Fórum Root.cz
Hlavní témata => Hardware => Téma založeno: Pavouk106 11. 03. 2013, 16:47:15
-
Ahoj,
ne úplně to sem patří, ale taky jsou tu bastlíři a hlavně lidi, co mají zkušenosti, tak to zkusím.
Chci si ubastlit solární panel (hračku, ne elektrárnu) otáčející se za světlem. Principielně bych to viděl tak, že dám na konec trubičky (kvůli omezení světla) fotorezistor, to samé udělám ještě jednou, mezi trubičkami udělám úhel a budu porovnávat do které trubičky jde více světla a tím směrem se otáčet. Na technice se dá kdykoliv zamakat, ale princip je jasný.
Protože o Arduinu i RPi vím takříkajíc prdlajs, ptám se rovnou zkušených - lze to udělat se zmíněnými zařízeními, aniž bych k tomu dodělával složitý vnější obvod? Mají vstupy na tohle použití? Arduino bych očekával, že zcela jistě, RPi spíš ne. Stejně tak potřebuju výstup na motor (na relé) doprava a doleva, případně i nahoru dolu (podle toho, jak moc se do toho vrhnu...)
RPi bych radši, protože je to pořád víc PC (je mi bližší), než deska na hraní. Pro Arduino u mě zase mluví téměř neomezené možnosti použití. Vidím to téměř jasně na Arduino...
Pokud bych měl sáhnout po Arduinu, tak jaký model by tohle obstaral? Tedy 4 analogové vstupy + 4 výstupy nebo 2 výstupy, kde lze přehodit polaritu (abych točil motor na druhou stranu). Kdybych chtěl z Arduina dolovat statistiku (jakým směrem je natočené, kolik světla chytají rezistory, jaká je voltáž na panelech, kolik žere Arduino pro sebe - bude to celé samonapájecí), lze to dělat po LAN? Musel bych si sám napsat program, který by po LAN komunikoval, nebo to je komunikace nějak obsažena v Arduinu?
Potřeboval bych poradit s hlavním kusem HW, co koupit. Programovat/nahrávat program budu (samozřejmě) v Linuxu, pokud to hraje roli kvůli kompatibilitě.
Připomínky/nápady k principu otáčení za světlem taky beru ;-)
-
arduino bez problemu, kdysi jsem to delal jako malyho robutka - dej si hledat do google arduino sun follower....
-
nebo arduino solar tracker
a jinak normalni nejlevnejsi uno/duemilanove (nebo jak se tomu nadava) to zvladne a stoji par stovek
-
Zdravim,
arduino bude pro tohle práci asi lepší volbou. Napájí buď z usb nebo přes jack 7-12V. K počítači se připojuje přes usb kabel, ale hlásí se jako sériová linka, a přes tu probíhá komunikace. Základní verze neobsahuje Ethernet připojení, ale dá se dokoupit shield.
Tady jsou originální konfigurace, ale desek je mnohem víc. http://arduino.cc/en/Main/Products (http://arduino.cc/en/Main/Products) Musíš si vybrat typ podle toho jestli budeš pracovat jen na otáčení a nebo jestli bude arduino základem dalších experimentů. ;)
Programovat můžeš i v ide, a existuje spousta knihoven na cokoliv, takže si určitě vyhraješ.
Jo a pro inspiraci se můžeš mrknout sem tady to hawelson řešil jednoduchým obvodem http://hawelson.blog.cz/0704/solarni-natacec-za-sluncem (http://hawelson.blog.cz/0704/solarni-natacec-za-sluncem)
-
Nejak nechapu, proc Arduino. To je, jako mixer se ctyrjadrem. Na tohle staci dva svetelne snimace, par tranzistoru, eventuelne operacni zesilovac a dve rele nebo dva vykonove tranzistory s ochrannou diodou na vystupu.
BTW, snimace bych necpal do trubicek, ale spis do matne vycernene krabicky s inteligentne navrzenym okenkem nebo mozna spis do krabicky s prepazkou, ktera bude vrhat stin na jeden ze snimacu, kdyz bude poloha nespravna. Prvni by se dalo pouzit s Arduinem, protoze tam by bylo nutne, aby napred zavrtelo panelem a naslo pozici Slunnce, druhe by fungovalo i s resenim s tranzistory.
