Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: medvidek 19. 04. 2016, 02:21:41
-
Dobrý den,
vím, že zdejší osazenstvo je zaměřeno spíše na SW, než na HW, ale snad se najde někdo, kdo by byl ochotný poradit, nebo se alespoň zapojit do diskuze.
Jsem v prvním ročníku na FEKTU, ze střední školy jsem odcházel nadšený, jezdil jsem na soutěže (fyzika, elektro), bastlení byl můj největší koníček a věnoval jsem mu skoro všechen svůj volný čas, volba tedy padla právě na FEKT.
Bohužel, je to už dva semestry a já pomalu začínám školu nemít rád... nechci moc fňukat, že nemám čas, pravdou ovšem je, že si škola z mojeho volného času opravdu bere majoritní část.
Ptám se proto, uplatním se ve vývoji elektroniky i jako student se střední školou, nebo jdou všichni pouze po titulech ?
Baví mě problematika layoutů, mikroprocesory, čichl jsem si i k FPGA, bohužel nic z toho si na škole nevyzkouším, teď v prvním ročníku (ne, že by to nešlo, ale mám plné kecky protokolů, semestrálních prací a projektů), bůhví jestli do téhle problematiky zabřednu někdy později, tak abych byl použitelnější pro praxi.
Má někdo zkušenost PRAXE x TITUL ?
Znám totiž pár velice šikovných lidí, kteří po nezdaru s vysokou školou šli pracovat, ponořili se naplno do toho, co je baví, časem podstoupili jazykové kurzy a dnes se jim poměrně dobře daří.
Nejsem si úplně jistý, zda jde například IT srovnávat s elektrem, proto píšu sem s tímto dotazem.
Když jsem se díval na těch internetech po nabídkách práce, tak jsem si všiml, že často nabízí VŠ/SŠ - praxe, v zahraničí to, tak funguje poměrně často, ovšem nevím jaká je realita (internety snesou všechno).
-
Bohužel, je to už dva semestry a já pomalu začínám školu nemít rád... nechci moc fňukat, že nemám čas, pravdou ovšem je, že si škola z mojeho volného času opravdu bere majoritní část.
Kolik času týdně v průměru škole věnuješ? Myslím tím přednášky, cvičení, příprava doma? A jaká je tvá představa o tom, kolik by to mělo být?
Ptám se proto, uplatním se ve vývoji elektroniky i jako student se střední školou, nebo jdou všichni pouze po titulech ?
Baví mě problematika layoutů, mikroprocesory, čichl jsem si i k FPGA, bohužel nic z toho si na škole nevyzkouším, teď v prvním ročníku (ne, že by to nešlo, ale mám plné kecky protokolů, semestrálních prací a projektů), bůhví jestli do téhle problematiky zabřednu někdy později, tak abych byl použitelnější pro praxi.
V prváku se k těmhle věcem nedostaneš. Je nutné nejdřív srovnat úroveň v jednotlivých základních předmětech.
Zkoušel jsi se třeba ptát na katedře jestli nehledají někoho s podobnými zkušenostmi/zájmy a nemohl bys tak dělat na jejich projektech?
-
No je fakt, že tenhle obor a vysoká jsou celkem relativní. K čemu červený diplom, když za pár let mimo obr je všechno jinak. Takže jde o dvě věci, naskočit a udržet se. A taky je fakt, že bude relativně malá konkurence, dneska málo kdo bastlí, většinou se kluci patlají s nějakým SW na PC (protože je to levnější, než dělat plošňák a lepit se se součástkama)... Poptávka je a bude.
FEKT funguje tak, že v prváku jsou po dotacích za studenty. Předměty jak BMA1, BFY1,... jdou učit skoro zadarmo, jenom nahnat studenty do auly a je jich 150 na jeden zátah. Takže cílem je udržet je tam rok a pak vyházet, protože pro tolik lidí nemají vybavení v laboratořích. Proto ten záděr. Prvák se holt musí přetrpět... Nás na oboru prošlo ke státnicím šest z 35. Krom jedné, co otěhotněla a rozvolnila, se už počet po prváku nezměnil.
Ve druháku už je to lepší a dá se toho něco vytěžit. Ne z trivialit určených pro gympláky jako BESO, ale třeba číslicový zpracování signálů u Smejkala mělo opravdu hodně do sebe (asi nejlepší předmět, praxi se opravdu občas hodí vědět, jak filtrovat signály z ADC). Prostě když už, tak z toho vymlátit maximum a Bc se hodí ne kvůli papírům, ale kvůli rozšíření obzorů. Na magisterský jsem se vyflákl, nějak tam nevidím smysl a dodělat se to dá dodatečně.
Ber to tak, že teď se ve zkouškovým zbavíš fyziky, čeká tě jeden semestr matiky a prkotin a pak už začne relativní svoboda a odborný předměty. Dá se tím i zabavit.
-
Mimochodem, který obor jsi si vybral - http://www.feec.vutbr.cz/studium/stud_bak/index.php.cz ?
-
...
Jen mi příjde divný, že toho má plný brejle už v prváku. Udělat protokol do BEL (Pokud se stále používají ty stejné sešity) zabralo pár minut, mnohdy jen před cvikama. Fyzika byla o něco horší, ale víc než půl dne to nikdy netrvalo. Musíš mít hafo volného času, určitě všechen nezabere vypracovávání protokolů...
-
Pokud se ma jednat opravdu o vyvoj a ne o prebastlovani tisickrat pouzitych schemat, tak bych rekl, ze VS je plus. Treba proto, ze v nekterych oborech elektroniky je potreba dost drsna matematika. Takze zalezi na tom, co chces delat a kde nakonec skoncis. Tteba firma T'nB urcite rada zamestna i bastlire, ktery o elektronice vi uplne hovno, protoze kdyz clovek otevre jejich vrobky, zjezi se mu vlasy.
Krome toho nikdy nevis, jestli te nekdy neposlou domu z pohovoru na zajimavou praci, kterou bys opravdu rad ziskal, jenom proto, ze nemas papir. Zda se, ze dnesni tendence je takova, ze VS diplom je vyzadovan uz i od uklizecek. A asi bude hur.
BTW, nevim, jak dnes vypadaji stredni skoly, ale ja si je pamatuji jako neco, co bylo dobre vicemene jen na to, aby clovek ziskal papir potrebny k prijeti na VS.
-
Kdosi říkal, že k vystudování medicíny jsou potřeba hlavně železné nervy a olověný zadek. A tohle asi platí pro všechny VŠ co za něco stojí.
Já jsem vystudoval FEL ČVUT, v prvních dvou ročnících to byly hlavně teoretické předměty, odborně zajímavé to bylo až v dalších letech. Když se tam pokoušel studovat syn, tak v prvním ročníku do nich nalévali vědomosti, aby gymnazisti co by skončili jako bakaláři měli vědomosti jako ti co vystudovali průmyslovku (v poslední době se rokuje, že bakaláři z technických škol jsou v praxi obtížně použitelní a jestli bakalářské studium nezrušit).
Tak pokud to s tím oborem myslíš vážně, vydrž a jak už tu někdo psal, zkus se vetřít k někomu, kdo řeší nějaký grant nebo něco takového (pedagozi, ti co něco znají se zabývají i něčím jiným než výukou a dostaneš se k věcem ke kterým se studenti co řeší hlavně to jak vypadnout z výuky co nejdřív za nějakou zábavou nedostanou ani omylem a po absoivování se ti to bude náramně hodit, případně o tebe projeví zájem nějaká nadnárodní firma už i během studia).
Ale pokud to studium budeš myslet vážně, na nějaký volný čas, aspoň v prvních dvou ročnících než zjistíš, jak to chodí a co si můžeš dovolit, raději zapomeň.
-
Díky moc za Vaše odpovědi, moc si toho cením.
Padla otázka, kolik věnuju času studiu, dobře.
První semestr jsem odchodil všechny přednášky + všechny cvika, všechny projekty a protokoly jsem dělal poctivě.
Nevim, přípravou týdně jsem zabral 15-20 hodin? Tak nějak, každopádně po tom všem jsem opravdu, ale opravdu už neměl ani chuť jít a něco bastlit...
Teď už na všechno nechodím, třeba na BESO, kde prostě pozornost udržet fakt nemůžu (přednášky).
Občas jsem sice sedl k FPGA a něco s tím zkoušel, ale rozhodně to nebyl takový rush za informacemi jako na střední škole.
Střední byla fajn, učili nás ASM I51, umím s PLC od Teca (Mosaic), regulace, byla tam i spousta učitelů vyloženě z praxe, tak se člověk naučil opravdu zajímavé věci.
Hlavně jsem seděl kolikrát do večera s někým v labině a bastlilo se, měřilo, programovalo, prostě jsem si našel svoje.
Padl i dotaz, co studuji, tak se podržte je to "sdělovačka".
Jako tady vím, že je matika kolem antén, EMC, zpracování signálu a komunikací hardcore, ale právě matika je to na čem vyletím.
Ne, že bych neměl na střední základy, spíš jsem neměl matematiku jakou si zažili gymnazisté, tak teď docela ztrácím.
Hlavně matika mě ukrutně nebaví, vím, že ji potřebuju, chtěl bych umět, ale mám k ní takový odpor, že se to vždycky nějak naučím a jdu to "zkusit".
A především, možná to někdo znáte, mám poruchu kompulzivního opravovače, kdy velice rád opravuju své dobré výsledky na špatné, protože mi přijdou moc absurdní :D
Minulý semestr jsem se učil na zkoušku dva týdny poctivě každý den, propočítal jsem celou sbírku, prošel přednášky a skripta, na druhý termín jsem stejně neuspěl.
Zkusil jsem tedy "nahecovat" třetí poslední, neučil jsem se, no a dopadlo to, že jsem napsat zkoušku aspoň na to Ečko....
Jako nevim no, tohle mě docela motivuje, ale téma o matematice už tu je, tak nemá smysl to rozebírat... potřeba je, musím se do ní asi zakousnout.
Snad jsem nikoho tématem nepohoršil, díky za Vaše názory.
-
Ahoj,
pokud v matematice s necim nemuzes hnout, tak je jeste moznost si obcas zajit na konzultace. Je dobre mit pripraveno, co jsi jak resil a kde a proc jsi se zasekl. Taky jsem matematiku resil tak, abych to nejak mel a kdy to slo utikal jsem k necemu jinemu zajimavemu. Obcas mi pak matematika v praci chybi, tak se snazim ponorit do nejaky knihy, ale uz na to neni tak moc casu ...
rozhodne skolu dodelej,
studoval jsem FEI/FIT, tech protokolu je tam sice ze zacatku hodne, ale v dalsich rocnicich (treti a dal) uz to bylo zajimave a ikdyz nazory jsou ruzne :), ja jsem si z VS odnesl dost a jak psal nekdo predemnou, tak treba na soucasnou pozici bych se bez ing nedostal ani na pohovor.
Díky moc za Vaše odpovědi, moc si toho cením.
Padla otázka, kolik věnuju času studiu, dobře.
První semestr jsem odchodil všechny přednášky + všechny cvika, všechny projekty a protokoly jsem dělal poctivě.
Nevim, přípravou týdně jsem zabral 15-20 hodin? Tak nějak, každopádně po tom všem jsem opravdu, ale opravdu už neměl ani chuť jít a něco bastlit...
Teď už na všechno nechodím, třeba na BESO, kde prostě pozornost udržet fakt nemůžu (přednášky).
Občas jsem sice sedl k FPGA a něco s tím zkoušel, ale rozhodně to nebyl takový rush za informacemi jako na střední škole.
Střední byla fajn, učili nás ASM I51, umím s PLC od Teca (Mosaic), regulace, byla tam i spousta učitelů vyloženě z praxe, tak se člověk naučil opravdu zajímavé věci.
Hlavně jsem seděl kolikrát do večera s někým v labině a bastlilo se, měřilo, programovalo, prostě jsem si našel svoje.
Padl i dotaz, co studuji, tak se podržte je to "sdělovačka".
Jako tady vím, že je matika kolem antén, EMC, zpracování signálu a komunikací hardcore, ale právě matika je to na čem vyletím.
Ne, že bych neměl na střední základy, spíš jsem neměl matematiku jakou si zažili gymnazisté, tak teď docela ztrácím.
Hlavně matika mě ukrutně nebaví, vím, že ji potřebuju, chtěl bych umět, ale mám k ní takový odpor, že se to vždycky nějak naučím a jdu to "zkusit".
A především, možná to někdo znáte, mám poruchu kompulzivního opravovače, kdy velice rád opravuju své dobré výsledky na špatné, protože mi přijdou moc absurdní :D
Minulý semestr jsem se učil na zkoušku dva týdny poctivě každý den, propočítal jsem celou sbírku, prošel přednášky a skripta, na druhý termín jsem stejně neuspěl.
Zkusil jsem tedy "nahecovat" třetí poslední, neučil jsem se, no a dopadlo to, že jsem napsat zkoušku aspoň na to Ečko....
Jako nevim no, tohle mě docela motivuje, ale téma o matematice už tu je, tak nemá smysl to rozebírat... potřeba je, musím se do ní asi zakousnout.
Snad jsem nikoho tématem nepohoršil, díky za Vaše názory.
-
Se SŠ tě všude pustěj maximálně k malování tišťáků v CADu s tím, že k tomu budeš dostávat notičky od inženýra ohledně layoutu.
SW (zejména určitý typ, jako weby, PHP...) se bez VŠ dělat dá. Ale nevím, který střelec by pustil k vývoji HW středoškoláka. To už vyžaduje opravdu trochu jinou úroveň znalostí. Vývoj už není bastlení podle Amatérského rádia. Ostatně, ty návody tam taky publikují VŠ vzdělaní.
-
Padla otázka, kolik věnuju času studiu, dobře.
První semestr jsem odchodil všechny přednášky + všechny cvika, všechny projekty a protokoly jsem dělal poctivě.
Nevim, přípravou týdně jsem zabral 15-20 hodin? Tak nějak, každopádně po tom všem jsem opravdu, ale opravdu už neměl ani chuť jít a něco bastlit...
Teď už na všechno nechodím, třeba na BESO, kde prostě pozornost udržet fakt nemůžu (přednášky).
Občas jsem sice sedl k FPGA a něco s tím zkoušel, ale rozhodně to nebyl takový rush za informacemi jako na střední škole.
V prváku je obvykle pro průmyslovkáře největší maso matika a fyzika. V kombinaci s tím, že se "odborně" neučí oproti SŠ nic nového, je nejtěžší udržet motivaci a nezabalit to.
