Fórum Root.cz
Ostatní => Odkladiště => Téma založeno: noef 13. 10. 2013, 20:31:50
-
Nejsem si uplne jisty s oznacenim software.
- closed-source - uzavrene zdrojove kody
- open-source - kody jsou k dispozici (ne nutne vsem)
vs.
- proprietarni - uzavrene zdrojove kody, asi komercni licence
- Open Source (zrejme tu zalezi na velikosti pismen) - kody jsou k dispozici pod nejakou Open Source licenci
Co kdyz ale pouze zverejnim zdrojaky? Jestli to chapu dobre, tak je to open-source (ne Open Source), ale copyright dale plati. Nebo se pletu? Par stranek, co jsem videl, totiz definovalo open-source (ano, malymi pismeny) tak, ze uzivatel ma pravo i upravovat a sirit.
-
open source = Open Source -> zdrojove kody jsou volne k dispozici pod nejakou licenci
closed source = proprietarni -> uzavrene zdrojove kody (nebo pro nejakou uzavrenou skupinu)
a vse muze podlehat urcitym licencim (ktere si zvoli tvurce)
-
open source = Open Source -> zdrojove kody jsou volne k dispozici pod nejakou licenci
closed source = proprietarni -> uzavrene zdrojove kody (nebo pro nejakou uzavrenou skupinu)
a vse muze podlehat urcitym licencim (ktere si zvoli tvurce)
trochu vagni az zavadejici pojem volne... zdrojove kody jsou proste nekdy a nekomu k dispozici za nejakych podminek. Treba takova GPL jako priklad OS licence me nijak nenuti dat zdrojak volne k dispozici ve smyslu zverejnit ho na webu, pouze ho musim poskytnout tomu komu sirim odvozene dilo (zakaznikovi)
-
Pri psani dotazu jsem vychazel z ceske wiki. Puvodne jsem to taky videl jako open source = Open Source, ale potom jsem si precetl tohle:
Pro odlišení se někdy open source software vyhovující požadavkům OSI označuje Open Source (s velkými písmeny).
Podle reakci tu soudim, ze uzivani "open source" a "Open Source" se nutne neridi podle nazoru/prani OSI.
-
trochu vagni az zavadejici pojem volne... zdrojove kody jsou proste nekdy a nekomu k dispozici za nejakych podminek. Treba takova GPL jako priklad OS licence me nijak nenuti dat zdrojak volne k dispozici ve smyslu zverejnit ho na webu, pouze ho musim poskytnout tomu komu sirim odvozene dilo (zakaznikovi)
ano, chtelo to trochu lepe specifikovat :)
-
Svět není černobílý, takže je to maličko složitější. Ale základ je:
- open source software = svobodný software (anglicky free software) - software, jehož licence umožňuje studovat, měnit a redistribuovat software; rozdíl mezi open source a svobodným softwarem je spíše filosofický a je na úrovni definice organizacemi GNU a OSI - v praxi ale existuje jen málo aplikací, které jsou open source a nejsou svobodný software nebo naopak
- proprietární = uzavřený - licence nedává uživateli k dispozici zdrojové kódy; to ale neznamená, že je někdo za nějakých okolností nemůže dostat (třeba univerzity mají zdrojové kódy Windows), spíš je to otázka svobody využití a univerzální otevřenosti všem
Pak je tu ještě otázka placení, která s otevřeností souvisí nepřímo. Můžete mít proprietární software zdarma = freeware, proprietární software za peníze = komerční uzavřený software, ale i svobodný software zdarma či za peníze.
Pojem Open Source je nějaká obskurita, o které dnes slyším prvně. Není důvod to psát velkými písmeny. Do Wikipedie jsem přidal dotaz na zdroj takového tvrzení.
