mělo podle balkiho dělat? Děkuji, nechci, je to úchylné, třístavový bool může myslet vážně jenom Java lopata.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: JSH 23. 11. 2016, 11:10:19
Nie som java evangelist, len nemam rad, ked niekto pouziva chybnu argumentaciu.
Viem, ten clanok je popularny. Nenainicializovane hodnoty su zle a maju sposobit chybu. 
Eifel taketo stavy riesi kontraktami, len to by zasa tuxik nadaval, ze co je to za zmrdizmus.
Podla mna primitivne typy by mali z javy vyhodit, ako sa planovalo. Blbe mozgy s oraclu vyhodili manazerov a rozhodli sa inak, je to smutne.
No ale inicializace proměnných řeší naprosté minimum problémů s null. Null je problém primárně proto, že jakýkoliv parametr funkce může být null a jakákoliv funkce může null vracet. Někdy je to dokonce i legální chování a pak je čistě na programátorovi, aby se pak toho null nějak rozumně zbavil. Z pohledu typového systému pak nic nebrání tomu, aby null probublával dál. Největší průser je to na hranicích modulů.
Jak moc se dá věřit dokumentacím u kódů třetí strany jsme si myslím různě bolestivými způsoby zjistili všichni.

Null je problém bez ohledu na jazyk. I v C++ je to (v omezenější míře) tak. Proto taky vznikla šablona not_null v GSL, aby se ta záruka dostala do typu. Jak to není součástí typu, tak je jen otázka času, než to bouchne.

Že je to průser se ví i v Java světě. Jen to nejde přidat k typu, tak udělali druhou nejlepší věc. Přidali anotaci @NotNull.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: noef 23. 11. 2016, 11:12:48
Nekterym zretelne ano. Kdo by jinak napsal Linphone v C, ze jo? ...

Androidi verze je podle jejich stranek v Jave. To, ze se bezne pouzivaji knihovny v C/C++ z Javy jsem zminil, ta aplikace je ale porad v Jave. BTW nevyvratil jste si prave to vase hrube generalizovani o nevykonosti aplikaci v Jave?

Jestli to nebude tim, ze je to Android, kde je to jaksi normalni. Kdyby se tam daly snadno portovat aplikace v C, nevim, proc by se s tim prepisovali. Urcite ne proto, ze by si mysleli, ze Java je rychlejsi a uspornejsi. Nejaky dalsi blby argument byste nemel?

Ten argument jste udelal za me - vykonostne dulezite veci, jako kodeky, jsou bezne knihovny v C/C++, ktere se z Javy jen pouzivaji. Takze i Java aplikace muze byt rychla, protoze hezke GUI je v Jave a megaoptimalizovane vypocty v C/C++/asm.

Ja nerikam, aby se prepisovaly. Ale nove aplikace logicky budou vznikat spise ve vysokourovnovych jazycich, protoze neni duvod to psat v jazyce, ktery je zbytecne slozity, pouziva jej mene lidi (=mene potencionalnich prispevatelu) a vyvoj potrva dele. Navic vykon beznych PC (to se vas netyka) je dostatecne vysoky na to, aby i cast vykonostne narocnych ukolu byla psana v Jave - jednoduseji se to bude udrzovat, pokud je to dobre psano, tak bude i mene problemu s jinymi platformami a projekt nebude mix nekolika jazyku.

To, ze zkousite pomale aplikace v Jave neznamena, ze vsechny aplikace v Jave jsou pomale. Navic k tomu pridavate silne podprumerny HW pro ktery se nevyviji. I kancelarske pocitace jsou vykonejsi...

A ten vas prvni argument, ze neexistuje nesekajici se video kecatko v Jave, jsem vam vyvratil uz pred radou prispevku - Jitsi na procesoru za 200Kč to zvladne bez sekani ;).

Citace
Takze tam neprovozujete normalni prohlizec, myslel jsem si to. Mit vecne rozbite stranky (Pale Moon je 7 let nerozvijeny FF, pouze par bezp. updatu), to si radsi koupim za par tisic tablet s Androidem a povali mi tam v podstate vsechno.

Tady zalezi na tom, cemu rikate normalni prohlizec. Co me se tyka, tak to urcite neni Chrome se svym dementnim UI a impotentnimi a casto nefunkcnimi rozsirenimi. Nejsou to ani napodobeniny Chrome a ani FF se svym krasnym Australisem a kazdou chvili dalsimi vifikundacemi, ktere je nutno odstranovat pomoci jakychsi rozsireni a ktery je "zdokonalovan" ke stale vetsi pomalosti. V PM mi funguje vse, co potrebuji, v nejhorsim pripade obcas nastartuji Vivaldi.

Normalni prohlizec ma zastoupeni v procentech. Nebudu to dohledavat, ale jsem si jisty, ze v PM budete mit problemy se spoustou JS a HTML5 veci. K provozovani 32b procesoru se snad ani nema cenu vyjadrovat, kdyz i linuxova distra, povestna dlouhou dobou podpory ruzneho hw, 32b CPU prestavaji podporvat.

Citace
Pokud nevidite duvod k upgradu, protoze na vetsinu veci a asi i stranek ten srot nestaci, tak pak nenadavejte na vetsinu veci, ale nadavejte sobe, ze jste jeste neupgradoval ;).

Kdyby ten srot na vetsinu stranek nestacil, asi bych si toho uz vsimnul. Zijete asi v zajeti strasne predstavy, ze PM je cosi jako Links. No neni.

Minimalne JS engine tam bude prehistoricky, pochybuji, ze bezne stranky na tom pujdou provozovat (youtube, g+, facebook atp.).



K Jave a problemum s null a booleanem - neni to jak ve Scale, tj. ze se ma pouzivat Option (v Jave myslim Optional)? Tzn. ze kdyz nekde mate null, tak pro to neni funkce/metoda definovana a je to chyba volajiciho?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JSH 23. 11. 2016, 11:32:10
K Jave a problemum s null a booleanem - neni to jak ve Scale, tj. ze se ma pouzivat Option (v Jave myslim Optional)? Tzn. ze kdyz nekde mate null, tak pro to neni funkce/metoda definovana a je to chyba volajiciho?
A jakým způsobem se téhle chybě jako volající můžu vyhnout? No mám dvě možnosti :

1) Zadokumentovat, že ani můj kód není možné volat s null. A pak se modlit abych, až se to zákonitě vysere, už pracoval někde úplně jinde. Ona je to sice chyba volajícího, jenže podle oblíbené kombinace zákona schválnosti a padajícího hovna :
a) Volající to z nějakého důvodu opravit nemůže.
b) Potřebuje aby to fungovalo a aby to fungovalo nejlépe teď hned.
c) Já jsem zrovna na dovolené. (případně bych byl rád, kdybych byl jenom na dovolené)

2) Kontrolovat jeden každý pitomý parametr v jedné každé pitomé funkci, kterou napíšu. Nebo minimálně na hranicích každého modulu, u kterého se dá předpokládat, že ho bude používat někdo, koho nemůžu beztrestně utopit v záchodě.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Tuxik 23. 11. 2016, 11:33:21
Nie som java evangelist, len nemam rad, ked niekto pouziva chybnu argumentaciu.
Viem, ten clanok je popularny. Nenainicializovane hodnoty su zle a maju sposobit chybu. 
Eifel taketo stavy riesi kontraktami, len to by zasa tuxik nadaval, ze co je to za zmrdizmus.
Podla mna primitivne typy by mali z javy vyhodit, ako sa planovalo. Blbe mozgy s oraclu vyhodili manazerov a rozhodli sa inak, je to smutne.
Tak si to tak neber, já budu na Javu nadávat, i kdyby to bylo to nejdokonalejší na světě. Jinak má spoustu běžných problémů, na které neexistují žádné best practices a proto si je každý prasí po svém a každý má samozřejmě pravdu. Ostatně to je doménou OOP jako takového, jen u Javy mi to přijde dotažené k "dokonalosti". A když už na něco nějaké slušné best practices existují, mění se častěji než ponožky.

Každopádně, jak jsem psal, v zásadě jde jen o to, že z nějakého důvodu vznikla "obří tlupa java lopat", která používá javu i na úkoly, na které se absolutně nehodí a ještě o sobě prohlašují, jak jsou bezva a jak je jejich řešení dokonalé.

A jinak, původně jsem si chtěl jen zatrollit s Javamenem, který se bohužel nechytil. Asi mu maminka zakázala PC.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 23. 11. 2016, 12:15:28
Ten argument jste udelal za me - vykonostne dulezite veci, jako kodeky, jsou bezne knihovny v C/C++, ktere se z Javy jen pouzivaji. Takze i Java aplikace muze byt rychla, protoze hezke GUI je v Jave a megaoptimalizovane vypocty v C/C++/asm.

Kdyz jsou kodeky a knihovny v C/C++, tak Linphone neni tak uplne v Jave, ze jo? To by pak chtelo telefon velky jak krabice od bot.

Citace
Ja nerikam, aby se prepisovaly. Ale nove aplikace logicky budou vznikat spise ve vysokourovnovych jazycich, protoze neni duvod to psat v jazyce, ktery je zbytecne slozity, pouziva jej mene lidi (=mene potencionalnich prispevatelu) a vyvoj potrva dele. Navic vykon beznych PC (to se vas netyka) je dostatecne vysoky na to, aby i cast vykonostne narocnych ukolu byla psana v Jave - jednoduseji se to bude udrzovat, pokud je to dobre psano, tak bude i mene problemu s jinymi platformami a projekt nebude mix nekolika jazyku.

C/C++ nejsou vysokourovnove jazyky? A to, ze ma neco vykon znamena, ze se tim vykonem ma plytvat, aby ty aplikace nahodou nebyly rychlejsi, nez driv? S timhle pristupem mame Widle porad stejne pomale jiz nejmin od doby XP, vyjimkou byla Vista, ktera byla jeste pomalejsi.

Citace
To, ze zkousite pomale aplikace v Jave neznamena, ze vsechny aplikace v Jave jsou pomale.

To mozna ne. Kde najdu nejakou rychlou aplikaci v Jave, abych ji vyzkousel? Hello world o velikosti pouhych 25 MB + Java runtime?

Citace
A ten vas prvni argument, ze neexistuje nesekajici se video kecatko v Jave, jsem vam vyvratil uz pred radou prispevku - Jitsi na procesoru za 200Kč to zvladne bez sekani ;).

Argument nebyl nesekajici, ale nestihajici. Tedy napriklad silena odezva GUI pri videohovoru a nesmyslne vysoke zatizeni CPU ve srovnani s jinymi zvanitky, ktere delaji v podstate to same.

Citace
Normalni prohlizec ma zastoupeni v procentech. Nebudu to dohledavat, ale jsem si jisty, ze v PM budete mit problemy se spoustou JS a HTML5 veci. K provozovani 32b procesoru se snad ani nema cenu vyjadrovat, kdyz i linuxova distra, povestna dlouhou dobou podpory ruzneho hw, 32b CPU prestavaji podporvat.

Ja problemy nemam, dela to vsechno, co od toho chci. Kdyby nedelalo, byl by pocet uzivatelu 0. Zastoupeni PM je pochopitelne male. Vsak take Mozilla, pozdeji FF ma tom zpocatlu nebyla lepe. Prechazeji na nej hlavne nasrani uzivatele FF, navic za PM nestoji vubec zadny marketing, coz nelze rici o Mozille ci Chrome.

Citace
Minimalne JS engine tam bude prehistoricky, pochybuji, ze bezne stranky na tom pujdou provozovat (youtube, g+, facebook atp.).

Napred si to otestujte a pak delejte chytreho. Na domnenky je tu Jirsak a Novy.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: noef 23. 11. 2016, 13:28:20
Ten argument jste udelal za me - vykonostne dulezite veci, jako kodeky, jsou bezne knihovny v C/C++, ktere se z Javy jen pouzivaji. Takze i Java aplikace muze byt rychla, protoze hezke GUI je v Jave a megaoptimalizovane vypocty v C/C++/asm.

Kdyz jsou kodeky a knihovny v C/C++, tak Linphone neni tak uplne v Jave, ze jo? To by pak chtelo telefon velky jak krabice od bot.

Ta aplikace je Java aplikace. Predstavte si, ze i to Oracli JVM (nebo i ty googli), jsou v necem jinem nez v Jave. Technicky kazda Java aplikace je tedy C++ aplikace? Pak nema smysl je rozlisovat :D.

Ale to zase odbocujete, ten Linphone byl spise ukazka toho, ze i na blbem mobilu to jede v pohode. Ostatne pochybuju, ze i to Jitsi bude mit kodeky psane v Jave. Pointa byla, ze mate tak staricky HW, ktery notne prevysuji i kancelarske sunky, takze logicky pro to moc lidi vyvijet nebude, kdyz i blby mobil je na tom lepe.

Citace
Ja nerikam, aby se prepisovaly. Ale nove aplikace logicky budou vznikat spise ve vysokourovnovych jazycich, protoze neni duvod to psat v jazyce, ktery je zbytecne slozity, pouziva jej mene lidi (=mene potencionalnich prispevatelu) a vyvoj potrva dele. Navic vykon beznych PC (to se vas netyka) je dostatecne vysoky na to, aby i cast vykonostne narocnych ukolu byla psana v Jave - jednoduseji se to bude udrzovat, pokud je to dobre psano, tak bude i mene problemu s jinymi platformami a projekt nebude mix nekolika jazyku.