Jinak, kdyz Arduino, tak by se take dalo mu rici, kolik je hodin a podle tabulky by vedelo, kde je spravna poloha. To by ale znamenalo pouzit krokovy motor a nejak zajistit nastaveni vychozi pozice pri inicializaci.
-
Jestli Vám primárně nejde o programování, požadovanou funkci Vám zajistí kromě zmíněných fotorezistorů jeden operační zesilovač jako komparátor s hysterezí plus dva tranzistory na výstupu (plus několik pasivních součástek). Samozřejmě záleží, co tím budete spínat.
Jako snímač Vám poradím velice šikovný (a hlavně ověřený) trik. Můžete snímat osvětlení protilehlých stran rovné destičky, která se bude HRANOU natáčet ke zdroji světla. Osa fotorezistorů ke kolmá k ploše destičky. Fotorezistory pak nemusíte ani nijak zvlášť stínit (trubičky klidně vynechte).
PS: Fázi různě stíněných fotorezistorů jsem si taky prodělal :)
-
Mně právě jde o programování, v elektru jsem úplně mimo. Ubastlim si stabilizátor napětí, případně dokážu obalit tranzistory součástkama, aby plnily základní funkce, ale s OZ jsem úplně mimo. Proto Arduino, chci docílit funkce pomocí programování a základních elektrosoučástek (snímačů).
Od panelů si slibuju dostatek elektriky pro napájení desky + motorů. Abych to prostě mohl kamkoliv přenést, postavit a nechat si hlídat vlastní napájení. Proto bych možná od určité intenzity při západu otočil panely co nejdál to půjde směrem na východ. Aby se to ráno chytlo a mohlo se dotočit úplně.
Krokový motory jsou skvělej nápad, na těch to budu muset postavit už z důvodu, že Arduino by podle nich vědělo, kterym směrem je otočený. Samozřejmě ne podle nich, ale podle sebe. Krokový motory by mi jen zařídily, že bude podle čeho počítat ;-) Zároveň by se vyzkoušením dalšího kroku přesně zjistilo, kde je zrovna teď zdroj světla (zda už udělat ten další krok nebo ne).
Docela se na to těším, zatím budu jen studovat, případně vyrábět konstrukci s panely. K narozeninám si pak nechám udělat radost a jde se na to...
-
Jsem rád, že jdeš do Arduina. Umí to téměř všechno a stojí to pár kaček, resp. koupil jsem Arduino MEGA i s Ethernetem z Číny ani ne za 5 stovek.. Ty 2 relátka k motoru na PCB i s optočleny a šroubovací svorkou tam jsou taky pod 3$, pro příklad. Řeším s tím právě domácí automatizaci. Jen mne mrzí, že u nás se na to každý dívá jako na podřadnou věc a moc se to nepoužívá a není o tom někde nějaké kloudné forum.. Jak někdo píše šlo by to vše dělat i jednodušeji a čistěji, než nějakou universální deskou, ale na experimentování se svým originálním zapojením a PCB ad. nemám momentálně absolutně čas. Místo toho se snažím pochopit javu, což zase je problém pro mne. A když si nakonec rozmyslíš, že to má fungovat úplně jinak, stačí přepsat program, u takhle primitivních věcí je to hned, jen pár dobře pochopitelných funkcí. Místo servomotorku bych použil klasickej ss motor a na odečítání polohy nějakej potenciometr připojený k ose, pokud budeš potřebovat tu polohu snímat. Nevím jak velké mají být ty solární panely, ale nějakej větší servomotor je už za jinou cenu. Ale stačily by asi jen 2 pojistné dorazové spínače na začátku (východě) a na konci (západě) trasy.