15-20 hodin týdně v semestru je asi tak nějak v rozsahu, který odpovídá realitě. Chce to prostě teď zabrat a nezabalit to. Matiku budeš potřebovat i dál a v dalších semestrech přijdou i odborné věci.
Na tvém místě bych teď máknul abych dodělal prvák a současně si zkusil sehnat něco na škole (projekty kategry, granty, ...) na čem začneš dělat od druháku.
-
Nojo, ale to je realita ;) Když pracuješ hlavou, tak je hlava večer unavená a nedává to. Počítej, že v práci to pak budeš mít stejný, vybastlíš se na full time a večer to nebudeš most ani vidět. Mají to tak všichni. Večer to chce jinou aktivitu, třeba protáhnout tělo. Hópni za kocórem a neřeš bastlení.
-
Díky moc, jste hodní, tak teda studovat dál budu :D :D
Co se týče layoutů, ty mě baví, v práci bych je i rád dělal (to jen, tak BTW).
Jen si dovolím takovou drzost k tomu "Amáru", tam se občas objevují opravdu skvosty, které jsou vážně podivné a ne vždycky funkční (ale to je na jinou debatu).
Zkusím se tu poptat, kdyby někdo byl ochotný a pustil mě k projektům, nebo tak něčemu.
Budu se muset zakousnout a vydržet, je to teď fakt takové hodně nezáživné a docela jsem nesvůj.
Jinak jsem fotbalista, takže vybití mám, chodím běhat a stíhám ke škole i tréninky (když jdu z tréninku, školu mám i rád :D)
-
Jako tady vím, že je matika kolem antén, EMC, zpracování signálu a komunikací hardcore, ale právě matika je to na čem vyletím.
Ne, že bych neměl na střední základy, spíš jsem neměl matematiku jakou si zažili gymnazisté, tak teď docela ztrácím.
Hlavně matika mě ukrutně nebaví, vím, že ji potřebuju, chtěl bych umět, ale mám k ní takový odpor, že se to vždycky nějak naučím a jdu to "zkusit".
A především, možná to někdo znáte, mám poruchu kompulzivního opravovače, kdy velice rád opravuju své dobré výsledky na špatné, protože mi přijdou moc absurdní :D
Minulý semestr jsem se učil na zkoušku dva týdny poctivě každý den, propočítal jsem celou sbírku, prošel přednášky a skripta, na druhý termín jsem stejně neuspěl.
Tak ja taky vysel ze stredni a v matice mel oproti gumnazistum jiste diry. Skoncilo to tak, ze v prvaku jsem mel ze zacatku na doucovani nejakou byvalou profesorku matiky v duchodu. Matika nikdy nebyla moje velka vasen, i kdyz obcas jsem ji shledaval zajimavou. Nakonec jsem se skrz ni prokousal a vetsinu zkousek zvladl napoprve. BTW, priklady jsem pred zkouskami nikdy nepocital, clovek tim zabije desne moc casu. Akorat jsem mel nastudovane prednasky a skripta, abych vedel, co se jak dela a bylo.
BTW, byly na skole dve sestry - dvojcata, ktere, ac si zdaleka nebyly podobne jako vejce vejci, protoze nebyly jednovajecne, za sebe delaly zkousky. Jedna se navrcela treba matiku, ktera ji sla lip, druha zase neco jineho a pak kazda sla na zkousku dvakrat, v jinem terminu. :-)
-
Co se týče layoutů, ty mě baví, v práci bych je i rád dělal (to jen, tak BTW).
Já si layouty na své návrhy taky raději dělám sám, ale dělat jen layouty podle cizích schémat a pokynů – nevím jak Tebe – to by mě asi moc nenaplňovalo. Ale je fakt, že i ten layout vyžaduje nějaké netriviální znalosti a zkušenosti – jak vést data, jak analogové signály, jak diferenciální spoje, jak napájení… A když je na jedné desce analog i digitál, tak to teprve začíná ta pravá černá magie!
Jen si dovolím takovou drzost k tomu "Amáru", tam se občas objevují opravdu skvosty, které jsou vážně podivné a ne vždycky funkční (ale to je na jinou debatu).
V tom naprosto souhlasím. Někdy si člověk říká, že to autorovi muselo fungovat jen náhodou, pokud to vůbec kdy fungovalo. Ale to jen potvrzuje to, co Ti tu říkáme – navrhovat HW není taková legrace, zvláště má-li to být reprodukovatelné a spolehlivé.
BTW – někdy v polovině střední jsem k červenému Amáru začal brát i modré, někdy na začátku VŠ jsem červené přestal brát. Dnes už neberu žádné, takže moje poznámky k červené řadě se váží na zkušenosti staré 20 let. Ale dost pochybuji, že by kvalitativní tendence uveřejňovaných návodů byla s časem vzestupná.
-
Co se týče layoutů, ty mě baví, v práci bych je i rád dělal (to jen, tak BTW).
Z vlastní zkušenosti - kvalitních layouterů je málo (stejně jako kvalitních pracovníků ve všech oborech). Plošňák v CADu "namaluje" kde kdo, ale nakreslit DPSku tak, aby byla funkční, bez obtíží vyrobitelná, testovatelná a aby výrobek prošel na EMC, tak to je umění. Ta VŠ k tomu nutná není, ale je hodně vhodná a to včetně té matiky. Některé jevy se holt bez derivací a integrálů hůře chápou. A odborné předměty ve vyšších ročnících můžou dát dobrý rozhled do "okolních" oborů.
Pokud to s navrhováním DPS myslíte vážně, doporučuju si najít praxi/brigádku v nějaké EMS firmě v okolí. Člověk získá spoustu informací jak udělat DPS pro hromadnou výrobu, uvidí proces výroby od logistiky přes výrobu až po testování a oživení, uvidí chyby ostatních a hlavně zjistí, jaká elektronika se ve skutečnosti dneska vyrábí.
-
Momentálně odebírám pouze DPS, tam jsou zajímavé rady, ikdyž často se recyklují nějaké doporučení a "guidebooky" (např. od TI), které jsem už viděl, jsou tam zajímavé věci z praxe, zvlášť pak z té black magic.
Ono navrhnout ten layout není žádná sranda, takový Robert Feranec (podle mě opravdová kapacita) nabízí kurzy, a když člověk vidí, co všecko tahá (DDR paměti, mixed signals atd...), tak jen kouká s otevřenu pusou :)
Možná by mě to bavilo, je to opravdu zajímavé, řešit optimalizaci desky (ikdyž se u toho dost nadává).
Každopádně dneska na cvičení jsem šel za cvičicím, že potřebuji zaměstnat nějakým projektem, DPSkou, nebo tak něčím, uvidim, jak to dopadne.
Všem ještě jednou moc děkuji :)
-
Co se týče layoutů, ty mě baví, v práci bych je i rád dělal (to jen, tak BTW).
Z vlastní zkušenosti - kvalitních layouterů je málo (stejně jako kvalitních pracovníků ve všech oborech). Plošňák v CADu "namaluje" kde kdo, ale nakreslit DPSku tak, aby byla funkční, bez obtíží vyrobitelná, testovatelná a aby výrobek prošel na EMC, tak to je umění. Ta VŠ k tomu nutná není, ale je hodně vhodná a to včetně té matiky. Některé jevy se holt bez derivací a integrálů hůře chápou. A odborné předměty ve vyšších ročnících můžou dát dobrý rozhled do "okolních" oborů.
Pokud to s navrhováním DPS myslíte vážně, doporučuju si najít praxi/brigádku v nějaké EMS firmě v okolí. Člověk získá spoustu informací jak udělat DPS pro hromadnou výrobu, uvidí proces výroby od logistiky přes výrobu až po testování a oživení, uvidí chyby ostatních a hlavně zjistí, jaká elektronika se ve skutečnosti dneska vyrábí.
To právě vím, že layouterů je málo a je po nich sháňka, mám v plánu po nějaké brigádě zainvestovat do online kurzů právě od pana Ferance, je k tomu i certifikát, tak snad se s tím v praxi neztratím.
-
No jednu kapacitu máš přímo ve škole, doc. Szendiucha (toho, co i do toho DPS píše). Docela pohodovej chlápek a má hodně přehled... Sedí na UMELu. Zkus si něco zapsat u něj, vždycky ho potěší, když může předávat zkušenosti někomu, kdo o ně má zájem.
-
No jednu kapacitu máš přímo ve škole, doc. Szendiucha (toho, co i do toho DPS píše). Docela pohodovej chlápek a má hodně přehled... Sedí na UMELu. Zkus si něco zapsat u něj, vždycky ho potěší, když může předávat zkušenosti někomu, kdo o ně má zájem.
Děkuju moc, zapsat si sice předmět nemůžu, ale nic nebrání tomu, abych se s ním nějak domluvil :).
-
Rozhodně doporučuji dodělat VŠ, i když tě to bude srát, jako aktivní bastlič budeš mít mnohem víc praktických znalostí než kdejakej gymplák (u zkoušky tě pak stejně vylejou, protože praktický znalosti jsou na VŠ k hovnu a podle garantů oborů je nejdůležitější ten obor, kde mají integrály víc nožiček). Sice se budeš pořád chlácholit, že už příští semestr se dostaneš k něčemu zajímavějšímu a prakticky zaměřenému, ale stejně pak zjistíš, že je to tak 5 až 10 let za praxí... Budeš nadávat, budeš vyhořelej, ale stejně je pořád lepší mít titul než nic.
Proč:
1. Pokud chceš práci v zahraničí, musíš mít titul (sám jsem vystudoval návrh HW, ale u nás těch příležitostí opravdu moc není).
2. I na VŠ se dá dost pochytit a budou se do tebe snažit narvat i věci o kterých jako SŠ nemáš páru.
3. Můžeš nasbírat zajímavé kontakty.
4. Máš papír, kterej říká HR pipině, že něco fakt umíš (se nějak automaticky mylně předpokládá že neexsitují blbci s titulem).
5. Pokud chceš zajímavou práci, titul dokáže otevřít dveře.
6. Prodloužíš si mládí (takže doporučuji občas odložit prestiže, zkusit se i učesat, použít parfém a vyrazit ven za zábavou, než to pak ve 35 pracně dohánět).
Znám pár úspěšných lidí se SŠ, ale ti se vypracovali až za dlouhou dobu a většina z nich v rámci kariérního růstu
uvnitř jedné firmy a takovou šanci nedostane každej, a ne každej vydrží v jedné firmě dýl než 3 roky.
-
No vidim to nějak podobně...
Asi ten titul prostě potřeba je... bude to ještě pěkně trnitá a hnusná cesta.
Můj myšlenkový pochod, který mě vedl k tomu jít třeba pracovat byl ten, že pokud je mi dneska 21 let, tak za těch 5 let už budu dávno někde pracovat ve firmě, budu soběstačný a nebudu zatěžovat rodiče.
Musel bych asi sypat peníze do vzdělání jinak, certifikáty, kurzy, prostě to vzdělání doplnit jinou cestou, než VŠ.
Ale máte asi fakt pravdu, že personalisty táhne víc ten titul, člověk si pak asi prostě může dovolit být větší "šmatlák".
Bohužel no... setkal jsem se i s takovým "inženýrem", který pájel zařízení "zaživa", vživotě jsem už neviděl takový záblesk, a neslyšel takový jekot muže v tísni.
Bohužel ve vývoji pracuje.
-
setkal jsem se i s takovým "inženýrem", který pájel zařízení "zaživa", vživotě jsem už neviděl takový záblesk, a neslyšel takový jekot muže v tísni.
To, ze je nkdo inzenyr, opravdu neni zarukou toho, ze to neni debil. Svet by byl mnohem lepsi, kdyby polovine inzenyru urazili pracky az u prdele, aby uz nemohli nic kurvit.
-
setkal jsem se i s takovým "inženýrem", který pájel zařízení "zaživa", vživotě jsem už neviděl takový záblesk, a neslyšel takový jekot muže v tísni.
To, ze je nkdo inzenyr, opravdu neni zarukou toho, ze to neni debil. Svet by byl mnohem lepsi, kdyby polovine inzenyru urazili pracky az u prdele, aby uz nemohli nic kurvit.
Ono, pokud si dobře vzpomínám, tak na ČVUT FEL, byl jeden předmět ve kterém se pájelo někdy v prvním semestru společne s testem na bezpečnost práce. Poté už se budoucí inženýři s pájením vůbec nemuseli setkat a když už je někdo donutil pracovat na elektrickém zařízení v obvodu s malým napětím, tak maximálně tak zasunuli banánek do zdířky nebo připly kroko-svorku :)
To, že pak firmy a fachmani z praxe nadávají není vina těchto studentů/absolventů. Kdyby po nich chtěli vyřešit elektrickou intenzitu mezi dvěma nekonečně dlouhými dokonale rovnoběžnými vodiči ve vakuu nad nekonečnou dokonale vodivou rovinou, tak to by byla jiná :)
-
No vidim to nějak podobně...
Asi ten titul prostě potřeba je... bude to ještě pěkně trnitá a hnusná cesta.
Můj myšlenkový pochod, který mě vedl k tomu jít třeba pracovat byl ten, že pokud je mi dneska 21 let, tak za těch 5 let už budu dávno někde pracovat ve firmě, budu soběstačný a nebudu zatěžovat rodiče.
Musel bych asi sypat peníze do vzdělání jinak, certifikáty, kurzy, prostě to vzdělání doplnit jinou cestou, než VŠ.
Ale máte asi fakt pravdu, že personalisty táhne víc ten titul, člověk si pak asi prostě může dovolit být větší "šmatlák".
Bohužel no... setkal jsem se i s takovým "inženýrem", který pájel zařízení "zaživa", vživotě jsem už neviděl takový záblesk, a neslyšel takový jekot muže v tísni.
Bohužel ve vývoji pracuje.
vš fakt není jenom ten papír, porozumění elektrice aspoň na úrovni 19. století není špatná věc a IMHO odlišuje "bastlíře" od skutečného odborníka (umí to zapojit vs. ví co dělá)
BTW položil jste tento dotaz i jinde? říkal jsem si, jak by asi vypadaly reakce třeba na mcu.cz
-
No vidim to nějak podobně...
Asi ten titul prostě potřeba je... bude to ještě pěkně trnitá a hnusná cesta.
Můj myšlenkový pochod, který mě vedl k tomu jít třeba pracovat byl ten, že pokud je mi dneska 21 let, tak za těch 5 let už budu dávno někde pracovat ve firmě, budu soběstačný a nebudu zatěžovat rodiče.