C/C++ nejsou vysokourovnove jazyky?


Java nebo C# jsou zcela jiste "vyssi" nez C nebo C++. Drive to bylo jasne - asm nizkourovnovy, C vysokourovnovy. Nyni jsme se ale posunuli dal a nejoblibenejsi jsou ty na vyssi urovni, konkretne Java (a to ji taky nemam nejak zvlast v lasce, ale je to fakt).

A to, ze ma neco vykon znamena, ze se tim vykonem ma plytvat, aby ty aplikace nahodou nebyly rychlejsi, nez driv? S timhle pristupem mame Widle porad stejne pomale jiz nejmin od doby XP, vyjimkou byla Vista, ktera byla jeste pomalejsi.

V podstate ano. Vyvojar nebude zbytecne optimalizovat (do toho zahrnuji i psat v nizsim jazyce, pripadne v jazyce, ktery dobre nezna - porad to vyjde draz) pro vas 10 let stary procesor, kdyz kazdy aktualni, i kancelarsky PC, to da bez problemu. Vyvoj OS a podobne specializovanych veci sem netahejte, ja netvrdil, ze v Java se ma psat vse, pouze ze na drtivou vetsinu v pohode staci, protoze mame dostatecne vykony HW a tam, kde by to nestacilo, se pouzije optimalizovana knihovna.

Citace
To, ze zkousite pomale aplikace v Jave neznamena, ze vsechny aplikace v Jave jsou pomale.

To mozna ne. Kde najdu nejakou rychlou aplikaci v Jave, abych ji vyzkousel? Hello world o velikosti pouhych 25 MB + Java runtime?

A kolik stroji 25MB pameti? Podival jsem se na predrazene CZC (alza je nejak mrtva) a vychazi mi to na cele 4Kč ;D. Disk snad ani pocitat nemusim. Tenhle argument bych chapal pred deseti lety, ale nyni, kdy je minimum 4GB a standard 8GB pameti, uz ten argument davno neplati.

Citace
A ten vas prvni argument, ze neexistuje nesekajici se video kecatko v Jave, jsem vam vyvratil uz pred radou prispevku - Jitsi na procesoru za 200Kč to zvladne bez sekani ;).

Argument nebyl nesekajici, ale nestihajici. Tedy napriklad silena odezva GUI pri videohovoru a nesmyslne vysoke zatizeni CPU ve srovnani s jinymi zvanitky, ktere delaji v podstate to same.

S odezvou jsem problem nemel a pri mereni to nepresahlo tech 20%. Tedy procesor za 200 Kč by to dal s prehledem. Neni potreba, aby vyvojari vyhazovaly penize a cas oknem, kdyz to jede na sunce za 2 stovky, kterou si muze poridit sebevetsi lopatak (myslim doslova pracovnika vykonavajiciho manualni praci s minimalni mzdou, ne vyvojare oznacovaneho za lopatu :) ).

Citace
Normalni prohlizec ma zastoupeni v procentech. Nebudu to dohledavat, ale jsem si jisty, ze v PM budete mit problemy se spoustou JS a HTML5 veci. K provozovani 32b procesoru se snad ani nema cenu vyjadrovat, kdyz i linuxova distra, povestna dlouhou dobou podpory ruzneho hw, 32b CPU prestavaji podporvat.

Ja problemy nemam, dela to vsechno, co od toho chci. Kdyby nedelalo, byl by pocet uzivatelu 0. Zastoupeni PM je pochopitelne male. Vsak take Mozilla, pozdeji FF ma tom zpocatlu nebyla lepe. Prechazeji na nej hlavne nasrani uzivatele FF, navic za PM nestoji vubec zadny marketing, coz nelze rici o Mozille ci Chrome.

Prechazeji prilis pomalu. Nevidim to rad, ale Firefox dlouhodobe umira a az zabije i ty addony, tak uz nebudu mit moc duvodu na nem zustavat, kdyz Chrome je rychlejsi, rozsirenejsi (=mene problemu) a bude mit i vice doplnku.

Jiste, pokud navstevujete pouze vybrane stranky, ktere tam funguji (po zadani "pale moon html5" to naslo spoustu vlaken s problemy, predevsim video). Ja se ale treba takto nechci omezovat a rekl bych, ze vetsina uzivatelu bude takto smyslet.

Citace
Minimalne JS engine tam bude prehistoricky, pochybuji, ze bezne stranky na tom pujdou provozovat (youtube, g+, facebook atp.).

Napred si to otestujte a pak delejte chytreho. Na domnenky je tu Jirsak a Novy.

Chtel jsem, ale v repozitaru Ubuntu to neni, a to tam casto byvaji baliky, ktere moc lidi nepouzije, typu Blender. Toliko k jeho "popularite".
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: noef 23. 11. 2016, 14:11:21
Tak jsem zkusil Pale Moon a je to k placi. Prvni WTF - Baliky pro Ubuntu nejsou podepsane :o. YouTube opravdu funguje. Bohuzel dalsi dve stranky, co jsem zkousel, PaleMoon jaksi nerozchodil - http://browserbench.org/JetStream/ (benchmark, zatuhlo to na 4. testu) a https://html5test.com/compare/browser/mybrowser.html (rozbity JS, nefunguje compare). Podporou HTML5 z toho PM vychazi mnohem hur nez FF - 454 vs 354 podorovanych veci, nektere celkem klicove, jako treba shadow dom. Pokud vim, tak to pouziva nejmene jeden moderni JS framework a pokud to prohlizec neumi, tak to emuluje = je to pomale. Z jinych veci, o kterych jsem slysel, neumi treba webRTC, streaming nebo web animations. A z ES6 Pale Moon neumi skoro nic, pritom ostatni prohlizece podporu dokoncuji.

Chrome (resp. ja testoval Chromium) ma jeste vice nez FF - 497.

Jak jsem psal, Pale Moon je mrtvy prohlizec a je roky vzdaleny i od toho umirajiciho Firefoxu.

Osobne nechapu, proc pouzivat archaicky HW a tomu odpovidajici predpotopni SW nepodporujici "nove" (spise uz stare) veci, kdyz snad i ten nejlevnejsi cinsky tablet za 1-2 tisice to bude zvladat lepe...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: j 23. 11. 2016, 14:13:52
Jedinej mrtvej ses ty ...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: noef 23. 11. 2016, 14:23:59
PM je mrtvy ve smyslu "silne zaostaly a temer nevyvijeny prohlizec, ktery nikdo primo nebude podporovat" (zaostalost jsem podlozil fakty), nerikam, ze ho par podivinu nepouziva.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: JardaP . 23. 11. 2016, 14:26:30
Ta aplikace je Java aplikace. Predstavte si, ze i to Oracli JVM (nebo i ty googli), jsou v necem jinem nez v Jave. Technicky kazda Java aplikace je tedy C++ aplikace? Pak nema smysl je rozlisovat :D.

Technicky vzato takova Java aplikace nemuze existovat bez knihoven v jinych jazycich. C/C++ aplikace muze pouzit knihovny ve svem vlastnim jazyku, knihovny v asembleru a kdecem, v cem kdo udelal knihovny, treba ve Fortranu. Java je v tomto ohledu ubohy mrzacek odkazany na pomoc jinych.

Citace
Ale to zase odbocujete, ten Linphone byl spise ukazka toho, ze i na blbem mobilu to jede v pohode.

Ne, je to ukazka toho, ze GUI v Jave + par metru lepidla v Jave jede na mobilu dost dobre na to, aby to dokazalo vyuzit nastroju rychlejsich jazyku a jeste se pri tom nezavaril procesor.

Citace
V podstate ano. Vyvojar nebude zbytecne optimalizovat (do toho zahrnuji i psat v nizsim jazyce, pripadne v jazyce, ktery dobre nezna - porad to vyjde draz) pro vas 10 let stary procesor, kdyz kazdy aktualni, i kancelarsky PC, to da bez problemu. Vyvoj OS a podobne specializovanych veci sem netahejte, ja netvrdil, ze v Java se ma psat vse, pouze ze na drtivou vetsinu v pohode staci, protoze mame dostatecne vykony HW a tam, kde by to nestacilo, se pouzije optimalizovana knihovna.

Po tom, co se chce nebo nechce vyvojari ale uzivateli nic neni. On si koupil rychly HW a to, aby vse frcelo, ne proto, aby to zivilo nenazrane prasarny.

Citace
A kolik stroji 25MB pameti? Podival jsem se na predrazene CZC (alza je nejak mrtva) a vychazi mi to na cele 4Kč ;D. Disk snad ani pocitat nemusim. Tenhle argument bych chapal pred deseti lety, ale nyni, kdy je minimum 4GB a standard 8GB pameti, uz ten argument davno neplati.

Tak az najdete ty RAM moduly o 25 MB za 4 Kc, tak mi dejte vedet. Takovou raritu si take koupim. Jinak ale jde hlavne o to, ze kdyz Hello world ma 25 MB, kolik pak asi bude mit velka aplikace? Kdyz je Java tak uzasna, nemeli by do ni prepsat treba browsery nebo kancelarsky soft?

Citace
S odezvou jsem problem nemel a pri mereni to nepresahlo tech 20%. Tedy procesor za 200 Kč by to dal s prehledem. Neni potreba, aby vyvojari vyhazovaly penize a cas oknem, kdyz to jede na sunce za 2 stovky, kterou si muze poridit sebevetsi lopatak (myslim doslova pracovnika vykonavajiciho manualni praci s minimalni mzdou, ne vyvojare oznacovaneho za lopatu :) ).

Az vymyslite, jak tu sunku za 2 kila namontovat do libovolneho stroje, tak mi dejte vedet. Do te doby se jedna o frikulinske kecy.

Citace
Prechazeji prilis pomalu. Nevidim to rad, ale Firefox dlouhodobe umira a az zabije i ty addony, tak uz nebudu mit moc duvodu na nem zustavat, kdyz Chrome je rychlejsi, rozsirenejsi (=mene problemu) a bude mit i vice doplnku.

Nejde jen o pocet doplnku, jde i o jejich kvalitu. Par jsem na Chrome zkusil a staly za hovno. Nejlepsi bylo, ze znacna cast zobrazovala sve okno nad oknem Chrome, coz je desne prakticke, pokud clovek ma Chrome na fullscreen.

Citace
Jiste, pokud navstevujete pouze vybrane stranky, ktere tam funguji (po zadani "pale moon html5" to naslo spoustu vlaken s problemy, predevsim video). Ja se ale treba takto nechci omezovat a rekl bych, ze vetsina uzivatelu bude takto smyslet.

Ja se neomezuju, stranek, kde je nejaky zavaznejsi problem, ktery by mi komplikoval zivot, moc neni. A treba video stejne typicky stahuju.

Citace
Chtel jsem, ale v repozitaru Ubuntu to neni, a to tam casto byvaji baliky, ktere moc lidi nepouzije, typu Blender. Toliko k jeho "popularite".

https://software.opensuse.org/download.html?project=home%3Astevenpusser&package=palemoon
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: noef 23. 11. 2016, 15:17:27
Vidim, ze porad nechapete. Tak jako je assembler spatny nastroj skoro na vse (psani ovladacu, OS je silne minoritni zalezitost a i tam to dost opada), tak Java je vhodny nastroj na velke mnozstvi ukolu. Ano, silne vypocetne narocne veci bych v ni nepsal, ale pouzil bych praci tech par nizkourovnovych vyvojaru - knihovnu. Tak je to zcela v poradku, mame par lidi zahrabanych blizko hw a nad tim masa (lopaty?) pise kod v Jave, protoze nedava smysl, aby se babrali znovu s knihovnou v nizkourovnovem jazyce, kdyz to ta mensinu uz udelala a pravdepodobne mnohem lepe, nez Javista pisici v C. Naopak Java je lepsi na to vysledne "lepeni", ktere s prehledem muze byt vice kodu se slozitejsi logikou, nez casti knihoven, ktera ta aplikace v Jave pouziva.

V Jave jde psat i pri pouziti pouze Java knihoven a pro dost aplikaci to dokonce i staci.

Pokud je aplikace psana v Jave je to Java aplikace, pres to vlak nejede.

Vyvojari nemaji zadnou povinnost podporovat deset let stary kram. A uz vubec ne ti dobrovolnici, co casto zadarmo pisou FOSS. Pokud vam ten soft zadarmo nestaci, tak mate vzdy moznost si zaplatit par set tisic nekomu, at to prepise co C/C++, aby to pak fungovalo i v chytre lednici. Pokud jde o placeny soft, tak ten program nekupujte, kdyz nesplnujete minimalni pozadavky.

Je silne nevyhodne psat na nizsi urovni abstrakce, nez ktera dostacuje. Psat v assembleru back end k webu by udelal jen silenec, protoze mu by to nikdo nezaplatil. On to nikdo nezaplati ani v C a z toho co ctu, tak ani v C++. Proc platit nasobne vice, kdyz to lze udelat za zlomek penez v Jave a bude to fungovat? Pokud nestaci vykon, tak ve vetsine pripadu staci prihodit dalsi hw. Malokdy se vyplati to prepisovat do jineho jazyka, to jsem videl jen u nejakym mega spolecnosti typu Google nebo Twitter, neni to vubec bezne.