-
daew: Já Arduino viděl u kámoše a právě ta představa, že s tím jde v podstatě cokoliv, se mi líbila. On už má snad dvě nebo tři. Všechno na hraní :-)
Místo krokových dojde na klasický motorky, když jsem viděl ceny... Za to bych měl další Arduino. Bude to zatím jen hračka, takže dolární panely budou tak velký/silný, aby utáhly Arduino (kolik žere?) a ty motorky na otáčení. S dorazy východ/západ počítám, odečítání podle potenciometru mě vůbec nenapadlo :-)
-
... Stejně tak potřebuju výstup na motor (na relé) doprava a doleva, případně i nahoru dolu (podle toho, jak moc se do toho vrhnu...) ...
Pokud nakloníte osu, kolem které se bude panel otáčet, o 40° směrem k severu (tj. sklon 50°), bude Vám dopadat sluneční záření během rovnodenosti kolmo na panel, v létě pak shora a v zimě zdola. Pokud umožníte naklopení panelu o +-23,5° nahoru a dolů, staší s nastavením hnout cca 1 za měsíc a záření bude dopadat na panel prakticky kolmo (samozřejmě při otáčení kolem "vertikální" - tedy ukloněné - osy během dne).
Příliš mnoho energie navíc tím naklápěním o +- 23,5° ale nezískáte, jen tím snažím poukázat na víceméně zbyteční natáčení podle dvou os; "horizontální" natáčení (s nakloněnou osou) bohatě stačí (viz např. http://mapa.czrea.org/slunko.php (http://mapa.czrea.org/slunko.php) - Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů energie - Putování Slunce po obloze).
PS: Slunce jde v naší zeměpisné šířce (50°) nad obzorem v rozmezí zhruba 16,5° (zimní slunovrat - poledne) až 63,5° (letní slunovrat - poledne) nad obzorem. Během rovnodenosti to je 40°.
... Krokový motory jsou skvělej nápad, na těch to budu muset postavit už z důvodu, že Arduino by podle nich vědělo, kterym směrem je otočený. Samozřejmě ne podle nich, ale podle sebe. Krokový motory by mi jen zařídily, že bude podle čeho počítat ;-) Zároveň by se vyzkoušením dalšího kroku přesně zjistilo, kde je zrovna teď zdroj světla (zda už udělat ten další krok nebo ne). ...
Pokud nechcete řídit panely na sluneční farmě (tj. jedním smímačem X panelů), poloha panelu Vás nemusí vúbec zajímat a krokové motory ani snímání polohy panelu nepotřebujete. Pokud např. zapojíte fotorezistory plus další 2 rezistory do můstku, pouze měříte napětí. Nula znamená vyvážený můstek (správně natočený panel) a + nebo - směr otáčení. Z poloh jsou důležité pouze krajní polohy, protože v létě jde slunce o víc jak 180° a pokud se večer zastavíte na SZ, bude mít ranní sluníčko (SV) tendenci otáčet panelem doprava.
-
Urcite Arduino.
Kupte si asi UNO - zakladni model.
Pozor, vim,ze u verzi z DX (nejake to chinaduino) byl u prvni revize una problemovy stabilizator (7-12v), mozna uz je to opravene.
Byt vami, vykaslu se na motory a dam tam uplne obycejna modelarska serva - ridi se sirkou pulzu (na arduinu neskutecne jednoduche - jen poslete knihovne servo uhel a on se nastavi). Za nejake levnejsi date na DX cca 80 korun. Sily bude mit dost. Fotodpory zapojte s pevnym odporem jako delic, zapojte mezi zem a +5V, merte napeti mezi nimi, provase ucely je Wheatsoneuv mustek trochu zbytecny, chcete -li to jako programovaci etudu.
Mohu byt dost seredne mimo, ale takto bych to delal ja.
za chyby a absenci nabodenicek se omlouvam
-
Třeba by se ti mohlo hodit tohle:
http://dspace.upce.cz/handle/10195/34961
automaticky se to natáčí za sluníčkem
-
Olaf: Najespíš i tak udělám otáčení ve dvou směrech, aby to nejlépe stále drželo 90 stupňů k Slunci. To otáčení ze západu na východ (přes druhou stranu) vyřeší právě dorazy - dorazí najednu stranu, pochopí, že tudy nemůže, tak pojede k druhýmu dorazu :-)
Polohu panelu bych rád znal kvůli statistice (kdy a kam byl natočenej, případně si v budoucnu dělat grafy kam to koukalo a kolik šťávy to ždímalo).
bagrista: Vezmu Duemilanove. Je levnější. Vezmu k němu i step-up step-down měnič, když to bude napájený přímo z článku, lepší, než bastlit něco takovýho sám.