Musel bych asi sypat peníze do vzdělání jinak, certifikáty, kurzy, prostě to vzdělání doplnit jinou cestou, než VŠ.
Ale máte asi fakt pravdu, že personalisty táhne víc ten titul, člověk si pak asi prostě může dovolit být větší "šmatlák".
Bohužel no... setkal jsem se i s takovým "inženýrem", který pájel zařízení "zaživa", vživotě jsem už neviděl takový záblesk, a neslyšel takový jekot muže v tísni.
Bohužel ve vývoji pracuje.
vš fakt není jenom ten papír, porozumění elektrice aspoň na úrovni 19. století není špatná věc a IMHO odlišuje "bastlíře" od skutečného odborníka (umí to zapojit vs. ví co dělá)
BTW položil jste tento dotaz i jinde? říkal jsem si, jak by asi vypadaly reakce třeba na mcu.cz
Nikde jinde jsem se neptal na MCU, mě to nenapadlo vidíte, mohl bych to zkusit, každopádně tato diskuze mi přijde dost plodná
-
VS je dobra zejmena k tomu se naucit zatnout zuby a delat i veci, ktere cloveka nebavi a nevidi v nich smysl. Potom taky trochu rozsiruje obzor. A nakonec poskytne titul, ktery je dobry mozna pri nejakych prijimacich pohovorech, zejmena ze zacatku, nez za Vami bude nejaka praxe.
Udelejte si ji, ne kvuli tomu titulu, ale kvuli rozsireni obzoru. Malovat plosnaky nebudete chtit cely zivot, lepsi je neco poradneho navrhovat a k tomu bude potreba matematika, fyzika, programovani. Bohuzel treba na CVUT se matematika ucila uz kolem roku 2000 zpusobem, ze clovek musel umet pouze typizovane ulohy, a to je pro zivot nanic. Nepamatuji se, ze bych nekdy pri navrhu neceho elektro musel pocitat "podle vzorecku" treba parcialni derivaci (nektery z tech specifickych pripadu co tam ucili), zato mnohokrat jsem byl postaven pred situaci, ze "vzorec neexistoval".
-
VS je dobra zejmena k tomu se naucit zatnout zuby a delat i veci, ktere cloveka nebavi a nevidi v nich smysl.
Tak na VS byly nejake veci, ktere mi dost lezly na nervy, ale celkove to byla prvni skola, ktera me zajimala. Byla to sice fuska, ale na rozdil od stredni alespon clovek nemel pocit, ze dela picoviny, ktere jsou uplne na hovno. A dneska se take uz nemusi studovat "vedecky" komunismu a jine hovadiny. A urcite ani rustina.
-
Každopádně dneska na cvičení jsem šel za cvičicím, že potřebuji zaměstnat nějakým projektem, DPSkou, nebo tak něčím, uvidim, jak to dopadne.
Tak jestli potrebujes na necem realnem delat, ozvi se s nejakym kontaktem na sebe :) A kdyz jsi zminoval Roberta, urcite by znalost Altia byla vhodna
-
Víte, ono rozumět matematice a fyzice je naprosto něco jiného, než počítat příklady ze sbírky někde ve škole... Kdyby každý, kdo absolvoval VŠ chápal matematiku v té míře, jako si myslí, byli bychom úplně někde jinde...
-
Víte, ono rozumět matematice a fyzice je naprosto něco jiného, než počítat příklady ze sbírky někde ve škole... Kdyby každý, kdo absolvoval VŠ chápal matematiku v té míře, jako si myslí, byli bychom úplně někde jinde...
Což ale není problém studentů, ale z velké části našeho školství. Na střední se diferenciální a integrální počet učí úplně blbě. Na studenty se nahrnou vzorečky, oni se je naučí nazpaměť, naučí se je nějak mechanicky používat a myslí si, jak skvěle umí derivovat a integrovat. Ve skutečnosti ale nechápou podstatu a souvislosti. Nikdo se studentům nesnaží vysvětlit, co je za tím a k čemu je to vlastně celé dobré.
Na vysoké je to o něco lepší, alespoň na přednáškách se obvykle dá nějaký teoretický background získat (pokud není vyučující nějaký magor), ale na cvičení je to zase to samé, počítají se pořád dokola nějaké příklady bez souvislostí. Zkouška je taky jen o počítání příkladů. A studenti se přizpůsobí, prostě se ty příklady nějak naučí počítat. Zkoušku udělá ten, kdo zná správný postup na výpočet konkrétního příkladu a jestli tomu opravdu rozumí, to už nikoho nezajímá.
-
Víte, ono rozumět matematice a fyzice je naprosto něco jiného, než počítat příklady ze sbírky někde ve škole... Kdyby každý, kdo absolvoval VŠ chápal matematiku v té míře, jako si myslí, byli bychom úplně někde jinde...
Což ale není problém studentů, ale z velké části našeho školství. Na střední se diferenciální a integrální počet učí úplně blbě. Na studenty se nahrnou vzorečky, oni se je naučí nazpaměť, naučí se je nějak mechanicky používat a myslí si, jak skvěle umí derivovat a integrovat. Ve skutečnosti ale nechápou podstatu a souvislosti. Nikdo se studentům nesnaží vysvětlit, co je za tím a k čemu je to vlastně celé dobré.
Na vysoké je to o něco lepší, alespoň na přednáškách se obvykle dá nějaký teoretický background získat (pokud není vyučující nějaký magor), ale na cvičení je to zase to samé, počítají se pořád dokola nějaké příklady bez souvislostí. Zkouška je taky jen o počítání příkladů. A studenti se přizpůsobí, prostě se ty příklady nějak naučí počítat. Zkoušku udělá ten, kdo zná správný postup na výpočet konkrétního příkladu a jestli tomu opravdu rozumí, to už nikoho nezajímá.
No jo, o tom je přece celá školská matematika po VŠ. Někde je to lepší, někde horší, ale pořád nic moc. :)
-
Což ale není problém studentů, ale z velké části našeho školství. Na střední se diferenciální a integrální počet učí úplně blbě. Na studenty se nahrnou vzorečky, oni se je naučí nazpaměť, naučí se je nějak mechanicky používat a myslí si, jak skvěle umí derivovat a integrovat. Ve skutečnosti ale nechápou podstatu a souvislosti. Nikdo se studentům nesnaží vysvětlit, co je za tím a k čemu je to vlastně celé dobré.
Na vysoké je to o něco lepší, alespoň na přednáškách se obvykle dá nějaký teoretický background získat (pokud není vyučující nějaký magor), ale na cvičení je to zase to samé, počítají se pořád dokola nějaké příklady bez souvislostí. Zkouška je taky jen o počítání příkladů. A studenti se přizpůsobí, prostě se ty příklady nějak naučí počítat. Zkoušku udělá ten, kdo zná správný postup na výpočet konkrétního příkladu a jestli tomu opravdu rozumí, to už nikoho nezajímá.
Sakra, proč furt zevšeobecňujete?! Tak se hlašte na pořádné školy a ne na nějaké provinční rádobyvysoké, protože se bojíte, abyste to vůbec dali a aby po vás nedej bože nechtěli nějakou aktivitu a domácí přípravu. Je známo, že tu máme snad nejvíce vysokých škol na obyvatele v Evropě, pomalu v každé vesnici, tak jak asi může vypadat jejich úroveň.
Já vystudoval FJFI-ČVUT a nemůžu si stěžovat, že by nám matiku pořádně nevysvětlili ve všech možných souvislostech a že bychom dokola počítali typové příklady. Ale holt obnášelo to 14 zkoušek z matematických předmětů, z nichž některé dát napoprvé nebo lépe než za 3 bylo pomalu příznakem geniality, a přes 80% kolegů si vylámalo zuby hned na prvních čtyřech.
Další věc taky je, že svoje neúspěchy neustále svádíte na někoho jiného. Jak už bylo řečeno, sebelepší trenér vás nikdy nenaučí plavat, budete-li remcat už jen kvůli tomu, že vás nutí převléknout se do plavek.
-
Sakra, proč furt zevšeobecňujete?! Tak se hlašte na pořádné školy a ne na nějaké provinční rádobyvysoké, protože se bojíte, abyste to vůbec dali a aby po vás nedej bože nechtěli nějakou aktivitu a domácí přípravu. Je známo, že tu máme snad nejvíce vysokých škol na obyvatele v Evropě, pomalu v každé vesnici, tak jak asi může vypadat jejich úroveň.
Já vystudoval FJFI-ČVUT a nemůžu si stěžovat, že by nám matiku pořádně nevysvětlili ve všech možných souvislostech a že bychom dokola počítali typové příklady. Ale holt obnášelo to 14 zkoušek z matematických předmětů, z nichž některé dát napoprvé nebo lépe než za 3 bylo pomalu příznakem geniality, a přes 80% kolegů si vylámalo zuby hned na prvních čtyřech.
Další věc taky je, že svoje neúspěchy neustále svádíte na někoho jiného. Jak už bylo řečeno, sebelepší trenér vás nikdy nenaučí plavat, budete-li remcat už jen kvůli tomu, že vás nutí převléknout se do plavek.
Aha, takže u nás existuje jedna škola, konkrétně FJFI-ČVUT, kde to (možná) dělají správně a já nemám kritizovat těch 95% dalších, kde to dělají blbě? To asi není úplně správná úvaha, že? Vystudoval jsem VŠ, která se v našem zdeformovaném českém rybníčku řadí mezi ty prestižní a s formou výuky jsem spokojen nebyl. Nejefektivnější postup, jak se naučit na zkoušku, bylo umět počítat příklady. Že se to znamená znát konkrétní postup pro určitý typ příkladu a vlastně jsem tomu ani nemusel moc rozumnět? No ano, bohužel. Prakticky všichni se tak připravovali, naučili se počítat nějaké příklady. A já se jim nedivím, je to cesta nejmenšího odporu.
A jen tak mimochodem, procento vyhozených studentů od zkoušky nevypovídá nic o kvalitě školy ani o úrovni jejich znalostí. Když budu chtít, můžu vyhodit úplně všechny, i kdyby to byli samí géniové. Je to jen o zadání, kolik procent má projít do dalšího ročníku. Když učím blbě, polezou mi ze školy nekvalitní absolveni, i když jich vyhodím 90%. Vlastně možná ne, pokud je těch 10% dostatečně dobrých, aby se dokázali vzděvávat sami. Ale to není zásluha školy.
-
Elektro (návrhy) je v dnešní době obor kde doslova lítaj tisíce dolarů pro absolventy. Nikdo to nechce dělat a je velká poptávka. Zaměstnavatele nebude zajímat jestli máš kus papíru na vytření p r d e l e, ale jestli si schopnej udělat to co bude klient chtít. Rychle. Bez chyb. Levně.
VŠ ti nedává nějaký tajemný vhled do věci jak se tady někteří tváří. Pouze tě vede. Mistrem se můžeš stát jak s VŠ tak i bez ní. Pokud tě VŠ sere, tak na to dupni po vlastní linii. Procesory, FPGA, nějaký vlastní projekty (třeba ten vlastní procesor :D ) a poperou se o tebe.
Pokud skončíš u bastlení s OZkama, nikam se nedostaneš, ale to je ti asi jasný ne?
BTW, matika není nějaká mysteriozní věda předávána pouze v elitním kruhu vysokoškolském jak se tady opět někteří snaží tvářit...
Odsuzovat lidi podle papíru je stejný jako odsuzovat lidi podle rasy ...
-
Nemám sílu číst celou diskuzi, možná už to někdo psal, nicméně za mě je to asi takto: živím se jako vývojář hardwaru a jsem rád, že vejšku mám. Ono se to nezdá, ale jak začneš řešit nějaké komplexnější problémy, zjistíš, že ta matika a fyzika měla smysl, nemluvě o dalších odborných předmětech jako optika atp. Všechno se to zdá jednoduchý hlavně pro to, že něco hodíš do googlu a máš okamžitě odpověď. Můj pocit je takový, že učivo bakalářského studia najdeš v pohodě někde na internetu, učivo navazujícího studia už začíná trochu pokulhávat (pokud jde o něco složitějšího) a v praxi pokud se zabýváš vývojem něčeho, co ještě neubastlil támhle Franta Vomáčka někde v garáži, už na google nenajdeš skoro nic. Pak ještě rád zavzpomínáš na předměty jako řízení, signály, simulace dynamických systémů atp. Vejška tě má také naučit porozumět odbornému textu, což bez všeobecných odborných znalostí taky trochu pokulhává. Tím nechci urazit nikoho kdo VŠ nemá ať už z jakéhokoliv důvodu, jenom říkám, že to není zbytečné a k ničemu.
-
Aha, takže u nás existuje jedna škola, konkrétně FJFI-ČVUT, kde to (možná) dělají správně a já nemám kritizovat těch 95% dalších, kde to dělají blbě? To asi není úplně správná úvaha, že? Vystudoval jsem VŠ, která se v našem zdeformovaném českém rybníčku řadí mezi ty prestižní a s formou výuky jsem spokojen nebyl. Nejefektivnější postup, jak se naučit na zkoušku, bylo umět počítat příklady. Že se to znamená znát konkrétní postup pro určitý typ příkladu a vlastně jsem tomu ani nemusel moc rozumnět? No ano, bohužel. Prakticky všichni se tak připravovali, naučili se počítat nějaké příklady. A já se jim nedivím, je to cesta nejmenšího odporu.
A jen tak mimochodem, procento vyhozených studentů od zkoušky nevypovídá nic o kvalitě školy ani o úrovni jejich znalostí. Když budu chtít, můžu vyhodit úplně všechny, i kdyby to byli samí géniové. Je to jen o zadání, kolik procent má projít do dalšího ročníku. Když učím blbě, polezou mi ze školy nekvalitní absolveni, i když jich vyhodím 90%. Vlastně možná ne, pokud je těch 10% dostatečně dobrých, aby se dokázali vzděvávat sami. Ale to není zásluha školy.
No a co ti je po těch 95% špatných škol? V USA je 95% tamějších VŠ ještě podstatně větší odpad než ty naše špatné. Mám snad kvalitu vysokoškolské výuky v USA posuzovat podle 95% tamějších universit, které absolvují i jedinci s lehkou mentální retardací? Tyhle školy tam nikoho nezajímají, diplomy z nich dveře nikam neotvírají.