Pamet je velmi levna, za zrhuba 1200Kc je 8GB, pokud na ni nemate, tak vam doporucim misto psani na forum jit pracovat. Stejne tak cinsky tablet, ktery bude vykonejsi, nez ten kram, co ted pouzivate. Proc chcete upgradovat tak staricky stroj, kdyz cena upgradu by nekalikanasobne presahla aktualni cenu toho "stroje"? Prijde me, ze si akorat vymyslite duvody proc si stezovat, jak dnesni programatori jsou lempli, ze to nedokazou optimalizovat, a jak Java je nenazrana. Pritom pokud byste mel prumery, nebo dokonce i podprumerny stroj, vyrobeny v poslednich 5 letech, tak nebudete mit sebemensi problem.

Citace
... Jinak ale jde hlavne o to, ze kdyz Hello world ma 25 MB, kolik pak asi bude mit velka aplikace? ...

Overhead JVM nemusi (a myslim ze ani neni) linearni k velikosti kodu/binarek. Navic to vase tvrzeni je lez, neplati ani pro Oracli VM (pamet by urcite sla srazit, pokud by se pouzilo vhodnejsi VM, ale neni duvod, proc to delat):

Kód: [Vybrat]
$ java -jar helloWorld.jar
Hello World!
$ du -bh *
758     helloWorld.jar
414     Test.class
131     Test.java

Hroznych 758 bajtu, wow, to je ale overhead, kdyz jsou bezne nekolika terove disky.  ;D
A pameti zabira necelych 13MB, opet wow, 13MB z beznych 8GB je kolik? 0.1%?  ;D

To jste si vybral hodne spatne :D. Tohle nejsou zadne argumenty proc nepouzivat Javu, ale spis proc pouzivat ;D.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: JardaP . 23. 11. 2016, 15:47:28
Tak jsem zkusil Pale Moon a je to k placi. Prvni WTF - Baliky pro Ubuntu nejsou podepsane :o.

Jste si asi nasel nejake blbe repo. Ja u nich vidim klic k importu a orotoze apt nekrici, zretelne to ty klkce i pouziva.

Citace
YouTube opravdu funguje. Bohuzel dalsi dve stranky, co jsem zkousel, PaleMoon jaksi nerozchodil - http://browserbench.org/JetStream/ (benchmark, zatuhlo to na 4. testu) a https://html5test.com/compare/browser/mybrowser.html (rozbity JS, nefunguje compare).

Ano, skoro presne takto vypada 99% stranek na webu, lidi na web vlastne nechodi z jineho duvodu, nez aby testovali browser.

Jinak vy jste debugoval ten JS, abyste overil, ze chyba je v JS engine a ne v JS dane stranky, ktera se neprojevuje v jinych browserech? Vzhledem k tomu, ze ta stranka identifikuje PM jako "You are using an unknown browser that imitates Pale Moon 26.4.1 on Linux", tak to v PM asi nikdo moc netestoval.

Jinak prakticka hodnota takovych testu ma pro uzivatee nulovou hodnotu. Toho zajima, jestli mu obecne chodi web a ne nejake testovaci stranky.

Citace
Podporou HTML5 z toho PM vychazi mnohem hur nez FF - 454 vs 354 podorovanych veci, nektere celkem klicove, jako treba shadow dom. Pokud vim, tak to pouziva nejmene jeden moderni JS framework a pokud to prohlizec neumi, tak to emuluje = je to pomale. Z jinych veci, o kterych jsem slysel, neumi treba webRTC, streaming nebo web animations. A z ES6 Pale Moon neumi skoro nic, pritom ostatni prohlizece podporu dokoncuji.

Same veci, kvuli kterym nebudu spat. BTW, vite, ze auta od BMW stoji za uplne hovno? Neda se s nimi potapet do Marianskeho prikopu a na Mesici vubec nejezdi.

Citace
Osobne nechapu, proc pouzivat archaicky HW a tomu odpovidajici predpotopni SW

Co treba proto, ze ten HW mam, staci mi a krome toho je prakticky nenahraditelny? Nove stroje s chicletovymi klavesnicemi jsou na bliti. Krome toho v tak male velikosti bud nesezenu nic kvalitniho nebo to dost stoji a vyber je dost maly.

Citace
nepodporujici "nove" (spise uz stare) veci, kdyz snad i ten nejlevnejsi cinsky tablet za 1-2 tisice to bude zvladat lepe...

Vsiml jste si, ze tablety nemaji klavesnici a nebezi na nich plnohodnotny Linux? Posledni stroje, ktery to umely, byly Nokie s Maemem. Krome toho, kupte si takovy nejlevnejsi cinsky tablet a pak napiste do blogu clane, jak jste jim nadsen.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 23. 11. 2016, 15:54:52
Nie som java evangelist, len nemam rad, ked niekto pouziva chybnu argumentaciu.
Viem, ten clanok je popularny. Nenainicializovane hodnoty su zle a maju sposobit chybu. 
Eifel taketo stavy riesi kontraktami, len to by zasa tuxik nadaval, ze co je to za zmrdizmus.
Podla mna primitivne typy by mali z javy vyhodit, ako sa planovalo. Blbe mozgy s oraclu vyhodili manazerov a rozhodli sa inak, je to smutne.

bool je defaultně inicializovaný na false, nejde nenainicializovat. Má dva stavy true, false.

Boolean je defaultně inicializovaný na null, nejde nenainicializovat. Má tři stavy, true, false, null.

Podle tebe je správné, aby se dvoustavový bool zrušil a používal se jenom třístavový Boolean? Takhle by se to mělo podle balkiho dělat? Děkuji, nechci, je to úchylné, třístavový bool může myslet vážně jenom Java lopata.

Boolean, ktory je null je chyba, to nie je stav. Otazka je, ako sa s tou chybou da vysporiadat.

Kdezto default false je co?  Nechal to tam programator tak omylom. Je to tam naschval? Aka je vypovedna hodnota takeho cohosi?  But mame true, aelbo schrodingerovu macku false, ktora je zaroven false aj nie false?

Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: andy 23. 11. 2016, 16:02:22
Boolean, ktory je null je chyba, to nie je stav. Otazka je, ako sa s tou chybou da vysporiadat.

Kdezto default false je co?  Nechal to tam programator tak omylom. Je to tam naschval? Aka je vypovedna hodnota takeho cohosi?  But mame true, aelbo schrodingerovu macku false, ktora je zaroven false aj nie false?
No ono obecně jazyky, které mi umožňují nadefinovat, že nějaký datový typ prostě null neobsahuje, mají docela navrch. Kolika chybám by se zabránilo, kdyby Java neměla null....
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: noef 23. 11. 2016, 16:34:47
Tak jsem zkusil Pale Moon a je to k placi. Prvni WTF - Baliky pro Ubuntu nejsou podepsane :o.

Jste si asi nasel nejake blbe repo. Ja u nich vidim klic k importu a orotoze apt nekrici, zretelne to ty klkce i pouziva.

Mate pravdu, divam se na ty ofik stranky a chyba je na me strane (vetsinou je v navodu nejdrive naimportovat klic a az pak stahovat balik, prave aby to nervalo). Jsem si rikal, ze browser cileny asi na pokrocile uzivatele by snad mel mit nalezitosti repa v poradku.

Citace
YouTube opravdu funguje. Bohuzel dalsi dve stranky, co jsem zkousel, PaleMoon jaksi nerozchodil - http://browserbench.org/JetStream/ (benchmark, zatuhlo to na 4. testu) a https://html5test.com/compare/browser/mybrowser.html (rozbity JS, nefunguje compare).

Ano, skoro presne takto vypada 99% stranek na webu, lidi na web vlastne nechodi z jineho duvodu, nez aby testovali browser.

To je hlavne benchmark, tj. test vykonu (hruby vykon, propustnost, atd.), ne test podporovanych ficur z JS. Takovy JS se muze valet na jakekoliv strance. (Ostatne v JS se uz zacinaji i psat hry, takze i 3D vypocty nejsou nejak nerealne.)

Jinak vy jste debugoval ten JS, abyste overil, ze chyba je v JS engine a ne v JS dane stranky, ktera se neprojevuje v jinych browserech?

No, v FF a Chromiu to neprekvapive funguje, takze chybu v minoritnim prohlizeci nikdo resit nebude.

Vzhledem k tomu, ze ta stranka identifikuje PM jako "You are using an unknown browser that imitates Pale Moon 26.4.1 on Linux", tak to v PM asi nikdo moc netestoval.

Jen demonstrujete to, co jsem mel na mysli - nikdo nebude testovat pro 7 (nebo kolik) let stary Firefox, ktery pouziva par tisic (nebo dokonce desitek tisic?) lidi.

Jinak prakticka hodnota takovych testu ma pro uzivatee nulovou hodnotu. Toho zajima, jestli mu obecne chodi web a ne nejake testovaci stranky.

Ano, 2 ze 3 webu, co jsem zkousel a v jinych prohlizecich funguji, se me nenacetly spravne. U te html5 testovaci stranky zkolaboval JS pro porovnavani, ne nejaky test. V PM nefunguje bezny JS pro rozbaleni tabulky (po kliknuti na compare).

Citace
Podporou HTML5 z toho PM vychazi mnohem hur nez FF - 454 vs 354 podorovanych veci, nektere celkem klicove, jako treba shadow dom. Pokud vim, tak to pouziva nejmene jeden moderni JS framework a pokud to prohlizec neumi, tak to emuluje = je to pomale. Z jinych veci, o kterych jsem slysel, neumi treba webRTC, streaming nebo web animations. A z ES6 Pale Moon neumi skoro nic, pritom ostatni prohlizece podporu dokoncuji.

Same veci, kvuli kterym nebudu spat. BTW, vite, ze auta od BMW stoji za uplne hovno? Neda se s nimi potapet do Marianskeho prikopu a na Mesici vubec nejezdi.

Pak ale nebrecte po forech, ze vam stranky nefunguji, kdyz mate browser s polamanym JavaScriptem (nepsal jste i sem na roota?). A az se vam (nebo mozna se to jiz deje) budou rozsypavat stranky kvuli spatne podpore HTML5 a noveho CSS, tak si taky budete rikat, jak je to krasne rychly, ten Pale Moon, protoze v sobe nema harampadi, kvuli kteremu by se stranka vubec zobrazila? Zrovna to WebRTC, jestli se nepletu, resi audio i video komunikaci, sdileni plochy atp. V Chromu to funguje hezky. Neni pak potreba pro obcasne uzivatele instalace dalsi aplikace, ale vsechno funguje ciste v prohlizeci - staci poslat link a potvrdit.

Citace
Osobne nechapu, proc pouzivat archaicky HW a tomu odpovidajici predpotopni SW

Co treba proto, ze ten HW mam, staci mi a krome toho je prakticky nenahraditelny? Nove stroje s chicletovymi klavesnicemi jsou na bliti. Krome toho v tak male velikosti bud nesezenu nic kvalitniho nebo to dost stoji a vyber je dost maly.

Jo, tak to neporadim. Jste budto v mensine, nebo moc vybiravy. Ale kdyz je vykonejsi i kdejaky usmudlany mobil, tak se nemuzete divit, ze mate problem rozjet spoustu veci primarne urcenych pro desktopy, ktere byvaji podstatne vykonejsi nez ty mobily.

Citace
nepodporujici "nove" (spise uz stare) veci, kdyz snad i ten nejlevnejsi cinsky tablet za 1-2 tisice to bude zvladat lepe...

Vsiml jste si, ze tablety nemaji klavesnici a nebezi na nich plnohodnotny Linux? Posledni stroje, ktery to umely, byly Nokie s Maemem. Krome toho, kupte si takovy nejlevnejsi cinsky tablet a pak napiste do blogu clane, jak jste jim nadsen.

Tablet s klavesnici je maly notebook, ne? :) Ale vazne, k tabletum snad lze prikoupit bezdratova klavesnice. A rootly Android by nestacil? Pripadne nekteri vyrobci nabizi Android bez predinstalovanych Google veci. Ciste Linuxove tablety, abych pravdu rekl, ani nevim, ze se vyrabeji. Jen tak ze zvedavosti, k cemu je vlastne Linuxovy tablet? Vzdyt tam ani nepojedou vsechny ty aplikace pro Android, nebo to lze nejak zprovoznit? Nevim, prijde me, ze tam musi byt hrozny nedostatek softu.

K te kvalite cinskych tabletu - pouzival jsem asi pul roku cinsky mobil za 2 tisice a prohlizeni webu (tak dva tri taby) problem nebyl. Rozjel jsem na tom (k memu prekvapeni) i dost her a umelo to prehravat hd videa.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: JSH 23. 11. 2016, 16:39:32
Boolean, ktory je null je chyba, to nie je stav. Otazka je, ako sa s tou chybou da vysporiadat.

Kdezto default false je co?  Nechal to tam programator tak omylom. Je to tam naschval? Aka je vypovedna hodnota takeho cohosi?  But mame true, aelbo schrodingerovu macku false, ktora je zaroven false aj nie false?
Opět budu opakovat, že nějaké defaultní hodnoty jsou z pohledu Boolean vs bool naprosto nezajímavé. U inicializované proměnné vím, co tam je. U neinicializované proměnné vím, co tam je, pokud znám aspoň trochu Javu. Problém nastává, když nevím, co tam je. Třeba když ten Boolean dostanu jako parametr, nebo mi ho vrátí nějaká funkce.