-
trochu vagni az zavadejici pojem volne... zdrojove kody jsou proste nekdy a nekomu k dispozici za nejakych podminek. Treba takova GPL jako priklad OS licence me nijak nenuti dat zdrojak volne k dispozici ve smyslu zverejnit ho na webu, pouze ho musim poskytnout tomu komu sirim odvozene dilo (zakaznikovi)
Ten pojem „volně“ souvisí s redistribucí: pokud získám program nebo zdrojové kódy, mohu je předat komukoliv dalšímu
-
open source software = svobodný software (anglicky free software) - software, jehož licence umožňuje studovat, měnit a redistribuovat software; rozdíl mezi open source a svobodným softwarem je spíše filosofický a je na úrovni definice organizacemi GNU a OSI - v praxi ale existuje jen málo aplikací, které jsou open source a nejsou svobodný software nebo naopak
Tak to bych zásadně nesouhlasil. "open source" souvisí s dostupností zdrojového kódu. "svobodný" souvisí s právy uživatele. Software může být open-source a přitom nemusí být svobodný (například, pokud se budeme držet definice "svobodného software" podle GNU, software pod licencí MPL nebo BSD). Opačný případ (svobodný software, který není open-source), si momentálně nedokážu představit, ale třeba skutečně existuje.
-
Musim rict, ze cim vic prispevku tu je, tim vic se priblizuji stavu zmatenosti, ktery jsem mel pri psani puvodniho dotazu ;D.
-
open source software = svobodný software (anglicky free software) - software, jehož licence umožňuje studovat, měnit a redistribuovat software; rozdíl mezi open source a svobodným softwarem je spíše filosofický a je na úrovni definice organizacemi GNU a OSI - v praxi ale existuje jen málo aplikací, které jsou open source a nejsou svobodný software nebo naopak
Tak to bych zásadně nesouhlasil. "open source" souvisí s dostupností zdrojového kódu. "svobodný" souvisí s právy uživatele. Software může být open-source a přitom nemusí být svobodný (například, pokud se budeme držet definice "svobodného software" podle GNU, software pod licencí MPL nebo BSD). Opačný případ (svobodný software, který není open-source), si momentálně nedokážu představit, ale třeba skutečně existuje.
Ta oblast, ve které existuje rozpor mezi tím, co schvaluje OSI, a tím, co je oukej podle FSF, je relativně malá.
Průšvih je v tom filosofickém rozdílu, resp. v tom, že některé byznysy vydávají proprietární "source available" software za open source.
-
Velká/malá písmena nebo pomlčky nehrají roli. Otevřený software resp. open source je definovaný OSI: The Open Source Definition (http://opensource.org/osd). Tady to máš i česky: Definice otevřeného softwaru (https://svobodnysoftware.frantovo.cz/drupal/node/11).
Hodně se to překrývá s definicí svobodného softwaru od FSF a Richarda Stallmana: The Free Software Definition (https://www.gnu.org/philosophy/free-sw.en.html), český výklad: Definice svobodného softwaru (https://svobodnysoftware.frantovo.cz/drupal/node/10).
Pokud jen zveřejníš/poskytneš zdrojáky bez patřičné licence (nevyhovující těm definicím), tak to není ani open-source ani Open Source ani Free Software ani nic podobného, je to proprietární a nesvobodný software.
Co se týče zveřejnění resp. poskytnutí všem – toto není podmínkou svobodného nebo otevřeného softwaru – klidně ho můžeš poskytnout jen těm, kterým jsi poskytl (třeba i „prodal“) spustitelné verze programu. Oni ovšem mají práva zdrojové kódy šířit a je jen na nich, jestli to budou dělat. Může tedy klidně existovat svobodný software, který se šíří jen v rámci nějaké firmy nebo uzavřené skupiny lidí a nikdo jiný o něm neví a nemá k němu přístup.
Klíčové je, aby ke zdrojovým kódům měli přístup uživatelé daného softwaru – ti, ke kterým se dostaly binárky – což zaručují copyleftové licence. Licence GNU Affero GPL jde ještě o kus dál – práva na zdrojáky se týkají i uživatelů, kteří program používají po síti a binárky se k nim běžně ani nedostanou (typické pro serverové/webové aplikace).