Je to jen a jen v tobě. Zvolil sis cestu nejmenšího odporu, tak se nesmíš divit, že tomu odpovídají výsledky. Pokud chceš prestižní vzdělání (v rámci zdejších možností), musíš si pečlivě vybrat prestižní školu a počítat s tím, že to nebude žádná cesta nejmenšího odporu. Ale zase se něco naučíš, dostaneš se k zajímavým projektům, budeš mít zajímavé možnosti a po dokončení spoustu dveří otevřených. Oproti USA tu dokonce platíš za ty špatné, zatímco ty nejlepší jsou státní zdarma. Takže je to opravdu jen a jen na tobě, jakou cestu si zvolíš a co uděláš pro to, abys úspěšně došel na její konec.
Nezajímá mě, jak se učí matika na UHK, VŠB, TUL a většině jiných škol, ačkoli si o tom myslím své. Já si na svou alma mater nemohu stěžovat! Matiku nás naučili opravdu důkladně, což jsme měli možnost si porovnat i v mezinárodním měřítku na různých konferencích, mezinárodních projektech, studiu v zahraničí a ostatně především v praxi.
Přestaňte už konečně brečet a nadávat na místní poměry. Začněte u sebe! Co jste udělali vy sami pro to, abyste vystudovali školu, kde vás něčemu naučí a která má nějakou prestiž a vy si z toho odnesli co nejvíc? Co vám tomu bránilo? Jakou výmluvu si vymyslíte?
P.S.: Tam, kam jsem se tehdy přihlásil, jsem šel proto, protože jsem byl po shánění nejrůznějších informací přesvědčen, že je to to nejlepší, co mohu u nás vystudovat vzhledem k tomu, čemu jsem se chtěl věnovat a všechno ostatní (snad jedině s výjimkou matfyzu na Karlovce) je proti tomu odpad, tedy včetně i té tvé "prestižní" školy. Zdůrazňuji, že to byl jen můj subjektivní pohled. Nečekal jsem procházku růžovým sadem, ale realita byla ještě krutější, než mé nejhorší sny. Samotného mě překvapuje, že jsem to vůbec dokázal, ale to, že nevím, co je to strach o práci a jaký to je pocit, když si práci nemůžete vybírat sami, je především zásluhou té školy. Ne snad ani tím, co mě tam naučili, ale co ve mně dokázali probudit, naučit se učit, sáhnout si na dno, dokázat zamakat, když je to nezbytné, spoléhat se sám na sebe. Zdaleka ne vše bylo dokonalé, ale celkově mohu říct - nelituji a považuji to za jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem kdy v životě udělal. Zatímco vy tu brečíte a nadáváte na "své" školy, že vás tam nic nenaučili. Cítíš ten rozdíl?
-
Čumila pokud možno ignoruj. Má nějaké komplexy. Jestli v určitých odvětvích softwarařiny (web) dnes můžeš uspět bez vzdělání, tak v elektronice teda určitě ne a to co tu plká jsou naprosté žvásty. Už jen z toho důvodu, že vývoj hardwaru je relativně mnohem dražší než u softwaru a nikdo nebude riskovat, že mu nějaký hobbybastler zbytečně pro..be statisíce, protože nemá dost teoretických znalostí k tomu, aby mu navrhl zařízení, které vůbec má šanci fungovat aspoň teoreticky a nebude zkoušet naslepo desítky nesmyslných iterací v podobě nových a nových návrhů, kdy každá změna stojí nemalé peníze.
Nevím, co tím čumil sleduje, ale jsou to neskutečné kecy. Od A do Z.
-
Čumila pokud možno ignoruj. Má nějaké komplexy. Jestli v určitých odvětvích softwarařiny (web) dnes můžeš uspět bez vzdělání, tak v elektronice teda určitě ne a to co tu plká jsou naprosté žvásty. Už jen z toho důvodu, že vývoj hardwaru je relativně mnohem dražší než u softwaru a nikdo nebude riskovat, že mu nějaký hobbybastler zbytečně pro..be statisíce, protože nemá dost teoretických znalostí k tomu, aby mu navrhl zařízení, které vůbec má šanci fungovat aspoň teoreticky a nebude zkoušet naslepo desítky nesmyslných iterací v podobě nových a nových návrhů, kdy každá změna stojí nemalé peníze.
Nevím, co tím čumil sleduje, ale jsou to neskutečné kecy. Od A do Z.
Souhlasím. Složitější HW má výrobní cenu klidně i 30k a to jde třeba o desku 1dm^2 (je to kusová výroba a to prostě stojí balík) a teď se zkus třeba 8x splést, nebo jenom odhadovat proč ti to nefunguje bez nějakých důkazů. HF techniku radši ani nekomentuju. Tyhle věci se doma jen tak nenaučíš, nebo musíš mít hodně peněz. Ve škole se dá sehnat grant na kde jakou ptákovinu :)).
-
No a co ti je po těch 95% špatných škol? V USA je 95% tamějších VŠ ještě podstatně větší odpad než ty naše špatné. Mám snad kvalitu vysokoškolské výuky v USA posuzovat podle 95% tamějších universit, které absolvují i jedinci s lehkou mentální retardací? Tyhle školy tam nikoho nezajímají, diplomy z nich dveře nikam neotvírají.
Je to jen a jen v tobě. Zvolil sis cestu nejmenšího odporu, tak se nesmíš divit, že tomu odpovídají výsledky. Pokud chceš prestižní vzdělání (v rámci zdejších možností), musíš si pečlivě vybrat prestižní školu a počítat s tím, že to nebude žádná cesta nejmenšího odporu. Ale zase se něco naučíš, dostaneš se k zajímavým projektům, budeš mít zajímavé možnosti a po dokončení spoustu dveří otevřených. Oproti USA tu dokonce platíš za ty špatné, zatímco ty nejlepší jsou státní zdarma. Takže je to opravdu jen a jen na tobě, jakou cestu si zvolíš a co uděláš pro to, abys úspěšně došel na její konec.
Nezajímá mě, jak se učí matika na UHK, VŠB, TUL a většině jiných škol, ačkoli si o tom myslím své. Já si na svou alma mater nemohu stěžovat! Matiku nás naučili opravdu důkladně, což jsme měli možnost si porovnat i v mezinárodním měřítku na různých konferencích, mezinárodních projektech, studiu v zahraničí a ostatně především v praxi.
Přestaňte už konečně brečet a nadávat na místní poměry. Začněte u sebe! Co jste udělali vy sami pro to, abyste vystudovali školu, kde vás něčemu naučí a která má nějakou prestiž a vy si z toho odnesli co nejvíc? Co vám tomu bránilo? Jakou výmluvu si vymyslíte?
P.S.: Tam, kam jsem se tehdy přihlásil, jsem šel proto, protože jsem byl po shánění nejrůznějších informací přesvědčen, že je to to nejlepší, co mohu u nás vystudovat vzhledem k tomu, čemu jsem se chtěl věnovat a všechno ostatní (snad jedině s výjimkou matfyzu na Karlovce) je proti tomu odpad, tedy včetně i té tvé "prestižní" školy. Zdůrazňuji, že to byl jen můj subjektivní pohled. Nečekal jsem procházku růžovým sadem, ale realita byla ještě krutější, než mé nejhorší sny. Samotného mě překvapuje, že jsem to vůbec dokázal, ale to, že nevím, co je to strach o práci a jaký to je pocit, když si práci nemůžete vybírat sami, je především zásluhou té školy. Ne snad ani tím, co mě tam naučili, ale co ve mně dokázali probudit, naučit se učit, sáhnout si na dno, dokázat zamakat, když je to nezbytné, spoléhat se sám na sebe. Zdaleka ne vše bylo dokonalé, ale celkově mohu říct - nelituji a považuji to za jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem kdy v životě udělal. Zatímco vy tu brečíte a nadáváte na "své" školy, že vás tam nic nenaučili. Cítíš ten rozdíl?
U nás se mezi prestižní VŠ počítají Univerzita Karlova, ČVUT, VUT a MUNI. Já jednu z nich vystudoval (nebudu psát kterou, protože si myslím, že je to všude stejné) a nemůžu s tebou souhlasit. Učí se špatně. Ty to asi nevidíš, podle toho co píšeš jsi školu udělal s vypětím všech sil (nic proti tomu, důležitý je dodělat to), ale není to o žádném zamakání, sáhnutí si na dno a příslušnosti k nějakému elitnímu klubu. Porovnávat velikosti diplomů fakt nemá smysl.
Školy používají matematiku jako síto, protože potřebují vyhodit studenty, které nabraly v prváku kvůli dotacím. Proti tomu celkem nic, nějaké síto asi existovat musí, ale dělá se to blbě. S mnohem větší pravděpodobností uspěje člověk, který se mechanicky nadrtí postupy potřebné k řešení příkladů, než někdo, kdo se snaží pochopit souvislosti a konkrétní příklady ho až tak moc nezajímají. Mě spíš zajímaly ty souvislosti a škola mi házela klacky pod nohy, musel jsem se naučit počítat kvanta příkladů, protože u zkoušky se prakticky nic jiného než počítání příkladů nedělá. No tak jsem se to naučil, ale prudilo mě to.
-
Souhlasím. Složitější HW má výrobní cenu klidně i 30k a to jde třeba o desku 1dm^2 (je to kusová výroba a to prostě stojí balík) a teď se zkus třeba 8x splést, nebo jenom odhadovat proč ti to nefunguje bez nějakých důkazů. HF techniku radši ani nekomentuju. Tyhle věci se doma jen tak nenaučíš, nebo musíš mít hodně peněz. Ve škole se dá sehnat grant na kde jakou ptákovinu :)).
Můžete to napsat konkrétně? Co např. stojí tolik a tolik? Máte na mysli výrobu DPS s BGA obvody (viz. FPGA)? HF techniku, která mi dle Vašeho komentáře silně zavání VF technikou - tu mě naučí na VŠ? Jako navrhovat třeba antény, vlnovody? Jako že to tam někdo dělá, tak že se tím uživí (sem tam se někdo najde, přiznávám)? Proč teda dělá na VŠ a ne pro firmu, kde najde mnohonásobně větší uspokojení z práce, kreativitu, peníze, atd. atd.? Říká vám něco boloňský proces? Víte, jak vůbec současná VŠ funguje z interního hlediska, správa, peníze, ... ?
-
Čumila pokud možno ignoruj. Má nějaké komplexy. Jestli v určitých odvětvích softwarařiny (web) dnes můžeš uspět bez vzdělání, tak v elektronice teda určitě ne a to co tu plká jsou naprosté žvásty. Už jen z toho důvodu, že vývoj hardwaru je relativně mnohem dražší než u softwaru a nikdo nebude riskovat, že mu nějaký hobbybastler zbytečně pro..be statisíce, protože nemá dost teoretických znalostí k tomu, aby mu navrhl zařízení, které vůbec má šanci fungovat aspoň teoreticky a nebude zkoušet naslepo desítky nesmyslných iterací v podobě nových a nových návrhů, kdy každá změna stojí nemalé peníze.
Nevím, co tím čumil sleduje, ale jsou to neskutečné kecy. Od A do Z.
Ano, ignoruj ho, protože si dovolil (!) napsat něco jiného a neskládá ovace státnímu školství...
Ona celé podstata školství je daleko složitější a určitě ji nepokryje jedno vlákno někde na fóru na internetu.
-
Teď nevím, jestli má smysl se zapojovat úplně do diskuze, nechci být v ohnisku flamu.
Antény vím, že se u nás navrhují, řeší se u nás třeba i na mikroelektronice často problematika pouzder v elektru, na sdělovačce komunikace a signály, labina plná UHF (řády jednotek-desítek GHz) a tak...
Asi by se leccos dalo naučit navíc, problém je, že v záplavě prváku se to moc stíhat nedá, a vůbec nevim, jestli by byl někdo ochotný se mnou něco řešit, protože, co já můžu říct ? "Tak jsem tady, jsem Aleš, a tož, jak to celé funguje?"
Matiku neřešim, to je o tom napočítat, máme fajn cvičicího, který se snaží vnést nás víc do jádra věci, víc probrat podstatu problému, ale je to externista ekonom, takže moc z elektroniky v tom nevidim (ikdyž je fajn vidět, jak se některé nechutnosti z BELu dají elegantně vyřešit jiným paradigmatem).
Po letních prázdninách, pokud vydělám nějaké hezké kačky si hodlám zaplatit ty kurzy od Ferance a asi začnu vážně na něčem pracovat.
Layout mě baví, ta problematika je opravdu široká a pokud bych se měl někdy dostat k něčemu jinému, klidně.... ale momentálně si jdu za tímhle.
Na škole budu smrdět dokud mě nevyhodí, pak to prostě bude o tom jít a makat na vlastní triko.
PS:
Stále vidím, že mě výška žene kupředu, často je to totální nuda a postrádám smysl a pak během dvou týdnů se dozvím na přednáškách, nebo cvičení tolik zajímavých věcí, že to najednou ten smysl a "mesidž" má.
Omlouvám se jestli píšu zmateně, teď moc nemám čas, jen jsem chtěl odpovědět, než se tu strhne nějaká hádka.
-
Já vystudoval FJFI-ČVUT a nemůžu si stěžovat, že by nám matiku pořádně nevysvětlili ve všech možných souvislostech a že bychom dokola počítali typové příklady.
To je zajímavý, že když jsem tam byl já, tak to bylo přesně naopak. Všechno nazpaměť a žádné pochopení. Když tě tak poslouchám, tak ty jsi jeden z těch studentů, kteří mi tam vadili. Všechno vám přišlo v pohodě, i když to bylo k ničemu. Dnes moji bývalí spolužáci samozřejmě nic moc náročného nedělají, protože počítání příkladů tě nikam neposune. V praxi potřebuješ umět řešit problémy a ne se učit nazpaměť už vyřešené.
Prostě FJFI je stejný a nebo podobný odpad jako ostatní školy, jen asi ne tak strašný. Přece si ale nebudeme hrát na menší odpad, ne?
-
Já vystudoval FJFI-ČVUT a nemůžu si stěžovat, že by nám matiku pořádně nevysvětlili ve všech možných souvislostech a že bychom dokola počítali typové příklady.
To je zajímavý, že když jsem tam byl já, tak to bylo přesně naopak. Všechno nazpaměť a žádné pochopení. Když tě tak poslouchám, tak ty jsi jeden z těch studentů, kteří mi tam vadili. Všechno vám přišlo v pohodě, i když to bylo k ničemu. Dnes moji bývalí spolužáci samozřejmě nic moc náročného nedělají, protože počítání příkladů tě nikam neposune. V praxi potřebuješ umět řešit problémy a ne se učit nazpaměť už vyřešené.