Serva vůbec nevím, jak fungujou. Pokud by uměly po stupních, tak by to bylo super. Nehodil bys mi sem odkaz na dx.com na nějaký vhodný? Pozor na napájení z článků = omezenej příkon. Nemusí bejt ani silní, celá otočná konstrukce bude lehounká...
Dělič ve smyslu foto - foto je dobrej nápad. Díky za něj. Jsem amatér nejhrubšího zrna :-D Zatím vlastně nejsem ani ten amatér... ;-)
Pokud by tohle vyšlo a byly prašule, dost možná by to skončilo nákupem velkých panelů... I v tomhle stavu by to ale mohla být třeba nabíječka mobilů apod. Zvlášť, když k tomu dobastlím nabíjecí baterii a bude to schopný nějakou tu energii uchovat.
Všechno se ale bude teprve konat a odvíjet. Až/pokud něco stvořím, podělím se. Pořád tu diskutujte, rád si počtu, každej nápad nebo rada se cení.
-
Ještě jednu věc bych se chtěl zeptat - Ethernet shield. Chtěl bych vidět výstup programu (když ho do něj vepíšu) na dálku, případně to rovnou sulcovat nějakym lepšim způsobem, třeba jako odpovědi na HTTP GET nebo SNMP. Je k tomuhle Ethernet shield určenej? Umí nějakej základ sám od sebe, nebo budu muset tvořit i pro komunikaci po síti všechno sám? Nerad bych to koupil, abych zjistil, že bez síťových znalostí se nepohnu...
Shieldy jsou dělaný tak, že je napíchnu na desku a stále můžu využívat všechny I/O na shieldu? Nebo mi nějaký sebere pro sebe?
-
vsechno sam, umi jen "zakladni" komunikaci, mrkni se do ovladaciho softu arduina - sou tam na to ukazkovy priklady
-
Moc nechápu, nač fotorezistor, když to na sobě bude mít solární panel. IMHO stačí sledovat napětí na panelu, když mi klesá, otáčím se špatným směrem.
-
A co oblačnost? Když to bude podle napětí na panelu tak to bude s každým přistíněním švenkovat.
Jinak dobrý zdroj krokových motorů jsou staré jehličkové tiskárny (ve sběrném dvoře) nebo inkoustovky, tam je jeden krokáč a jeden obyč SS motor.
Výkonné krokáče jsem pak vymontoval v kovošrotu z nějaké profi tiskárny/kopírky (hotová almara) ale to bylo vyjímečně.
-
A co oblačnost? Když to bude podle napětí na panelu tak to bude s každým přistíněním švenkovat.
Zatímco fotorezistor bude dávat stále stejné hodnoty, že? No nevím, jestli to měl být vtip, tak se moc nepodařil.
-
nejsem si jistej, jestli je par odporovych delicu navic skutecne problem....
-
Ještě jednu věc bych se chtěl zeptat - Ethernet shield. Chtěl bych vidět výstup programu (když ho do něj vepíšu) na dálku, případně to rovnou sulcovat nějakym lepšim způsobem, třeba jako odpovědi na HTTP GET nebo SNMP. Je k tomuhle Ethernet shield určenej? Umí nějakej základ sám od sebe, nebo budu muset tvořit i pro komunikaci po síti všechno sám? Nerad bych to koupil, abych zjistil, že bez síťových znalostí se nepohnu...
Umi sam o sobe TCP a UDP. Tzn. budes muset si napsat podporu protokolu vyssi vrstvy. Ale to obvykle neni zadna tragedie - napr. pokud bys chtel ty hodnoty zobrazovat pres http, bude to vypadat nejak takhle: http://arduino.cc/en/Tutorial/WebServer Takze si musis vybrat takovej protokol, kterej zvladnes naimplementovat aspon z te casti, kterou budes potrebovat (tady u tech malych kontroleru se bezne dela, ze se naimplementuje jenom cast protokolu, nikdo neocekava, ze takovej prcek bude fungovat presne podle RFC se vsim vsudy :)
Shieldy jsou dělaný tak, že je napíchnu na desku a stále můžu využívat všechny I/O na shieldu? Nebo mi nějaký sebere pro sebe?