Různé kategorie softwaru máš popsané tady i s obrázkem: Kategorie svobodného a nesvobodného softwaru (https://www.gnu.org/philosophy/categories.html)
-
Anglicka wiki (http://en.wikipedia.org/wiki/Open_source_software):
Although the OSI definition of "open source software" is widely accepted, a small number of people and organizations use the term to refer to software where the source is available for viewing, but which may not legally be modified or redistributed. Such software is more often referred to as source-available, or as shared source, a term coined by Microsoft in 2001.
Takze asi jsem zahledl pouziti spojeni open-source v tom vyznamu source-available. (Open-source jsem mel spojeno s volne dostupnymi zdrojaky, ne se spec. licenci...)
-
Software může být open-source a přitom nemusí být svobodný (například, pokud se budeme držet definice "svobodného software" podle GNU, software pod licencí MPL nebo BSD).
To ne. BSD i MPL jsou samozřejmě licence svobodného sw i podle definice GNU, akorát jsou s GNU GPL nekompatibilní. Můžeš si to přečíst přímo na jejich stránkách: http://www.gnu.org/licenses/license-list.cs.html#GPLIncompatibleLicenses
Aniž bych chtěl jakkoli vyvolávat flame, tak BSD licence je určitě svobodnější než GPL, protože uživateli dává větší práva. Že to GNU považuje za nepraktické a proto vymyslelo licenci, která uživatele omezuje víc s cílem víc podpořit vývoj opensource sw, to je věc jiná.
P.S. stejně nejlepší licence je http://en.wikipedia.org/wiki/WTFPL :))
-
To ne. BSD i MPL jsou samozřejmě licence svobodného sw i podle definice GNU, akorát jsou s GNU GPL nekompatibilní.
Je možné, že už GNU trochu dospělo. Byly doby, kdy tyto licence nepovažovalo za svobodné, protože umožňovaly kód "znesvobodnit".
-
Aniž bych chtěl jakkoli vyvolávat flame, tak BSD licence je určitě svobodnější než GPL, protože uživateli dává větší práva.
Kdo je uživatel? Ten kdo používá spustitelný program nebo ten, ke komu se dostaly jeho zdrojáky? Pro mne je uživatel i* ten první – a jemu právě BSD/MIT licence nezaručuje vůbec žádná práva – je jen na libovůli distributora/autora, jestli zdrojáky pustí až k uživateli, nebo zda si je nechá pro sebe.
*) nebo spíš hlavně on – ten druhý je spíš spoluautor a až potom uživatel – i když je fakt, že u svobodného softwaru ta hranice mezi uživatelem a autorem není tak ostrá a často se to prolíná
-
Jenže zase z pohledu zákazníka (tj. toho, kdo dostal program a zdroják) mě GPL licence omezuje a ani náhodou ji nemůžu nazvat svobodnou - nedovoluje mi dělat si, co chci.
Jinak řečeno, vždycky je to o úhlu pohledu, nikdo to nebude ideální a nikdy tu nebude jediná správná licence.
-
Jenže zase z pohledu zákazníka (tj. toho, kdo dostal program a zdroják) mě GPL licence omezuje a ani náhodou ji nemůžu nazvat svobodnou - nedovoluje mi dělat si, co chci.
Jinak řečeno, vždycky je to o úhlu pohledu, nikdo to nebude ideální a nikdy tu nebude jediná správná licence.
Jistě. Listina základních práv a svobod má také ke svobodě daleko, vždyť omezuje vrahy a otrokáře!
BTW říkáš také IT technologie nebo LED diody?
-
Kdo je uživatel? Ten kdo používá spustitelný program nebo ten, ke komu se dostaly jeho zdrojáky? Pro mne je uživatel i* ten první – a jemu právě BSD/MIT licence nezaručuje vůbec žádná práva – je jen na libovůli distributora/autora, jestli zdrojáky pustí až k uživateli, nebo zda si je nechá pro sebe.
Zájmy programátora/distributora a koncového uživatele budou v tomhle smyslu vždycky v rozporu, takže viděno touhle optikou můžeš omezit buď jednoho nebo druhýho.