Prostě FJFI je stejný a nebo podobný odpad jako ostatní školy, jen asi ne tak strašný. Přece si ale nebudeme hrát na menší odpad, ne?
Já si hlavně děkoval na začátku semestru, že jsem na FJFI nakonec nešel.
Dostal jsem se docela vpohodě na částicovou fyziku a asi bych umřel (když jsem viděl, jak se to na VŠ učí), bylo fajn vzdát se týhle vášně, akorát bych si ji znechutil.
-
Na škole budu smrdět dokud mě nevyhodí, pak to prostě bude o tom jít a makat na vlastní triko.
Myslíte tím podnikat? Bez pracovních zkušeností?
-
Myslím tím, že už nebudu moct kafrat, že budu muset dělat v nějaké firmě technika a nic moc inovativní práci, ale budu se muset sám vzdělat různýma kurzama, začít se sám učit, jak na FPGA, jak na ty layouty atd....
-
Určitě nic nezkazíte tím, když budete sám bastlit doma, ať jste na VŠ nebo ne. FPGA bych si schoval na jindy, nemyslím si, že je dobrý začínat hned tím. Spíš se mrkněte na klasické MCU...
Altium - program OK, ale dejte si pozor, abyste si sehnal do začátků dobrou knihovnu. Ještě lépe - nakreslit si svoji, ale k tomu zase je dobrý znát nějaký pravidla, aby se to dalo vůbec vyrobit atd. atd. Určitě Vám doporučím knihu Víta Záhlavy - Návrh a konstrukce DPS. Máte tam popsanou klasickou cestu vývoje DPS, technologie výroby, návrh pouzder.. a opět platí, že bych nezačínal vícevrstvou DPS/highspeed/VF, pěkně od začátku oboustranou...
-
Já vystudoval FJFI-ČVUT a nemůžu si stěžovat, že by nám matiku pořádně nevysvětlili ve všech možných souvislostech a že bychom dokola počítali typové příklady.
To je zajímavý, že když jsem tam byl já, tak to bylo přesně naopak. Všechno nazpaměť a žádné pochopení. Když tě tak poslouchám, tak ty jsi jeden z těch studentů, kteří mi tam vadili. Všechno vám přišlo v pohodě, i když to bylo k ničemu. Dnes moji bývalí spolužáci samozřejmě nic moc náročného nedělají, protože počítání příkladů tě nikam neposune. V praxi potřebuješ umět řešit problémy a ne se učit nazpaměť už vyřešené.
Prostě FJFI je stejný a nebo podobný odpad jako ostatní školy, jen asi ne tak strašný. Přece si ale nebudeme hrát na menší odpad, ne?
To mi trochu přibliž - jak se dá nazpaměť naučit nekonečné množství příkladů? To mi furt není jasné.
A co děláš ty? Jak ses učil problémy řešit ty a jaké problémy teď řešíš? A proč myslíš, že tví bývalí kolegové z fakulty by je nevyřešili?
Vždyť to co tvrdíš nedává smysl. To je jako cítit se na zdolávání Himalájí, ale přitom nebýt ochoten (nebo ani schopen) vyškrábat se na Gerlach. To si jako opravdu myslíš, že by tě nějaká výprava vzala do party, kdybys jim řekl, že v Tatrách jsi nikdy nebyl, protože tě to přestalo bavit a připadalo ti to zbytečné a přitom náročné už v Krkonoších, ale zato máš spoustu praktických zkušeností, protože do práce jezdíš autem přes Cínovec...? Jenže to je přesně to, co se tu pokoušíte lidem namluvit, když zpochybňujete význam systematického vzdělání.
Lézt do Tater je podle vás buzerace a ztráta času, lézt do Krkonoš je podle vás buzerace a ztráta času, protože vy osobně stejně v praxi lezete leda na Milešovku a k tomu žádný trénink z Tater nepotřebujete, a ani by to ti horolezci podle vás na tu Milešovku nezvládli, protože jste je tam nikdy nepotkali. Toto je v kostce vaše "logika".
-
Souhlasím. Složitější HW má výrobní cenu klidně i 30k a to jde třeba o desku 1dm^2 (je to kusová výroba a to prostě stojí balík) a teď se zkus třeba 8x splést, nebo jenom odhadovat proč ti to nefunguje bez nějakých důkazů. HF techniku radši ani nekomentuju. Tyhle věci se doma jen tak nenaučíš, nebo musíš mít hodně peněz. Ve škole se dá sehnat grant na kde jakou ptákovinu :)).
Můžete to napsat konkrétně? Co např. stojí tolik a tolik? Máte na mysli výrobu DPS s BGA obvody (viz. FPGA)? HF techniku, která mi dle Vašeho komentáře silně zavání VF technikou - tu mě naučí na VŠ? Jako navrhovat třeba antény, vlnovody? Jako že to tam někdo dělá, tak že se tím uživí (sem tam se někdo najde, přiznávám)? Proč teda dělá na VŠ a ne pro firmu, kde najde mnohonásobně větší uspokojení z práce, kreativitu, peníze, atd. atd.? Říká vám něco boloňský proces? Víte, jak vůbec současná VŠ funguje z interního hlediska, správa, peníze, ... ?
Nemám chuť se tady s vámi nějak zvlášť přetahovat, jen jsem napsal, že podle mého názoru je dobré si VŠ dodělat. Vy v tom vidíte jenom to, že mě všechno do detailu naučí na VŠ a snažíte se mě tu utlouct argumenty. Nic takového jsem nenapsal. Jde o to, že VŠ dá člověku dobrý technický přehled a základ, na spousty věcí i finance. Netvrdím, že přehled si nemůžete získat i jinde. HF = High Frequency, takže ano. Co do příkladů, tak do technologií se trefujete správně, tím z mé strany obhajoba v tomto ohledu končí. Byl jsem ve škole nedávno (5 let zpět), tedy už v době ESF a "výběrových řízení na odpor za 0,10Kč" .... všechno se dá řešit. Každopádně souhlasím s vaším příspěvkem z 20:38:08 ..... teda až na stahování dobré knihovny. Jako dobrý vzor pro vlastní jistě postačí knihovny z Altium Vault, akorát si nejsem úplně jistý, zda to lze z "nezakoupené" verze. Určitě nemůžete ze dne na den skočit do 8 vrstvé desky, není od věci si projít leptáním DPS doma v kůlně :).
-
To mi trochu přibliž - jak se dá nazpaměť naučit nekonečné množství příkladů? To mi furt není jasné.
A co děláš ty? Jak ses učil problémy řešit ty a jaké problémy teď řešíš? A proč myslíš, že tví bývalí kolegové z fakulty by je nevyřešili?
Vždyť to co tvrdíš nedává smysl. To je jako cítit se na zdolávání Himalájí, ale přitom nebýt ochoten (nebo ani schopen) vyškrábat se na Gerlach. To si jako opravdu myslíš, že by tě nějaká výprava vzala do party, kdybys jim řekl, že v Tatrách jsi nikdy nebyl, protože tě to přestalo bavit a připadalo ti to zbytečné a přitom náročné už v Krkonoších, ale zato máš spoustu praktických zkušeností, protože do práce jezdíš autem přes Cínovec...? Jenže to je přesně to, co se tu pokoušíte lidem namluvit, když zpochybňujete význam systematického vzdělání.
Lézt do Tater je podle vás buzerace a ztráta času, lézt do Krkonoš je podle vás buzerace a ztráta času, protože vy osobně stejně v praxi lezete leda na Milešovku a k tomu žádný trénink z Tater nepotřebujete, a ani by to ti horolezci podle vás na tu Milešovku nezvládli, protože jste je tam nikdy nepotkali. Toto je v kostce vaše "logika".
Nekonečné množství stejných příkladů je k ničemu. To je jako kdybys třistakrát vylezl na nějakou tu tvou horu a pak všem tvrdil, že to byl záhul.
Ti kolegové mají třeba stejnou pozici jako já a méně peněz, i když mám menší praxi. To mi přijde docela zvláštní, když umějí nekonečně příkladů. Asi ale neumí nic nového vyřešit...
-
Na FEKTu co vyučující, to jiný přístup.
BMA1, to bylo o nadrcení se derivací a integrálů.
BMA2, tam to bylo štěstí v neštěstí, že jsem měl na přednášky Kolářovou, která to uměla vysvětlit a kontrolovala, jestyli to chápeme, takže i když člověk udělal početní chybu, tak ji zajímal spíš postup.
BMA3, tam to bylo o tom, že na přednášce nám týpek vysvětlit základy a pak ty příklady, co se počítaly za body, byly špeky a člověk u toho musel přemýšlet. Byla to dřina, ale šlo to na první pokus. A hlavně, všechno to pozděj našlo uplatnění v odborných předmětech.
Oproti tomu BEL2 bylo vyloženě popraviště. Osm příkladů na zkoušce, dvě hodiny. Dva příklady za nulu, celá zkouška za nulu. Příklady typu přechodový děje pomocí Laplacea, telegrafní rovnice, komplexní matice,... Brr. To bylo fakt na čtvrtý pokus po dlouhým tréninku rychlocvakání na kalkulačce (determinant komplexní matice 3x3 za 20s - dal to někdo z vás?).
-
Já vystudoval FJFI-ČVUT a nemůžu si stěžovat, že by nám matiku pořádně nevysvětlili ve všech možných souvislostech a že bychom dokola počítali typové příklady.
To je zajímavý, že když jsem tam byl já, tak to bylo přesně naopak. Všechno nazpaměť a žádné pochopení. Když tě tak poslouchám, tak ty jsi jeden z těch studentů, kteří mi tam vadili. Všechno vám přišlo v pohodě, i když to bylo k ničemu. Dnes moji bývalí spolužáci samozřejmě nic moc náročného nedělají, protože počítání příkladů tě nikam neposune. V praxi potřebuješ umět řešit problémy a ne se učit nazpaměť už vyřešené.
Prostě FJFI je stejný a nebo podobný odpad jako ostatní školy, jen asi ne tak strašný. Přece si ale nebudeme hrát na menší odpad, ne?
Jednoduché a často se opakující problémy není od věci umět nazpaměť. Pochybuji, že jste se tou vaší praxí naučil konstruovat jaderné elektrárny.
-
Já vystudoval FJFI-ČVUT a nemůžu si stěžovat, že by nám matiku pořádně nevysvětlili ve všech možných souvislostech a že bychom dokola počítali typové příklady.
To je zajímavý, že když jsem tam byl já, tak to bylo přesně naopak. Všechno nazpaměť a žádné pochopení. Když tě tak poslouchám, tak ty jsi jeden z těch studentů, kteří mi tam vadili. Všechno vám přišlo v pohodě, i když to bylo k ničemu. Dnes moji bývalí spolužáci samozřejmě nic moc náročného nedělají, protože počítání příkladů tě nikam neposune. V praxi potřebuješ umět řešit problémy a ne se učit nazpaměť už vyřešené.
Prostě FJFI je stejný a nebo podobný odpad jako ostatní školy, jen asi ne tak strašný. Přece si ale nebudeme hrát na menší odpad, ne?
Jednoduché a často se opakující problémy není od věci umět nazpaměť. Pochybuji, že jste se tou vaší praxí naučil konstruovat jaderné elektrárny.
Reseni jedoduchych problemu si neni treba pamatovat uz z principu, a u tech casto se opakujicich zalezitosti je treba si pamatovat jen v hrubych rysech postup, kterak se reseni odvodit.
-
Čumila pokud možno ignoruj. Má nějaké komplexy. Jestli v určitých odvětvích softwarařiny (web) dnes můžeš uspět bez vzdělání, tak v elektronice teda určitě ne a to co tu plká jsou naprosté žvásty. Už jen z toho důvodu, že vývoj hardwaru je relativně mnohem dražší než u softwaru a nikdo nebude riskovat, že mu nějaký hobbybastler zbytečně pro..be statisíce, protože nemá dost teoretických znalostí k tomu, aby mu navrhl zařízení, které vůbec má šanci fungovat aspoň teoreticky a nebude zkoušet naslepo desítky nesmyslných iterací v podobě nových a nových návrhů, kdy každá změna stojí nemalé peníze.
Nevím, co tím čumil sleduje, ale jsou to neskutečné kecy. Od A do Z.
Upřímně. Jako zakomplexovanej idiot zníš spíš ty ;D Asi tě vnitřně žere fakt, že nejsi nic extra, se školou i bez ní a tak si musíš honit ego na ostatních 8)
V plno oborech je VŠ opravdu nezbytná. Příklad: jako budoucí doktor prostě potřebuješ pitvat mrtvoly, to nejde bez VŠ.
Co se týče IT a Elekto, škola není nutná pokud jsi schopen sám sehnat informace a naučit se je.
To, že ty si toho schopen nebyl je tvůj problém, proto si šel na VŠ.
Nemůžu ale vystát když si nějaká škeble myslí že s VŠ je bůh, a zbytek je jen banda nezasvěcených idiotů.
BTW: Já jsem nikdy neřekl že teorie je k hovnu, to si do mne projektuješ někoho jiného (asi si měl blbej den a potřeboval sis do někoho kopnout, viď, chudáčku). Já jsem pouze řekl že univerzita není patent na znalosti a do cíle se de dostat i sám.
-
Je pravda, že s trochou angličtiny a snahy člověk sežene spoustu a spoustu literatury, mám tu "Art od black magic" a je úžasná.
Ty knížky jsou pěkně drahé, když má ale člověk kamaráda tiskaře a umí hledat...
Každopádně na výšce je to občas zajímavé v tom, že profesoři někdy vytáhnou na přednášce problém, který kdysi řešili a seznámí nás s ním, řeknou, co jak a proč, a tak je to trochu poutavější teorie (jindy nuda k ukousání).
Mě by jen zajímalo, jako někoho, kdo by layout dělat chtěl, jak takový nástup do zaměstnání vypadá ?
Je to kupa školení, cvičení, dělají si z něj odborníka dle svého gusta, nebo jak to vypadá ?
Možná je to až moc specifický dotaz, ale kdyby třeba Čumil věděl, byl bych rád.
-
Je pravda, že s trochou angličtiny a snahy člověk sežene spoustu a spoustu literatury, mám tu "Art od black magic" a je úžasná.
Ty knížky jsou pěkně drahé, když má ale člověk kamaráda tiskaře a umí hledat...
Každopádně na výšce je to občas zajímavé v tom, že profesoři někdy vytáhnou na přednášce problém, který kdysi řešili a seznámí nás s ním, řeknou, co jak a proč, a tak je to trochu poutavější teorie (jindy nuda k ukousání).