EthernetShield pouziva SPI a pin 10. Takze pokud dobre lovim z hlavy, zabere ti piny 13,12,11 a 10. Na SPI porad jeste muzes davat dalsi zarizeni, ale nevim, jestli Arduino shieldy takove stohovani umoznuji.
-
A co oblačnost? Když to bude podle napětí na panelu tak to bude s každým přistíněním švenkovat.
Zatímco fotorezistor bude dávat stále stejné hodnoty, že? No nevím, jestli to měl být vtip, tak se moc nepodařil.
Ne akorát s dvěma fotodektorama bude daný směr, nebude to "pátrat".
-
Ne akorát s dvěma fotodektorama bude daný směr, nebude to "pátrat".
Po prvním přestavení je směr daný, takže ani s panelem to pátrat nebude, čistě sw záležitost.
-
čistě sw záležitost
Ano, to už záleží na programátorovi :-D
Mirek: Díky za info. Ethernet shield zatím nechám být, DX ho bude mít i kdykoliv dýl během roku ;-) Ta síťařina ale vypadá úplně v klidu...
Měřit budu nejspíš fotorezistorovým děličem. Otáčení pořád netuším jak udělám - nesmí to žrát moc (solární napájení všeho) a přitom by to mělo být udělaný tak, abych věděl, o kolik s tím Arduino hnulo. To si ještě počtu. Z DX objednám Duemilanove a 4x solární článek 5-6V/130-160mA. S tím bych se měl vytočit naprosto v klidu (ať paralelně, seriově nebo P/S).
-
podle meho je nataceni skutecne nejlepsi resit servama - zalezi na zatizeni a tim i na cene, ale ja bych to nicim jinym asi nenatacel
-
robin: Co jsem tak početl, tak stačí vzít MG995 servo (něco by mělo utáhnout, 100mA při běhu bych mu měl dodat) a Arduinem mu přímo řeknu, kam se má natočit (řečí lidí například: -45 stupňů) a ono ať je kde je to udělá? Napájení serva bych řešil přímo z USB kabelu ještě před arduinem a signál servu dává přímo arduino...
Jsem úplně mimo nebo nemelu nesmysly? :-) Je MG995 dostatečně silný na otočení pár ohnutých plechů a 20x20cm skla? Nebo by stačilo i nějaký miniaturní (a snad i míň žravý)?
-
a Arduinem mu přímo řeknu, kam se má natočit (řečí lidí například: -45 stupňů) a ono ať je kde je to udělá?
Presne tak (z pohledu programatora).
Jenze to vlastne neni to, co ty chces. Takze si budes muset pamatovat, kde ted ses a relativni pohyb (vlevo, vpravo) vyrobit pohybem na absolutni pozici, nejak takhle: jdi_na(max(kde_ted_jsem+10,180)).
Vyhodou je, ze nemusis resit ty zarazky.
-
Mirek: Já nejsem ani tolik programátor, jako spíš statistik :-) Takže já budu téměř vždy vědět, kde jsem. Jedinej případ kdy ne bude, až zapadne Slunce - po ranním probuzení budu teda muset na dorazy (= krajní pozice, nikoliv dorazy ve smyslu spínačů), abych mohl znovu začít počítat přesně. Otázkou dál zůstává, jak zařídit, abych ráno měl dost světla na otočení se. Nejspíš to skončí k večeru tak, že otočím panely rovnoběžně se zemí... Tím by měly získat ráno světlo. Takže ještě nějaká detekce, kdy bude nejlepší je začít otáčet, aby to stihly do rovnoběžný (nebo lépe za ní).