Pokud je v dokumentaci, že nějaká funkce null nevrací, pak ji z té funkce nejspíš nedostanu. Ale jisté to není. Jisté je, že jestli ji náhodou dostanu, tak mě chytne naprosto nepřipraveného.

Je úplně jedno, jestli budeš trvat na tom, že to není stav ale chyba. Je to jeden z možných stavů proměnné. Pokud to může nastat (a že je v kódu nějaký bug je celkem jisté), pak je to možný stav programu. Akorát je tak nepravděpodobný, že třeba nebude pokrytý testy.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: JardaP . 23. 11. 2016, 18:06:03
To je hlavne benchmark, tj. test vykonu (hruby vykon, propustnost, atd.), ne test podporovanych ficur z JS. Takovy JS se muze valet na jakekoliv strance. (Ostatne v JS se uz zacinaji i psat hry, takze i 3D vypocty nejsou nejak nerealne.)

A k cemu je mi, jako userovi, nejaky benchmark, ktery s realnym zivotem ma starou belu spolecneho a subjektivne vychazi PM nejrychleji? Ferrari ma dle benchamarku vetsi zrychleni z 0 na 100, nez Honda Civic. Dosahuje take vyssi rychlosti. Dostanu se s Ferrari rychleji do samosky nez s Hondou Civic? Ne, protoze budu porad davat pozor, abych ten kram neposkrabal, na silnici mam omezeni maximalni rychlosti, i s Ferrai musi cekat na cervenou a jeste se budu modlit, aby ten kram cestou nezhebnul.

Citace
Jinak vy jste debugoval ten JS, abyste overil, ze chyba je v JS engine a ne v JS dane stranky, ktera se neprojevuje v jinych browserech?

No, v FF a Chromiu to neprekvapive funguje, takze chybu v minoritnim prohlizeci nikdo resit nebude.

Aha. A to ma jako byt dukaz, ze chyba je v JS engine PM a ne v JS dane stranky? Kdysi se lidi rozcilovali, ze pulka webu nechodi ve Mozille, protoze tam maji IE only prasarny a web koderi jim odpovidali, ze je to nezajima, ze v IE to chodi. Meli teda 5 ruznych verzi, kazdou jinak zkurvenou pro jiny IE, ale chodilo to.

Citace
Jen demonstrujete to, co jsem mel na mysli - nikdo nebude testovat pro 7 (nebo kolik) let stary Firefox, ktery pouziva par tisic (nebo dokonce desitek tisic?) lidi.

To, ze nekdo netestuje pro minoritni prohlizec, opravdu neznamena, ze jeho JS je v poradku. Mozna je, mozna neni. Treba proto, ze JS je jedna z veci, kde muze byt spousta prasaren, ktere projdou jen proto, ze majoritni prohlizece casto obsahuji hacky, ktere obchazeji chybu v jinem majoritnim prohlizeci, typicky IE, dnes asi i Chrome. Je tedy sklidem mozne, ze PM podobne hacky nema nebo chybi prave ten jeden, ktery je potreba. Stejne tak je mozne, ze PM bsahuje bug. Dokud to nedebugujete, nedelejte zavery.

Citace
Ano, 2 ze 3 webu, co jsem zkousel a v jinych prohlizecich funguji, se me nenacetly spravne. U te html5 testovaci stranky zkolaboval JS pro porovnavani, ne nejaky test. V PM nefunguje bezny JS pro rozbaleni tabulky (po kliknuti na compare).

Jiste. Vybral jste si 2 weby, na ktere 999,999 promile populace nikdy nevleze.

Citace
Pak ale nebrecte po forech, ze vam stranky nefunguji, kdyz mate browser s polamanym JavaScriptem (nepsal jste i sem na roota?). A az se vam (nebo mozna se to jiz deje) budou rozsypavat stranky kvuli spatne podpore HTML5 a noveho CSS, tak si taky budete rikat, jak je to krasne rychly, ten Pale Moon, protoze v sobe nema harampadi, kvuli kteremu by se stranka vubec zobrazila? Zrovna to WebRTC, jestli se nepletu, resi audio i video komunikaci, sdileni plochy atp. V Chromu to funguje hezky. Neni pak potreba pro obcasne uzivatele instalace dalsi aplikace, ale vsechno funguje ciste v prohlizeci - staci poslat link a potvrdit.

Ja  nebrecim. Vsimnete si, ze ja naopak rikam, ze mi chodi to, co potrebuji. Vy se mne snazite presvedcit, ze mi vlastne nechodi nic. A jestli se casem bude sypat html5 a CSS nebo ne, se teprv uvidi a az se uvidi, tak se to bude resit. On i PM ma jakysi vyvoj, ale na to, abych rekl jak si poradi, bych musel do supliku pro kristalovou kouli.

Citace
Jo, tak to neporadim. Jste budto v mensine, nebo moc vybiravy. Ale kdyz je vykonejsi i kdejaky usmudlany mobil, tak se nemuzete divit, ze mate problem rozjet spoustu veci primarne urcenych pro desktopy, ktere byvaji podstatne vykonejsi nez ty mobily.

Nemam. Ja jednoduse nepouzivam aplikace v Jave. Problem maji ty aplikace, ne ja. A k nicemu je nepotrebuju, existuji vyhovujici alternativy.

Jinak mi muzete poradit, kde sezenu vykonejsi 64 bitovou nahrazku za Eee PC. Tedy maly, idealne 10" display, klavesnice nikoliv chicletova, ale klasicka, se slusnym potiskem, ne totalne aususovym sitotiskem. Barva bila nebo jina svetla, display *matny*.

Citace
Tablet s klavesnici je maly notebook, ne? :) Ale vazne, k tabletum snad lze prikoupit bezdratova klavesnice. A rootly Android by nestacil? Pripadne nekteri vyrobci nabizi Android bez predinstalovanych Google veci. Ciste Linuxove tablety, abych pravdu rekl, ani nevim, ze se vyrabeji. Jen tak ze zvedavosti, k cemu je vlastne Linuxovy tablet? Vzdyt tam ani nepojedou vsechny ty aplikace pro Android, nebo to lze nejak zprovoznit? Nevim, prijde me, ze tam musi byt hrozny nedostatek softu.

Ne, tablet ani s klavesnici, at dratovou nebo bezdratovou, opravdy neni nahrazkou notebooku. Tablet je dobry na sledovani Youtube na hajzlu pro lidi se zacpou. Android nechci, at s Googlem nebo bez, jako nahrazka Linuxu je to dost bida. Aplikace Androidu me nezajimaji.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: YF 23. 11. 2016, 19:49:27
Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu - to je ono to co tady predvadite? :)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: JSH 23. 11. 2016, 20:10:27
Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu - to je ono to co tady predvadite? :)
Nee. Tomu, co tady předvádíme se říká flamewar. Jestli jsi ho ještě nezkoušel, tak vřele doporučuju. Tady na rootu jsou k tomu obzvlášť vhodné podmínky.  8)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: martin 23. 11. 2016, 20:31:51
najziadanejsie podmienky ci uz v CR alebo SR su: java/c#, html, javascript, css, angular, sql. v SR hlavne firmy robia statne zakazky a vsetko su len same webove sracky. nieco take fakt ze zaujimave je tazko najst.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: JardaP . 23. 11. 2016, 23:04:08
najziadanejsie podmienky ci uz v CR alebo SR su: java/c#, html, javascript, css, angular, sql.

Jenom? Ja mel dojem, ze chteji jen asi 10 programovacich jazyku, SAP a aspon 5 databazovych systemu + k tomu oprasovat HW a delat suport na telefonu. Ve vsem tak 15 let zkusenosti a maximalne 30 let veku.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 23. 11. 2016, 23:08:38
Pokud je v dokumentaci, že nějaká funkce null nevrací, pak ji z té funkce nejspíš nedostanu. Ale jisté to není. Jisté je, že jestli ji náhodou dostanu, tak mě chytne naprosto nepřipraveného.

Takze radsej riadite svoje rozhodovanie default hodnotami, ako by ste mali vediet, ze nedosla hodnota?  Taketo pocinanie sposobilo kopec drahych chyb. Napriklad vyskomery, co ukazovali priemernu vysku, ked boli pokazene. Alebo default booleany co spustili procesy, ked nemali. Alebo napr. sonda nasa, co zistila prebytok ozonu, miesto ozonovej diery lebo mala nastavenu default hodnotu na vysoku, a senzory nic nenamerali, lebo vrstva bola pod ich rozlisovaciu schopnosti.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 23. 11. 2016, 23:13:36
najziadanejsie podmienky ci uz v CR alebo SR su: java/c#, html, javascript, css, angular, sql.

Jenom? Ja mel dojem, ze chteji jen asi 10 programovacich jazyku, SAP a aspon 5 databazovych systemu + k tomu oprasovat HW a delat suport na telefonu. Ve vsem tak 15 let zkusenosti a maximalne 30 let veku.

To vzdy napisu, nikdy takeho nedostanu. Budu radi, ak dotycny ovlada len par technologii a poriadne. Moj tajny tip je ovladat unixovy shell na pouzivatelskej urovni a vediet ako funguje databaza vo vnutri.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: martin 23. 11. 2016, 23:21:59
jardo ano to mas pravdu. ja som skor bral co sa tyka rozsirenosti technologii. firma chce cloveka, ktory bude vsetko vediet, robit ako robot a za co najmenej penazi. vivat kapitalizmus
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: andy 23. 11. 2016, 23:23:24
Pokud je v dokumentaci, že nějaká funkce null nevrací, pak ji z té funkce nejspíš nedostanu. Ale jisté to není. Jisté je, že jestli ji náhodou dostanu, tak mě chytne naprosto nepřipraveného.

Takze radsej riadite svoje rozhodovanie default hodnotami, ako by ste mali vediet, ze nedosla hodnota?  Taketo pocinanie sposobilo kopec drahych chyb. Napriklad vyskomery, co ukazovali priemernu vysku, ked boli pokazene. Alebo default booleany co spustili procesy, ked nemali. Alebo napr. sonda nasa, co zistila prebytok ozonu, miesto ozonovej diery lebo mala nastavenu default hodnotu na vysoku, a senzory nic nenamerali, lebo vrstva bola pod ich rozlisovaciu schopnosti.
Jsou jazyky, které umožňují říct "v téhle proměnné je číslo nebo null" a "v téhle proměnné je číslo". Takže například zavolám funkci "zjistiVýšku", pak zavolám funkci "otestujJestliNeníNull", která mi převede proměnnou z typu "může obsahovat null" na "vždycky obsahuje číslo" (a když obsahuje null, tak třeba vyvolá výjimku) a tuhle proměnnou následně používám. A když ji pak třeba pošlu do nějaké funkce "mámVysunoutPodvozek", tak ta funkce ví, že prostě dostane číslo a že to nikdy nebude null. Protože proměnná, která může obsahovat null je jiného typu a překladač na tom zařve.

A když pak píšeš v takovém jazyku, tak to sice trvá malinko déle (ne zas tak moc), ale když už to konečně napíšeš a přeložíš, tak máš produkční kód, který má velmi dobře ošetřené krajní případy - a to tak, že hodně věcí není potřeba testovat, protože se nemůžou stát. A stav, kdy po několika hodinách psaní kódu to konečně přeložíš, spustíš - a ono to funguje, je poměrně běžná záležitost - a když to nefunguje, tak je to spíš výjimka.

A tohle třeba Java neumí.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: zboj 23. 11. 2016, 23:29:03
Pokud je v dokumentaci, že nějaká funkce null nevrací, pak ji z té funkce nejspíš nedostanu. Ale jisté to není. Jisté je, že jestli ji náhodou dostanu, tak mě chytne naprosto nepřipraveného.

Takze radsej riadite svoje rozhodovanie default hodnotami, ako by ste mali vediet, ze nedosla hodnota?  Taketo pocinanie sposobilo kopec drahych chyb. Napriklad vyskomery, co ukazovali priemernu vysku, ked boli pokazene. Alebo default booleany co spustili procesy, ked nemali. Alebo napr. sonda nasa, co zistila prebytok ozonu, miesto ozonovej diery lebo mala nastavenu default hodnotu na vysoku, a senzory nic nenamerali, lebo vrstva bola pod ich rozlisovaciu schopnosti.
Jsou jazyky, které umožňují říct "v téhle proměnné je číslo nebo null" a "v téhle proměnné je číslo". Takže například zavolám funkci "zjistiVýšku", pak zavolám funkci "otestujJestliNeníNull", která mi převede proměnnou z typu "může obsahovat null" na "vždycky obsahuje číslo" (a když obsahuje null, tak třeba vyvolá výjimku) a tuhle proměnnou následně používám. A když ji pak třeba pošlu do nějaké funkce "mámVysunoutPodvozek", tak ta funkce ví, že prostě dostane číslo a že to nikdy nebude null. Protože proměnná, která může obsahovat null je jiného typu a překladač na tom zařve.

A když pak píšeš v takovém jazyku, tak to sice trvá malinko déle (ne zas tak moc), ale když už to konečně napíšeš a přeložíš, tak máš produkční kód, který má velmi dobře ošetřené krajní případy - a to tak, že hodně věcí není potřeba testovat, protože se nemůžou stát. A stav, kdy po několika hodinách psaní kódu to konečně přeložíš, spustíš - a ono to funguje, je poměrně běžná záležitost - a když to nefunguje, tak je to spíš výjimka.