Mě by jen zajímalo, jako někoho, kdo by layout dělat chtěl, jak takový nástup do zaměstnání vypadá ?
Je to kupa školení, cvičení, dělají si z něj odborníka dle svého gusta, nebo jak to vypadá ?
Možná je to až moc specifický dotaz, ale kdyby třeba Čumil věděl, byl bych rád.
Ano, VŠ má i své přednosti, jako ostatně všechno.
Já jsem programátor, nikdo jsem se neživil elektronikou takže detaily z el praxe nevytáhnu.
Pokud vztáhnu své zkušenosti z IT na tvůj obor. Pak očekávej, že po přijetí prostě budeš hozenej do vody, dostaneš zadání, s čím máš dělat a kutej. Pokud něco neznáš, musíš se to naučit za chodu (a rychle). Alespoň tak jsem to vždy zažil já.
Neočekávej že tě v práci něco budou učit.
-
Oproti tomu BEL2 bylo vyloženě popraviště. Osm příkladů na zkoušce, dvě hodiny. Dva příklady za nulu, celá zkouška za nulu. Příklady typu přechodový děje pomocí Laplacea, telegrafní rovnice, komplexní matice,... Brr. To bylo fakt na čtvrtý pokus po dlouhým tréninku rychlocvakání na kalkulačce (determinant komplexní matice 3x3 za 20s - dal to někdo z vás?).
Z vlastnej skusenosti viem že pokial tieto vedomosti človek pravidelne necvičí, tak ich za rok- dva skoro uplne zabudne. Aspon ja som mal pociť že to bolo vyučované strašne rýchlo strašne vela. Najviac som si zapametal z predmetov z inižnierskeho studia, ked už toho nebolo tolko naraz. Takže teraz ani nie po roku praxe ve vyvoji elektroniky raz za týžden hodinu v praci strávim opakovaním príkladov z analýzy elektrických obovodov.
-
Mě by jen zajímalo, jako někoho, kdo by layout dělat chtěl, jak takový nástup do zaměstnání vypadá ?
Je to kupa školení, cvičení, dělají si z něj odborníka dle svého gusta, nebo jak to vypadá ?
Můžu mluvit za jednu nadnárodní společnost z automotive průmyslu. Layoutéry máme dva. Oba dva jsou čerství absolventi a ani jeden nebyl v layoutech zběhlý. Oba nastupovali jako "junioři". Jedna z prvních věcí byla absolvování školení v Zukenu (dost drahé).
V rámci pohovoru byl "domácí úkol" navrhnout DPS v eagle (v naší firmě rozšířený systém pro prototypy). Bylo to velmi jednoduché - něco se 7805. Takže žádné extra věci nebyly potřeba
Samozřejmě zkušenosti a znalosti pravidel návrhu (hlavně s ohledem na EMC) se hodí, ale hlavní slovo a zodpovědnost má HW designer, ne layoutér. Taky je to hodně o vyrobitelnosti a testovatelnosti, ale na to jsou interní pravidla a směrnice...
V případě dotazů můžu dát další info...
-
Já vystudoval FJFI-ČVUT a nemůžu si stěžovat, že by nám matiku pořádně nevysvětlili ve všech možných souvislostech a že bychom dokola počítali typové příklady.
To je zajímavý, že když jsem tam byl já, tak to bylo přesně naopak. Všechno nazpaměť a žádné pochopení. Když tě tak poslouchám, tak ty jsi jeden z těch studentů, kteří mi tam vadili. Všechno vám přišlo v pohodě, i když to bylo k ničemu. Dnes moji bývalí spolužáci samozřejmě nic moc náročného nedělají, protože počítání příkladů tě nikam neposune. V praxi potřebuješ umět řešit problémy a ne se učit nazpaměť už vyřešené.
Prostě FJFI je stejný a nebo podobný odpad jako ostatní školy, jen asi ne tak strašný. Přece si ale nebudeme hrát na menší odpad, ne?
Jednoduché a často se opakující problémy není od věci umět nazpaměť. Pochybuji, že jste se tou vaší praxí naučil konstruovat jaderné elektrárny.
A to jako proč? To jako na VŠ budeš mít praxi v továrně? To by šlo, ne? Vlastně ono to tam už tak je, jen to není u pásu.
Proč bych se učil něco, co nechci dělat? Kdo z absolventů by to dokázal? To jsou kecy kompletně mimo. Když budu chtít stavět elektrárny, tak se to naučím. Jak že se jmenoval ten obor na stavění?
-
Oproti tomu BEL2 bylo vyloženě popraviště. Osm příkladů na zkoušce, dvě hodiny. Dva příklady za nulu, celá zkouška za nulu. Příklady typu přechodový děje pomocí Laplacea, telegrafní rovnice, komplexní matice,... Brr. To bylo fakt na čtvrtý pokus po dlouhým tréninku rychlocvakání na kalkulačce (determinant komplexní matice 3x3 za 20s - dal to někdo z vás?).
Z vlastnej skusenosti viem že pokial tieto vedomosti človek pravidelne necvičí, tak ich za rok- dva skoro uplne zabudne. Aspon ja som mal pociť že to bolo vyučované strašne rýchlo strašne vela. Najviac som si zapametal z predmetov z inižnierskeho studia, ked už toho nebolo tolko naraz. Takže teraz ani nie po roku praxe ve vyvoji elektroniky raz za týžden hodinu v praci strávim opakovaním príkladov z analýzy elektrických obovodov.
Když ale vědomosti se učí lehce a ještě lépe zkouší. Sice je to k ničemu, ale to český školák neřeší, protože přece VŠ je pecka!
-
Pane Krčmář,
neměl by jste zájem o přivýdělek? Potřebuji "zbastlit" pár jednoduchých věcí, platím dobře :)
Jsem podnikatel, obchodník, už mě trochu nudí zaběhlá firma, potřebuju se zase pustit do něčeho nového a potřeboval bych příležtostně nějakého slabo/mikro elektro-všeuměla na celkem jednoduché věci, ale vymyslet obvod a osázet neumim :) díky Tomáš Vyroubal jjejecentrum tel.:732153876
-
Mě by jen zajímalo, jako někoho, kdo by layout dělat chtěl, jak takový nástup do zaměstnání vypadá ?
Je to kupa školení, cvičení, dělají si z něj odborníka dle svého gusta, nebo jak to vypadá ?
Můžu mluvit za jednu nadnárodní společnost z automotive průmyslu. Layoutéry máme dva. Oba dva jsou čerství absolventi a ani jeden nebyl v layoutech zběhlý. Oba nastupovali jako "junioři". Jedna z prvních věcí byla absolvování školení v Zukenu (dost drahé).
V rámci pohovoru byl "domácí úkol" navrhnout DPS v eagle (v naší firmě rozšířený systém pro prototypy). Bylo to velmi jednoduché - něco se 7805. Takže žádné extra věci nebyly potřeba
Samozřejmě zkušenosti a znalosti pravidel návrhu (hlavně s ohledem na EMC) se hodí, ale hlavní slovo a zodpovědnost má HW designer, ne layoutér. Taky je to hodně o vyrobitelnosti a testovatelnosti, ale na to jsou interní pravidla a směrnice...
V případě dotazů můžu dát další info...
Určitě by se víc informací hodilo, klidně na adresu trudy.coin(zelená ryba)gmail.com
-
... Potřebuji "zbastlit" pár jednoduchých věcí, platím dobře ...
Já jsem absolvoval FEL ČVUT a měl jsem velké štěstí, že jsem nastoupil do konstrukce v jedné z Tesel, do oboru co byl celkem nový, bylo tam hodně mladých schopných odborníků i na pozicích nižších vedoucích, já jsem jim mohl koukat přes rameno a hodně jsem se tam naučil. Bohužel jsem nebyl jednička, snažil jsem se být aspoň dobrá dvojka.
Po plyšáku Tesla skončila tak jak skončila, já jsem se uchytil v konstrukci firmy co byla zaměřená na strojařský vývoj a zrovna potřebovali někoho, kdo by se vyznal v elektronice.
Poté co jsem se seznámil se situací v oné firmě jsem dospěl k názoru že nemá smysl tam něco elektronického vyvíjet, protože zázemí na jaké jsem byl zvyklý spoléhat v Tesle tam úplně chybí. Tak jsem začal hledat a našel firmy co by pro nás ty elektroniku vyvinuly a vyráběly. Ve šmelcu jsem nacházel nějaké zbytky co se pokoušel zbastlit nějaký můj předchůdce - nic dodělaného a funkčního.
Jde o to, že mezi tím, kdy se kutil pokusí dát dohromady automatické splachování v kadibudce na své chalupě a kdy je potřeba vyvinout něco co by se vyrábělo po sériích a dodávalo zákazníkům je dost rozdíl. Amatéři (přiznám bez mučení, že mnohdy na vyšší úrovni než já) mají tendenci začít čmárat návrh tišťáku bez ohledu na to, jestli ve firmě je někdo, kdo by byl schopen jejich návrh vyrábět. Já profesionál se zkušenostmi zvednu telefon a zavolám do firmy co je její náplní vývoj a výroba elektroniky a požádám je, aby se koukli na emajl co jim obratem pošlu a sdělili mi, za jakých podmínek by byli schopni to vyvinout a dodávat.
Takže pokud máte zájem, můžete mi sdělit podrobnosti na
yarda zavináč zoznam tečka sk
a já se pokusím dát vám kontakt na firmu, o které se domnívám, že by to zvládla.
Takových firem je po plyšáku, kdy se rozpadly velké podniky a někteří ze schopných zaměstnanců se postavili na vlastní nohy, ale moc se o nich neví, celkem dost.
-
Nojo, ono je k neuvěření, jakým lepičům-zoufalcům a za co kolikrát firmy platí. O profesionálních sabotérech bych po 12 letech mohl napsat knížku. A není to jenom u nás, znám podobný experty i v Asii nebo v USA... Holt když to chce manažer rychle a levně, tak se pak nesmí divit, že to má draze a roky se to předělává :D
Takže nemám strach, že by se šikovný nebo "šikovný" vývojář neuživil. A obě kategorie jsou potřeba. První na práci, druzí na školení sobě podobných manažerů.
A potvrzuju, že ne vždycky je senior výkvět firmy:
"Proč je tam 74164 a bipolární tranzistory kolem, když TPIC6C595 zabere míň místa, vyjde levněj, bude mít menší spotřebu a nebudou na výstupech zákmity od shiftování?"
"Protože tranzistory si dám, kam potřebuju." (o půl hodiny dřív tvrdil, že bázový proud jsou jenom zbytečný ztráty a na nic nevyužitý proud)
"Proč má ta 164ka reset RC článkem, když v případě watchdog resetu budou výsutupy v nedefinovaným stavu?"
"Protože to tak zapojuju odjakživa."
"A proč tam vůbec je ten shift registr, když se využívají jenom tři výstupy a procák má 20 volných nožiček ve stejné logice?"
"Protože z procesoru se blbě tahají signály a ušetřím tak místo." (SOIC 16 + R + 2xC v 0603 vs. 5cm cesty a mezery o šířce 0.5cm...)
"Jaký hodláte použít budič pro RS-232ku? Abych věděl, jestli naše zapojení bude s vaším fungovat... A aby měl homologaci."
"Používáme standardní RS-232 podle normy. Pokud to dodržíte, fungovat to bude."
"Ten tranzistor je zaručeně plně otevřený. Do báze pouštím 0.2mA, zesílení má min. 250. Těch 100mA v pohodě sepne a úbytek bude pod 0.4V."
Multimetr: "Na výstupu je jenom 2.1V." Sorry.
"Proč u tohohle komunikačního obvodu bereme synchronizační hodiny z oscilátoru a ne z PLL přijímače?"
"To je doporučený zapojení, dal mě to kamarád z osazovací firmy."
"Proč taktujete RMII 25MHz?"
"Fast Ethernet přece jede na 25MHz, ne? A co je to RMII?"
"Pull up nefunguje, zkusíme pull down nebo oddělení zemí kondíkama..."
"Hm, pánové, a nestačí ten timeout na komunikaci testovat v přijímací smyčce?"
A podobně... Ve vývoji se dá užít hodně srandy.
Ale senioři nejspu úplě špatní, mají super kontakty, takže třetí týden čekám na plošňák k protoypu, který zařizuje seniorova kamarádka. Z Pool servisu Gatemy už bych ho měl 3x... Aspon se můžu dva měsíce oficiálně zašívat (ještě než jeho kamarád zajistí osazení) ;D
-
Nojo, ono je k neuvěření, jakým lepičům-zoufalcům a za co kolikrát firmy platí. O profesionálních sabotérech bych po 12 letech mohl napsat knížku. A není to jenom u nás, znám podobný experty i v Asii nebo v USA... Holt když to chce manažer rychle a levně, tak se pak nesmí divit, že to má draze a roky se to předělává :D
Dokud jsem v oné firmě byl jediný, kdo do věci viděl, tak to bylo dobré. Vzpomínám si, když jsem zkoušel vzorek co nám ona externí firma dodala, napadlo mne, že by bylo dobré tam něco doplnit, zavolal jsem, sdělil, wo co go a za čtrnáct dní jsem měl nový vzorek na novém tišťáku a moje práce mohla pokračovat. Pak ale tomu začali rozumět i jiní (aspoň si to mysleli) a začali do toho zasahovat z titulu svých funkcí (IMHO autor videa "Expert ve firmě" se mohl u nás inspirovat:-)
Tak zabili pár nadějných vývojů.
-
Oproti tomu BEL2 bylo vyloženě popraviště. Osm příkladů na zkoušce, dvě hodiny. Dva příklady za nulu, celá zkouška za nulu. Příklady typu přechodový děje pomocí Laplacea, telegrafní rovnice, komplexní matice,... Brr. To bylo fakt na čtvrtý pokus po dlouhým tréninku rychlocvakání na kalkulačce (determinant komplexní matice 3x3 za 20s - dal to někdo z vás?).
Z vlastnej skusenosti viem že pokial tieto vedomosti človek pravidelne necvičí, tak ich za rok- dva skoro uplne zabudne. Aspon ja som mal pociť že to bolo vyučované strašne rýchlo strašne vela. Najviac som si zapametal z predmetov z inižnierskeho studia, ked už toho nebolo tolko naraz. Takže teraz ani nie po roku praxe ve vyvoji elektroniky raz za týžden hodinu v praci strávim opakovaním príkladov z analýzy elektrických obovodov.
Když ale vědomosti se učí lehce a ještě lépe zkouší. Sice je to k ničemu, ale to český školák neřeší, protože přece VŠ je pecka!