-
Záleží jak je to vyřešeno mechanicky. Jestli mechanika umí dojet na příslušnou pozici, potom vůbec měření světla není třeba. Na pohyb Slunce po obloze existují rovnice, i na východ a západ Slunce, stačí zadat do programu GPS souřadnice, seřídit hodiny (možno použít celý GPS modul tam jsou i hodiny) a bude to chodit včetně nastavování optimálního vertikálního úhlu panelů.
Bude s tím spousta práce v SW, ale možná méně práce než rozchodit to s měřením světla.
-
Polohu panelu bych rád znal kvůli statistice (kdy a kam byl natočenej, případně si v budoucnu dělat grafy kam to koukalo a kolik šťávy to ždímalo).
PŘESNÉ měření pozice panelu není nejlacinější a kvůli statistikám a grafům je zbytečné. Pokud budete mít opravdu funkční a spolehlivé řízení polohy na Slunce vhodným snímačem, po obloze Vám běhá daleko přesnější pozicioner, než jaký jste schopen doma vyrobit :). Jestliže budete mít k hodnotě "kolik šťávy to ždímalo" přiřazen čas, budete schopen i dodatečně zjistit, kam to koukalo - viz např. http://www.hvezdarnacb.cz/cgi-bin/kar.cgi (http://www.hvezdarnacb.cz/cgi-bin/kar.cgi) (Výpočet poloh, východů a západů planet, Slunce a Měsíce (1900 - 2060)).
Modelářská serva jsou pro natáčení panelů zbytečně (až nevhodně) rychlá. Stačí obyčejný SS motor zpřevodovaný HODNĚ do pomala (šnekový převod je ideální). Uvědomte, co řešíte. Vy nebudete Arduinu říkat např., natoč se o -45° ani o +10°. Slunce urazí za hodinu cca 15° horizontálně (vertikálně podstatně méně), vy např. natočíte panel 1x za 4 minuty doprava o 1° 1). Pouze na konci "směny" (resp. na začátku) zavelíte, otoč se doleva až na koncák (tohle je nutné v době mezi jarní a podzimní rovnodenností).
Pokud hrozí noční osvetlení panelu např. kolem jedoucími auty, není od věci řízení polohy v noci vypnout.
1) Ve skutečnosti mu budete říkat, otáčej doprava, pokud napětí z děliče neklesne (nevzroste) pod určitou mez. Pokud bude pohon dostatečně pomalý, nemusíte řešit ani hysterezi nebo otáčení vlevo (vyjma konce "směny").
-
Otázkou dál zůstává, jak zařídit, abych ráno měl dost světla na otočení se.
Solární panel kupodivu :) pracuje, i když není natočený přímo ke slunci. Takže když ho nebudete na noc přikrývat dekou, ráno se probudí sám, možná si jen chvilku přispí :)
-
možná si jen chvilku přispí :)
Ten se ale ma, dacan!
-
Olaf: Jak moc je "až nevhodně"? Můžu vzít servo, který umí "dokola" a zpřevodovat si to (a dodělat klasický dorazy). Nebo otáčení serva udělat po krůčcích (po "1") a mezi krůčky nacpat pauzy. Udělat si tedy pomaloběžný servo tímhle způsobem, pokud to jde.
Každopádně servo by bylo asi lepší, podle toho, jak se s nim dá pracovat...
Že solární články "dělají elektriku" i když nepadá slunce přímo na ně vím, ale vyrobí dost na to, aby rozjely Arduino (to i jo) a utáhly motory, až se to začne točit k východnímu dorazu?
Beztak musim pořešit ještě napájení, ty DC měniče z DX na tohle prej nejsou vhodný (dle recenzí tam mají nízkej odpor na vstupu a článek defacto vyzkratujou - co mi teda moje elektro znalosti dovolily pochopit :-) ).
-
Když to trochu přeženu: použijete klasický hodinový stroj a hodinovou ručičku zpřevodujete 1:2. Pak se v podstatě můžete vykašlat na Arduino a všecno kolem (ale to by Vás asi nebavilo). Jediné, co pak musíte řešit, jsou sběrací kroužky na přenos z panelu, protože ten se pak bude točit za Sluncem i v noci, tj. kolem dokola. Rychlost je v tom případě 0,00416667 °/s. Modelářská serva mívají kolem 45 °/s !!