A tohle třeba Java neumí.
Aneb opět jsme u monád a potažmo FP :)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: andy 23. 11. 2016, 23:43:47
Aneb opět jsme u monád a potažmo FP :)
Spíš u algebraických datových typů. IMO by tohle klidně do non-FP jazyků přijít časem mohlo...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Youda 24. 11. 2016, 00:32:50

Jsou jazyky, které umožňují říct "v téhle proměnné je číslo nebo null" a "v téhle proměnné je číslo". Takže například zavolám funkci "zjistiVýšku", pak zavolám funkci "otestujJestliNeníNull", která mi převede proměnnou z typu "může obsahovat null" na "vždycky obsahuje číslo" (a když obsahuje null, tak třeba vyvolá výjimku) a tuhle proměnnou následně používám. A když ji pak třeba pošlu do nějaké funkce "mámVysunoutPodvozek", tak ta funkce ví, že prostě dostane číslo a že to nikdy nebude null. Protože proměnná, která může obsahovat null je jiného typu a překladač na tom zařve.

A když pak píšeš v takovém jazyku, tak to sice trvá malinko déle (ne zas tak moc), ale když už to konečně napíšeš a přeložíš, tak máš produkční kód, který má velmi dobře ošetřené krajní případy - a to tak, že hodně věcí není potřeba testovat, protože se nemůžou stát. A stav, kdy po několika hodinách psaní kódu to konečně přeložíš, spustíš - a ono to funguje, je poměrně běžná záležitost - a když to nefunguje, tak je to spíš výjimka.

A tohle třeba Java neumí.

Co to meles?

Verze "v téhle proměnné je číslo nebo null" se v jave zove "Integer/Float/Double".

Verze "v téhle proměnné je číslo" se v jave zove "int/float/double".

Na hlidani nullu je v Jave hromada anotaci:
http://stackoverflow.com/questions/4963300/which-notnull-java-annotation-should-i-use

A pokud budu z nejake priciny potrebovat standardni nullable objekt, aby nebyl nullable, postaci primitivni wrapper, napr pro string:

Kód: [Vybrat]
public class NonNullString {
private final String val;
public NonNullString(String val){
if(val==null) throw new RuntimeException("Null not allowed - go away.");
this.val = val;
}
@Override
public String toString() {
return val;
}
}


Pokud budu potrebovat delat s kolekcemi vyse uvedeneho wrapperu, pozenu to pres map/filter/reduce.


Tady je takovych java znalcu, az oci prechazeji.



Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: zboj 24. 11. 2016, 00:41:23
Aneb opět jsme u monád a potažmo FP :)
Spíš u algebraických datových typů. IMO by tohle klidně do non-FP jazyků přijít časem mohlo...
Ono to už v mnohých částečně je, ale průměrný javacaveman to stejně nepochopí, takže to tam je na nic...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Youda 24. 11. 2016, 00:56:20

Jsou jazyky, které umožňují říct "v téhle proměnné je číslo nebo null" a "v téhle proměnné je číslo". Takže například zavolám funkci "zjistiVýšku", pak zavolám funkci "otestujJestliNeníNull", která mi převede proměnnou z typu "může obsahovat null" na "vždycky obsahuje číslo" (a když obsahuje null, tak třeba vyvolá výjimku) a tuhle proměnnou následně používám. A když ji pak třeba pošlu do nějaké funkce "mámVysunoutPodvozek", tak ta funkce ví, že prostě dostane číslo a že to nikdy nebude null. Protože proměnná, která může obsahovat null je jiného typu a překladač na tom zařve.

A tohle třeba Java neumí.

Kód: [Vybrat]
Double vyskaOrFail = vyskomer.zjistiVysku();
if (vyskaOrFail == null) throw new SomeException("mas to rozbity");
double vyska = vyskaOrFail.doubleValue();
bool vysunoutPodvozek = letadlo.mamVysunoutPodvozek(vyska);


Jojo, takovouhle slozitost v jave nedas.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: andy 24. 11. 2016, 00:58:43
Co to meles?

Verze "v téhle proměnné je číslo nebo null" se v jave zove "Integer/Float/Double".

Verze "v téhle proměnné je číslo" se v jave zove "int/float/double".
A pro objekty?

Citace
Na hlidani nullu je v Jave hromada anotaci:
http://stackoverflow.com/questions/4963300/which-notnull-java-annotation-should-i-use
Jojo, to tam taky přidali poté, co zjistili, že to je fakt problém, a po mnoha letech NullPointerException. Ano, situace je s Java8 výrazně lepší. Teď jde jen o to nezapomenout tu anotaci....

Citace
A pokud budu z nejake priciny potrebovat standardni nullable objekt, aby nebyl nullable, postaci primitivni wrapper, napr pro string:
No já to ve svém kódu používám prakticky pořád....
Citace
Kód: [Vybrat]
public class NonNullString {
private final String val;
public NonNullString(String val){
if(val==null) throw new RuntimeException("Null not allowed - go away.");
this.val = val;
}
@Override
public String toString() {
return val;
}
}
Pokud budu potrebovat delat s kolekcemi vyse uvedeneho wrapperu, pozenu to pres map/filter/reduce.
Když ono tohle vypadá, jako snaha udělat to, o čem mluvím, v jazyce, který to nepodporuje. Ten výše uvedený wrapper vypadá v jazycích podporující algebraická datové typy... zhruba takhle:
Kód: [Vybrat]
Maybe String
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: andy 24. 11. 2016, 01:09:04
Kód: [Vybrat]
Double vyskaOrFail = vyskomer.zjistiVysku();
if (vyskaOrFail == null) throw new SomeException("mas to rozbity");
double vyska = vyskaOrFail.doubleValue();
bool vysunoutPodvozek = letadlo.mamVysunoutPodvozek(vyska);
Jojo, takovouhle slozitost v jave nedas.
Ano, tohle je přesně to, co v těch jazycích podporující abstraktní datové typy uděláš s čímkoliv. Tohle v Javě je spíš pozůstatek toho, že v začátcích měli nápad tam ponechat ty primitivní datové typy a ty se náhodou chovají přesně takhle (po pravdě, kdo to takhle používá?). Jak to bude vypadat, když to bude vracet nějaký objekt? Asi nic moc... a co když to třeba budu chtít otypovat, aby se to nepletlo? Chtěl bych typ "výška" a typ "teplota", aby když to pak budu posílat do nějaké funkce, tak aby se mi to nepomíchalo...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: andy 24. 11. 2016, 01:11:19
Kód: [Vybrat]
public class NonNullString {
Ale proměnná typu NonNullString může být null, ne? :) Trošku mi to připadá jako posunutí problému o level výš.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: andy 24. 11. 2016, 01:16:41
Kód: [Vybrat]
public class NonNullString {
private final String val;
public NonNullString(String val){
if(val==null) throw new RuntimeException("Null not allowed - go away.");
Uff, teda mě už to večer myslí pomalu.... RuntimeException nevypadá jako chyba při překladu, že?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Youda 24. 11. 2016, 01:20:00
Když ono tohle vypadá, jako snaha udělat to, o čem mluvím, v jazyce, který to nepodporuje. Ten výše uvedený wrapper vypadá v jazycích podporující algebraická datové typy... zhruba takhle:
Kód: [Vybrat]
Maybe String

Mno, pokud budu mit nutkani neco takoveho pouzivat, tak pouziju java.util.Optional, nebo guava optional.
Cely priklad, na ktery reaguju je ale absolutne zcestny, vracet null jako indikator chyby je reseni idiota. V jave uz primo s metody zjistiVysku() vypadne excepsna.

Strkat kdejakou kravinu do syntaxe jazyka je spolehliva cesta do zadeke. Java si vystaci s classes, generiky, lambdami a anotacemi, reflection API + frameworky typu Spring. A samotna java ma par klicovych slov, ktere se dlouha leta nemeni. Co se meni, jsou standardni knihovny.
Tento pristup obcas generuje boilerplate, coz vubec neni na skodu, o to se stara IDE. Muj priklad s wrapperem je v Eclipse par hotkeys, new class - atribut - generate constructor using fields, generated toString a v pripade slozitejsich objektu generate getters/setters. Vysledek je krasne citelny kod, ne shluk paznaku, co pripomina poruchu na lince.

Osobne mi cele FP hype pripada jako vzboureni lidi, co nepochopili OOP. Pak se museji vymyslet kraviny typu "maybe string", aby se vyresily problemy, ktere FP prinasi. Jedina viditelna vyhoda je snadna paralelizace immutable funkci, jinak to vidim jenom ciste jako hype.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Youda 24. 11. 2016, 01:23:20
Kód: [Vybrat]
public class NonNullString {
private final String val;
public NonNullString(String val){
if(val==null) throw new RuntimeException("Null not allowed - go away.");
Uff, teda mě už to večer myslí pomalu.... RuntimeException nevypadá jako chyba při překladu, že?

No to opravdu nevypada. jestli ovsem pri prekladu dovedes urcit, ze za 3 roky, 2 mesice a 4 dny dojde k poruse vyskomeru, bude to sakra dobrej prekladac.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Youda 24. 11. 2016, 01:31:33
Kód: [Vybrat]
public class NonNullString {
Ale proměnná typu NonNullString může být null, ne? :) Trošku mi to připadá jako posunutí problému o level výš.

Tak urcite.
Pri reseni blbeho zadani dochazi k blbemu reseni, to uz je dusledek modus ponens.
V jave se problem toho typu resi tak, ze metoda bud vraci korektni non null hodnotu alternativne exception.
Nebo vrati nonnull bean, ktery obsahuje vlastni data a diagnosticky atribut - to pokud je potreba objekt posilat nekam dal do sveta.  A nebo Optional<T>.
Hrabat do syntaxe jazyka opravdu netreba.

Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: andy 24. 11. 2016, 02:11:53
Citace
Mno, pokud budu mit nutkani neco takoveho pouzivat, tak pouziju java.util.Optional, nebo guava optional.
Ale to pořád nějak neřeší ten problém říct "tento typ neobsahuje null". To jakž tak nějak řeší ty anotace, ale je to trochu přes ruku...
Citace
Cely priklad, na ktery reaguju je ale absolutne zcestny, vracet null jako indikator chyby je reseni idiota. V jave uz primo s metody zjistiVysku() vypadne excepsna.
Tak to závisí na návrhu programu. Pokud je chyba čidla něco, co je běžným výsledkem, se kterým se má pracovat (např. tak, že se zkusí jiné čidlo), tak je návratová hodnota docela hezké řešení. Ono třeba v FP je poměrně jednoduché to změnit třeba na:
Kód: [Vybrat]
Either Chyba Double
Aneb - proměnná obsahuje číslo NEBO nějakou specifikaci chyby. Žádný null. Java tohle neumí, takže se to pak řeší výjimkama. Ale když je to jako hodnota, dá se s tím pracovat mnohem líp. Co třeba - když nevyjde čidlo alfa, použij čidlo beta?
Kód: [Vybrat]
cidloAlfa <|> cidloBetaA to <|> není žádná syntaxe. To je jméno funkce.

Citace
Strkat kdejakou kravinu do syntaxe jazyka je spolehliva cesta do zadeke. Java si vystaci s classes, generiky, lambdami a anotacemi, reflection API + frameworky typu Spring. A samotna java ma par klicovych slov, ktere se dlouha leta nemeni. Co se meni, jsou standardni knihovny.
Nějak jsem nepochopil, co je na "Maybe String" za "strkání kdejaké kraviny do syntaxe jazyka"... java na to potřebuje generika, anotace... v FP je to rovnou součástí typů...
Citace
Tento pristup obcas generuje boilerplate, coz vubec neni na skodu, o to se stara IDE. Muj priklad s wrapperem je v Eclipse par hotkeys, new class - atribut - generate constructor using fields, generated toString a v pripade slozitejsich objektu generate getters/setters. Vysledek je krasne citelny kod, ne shluk paznaku, co pripomina poruchu na lince.
Smím se zeptat, co je nečitelného na následujícím kódu?
Kód: [Vybrat]
Maybe StringIDE nepotřebuju, protože nepotřebuju generovat boilerplate...
Citace
Osobne mi cele FP hype pripada jako vzboureni lidi, co nepochopili OOP. Pak se museji vymyslet kraviny typu "maybe string", aby se vyresily problemy, ktere FP prinasi. Jedina viditelna vyhoda je snadna paralelizace immutable funkci, jinak to vidim jenom ciste jako hype.
Jasně, je to takový hype, že Java po mnoha letech má generika (= Rank1Types), iterátory (= vlastně normální listy), optional (=Maybe), lambda funkce(základ FP), final (immutabilita z FP)...
Citace
No to opravdu nevypada. jestli ovsem pri prekladu dovedes urcit, ze za 3 roky, 2 mesice a 4 dny dojde k poruse vyskomeru, bude to sakra dobrej prekladac.
No ten překladač mi ale fakt nepřeloží, když z té funkce padá "Maybe Double" a jiný funkce chce na vstupu "Double". A když už je těch Double trochu moc, tak abych se z toho nezbláznil, tak to najedné straně bude "Altitude" a funkce "ZkontrolujTeplotu" fakt Altitude na vstupu neakceptuje...