A co by se jako mělo učit?
-
A co by se jako mělo učit?
Nejdo o to čo by sa malo učiť ale ako by sa malo učiť. Najhoriše na vyške bolo že tie najdôležitejšie predmety sa vyyučovali strašne masovo. Nerobiť z dôležitých predmetov (matematika, analýza elektrických obvodov) vyhadzovacie predmety vyučované stýlom vpreplnenej prednáškovej sále natlačiť do študentov za pol roka 200 stranovu knihu plnú vzorcov ktoré sa na skúške vačšina nabiflí (alebo sa nabiflí postup s ktorým sa daju odvodiť lebo na skúške je málo času na váhanie nad postupom).
Niekto písal že by absolvent mohol začať ako layouter. Podla mna sa treba pripraviť aj na možnosť že začne svoju karieru v menšej firme kde bude robiť proste všetko čo patrí k vývoju a nikoho nebude zaujímať či sa to v škole učil alebo nie. Samoštudia si človek užije v práci po zvyšok života viac než dosť. Takže prečo si nepredlžiť mladosť na VŠ a naučiť sa ťažké predmety typu matematika alebo analýza el. obvodov na ktorých samoštudium by musel mať fakt silnú vôlu a sebakontrolu. Robota neujde.
-
Oproti tomu BEL2 bylo vyloženě popraviště. Osm příkladů na zkoušce, dvě hodiny. Dva příklady za nulu, celá zkouška za nulu. Příklady typu přechodový děje pomocí Laplacea, telegrafní rovnice, komplexní matice,... Brr. To bylo fakt na čtvrtý pokus po dlouhým tréninku rychlocvakání na kalkulačce (determinant komplexní matice 3x3 za 20s - dal to někdo z vás?).
Z vlastnej skusenosti viem že pokial tieto vedomosti človek pravidelne necvičí, tak ich za rok- dva skoro uplne zabudne. Aspon ja som mal pociť že to bolo vyučované strašne rýchlo strašne vela. Najviac som si zapametal z predmetov z inižnierskeho studia, ked už toho nebolo tolko naraz. Takže teraz ani nie po roku praxe ve vyvoji elektroniky raz za týžden hodinu v praci strávim opakovaním príkladov z analýzy elektrických obovodov.
Když ale vědomosti se učí lehce a ještě lépe zkouší. Sice je to k ničemu, ale to český školák neřeší, protože přece VŠ je pecka!
A co by se jako mělo učit?
Třeba přemýšlet? Je to VŠ a ne nějaký ústav pro retardy jako dnes. Vědomosti jsou to nejlehčí na řešení problému. Ty má klidně každý, když vyřadíme těch zbytečných 90 % lemplů. Pak máš lidi se stejnými znalostmi a přesto propastnými rozdíly, které odlišují použitelné od nepoužitelných. To jsi ale na dnešních VŠ vyřadil a zůstane ti tam i odpad. Ty kvalitní samozřejmě odradíš, protože nikdo nechce studovat s lidmi, kteří umí rychle spočítat naučený příklad, ale cokoli nového nepochopí, protože už musíš spojovat věci, které v učebnici nejsou.
-
A co by se jako mělo učit?
natlačiť do študentov za pol roka 200 stranovu knihu plnú vzorcov ktoré sa na skúške vačšina nabiflí (alebo sa nabiflí postup s ktorým sa daju odvodiť lebo na skúške je málo času na váhanie nad postupom).
karieru v menšej firme kde bude robiť proste všetko čo patrí k vývoju a nikoho nebude zaujímať či sa to v škole učil alebo nie.
V jakýkoliv firmě bude šéfy/majitele zajímat, za jak dlouho to člověk udělá = rutinní věci musí dávat na tzv. první dobrou jinak je pomalej a nevýkonnej. Ve fotbale taky přeruší utkání, když se útočník ve škole na neučil rychlou kličku doprava, on si to nalistuje v učebnici a až když je to jasný, tak se pokračuje dál? A když to nebude jasný, tak to přeci spoluhráči předvedou a naučí. ;D
-
"Proč u tohohle komunikačního obvodu bereme synchronizační hodiny z oscilátoru a ne z PLL přijímače?"
"To je doporučený zapojení, dal mě to kamarád z osazovací firmy."
To mohla být lepší varianta. Třeba když bude přijímač bez signálu a registry komunikačního obvodu budou záviset na validním taktování.
-
...V jakýkoliv firmě bude šéfy/majitele zajímat, za jak dlouho to člověk udělá = rutinní věci musí dávat na tzv. první dobrou jinak je pomalej a nevýkonnej...
A co je rutinní věc určí šéf ;D ;D ;D :(
-
Třeba přemýšlet?
Jak bys navrhoval učit přemýšlení? Mám obavy, že komu není s hůry dáno... Když máš IQ 90 a méně, tak přes to prostě nejede vlak. Ale to nenadávej na školy.
nikdo nechce studovat s lidmi, kteří umí rychle spočítat naučený příklad, ale cokoli nového nepochopí, protože už musíš spojovat věci, které v učebnici nejsou.
To jsou strašný kecy! Kdybys měl koule, tak si aspoň dokážeš přiznat, že na to prostě nemáš, místo shazování schopnějších než jsi ty sám. Nechápu, co je na tom tak strašnýho. Já taky nebudu tvrdit, že nekopu v první lize jen proto, protože pobíhat sem a tam po hřišti v rámci tréningu mi připadalo zbytečné a stejně by mi to nic nedalo, tak teď hraju asi tak na úrovni ligy mistrů, spíš jsem ještě o něco lepší, ale jen tak občas s kámošema na louce, což by ti prvoligoví zaručeně nedali.
Jste fakt už směšní. Stále dokola stejná písnička: "já jsem geniální a škola mně akorát bránila v rozletu, protože tam byli samí neschopní a učili tam samé nesmysly, což zaručeně jakožto cucák, co mu teče mlíko po bradě, dokážu poznat. Sice teď někde dělám jen nějakýho podržtašku, ale budu se tvářit, že vedu vývoj technologie asi tak na úrovni StarTrek. A možná tomu i sám uvěřím."
Jste takoví hujeři - "já to tady všechno vedu... V podstatě... Teda... Už brzo budu..."
-
Třeba přemýšlet?
Jak bys navrhoval učit přemýšlení? Mám obavy, že komu není s hůry dáno... Když máš IQ 90 a méně, tak přes to prostě nejede vlak. Ale to nenadávej na školy.
Tak vyssi IQ si clovek v supermarketu nekoupi, nicmene IQ je vec, ktera se do jiste miry rozviji tim, ze clovek pouziva mozek k premysleni. VS stale jeste asi je prvni skola v celem vzdelavacim systemu, ktera k tomu nuti a vede. Takze cloveku, ktery ma o pouzivani mozku zajem, urcite VS prospeje. A pokud nekdo ma vydrz, tak nakonec treba zjisti, ze ma na mnohem vic, nez by se zdalo z jeho vysledku ze zakladky a SS. Naopak se kolikrat zjisti, ze ti, kteri na zakladce a SS excelovali, jsou z VS vykopnuti rychlosti svetla, v lepsim pripade prolezou s usima obrousenyma az k lebce.
-
To jsou strašný kecy! Kdybys měl koule, tak si aspoň dokážeš přiznat, že na to prostě nemáš, místo shazování schopnějších než jsi ty sám. Nechápu, co je na tom tak strašnýho. Já taky nebudu tvrdit, že nekopu v první lize jen proto, protože pobíhat sem a tam po hřišti v rámci tréningu mi připadalo zbytečné a stejně by mi to nic nedalo, tak teď hraju asi tak na úrovni ligy mistrů, spíš jsem ještě o něco lepší, ale jen tak občas s kámošema na louce, což by ti prvoligoví zaručeně nedali.
Jste fakt už směšní. Stále dokola stejná písnička: "já jsem geniální a škola mně akorát bránila v rozletu, protože tam byli samí neschopní a učili tam samé nesmysly, což zaručeně jakožto cucák, co mu teče mlíko po bradě, dokážu poznat. Sice teď někde dělám jen nějakýho podržtašku, ale budu se tvářit, že vedu vývoj technologie asi tak na úrovni StarTrek. A možná tomu i sám uvěřím."
Jste takoví hujeři - "já to tady všechno vedu... V podstatě... Teda... Už brzo budu..."
Nějak nechápu, na co reaguješ. Na co nemám? Na hloupé školy pro hloupé lidi? To fakt nemám, protože čas je velmi omezený a pokud ho strávím hloupě na školách, nemůžu ho využít lépe.
Je fakt divný, že tě to tak bere. Byl jsem lepší než studenti na té škole, tak bych tam ztrácel čas. Akorát se ukázalo, že jsem měl pravdu a dnes dělám práce v IT, které většina vysokoškoláků nedělá. Ať už na to nemají a nebo jen ztráceli cenný čas někde, kde to nemělo cenu.
Chápu ale, že pokud jsi studoval údajně náročnou školu a teď ti někdo tvrdí, že jsou to kecy, tak ti to možná vadí. To je ale realita, kámo. Naše školy jsou odpad pro průměrné.
-
Pepo pokud bez VŠ děláš lepší práci, než většina vysokoškoláků, tak se nestyď a pochlub se.
Jakou střední školu jsi vystudoval, co jsi po střední uměl ze školy a co a jak ses během střední naučil bokem.
A jak jsi pak získal znalosti, když né na VŠ. A jakou práci teda děláš.
Buď konkrétní, jinak je to pouhé plácání.
To jsou strašný kecy! Kdybys měl koule, tak si aspoň dokážeš přiznat, že na to prostě nemáš, místo shazování schopnějších než jsi ty sám. Nechápu, co je na tom tak strašnýho. Já taky nebudu tvrdit, že nekopu v první lize jen proto, protože pobíhat sem a tam po hřišti v rámci tréningu mi připadalo zbytečné a stejně by mi to nic nedalo, tak teď hraju asi tak na úrovni ligy mistrů, spíš jsem ještě o něco lepší, ale jen tak občas s kámošema na louce, což by ti prvoligoví zaručeně nedali.
Jste fakt už směšní. Stále dokola stejná písnička: "já jsem geniální a škola mně akorát bránila v rozletu, protože tam byli samí neschopní a učili tam samé nesmysly, což zaručeně jakožto cucák, co mu teče mlíko po bradě, dokážu poznat. Sice teď někde dělám jen nějakýho podržtašku, ale budu se tvářit, že vedu vývoj technologie asi tak na úrovni StarTrek. A možná tomu i sám uvěřím."
Jste takoví hujeři - "já to tady všechno vedu... V podstatě... Teda... Už brzo budu..."
Nějak nechápu, na co reaguješ. Na co nemám? Na hloupé školy pro hloupé lidi? To fakt nemám, protože čas je velmi omezený a pokud ho strávím hloupě na školách, nemůžu ho využít lépe.
Je fakt divný, že tě to tak bere. Byl jsem lepší než studenti na té škole, tak bych tam ztrácel čas. Akorát se ukázalo, že jsem měl pravdu a dnes dělám práce v IT, které většina vysokoškoláků nedělá. Ať už na to nemají a nebo jen ztráceli cenný čas někde, kde to nemělo cenu.
Chápu ale, že pokud jsi studoval údajně náročnou školu a teď ti někdo tvrdí, že jsou to kecy, tak ti to možná vadí. To je ale realita, kámo. Naše školy jsou odpad pro průměrné.
-
Je fakt divný, že tě to tak bere. Byl jsem lepší než studenti na té škole, tak bych tam ztrácel čas. Akorát se ukázalo, že jsem měl pravdu a dnes dělám práce v IT, které většina vysokoškoláků nedělá. Ať už na to nemají a nebo jen ztráceli cenný čas někde, kde to nemělo cenu.
;D ;D
ROFL!!! ;D Prej lepší! ;D Jak se ukázalo, tak tvou prací je připojování tiskáren do sítě. ;D
V jednom máš ale pravdu - to fakt většina vysokoškoláků nedělá. ;D
-
Na rozdíl třeba od zdravotnictví, kde sebeschopnější zdravotní sestra nemůže zastávat pozici lékaře ve vývoji schopný středoškolák může neschopného inženýra strčit do kapsy a zastávat pozici, kde se předpokládá VŠ. Ale musí mít někoho, ať už ve firmě nebo mimo ni, na koho se může obrátit, když narazí na problém, na který ho jeho vzdělání nepřipravilo.
Nojo, ono je k neuvěření, jakým lepičům-zoufalcům a za co kolikrát firmy platí. ....
"Proč je tam 74164 a bipolární tranzistory kolem, když TPIC6C595 zabere míň místa, vyjde levněj, bude mít menší spotřebu a nebudou na výstupech zákmity od shiftování?"
....
"Pull up nefunguje, zkusíme pull down nebo oddělení zemí kondíkama..."
"Hm, pánové, a nestačí ten timeout na komunikaci testovat v přijímací smyčce?"
A podobně... Ve vývoji se dá užít hodně srandy...
Ale zkušenost není až tak k zahození. Pokud vývojář má osvědčené, byť ne zcela tradiční řešení, proč by ho nepoužil? Mnoho součástek nabízí vlastnosti co se v DS dost špatně hledají. Vzpomínám si, kdysi jsem měl řešit takový špek, po PEČLIVÉM prostudování katalogových údajů jsem použil brouky 75107 a 75109 pro něco k čemu nebyly určené a dost místa na plošném spoji se tím ušetřilo.
-
Znám X lidí, co se doma a sami naučili dělat na slušný úrovni elektroniku i jiný technologie, ale neznám nikoho, kdo by si doma sám vydřel matiku (ne, že by to nešlo). A pro většinu těch slušnejch domácích technologů je právě matika ta zeď, přes kterou nemůžou dál.
Jinak myslím, že vejška má i důležitý sociální aspekty - seš mezi lidma, který dělaj to samý jako ty, často jsou chytřejší a máš se od koho učit. IMHO i snáz přijdeš k práci, protože "jsi v prostředí" a po škole máš bejvalý spolužáky, který pracujou na růzejch zajímavejch místech.
Ale když tě vylijou a seš dobrej, máš zájem a baví tě to, určitě se prosadíš i bez vejšky.
-
Znám X lidí, co se doma a sami naučili dělat na slušný úrovni elektroniku i jiný technologie, ale neznám nikoho, kdo by si doma sám vydřel matiku (ne, že by to nešlo). A pro většinu těch slušnejch domácích technologů je právě matika ta zeď, přes kterou nemůžou dál.