Podle mě je ale ta optika zavádějící - pokud si od autora A koupím program X, který využívá knihovnu Y od autora B, tak mi to přece nijak nebrání v přístupu ke zdrojákům knihovny Y (ze stránek autora B). Akorát nemám přístup k práci autora A. Což mi přijde naprosto v pořádku, pokud si autor A nepřeje, aby k jeho práci měl někdo přístup.
Opakuju: vůbec se nechci hádat o to, která licence je lepší, to je i na zdejší poměry fakt stupidní debata. Jenom říkám, že GPL autora k něčemu nutí, zatímco BSD ho k tomu nenutí.
-
Jistě. Listina základních práv a svobod má také ke svobodě daleko, vždyť omezuje vrahy a otrokáře!
Je trochu rozdíl někoho k něčemu nutit ("musíš zveřejnit svoji práci") a někomu něco zakázat ("nesmíš mlátit manželku").
-
Jistě. Listina základních práv a svobod má také ke svobodě daleko, vždyť omezuje vrahy a otrokáře!
Je trochu rozdíl někoho k něčemu nutit ("musíš zveřejnit svoji práci") a někomu něco zakázat ("nesmíš mlátit manželku").
Vždyť to nutí otrokáře stát se zaměstnavateli!
Och jak strašné, GPL nutí vracet změny společnosti, hrůza! Ti nechutní komunisti a kolektivisti mi berou svobody! 'muh freedomz! ['murrica fuck yeah!]
-
Jenom říkám, že GPL autora k něčemu nutí, zatímco BSD ho k tomu nenutí.
Původně jsi ale psal o uživateli.
Zájmy programátora/distributora a koncového uživatele budou v tomhle smyslu vždycky v rozporu, takže viděno touhle optikou můžeš omezit buď jednoho nebo druhýho.
Záleží, o jakého programátora/distributora jde – pokud chce uživatele nalákat na nízkou cenu a pak s ním vyjebat (učinit ho závislým, vendor-lock in, a pak ho oškubat na dalších poplatcích nebo „vytěžit“ jeho osobní data), pak ano, jejich zájmy jsou v rozporu.
Podle mě je ale ta optika zavádějící - pokud si od autora A koupím program X, který využívá knihovnu Y od autora B, tak mi to přece nijak nebrání v přístupu ke zdrojákům knihovny Y (ze stránek autora B).
Ta knihovna může být upravená autorem A (ať už k lepšímu nebo horšímu) a je jiná, než ta, kterou si stáhneš od původního autora. Ale hlavně, výhodou svobodného softwaru je to, že ho můžeš vylepšovat, opravovat v něm chyby, přidávat vlastnosti, distribuovat – ne jen studovat zdrojáky. V knihovně můžou být chyby a autor B (nebo ty sám) je opraví, ale autor A na to bude kašlat, aktualizaci neprovede nebo s velkým zpožděním a jsi v háji – přicházíš o výhody svobodného softwaru, přestože ho používáš (kdesi uvnitř je ta knihovna). Minimálně je tedy potřeba alespoň licence GNU LGPL, díky které si tu knihovnu můžeš vyměnit/aktualizovat sám.
Ale i tak nevidím důvod, proč by měl autor B svojí prací zadarmo sponzorovat autora A, který od tebe vybere peníze. Když už, tak ať si A koupí od B komerční licenci, která mu umožní použití knihovny v proprietárním softwaru – knihovna pak může být standardně pod GNU GPL a případné licenční poplatky se budou spravedlivě distribuovat mezi jednotlivé autory.
Nepovažuji za správné dělat na jedné straně (na výstupu) proprietární software (nedávat uživatelům žádná práva, svobody, vybírat od nich peníze), zatímco na druhé (na vstupu) chtít nějaký komunismus (všechno je všech, ostatní za mě napíší kód a já si jen zadarmo vezmu jejich knihovny). Ten řetězec by se neměl přerušit, svoboda by se neměla vytratit u nějakého distributora, měla by se dostat od původního autora až ke koncovému uživateli. Totéž platí pro případné licenční poplatky – taky by se ten řetězec neměl přerušit a poměrná část poplatků by se měla dostat od uživatele přes distributora k autorovi knihovny.