Není servo jako servo -. jukněte třeba sem, ať se nemusím moc rozepisovat - http://cs.wikipedia.org/wiki/Modelářské_servo (http://cs.wikipedia.org/wiki/Modelářské_servo)). Důležité je, že cituji: "Téměř všechna současná serva jsou rotační a jejich funkce spočívá v natočení výstupního hřídele na požadovaný úhel typicky v rozsahu 120 nebo 180 stupňů." ... "Natočení serva je plynulé, klasická serva mají minimální otočení o 2° lepší serva o 1°." Konec citát. Ten stupeň nebo dva by tak z hlediska účinnosti panelu nevadily, servo má taky nevýhodu, že ho musíte krmit žádostí o polohu neustále. Pokud chcete využít modelářské servo, stačí Vám z něj pouze motor a převody (a doplnit ještě dalším převodem).
Když budete mít pohon, který zvládne např. 1° za 10 sekund (tj. 0,1 °/s), spínáním výstupu po vteřinách můžete nastavovat (tj. otáčet vpravo) polohu po desetinách stupně (což je zcela zbytečné honění za praporem). V tomto případě v době letního slunovratu "potřebujete" ráno otočit panel zpět o cca 260° (východ a západ Slunce), což by zabralo 2600 sekund (to je trochu moc). Takže pak se nabízí zrychlit pohon nebo použít dvourychlostní (separátně pro otáčení vpravo a vlevo). Pomalému pohonu stačí díky převodům slabší motor.
Když jsem s tím dělal před mnoha lety pokusy, použil jsem k pohonu převod z majáku (šnek, uložení hřídele, ozubené kolo) plus řemenice ze stavebnice Merkur a gumičku :). Bylo to jem na zkoušku otáčení za Sluncem (chodilo to i na Měsíc v úplňku, jen se kvůli charakteristice fotorezistorů musel upravit můstek - dělal jsem to s operačním zesilovačem).
-
Ještě bych doplnil -
obávám se že solární článek, který by utáhl na přímo servo pohony nebude reálný, je třeba si uvědomit, že i malá modelářská serva mají více jak 4A špičky při rozjezdech a dobrždění. Pokud to budete dělat pomocí vlastních servopohonů, jste schopen ty špičky omezit, ale ne úplně zrušit.
Takže podle mého budete potřebovat ještě baterii, která vykryje špičky (a budete se muset postarat o její kondici).
Možná by bylo pro Vás inspirativní kolik takový panel dává když není dobře osvětlen, touto problematikou se aktuálně zabývá Radek Vicek na HW news a dával do fóra celkem podnětné grafy z měření panelu.
Uvidíte, že bez baterie to bude nepoužitelné.
Zapik
-
No, já bych tam rozhodně dal nějaký menší akumulátor a přes den si ho dobíjel, aby to ráno bylo plně životaschopné.
-
Zapik a marwyn: Já přemýšlím i o nabíjení akumulátoru, ale to zatím nechávám být. Pořád to má být spíš hračka, než něco užitečného, takže tyhle věci předem řešit moc nechci...
I tak ale vidím následující možnosti:
1. Jeden článek na Arduino, zbytek motory (nejisté v počasí, kdy Arduino nebude mít šťávu ani na sebe)
2. Všechno dokupy a napájet vším všechno (nejisté všeobecně, restarty pořád dokola apod.)
3. Varianta 2 s akumulátorem
4. Varianta 2 s nadupaným kondenzátorem (mluvím třeba o 10mF = 10000uF nebo i víc)
-
Jen ještě k předchozímu doplním, že otáčení nebude ve stylu "pořád opravuj polohu", ale "jeď doprava, dokud na levym fotorezistoru nebude víc světla" - takže vlastně pojede o kus víc, než bude třeba. Pak bude čekat, až bued víc světla na pravym fotorezistoru + k tomu trochu tolerance, aby se otáčel až o chvíli dýl, než je potřeba. Takže aby neby kolmo ke Slunci, ale třeba +- 1 stupeň.
Takže pomyslnou (půl)kružnici rozdělím po 2 stupních a po těch motor pojede. Celé to je teorie!