Spousta těchhle řešení je v Javě možná - obzvlášť, co se v Java8 inspirovali z FP a spoustu věcí dodělali - ale bez těch algebraických typů je to pořád strašně přes ruku.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: andy 24. 11. 2016, 02:54:30
V jave se problem toho typu resi tak, ze metoda bud vraci korektni non null hodnotu alternativne exception.
Tak jo - máš 20 čidel, a zajímají tě hodnoty z těch čidel, která nevrátí chybu.
Kód: [Vybrat]
mapMaybeM ctiCidlo seznamCidel
A tohle není žádný problém vytažený z paty - to je v "business logice" naprosto běžné procházet struktury, kde je polovina věcí "optional". A Java se streamama už to vcelku má a v dalších verzích Javy se to bude určitě zlepšovat. A když budeš mít kolem toho rozumnou infrastrukturu, tak najednou budeš moct třeba napsat:
Kód: [Vybrat]
mojeMereni.stream().flatMap(Option::stream).collect(toList());
Což už je skoro totéž, co v FP. Říkám si, proč Java z FP přebírá tuhle spoustu věcí, když jediná výhoda FP je immutabilita...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Ondra Satai Nekola 24. 11. 2016, 08:06:11
V jave se problem toho typu resi tak, ze metoda bud vraci korektni non null hodnotu alternativne exception.
Tak jo - máš 20 čidel, a zajímají tě hodnoty z těch čidel, která nevrátí chybu.
Kód: [Vybrat]
mapMaybeM ctiCidlo seznamCidel
A tohle není žádný problém vytažený z paty - to je v "business logice" naprosto běžné procházet struktury, kde je polovina věcí "optional". A Java se streamama už to vcelku má a v dalších verzích Javy se to bude určitě zlepšovat. A když budeš mít kolem toho rozumnou infrastrukturu, tak najednou budeš moct třeba napsat:
Kód: [Vybrat]
mojeMereni.stream().flatMap(Option::stream).collect(toList());
Což už je skoro totéž, co v FP. Říkám si, proč Java z FP přebírá tuhle spoustu věcí, když jediná výhoda FP je immutabilita...
Když ono tohle vypadá, jako snaha udělat to, o čem mluvím, v jazyce, který to nepodporuje. Ten výše uvedený wrapper vypadá v jazycích podporující algebraická datové typy... zhruba takhle:
Kód: [Vybrat]
Maybe String

Mno, pokud budu mit nutkani neco takoveho pouzivat, tak pouziju java.util.Optional, nebo guava optional.
Cely priklad, na ktery reaguju je ale absolutne zcestny, vracet null jako indikator chyby je reseni idiota. V jave uz primo s metody zjistiVysku() vypadne excepsna.

Strkat kdejakou kravinu do syntaxe jazyka je spolehliva cesta do zadeke. Java si vystaci s classes, generiky, lambdami a anotacemi, reflection API + frameworky typu Spring. A samotna java ma par klicovych slov, ktere se dlouha leta nemeni. Co se meni, jsou standardni knihovny.
Tento pristup obcas generuje boilerplate, coz vubec neni na skodu, o to se stara IDE. Muj priklad s wrapperem je v Eclipse par hotkeys, new class - atribut - generate constructor using fields, generated toString a v pripade slozitejsich objektu generate getters/setters. Vysledek je krasne citelny kod, ne shluk paznaku, co pripomina poruchu na lince.

Osobne mi cele FP hype pripada jako vzboureni lidi, co nepochopili OOP. Pak se museji vymyslet kraviny typu "maybe string", aby se vyresily problemy, ktere FP prinasi. Jedina viditelna vyhoda je snadna paralelizace immutable funkci, jinak to vidim jenom ciste jako hype.

Mně tahle kritika spíš přijde jako remcání lidí, co nepochopili ani OOP ani FP.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: v 24. 11. 2016, 08:12:01
tak ještě pochopit vztah mezi FP/OOP a typovým systémem (nápověda: python/java, clojure/haskell)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: noef 24. 11. 2016, 08:41:01
To je hlavne benchmark, tj. test vykonu (hruby vykon, propustnost, atd.), ne test podporovanych ficur z JS. Takovy JS se muze valet na jakekoliv strance. (Ostatne v JS se uz zacinaji i psat hry, takze i 3D vypocty nejsou nejak nerealne.)

A k cemu je mi, jako userovi, nejaky benchmark, ktery s realnym zivotem ma starou belu spolecneho a subjektivne vychazi PM nejrychleji? Ferrari ma dle benchamarku vetsi zrychleni z 0 na 100, nez Honda Civic. Dosahuje take vyssi rychlosti. Dostanu se s Ferrari rychleji do samosky nez s Hondou Civic? Ne, protoze budu porad davat pozor, abych ten kram neposkrabal, na silnici mam omezeni maximalni rychlosti, i s Ferrai musi cekat na cervenou a jeste se budu modlit, aby ten kram cestou nezhebnul.

Problem je, ze ta Honda Civic se ani nerozjede - JS engine Pale Moonu havaroval, ne ze by byl jen pomaly a to je problem i pro normalniho uzivatele, protoze podobne konstrukce jako v tom benchmarku se mohou pouzivat i v JS knihovnach pro optimalizace rychlosti. Navic proc bych si mel volit tu pomalou Hondu, kdyz mam zadarmo lepsi alternativu? V krakenu dava Chromium s addony (bez by mohlo byt jeste rychlejsi) 899ms a PM 1337, tzn. skoro o polovinu pomalejsi.

Citace
Jinak vy jste debugoval ten JS, abyste overil, ze chyba je v JS engine a ne v JS dane stranky, ktera se neprojevuje v jinych browserech?

No, v FF a Chromiu to neprekvapive funguje, takze chybu v minoritnim prohlizeci nikdo resit nebude.

Aha. A to ma jako byt dukaz, ze chyba je v JS engine PM a ne v JS dane stranky? Kdysi se lidi rozcilovali, ze pulka webu nechodi ve Mozille, protoze tam maji IE only prasarny a web koderi jim odpovidali, ze je to nezajima, ze v IE to chodi. Meli teda 5 ruznych verzi, kazdou jinak zkurvenou pro jiny IE, ale chodilo to.

To neni dukaz, ze PM ma spatny JS engine, ikdyz je to pravdepodobne pravda, protoze je to jen prehistoricky FF. Hlavni problem je, ze pro PM ale nikdo nebude psat spesl verzi, kdyz PM nema zadny meritelny podil na trhu.

Citace
Jen demonstrujete to, co jsem mel na mysli - nikdo nebude testovat pro 7 (nebo kolik) let stary Firefox, ktery pouziva par tisic (nebo dokonce desitek tisic?) lidi.

To, ze nekdo netestuje pro minoritni prohlizec, opravdu neznamena, ze jeho JS je v poradku. Mozna je, mozna neni. Treba proto, ze JS je jedna z veci, kde muze byt spousta prasaren, ktere projdou jen proto, ze majoritni prohlizece casto obsahuji hacky, ktere obchazeji chybu v jinem majoritnim prohlizeci, typicky IE, dnes asi i Chrome. Je tedy sklidem mozne, ze PM podobne hacky nema nebo chybi prave ten jeden, ktery je potreba. Stejne tak je mozne, ze PM bsahuje bug. Dokud to nedebugujete, nedelejte zavery.

Myslim, ze tyto casy jsou uz pryc. FF pokud vim tak zadne hacky kvuli Chromu nepridava, akorat by se to rozbilo, az by to v Chromu opravili. Casy IE jsou dikybohu nenavratne pryc. Navic proc by stranka s benchmarky mela mit vice verzi? To jako ze chteji ty benchamarky smelit? :D

Ok, podival jsem se na to a "necekane" jsem zjistil, ze PM nepodporuje performance counters. Takze je to chyba Pale Moonu.

Citace
Ano, 2 ze 3 webu, co jsem zkousel a v jinych prohlizecich funguji, se me nenacetly spravne. U te html5 testovaci stranky zkolaboval JS pro porovnavani, ne nejaky test. V PM nefunguje bezny JS pro rozbaleni tabulky (po kliknuti na compare).

Jiste. Vybral jste si 2 weby, na ktere 999,999 promile populace nikdy nevleze.

Za nejake rozsahlejsi testovani mi to nestoji, kdyz PM selhal na prvnich par webech (na prvnich pozicich v googlu - zadne nezname tedy asi nebudou), kde majoritni prohlizece funguji v poradku.

Citace
Pak ale nebrecte po forech, ze vam stranky nefunguji, kdyz mate browser s polamanym JavaScriptem (nepsal jste i sem na roota?). A az se vam (nebo mozna se to jiz deje) budou rozsypavat stranky kvuli spatne podpore HTML5 a noveho CSS, tak si taky budete rikat, jak je to krasne rychly, ten Pale Moon, protoze v sobe nema harampadi, kvuli kteremu by se stranka vubec zobrazila? Zrovna to WebRTC, jestli se nepletu, resi audio i video komunikaci, sdileni plochy atp. V Chromu to funguje hezky. Neni pak potreba pro obcasne uzivatele instalace dalsi aplikace, ale vsechno funguje ciste v prohlizeci - staci poslat link a potvrdit.

Ja  nebrecim. Vsimnete si, ze ja naopak rikam, ze mi chodi to, co potrebuji. Vy se mne snazite presvedcit, ze mi vlastne nechodi nic. A jestli se casem bude sypat html5 a CSS nebo ne, se teprv uvidi a az se uvidi, tak se to bude resit. On i PM ma jakysi vyvoj, ale na to, abych rekl jak si poradi, bych musel do supliku pro kristalovou kouli.

Ono se to uz nejak sype, akorat to neni asi moc viditelne - na tom jednom JS benchmarku uz PM vyhazoval chyby v konzoli, ze nezna nejake atributy - asi html5. IMO ted vam to funguje jen proto, protoze jeste hodne stranek ma kvuli starym IE fallbacky a detekce kompatibility. Az si reknou, ze nebudou podporovat 5 nebo 10 let stare IE, coz si myslim je blizko, tak se zacnou sypat i velke stranky typu youtube.

Citace
Jo, tak to neporadim. Jste budto v mensine, nebo moc vybiravy. Ale kdyz je vykonejsi i kdejaky usmudlany mobil, tak se nemuzete divit, ze mate problem rozjet spoustu veci primarne urcenych pro desktopy, ktere byvaji podstatne vykonejsi nez ty mobily.

Nemam. Ja jednoduse nepouzivam aplikace v Jave. Problem maji ty aplikace, ne ja. A k nicemu je nepotrebuju, existuji vyhovujici alternativy.

Tak laskave nenadavajte na aplikace v Jave nebo jejich vyvojare, kdyz spadate do minoritni kategorie "hw horsi nez mobil" - chyba je u vas.

Jinak mi muzete poradit, kde sezenu vykonejsi 64 bitovou nahrazku za Eee PC. Tedy maly, idealne 10" display, klavesnice nikoliv chicletova, ale klasicka, se slusnym potiskem, ne totalne aususovym sitotiskem. Barva bila nebo jina svetla, display *matny*.

V hw se moc nevyznam a v noteboocich uz vubec ne. Ale mozna by stalo za to zkusit zalozit vlakno, jestli nekdo neco nedoporuci (tady to urcite zapadne, kdyz jsme stale v off-topicu).

Citace
Tablet s klavesnici je maly notebook, ne? :) Ale vazne, k tabletum snad lze prikoupit bezdratova klavesnice. A rootly Android by nestacil? Pripadne nekteri vyrobci nabizi Android bez predinstalovanych Google veci. Ciste Linuxove tablety, abych pravdu rekl, ani nevim, ze se vyrabeji. Jen tak ze zvedavosti, k cemu je vlastne Linuxovy tablet? Vzdyt tam ani nepojedou vsechny ty aplikace pro Android, nebo to lze nejak zprovoznit? Nevim, prijde me, ze tam musi byt hrozny nedostatek softu.

Ne, tablet ani s klavesnici, at dratovou nebo bezdratovou, opravdy neni nahrazkou notebooku. Tablet je dobry na sledovani Youtube na hajzlu pro lidi se zacpou. Android nechci, at s Googlem nebo bez, jako nahrazka Linuxu je to dost bida. Aplikace Androidu me nezajimaji.

Aha, ja myslel, ze chcete neco jako ten M$ tablet s klavesnici, notebook jsem za tim nevidel. Jiste, Android neni zadna vyhra, pokud ho zamyslite pouzivat jako Linux. Ale tam, na co je cileny - mobily a tabla, si myslim, ze pro bezne uzivatele v pohode dostacuje. Je hezke, ze diky tomu muzeme BFUckam, co ohrnuji nos nad Linuxem pripomenout, ze ho (nebo jeho blizkeho pribuzneho) asi uz davno pouzivaji :) .
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 24. 11. 2016, 17:44:48
tak ještě pochopit vztah mezi FP/OOP a typovým systémem (nápověda: python/java, clojure/haskell)

Python Java a haskell su multiparadigmove. Clojure je funkcionalny jazyk.

Python a clojure su dynamical typing a strong typing. Haskell neviem (podla "hintu" bude static typing). Java je static  a strong typing. Vztah je tam ziadny.