Tohle je můj pohled na věc, představa spravedlnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Jestli ale někdo chce vydávat svojí práci pod necopyleftovou licencí, je to jeho věc, jeho rozhodnutí. Občas ale cítím tlak ze strany distributorů, kteří se snaží autorům namluvit, jak je skvělé vydávat pod necopyleftovými licencemi, jak je to moderní a správné nebo dokonce „svobodnější“ – ano, je to skvělé pro ty distributory, proto to říkají. A proto cítím potřebu říkat: na vydávání pod GNU GPL není nic špatného, naopak, je to správná cesta, nestyďte se za to a nenechte si do toho kecat od někoho, kdo chce využít vaši práci zadarmo a uživatelům nedat svobodu. Pokud byste chtěli, aby se nějaký váš SW používal i v proprietárním produktu, je tu vždycky možnost duálního licencování – můžete prodat komerční licenci a ještě tak získáte nějaké peníze na další rozvoj SW nebo pro sebe jako zisk.
-
Jistě. Listina základních práv a svobod má také ke svobodě daleko, vždyť omezuje vrahy a otrokáře!
Je trochu rozdíl někoho k něčemu nutit ("musíš zveřejnit svoji práci") a někomu něco zakázat ("nesmíš mlátit manželku").
GNU GPL software tě ale k ničemu nenutí – dává ti určitá práva za určitých podmínek*, když se ti to nelíbí, tak si ho nevšímej, ber nebo nech být – na ten software nemáš žádný implicitní nárok, nikdo neměl povinnost ho pro tebe napsat a musíš si uvědomit, že ten software tu vůbec nemusí být. Je to prostě volný trh – když se ti nelíbí podmínky, tak si běž jinam. Je to jako kdyby sis stěžoval, že tě Mercedes nutí platit nehorázné peníze za jejich auta.
*) velmi benevolentních: dokud software nešíříš dál, nemáš žádné povinnosti ani závazky (srovnej s různými EULA licencemi k proprietárnímu softwaru, které ti dávají milion zákazů a příkazů i když chceš software jen používat – a distribuovat ho navíc nemůžeš vůbec)
-
Občas ale cítím tlak ze strany distributorů, kteří se snaží autorům namluvit, jak je skvělé vydávat pod necopyleftovými licencemi, jak je to moderní a správné nebo dokonce „svobodnější“ – ano, je to skvělé pro ty distributory, proto to říkají.
Taky je to skvělé pro programátora. Může si například svobodně vybrat, že pro funkci 1 mu vyhovuje knihovna pod licencí MPL, pro funkci 2 knihovna s BSD a pro funkci 3 knihovna pod WTFPL. Není nucen obětovat první z nich jenom proto, že zrovna její licence není kompatibilní s GPL. Není nucen celé dílo vydat jako GPL2, protože shodou okolností některá jeho dílčí komponenta byla vydána jako GPL2only, přestože z hlediska prospěchu uživatele by bylo lepší to vydat třeba pod WTFPL. A nestane se mu, že dvě potřebné knihovny jsou jedna pod GPL2only a druhá pod GPL3 a tudíž je celá aplikace v háji, protože požadavky těchto dvou licencí jsou spolu ve sporu a tudíž v programu může být nejvýše jedna z komponent.
Samozřejmě, purista bude nadšen - přesně k tomu tu GPL máme, aby kód pod GPL nikdo nemohl zneužít pro svoje temné cíle, aniž by vydal výsledek opět pod GPL. Ale já se ptám, nebyl by náhodou uživatel radši, kdyby sice přišel o dílek té nejčistší svobody software, např. za cenu použití "méně svobodné" licence MIT, ale zase dostal k dispozici program, který mu vyřeší jeho problémy? Protože k tomuhle GPL dost často vede.
na vydávání pod GNU GPL není nic špatného,
Uživateli je vcelku dost jedno, jestli program používá GPL nebo MPL nebo BSD nebo WTFPL: Z hlediska jeho použití jsou všechny licence prakticky ekvivalentní.