Do kamena vo vstupnej hale školy tesať.
Príklad z mojej praxe - potreboval som aby MCU s D/A prevodníkom generoval výstupný analógovy signál na základe nejakého vstupného priebehu (defakto funkcia jednej premennej, a neskor aj 2 premennych). Kolega stredoškolák to riešil tabuľkou 20 hodnot ktoré ručne odmeral. Ja vysokoškolák som reálne odmeral 10 hodnôt, použil interpolaciu (a neskor aj Matlab Curve fitting toolbox - som lenivý :) ), zistil najlepšie zodpovedajucu kvadraticku funkciu a vygeneroval tabuľku 1024 hodnôt. Jednoduchú lineárnu alebo kvadraticku interpolaciu by teoreticky zvladol s kalkulačkou vypocitať aj absolvent zakladnej školy. Realita je ale taka, že sa to učí až na vysokej škole a kolega stredoškolak o interpolacii nikdy nepočul a trojčlenka/priama umera sa použiť nedala (lebo kvadratická funkcia). Kto bude mať lepší priebeh ? Vysokoškolák s 1024 hodnotovou tabulkou alebo stredoškolák s 20 hodnotami tabulky.
-
Mno ... a pak se bude vysokoskolak strasne divit, ze mu to pada, pac zapisuje vi buh co vi buh kam, protoze ten stredoskolak/samouk vi, ze vystup je na 4 bity, takze resit jakoukoli interpolaci je hovadina.
Videl sem mockrat v ruznym podani na vlastni oci. Mistr teoretik obvod vypocital, a pak se strasne divil, ze to nefunguje tak, jak by teoreticky melo. Samouk se to to podival, rek mu tvle, tuhle odstipni ten odpor a dej tam kondik, tamhle to preklenuj kusem dratu ... a za 5 minut to fungovalo, pricemz teoretik vubec netusil proc.
-
Čím se vlastně živíš, milé "j"? Z toho, jak se soustavně projevuješ zde, zatím víme jen tolik, že jsi poměrně dost hloupý.
-
Mno ... a pak se bude vysokoskolak strasne divit, ze mu to pada, pac zapisuje vi buh co vi buh kam, protoze ten stredoskolak/samouk vi, ze vystup je na 4 bity, takze resit jakoukoli interpolaci je hovadina.
Videl sem mockrat v ruznym podani na vlastni oci. Mistr teoretik obvod vypocital, a pak se strasne divil, ze to nefunguje tak, jak by teoreticky melo. Samouk se to to podival, rek mu tvle, tuhle odstipni ten odpor a dej tam kondik, tamhle to preklenuj kusem dratu ... a za 5 minut to fungovalo, pricemz teoretik vubec netusil proc.
jasně, každý zkušený elektronik přece ví, že DAC má 4 bity
-
Mno ... a pak se bude vysokoskolak strasne divit, ze mu to pada, pac zapisuje vi buh co vi buh kam, protoze ten stredoskolak/samouk vi, ze vystup je na 4 bity, takze resit jakoukoli interpolaci je hovadina.
Výstup je 10 bit prevodník. Jednalo sa o simulaciu analogového deja - čím lepšia presnosť tým je to vernejšie. Kolega stredoškolák sa neviem kde naučil používať GOTO aj v Cčkových programoch pre mikrokontroléry (Assembler neovlada, takže odtial to nemože mať), nemal problém trvalo tahať 37mA z 20mA pinu mikrokontroléra (šak bude iba trochu viacej hriať), takže spolahlivoť jeho programov a výrobkov je otazna.
Čistý teroretik a čistý praktik sú 2 extrémy - obidva rovnako nepoužitelné. Rastuca zložitosť elektroniky ide proti praktikovi bez poriadnych teoretických znalostí.
Najlepšie je byť niekde uprostred. Začať v detskom veku ako praktik hraním sa s elektronikou doma popri škole a neustale doplnať medzery teoretickým štúdiom, a nasledne skúšať teoriu v praxi a nebáť sa nových projektov. Žial to je to čo chýba na školách - aj to malo praktických cvičení v skoroideálnym podmienkach zabiju následným vypracovaním dlhých elaborátov ktoré kontroluju doktorandi vyžívajuci sa v tom že im zverili nejaku bezvýznamnosť (tak sťahuju body za to že niektorí ludia nevedia krasopisne písať a na druhej strane zakažu to napísať na PC). Takže jediný sposob ako získať prax na VŠ je bakalarka/diplomovka a v posledných ročníkovch praca jeden - dva dni v týždni popri škole v nejakej malej firme z odboru pokial človek nechce zdegenerovať na od sveta odtrhnutého doktoranda.
Samouk se to to podival, rek mu tvle, tuhle odstipni ten odpor a dej tam kondik, tamhle to preklenuj kusem dratu ... a za 5 minut to fungovalo, pricemz teoretik vubec netusil proc.
A nie je to skor naopak ? praktik všade nahadze kondiky, len tak "pre istotu" lebo to "robí už roky". Ale to sa dostávame do oblasti diagnostiky poruch a merania kde je prax nevyhnutná, ale bez teórie sa mení často na metodu pokus omyl (ak ked pokus omyl občas pomôže rýchlo obísť problém).
-
Čím se vlastně živíš, milé "j"? Z toho, jak se soustavně projevuješ zde, zatím víme jen tolik, že jsi poměrně dost hloupý.
Koukam ze (otitulovanej?) idiot se projevil.
...
Tak diplomovany inzenyr netusi, jak fungujou ruzny cykly, takze furt lepsi stredoskolak, kerej pouzije goto.
-
Tak diplomovany inzenyr netusi, jak fungujou ruzny cykly, takze furt lepsi stredoskolak, kerej pouzije goto.
Vazne? Oni dnes davaji diplom inzenyrum, kteri neumeji cist, ale jinak jsou fakt dobry?
-
O jednom kolegovi (špičkovém vývojáři) kdosi z jeho spolupracovníků prohlásil: "On je dobrý, ale potřebuje někoho, kdo by za ním zametal".
A wo tom to je. Proč by špičkový vývojář co hlavně dává dohromady teorii a zadává úkoly měl věnovat svůj čas tomu, aby své ideje připravoval do výroby. K tomu má mít kolegy, co třeba nejsou teoreticky na výši, ale umějí zase vymyšlené proměnit ve výrobní dokumentaci.
-
Znám X lidí, co se doma a sami naučili dělat na slušný úrovni elektroniku i jiný technologie, ale neznám nikoho, kdo by si doma sám vydřel matiku (ne, že by to nešlo). A pro většinu těch slušnejch domácích technologů je právě matika ta zeď, přes kterou nemůžou dál.
Jinak myslím, že vejška má i důležitý sociální aspekty - seš mezi lidma, který dělaj to samý jako ty, často jsou chytřejší a máš se od koho učit. IMHO i snáz přijdeš k práci, protože "jsi v prostředí" a po škole máš bejvalý spolužáky, který pracujou na růzejch zajímavejch místech.
Ale když tě vylijou a seš dobrej, máš zájem a baví tě to, určitě se prosadíš i bez vejšky.
1) Ono dost záleží na tom, jaká matika. Spíš existuje určitá hranice (kterou má každý jinde), přes kterou se učením doma dostává těžko nebo to minimálně mnohem déle trvá. Když někoho zajímá funkcionální programování a chce ho lépe pochopit, příslušné základy teorie kategorií se naučí doma, stejně jako někdo, koho zajímá logické programování, si snadno osvojí základy formální logiky. Ta matika "za hranicí" se hodí hlavně těm, kdo nebudou jen tupě implementovat zadání, ale vymýšlet nové metody a algoritmy.
2) S těmi sociálními aspekty to je pravda, člověk se nejvíce naučí od lidí chytřejších než on sám, ať už to jsou vyučující, spolužáci nebo kolegové v práci. Musí se ale chtít.
-
Tak je to už 2 roky a přijde mi fér napsat, jak se to celé posunulo :)
Dneska jsem už 2. rokem junior vývojář v jedné firmě (jsem brigi, takže opravdu nemám skills, jak kluci senioři), ale zároveň si vedu svoje vlastní projekty.
Nedávno jsem dostal i místo na fakultě a pracuju na výzkumu a implementaci komunikace po napájení.
Mám, troufnu si říct nevšední bakalářku, technologicky úplně jinde než moji spolužáci :)
Zároveň se to celé pohlo směrem OSVČ, čímž si prostě prohlubuju praxi, zaměstnavatelé jsou na mě hodní a příjemní, fakt mě to překvapilo, protože každý mi ohledně školy vychází vstříc.
Peněz z toho, ale nějak extrémně moc nemám, spoustu věcí nacpu do cestování za prací a co zbyde utratím za nepotřebné radosti :)
Jsem vám všem hrozně vděčný za tu debatu, je to jeden z důvodů, proč jsem u školy vydržel, a proč jsem tam, kde jsem (samozřejmě jsem si to vydřel sám).
A další směr ?
Další směr je ten, že jsem si protáhl Bc. na 4 roky, bylo toho celkem hodně a chci si udělat pořádek v životě.
Mám v plánu zaměřit se víc na studium, zapsat si předměty na FITu a zdokonalit se v kódu, celkově v procesorech, hlas srdíčka prostě nejde neposlechnout a volání linuxu + SW je prostě silné :).
Mějte se hezky a díky
-
seš mezi lidma, který dělaj to samý jako ty, často jsou chytřejší a máš se od koho učit
To je na takovém prostředí asi to nejlepší.
-
Mám dva roky po FEKTu - bc. Teleinfomatika + Ing. navazující obor....
Co se týká složitosti, tak rozhodně nejhorší byl prvák, druhák. Jednak matika byl hnus a pak další podobné hrůzy...Tam to totiž vypadalo z pohledu vyučujících, že nás berou jako póvl co za chvilu vyhodí. Taky tam bylo strašně zbytečné prudy typu přípravy do laboratoří. To znamenalo vzít skripta, opsat z úvodu rukou cca kažou druhou větu do sešitu o tom co se jako bude měřit a s tím přijít ráno na labiny. K tomu samozřejmě protokol z minulého cvičení zase s ručně nakresleným grafem na milimetrák. Naopak v magisterským byly labiny většinou stylem že si člověk vytiskl šablonu, vepsal tam svoje hodnoty a napasl závěr typu "měření se nám líbilo", případně si otevřel rovnou předpřipravený excel na PC kam naházel hodnoty, vylezl mu graf, ten si vytisknul v labině na tiskárně a ukázal vyučujícímu.
Co se týká užitečnosti oboru, tak dostává tak 1 hvězdičku z 5. Očekával jsem, že se tam naučím jak osluhovat síťové prvky a podobné věci z praxe. Ale prdlajs - ke konfiguraci Mikrotiků jsme se dostali v magisterském předmětu v posledním ročníku!!! Bezdrátové sítě bylo myslím jedno, dvě cvičení ve stylu "na nějakým Linksysu nastavit SSID, WPA pass a připojit se na to z notebooku". Ale třeba historie telefonních systémů se tam učila důkladně...takže takový výlet do historie, kdy v ústřednách cvakaly relátka, to máme projitý důkladně.
Nepovinně jsem si dal CISCO, což bylo fajn, ale bohužel jednak se tam jelo hodně rychle - v jedné školní trojhodinovce se zvládly 2 lekce z cisco academy. Také kreditově to bylo ve stejné kategorii jako jiné výplňové předměty typu "biologie člověka", "rétorika" a podobně, kam stačilo jen občas přijít a podepsat se a bylo splněno. Takže spoustě lidem se nechtělo si dávat nepovinně ještě složitý předmět, když mají ostatního povinného balastu plné kecky.
Dále tam byl nějaký úvod do programování C a Java. To zase nebylo tak špatný, ale já spíš tíhnul k té síti, správě a návrhu. Ke konci Bc. jsem se spíš začal orientovat na ten hardware, takže jsem si dal co nejvíc volitelných oborů co s tím souvisely (analogová technika, návrh napájecích zdrojů, návrh DPS)....ale abych pravdu řekl, tak se tam toho člověk nějak extra moc nedozví. Mnohem víc než z VŠ jsem se naučil z youtube (třeba kanál EEVblog a další tech. kanály).
Také mi to přijde lepší ve smyslu, že si to člověk může pustit znovu (videopřenášky se nějak pořád nevedou) a taky to vysvětluje člověk, kterého to vyloženě baví. Zatímco když má u tabule v 8h ráno něco odvykládat, tak to často není zrovna úplně terno. Další výhoda, kterou má "přednáška z youtube" je ta, že si to tam člověk pěkně prostříhá se záběry z reálného zapojení plošňáku, má tam záběr z osciloskopu atd...tohle jsem teda na reálné přednášce nikdy neviděl a spíš to byly jen statické texty, nějaká rovnice a k tomu se mluvilo...
Nakonec teď dělám návrh hardwaru, takže to moc nesouvisí s tím oborem co jsem vystudoval. Ale bohužel co jsem viděl spolužáky, že rok před diplomkou neumí zapojit osciloskop do obvodu a nechápou (ale mají to napapouškované) proč se ampérmetr zapojuje v obvodu sériově a voltmetr paralelně...tak to jsem trochu špatně nesl...
-
Mnoho součástek nabízí vlastnosti co se v DS dost špatně hledají. Vzpomínám si, kdysi jsem měl řešit takový špek, po PEČLIVÉM prostudování katalogových údajů jsem použil brouky 75107 a 75109 pro něco k čemu nebyly určené a dost místa na plošném spoji se tím ušetřilo.
Pokud něco není v DS a ani to není primární funkce součástky, jen jakýsi side-effect, jak se můžeš spolehnout že to zůstane zachováno i v další revizi křemíku?
-
Pokud něco není v DS a ani to není primární funkce součástky, jen jakýsi side-effect, jak se můžeš spolehnout že to zůstane zachováno i v další revizi křemíku?
Ti brouci byli určeni jako vysílač a přijímač nějaké sběrnice, kde jeden bit byl tvořen dvěma dráty, kde logická úroveň byla daná tím, na kterém drátu byl kladný a na kterém drátu byl záporný potenciál. A přijímač detekoval na kterém drátu je kladné (resp. vyšší) napětí, v DS bylo uvedeno, že ten rozdíl musí být větší než asi 3mV. Mne tenkrát napadlo jeden vstupní fous toho přijímače uzemnit a detekovat průchod nulou na druhém fousu. Tak v tom případě asi nehrozilo, že by výrobce nějak podstatně změnil vlastnosti těch brouků.