Taktiez FP a OOP su dve doplnajuce sa paradigmy. OOP vznikalo v Lispe a Smalltalk je lispom inspirovany. Ono to je cele zamotane.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: j 24. 11. 2016, 19:04:24
Jenom? Ja mel dojem, ze chteji jen asi 10 programovacich jazyku, SAP a aspon 5 databazovych systemu + k tomu oprasovat HW a delat suport na telefonu. Ve vsem tak 15 let zkusenosti a maximalne 30 let veku.
A nabizej za to velmi dobry plat 15k hrubyho.

...A když ji pak třeba pošlu do nějaké funkce "mámVysunoutPodvozek",...
...a to tak, že hodně věcí není potřeba testovat, protože se nemůžou stát....
Takovym letadlem bych teda letet vazne nechtel. Kolik ja uz videl takovych veci co se prece nemuzou stat ...0xAe3F ... je prece taky cislo zejo.


...
Mozilla pracuje velice uspesne na reimplantaci hromajzla do firefoxu a tim pohrbeni ff. Od pristiho roku pohrbej addony. A to bude nejspis taky posledni hrebik do ty rakve. Palemoon naprosto vpohode funguje, na naprosto kazdym aspon trochu normalnim webu. Funguje i daleko lip nez FF ... a mozna prave proto, ze spoustu cipovin neumi vubec, coz je jedine dobre.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: andy 24. 11. 2016, 23:00:25
...A když ji pak třeba pošlu do nějaké funkce "mámVysunoutPodvozek",...
...a to tak, že hodně věcí není potřeba testovat, protože se nemůžou stát....
Takovym letadlem bych teda letet vazne nechtel. Kolik ja uz videl takovych veci co se prece nemuzou stat ...0xAe3F ... je prece taky cislo zejo.
Tak to vezmi jinak: ověřování modelů je jedna z věcí, které se běžně provádějí. A v některých těchhle jazycích v tom typovém systému v podstatě vytváříš model a překladač ti ho ověřuje.

V Javě třeba do proměnné "int" nepřiřadíš nějaký "string". Má smysl něco takového testovat? Ani nevím, jak bys to dělal - on se takový program prostě nepřeloží.

Existuje způsob, jak některým typovým systémům vysvětlit, co to je validní červeno-černý strom. Podobně, jako proměnná "int" nemůže obsahovat string, tak proměnná "RedBlackTree" pak nemůže obsahovat nic jiného, než validní strom. Má smysl testovat, zda po operacích "insert/delete" je výsledkem validní červeno-černý strom, když ten nevalidní prostě nejde v tom typu vůbec zkonstruovat? Má smysl testovat, zda po insertu je výsledkem strom, který obsahuje všechny prvky jako ten před insertem + ten nový, má smysl testovat obdobně delete - ale přestalo mít smysl testovat validitu toho stromu.

Tohle je přesně způsob, jak ten software do letadel psát.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: j 25. 11. 2016, 01:02:30
A co nechapes na tom ze 0xAe3F je int a do intu to vpohode das, a muze a taky nejspis bude to znamenat, ze to tvoje letadlo prave leti stremhlav k zemi?

Kdyz to zada skladnik jako pocet, je to totiz porad jeste sranda ... teda pobavim se spolecne s tim skladnikem na tema, ze programator je kreten.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: andy 25. 11. 2016, 08:24:57
A co nechapes na tom ze 0xAe3F je int a do intu to vpohode das, a muze a taky nejspis bude to znamenat, ze to tvoje letadlo prave leti stremhlav k zemi?

Kdyz to zada skladnik jako pocet, je to totiz porad jeste sranda ... teda pobavim se spolecne s tim skladnikem na tema, ze programator je kreten.
Nevím, jakou to má souvislost s tím, co jsem napsal. Když funkce bere "neprázdný seznam", a prostě to nejde s prázdným seznamem zavolat, tak asi nemusím testovat, co se stane, když to zavolám s prázdným seznamem, když se to ani nepřeloží....
Psal jsem o tom, že to vede k tomu, že mnoho testů nemusíš dělat - nikoliv k tomu, že nemusíš dělat žádné.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Ondra Satai Nekola 25. 11. 2016, 09:37:18
A co nechapes na tom ze 0xAe3F je int a do intu to vpohode das, a muze a taky nejspis bude to znamenat, ze to tvoje letadlo prave leti stremhlav k zemi?

Kdyz to zada skladnik jako pocet, je to totiz porad jeste sranda ... teda pobavim se spolecne s tim skladnikem na tema, ze programator je kreten.
Nevím, jakou to má souvislost s tím, co jsem napsal. Když funkce bere "neprázdný seznam", a prostě to nejde s prázdným seznamem zavolat, tak asi nemusím testovat, co se stane, když to zavolám s prázdným seznamem, když se to ani nepřeloží....
Psal jsem o tom, že to vede k tomu, že mnoho testů nemusíš dělat - nikoliv k tomu, že nemusíš dělat žádné.

Obavam se, ze trebas dependent types uz jsou ponekud mimo oblast, kde se j zvladne pohybovat a neublizit si ;)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: v 25. 11. 2016, 10:03:48
A co nechapes na tom ze 0xAe3F je int a do intu to vpohode das, a muze a taky nejspis bude to znamenat, ze to tvoje letadlo prave leti stremhlav k zemi?

Kdyz to zada skladnik jako pocet, je to totiz porad jeste sranda ... teda pobavim se spolecne s tim skladnikem na tema, ze programator je kreten.
Nevím, jakou to má souvislost s tím, co jsem napsal. Když funkce bere "neprázdný seznam", a prostě to nejde s prázdným seznamem zavolat, tak asi nemusím testovat, co se stane, když to zavolám s prázdným seznamem, když se to ani nepřeloží....
Psal jsem o tom, že to vede k tomu, že mnoho testů nemusíš dělat - nikoliv k tomu, že nemusíš dělat žádné.

Obavam se, ze trebas dependent types uz jsou ponekud mimo oblast, kde se j zvladne pohybovat a neublizit si ;)
netřeba hned sahat po takovém dělu, jsou jazyky s celočíselnýmy typy s vymezeným rozsahem, např Ada a IEC61131-3, "shodou okolností" jsou oba pro řízení
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Ondra Satai Nekola 25. 11. 2016, 10:14:20

Obavam se, ze trebas dependent types uz jsou ponekud mimo oblast, kde se j zvladne pohybovat a neublizit si ;)
netřeba hned sahat po takovém dělu, jsou jazyky s celočíselnýmy typy s vymezeným rozsahem, např Ada a IEC61131-3, "shodou okolností" jsou oba pro řízení

Jasne, ta poznamka uz se tykala seznamu (coz se samozrejme da s nejakou davkou nasili zaridit i v jazycich, ktere maji slabsi typovy system).
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: andy 25. 11. 2016, 12:05:58

Obavam se, ze trebas dependent types uz jsou ponekud mimo oblast, kde se j zvladne pohybovat a neublizit si ;)
netřeba hned sahat po takovém dělu, jsou jazyky s celočíselnýmy typy s vymezeným rozsahem, např Ada a IEC61131-3, "shodou okolností" jsou oba pro řízení

Jasne, ta poznamka uz se tykala seznamu (coz se samozrejme da s nejakou davkou nasili zaridit i v jazycich, ktere maji slabsi typovy system).
Na seznamy ale dependent types netpotřebuju? http://hackage.haskell.org/package/semigroups-0.16.2.2/docs/Data-List-NonEmpty.html (http://hackage.haskell.org/package/semigroups-0.16.2.2/docs/Data-List-NonEmpty.html) Na red-black-tree teda ano, a tam bych si asi ublížil taky :) Ale kdybych fakt tu korektnost potřeboval...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: v 25. 11. 2016, 12:41:29

Obavam se, ze trebas dependent types uz jsou ponekud mimo oblast, kde se j zvladne pohybovat a neublizit si ;)
netřeba hned sahat po takovém dělu, jsou jazyky s celočíselnýmy typy s vymezeným rozsahem, např Ada a IEC61131-3, "shodou okolností" jsou oba pro řízení

Jasne, ta poznamka uz se tykala seznamu (coz se samozrejme da s nejakou davkou nasili zaridit i v jazycich, ktere maji slabsi typovy system).
Na seznamy ale dependent types netpotřebuju? http://hackage.haskell.org/package/semigroups-0.16.2.2/docs/Data-List-NonEmpty.html (http://hackage.haskell.org/package/semigroups-0.16.2.2/docs/Data-List-NonEmpty.html) Na red-black-tree teda ano, a tam bych si asi ublížil taky :) Ale kdybych fakt tu korektnost potřeboval...
já jsem to pochopil tak že slabších než haskell (o terém tu zřejmě mluvíme, aniž bychom ho pojmenovali), třeba ta java, on to tu někdo aji ukazoval, akorát, že ten list je sice potom zaručeně nonemty, ale furt může být null, asi
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Ondra Satai Nekola 25. 11. 2016, 12:55:11

Obavam se, ze trebas dependent types uz jsou ponekud mimo oblast, kde se j zvladne pohybovat a neublizit si ;)
netřeba hned sahat po takovém dělu, jsou jazyky s celočíselnýmy typy s vymezeným rozsahem, např Ada a IEC61131-3, "shodou okolností" jsou oba pro řízení

Jasne, ta poznamka uz se tykala seznamu (coz se samozrejme da s nejakou davkou nasili zaridit i v jazycich, ktere maji slabsi typovy system).
Na seznamy ale dependent types netpotřebuju? http://hackage.haskell.org/package/semigroups-0.16.2.2/docs/Data-List-NonEmpty.html (http://hackage.haskell.org/package/semigroups-0.16.2.2/docs/Data-List-NonEmpty.html) Na red-black-tree teda ano, a tam bych si asi ublížil taky :) Ale kdybych fakt tu korektnost potřeboval...
já jsem to pochopil tak že slabších než haskell (o terém tu zřejmě mluvíme, aniž bychom ho pojmenovali), třeba ta java, on to tu někdo aji ukazoval, akorát, že ten list je sice potom zaručeně nonemty, ale furt může být null, asi

Presne tak. V Jave si muzes za cenu ruznych neprijemnosti kolem ten non-empty list zarucit, ale na to ne-null moc sanci nemas. Idiomaticke reseni je Optional, ale porad ti nikdo neslibi, ze ten optional nebude null ;)

(alternativa na JVM - kotlin. Tam tohle poresene je o neco vic.)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: dustin 25. 11. 2016, 13:27:39
Jasně že by se garantovaný nonnull parametr často hodil. Ty anotace jsou užitečné, ale je to jen pro inspekce IDE, nic natvrdo. Obávám se, že na řadě projektů se inspekce IDE vůbec neřeší, zrovna nedávno jsem jeden viděl, jeden warning inspekce za druhým a vývojář vůbec netušil, o co jde. Klasika...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: j 25. 11. 2016, 13:33:16
Obavam se, ze trebas dependent types uz jsou ponekud mimo oblast, kde se j zvladne pohybovat a neublizit si ;)
Obavam se, ze nekola vubec netusi, ze ten prazdny seznam vubec nemusi vzniknout diky nejakymu SW, ale klidne kvuli HW, coz jaksi programator neovlivni, ale mel by si to hlidat.

Pak to totiz vede na takovy udaloste, ze programator sice pred nastartovanim prekontroluje ze funguji brzdy, ale jaksi uz nepocita s tim, ze po nastartovani uz fungovat nemusi ... zejo.

Ale to je u nekoly normalni, ze vubec nema paru ja veci funguji.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Ondra Satai Nekola 25. 11. 2016, 13:52:43
Obavam se, ze nekola vubec netusi, ze ten prazdny seznam vubec nemusi vzniknout diky nejakymu SW, ale klidne kvuli HW, coz jaksi programator neovlivni, ale mel by si to hlidat.

Ty vazne nechapes, o cem je rec, co?

Kdyz nekde muze vzniknout prazdny seznam, tak z nej v rozumnem typovem systemu proste ten neprazdy mavnutim magicke hulky neudelas. To hlidani ti pak nuti prostredky jazyka, neni to na tve libovuli (a pameti).

Takze kdyz mas nejake API k tomu HW, tak musi vracet seznam (a pokud to tak neni, tak je to PNJ). A ten nejsi schopen narvat to sveho kodu, co chce neprazdy seznam. Runtime bezpecnost vynucena uz v compiletime.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: andy 25. 11. 2016, 13:59:56
Obavam se, ze nekola vubec netusi, ze ten prazdny seznam vubec nemusi vzniknout diky nejakymu SW, ale klidne kvuli HW, coz jaksi programator neovlivni, ale mel by si to hlidat.
A jak se to hlídá? Vážně. Non-empty array je definováno zhruba takhle:
Kód: [Vybrat]
class NonEmpty<A> {
  private A prvniPrvek;
  private List<A> zbytek;
}
To mám jako kontrolovat, jestli má ta třída pořád ještě dva prvky, a jestli se mezitím "prvniPrvek" nevypařil?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: podlesh 25. 11. 2016, 16:57:27
Jasně že by se garantovaný nonnull parametr často hodil. Ty anotace jsou užitečné, ale je to jen pro inspekce IDE, nic natvrdo. Obávám se, že na řadě projektů se inspekce IDE vůbec neřeší, zrovna nedávno jsem jeden viděl, jeden warning inspekce za druhým a vývojář vůbec netušil, o co jde. Klasika...
Nebyl to kuřák? Ti jsou zvyklí warningy ignorovat....
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 25. 11. 2016, 20:01:20
Jasně že by se garantovaný nonnull parametr často hodil. Ty anotace jsou užitečné, ale je to jen pro inspekce IDE, nic natvrdo. Obávám se, že na řadě projektů se inspekce IDE vůbec neřeší, zrovna nedávno jsem jeden viděl, jeden warning inspekce za druhým a vývojář vůbec netušil, o co jde. Klasika...
Nebyl to kuřák? Ti jsou zvyklí warningy ignorovat....