Programátorovi aplikací, který chce v rozumné době vytvořit užitečný open-source program, hází GPL pod nohy spousty klacků v podobě vzájemných závislostí a nekompatibilit mezi GPL a zbytkem open-source světa.
Programátorovi knihoven, který chce věnovat část svého úsilí kolegům, aby oni už nemuseli, sice GPL klacky pod nohy nehází, ale bude je házet všem, kdo by vytvořenou knihovnu chtěli používat.
GPL má přínos pro jedinou skupinu programátorů: Pro ty, kdo mají panickou hrůzu z toho, že se jejich geniálního výtvoru zmocní satan Microsoft, celé to uzavře a bude na tom vydělávat, a chudákům původním autorům zůstanou oči pro pláč.
Pokud byste chtěli, aby se nějaký váš SW používal i v proprietárním produktu, je tu vždycky možnost duálního licencování – můžete prodat komerční licenci a ještě tak získáte nějaké peníze na další rozvoj SW nebo pro sebe jako zisk.
Lež jako věž. Tohle absolutně není pravda, protože taková typická GPL knihovna je odvozená zase od jiných GPL kódů, které autor knihovny nemůže přelicencovat pod nějakou komerční licenci. Jediné řešení je, že zájemce o proprietární produkt (podotýkám, že "proprietární" v tomto kontextu znamená taky "pod BSD" nebo "pod WTFPL", hezké, že?) kontaktujte **úplně všechny** autory, kteří se **kdykoliv** **jakkoliv** podíleli na vzniku té požadované knihovny, a od **všech** získal alternativní licenci - přičemž je docela zásadní otázka, jestli vůbec pánové Novák a Vocásek, spoluautoři GPL knihovny X, vůbec za sebe mohou to svolení udělit (jestli náhodou není potřeba je oba dostat do stejné místnosti a od obou současně dostat tu alternativní licenci).
-
Linux je úspěšný díky tomu, že lidé/firmy musejí své /dále distribuované/ změny kódu vracet jaderné komunitě — vzhledem k podmínkám GPL.
-
Původně jsi ale psal o uživateli.
Myslel jsem samozřejmě programátora. Z hlediska uživatele jsou obě licence úplně stejné - prostě něco zdarma stáhnu, přeložím, provozuju...
V knihovně můžou být chyby a autor B (nebo ty sám) je opraví, ale autor A na to bude kašlat, aktualizaci neprovede nebo s velkým zpožděním a jsi v háji – přicházíš o výhody svobodného softwaru, přestože ho používáš (kdesi uvnitř je ta knihovna). Minimálně je tedy potřeba alespoň licence GNU LGPL, díky které si tu knihovnu můžeš vyměnit/aktualizovat sám.
Pozor, tady srovnáváš sw, ke kterému mám zdrojáky, se sw, od kterého zdrojáky nemám. Nesrovnáváš dva sw, od kterých obou mám zdrojáky a jeden je pod GPL a druhý pod BSD.
Ale i tak nevidím důvod, proč by měl autor B svojí prací zadarmo sponzorovat autora A, který od tebe vybere peníze. Když už, tak ať si A koupí od B komerční licenci, která mu umožní použití knihovny v proprietárním softwaru – knihovna pak může být standardně pod GNU GPL a případné licenční poplatky se budou spravedlivě distribuovat mezi jednotlivé autory.
GPL softwaru s duální komerční licencí zas tak moc není. Z jednoduchého důvodu - všichni, kdo do toho kódu přispěli, by se na tom museli dohodnout, a zároveň by nesměli použít žádný jiný GPL kód, že :)
Nepovažuji za správné dělat na jedné straně (na výstupu) proprietární software
To už jsme přesně u toho, kam jsem se nechtěl dostat. Ano, tohle je odvěká debata, která potrvá na věky. Někdo to nepovažuje za správné a hodlá proti tomu aktivně něco dělat a někomu je to putna a klidně svůj software uvolní do public domain... Každej je ňákej no.