Alebo cesky turista. Badum, tsss ... :)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: phi 08. 12. 2016, 15:32:08
Znalosti jsou jen pro lopaty. Vývojář se cokoli naučí za pár měsíců, takže to nemusí umět předem.

Jobs je pro lopaťácké pozice tak do 110 tisíc. Ztráta času přes to hledat lepší joby.
Sorry, to je fakt blbost. Mit znalosti z problemove domeny je vzdy plus.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: David 10. 12. 2016, 07:16:14
...A když ji pak třeba pošlu do nějaké funkce "mámVysunoutPodvozek",...
...a to tak, že hodně věcí není potřeba testovat, protože se nemůžou stát....
Takovym letadlem bych teda letet vazne nechtel. Kolik ja uz videl takovych veci co se prece nemuzou stat ...0xAe3F ... je prece taky cislo zejo.
Tak to vezmi jinak: ověřování modelů je jedna z věcí, které se běžně provádějí. A v některých těchhle jazycích v tom typovém systému v podstatě vytváříš model a překladač ti ho ověřuje.

V Javě třeba do proměnné "int" nepřiřadíš nějaký "string". Má smysl něco takového testovat? Ani nevím, jak bys to dělal - on se takový program prostě nepřeloží.

Existuje způsob, jak některým typovým systémům vysvětlit, co to je validní červeno-černý strom. Podobně, jako proměnná "int" nemůže obsahovat string, tak proměnná "RedBlackTree" pak nemůže obsahovat nic jiného, než validní strom. Má smysl testovat, zda po operacích "insert/delete" je výsledkem validní červeno-černý strom, když ten nevalidní prostě nejde v tom typu vůbec zkonstruovat? Má smysl testovat, zda po insertu je výsledkem strom, který obsahuje všechny prvky jako ten před insertem + ten nový, má smysl testovat obdobně delete - ale přestalo mít smysl testovat validitu toho stromu.

Tohle je přesně způsob, jak ten software do letadel psát.

Tohle je docela zajimave. Muzu se zeptat kde (konkretne k Jave) se toto probira? nejaky tip na dobrou literaturu?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: javaman () 14. 12. 2016, 21:37:49
Znalosti jsou jen pro lopaty. Vývojář se cokoli naučí za pár měsíců, takže to nemusí umět předem.

Jobs je pro lopaťácké pozice tak do 110 tisíc. Ztráta času přes to hledat lepší joby.
Sorry, to je fakt blbost. Mit znalosti z problemove domeny je vzdy plus.

Opravdu vždy?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: Martin123 15. 12. 2016, 09:38:10
Znalosti jsou jen pro lopaty. Vývojář se cokoli naučí za pár měsíců, takže to nemusí umět předem.

Jobs je pro lopaťácké pozice tak do 110 tisíc. Ztráta času přes to hledat lepší joby.
Sorry, to je fakt blbost. Mit znalosti z problemove domeny je vzdy plus.

Opravdu vždy?

Dobre, existuje nejaky pripad kdy je znalost problemove domeny minus?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: andy 15. 12. 2016, 11:04:40
Citace
Existuje způsob, jak některým typovým systémům vysvětlit, co to je validní červeno-černý strom. Podobně, jako proměnná "int" nemůže obsahovat string, tak proměnná "RedBlackTree" pak nemůže obsahovat nic jiného, než validní strom. Má smysl testovat, zda po operacích "insert/delete" je výsledkem validní červeno-černý strom, když ten nevalidní prostě nejde v tom typu vůbec zkonstruovat? Má smysl testovat, zda po insertu je výsledkem strom, který obsahuje všechny prvky jako ten před insertem + ten nový, má smysl testovat obdobně delete - ale přestalo mít smysl testovat validitu toho stromu.

Tohle je přesně způsob, jak ten software do letadel psát.

Tohle je docela zajimave. Muzu se zeptat kde (konkretne k Jave) se toto probira? nejaky tip na dobrou literaturu?
V Javě dependent types nejsou, takže se to asi neprobírá, protože to víceméně nejde.

Jinak:
http://www.seas.upenn.edu/%7Esweirich/talks/flops2012.pdf
https://www.youtube.com/watch?v=rhWMhTjQzsU
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: pavlix 19. 12. 2016, 10:30:04
Znalosti jsou jen pro lopaty. Vývojář se cokoli naučí za pár měsíců, takže to nemusí umět předem.

Jobs je pro lopaťácké pozice tak do 110 tisíc. Ztráta času přes to hledat lepší joby.
Sorry, to je fakt blbost. Mit znalosti z problemove domeny je vzdy plus.

Opravdu vždy?

Dobre, existuje nejaky pripad kdy je znalost problemove domeny minus?

Samozřejmě. Už jednou mi v jedné firmě naznačovali, že mám příliš dobré znalosti a kontrakt na 80kKč měsíčně místo mé tehdejší živnosti s obratem ~260kKč ročně mi nenabídli, ozvali se až po několika měsících, ale to jsem je odmítl pro ztrátu důvěry já. Problém byl v tom, že nevěřili, že u „podřadné“ práce vydržím dostatečně dlouho, aby mě stihli přeřadit na nějakou lepší. A asi měli pravdu, navíc bych s jinými jednal z pozice dobře placeného kontraktora, takže bych si asi velmi rychle dopomohl k něčemu zábavnějšímu. Na druhou stranu zpětně vnímám dobře, že jsem tam nešel, takže je to spíše ilustrativní příklad, že to může být při jednání mínus.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: javaman () 19. 12. 2016, 14:18:07
Dobre, existuje nejaky pripad kdy je znalost problemove domeny minus?

Pokud jsi k ničemu, tak nikoho nezajímá, že umíš doménu. Na co ti bude lopata, která zná nějakou doménu, když je úplně hloupá?

Proto je doména jen lopaťácký termín. Normálně se u vývoje nepoužívá. Když ti někdo řekne, že se třeba specializuje na banky, tak víš, že je to lopata a ne vývojář.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Ondra Satai Nekola 19. 12. 2016, 14:24:33
Hodte na toho loosera deku.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: javaman () 19. 12. 2016, 14:40:21
Lenine, lopato, jsi to ty? ;D
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu.
Přispěvatel: jpu 19. 12. 2016, 16:24:13
Proto je doména jen lopaťácký termín. Normálně se u vývoje nepoužívá.
a co sa pouziva? :D ved trosku poargumentuj kingu! ;)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: javaman () 19. 12. 2016, 17:11:47
Schopnosti? Jak chápeš problémy? Jak řešíš problémy? Vše ostatní jsou jen lopatí blbosti, protože lopata nic z toho moc neumí.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Ondra Satai Nekola 19. 12. 2016, 18:09:20
Schopnosti? Jak chápeš problémy? Jak řešíš problémy? Vše ostatní jsou jen lopatí blbosti, protože lopata nic z toho moc neumí.

duckspeak
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: jpu 19. 12. 2016, 20:02:37
tak logicky mi z toho vyplyva, ked mas schopnosti z niecoho, tak danu domenu poznas. ;)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: javaman () 19. 12. 2016, 21:02:49
To nechápu odkud. Prostě znáš jinou doménu a jsi daleko lepší než libovolná lopata se znalostí té domény.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: jpu 19. 12. 2016, 21:45:06
Citace
Hlboká duševná zaostalosť (starý názov je idiotia, idiocia, nepresne idiotizmus, idiotstvo; príslušný zaostalý sa volal idiot), definícia podľa MKCH-10 F73 znie: IQ je pod 20 (u dospelých, mentálny vek niže 3 rokov)

hovori ti to nieco javamane?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: javaman () 19. 12. 2016, 21:49:05
Taková slabší lopata. Ale pokud se dobře naučí doménu, tak může roky hrát, že něco umí. Ideální lopatí manažer do dnešních firem.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 19. 12. 2016, 22:58:30
Taková slabší lopata. Ale pokud se dobře naučí doménu, tak může roky hrát, že něco umí. Ideální lopatí manažer do dnešních firem.

Ale v tomto sa musim javamana zastat.  Je lepsi koder, ktory dokaze sa prisposobit a "domenu" sa naucit rychlo za behu, nez fachidiot. To je vlastne aj nieco ako definicia inteligencie.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: javaman () 20. 12. 2016, 13:19:07
Přesně tak, balki asi nebude lopata 8)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: vera p. 20. 12. 2016, 16:47:04
Přesně tak, balki asi nebude lopata 8)
tva brilantni mysl, vkus a smysl pro jemny detail dokonaleho te predurcuje byt maskotem muj drahy - pokud se spolu spojime - rozbijeme to spiknuti lopat a internety budou patrit jenom nam!
(https://1gr.cz/fotky/idnes/14/092/cl6/JBS55f7ab_vp.png)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: TOPKEK 20. 12. 2016, 16:59:32
Miestny troll vyprovokoval miestnych "odborníkov" aby písali malú násobilku v "jazyku" Haskell. Toto vlákno je čisté zlato. Nepripadáte si ani trochu trápne?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 20. 12. 2016, 17:28:13
Přesně tak, balki asi nebude lopata 8)

Mam vystudovane softverove inzinierstvo, takze asi som lopata :P
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: javaman () 20. 12. 2016, 17:31:37
Přesně tak, balki asi nebude lopata 8)

Mam vystudovane softverove inzinierstvo, takze asi som lopata :P

Tak třeba jsi jen byl pomalejší a prostě jsi lopaty už přeskočil. Na tom není nic moc špatného, pokud nechceš do první ligy. V kolika jsi se začal věnovat vývoji a v čem?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: M. 20. 12. 2016, 17:37:46
Upřimně řečeno, zjišťuji, že jako základ chce ověřit, zda ten člověk aspoň umí slušně pozdravit, když přijde do mítnosti. Pokud není schopen ani pochopit, že má aspoň mile pozdravit, když potká účetní, co mu posílá výplatu na účet, tak s takovým sbohem...
Ostatní se dá nějak naučit i zavšiveného orangutana, co chodí celý rok v jednom děratém tričku. :-)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: YF 20. 12. 2016, 17:42:23
Přesně tak, balki asi nebude lopata 8)

Mam vystudovane softverove inzinierstvo, takze asi som lopata :P

Tak třeba jsi jen byl pomalejší a prostě jsi lopaty už přeskočil. Na tom není nic moc špatného, pokud nechceš do první ligy. V kolika jsi se začal věnovat vývoji a v čem?

az te jednou ty vypatlance nekdo donuti navstivit doktora tak budes hrat prvni ligu v bohnicich - bohuzel to ale bude uplne jina hra :)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: balki 20. 12. 2016, 18:02:59
Přesně tak, balki asi nebude lopata 8)

Mam vystudovane softverove inzinierstvo, takze asi som lopata :P

Tak třeba jsi jen byl pomalejší a prostě jsi lopaty už přeskočil. Na tom není nic moc špatného, pokud nechceš do první ligy. V kolika jsi se začal věnovat vývoji a v čem?

Cca v 9-tich rokoch? Basic na PMD 85 :P
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: javaman () 20. 12. 2016, 18:10:29
Tak vidíš, ty nebudeš lopata. Lopata začne až tak kolem 20 a už to nikdy nedožene. V podstatě se stačí podívat, kdy kdo začal a víš, kdo není lopata. Pak už jen řešíš, jestli je někdo menší nebo větší lopata. Ale to je jako řešit, kdo je větší blbec, že jo...
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: jk 20. 12. 2016, 23:13:10
U komiksů mají Blacka ... a tady zas javamana :D
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: Tuxik 21. 12. 2016, 06:50:07
Miestny troll vyprovokoval miestnych "odborníkov" aby písali malú násobilku v "jazyku" Haskell. Toto vlákno je čisté zlato. Nepripadáte si ani trochu trápne?
Za prvé jsi o vlákno vedle a za druhé - co máš proti malé násobilce? Mně to srovnání různých jazyků na triviálním příkladu připadá celkem poučné, ještě by to chtělo COBOL, asi jdu na něj :)
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: spasitel 21. 12. 2016, 08:14:05
co tim dosahnes? nebude lepsi, kdyz ten cas stravis lepe?
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: javaman () 21. 12. 2016, 12:22:54
co tim dosahnes? nebude lepsi, kdyz ten cas stravis lepe?

Jak lépe? Lopatí je čas je celkově k ničemu. Jestli bude dělat to a nebo tamto, je to úplně jedno. To je i důvod, proč do firem nedoporučuju lopaty za 60, protože je to jako ty peníze vyhodit oknem. Proč ne, dělá se to všude, ale je to škoda.
Název: Re:Nejžádanější programátorské znalosti na českém pracovním trhu
Přispěvatel: spasitel 21. 12. 2016, 14:15:17
ja si myslim, ze tim oknem bys mel letet ty, javasracko :)